Budka – dobrá adresa?

Zajištění dostatečného množství hnízdišť ptákům, vázaným na naše obydlí, je velmi specifickým úkolem ochrany přírody. Většinová veřejnost má k přírodě kladný vztah, ne vždy ovšem v situacích, kdy se stává součástí našich obydlí. Platné zákony jsou v tomto ohledu jednoznačné – hnízda na budovách jsou pod jejich ochranou jako jakákoli jiná. Continue reading „Budka – dobrá adresa?“

David Číp vykopává traktor na JL

Na Josefkách vzniká nové bahniště pro bahňáky

V nejvýchodnější části dokončené ohrady pro pratury jsme vytvořili pomocí bagru a traktoru nové plochy strženého drnu. Okolí jsme při Zazimování parku vyčistili od náletů dřevin, které by mohly lučním bahňákům překážet, a odstranili jsme drn na dvou propojených plochách o celkové velikosti 600 m2. Hádáme, že to bude další velmi atraktivní místo pro ptáky. Pratuři zajistí jeho trvalou rozbahněnost a nezarostlé okolí.

paleni na Zazimovani JL

Všemu předcházelo vyřezání a likvidace náletů při Zazimování ptačího parku. Foto: Jan Valeš

Naše počínání sledovala dvě hejna jeřábů (celkem 36 ptáků), která několikrát přelétla nad loukami a zase se vrátila. Foto: Břeněk Michálek

Bagrovani bahnist na JL

Pro nové bahniště jsme vybrali východní kout ohrady pro pratury. Je tu dost vody a pro bahňáky nepříjemné stromy jsou daleko. Foto: Břeněk Michálek

Zapadly traktor JL

Vodou nacucané louky nejsou ideálním pracovištěm. I zdánlivě nepřemožitelný traktor podlehl záludnosti bažiny. Termíny prací jsou neúprosné. Foto: Břeněk Michálek

David Číp vykopává traktor na JL

Není jiné cesty než traktor ručně z bahna vykopat … Foto: Břeněk Michálek

Erban tahá Čípa na na JL

… a vytáhnout s pomocí dalšího traktoru. Kdyby jen jednoho! Poté co zklamala i legendární V3S byly zapřaženy 3 traktory najednou, které nakonec úspěšné byly. Děkujeme místním zemědělcům za pomoc! Foto: Břeněk Michálek

Přestřihávání pásky Živého mostu na JL

Jak už bývá zvykem, Zazimování mívá slavnostní prvek. Tentokrát jsme „obřadně“ přestříhávali pásku nové Živé lávky přes Starou Metuji, což proběhlo přesně dle regulí EU (viz. https://www.chovani.eu/prestrizeni-pasky/c948). Foto: Lukáš Novotný

Živá lávka na JL

Živá lávka je dokonalým výtvorem spolupráce bobra a člověka. Foto: Jan Valeš

Living root bridge v Indii. Foto: Břeněk Michálek

Inspirováni jsme byli živými mosty (tzv. Living root bridges) v tropickém indickém státu Meghalaya. Foto: Břeněk Michálek

 

Do ohrady ke koním ano, k praturům ne!

Dlouho avizovaný příjezd dalších kopytníků do ptačího parku je na spadnutí. Transport praturů je naplánován na první půlku prosince.  Dvě jalovice dávno vyhubeného, ale Holanďany zpětně vykříženého, pratura pomohou přírodě parku svou silou a nevybíravostí. Pro pratury je již připravená nová ohrada, která bude až do začátku jara oddělená od pastviny divokých koní.

Pozor! Ohrada s divokými koňmi je v místě za Podklasním mlýnem nově zpřístupněna pro návštěvníky parku. Při přechodu luk mezi mosty na Staré a Nové Metuji využijte speciálních úzkých branek. Zpřístupněný úsek pastviny (viz mapa) je území, kam koně chodí minimálně, ale v případě, že se s nimi potkáte, prosíme, nepřibližujte se, nepokoušejte se je krmit a držte psy na vodítku. Nescházejte z cesty a pokuste se z ohrady vyjít co nejdříve. Koně nejsou agresivní, ale při blízkém setkání se mohou chovat nepředvídatelně. Ptačí park je v současnosti z velké části zatopený vlivem nadměrného vypouštění vody z Rozkoše.

schematicka mapa ohrad a pruchodu pastvinou koni na JL

Od března do konce května po dobu řízeného zavlažování a hnízdění ptáků budou vnitřní stezky uzavřeny. Celá ohrada bude propojena v jednu a na pastvině budou dva pratuři a šestnáct koní pospolu. Prosíme, na jaře využívejte jen obvodové stezky kolem celého ptačího parku. Děkujeme.

Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Projekt byl dále finančně podpořen Královéhradeckým krajem.

 

 

[logo-carousel id=josefovky-2017]

Sýkory koňadry na krmítku Plastia_Monika Suržinová

Základní školy se zapojí do sčítání ptáků na krmítkách

Vzdělávání dětí a mládeže a budování kladného vztahu k přírodě je důležité téma, kterému se Česká společnost ornitologická pravidelně věnuje ve svých aktivitách. V letošním roce proto zveme kromě veřejnosti i všechny žáky a učitele ze základních škol, aby společně s námi sčítali ptáky na krmítkách při Ptačí hodince. Termín sčítání je 10.–12. ledna 2020, školy se mohou zapojit nejlépe už v pátek 10. ledna 2020. Continue reading „Základní školy se zapojí do sčítání ptáků na krmítkách“

základní

Základní školy se zapojí do sčítání ptáků na krmítkách

Vzdělávání dětí a mládeže a budování kladného vztahu k přírodě je důležité téma, kterému se Česká společnost ornitologická pravidelně věnuje ve svých aktivitách. V letošním roce proto zveme kromě veřejnosti i všechny žáky a učitele ze základních škol, aby společně s námi sčítali ptáky na krmítkách při Ptačí hodince. Termín sčítání je 10.–12. ledna 2020, školy se mohou zapojit nejlépe už v pátek 10. ledna 2020. Continue reading „Základní školy se zapojí do sčítání ptáků na krmítkách“

konference

V Praze se opět chystá žákovská ornitologická konference

Po úspěšném prvním ročníku před dvěma lety připravuje Česká společnost ornitologická v letošním školním roce další žákovskou ornitologickou konferenci pro žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol. Účastníci budou mít příležitost prezentovat výsledky své badatelské činnosti, zlepšit si komunikační dovednosti, čerpat nové zkušenosti a setkat se s podobně naladěnými vrstevníky. Continue reading „V Praze se opět chystá žákovská ornitologická konference“

Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů

Zimní vycházka podél Vltavy. Foto: Š Bílek

Vážení organizátoři vycházek,

počátkem února 2020 se uskuteční již šestý ročník zimních vycházek k vodním plochám. Datum vychází na první únorový víkend. Pokud je to možné, prosíme, směřujte vycházku přímo k tomuto termínu. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před i po tomto termínu.

Vycházky jsou zaměřené nejen na samotné mokřady, ale hlavně na jejich obyvatele – na vodní ptáky, kteří u nás zimují. Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 5. 1. 2020 přes Google formulář. U později nahlášených vycházek nemůžeme slíbit včasné zaslání materiálů pro návštěvníky. Vzhledem k tomu, že se datum konání vycházek překrývá s datem distribuce příštích Spolkových zpráv, nenajdete přehled jednotlivých vycházek ve zprávách, ale bude zveřejněn pouze na webu ČSO.

Gabriela Dobruská

Pozvánka na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky 2019

POZVÁNKAlogo jm pobočky ČSO

na podzimní členskou schůzi Jihomoravské pobočky

České společnosti ornitologické,

která se koná v sobotu 30. listopadu 2019 v 930 hod. na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.

 

PROGRAM:

  1. Zahájení, osobní zprávy
  2. Plán činnosti pobočky na rok 2020 (G. Čamlík)
  3. Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2018 (T. Čamlíková)
  4. Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
  5. Shrnutí členské exkurze na Bobravskou vrchovinu a Podkomorské lesy v roce 2019 a pozvání na další exkurzi v roce 2020 (J. Sychra)
  6. Cílový druh pobočky v roce 2019: kavka obecná (K. Horák, J. Sychra)
  7. Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
  8. Ornitologické novinky (V. Škorpíková)
  9. Hnízdění motáka pilicha a kalouse pustovky na jižní Moravě v roce 2019 – stručná předběžná zpráva a výzva ke spolupráci (D. Horal, V. Škorpíková a další)

Seminář:

  1. Hnízdění rybáků obecných na plovoucích ostrovech, shrnutí dosavadních zkušeností a výsledků (G. Čamlík, P. Berka, V. Škorpíková, J. Zaňát)
  2. První sezóna kamerového sledování kolonie racků (H. Latková, G. Čamlík, Š. Benko, A. Chudý)
  3. 11 let managementu ptačích ostrovů v PR Věstonická nádrž a jejich monitoring (G. Čamlík, P. Berka, P. Dedek, R. Němec). 20 minut
  4. Ochrana kolonií – Čo nám ukázali fotopasce? (Š. Benko, A. Chudý, J. Ridzoň)

 

Logo programu Interreg V-A a EU

Odborná přednáška:

  1. Predace ptačích hnízd okem kamery (Karel Weidinger)

 

(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka u Míka, Františkánská 15.

 

Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2020, popř. za minulé roky.

Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO

 

Jan Sychra, předseda

Gašpar Čamlík, jednatel

David Horal, člen výboru

 

Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (775 254 220) nebo jmpcso@seznam.cz

Pozvánka ve formátu pdf

dva sedící samci morčáka velkého

Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách hledá nové spolupracovníky

O Zimním sčítání vodních ptáků ve středních Čechách jste se mohli letos dočíst na stránkách druhého letošního čísla Ptačího světa. Jedná se o monitorovací program, který od devadesátých let 20. století v pravidelných měsíčních kontrolách od října do dubna sleduje dlouhodobé změny v početnosti zimujících vodních ptáků ve Středočeském a částečně též Pardubickém kraji. Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky na neobsazené úseky. Continue reading „Zimní sčítání vodních ptáků ve středních Čechách hledá nové spolupracovníky“

Fotoreportáž z Festivalu ptactva 2019

Letošnímu Festivalu, hlavně sobotním vycházkám, počasí moc nepřálo. Přesto o vycházce na Josefovských loukách jejich správce Břeněk Michálek píše: „Jeden z nejlepších Festivalů, přestože celou dobu pršelo. Procházka Josefovskou džunglí byla o to „autentičtější“ 🙂. Více si o této vycházce můžete poslechnout v reportáži Ondřeje Šebestíka z rádia Wave. Continue reading „Fotoreportáž z Festivalu ptactva 2019“

Fotoreportáž z víkendu v ptačí kůži

O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.

Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:

(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)

Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!

Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi

 

Reportáž z členské exkurze k VN Rozkoš 2019

Naše poslední letošní exkurze nás zavedla na břehy „Východočeského moře“ – k vodní nádrži Rozkoš u České Skalice. Vypravili jsme se k ní ve slunečnou sobotu 21. 9. 2019. Exkurzi nám pomohl připravit a na místě nás i provázel Jaroslav Vaněk za pomoci Aloise Holuba. Oběma patří naše velké díky. Continue reading „Reportáž z členské exkurze k VN Rozkoš 2019“

Koně a ledňáček na JL Foto: Alice Janečková

Zazimování parku již v sobotu 2. listopadu!

Máme za sebou noční výsadek dalších sedmi exmoorů! Tři z nich už se pustili do hloubeného mokřadu pro bahňáky Ptačníku, aby ho sežrali a rozdupali na jarní hnízdní sezónu. Čtyři se spojili se starousedlíky na hlavní pastvině. Přijďte se podívat a pomoci nám s dokončováním ohrad na brigádičce 2. 11. Koně jsou jen předvojem praturů. Pratuřice se už chystají na listopadový transport!

Koně a ledňáček na JL Foto: Alice Janečková

Nováčci na Ptačníku. Nepřehlédněte ledňáčka na větvi mezi exmoory. Foto: Alice Janečková, 24. 10. 2019

 

Pozvanka na Zazimovani JL

zabiják

Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?

Na počátku října letošního roku, stejně jako vloni, proběhla kampaň Skleněný zabiják. Upozorňovali jsme na nebezpečí, které pro ptáky představuje sklo obecně, zvláště pak celoskleněné pláště budov. Jednotlivými příspěvky se nám podařilo oslovit celkem více než 170 000 lidí. Continue reading „Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?“

Sledování kolonií břehulí v rámci občanské vědy

V letošním roce se břehule říční (Riparia riparia) stala novým druhem Jaro ožívá. Sledovali jsme nejen její přílety, ale v rámci občanské vědy i její hnízdní kolonie. Zajímalo nás, kde se jednotlivé kolonie nacházejí (v jakém prostředí je kolonie a v jakém materiálu jsou postavené nory), i jak jsou početné a jak daleko od vody.

Břehule říční není jednoduchý druh pro zapojení nejširší veřejnosti. Je nenápadný, méně známý, navíc lokálně soustředěný. Významné kolonie bývají v nepřístupných lokalitách, jejichž návštěva vyžaduje náročnější přípravu (kontrola říčních toků na loďce, zajištění povolení vstupu do aktivních pískoven). To samo o sobě je faktorem omezujícím počet lidí, kteří jsou ochotni se do sledování hnízdění tohoto druhu zapojit.

Výsledky

Do projektu se zapojilo 248 lidí, z toho 59 různých pozorovatelů – ostatní lidé byli spolupozorovateli (skupinky pozorovatelů). Poskytli údaje o 109 koloniích ze 132 vycházek.

rok počet vycházek z toho utajených počet různých pozorovatelů (bez spolupozorovatelů)
2019 132 39 59
2018 84 21 34

Porovnání sledování kolonií břehulí v letech 2018 a 2019.

Nárůst počtu vycházek v letošním roce oproti loňskému ukazuje, že výzva v rámci projektu Pískovny pro břehule vyvolala v lidech zájem i bez dostatečné technologické podpory (nebyl k dispozici zvláštní formulář ani jednoduché papírové pdf). To se odrazilo v úplnosti dat.

U většiny kolonií pozorovatelé nezadali všechny požadované údaje. Nejvíce dat jsme získali o velikosti kolonie (známe ji u 82 kolonií), která je zároveň jedinou veličinou, u níž bylo možné počítat závislosti – v ostatních případech nebyl dostatek dat. Velikost kolonie byla uváděna v počtech nor. Výpočty potvrdily předem očekávaný výsledek, že typ umístění kolonie má vliv na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657, viz Graf 1). Prokazatelně se liší velikost kolonií v pískovnách od kolonií v říčních stěnách a v artificiálních stěnách (mostním zdivu, drenážní trubky nábřeží, apod.). Největší kolonie jsou v pískovnách, kde byly zaznamenány kolonie o početnosti až několika set nor. To svědčí jak o významu pískoven pro hnízdění tohoto druhu, tak o důležitosti pozitivního přístupu těžařských společností k hnízdním koloniím.

Graf 1 – Vliv umístění kolonie na její velikost (ANOVA, p = 0.0003657).

Pro další závěry se nepodařilo získat dostatečné množství dat.

Kde všude byly kolonie zaznamenány v rámci tohoto projektu občanské vědy, ukazuje mapka. Je však třeba si uvědomit, že množství zaznamenaných kolonií závisí na mapovacím úsilí, které se v jednotlivých krajích výrazně lišilo. V reálu bude počet kolonií vyšší.

Kolonie zaznamenané v ČR během projektu občanské vědy Pískovny pro břehule. (Malá kolonie: méně než 500 nor).

Bylo zjištěno 10 nových kolonií a byly hlášeny pouze 4 zaniklé (viz graf 2). Tyto údaje jsme však získali pouze v případě 40 kolonií, u ostatních informaci o jejich stáří nemáme.

Graf 2 – Stáří jednotlivých kolonií břehulí

Jak efektivní bylo naše snažení v rámci občanské vědy se zapojením nejširší veřejnosti?

Díky tiskové zprávě společnosti Calla jsme měli možnost porovnat výsledky občanské vědy s výsledky systematického sledování místními ornitology v rámci Jihočeského kraje. Zatímco TZ mluví o 11 obsazených lokalitách, prostřednictvím občanské vědy se podařilo zaznamenat pouze 4. Počet kolonií je tedy výrazně podhodnocen. Opačný poměr je v celkovém odhadu 454 hnízdících párů oproti zaznamenaným 670 norám pouze ve 2 ze 4 pískoven sledovaných v rámci občanské vědy.

Zde je třeba si uvědomit, že srovnáváme počet nor a počet párů. Pro potřeby občanské vědy byl zvolen počet nor, jelikož odhadnout počet létajících ptáků velkých kolonií a z něj podle hnízdního období odvodit počet hnízdících párů, je bez znalosti biologie druhu (ale i s ní) velice těžké. Počet nor je možné spočítat výrazně přesněji, ale ukazuje jen na relativní velikost kolonie. Mnoho nor může totiž být starých (pokud se nejedná o každoročně obnovované stěny), neobsazených nebo dokonce nedokončených – v okamžiku, kdy břehule při tvorbě nory narazí na tvrdý podklad, nezbyde jí, než začít znova.

Dalším významným faktorem ovlivňujícím výsledky je terénní úsilí. Jeho význam nejlépe vystihuje Graf 3. V Jihomoravském kraji bylo zjištěno 43 kolonií, v Plzeňském kraji a na Vysočině ani jediná. Výsledky ale nelze interpretovat tak, že naše populace břehulí je koncentrována v jednom kraji a jinde se víceméně nevyskytují. I když na jižní Moravě je početná populace břehulí, extrémně vysokého počtu nalezených kolonií bylo dosaženo intenzivním výzkumem – díky projektu Živé břehy vedeném Jihomoravskou pobočkou ČSO, jehož údaje byly zadávány do faunistické databáze Avif a promítly se tak ve výsledcích sledování břehulí v rámci ČR. V krajích, kde nebyla zjištěna kolonie žádná, je možné, že ji zde nikdo ani nehledal (v rámci výzvy nebyla v těchto krajích zadána žádná vycházka s negativním pozorováním).

Graf 3 – Počty zjištěných kolonií v jednotlivých krajích nesouvisejí jen se skutečným rozšířením břehulí, ale do velké míry i s terénním úsilím mapovatelů.

Závěr

Druhy s různou biologií jsou různě náročné na pozorování v terénu (znalostech a terénním úsilí pozorovatelů) a na tom je nezbytné projekt občanské vědy stavět. Letošní projekt Pískovny pro břehule byl jednorázový. I přes malé množství získaných dat ukázal význam pískoven, prostředí vzniklého lidskou činností, pro přežití břehulí v naší krajině. Právě kolonie v pískovnách jsou ty největší a jejich osud je v rukách člověka.

Břehule je svojí biologií ne úplně snadný druh pro občanskou vědu. Můžeme předpokládat, že při dlouhodobém projektu by „schopnost odhalit kolonii“ rostla. S případnou technologickou podporou (terénním formulářem) by se pravděpodobně zvýšilo i množství a kvalita získaných dat. Jestli a kdy bychom se vyrovnali výsledkům lokálních systematických monitoringů, by ale záviselo hlavně na terénním úsilí jednotlivých pozorovatelů a jejich počtu.

Gabriela Dobruská a Alena Skálová

 

Monitoring hnízdišť břehulí prostřednictvím občanské vědy podpořila v rámci projektu Pískovny pro břehule mezinárodní skupina HeidelbergCement, která patří mezi největší světové výrobce stavebních materiálů. Těžební prostory společnosti Českomoravský štěrk a.s. jsou v České republice významným hnízdištěm břehulí říčních.

Logo Heidelberg cement

Lidé při Evropském Festivalu ptactva pozorovali přes 4 miliony ptáků

Více než 29 000 lidí se o prvním říjnovém víkendu zúčastnilo Evropského Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. 44 partnerských organizací BirdLife International, v Česku zastoupené Českou společností ornitologickou, připravilo pro zájemce více než 1080 akcí, na kterých byli návštěvníci svědky ptačí migrace a pozorovali více než 4,2 milionu ptáků na své cestě do zimovišť. Continue reading „Lidé při Evropském Festivalu ptactva pozorovali přes 4 miliony ptáků“

Reportáž z členské exkurze do NP Stolové hory 2019

14. – 16. června 2019 nás exkurze ČSO zavedla nedaleko za hranice – do Národního parku Stolové hory v Polsku, tedy do krajiny příkrých skal, skalních věží i téměř rovných náhorních plošin, tajemných soutěsek i hlubokých roklí, pospojovaných do rozsáhlých přírodních labyrintů. Hlavním lákadlem byly především sovy, neboť území je známé jako hnízdiště kulíšků, sýců rousných i výrů velkých.
budova správy NP Stolové hory v Karlowě
Foto: Barbora Bartak

Continue reading „Reportáž z členské exkurze do NP Stolové hory 2019“

Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů

Máme velkou radost, že naše petice Vraťme život do krajiny má už 40 tisíc podpisů online a další tisíce v papírové podobě. Naše kampaň za zdravé zemědělství jde pomalu do finále. Petici chceme ministrovi zemědělství odevzdat na přelomu listopadu a prosince, podpisy proto sbíráme do poloviny listopadu. Continue reading „Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů“

rychnov

V Rychnově zabezpečili zastávky historickými fotografiemi

V České společnosti ornitologické již několik let vedeme projekt Bezpečné zastávky, ve kterém apelujeme zejména na města a obce, abych jejich představitelé mysleli i na to, že o skleněné stěny přístřešků se často zabíjejí ptáci. Vedení města Rychnov nad Kněžnou zabezpečilo skleněné plochy historickými fotografiemi města. Rádi tento příklad zveřejňujeme. Continue reading „V Rychnově zabezpečili zastávky historickými fotografiemi“

včelojed

Konkrétní příklady pomoci stěhovavým ptákům ve Středomoří

Děkujeme všem, kdo podporují celoevropskou kampaň BirdLife International Flight for survival (Let o život), mající za cíl zlepšení ochrany stěhovavých ptáků. ČSO se rozhodla přispět svojí kampaní Let o život. Kdo by chtěl stěhovavým ptákům na jejich cestách i hnízdištích pomoci, může darovat přes zabezpečený dárcovský portál Darujme.cz  Let o život  .  70% vybraných peněz ČSO pošle partnerům ve Středomoří na podporu jejich ochranářské a vzdělávací činnosti a 30% využije na ochranu stěhovavých ptáků v Česku (např. na ochranu hnízd motáků lužních před vysekáním při zemědělských pracech nebo na opravu čapích hnízd).  Děkujeme a přinášíme konkrétní příklady, co naši partneři pro ochranu stěhovavých ptáků dělají a na jaké činnosti tedy vybrané peníze poputují. Z textu níže je zřejmé, že nejvíce jsou peníze potřebné na organizaci a vybavení protipytláckých  kempů a na vzdělávací a osvětovou činnost. Continue reading „Konkrétní příklady pomoci stěhovavým ptákům ve Středomoří“

výbor

Poslanecký zemědělský výbor řešil hraboše. Schválil ustanovení, které je protiprávní

Poslanecký zemědělský výbor se ve středu 2. října zabýval hraboši a jejich gradací. V diskuzi zůstalo opomenuto, že k dlouhodobému řešení kalamitních stavů lze dospět i přirozenou cestou posílením pestrosti krajiny a podporou predátorů hrabošů. Hlavní tématem byla především kritika pomalého postup při povolování aplikace jedu Stutox II, nicméně ne zcela oprávněně. Česká společnost ornitologická upozorňuje, že usnesení, které výbor přijal, je protizákonné. Nařizuje, jak mají správní řízení u žádostí dopadnout. Continue reading „Poslanecký zemědělský výbor řešil hraboše. Schválil ustanovení, které je protiprávní“

čáp ulovil hraboše

Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš

Hraboši polními a jejich gradací se bude ve středu 2. října zabývat zemědělský výbor Poslanecké sněmovny. Účastnit se bude i zemědělský specialista České společnosti ornitologické Václav Zámečník. Ornitologové i nadále jed v krajině odmítají a upozorňují, že v přímém ohrožení jsou i další zvířata, jak už potvrdilo několik případů mrtvých zajíců, bažantů či čápů. Zemědělci mohou jed na hraboše Stutox II aplikovat jen výhradně do nor. Aplikace na povrch byla povolená pouze několik dní na začátku srpna. Po kritice ornitologů a Ministerstva životního prostředí ji ministr zemědělství Miroslav Toman zrušil. Continue reading „Ornitologové se zúčastní poslaneckého zemědělského výboru na téma hraboš“