ČSO se připojila k prohlášení odborníků, kteří nesouhlasí s přípravou kanálu Dunaj-Odra-Labe

Před nevratným poškozením krajiny a megalomanským rozhazováním prostředků varují signatáři Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Mezi signatáři jsou 2 rektoři, 12 děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult), 9 ředitelů ústavů Akademie věd, a desítky dalších vedoucích akademiků a odborníků napříč institucemi, společnostmi a odbornostmi. Vyjadřují zásadní znepokojení nad usnesením vlády České republiky o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Podle nich jde zcela zbytečný a neúměrně drahý projekt, který významně a nevratně poškodí říční ekosystémy, vodní režim krajiny a životní prostředí.

Česká společnost ornitologická se připojila k prohlášení odborníků prostřednictvím předsedy Jiřího Flouska a ředitele Zdeňka Vermouzka.

Vizualizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Autor: Ministerstvo dopravy ČR

„Existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem,“ píše se v prohlášení, které podepsali zástupci mnoha desítek univerzit, vědeckých pracovišť, odborných a zájmových společností a profesních organizací. Mezi signatáři nejsou jen ekologové a další přírodovědci, ale také například zástupci krajinných architektů, ekonomů, či rybářů.

Životní prostředí v České republice potřebuje systematické a cílené zásahy k ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí. Přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL) v soustavě Natura 2000, a mnohé jsou chráněny českou legislativou.

Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a cenná území nenávratně zničil

„Navíc nejde jen o krátký úsek na severní Moravě. Záměrem je propojit Odru s Dunajem. To by zničilo mnohá z nejkrásnějších míst, která na Moravě ještě zbývají. V řece Moravě v posledních letech nebývá dost vody ani pro vodáky,“ říká Martin Rulík z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. „O tomto projektu vážně uvažovali už za Rakouska-Uherska. Na jeho realizaci tlačila i Třetí říše. Do těch dob také myšlenkově přesně zapadá. Jde bohužel opačným směrem, než kam nás tlačí potřeby dnešní doby. V čase klimatické změny potřebujeme řeky a krajinu ozdravit, ne zalít nejhodnotnější ornou půdu a poslední zbytky cenné přírody intenzivně využívaných nížin dalšími megatunami betonu,“ dodává Robert Tropek z České společnosti pro ekologii a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Signatáři prohlášení považují za nepřijatelné, aby vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části bez náležité odborné i společenské diskuse.

S ohledem na závěry Studie proveditelnosti a řady dalších odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt se zásadními důsledky pro životní prostředí. Ostatně i Senát Parlamentu ČR ve svém usnesení žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura nestrannými zahraničními experty.

„Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné a nebezpečné. Postup ve věcech s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů,“ říká Petr Znachor z České limnologické společnosti a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe

Jakožto zástupci odborných společností a akademických pracovišť vyjadřujeme zásadní znepokojení nad usnesením o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL), které v pondělí 5. října na svém jednání přijala vláda České republiky. Považujeme za nepřijatelné, aby bez náležité společenské a odborné diskuse vláda projednávala a schvalovala kroky vedoucí k realizaci DOL či jeho části.

S ohledem na závěry Studie proveditelnosti i našich vlastních šetření a odborných studií je zřejmé, že se jedná o projekt, který by měl významný negativní dopad na hydrologický režim krajiny a zásadně by poškodil životní prostředí. V tomto duchu se vyjadřuje i usnesení Senátu Parlamentu ČR z jednání ze dne 14. června 2019, které žádá, aby rozhodnutí vlády předcházela oponentura provedená nestrannými zahraničními experty. Životní prostředí v ČR potřebuje systematické a nákladné zásahy cílené na ozdravění krajiny, zejména jejího vodního režimu. Vodní toky a jejich okolí patří k nejohroženějším a nejvíce poškozeným typům prostředí, přitom právě v oblasti plánovaného koridoru se nacházejí biologicky nesmírně cenná území, která patří mezi evropsky významné lokality (EVL). Koridor DOL by zabral tisíce hektarů půdy a tato území zničil. Tyto argumenty, včetně řady dalších, jsme již dříve shrnuli ve stanovisku části odborné veřejnosti.

V současné situaci, charakterizované prudkými klimatickými a společenskými změnami, existuje obrovská nejistota ohledně budoucí vodní bilance naší krajiny, dostupnosti zásob vody a splavnosti našich řek, stejně jako nejistota ohledně rozvoje různých alternativních dopravních cest. V takové situaci je plánování takto dlouhodobých projektů za stovky miliard, zásadně měnících krajinu, naprostým hazardem. Jakékoli kroky ve prospěch projektu DOL tak považujeme za krajně nezodpovědné. Postup ve věcech tak velkého rozsahu, a s takto zásadním vlivem na celé regiony ČR i okolních států, může být založen pouze na široké odborné i společenské diskusi a na dostatečném zvážení všech odborných studií a dalších podkladů.

V Praze 8. října 2020

Prohlášení připravili zástupci České společnosti pro ekologii a České limnologické společnosti s přispěním řady níže uvedených signatářů.

 Podepsaní zástupci významných odborných společností a akademických pracovišť (v abecedním pořadí):

doc. Robert Antonín, Ph.D., děkan Filozofické fakulty Ostravské Univerzity

doc. Petr Bogusch, Ph.D., vedoucí katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové

prof. Tomáš Cajthaml, Ph.D., zástupce ředitele Ústavu pro životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

prof. Ivan Čepička, Ph.D., vedoucí katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., vedoucí oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR

doc. Aleš Dolný, Ph.D., vedoucí katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

doc. Pavel Drozd, Ph.D., prorektor pro vědu a tvůrčí činnost Ostravské univerzity

Ing. Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu

RNDr. Jiří Flousek, Ph.D., předseda České společnosti ornitologické

prof. Jan Frouz, CSc., ředitel výzkumné infrastruktury SoWa

prof. Martin Hanel, Ph.D., vedoucí katedry vodního hospodářství a environmentálního modelování Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze

doc. Alice Gojová, Ph.D., děkanka Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity

prof. Libor Grubhoffer, CSc., ředitel Biologického centra Akademie věd ČR

Mgr. Jiří Hájek, Ph.D., vědecký tajemník České společnosti entomologické

Ing. Roman Heimlich, Ph.D., jednatel Českého rybářského svazu

doc. Jan Hradecký, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

doc. Miroslav Holeček, Dr., rektor Západočeské univerzity v Plzni

doc. Pavel Chromý, Ph.D., prezident České geografické společnosti

prof. Milan Chytrý, Ph.D., ředitel Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

prof. Pavel Jungwirth, D.Sc., předseda Učené společnosti České republiky

prof. Lukáš Kalous, Ph.D., proděkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze

Ing. arch. Jan Kasl, předseda České komory architektů

doc. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., předseda České asociace geomorfologů

doc. Jan Konvalinka, CSc., prorektor pro vědeckou činnost Univerzity Karlovy

doc. Ondřej Koukol, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

doc. František Kowolowski, děkan Fakulty umění Ostravské univerzity

prof. Pavel Kozák, Ph.D., děkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické

doc. Stanislav Kraft, Ph.D., vedoucí katedry geografie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

prof. Lukáš Kratochvíl, Ph.D., vedoucí katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

doc. Jan Kříž, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové

doc. Martin Kubala, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

prof. Jan Kubečka, CSc., ředitel Hydrobiologického ústavu Biologického centra AV ČR

prof. Jakub Langhammer, Ph.D., proděkan pro vnější vztahy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

prof. Jan Lata, CSc., rektor Ostravské univerzity

PhDr. Karel Mach, MSc., předseda Českého rybářského svazu

prof. František Marec, CSc., ředitel Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR

prof. Michal V. Marek, DrSc., ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

prof. Jan Mareš, vedoucí Oddělení rybářství a hydrobiologie Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

prof. Bedřich Moldan, CSc., zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy

doc. Daniel Münich, Ph.D., výkonný ředitel akademického think tanku IDEA při Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI)

doc. Vladan Ondřej, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

prof. Stanislav Pekár, Ph.D., místopředseda České arachnologické společnosti

prof. Adam Petrusek, Ph.D., proděkan pro vědu a výzkum Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

doc. Martin Pivokoňský, Ph.D., ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR

doc. Václav Pižl, CSc., předseda České zoologické společnosti

doc. Petr Pokorný, Ph.D., ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR

prof. Karel Prach, CSc., předseda České botanické společnosti

prof. Petr Pyšek, CSc., vedoucí Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu AV ČR

Ing. Jana Pyšková, předsedkyně České asociace pro krajinářskou architekturu

prof. Petr Ráb, DrSc., vedoucí Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR

prof. Tomáš Randák, Ph.D., ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologické Fakulty rybářství a ochrany vod JU

doc. Pavel Raška, Ph.D., vedoucí katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

RNDr. Ivan Rehák, CSc., prezident České herpetologické společnosti

doc. Martin Rulík, Ph.D., zástupce vedoucího katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci

doc. Petr Rumpel, Ph.D., vedoucí katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

RNDr. Milan Řezáč, Ph.D., předseda České arachnologické společnosti

doc. Alena Salašová, děkanka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

Ing. Vladimír Sitta, vedoucí Ústavu krajinářské architektury Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze

prof. David Storch, Ph.D., místopředseda České společnosti pro ekologii

doc. Josef Suchomel, Ph.D., vedoucí Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně

prof. Miroslav Svoboda, Ph.D., vedoucí katedry ekologie lesa Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze

prof. Hana Šantrůčková, CSc., děkanka Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

RNDr. Markéta Šantrůčková, Ph.D., předsedkyně České společnosti pro krajinnou ekologii (IALE-CZ)

prof. Bořivoj Šarapatka, CSc., předseda České pedologické společnosti

RNDr. Václav Škarpich, Ph.D.,  vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity

MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc., předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR

doc. Milan Štech, Ph.D., vedoucí katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

RNDr. Karel Tajovský, CSc., ředitel Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR

doc. Václav Treml, Ph.D., vedoucí katedry fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda České společnosti pro ekologii

doc. Michal Varady, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické

prof. Petr Volf, CSc., člen kolegia rektora Univerzity Karlovy

prof. Jaroslav Vrba, CSc., vedoucí katedry biologie ekosystémů Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

doc. Jan Wild, Ph.D., ředitel Botanického ústavu Akademie věd ČR

prof. Jiří Zima, CSc., děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

doc. Petr Znachor, Ph.D., předseda České limnologické společnosti

doc. Jan Zukal, Dr., ředitel Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR