Údaje o dlouhodobých změnách početnosti evropských populací běžných druhů ptáků jsou volně přístupné

Dne 26. března vychází nová publikace projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS) koordinovaného ČSO. Zásadní publikace vyšla v prestižním časopise Scientific Data: Long-term and large-scale multispecies dataset tracking population changes of common European breeding birds (Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků). Je výsledkem spolupráce šedesáti šesti evropských ornitologů a podrobně popisuje metodiku, výsledky a použití zveřejněných údajů ve vědě i ochraně přírody.

Spolu s článkem byla také zpřístupněna samotná databáze přinášející nadnárodní i národní indexy změn početnosti 170 druhů ptáků z 28 evropských zemí. Věříme, že tento jedinečný soubor dat, který vznikl díky úsilí více než 15 000 zkušených dobrovolníků sčítajících ptáky, povzbudí jeho další využití v ochraně přírody či ve vědě a pomůže nám porozumět změnám, kterými evropští ptáci procházejí.

Projekt PECBMS sbírá údaje o běžných a široce rozšířených ptačích druzích z národních monitorovacích programů v Evropě již od roku 2002. Koordinační tým, pracující v oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu České společnosti ornitologické, pak na základě těchto dlouhodobých dat o změnách početnosti ptačích druhů počítá nadnárodní, celoevropské druhové indexy a indikátory, odrážející celkový stav životního prostředí. Sběr údajů v terénu provádějí nejen profesionální ornitologové, ale především i zkušení amatéři podle předem jasně stanovených pravidel a osvědčené metodiky. Počet zemí, které jsou součástí projektu a dodávají do něj svá data, se postupně zvyšoval, stejně jako i počet druhů, o nichž byly k dispozici spolehlivé údaje. První indikátory byly zveřejněny v roce 2003 a byly založeny na údajích o trendech početnosti 48 vybraných druhů hnízdících ptáků, sebraných v každoročních sčítacích programech z 18 evropských zemí. Nejnovější aktualizace indikátorů, publikovaná v roce 2019, pak přinesla trendy početnosti 170 druhů z 28 zemí.

Počet dobrovolníků sčítajících každoročně ptáky v jednotlivých evropských zemích.

Využití výstupů programu

Stav životního prostředí v Evropě se během posledních desetiletí celkově zhoršuje. Rostou tak i snahy národních vlád a Evropské unie tento nepříznivý trend zvrátit a zastavit, nebo alespoň zpomalit, tempo úbytku druhové rozmanitosti. Pro zhodnocení účinnosti nastolených opatření, která jsou vyžadována i řadou mezinárodních úmluv včetně směrnic Evropské unie, je monitoring zásadním předpokladem. A protože jsou ptáci tak široce rozšíření, poměrně snadno je lze určovat a sčítat, citlivě reagují na změny v prostředí a v neposlední řadě proto, že jsou oblíbení lidmi, slouží jako vynikající indikátory všeobecného zdraví životního prostředí a odrážejí udržitelnost lidského počínání v krajině.

Indikátory běžných druhů ptáků z produkce PECBMS proto byly v roce 2005 přijaty mezi Strukturální indikátory a indikátory udržitelného vývoje EU, a to jako vůbec první indikátory biodiverzity v historii. Kromě toho jsou využívány i dalšími mezinárodními organizacemi. Indikátor běžných polních ptáků například zveřejňuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) zase používá Indikátor běžných druhů ptáků a Forest Europe informuje o stavu lesů a lesního hospodaření v Evropě i na základě Indikátoru lesních ptáků. Údaje z PECBMS jsou také součástí odhadů stavu světové druhové rozmanitosti jako je Living Planet Index (LPI) a nedávno byly také prezentovány jako dobrý příklad ve vlajkové publikaci Global Biodiversity Outlook 5, kterou vydává Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD).

Vedle přímého využití v ochraně životního prostředí slouží údaje o početnosti ptáků také k vědeckému výzkumu. Publikace, založené na datech PECBMS, zkoumají různorodá témata od metodiky vývoje indikátorů biodiverzity přes příčiny změn početnosti běžných druhů ptáků či vývoj indikátoru změny klimatu až po zhodnocení vlivu změn v hospodaření na polní ptáky.

Seznam publikací využívajících údaje PECBMS naleznete zde.

 

Proč právě „data paper“

Uveřejněním článku ve formě data paperu, tedy textu popisujícího volně dostupnou databázi, získáváme velmi cennou, recenzovanou publikaci, která může být ihned snadno citována, propagována a využívána dalšími úředníky, vědci a ochranáři přírody. Článek podrobně popisuje metodiku sběru dat o ptácích v Evropě, statistické analýzy a metody výpočtu údajů.

Ve veřejném datovém uložišti Zenodo jsou nyní volně ke stažení následující soubory údajů:

  • Evropské nadnárodní i národní druhové indexy
  • Evropské druhové trendy za celé období projektu a za tři kratší časová období (od roku 1990, 2000 a za posledních 10 let)
  • Přehled zemí poskytujících data pro jednotlivé druhy
  • Seznam podrobných údajů o 36 národních monitorovacích programech běžných druhů ptáků z 28 zemí, poskytujících údaje do PECBMS

Naším cílem je poskytovat aktuální údaje a databázi budeme každoročně aktualizovat.

Věříme, že zveřejnění tohoto souboru dat, jedinečného svou hodnotou, časovým i plošným pokrytím, založeného na desetiletích sčítání ptáků v Evropě, usnadní a vyvolá jeho další využití ve vědě i ochraně přírody, a přispěje tak k našemu lepšímu porozumění změnám životního prostředí a pomůže zvrátit krizi biodiverzity.

Alena Klvaňová, Vojtěch Brlík, Petr Voříšek & Richard Gregory

29.03.21


Jak citovat představený článek

Brlík, V. et al. 2021: Long-term and large-scale multispecies dataset tracking population changes of common European breeding birds. Scientific data 8:21 https://www.nature.com/articles/s41597-021-00804-2

 

Data volně dostupná k využití

Brlík, Vojtěch, Šilarová, Eva, Škorpilová, Jana, Alonso, Hany, Anton, Marc, Aunins, Ainars, … Klvaňová, Alena. Long-term and large-scale multispecies dataset tracking population changes of common European breeding birds. Zenodo https://zenodo.org/record/4590199#.YF2-n2j0nx4 (2020).

  • Nadnárodní druhové indexy včetně střední chyby průměru do roku 2017 založené na údajích z 28 zemí
  • Národní druhové indexy včetně střední chyby průměru do roku 2017 založené na údajích z 26 zemí a národní údaje ze Španělska a Kypru do roku 2015

 

Brlík, V. et al. The most recent population changes of common Spanish breeding birds.

Zenodo https://doi.org/10.5281/zenodo.4590140 (2021).

  • Národní druhové indexy včetně střední chyby průměru ze Španělska za roky 2016 a 2017

 

Brlík, V. et al. The most recent population changes of common Cypriot breeding birds.

Zenodo https://doi.org/10.5281/zenodo.4590189 (2021).

  • Národní druhové indexy včetně střední chyby průměru z Kypru za roky 2016 a 2017

 

Pro podrobnosti týkající se zveřejněných dat a možnosti jejich dalšího využití se prosím podívejte na web PECBMS.

 

Srdečně děkujeme tisícům dobrovolníků sčítajících po desítky let ptáky v celé Evropě!

Co říkají autoři:

„Vzpomínám si, jak jsem spolupracovníkům poprvé představila myšlenku uveřejnění výsledků PECBMS ve formě datapaperu na workshopu v Mikulově v roce 2015. Tehdy nebyla tato forma publikací ještě tak běžná. Snažila jsem se vysvětlit její výhody: získáme recenzovaný článek popisující volně dostupnou databázi, kterou budeme moci snáze propagovat a šířit mezi širokou vědeckou komunitu, abychom podpořili využití údajů v ochraně přírody. Jsem opravdu šťastná, že se dnes díky obrovskému úsilí velké mezinárodní sítě vědců a dobrovolníků podařilo databázi zveřejnit.“

Alena Klvaňová, vedoucí oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu, manažerka projektu PECBMS

 

„Věřím, že tato publikace usnadní další využití výsledků PECBMS.“

Petr Voříšek, odborný poradce PECBMS, dřívější dlouholetý koordinátor projektu

 

„Je to poprvé, co zveřejňujeme publikaci tohoto typu, která detailně popisuje celou databázi PECBMS, naše metody a využití dat. Měla by se stát opravdu užitečným snadno citovatelým zdrojem údajů. Tým PECBMS odvedl skvělou práci, když se mu spolu s našimi výbornými národními koordinátory podařilo zveřejnění dosáhnout.“

Richard Gregory, supervisor projektu PECBMS a jeden z jeho zakladatelů, profesor a vedoucí oddělení druhového monitoringu a výzkumu v RSPB