Vyjádření Jana Sychry z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické:

Obecně musím říct, že se nám město po naší tiskové zprávě snaží vyjít vstříc a vyřešit situaci kompromisně. Úspěchem je návrh zeleně v severní části terasy, do kterého spadá i současná aktivní část Černovické pískovny, kde je teď město nakloněno tomu, vybudovat zde park ve stylu Nové divočiny. Měl by kromě rekreační funkce pro občany zahrnovat i ochranu kolonií břehulí a vlh a celkově spojit hřiště a stezky s divočinou. Jak by to mohlo vypadat je otázkou budoucnosti a je třeba doladit závaznost toho, že to zde v budoucnu opravdu takto dopadne. Na území se totiž bude ještě řadu let těžit, což je pro významné druhy zde rozhodně dobře. Zeleň v této části se podařilo vyjednat i s majiteli, kteří zde mají některé pozemky a přistoupili na jejich směnu.

Zástupci města se nám snaží vyjít vstříc i v navazující ploše rozsáhlých úhorů, zde je ovšem situace výrazně komplikovanější. Nachází se zde starý dobývací prostor pískovny, který měl být podle plánu rekultivován před desítkami let, jsou tu velmi složité majetkoprávní vztahy a pod tím vším je stará nedostatečně asanovaná skládka. Zkrátka jde o území s mnoha problémy, ale rovněž biologicky velmi hodnotné území s řadou zvláště chráněných a ubývajících druhů ptáků, kteří zde buď hnízdí, loví (v případě břehulí a vlh) či se objevují pravidelně na tahu. Nejvýznamnější druhy zde jsou koroptev polní, moták pochop, sluka lesní, holub doupňák, hrdlička divoká, kukačka obecná, vlha pestrá, břehule říční, bramborníček černohlavý, bramborníček hnědý, pěnice vlašská, lejsek šedý, moudivláček lužní, žluva hajní a ťuhýk obecný.

I přes snahu města a nabídnutou variantu s ponecháním úzkého pruhu současné zeleně v jižní části území považuji za velkou škodu, že město nechce využít potenciál celé této plochy nejen pro ochranu přírody, ale i pro využití pro brněnské občany. Místo vzrostlé a heterogenní zeleně zde budou průmyslové a komerční haly. Místo největšího parku v ČR zde bude rozšířena průmyslová zóna, která už teď patří mezi největší v ČR. Návrh, který jsme předložili, týkající se dalších směn pozemků s majiteli v tomto území a který by podle našeho názoru byl uspokojivým řešením pro všechny strany, narazil na nezájem města i majitelů pozemků. Město uvádí jako hlavní argument proti dalším směnám pozemků svou roli správného hospodáře, který se musí zodpovídat veřejnosti. Výměna problematických pozemků za pozemky lukrativní pro stavbu hal je z ekonomického hlediska nevýhodná. Posuďte sami, zda veřejnost v současné době volá po tom, aby Brno bylo správným hospodářem pouze z pohledu ekonomického. Zda veřejnost chce další haly nebo nový, největší brněnský park…

Zástupci města podle našeho názoru v této ploše pokračují v postupech svých předchůdců, pro které bylo rovněž zásadní finanční hledisko a snaha o to, aby nebyly problémy. Místo rozhodnutí o rozšiřování průmyslové zóny by v tomto případě ještě mohli vystoupit z jejich stínu a zanechat po sobě hodnotu, která přežije jejich politické působení o mnoho let. Jen oni teď mají tuto moc, kterou v západoevropských městech radnice v současnosti neváhají použít při budování parků na obdobných post-industriálních lokalitách i za cenu velkých ústupků majitelům pozemků (jako příklad se lze podívat na Park Am Gleisdreieck v centru Berlína, který zatím můžeme jen závidět).

Přesto bych rád uvedl, že si velmi vážíme přizvání vedení města na jednání o budoucnosti Černovické terasy a jeho vstřícnosti při možných řešeních situace. Výsledkem bude mimo jiné vznik parku alespoň na asi třetině současných ploch zeleně, který bude zohledňovat potřeby ochrany významných druhů nejen ptáků, včetně kolonií břehulí a vlh. Na debatu o jeho budoucí podobě jsme přizváni.

Rád bych velmi poděkoval všem, kteří reagovali na naši tiskovou zprávu a neváhali se ozvat zástupcům města, a to různými způsoby včetně zaslání pohledů. Musím říct, že to na ně udělalo velký dojem a jistě pomohlo k otevřeným dveřím na jednání o Černovické terase.

Další schůzky s městem Brnem budou následovat. O dalších krocích a možnosti, jak pomoci, se dozvíte zde na webu.