//
V Ptačím parku Josefovské louky jsme uzavřeli stezku Josefovskou džunglí. Průchod je nebezpečný z důvodu rozvodnění Metuje a nepřehledné změti ledu a tajícího sněhu.
Velká část ptačího parku je již teď zatopena a v následujících dnech není vyloučena povodeň, která zasáhne celý park.
Prosíme tedy o pochopení a odložení návštěvy Josefovských luk z bezpečnostních důvodů.
V těchto dnech pracujeme na zajištění podmínek pro bezproblémové přečkání koní a praturů v případě povodně.
//Včera jsme zveřejnili informaci, že vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města, čímž by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky. K situaci už se veřejně vyjádřil radní pro územní plánování Filip Chvátal. Rádi bychom jeho prohlášení okomentovali. Zároveň děkujeme veřejnosti za podporu, kterou nám vyjadřujete. Continue reading „Černovická terasa: komentář ČSO k vyjádření města“
//Přes půl milionu ptáků pozorovali během druhého lednového víkendu dobrovolníci po celé republice na svých krmítkách a zahradách. Do Ptačí hodinky, kterou už potřetí pořádala Česká společnost ornitologická (ČSO), se zapojilo 27 tisíc lidí, což je o 6 tisíc víc než loni. Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ornitologové ve spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Continue reading „Známe výsledky Ptačí hodinky 2021. Skokanem roku je čížek“
//
//
Východočeská pobočka České společnosti ornitologické a Východočeské muzeum v Pardubicích vydali s podporou Pardubického kraje 29. číslo ornitologického časopisu Panurus. Nové číslo má rozsah 136 stran textu formátu A5. Obsahuje 12 odborných příspěvků o výskytu a biologii ptáků převážně ve východočeském regionu. Konkrétně zde jsou mimo jiné představeny změny ve druhovém zastoupení a početnosti vybraných ptačích skupin v národní přírodní rezervaci Bohdanečský rybník v období 2010–2020, výsledky Výzkumného víkendového tábora Vodní nádrž Rozkoš 2019 nebo informace o prvním prokázaném hnízdění jeřába popelavého a luňáka červeného v okrese Svitavy. Velmi zajímavý je i příspěvek shrnující historii hnízdění bukače velkého na Mladoboleslavsku v letech 1984–2004. Díky plnobarevnému tisku mohly být otištěny i cenné dokumentární avifaunistické fotografie z regionu východních Čech. Continue reading „Vychází Panurus 29/2020“
//
Česká společnost ornitologická vyhlašuje ptákem roku 2021 káni lesní. Pomyslné žezlo přebírá od jiřičky obecné. Udělením titulu káni chtějí ornitologové lépe představit veřejnosti tento hojný, ale přehlížený druh naší krajiny. Pozorováním kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života jinak spíše plachých a nepočetných dravců. Continue reading „Pták roku 2021: káně lesní“
//
Všechny ptačí parky České společnosti ornitologické hlásí vzácné ptačí hosty a překvapivě i zimující prioritní hnízdiče.
Na Josefovských loukách tráví zimu rekordní čtyři kalousi pustovky! Bekasina otavní, symbol parku, je letos výjimečně k vidění dokonce na silně zasněžených loukách. Na mokvajících místech nebo na březích kanálů sbírají potravu i malá hejnka. Vzácně se dá zahlédnout také další cílový druh bahňáka – čejka chocholatá.
Co přimělo druhy, které obvykle zimují v mírnější západní a jižní Evropě, zůstat na Josefovských loukách je otázkou.
K vysvětlení opět svádí přítomnost velkých spásačů – divokých koní a praturů. Pozorování rovněž vzácných lindušek horských, sbírajících potravu v místech, kde kopytníci právě rozdupali sníh a odkryli zemský povrch, naznačuje, jak moc je přítomnost velkých zvířat pro ptáky důležitá.
Rozhlasovou reportáž o soužití divokých koní a praturů na Josefovských loukách si můžete poslechnout i přečíst zde.
Linduškami ale seznam zajímavých lednových druhů nekončí. Podél Staré Metuje je celou zimu slyšet kvičení a kvílení chřástalů vodních, kteří se sem pravděpodobně stáhli ze svých hnízdišť uprostřed močálů Josefovských luk, kde se hojně ozývali v loňské hnízdní sezoně.
V novém ptačím parku Kosteliska, díky své jižní a tedy teplejší pozici, pestrosti prostředí a kvalitním mokřadům, zahlédnete hned několik druhů bahňáků a dalších ptáků, kteří by teď měli být někde v teple u Středozemního moře – skřivan polní, holub hřivnáč, špaček obecný nebo konipas bílý. Lindušky horské, které sem sestupují z vyšších poloh, v ptačím parku hromadně nocují a ohromují svými počty až padesáti jedinců! Z bahňáků můžeme zastihnout vodouše kropenaté, slučky malé nebo bekasiny otavní.
Mnišské louky se zimními senzacemi nezaostávají. Malá rodinka jeřábů popelavých, kterou sledujeme od jara, kdy se v ptačím parku podařilo vyvést mládě, stále zůstává i přes sněhovou pokrývku v nivě Ploučnice. Jeřáb popelavý se tak po neoficiálním uvedení hlásí být uznaným emblémem Mnišských luk. Stejně jako na Josefovkách, tráví zimu v ptačím parku u České Lípy i severská káně rousná s bílým ocasem a zateplovacími rousy až k pařátům.
Na fungování Ptačího parku Josefovské louky přispívá Královéhradecký kraj. Ptačí park Mnišské louky je podporován Nadačním fondem Tesco.
//2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva, podle íránského města Ramsar na břehu Kaspického moře, kde byla 2. února v roce 1971 podepsána. Ramsarská úmluva tak letos slaví své 50. výročí a po celém světě je při této příležitosti naplánovaných mnoho akcí. Continue reading „Úmluva o mokřadech slaví 50. výročí“
//Kurz určování ptáků museli lektoři minulý rok narychlo kvůli koronaviru ukončit, ale letos by kurz rádi v upravené podobě realizovali. Přihlašování bylo přednostně otevřeno loňským vybraným účastníkům. Nicméně uvolnilo se posledních pár volných míst a přihlašování se otevírá i dalším zájemcům. Případní zájemci se mohou přihlásit do 10. února. Continue reading „Kurz určování ptáků 2021 – uvolněná místa“
//Vzácného brouka dřepčíka (Longitarsus substriatus) objevili entomologové při loňském průzkumu v nově vznikajícím Ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku. Brouk byl v České republice pozorován po více než třiceti letech a odborníci ho tu už považovali za vyhynulého. Kromě toho přírodovědci v ptačím parku České společnosti ornitologické (ČSO) zaznamenali i další vzácné druhy bezobratlých a celkem 162 druhů ptáků včetně kriticky ohrožených. Continue reading „Přírodovědci v Ptačím parku Kosteliska nalezli brouka, kterého už považovali v ČR za vyhynulého“
//Třetí ročník celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách Ptačí hodinka opět vzbudil u veřejnosti velký zájem. Podle průběžných výsledků se zapojilo více než 17 tisíc sčitatelů. Česká společnost ornitologická získá díky spolupráci dobrovolníků důležité údaje o ptácích, kteří u nás zimují. Lidé mají čas na poslání svých pozorování do 15. ledna. Continue reading „Sčítání ptáků na krmítkách se zúčastnilo už přes 17 tisíc dobrovolníků“
//V pátek začíná třetí ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků (nejen) na krmítkách. Zapojit se můžete kdykoliv od 8. do 10. ledna. Těšíme se na vaši účast! Sčítat může každý. Podívejte se na naše nové video. Continue reading „Ptačí hodinka je tady! Letošní novinkou je fotogalerie“
//Tisíce lidí po celém Česku budou opět sčítat ptáky na krmítku. Již třetí ročník zimního sčítání ptáků pořádá o víkendu 8.–10. ledna 2021 Česká společnost ornitologická. Každý sčítá na svém vlastním krmítku, bez nutnosti se setkávat nebo opouštět domov. Stačí jen hodinu pozorovat vlastní krmítko a výsledky odeslat ornitologům pomocí webové stránky ptacihodinka.birdlife.cz. Díky sčítání získají ornitologové velké množství důležitých dat o ptácích, kteří v Česku zimují. Continue reading „Česko bude sčítat ptáky na krmítku. Pohodlně a bezpečně z domova“
//Proběhlé akce v roce 2021:
8. – 10. 1. sčítání ptáků na krmítkách – Ptačí hodinka
25. 2. webinář Jak předcházet kolizím ptáků na stavbách
23. 4. Jarní schůze Jihomoravské pobočky ČSO
10. – 13. 6. členská exkurze Znojemsko a Podyjí
26. – 27. 6. členská exkurze Josefovské louky
červen – červenec Vycházky za ptačími sousedy
23. 7. Volný pracovní tábor v Ptačím parku Josefovské louky
27. 8. slavnostní zahájení projektu Centrální ptačník a Noc netopýrů na Josefovských loukách
29. 8. – 12. 9. členská exkurze západní Gruzie
8. 9. Ornitolog na drátě – 19. díl: Bahňáci 2
10. -12. 9. Víkend pro rodiny s dětmi
11. – 12. 9. Noc v ptačím parku aneb lelkování na Mnišských loukách
30. 9. – 3. 10. členská exkurze Hortobágy, Maďarsko
1.-3. 10. Dobrovolnický pracovní víkend v ptačím parku Kosteliska
2. 10. Biojarmark, Národní zemědělské muzeum, Praha – prodejní a informační stánek ČSO
3. 10. Workshop Kolize ptáků se skly
10. 10. Schůze Jihočeského ornitologického klubu
11. 10. Seminář Jak předcházet kolizím ptáků na stavbách, Praha
13. 10. Ornitolog na drátě – 20. díl: Určujeme ptáky na podzim
20. 10. Seminář Jak předcházet kolizím ptáků na stavbách, Praha
30. 10. Zazimování ptačího parku Josefovské louky
6. 11. členská schůze ČSO, Praha
6. 11. Ukliďme Česko v Ptačím parku Mnišské louky
6. – 20. 11. členská exkurze Etiopie ZRUŠENA
10. 11. Seminář pro učitele Na křídlech ptáků, Praha
10. 11. Ornitolog na drátě – 21. díl: Dravci v zimě
13. 11. Schůze Západočeské pobočky ČSO
20. 11. Schůze Východočeské pobočky ČSO
4. 11. Seminář pro učitele Na křídlech ptáků, Most -> online 8. a 9. 12.
27. 11. Schůze Jihomoravské pobočky ČSO
27. 11. Schůze Slezské ornitologické společnosti
//Přímá ochrana hnízd ptačích druhů ohrožených zemědělskými pracemi je v mnoha případech jedinou možností, jak podpořit jejich úspěšné hnízdění. Je potěšitelné, že i díky podnětům od laické veřejnosti a zvýšenému zájmu ornitologů i samotných zemědělců se tento model ochrany stále více využívá. Nicméně základním předpokladem k úspěšné ochraně je úzká spolupráce s hospodařícími zemědělci, která je ve většině případů příkladná. Samostatnou kapitolou jsou přitom zemědělci, kteří k přímé ochraně přistupují aktivně a hnízda sami dohledávají. Jejich počet roste, což přináší naději nejen pro zachráněná hnízda, ale i pro krajinu jako celek.
Celkem bylo v roce 2020 v rámci ochranářských aktivit podpořených MŽP, Pardubickým a Královéhradeckým krajem označeno 67 hnízd čejky chocholaté ohrožených jarními pracemi, domluvena úprava seče na loukách s 15 pozicemi volajících samců chřástala polního a dohledáno 79 hnízd motáků lužních, z nichž 21 bylo oploceno kvůli bezprostřední hrozbě zničení při sklizni. Další blíže neurčený počet hnízd a mláďat přitom zachránili zemědělci sami. Kolik takových více či méně utajených ochránců přírody mezi zemědělci je nevíme a tak není možné je všechny pochválit. Přesto bych zde rád alespoň některé případy vyzdvihl a poděkoval jim touto cestou za jejich příkladný přístup k přírodě.
Už několik let sleduje hnízdní výskyt čejek traktorista Jaroslav Tomáš z podniku ZS Kratonohy a.s. u Hradce Králové. Před tím, než na poli zahájí jarní přípravu, se vždy přesvědčí, zda jsou přítomné čejky. A poté se snaží dohledat všechna přítomná hnízda, která by bez přímé ochrany traktorem rozjezdil. V roce 2020 tak sám zachránil 12 hnízd. Jeho zkušenosti přibližuje krátký filmový dokument Čejky, motáci a lidé, který je ke zhlédnutí zde.
S maximálním ohledem k přírodě hospodaří také soukromý zemědělec Petr Novák z Kochánova u Havlíčkova Brodu. Při ochraně čejek spolupracuje s ornitology až do té míry, že sám hnízda dohledává a dokonce i vypisuje odměnu za jejich nalezení. Navíc mozaikovitě seče květnaté louky, zakládá aleje ovocných stromů a realizuje krmné i nektarodárné biopásy. Na svých pozemcích nechal instalovat naučné tabule o šetrném hospodaření v krajině. Pozoruhodné na tom přitom je, že většinu těchto aktivit realizuje za své peníze a to včetně biopásů, které chce dělat podle sebe.
Upřímný zájem o ochranu hnízd čejek projevil také soukromý zemědělec Martin Lička z Vřesiny u Ostravy. Když v dubnu letošního roku získal do užívání nové pole, objevil na něm několik párů čejek. Předpokládal, že na poli čejky hnízdí a jelikož nechtěl zničit hnízda, tak si vyžádal, aby se nejprve hnízda dohledala. Přestože už ho tlačil termín zasetí, počkal nakonec dva týdny až do doby, kdy byla vyvedena čejčí kuřátka.
Také zemědělci hospodařící na travních porostech s výskytem chřástala polního jsou ve většině případů velmi vstřícní k ochraně hnízdišť tohoto ohroženého druhu. Už několik let pracovní skupina ČSO pro Ptačí oblasti Orlické Záhoří individuálně chrání stanoviště chřástalů. Celou oblast zemědělsky obhospodařuje soukromý zemědělec Ondřej Hulc. Ten se před každou sečí vždy ujišťuje, zda nebyl na dané louce zjištěn výskyt chřástala a v případě potřeby ponechává cca 3-4 ha plochy podle pozice volajícího samce. Podobná spolupráce funguje s několika zemědělskými podniky také v Ptačí oblasti Králický Sněžník.
Díky podnětu místních obyvatel obce Kruh v Podkrkonoší se následným monitoringem podařilo zmapovat celkem 5 stanovišť chřástalů polních, z toho v jednom případě v pšeničném poli. Hospodařícím zemědělcem je zde Pavel Janata, který se dlouhodobě snaží podpořit při svém hospodaření i nejrůznější druhy zvířat například ponecháním vytipovaných části luk nesklizených. Ochrana chřástala polního ho zaujala. Sám se zapojil do nočního mapování spojeného s kroužkováním samců a nakonec se rozhodl ponechat nesklizené plochy kolem všech čtyř zjištěných pozic na travních porostech.
Také s některými zemědělci, na jejichž pozemcích hnízdí motáci lužní, je nadstandartní spolupráce. Některé podniky (např. Agrochema Studenec nebo Rolnická společnost Lesonice a.s.) posílají dopředu osevní plány Ivanu Kunstmüllerovi, který na Vysočině hnízda motáků lužních dohledává. Díky tomu se může přednostně soustředit na polní kultury, které motáci k hnízdění přednostně vyhledávají. Aktivně se do ochrany hnízd motáků lužních na Vysočině zapojuje soukromý zemědělec Radek Dvořák z Koněšína, který při žňových pracích několikrát zachránil ještě nedohledaná hnízda v obilovinách. Hnízda obsekl a sám je i označil.
Všem zemědělských podniků, se kterými jsme při ochraně hnízd a hnízdišť v roce 2020 spolupracovali, patří velké poděkování a přání pevného zdraví do roku 2021.
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení.
Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Přímou ochranu hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2020 dále podpořili:
//
Někomu by se mohlo zdát, že končící rok moc dobrými zprávami neoplýval. Podívejme se však na něj z pohledu ptačích rezervací. Díky Vaší ohromné podpoře jsme rozjeli dva další velké počiny – Ptačí parky Kosteliska a Mnišské louky, které ve svém rozvoji nabírají čím dál větší rychlost. Jen co se dokončí administrativní proces převodu, rozjede se i čtvrtá rezervace – Malá Lipová.
Nákupy pozemků možné ze štědrých finančních darů na sebe nalepují další úspěchy: neuvěřitelně vstřícný krok města Jaroměře v podobě daru téměř 4 ha pozemků na Josefovských loukách, možnost konečně po ročním zpoždění vypustit do parku pratury, velký zájem veřejnosti o fyzickou pomoc s vytvářením všech rezervací (přestože současné podmínky tomu nesvědčí). Jakoby se i ptáci samotní vezli na stejné pozitivní vlně: na Josefkách jsme zaznamenali 6 nových druhů ptáků, na Mnišských loukách úspěšně vyhnízdili jeřábi a modráčci a na Kosteliskách se to hemží ptačími klenoty již v začátcích celého megaprojektu. Za manažery našich rezervací velký dík všem podporovatelům a krásný ptačí rok 2021!
Břeněk Michálek
Ptačí park je v současné době podporován Krajským úřadem Královéhradeckého kraje.
//Chřástal polní je skrytě žijící ptačí druh, jehož hnízdění silně ovlivňuje zemědělská činnost. Jedná se zejména o seč v době hnízdění, která může vyústit v přímou destrukci hnízd i přítomných mláďat. Proto je přímá ochrana hnízdišť chřástalů založená na mapování volajících samců jednou z cest, jak tento druh podpořit.
Samotné hnízdění bylo v letošním roce významně ovlivněno suchým jarem. Do května téměř nepršelo a vegetace zejména ve vyšších polohách prakticky nenarostla, což se na většině tradičních lokalit projevilo výrazným propadem početnosti chřástalů polních. Naopak, v nižších polohách byli chřástali polní v letošním roce zaznamenáni i v oblastech, kde se obvykle neobjevují. Zkušenosti s ochranou chřástala polního v roce 2020 představuje nový film.
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
V roce 2020 byla ochrana hnízdišť chřástala polního podpořena dotací MŽP a Pardubického kraje:
//Ve středu 9. prosince jsme pro vás vysílali 12. díl pořadu Ornitolog na drátě na téma ptáci na krmítku. Nestihli jsme odpovědět na všechny divácké dotazy, a proto jsme odpovědi zpracovali. Vaše dotazy zveřejňujeme v nezměněném znění. Vše najdete níže. Continue reading „Ornitolog na drátě: 12. díl – odpovědi“
//Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o sedm mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali třináct párů. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce v hnízdním období vyrušuje anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky, která vyhledává otrávené návnady.
Orel královský (Aquila heliaca) patří k nejohroženějším dravcům Evropy. Jeho populace na kontinentu nepřesahuje 4 tisíce hnízdících párů, podstatná část z nich žije v Rusku, Kazachstánu a Turecku. Páry ve státech Evropské unie ornitologové počítají na pouhé stovky. „V České republice hnízdní populace letos poprvé přesáhla deset párů. Celkem jsme jich spočítali třináct. Každé vyvedené mládě považujeme za velký úspěch. Orel královský patří mezi naše nejvzácnější hnízdící dravce,“ říká David Horal, který se v České společnosti ornitologické věnuje výzkumu a ochraně orlů královských.
Druhové jméno královský získal podle majestátního dvoumetrového rozpětí křídel a především díky bílým skvrnám na lopatkách připomínajícím královský hermelín. Jde o původně stepní druh, v České republice poprvé zahnízdil až v roce 1998. „Jedenáct párů si letos postavilo hnízda a z toho devět prokazatelně sneslo vejce. Šest párů nakonec úspěšně i vyvedlo mláďata – celkem sedm,“ informuje Horal.
V loňském roce ornitologové zaznamenali na jižní Moravě devět párů. Tehdy bylo úspěšně vyvedeno šest mláďat. „Nejvíce mláďat bylo v roce 2016, kdy šest úspěšných párů vyvedlo dvanáct potomků,“ podotýká Horal. Dodává, že orli jsou velmi citliví na rušení lidmi, ať už jde například o lesníky, rybáře či turisty. Rušení hnízdícího páru často vede až k opuštění snůšky.
Ornitologové označují orly vysílačkami, takzvanými GPS-GSM loggery, aby měli přehled o jejich pohybu a mohli odhalit nebezpečí nebo úhyn. „Letos dostala vysílačku čtyři mláďata ze tří hnízd,“ upřesňuje Horal.
Dospělí orli královští z české populace zpravidla zimují v okolí hnízdiště, někteří mladí jedinci ale odlétají na jih. Hrozbou pro všechny orly královské, ať už migrují nebo ne, jsou sloupy elektrického vedení a nelegální pronásledování, nejčastěji střelba a otravy. Např. v prosinci 2019 přijala záchranná stanice v Buchlovicích orla královského z Hodonínska se zlomeným křídlem, jehož nejpravděpodobnější příčinou bylo postřelení. Křídlo mu muselo být amputováno a pták zůstane trvale v lidské péči.
Česká společnost ornitologická bojuje s pytláky, střelci a traviči prostřednictvím terénní jednotky. Psovodka Klára Hlubocká a dva speciálně vycvičení psi preventivně navštěvují důležitá místa výskytu dravců, místa dřívějšího trávení a vyjíždějí na žádost policie či dalších institucí a také na ohlášení občanů. Tým funguje v rámci projektu PannonEagle Life, jehož hlavním cílem je podpora populace orlů královských v Česku, Maďarsku, Rakousku, Srbsku a na Slovensku. Otravu orla královského prokázali u nás ornitologové poprvé (a zatím naposledy) v roce 2017, a to ve dvou případech.
Více o projektu PannonEagle Life
https://www.imperialeagle.eu/cs
https://www.birdlife.cz/pannoneagle/
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a Nadace Partnerství:
Ekologické organizace dnes spouštějí výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která reaguje na zásadní a dosud nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny. Opírají se přitom o data od mnoha odborníků, kteří se profesně zemědělstvím a zemědělské krajině věnují. Žádají veřejnost i zemědělce o podporu pro řešení, která by vedla k tomu, aby 200 miliard korun v nových zemědělských dotacích krajinu ozdravily a přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení stavu půdy či snížení obsahu reziduí pesticidů v potravinách. Apeluje na politiky, aby vycházeli z dlouhodobých obav českých vědců o naše zdraví, stabilitu zemědělství na venkově i udržitelnost druhově rozmanité přírody v Česku. Continue reading „Spouštíme výzvu Za zdravou a pestrou krajinu“
//Zatímco u nás hnízdící orli královští patří do tzv. panonské subpopulace tohoto druhu, jejíž hlavní část hnízdí v Maďarsku, na Balkánském poloostrově (v Makedonii, Bulharsku a evropské části Turecka) hnízdí subpopulace thrácká. U thrácké populace, stejně jako u „naší“ panonské, dále u anatolské populace z asijské části Turecka a u populace kavkazské, jsou dospělí ptáci stálí, zatímco mladí ptáci částečně tažní nebo rovněž stálí. Continue reading „Nákupem bulharského vína podpoříte ochranu orla královského“
//Třetí ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítkách, proběhne 8. – 10. ledna 2021. Ačkoli je termín dalšího sčítání ještě daleko, je právě teď nejvyšší čas pustit se do příprav, abychom měli v lednu na krmítku živo. V tomto díle našeho seriálu vám ukážeme, jak si jednoduše vyrobit vlastní krmítko pro ptáky.
//Kosům jablka, pro brhlíky slunečnicová semena a sýkorám vlašské ořechy. Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost, aby v sobotu 5. prosince, v den mikulášské nadílky, myslela také na volně žijící ptactvo a obdarovala je vhodným krmivem. Pozorování ptáků na krmítku a jejich poznávání je skvělou aktivitou pro děti, které se z pohodlí domova dozvědí mnohé o životě opeřenců. Na druhý lednový víkend pak připravují ornitologové třetí ročník sčítání ptáků na krmítkách, kde mohou nejen děti své znalosti zúročit. Continue reading „Mikulášská nadílka netradičně. Obdarujte ptáky na vašem krmítku“
//Hlavní sdělení
Vybrané výsledky
Již před více než deseti lety bylo zřejmé, že informace o rozšíření a početnosti ptačích druhů v Evropě je třeba aktualizovat. Proto EBCC v roce 2010 zahájila projekt druhého Evropského atlasu hnízdního rozšíření ptáků (tzv. EBBA2). Tento projekt navazuje na první Evropský atlas hnízdního rozšíření ptáků, který byl založen na datech z 80. let 20. století a vyšel v roce 1997. Druhý atlas kombinoval vědeckou metodiku s přístupem občanské vědy s cílem získat aktualizované údaje o rozšíření a početnosti všech volně žijících ptačích druhů na území Evropy. Dalším cílem bylo zdokumentovat změny v rozšíření ptáků za období od prvního atlasu, tedy za posledních cca 30 let. Mapování probíhalo ve čtvercích o velikosti 50×50 km stejně jako před 30 lety.
Během pěti let práce v terénu bylo v Evropě zjištěno 539 původních hnízdících druhů ptáků, z nichž 59 se vyskytuje téměř pouze v Evropě, 40 druhů žije výhradně v Evropě (tzv. endemiti). Druhů, které jsou široce rozšířeny po celém kontinentu, je jen málo. Patří mezi ně například konipas bílý (Motacilla alba) nebo kukačka obecná (Cuculus canorus). Více než polovina druhů se však vyskytuje jen v méně než 10 % sledovaných čtverců. Z toho plyne, že každá země či region v Evropě hostí významnou populaci některého druhu, za niž má mezinárodní zodpovědnost.
Atlas také dokládá hnízdění 57 druhů ptáků, které nejsou v Evropě původní. Přibližně každý desátý ptačí druh v Evropě je tedy druh nepůvodní. Z tohoto celkového počtu zjištěných nepůvodních druhů byl výskyt nově zjištěn u 39 z nich.
Přestože krajina i podnebí se v Evropě výrazně mění, jen velmi málo původních evropských druhů úplně z kontinentu zmizelo (např. perepel malý, Turnix sylvaticus). Podobně jen málo nových druhů v posledních 30 letech Evropu přirozeně kolonizovalo (např. rorýs domovní, Apus affinis). Přesto jsme zaznamenali výrazné změny v evropské avifauně: dle analýz dat EBBA2 se areály výskytu zvětšily u 35 % původních druhů. Mezi jinými se rozšiřuje volavka rusohlavá (Bubulcus ibis), konipas citronový (Motacilla citreola) nebo racek černohlavý (Larus melanocephalus). Naproti tomu u 25 % původních druhů jsme zjistili zmenšování areálů výskytu. Mezi jinými u jespáka bojovného (Calidris pugnax), dropa velkého (Otis tarda), mandelíka hajního (Coracias garrulus) nebo strnada zahradního (Emberiza hortulana). Kromě toho bylo zjištěno, že hnízdní areály ptačích druhů v Evropě se od prvního atlasu v průměru posunuly o 28 km na sever, tedy přibližně o 1 km za rok.
Sergi Herrando, člen koordinačního týmu EBBA2 z Katalánského ornitologického institutu, k tomu říká: „V oblastech na severu kontinentu druhů přibývá a v jižních částech Evropy jich ubývá. Mizí zejména druhy zemědělské krajiny, nejvíce ve Středomoří a v západní a střední Evropě. Výsledky ukazují, že změny v obhospodařování krajiny a změny klimatu jsou hlavními hybateli těchto změn. Jejich význam je ještě třeba podrobněji prozkoumat.“
Tyto poznatky jsou v souladu s dosavadními zjištěními, že za úbytkem mnoha polních ptáků je intenzivní zemědělství. Díky tomu, že mnohé druhy posouvají své areály na sever, narůstá druhová bohatost v lesnatých oblastech. Na nárůstu druhové bohatosti lesních ptáků má zřejmě také podíl opouštění zemědělské půdy v některých oblastech. Výsledky také ukazují, že ptačí druhy specializované na vysokohorské prostředí a druhy tundry a rašelinišť z mnoha oblastí svého původního výskytu mizí. Podrobnější poznatky lze nalézt v právě vycházející knize.
Petr Voříšek, člen koordinačního týmu EBBA2 z České společnosti ornitologické, vysvětluje, že ochrana přírody má i pozitivní výsledky: „Mnohé evropské ohrožené druhy zmizely z velkých částí původně obývaných areálů, avšak je i nemálo případů, kdy se stav chráněných druhů zlepšil, což ukazuje, že ochrana přírody může fungovat. Mnohé druhy chráněné mezinárodními předpisy, jako je např. orel mořský (Haliaeetus albicilla) se opětovně rozšířily. Pozitivní trendy je možné pozorovat i u některých mokřadních ptáků, kterým zřejmě pomáhá lepší zákonná ochrana druhů i jejich stanovišť. Příkladem je bukač velký (Botaurus stellaris) nebo tenkozobec opačný (Recurvirostra avocetta).“
Druhý Evropský atlas představuje nový a zásadní podklad rozvíjející znalosti o evropské avifauně také díky tomu, že data pocházejí z celého kontinentu, od Azorských ostrovů až po Ural. EBBA2 lze také zařadit mezi největší projekty občanské vědy zaměřené na mapování biodiverzity. Celkem se na atlasu podílelo přibližně 120 tisíc terénních spolupracovníků, naprostá většina z nich na dobrovolnické bázi. Verena Keller ze Švýcarského ornitologického institutu, členka výboru EBCC, manažerka projektu a vedoucí autorka publikace, k tomu dodává: „Druhý Evropský atlas bylo možno vytvořit jen díky rozsáhlé síti spolupracujících organizací a jednotlivců v rámci EBCC. Spolupracovali spolu lidé a instituce ze všech koutů Evropy, bez ohledu na státní hranice, kulturní i jiné rozdíly. Hlavní byl společný cíl, kterým byl atlas.“
Výsledky projektu EBBA2 vycházejí v podobě knihy vydávané ve spolupráci s prestižním barcelonským vydavatelstvím Lynx Edicions. V plánu je také interaktivní on-line verze atlasu, na níž začneme v nejbližší době pracovat. Předseda EBCC, Mark Eaton, vidí rozsáhlé perspektivy využití atlasu: „Tato úžasná kniha a obrovská databáze údajů, na níž je založena, bude v příštích desetiletích sloužit dalšímu výzkumu a ochraně přírody v celé Evropě.“
Iván Ramírez, šéf ochrany přírody BirdLife International v Evropě, k tomu dodává: „Tento atlas je klíčovou publikací, která bude sloužit ochraně přírody na našem kontinentu. Pomůže ochranářům pochopit změny v rozšíření ptačích druhů a umožní lépe identifikovat oblasti, kde je ochrana druhů a obnova stanovišť nejvíce zapotřebí.“
Celý projekt by se nemohl uskutečnit bez dobrovolných terénních spolupracovníků, koordinátorů mapování v jednotlivých zemích, expertů pomáhajících s analýzou dat a psaním textů do knihy, ilustrátorům, kteří poskytli svá díla zdarma, sponzorům a dárcům a mnoha dalším podporovatelům. Na koordinaci projektu se od počátku podílela i Česká společnost ornitologická jako jedno ze tří koordinačních pracovišť v Evropě.
//Nárazy do prosklených ploch patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Mezi rizikové patří i zdánlivě nevinná okna velkých školních budov, ve kterých se zrcadlí okolní zeleň. Abychom pomohli s efektivním zabezpečením oken, kde zbytečně umírají ptáci, nabídli jsme školám samolepky, které díky hustému a kontrastnímu polepu nebezpečné plochy zviditelní. Samolepky byly zaslány celkem 20 školám, ale vzhledem k současné situaci musela většina z nich řešit přechod na online výuku a polepení odložit na později. Některé ze škol ale zabezpečení stihly.
Continue reading „Na těchto školách už je pro ptáky bezpečno“
