Rorýs obecný se neřadí do řádu Svišťouni (Apodiformes) pro nic za nic. I jeho anglický název swift (rychlý, svižný) má své opodstatnění. Patří totiž mezi nejrychlejší ptáky světa. Mimo hnízdní období tráví většinu času ve vzduchu – až 10 měsíců v roce. Vědci předpokládali, že za jeden den zvládnou rorýsi uletět až 500 km. Výsledky nových výzkumů publikovaných na iScience ukazují, že to byl opatrný úsudek.

Ukázalo se, že během migrace urazí rorýsi průměrně dokonce 570 km za den. Ale jsou schopni uletět mnohem více. Maximální rychlost, kterou studie zaznamenala, bylo více než 830 km / den po dobu devíti dnů!

„U rorýsů hnízdících v nejsevernějších koutech Evropy jsme zaznamenali nejvyšší rychlost, jaká kdy byla u rorýsů zaznamenána a která předčí veškeré dosavadní předpoklady”, uvádí Susanne Åkesson z Lundské university ve Švédsku. Nejvyšších rychlostí dosahují rorýsi převážně v období jarní migrace na překonání velké vzdálenosti zpět na hnízdiště – potřebují co nejrychleji urazit až 8 000 km.

Jak studie probíhala?

Dospělí rorýsi na jednom z nejsevernějších evropských hnízdišť byli označeni malými geolokátory. Tato zařízení určují polohu na základě délky denní doby. Nevýhodou je, že pro získání dat je nezbytné ptáka znovu odchytit. V tomto jsou rorýsi ideálním druhem, jelikož jsou věrni svému hnízdišti. Výzkumnému týmu se tak po roce vrátila velká část geolokátorů s cennými daty. Ta potvrdila, že rorýsi ze severní Evropy jsou během migrace schopni dosáhnout výjimečných rychlostí. Zároveň bylo velkým překvapením, jak rychle se ptáci mohou pohybovat. Překonání více než 830 km za jediný den nikdo nepředpokládal.

Co rorýsům umožňuje tak rychlý let během migrace?

Ukazuje se, že kromě tělesného přizpůsobení (dlouhá úzká křídla, torpédovité tělo) zde hraje velkou roli také potravní strategie a schopnost využití větru.

Rorýsi si nedělají zásoby jako jiní drobní ptáci. Spoléhají se na létající hmyz, který mají cestou. Místo aby se pro získání potravy museli zastavit, mohou “jíst za letu” a zastávky tak výrazně omezit. Jejich tělo není tolik zatěžkáno zásobami tuku, které by ztěžovaly let.

Zároveň se zdá, jako by byli rorýsi schopni načasovat návrat na hnízdiště tak, aby měli během migrace ideální „vítr v zádech”. „Vypadá to, že nereagují přímo na lokální povětrnostní podmínky, ale na ty, které očekávají na své trase během následujících pár dní”, uvádí Susanne Åkesson. Není jasné, jakým způsobem by byli schopni „předpovídat” vítr a reagovat na základě této předpovědi. Výzkumný tým předpokládá, že to může souviset se změnami tlaku, které provázejí větrné systémy. Každopádně výzkum ukazuje, že při jarní migraci dovedli rorýsi využít zadní vítr o 20% více, než během podzimu. Nejvíce tento vítr využívali zejména při přeletu Sahary a Středozemního moře.

Studie tak potvrdila skutečnost známou i u jiných druhů – jarní migrace je rychlejší, než podzimní. Na přelet Sahary rorýsům na jaře stačilo průměrně 5 dní oproti 11 dnům na podzim. Zároveň byla trasa podzimní migrace (průměrně téměř 10 000 km) prokazatelně delší než při jarním návratu (8 000 km). Rovněž „odpočinkové zastávky“ bez výrazného posunu v migrační trase byly častější na podzim (průměrně 3) než na jaře (1), kdy dokonce 3 jedinci uletěli celou trasu úplně bez odpočinku! Jakých rychlostí při své cestě rorýsi dosahují, však nikdo asi nepředpokládal. Výzkumný tým bude pokračovat i v následujících letech a studii rozšíří do dalších částí světa.

Celý článek v originále včetně detailních výsledků si můžete přečíst na iScience:

iScience, Åkesson & Bianco; 2021: Wind-assisted sprint migration in northern swifts

O uplynulém víkendu začal přílet vlaštovek. Do té doby jsme ve faunistické databázi na birds.cz zaznamenali pouze 4 pozorování. Ta úplně první letošní vlaštovka byla zaznamenána již 10. března na jižní Moravě. Většina si ale počkala. Během víkendu přišlo již několik desítek pozorování a s nadcházejícím oteplením můžeme čekat další a další.

Současná doba paradoxně nahrává pozorování vlaštovek ve svém okolí. Prosíme, využijte toho. Pokud chodíte na vycházky kolem místa, kde vlaštovky pravidelně vídáte, soustřeďte se na ně nyní více, než kdy jindy. Jen tak je možné co nejpřesněji podchytit jejich přílet. Jakmile zahlédnete tohoto posla jara ve svém okolí, zadejte své pozorování na birds.cz a označte ho jako „mé první letošní pozorování“. Takovéto údaje jsou v dlouhodobém horizontu velmi důležité při sledování změn načasování příletu ze zimovišť.

Pokud se na výlet vydáte s dětmi, můžete se s nimi zapojit do mezinárodního programu Jaro ožívá, který sleduje návrat vybraných druhů ptáků. Jedním z vybraných poslů jara je právě vlaštovka. Nejedná se o vědecký, nýbrž vzdělávací program. Nevadí tedy, když se datum opravdového příletu a prvního pozorování dětí liší. To jistě ocení třeba učitelé. Pátrání po vlaštovkách a zadání pozorování na web Jaro ožívá mohou vyhlásit v okamžiku, kdy jsou si přítomností vlaštovek jisti a děti mají šanci na úspěch. K zapojení do výuky na prvním stupni doporučujeme výukový program Vlaštovičko, kde jsi?, kde učitelé najdou nejen informace o životě vlaštovek, ale i různé pracovní listy pro žáky.

Vlaštovky mají za sebou náročnou a vysilující cestu, během které překonaly téměř 10 000 km přibližně za měsíc. Jelikož ptáci na hnízdiště obvykle „pospíchají“, dorazí k nám vyčerpané a potřebují dostatek potravy – hmyzu. Toho snad v nadcházejících teplých dnech bude dostatek a nemusíme se o vlaštovky bát. Na druhou stranu příliš teplé počasí bez deště v době stavby hnízd může vést k vyschnutí louží a nedostatku stavebního materiálu. Pokud chcete vlaštovkám pomoci, právě tehdy budou vaši pomoc potřebovat. Stačí vzít kbelík s vodou a vylít ho (nejlépe po ránu) v místě, kde může vzniknout dočasné „bahniště“ (prašná cesta, okraj pole, pastviny…). Vlaštovky ho jistě brzy najdou.

Pozorování mláďat vlaštovek v hnízdech patří ke krásným zážitkům. Bohužel, někdy je hnízdo v místě, kde může vadit padající trus. V tomto případě doporučujeme instalaci podložky pod hnízdo, která trus zachytí a umožní nám se dál radovat z přítomnosti vlaštovek. Odedávna lidé věřili, že vlaštovky jsou posly jara a přináší štěstí do domu. Nenechme si toto štěstí vzít shazováním hnízd, radši hledejme cestu společného soužití!