Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) byl v České republice uveden do světa v roce 1981, kdy proběhl zkušební (nultý ročník) a od roku 1982 probíhá nepřetržitě až do současnosti a letos to byl již 38. ročník. Protože jsem v letošním roce sčítal rovnou dva transekty, těšil jsem se obzvlášť na konečné výsledky. Při prvním termínu sčítání 22. 4. a 23. 4. se mi přihodila velice zajímavá věc. Po zadání údajů jsem následně zjistil, že mám na obou trasách úplně shodný výsledek 307 jedinců.

JPSP sice primárně slouží k porovnání trendů početnosti běžných druhů ptáků za určité období, ale napadlo mě se na výsledky podívat trochu jinak a zajímalo mě, ve kterém roce každý z vyhodnocených druhů dosáhl nejvyšší početnosti. Vyhodnotil jsem 104 druhů ptáků se známým trendem početnosti za období 1982–2020. Údaje jsem shrnul do přiložené tabulky. K velkému překvapení vyšel nejlépe letošní rok 2020, kdy celkem 11 druhů dosáhlo svého početnostního maxima. Na druhém místě je rok 1984 s 10 druhy a třetí rok 1983 s 9 druhy. Aby toho nebylo málo, tak 12 druhů (krkavec velký, červenka obecná, lejsek bělokrký, moták pochop, orel mořský, pěnice černohlavá, rehek domácí, slavík obecný, sojka obecná, strnad rákosní, vrána obecná, špaček obecný) dosáhlo v letošním roce druhého nejlepšího historického výsledku, 3 druhy (káně lesní, ledňáček říční, sýkora modřinka) třetího a 2 druhy (sýkora koňadra, straka obecná) čtvrtého. Takže v letošním roce 28 druhů (27 %) dosáhlo svého prvního až čtvrtého nejlepšího výsledku za 38 let sledování a i pro některé druhy s dlouhodobě klesajícím trendem početnosti jako je kukačka obecná, hrdlička divoká, čejka chocholatá, skřivan polní, bekasina otavní a bažant obecný, byl letošní rok, dle získaných výsledků příznivý.