Zatímco loni se ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR radovali z rekordního počtu 95 mláďat sýčků, letos je situace opačná. Ornitologové zatím zaznamenali jen 48 mláďat. Za významný propad může podle odborníků kolaps hrabošů, kterými sýčci mláďata přednostně krmí. Loni, při nadbytku hrabošů, mohli sýččí rodiče uživit i snůšku s rekordními sedmi mláďaty, sýččí pár průměrně vyvedl 5 mláďat. Letos, kdy hrabošů ubylo, spadl průměr vyvedených mláďat sýčků na 2. Ornitologové očekávají, že populace sýčků významně oslabí, protože letos není dostatečná zásoba mladých jedinců, kteří by doplnili a podpořili stávající populaci. Sýček obecný patří v Česku mezi kriticky ohrožené druhy a s počtem asi sto párů je už nyní na pokraji vyhynutí. I z tohoto důvodu byl pro sýčka loni vypsán záchranný program pod záštitou Ministerstva životního prostředí.
Do roku 1993 existovala česká jména pro pouhých přibližně 15 % druhů ptáků, z toho 8 % nepěvců a 7 % pěvců. Začátky práce na kompletním názvosloví ptáků lze datovat až do první poloviny 90. let dvacátého století. Výsledkem dvou etap tvorby jmen byla kniha Soustava a české názvosloví ptáků světa (dále jen SČNPS; Hudec et al. 2003), která pojmenovala tehdy rozlišovaných 9978 druhů. Toto dílo mělo kromě nesporných výhod také řadu nedostatků. Názory na podobu jmen se často diametrálně lišily, a to u nejrůznějších uživatelů i autorů názvosloví, jakož i u recenzenta knihy. Bylo proto nutné přistoupit ke kompromisu s vědomím, že řada prosazovaných jmen nebude nejvýstižnější ani nejlepší, pokud jde o jejich věcnou správnost a/nebo lingvistickou podobu. Ke škodě věci se v konečné fázi práce prosadila i řada změn k horšímu, a to někdy bez smysluplných argumentů. Nicméně v zájmu zmíněného kompromisu a pod podmínkou, aby názvosloví bylo doporučeno k užívání, se tyto změny nakonec objevily v SČNPS. Jako příklady lze uvést nesprávné překlady některých vědeckých nebo národních jmen nebo lpění na jejich doslovných překladech, přičemž tato jména vůbec neodpovídají realitě, dále nelze přehlížet ani jiná zavádějící nebo zcela chybná jména. Na druhé straně množství původně vytvořených vhodnějších jmen se do SČNPS nedostalo.
Ptačí názvosloví má u nás oproti jiným skupinám živočichů tu nevýhodu, že vždy vyvolává nejvíce emocí. Zatímco nově vytvořená jména jiných druhů obratlovců prošla celkem bez povšimnutí, kolem ptáků byl již od 90. let minulého století, kdy se začalo pracovat na kompletním názvosloví všech druhů světa, velký rozruch. Navzdory kritikám názvosloví, v řadě případů zcela oprávněným, praxe kromě jiného jednoznačně odpověděla na často kladenou otázku, zda je vůbec potřeba vytvářet česká jména pro všechny ptačí druhy. Po pádu železné opony se nám otevřel svět nejenom z hlediska možnosti cestování, ale také dostupnosti informací všeho druhu a logicky rostla i poptávka po dalších jménech ze strany široké veřejnosti (studenti, cestovatelé, ptáčkaři, překladatelé, vydavatelé atp.). Vytvořené české názvosloví se poměrně rychle uchytilo v praxi a dnes se zcela běžně používá na Internetu, v nejrůznějších publikacích včetně knih, na přednáškách a v neposlední řadě v nepřeberném množství denně vysílaných televizních dokumentů.
Komisi tvořilo pět členů: předseda M. Čapek, jednatel V. Čížek, další členové R. Doležal, J. Klimeš a P. Kovalik. V malé zemi, jakou je ČR, není sestavení názvoslovné skupiny jednoduché, pokud klademe důraz zejména na odbornou erudici. Tým zahrnoval členy, kteří měli adekvátní znalosti (ornitogeografie, ekologie, chování, taxonomie a nomenklatura, akustické projevy, identifikace ptáků, jazykové vybavení aj.), přístup k důležité literatuře pokrývající celý svět, ale také dlouholeté zkušenosti z terénu s avifaunou jednotlivých zoogeografických regionů světa. V průběhu let prošly komisi díky studiu ptáků rukama tisíce jedinců nejrůznějších druhů (v rámci odchytových akcí, které byly součástí řešených projektů), přičemž zahrnovaly zástupce jednotlivých řádů, resp. desítek čeledí neotropických, indomalajských, afrotropických a jiných druhů. Kromě toho byl členem názvoslovné skupiny cíleně i jeden ze zástupců mezinárodního týmu poradců IOC World Bird Listu, člen Faunistické komise ČSO a tři členové s dlouholetými zkušenostmi s tvorbou národních jmen, kteří byli spoluautory publikovaného českého a slovenského názvosloví ptáků světa (Hudec a kol. 2003, Kovalik a kol. 2010).
Ohrožený kakadu arový Probosciger aterrimus, zástupce novoguinejské avifauny na australském kontinentu. Iron Range, Cape York, Austrálie. Foto: M. Čapek
Aktualizace názvosloví
Aktualizace názvosloví ptáků jsou legitimní a potřebná u druhů, u nichž dojde na základě nových poznatků k tzv. splitům (tj. z jednoho druhu jsou nově oddělené nové druhy), slučování (tj. několik druhů je spojeno do jednoho, tzv. lump) či jsou zcela nově popsány pro vědu. Také tvůrci některých národních názvosloví včetně anglického, francouzského, čínského aj. reagují na taxonomické změny a jejich úpravy jsou akceptovány uživatelskou komunitou. Od vydání SČNPS jsme v průběhu let provedli pouze některé korekce (Čapek & Klimeš 2012), avšak většina českých jmen zůstala v původní podobě. Mezitím nebývale pokročila ornitologická věda a kromě jiného došlo také k revolučním změnám v taxonomii ptáků, což nelze ignorovat. Je třeba reflektovat změny na poli vyšších taxonů (jmenovitě čeledi a řády), vytvořit nová jména pro nově objevené druhy a nové splity v důsledku povýšení dřívějších subspecií na samostatné druhy. Když už se názvosloví otevře, je to také jedinečná příležitost (která se naskytne pouze jednou za mnoho let) pro odstranění chyb, omylů a dalších nedostatků, již se z nejrůznějších důvodů v minulosti dostaly do SČNPS. K dalším zmatkům dochází v některých případech i kvůli novodobým splitům a vytvářením alternativních jmen různými subjekty. Oproti názvosloví v SČNPS, které zahrnovalo 29 řádů, 205 čeledí a 9978 druhů, věda v roce 2021 rozlišuje 40 řádů, 252 čeledí a 10 964 až 11 524 druhů ptáků – IOC World Bird List 11.1. (Gill et al. 2021) a All the Birds of the World (del Hoyo 2020). V současné době se musejí veškeré korekce a aktualizace provádět při pečlivém zvážení celkového globálního kontextu, tj. zmíněných 11 524 druhů ptáků, aby kromě jiného nedocházelo k nežádoucí duplicitě jmen.
Během své profesní dráhy jsme měli možnost seznámit se v terénu s nejrůznějšími ptačími druhy v desítkách zemí na šesti kontinentech. I když jsme před lety během práce na SČNPS byli velmi dobře zásobeni vědeckými časopisy i důležitými knižními publikacemi, od doby vydání SČNPS došlo k raketovému nárůstu množství publikovaných ornitologických článků a především kvalitní knižní literatury i online zdrojů, takže tyto zdroje už skutečně pokrývají všechny taxony ptáků, a to v globálním měřítku. Něco takového v dobách prací na dřívějším názvosloví jednoduše neexistovalo. Tudíž v současné době jsou pro revizi názvosloví nesrovnatelně lepší podmínky, než kdykoli předtím.
Tabon filipínský Megapodius cumingii na ostrově Palawan, Filipíny. U čeledi tabonovitých se vyskytuje pět různých systémů hnízdění. Např. zatímco taboni filipínští žijící v severní části Bornea a na většině ostrovů Filipín využívají k inkubaci navršené kupy, ptáci na Sulawesi a na menší části Filipín vč. Palawanu si vyhrabávají nory a využívají k inkubaci hnijící kořeny a pahýly stromů a pláže vyhřáté sluncem. Foto: M. Čapek
Vědecká jména a použitá taxonomie
Názvoslovná komise se od roku 2012 řídila dílem IOC World Bird List (Gill et al. 2021 a pozdější aktualizace). Paralelně vedle sebe existují ještě další tři hlavní uznávané celosvětové seznamy ptáků: HBW and BirdLife International Checklist of the Birds of the World (HBW & BirdLife International 2020 a pozdější aktualizace), které doporučuje k užívánání Česká společnost ornitologická, The eBird/Clements Checklist of Birds of the World (Clements et al. 2019 a pozdější aktualizace) a The Howard & Moore Complete Checklist of the Birds of the World (Dickinson et al. 2019 a pozdější aktualizace). Kvůli lepšímu přehledu proto u druhů, kterých se to týká, uvádíme v tabulce také alternativní taxonomii z výše uvedených zdrojů. Ty se od sebe v řadě případů liší, a to i v měřítkách Západopalearktické oblasti. Nejednotnost byla z mnoha důvodů oprávněně kritizována. Postupem doby se stále více ukazuje, že jednotlivé checklisty mají více shodného než rozdílného. Na Mezinárodním ornitologickém kongresu 2018 ve Vancouveru bylo proto dohodnuto sjednocení a v r. 2020 bylo na úrovni Mezinárodní ornitologické unie (IOU – International Ornithologists‘ Union) oznámeno vytvoření pracovní skupiny (WGAC – Working Group on Avian Checklists) s cílem vytvořit jediný konsolidovaný seznam ptáků světa. V tomto projektu nejde jen o prostý seznam druhů, má v něm být zahrnuta řada doplňkových funkcí – podrobnosti viz web IOU (https://www.internationalornithology.org/working-group-avian-checklists). Ve všech čtyřech zainteresovaných checklistech v současné době probíhají rozsáhlé úpravy. Nezbývá než doufat, že taxonomická vícekolejnost v globálním měřítku bude brzo minulostí.
Autory a letopočty popisů u vědeckých jmen jsme původně, tj. při práci na SČNPS, převzali z monografie Check-list of Birds of the World, Vols. I–XVI (Peters a následovníci 1934–1987), v současné době jsou k dispozici ve vícero zdrojích, včetně IOC World Bird List 11.1 (Gill et al. 2021).
Jak NK tvořila česká jména ptáků
Každý krok činila NK po zralé úvaze a ověřování a rozhodovala na základě diskusí a hlasování v rámci názvoslovného týmu. Kromě vlastních zkušeností s ptačími druhy v terénu vycházela ze špičkových obsáhlých monografií typu Handbook of Australian, New Zealand and Antarctic Birds, Vols. 1–7 (Marchant a následovníci 1990–2006), pokrývajících avifauny velkých územních celků světa, nebo z monografií zahrnujících jednotlivé kontinenty, např. The Birds of Africa, Vols. I–VIII (Brown & následovníci 1982–2013). Dále využívala desítky podrobných monografií zpracovávajících vyšší taxony ptáků, kupříkladu Birds of Paradise and Bowerbirds (Gregory 2019) vycházejících v rámci sérií příruček publikovaných vydavatelstvími Princeton University Press, Pavo Publishing, Christopher Helm, Pica Press aj. doplněné o přehledná souhrnná díla celosvětové avifauny, jmenovitě Handbook of the Birds of the World, Vols. 1–16 (del Hoyo et al. 1992–2011) a Special Vol. (del Hoyo et al. 2013), HBW and BI Illustrated Checklist of the Birds of the World, Vols. 1–2 (del Hoyo & Collar 2014, 2016) nebo nejnověji All the Birds of the World (del Hoyo 2020). Pracovala rovněž s přibližně 200 identifikačními příručkami pokrývajícími ptáky jednotlivých zemí nebo regionů celého světa, např. Birds of Argentina and the South-west Atlantic (Pearman & Areta 2021) jakož i s checklisty ptáků světa typu IOC World Bird List 11.1 (Gill et al. 2021), kolekcemi nahrávek ptačích hlasů z nejrůznějších oblastí a v neposlední řadě s nepřeberným množstvím článků ve vědeckých a odborných časopisech a na Internetu.
Jména tvořila NK podle vzhledu, rozšíření, ekologických a dalších charakteristik druhu včetně hlasových projevů a také pomocí překladu cizích, především anglických jmen. Pokud to bylo možné, vyhýbala se NK jménům věnovacím, a to zejména v těch případech, kde by většina uživatelů mohla mít problémy s jejich správnou výslovností (odvozeniny od druhových vědeckých jmen jako leschenaultii, audouinii apod.). V minulosti se neosvědčily některými názvoslovci prosazované překlady druhových vědeckých jmen, která mají někdy daleko k realitě. Pokud bychom totiž doslovně přeložili jména, jako jsou např. Anser indicus, Numenius madagascariensis,Merops americanus nebo Bombycilla cedrorum, vzešly by z toho nepřesnosti, zavádějící jména nebo absolutní nesmysly. Zdrojem omylů může být i nesprávný výklad druhového vědeckého jména, názorným příkladem je mylně pojmenovaná chaluha „pomořanská“ Stercorarius pomarinus.
NK se snažila, aby nově vytvářená jména byla pokud možno jednoduchá a přitom věcně a jazykově správná, což však nebylo možné ve všech případech dodržet. Při práci na SČNPS byla některými členy tehdejšího názvoslovného komitétu prosazovaná praxe používání jednoho českého rodového jména pro více vědeckých rodů v rámci některých čeledí. Postupovali jsme tak u nekomplikovaných vyšších taxonů a všech našich domácích druhů s dlouhodobě zavedenými jmény. Dobrým příkladem jsou sýkory rodu Parus, Cyanistes, Periparus, Lophophanes a Poecile, kde zůstalo ve všech případech rodové jméno sýkora. Dále se NK držela zásady, že totéž české rodové jméno by nemělo být použito ve více než jedné čeledi. S postupujícími vědeckými poznatky se ukazuje, že některé druhy ptáků patří do úplně jiných čeledí, než se původně myslelo. Tudíž kupříkladu „strakule“ tibetská Pseudopodoces humilis již nepatří do čeledi krkavcovitých Corvidae, nýbrž mezi sýkory Paridae. Bylo by poněkud bizarní, kdybychom najednou měli čtyři strakule v čeledi krkavcovitých a pátou v čeledi sýkorovitých.
Poněkud odlišnými jsou případy, kdy se původní české rodové jméno v důsledku taxonomických změn ocitne v nově vytvořené čeledi. Není-li toto jméno asociováno přímo se jménem původní čeledi nebo s jinými rody do ní patřícími, pak je v takovýchto případech můžeme zachovat. To však neplatí např. pro „strnada“ severního Calcarius lapponicus, jenž nyní patří do čeledi ostružkovitých Calcariidae, nikoli strnadovitých Emberizidae. Proto se v tomto případě NK vrátila k existujícímu staršímu jménu ostružka – viz publikace Naše ptactvo v lidovém názvosloví a vědecké terminologii (Klůz 1977).
(Ne)Stabilita názvosloví
NK se přikláněla k názoru, že je potřeba upřednostnit kontinuitu/stabilitu národního názvosloví ptáků a plně si uvědomovala její pozitiva. Ačkoli stabilita jmen může být vysoká, praxe u nás i v zahraničí potvrzuje, že nemůže být stoprocentní (to je zatím spíše zbožné přání). Neporadili si s ní zatím ani v angličtině, přičemž ji nezvládají dokonce ani ornitologické a ptáčkařské supervelmoci, jmenovitě USA a Spojené království. Stačí se podívat do literatury, přičemž nemáme na mysli nějaké knižní „vykopávky“, ale i nejnovější publikace včetně těch s letopočtem 2021.
Změny českých jmen NK prováděla pouze v nezbytném rozsahu, který je podobný rozsahu aktualizací a změn prováděných v jiných národních názvoslovích vyspělých zemí. Je vhodné zmínit, že idea tzv. „zažitosti“ názvů je do značné míry jen iluze a většinou se týká menšího počtu ptáčkařů cestujících občas po Evropě a přilehlých regionech Západopalearktické oblasti. Česká jména by měla cílit na nejširší veřejnost a ta často ani nezaznamená, že k nějakým změnám vůbec došlo. Pro tuto veřejnost jsou překvapením a důvodem k smíchu i zoologické názvy jako brkoslav, moudivláček nebo třeba ostroretka, jak jsme se mohli v průběhu let přesvědčit např. u studentů (dva členové NK mají vlastní dlouholeté zkušenosti s univerzitní výukou předmětů zoologie a ornitologie).
Kolibřík santamartský Chaetocercus astreans, endemit pohoří Sierra Nevada de Santa Marta na severu Kolumbie. Foto: M. Čapek
Revize jmen západopalearktických druhů ptáků
Prvním krokem NK bylo zpracování názvosloví druhů zjištěných na území Západopalearktické oblasti (celkem 1372 druhů; Čížek et al. 2021). NK otevřela diskusi u českých jmen celkem 355 druhů (26 %), zbytek (tedy 74 %) dle názoru NK nepotřeboval žádné korekce). Tato jména byla otevřena jednak na základě podnětů jednotlivých členů názvoslovného týmu, ale také díky množství připomínek, jež jsme obdrželi během let od doby vydání SČNPS od zástupců široké veřejnosti včetně mnoha členů ČSO. Otevřená diskuse je legitimní a žádoucí, což však v žádném případě neznamená, že všechna otevřená jména by měla být automaticky změněna. Z uvedených 355 druhů jsme u 125 druhů zachovali stabilitu, tj. jména jsou v souladu se SČNPS, u druhů vyskytujících se na území ČR pak především v souladu s Faunou ČSSR – Ptáci (Hudec & Černý 1972, 1977; Hudec 1983), Faunou ČR a SR – Ptáci (Hudec 1994) a Faunou ČR – Ptáci (Hudec & Šťastný 2005; Šťastný & Hudec 2011, 2016) a Seznamem ptáků ČR, kde Faunistická komise ČSO (dále jen FK) vytvořila některá alternativní jména (FK 2021). Naproti tomu u 166 druhů jsme provedli korekce jmen a u 64 druhů, u kterých dosud česká jména neexistovala, jsme vytvořili jména nová. Shrnuto, z celkového množství 1372 západopalearktických druhů navrhujeme změny pouze u 166 druhů (12 %) a tudíž můžeme mluvit o relativně vysoké stabilitě názvosloví. Ze 400 druhů avifauny ČR (FK 2021) bylo otevřeno 32 druhů, z nich bylo v 18 případech potvrzeno jméno ze SČNPS, v 8 případech jsme souhlasili se jmény, která zavedla Faunistická komise, a pouze u 6 druhů jsme dospěli k názoru, že je potřeba jejich jména změnit.
Kromě výše uvedených změn vytvořených FK se od doby vydání SČNPS nová česká jména pro dosud nepojmenované druhy objevila v českých překladech široce používaných knih, jmenovitě Collins Bird Guide (Svensson et al. 2009) a The Helm Guide to Bird Identification (Vinicombe et al. 2014). V případech, kde tyto změny resp. nově navržená jména byly dobře odůvodněné a rozumné, jsme je v zájmu co největší stability v praxi používaných jmen podpořili, resp. řadu z nich převzali do aktualizovaného názvosloví. Na druhé straně jsme ale stabilitu zachovali v těch případech, kdy byla alternativní jména zavádějící nebo nesprávná. V neposlední řadě jsme se pak spojili s překladateli dvou stěžejních děl – Handbook of Western Palearctic: Passerines, Vols I & II (Shirihai & Svensson 2018) a Flight Identification of Raptors of Europe, North Africa and the Middle East (Forsman 2016), aby se aktualizované české názvosloví objevilo i v jejich českých verzích.
Ptáci dosud zjištění na území Západopalearktické oblasti tvoří jen pouhých asi 12% celkové světové avifauny. Tudíž vhodnost/nevhodnost jejich jmen je třeba posuzovat nejenom západopalearktickou optikou, ale i v kontextu kompletní avifauny světa, a to je právě úkolem názvoslovného týmu. Kromě jiného je třeba také hlídat, aby nedocházelo k duplicitě jmen a již existující duplicitu odstranit.
Revize jmen globální avifauny
V návaznosti na již ukončenou revizi ptačích jmen Západopalearktické oblasti plánovala NK revidovat všechna jména ptačích druhů světa. Po zrušení NK k tomuto kroku prozatím nedojde.
Holub sahelský Treron waalia, Wadi Darbat, Omán. Foto: M. Čapek
Miroslav Čapek, Vladimír Čížek, Robert Doležal, Jiří Klimeš a Peter Kovalik
Citovaná literatura a online zdroje:
Brown, H. L., Urban, K. E., Newman, K., Fry C. H., Keith S. (eds.), 1983-2004: The Birds of Africa, Vols. I-VII. Academic Press, London, New York, Orlando, San Diego & Christopher Helm, London.
Clements J. F., Schulenberg T. S., Iliff M. J., Billerman S. M., Fredericks T. A., Sullivan B. L. & Wood C. L. 2019. The eBird/Clements Checklist of Birds of the World: v2019. https://www.birds.cornell.edu/clementschecklist/download/ (navštíveno 18. 02. 2021).
Čížek V., Čapek M., Doležal R., Klimeš J., Kovalik P. 2021. České názvosloví ptáků Západopalearktické oblasti. Archiv Názvoslovné komise ČSO, Trutnov & Brno.
Čapek M., Klimeš J. 2012. Opravy a aktualizace českého názvosloví ptáků světa. Verze z 25. 1. 2012. Archiv Komitétu pro česká jména ptáků IOC, Brno.
Del Hoyo J. (ed.). 2020. All the Birds of the World. Lynx Edicions, Barcelona.
Del Hoyo J., Collar, N. J. 2014: HBW and Birdlife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Vol. 1: Non-passerines. Lynx Edicions, Barcelona.
Del Hoyo J., Collar, N. J. 2016: HBW and Birdlife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Vol. 2: Passerines. Lynx Edicions, Barcelona.
Del Hoyo J., Elliott A., Sargatal J., Christie D. (eds.). 1992 – 2011. Handbook of the Birds of the World. Vols. 1-16. Lynx Edicions, Barcelona.
Del Hoyo J., Elliott A., Sargatal J., Christie D. (eds.). 2013: Handbook of the Birds of the World. Special Volume: New Species and Global Index. Lynx Edicions, Barcelona.
Dickinson, E.C., Remsen J.V., Jr., Christidis L. (eds). 2019. The Howard & Moore Complete Checklist of the Birds of the World. Vols. 1 & 2, 4th. ed. with Errata and Corrigenda inserted. Aves Press, Eastbourne, U.K. https://www.aviansystematics.org/future-editions (navštíveno 17. 02. 2021).
Faunistická komise ČSO. 2021. Seznam ptáků ČR. Faunistická komise ČSO (stav k 31. 12. 2020) https://fkcso.cz/fk/ptacicr.html (navštíveno 04. 04. 2021).
Forsman D. 2016. Flight Identification of Raptors of Europe, North Africa and the Middle East. Christopher Helm, London.
Gill F., Donsker D., Rasmussen P. (eds.). 2021. IOC World Bird List (v11.1). doi: 10.14344/IOC.ML.11.1. (navštíveno 14. 03. 2021).
Gregory P. 2019. Birds of Paradise and Bowerbirds. Helm, London.
Hudec K., Čapek M., Jr., Hanák F., Klimeš J., Pavíza R. 2003. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského, Přerov.
Hudec K., Černý W. (eds.). 1972, 1977. Fauna ČSSR. Ptáci 1 & Ptáci 2. Academia, Praha.
Hudec K., Šťastný K. (eds.). 2005. Fauna ČR. Ptáci 2/I & 2/II, 2. vyd. Academia, Praha.
Klůz Z. 1977. Naše ptactvo v lidovém názvosloví a vědecké terminologii. SZN, Praha.
Kovalik P., Pačenovský S., Čapek M., Topercer J. 2010. Slovenské mená vtákov sveta. SOS/BirdLife Slovensko, Bratislava.
Marchant S., Higgins P. J., Davies S. J. J. F., Peter J. M., Steele W. K., Cowling S. J. (eds.) 1990-2006. Handbook of Australian, New Zealand and Antarctic Birds. Vols 1-7. Oxford University Press, Melbourne.
Pearman M., Areta J. I. 2020. Birds of Argentina and the South-west Atlantic. Helm, London.
Peters, J. L., Mayr E., Greenway J. C., Jr., Paynter R. A., Jr., Traylor M. A., Jr., Cottrell G. W. (eds.) 1934-1986. Check-list of Birds of the World, Vols. I-XVI. Harvard University Press & Museum of Comparative Zoology, Cambridge, Massachusetts.
Shirihai H., Svensson L. 2018. Handbook of Western Palearctic Birds. Passerines,Vols I & II. Christopher Helm, London
Svensson L., Mullarney K., Zetterström D. 2009. Collins Bird Guide. 2nd. ed. HarperCollins, London.
Štastný K., Hudec K. (eds.). 2011, 2016. Fauna ČR. Ptáci 3/I & 3/II, 2. vyd. & Ptáci I, 3. vyd. Academia, Praha.
Vinicombe K., Harris A., Tucker L. 2014. The Helm Guide to Bird Identification. Bloomsbury Publishing, London.
27. 8. 2021 (pátek) od 16:30. Noc netopýrů VI (Mezinárodní noc pro netopýry). 1. část v 16:30 – přednáška na správě ptačího parku v Okružní 36 v Josefově (50.3370N, 15.9295E) o fascinujícím světě netopýrů, vhodné pro středoškoláky a dospělé. 2. část v 18:30 – průstup josefovským podzemím a pozorování symbolu Netopýří metropole vrápenců malých. 3. část – chytání a demonstrace netopýrů v 19:30 u Podklasního mlýna pod Josefovem s Pepou Hotovým, pro všechny.
Pošesté v „Netopýří metropoli“ – Josefově!Pořádána jako akce Ptačího parku Josefovské louky České společnosti ornitologické. První částí bude setkání s několika druhy netopýrů ze záchranné stanice v Jaroměři a přednáška o jejich životě i ochraně, tentokrát v podání zakladatele sčítání netopýrů v Josefově (před téměř 30 lety!) Mgr. Jiřího Rejla (začátek v 16:30, Okružní 36, Jaroměř-Josefov). Komorně oslavíme nedávný nález mateřské kolonie extrémně vzácného netopýra stromového (viz foto v pozvánce) jen 800 m od ptačího parku! Následuje exkurze do netopýřích chodeb a přesun k Podklasnímu mlýnu, kde v 19:30 proběhne odlov netopýrů nad Starou Metují a jejich sledování pomocí speciálního zařízení – detektoru netopýrů. Akci povedou zoologové z České společnosti pro ochranu netopýrů, České společnosti ornitologické a Muzea východních Čech v Hradci Králové. Kontakt: Břeněk Michálek, josefovskelouky@birdlife.cz, mob.: 734 226 037
Podařilo se nám získat finanční podporu z Norských fondů na vyhloubení komplexu tůní – Centrálního ptačníku. Nový ptačník zaručeně přitáhne další druhy ptáků a rozšíří hnízdní podmínky již stálým obyvatelům parku – čejkám, bekasinám, čírkám a vodoušům rudonohým. Přijďte se podívat na Slavnostní zahájení projektu, kde uvidíte, jak bude ptačník vypadat a fungovat. 27. 8. 2021 od 16:00 na správě ptačích rezervací ČSO v Josefově. Navazovat bude Noc netopýrů VI.
Tisková zpráva Centra pro dopravu a energetiku, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA, Zeleného kruhu, Sousedského spolku Uhelná, České společnosti ornitologické a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí:
Výkonný místopředseda Evropské komise Frans Timmermans se v rámci své návštěvy České republiky setkal 16. července se zástupci českých ekologických organizací. Za Českou společnost ornitologickou se zúčastnil zemědělský specialista Václav Zámečník. Tématem jednání byl zejména stav naší krajiny a jak jej ovlivňuje zemědělství, a také situace české energetiky. Místopředseda Timmermans přijel do Prahy pouhé dva dny po zveřejnění dlouho očekávaného balíčku opatření pro snížení emisí skleníkových plynů v EU o 55 procent do roku 2030 [1].Continue reading „Místopředseda Evropské komise Timmermans setkal s ekologickými organizacemi. Probrali i kritický stav zemědělské krajiny“
Na více než 500 čapích hnízdech v Česku registrují ornitologové malá čapí mláďata, na 269 hnízdech jsou už vzrostlá čápata. To vše díky téměř tisícovce dobrovolníků, kteří se letos zapojili do sledování čapích hnízd a zadali pozorování na www.birdlife.cz/capi. Kde jsou další velká mláďata? Ornitologové vyzývají veřejnost ke kontrole čapích hnízd. Právě informace o velkých mláďatech trénujících let jsou totiž klíčové pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdění. Continue reading „Hnízdění čápů sleduje již téměř tisíc lidí. Přidáte se?“
Ničivé bouřky, které se prohnaly krajinou v minulých dnech, nezanechaly spoušť jen v lidských příbytcích, ale pravděpodobně se dotkly i mnoha čapích hnízd. Právě nepřízeň počasí je největší přirozený nepřítel čápů a silně ovlivňuje úspěšnost hnízdění. V loňském roce se prudké deště výrazně podepsaly na hnízdní úspěšnosti čápů v Moravskoslezkém kraji. Nyní šly bouře napříč republikou… Jaký měly dopad na čápy?
Čím větší mláďata, tím větší šance na přežití. Zjištění počtu mláďat s vyrůstajícími tmavými letkami vyžaduje trpělivost. Často jsou ze země vidět pouze hlavičky.
Začínají prázdniny. Právě to je období, kdy se na hnízdech objevují vzrostlá mláďata. Na mapě čapích hnízd byla zaznamenána již na 149 hnízdech a další budou přibývat v rychlém sledu. Mláďata jsou již dobře viditelná a snadno se pozorují. Postupně začnou trénovat let a budou se stále více podobat rodičům. Zůstanou jim však šedé zobáky a nohy, podle kterých je od rodičů snadno poznáme. V případě výše umístěných hnízd je samozřejmě lepší mít po ruce dalekohled.
Téměř vzletná mláďata od dospělých poznáme podle šedých zobáků.
Zatím nevíme, kolik mláďat silné deště nepřežilo. Prosíme proto, vydejte se k nejbližším hnízdům v okolí zjistit, co se na nich děje. Pokud se chystáte na výlet nebo dovolenou, můžete hnízda vyhledat na mapě čapích hnízd a cestou je zkontrolovat. Pozorování je možné zadat přímo u hnízda přes aplikaci Avif Mobile nebo následně doma u počítače přes web čapí hnízda. Pevně věříme, že na většině hnízd bude pozorovatele čekat krásná podívaná na majestátní ptáky. Ale je potřeba připravit se i na případná zklamání, kdy mláďata nemusela přežít přívalový déšť či krupobití. Nejkritičtější období má již většina za sebou, stále však nemají vyhráno – hnízdí na nejexponovanějších místech, jaká si člověk může pro hnízdění představit. Ta dobře chrání před predací, svoji daň si však vybírá počasí.
Mnohá hnízda jsou sledovaná prostřednictvím webkamer. Ty nám umožňují jedinečný pohled do soukromí čápů, který našim předkům zůstával odepřen. Kromě zázraku líhnutí nám ale ukazují i jak krutá (z lidského pohledu) příroda může být. Buďme připraveni, že právě nyní nám některé kamery takový pohled poskytnou. Tyto situace pak vyvolávají silně emotivní, i když z etického hlediska naprosto pochopitelné a přirozené, reakce pozorovatelů. Během posledních týdnů jich bylo tolik, že nebylo v našich silách na všechny dotazy odpovídat. Proto jsme na webu zveřejnili stanovisko ČSO, ve kterém si můžete přečíst postoj ČSO k (ne)zasahování do hnízdění ptáků. Všem, kteří na naši reakci čekali marně, se zároveň omlouváme a děkujeme za pochopení.
Přejeme krásné prázdniny se spoustou radostných zážitků při pozorování čápů!
Hnutí DUHA, Česká společnost ornitologická a Nadace Partnerství v otevřeném dopisu [1] vyzývají ministra zemědělství Miroslava Tomana a ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby využili miliardy korun zemědělských dotací z připravované Společné zemědělské politiky k ozdravení české půdy a krajiny. Současný návrh považují za promarněnou příležitost a vyzývají ministra Tomana, aby ve spolupráci s ministrem Brabcem návrh přepracoval tak, aby dotace motivovaly zemědělce ke skutečně udržitelnému hospodaření, obnově biologické rozmanitosti a lepšímu zadržování vody v krajině.Continue reading „Ekologické organizace píší ministrům Tomanovi a Brabcovi: nepromarněte další roky a nastavte správně zemědělské dotace“
Webkamery umístěné u hnízd čápů bílých v minulých dnech strhly hned několik lavin zájmu veřejnosti. Naprosto chápeme nadšení, které vyvolala pomoc mláďatům v Mladých Bucích, kde došlo k úhynu jednoho z rodičů na následky popálení elektrickým proudem. Chápeme i citové reakce lidí, kteří „mohli jen přihlížet situaci na hnízdě v Oseku na Rokycansku, kam pomoc nepřicházela„, stejně jako v případě několika dalších hnízd, kde kamery poskytly přímý přenos topících se mláďat po prudkých deštích. Všechny tyto reakce jsou pochopitelné a z lidského pohledu správné. I nám je mláďat líto a mnohem radši se díváme na idylický průběh hnízdění se šťastným koncem. Bylo by jistě krásné, kdyby v přírodě neexistovaly smrt, strádání a utrpení.
Ve skutečnosti se většina vyvedených mláďat nedožije prvního roku života. Jak krutá (z lidského pohledu) příroda může být, odhalujeme ve větší míře až prostřednictvím kamer. Leckdy vidíme i chování, která zatím nedokáží vysvětlit ani odborníci a pohled na něž je bolestný a nepochopitelný. V takovém okamžiku přichází přirozená lidská snaha zasáhnout a zjednat nápravu.
Člověk ovšem není ani architektem ani soudcem přírody. Nerozumíme-li příčinám a souvislostem, můžeme neuváženým zásahem udělat víc škody než užitku. Lidský zásah je vždy potřeba důkladně zvážit, zejména hodnotit, zda záchranou jednoho jedince neohrozíme nějaké další, ale i zda nežádoucím způsobem nenarušíme přírodní děje.
Proto respektujeme rozhodnutí odborníků, kteří se záchraně zvířat věnují dlouhé roky a situaci na místě detailně znají. Ke svému rozhodnutí mají důvody podložené mnohaletou praxí. Čápům v Oseku držíme palce, aby nakonec z hnízda vylétla zdravá a silná mláďata.
Snad tedy i v současnosti probíhající dramata pomohou k tomu, abychom alespoň my lidé utrpení zvířat i lidí nezvětšovali.
To co ptáky totiž dlouhodobě ohrožuje nejvíce jsou lidské aktivity směřující k intenzifikaci čehokoli – a ptáky poškozuje zejména intenzifikace zemědělské krajiny, která připravuje o zdravé životní prostředí mnoho živočichů včetně čápů, ale i včetně nás lidí. Naše lidské aktivity způsobují i změny klimatu – a právě čápi jsou velmi ohroženi např. prudkými bouřkami a lijáky v době hnízdění. V neposlední řadě je čápům a dalším ptákům osudná jiná lidská aktivita – neblaze proslulý lov na jejich tahových cestách. Pojďme se ještě více zajímat o tato vážná ohrožení, kterým se ČSO, další partneři BirdLife International a další ochranářské organizace již dlouhodobě věnují.
Nová zemědělská politika EU podporuje další destrukci přírody
Zástupci evropských vlád, Evropského parlamentu a Evropské komise v pátek 25. 6. uzavřeli dohodu o podobě Společné zemědělské politiky (SZP) EU na příštích sedm let. Každoročně až do roku 2027 bude na zemědělské dotace z peněz daňových poplatníků EU vynaloženo přibližně 54 miliard eur, tedy 1,3 bilionu korun. Očekávaný výrazný krok vpřed se bohužel nekoná. SZP bude i nadále podporovat model intenzivního zemědělství, který přímo vede ke ztrátě biologické rozmanitosti, znečištění vody a ovzduší, nadměrným odběrům vody a prohlubuje klimatickou krizi.
Ministr Richard Brabec podepsal tzv. protierozní vyhlášku, která měla být ostrou zbraní proti úbytku české půdy. Místo toho zůstane materiál z pera Ministerstva životního prostředí spíše bezzubým nástrojem. Resort ministra Brabce nevzal v potaz prakticky žádné ze zásadních připomínek, které vzešly od krajů, sdružení obcí a měst, hl. m. Prahy, neziskových organizací nebo akademické obce. [1] Vyhláška vejde v platnost letos v červenci. Postup resortu dlouhodobě kritizují Nadace Partnerství, Hnutí Duha a Česká společnost ornitologická [2] a upozorňují na potřebu rychlé novelizace, aby vyhláška půdu skutečně chránila.Continue reading „Protierozní vyhláška legalizuje erozi. Brabcův resort obešel akademiky, ochranáře i obce“
Sraz v sobotu 26. června v Tovární ulici č. p. 431 od 7:30 do 9:15 (dle rezervace). Čeká na Vás putování za ptačími depešemi. Vaším úkolem bude dostat se na závěrečné stanoviště, které bude s kroužkovatelem. Za příznivých podmínek bude připravena ukázka kroužkování ptáků.
Akce je pro omezený počet účastníků a je podmíněna registrací přes rezervační systém: ptaci.reenio.cz
Exkurzi povede: Hana Brinkeová (tel: 734 170 810, e-mail: hana.u@seznam.cz) a Tomáš Brinke. Akce proběhne za podpory České společnosti ornitologické a města Nové Strašecí.
Podmáčené louky, mokřady i suché písčité hrúdy. U Dubňan na Hodonínsku vzniká od roku 2020 Ptačí park Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Loni se podařilo vykoupit klíčové pozemky, od letošního roku bude Jihomoravská pobočka ČSO obnovovat a rozšiřovat biotop, aby se tu dařilo ptákům a dalším živočichům. Vše s využitím tradičních metod hospodaření jako je pastva, kosení nebo ořez vrb na hlavu.Continue reading „Mokřadní ráj na jinak vyprahlé jižní Moravě. Na Hodonínsku vytváříme ptačí park“
Po dramatických událostech na hnízdě čápů v Mladých Bucích na Trutnovsku, kdy čapí samice zahynula na sloupu elektrického vedení a hnízdo s mláďaty muselo být uměle zásobeno potravou, obdrželi hlavní aktéři pomoci čápům Šándor Havrán a Jiří Zeman finanční podporu od stovek příznivců. Ta výrazně převýšila výdaje na akci a zachránci čápů se rozhodli věnovat část peněz na rozvoj Ptačího parku Josefovské louky a Záchranné stanici v Jaroměři. Continue reading „Zachránci čápů z Mladých Buků podpořili Ptačí park Josefovské louky a záchrannou stanici v Jaroměři“
Pozorování rorýsích letek kroužících kolem hnízdiště v podvečerním světle je úžasný zážitek. Večerní vycházka v Uherském Hradišti 2020. Foto: E. Tošenovský
Již podruhé jsme nemohli prostřednictvím Vítání ptačího zpěvu přiblížit zájemcům o přírodu fascinující svět ptáků. Naštěstí se již situace uklidnila a akce je možné pořádat, byť za dodržování omezení konání hromadných akcí. Rádi bychom vás proto pozvali na vycházky za ptačími sousedy. Continue reading „Pozvánka na vycházky za ptačími sousedy“
Krásné návštěvnice Josefovských luk – dvě pisily čáponohé se tu objevily na konci hnízdní sezóny. Elegantní ptáci se dva dny procházeli mezi kulíky, rostoucími kuřátky čejek a nervózními vodouši rudonohými, kteří na západní pastvině stráží své hnízdo.
Na Josefkách jsou pisily vzácností, ale Ptačí park Kosteliska u Hodonína hostí pisily pravidelně. Na jižní Moravě totiž tihle nohatí bahňáci vzácně hnízdí. Věříme, že časem to vyzkouší přímo na Kosteliskách.
Už dnes zde hnízdí kolem deseti párů čejek, velmi pravděpodobně bukač velký v rákosí u tzv. Ptačího pole a zaletují takové klenoty jako kolpíci nebo volavky červené.
Na Mnišských loukách jsme během jara poprvé zaznamenali vodouše šedé a vodouše bahenní, což naznačuje, že po plánovaných opatřeních bude i tento park magnetem pro migrující bahňáky. Na třech místech tu zpívají slavíci modráčci a možné je i hnízdění ohrožených lučních kachen čírek modrých a kopřivek obecných, které se během celého jara ukazují na největších tůních.
A nejmenší rezervace ČSO Malá Lipová? Ta je doslova kouzelná. Těsně po připsání většiny parcel, které tvoří tuto malou pískovnu, do vlastnictví ČSO, se sem nastěhovaly nejen očekávané nádherné vlhy, ale také velká kolonie břehulí říčních! Břehule, které v naší novodobé krajině nesnadno nalézají vhodné kolmé stěny ke hnízdění, jakoby vycítily, že v nové ptačí rezervaci bude bezpečno a zvolily si ji za svůj domov.
Pro ptáky velmi náročné chladné a deštivé jaro tedy nakonec končí šťastně. Dokládají to i tyto fotografie.
Děkujeme za finanční dary, které umožňují další růst našich ptačích rezervací!
Pisila čáponohá připomíná malého čápa jen vzdáleně. Je to přeci jenom bahňák, kdežto čáp je pták brodivý. Foto: Ota ValešPisila si nedůvěřivě prohlíží drbajícího se vodouše rudonohého na Josefovských loukách. Červen 2021. Foto: Ota ValešMládě čejky chocholaté v květnu 2021 na Josefovských loukách. Foto: Jaroslav VaněkČejka se svým odrůstajícím mládětem ve společnosti jeřába, labutí a kachny. Na Josefovských loukách v červnu 2021. Foto: Ota ValešOvce na Kosteliskách zajišťují péči o travnaté plochy v blízkosti vody. Ty využívají k pastvě např. husy velké. Foto: Ondřej RyškaVěříme, že modráčci na Mnišských loukách zvládli chladnější jaro a opět zde úspěšně vyhnízdí. Foto: Květoslav HlávkaPrvní zaznamenaní dalece migrující vodouši šedí na Mnišských loukách. Foto: Květoslav HlávkaPřekvapení na Malé Lipové. Z čista jasna hned několik stovek nor břehulí říčních, které v posledních letech na lokalitě vůbec nehnízdily. Foto: Josef Chytil
Dnes jsme byli na důležitém jednání o osudu Černovické terasy – lokality v Brně s téměř 130 druhy ptáků. Všechny zúčastněné strany musely udělat nějaké ústupky, nicméně došly ke kompromisní variantě, přičemž předběžně bylo dohodnuto, že přírodně nejcennější území této lokality bude ochráněné před zastavěním průmyslovou zónou. A to je klíčové pro dlouhodobou udržitelnost celého území.Continue reading „Černovická terasa – ochranu získá i jižní část s úhory“
Při zateplování Mateřské školy U plavecké haly v Ústí nad Labem stavební firma zazdila hnízdiště rorýsů. Případu si v neděli 6. června všiml Václav Beran z ČSO a kontaktoval Českou inspekci životního prostředí. Dospělí rorýsi se snažili naletovat do již zazděných otvorů, aby se dostali k zazděným snůškám a mláďatům.Continue reading „Při zateplování mateřské školy zazdili hnízdiště rorýsů i s mláďaty“
Společná tisková zpráva Společnosti přátel Jeseníků, České společnosti ornitologické, ČSOP Šumperk, spolku Malínské aleje a Hnutí DUHA Jeseníky:
Pět ekologických organizací [1] formou dopisu vyzvalo v pátek 28. 5. 2021 ministra životního prostředí Richarda Brabce a ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou, aby neodkladně zastavili financování výstavby rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku. Důvodem je porušování podmínek stavebního povolení a smlouvy o udělení dotace a závažné poškozování výjimečné přírody na vrcholu hory. Výstavba 34 metrů vysoké rozhledny je součástí polsko-českého projektu a probíhá na polské straně, bezprostředně u hranice s Českem. Fotodokumentace stavby z konce května dokládá intenzivní rozsah poškozování vrcholu hory těžkou technikou a výkopovými pracemi [2]. Je to ale jen začátek masivní devastace unikátní horské přírody. Pokud bude rozhledna skutečně zprovozněna, dojde k výraznému nárůstu počtu turistů a pravděpodobně i kničení unikátního ekosystému alpínského bezlesí. Odpor proti stavbě rozhledny je i na polské straně Králického Sněžníku, kde vznikla petice „Sněžník bez rozhledny!“ [3]. Continue reading „Zastavte nelegální ničení evropsky výjimečné přírody Králického Sněžníku“
Pískovna Malá Lipová na Přerovsku, která je domovem kolonie vlh pestrých, byla zapsána do vlastnictví České společnosti ornitologické. Nyní můžeme začít pracovat na tom, aby se v novém ptačím parku ČSO líbilo ptákům i lidem. Připravujeme návštěvnickou infrastrukturu – informační cedule, pozorovací kryty a přístup na lokalitu. Tak, abychom mohli ptáky pozorovat i fotografovat z bezprostřední blízkosti a přitom je nerušili. Na provozu ptačího parku se rozhodujícím dílem podílí Moravský ornitologický spolek.Continue reading „Malá Lipová zapsána do vlastnictví ČSO“
Rorýs obecný se neřadí do řádu Svišťouni (Apodiformes) pro nic za nic. I jeho anglický název swift (rychlý, svižný) má své opodstatnění. Patří totiž mezi nejrychlejší ptáky světa. Mimo hnízdní období tráví většinu času ve vzduchu – až 10 měsíců v roce. Vědci předpokládali, že za jeden den zvládnou rorýsi uletět až 500 km. Výsledky nových výzkumů publikovaných na iScience ukazují, že to byl opatrný úsudek.
Ukázalo se, že během migrace urazí rorýsi průměrně dokonce 570 km za den. Ale jsou schopni uletět mnohem více. Maximální rychlost, kterou studie zaznamenala, bylo více než 830 km / den po dobu devíti dnů!
„U rorýsů hnízdících v nejsevernějších koutech Evropy jsme zaznamenali nejvyšší rychlost, jaká kdy byla u rorýsů zaznamenána a která předčí veškeré dosavadní předpoklady”, uvádí Susanne Åkesson z Lundské university ve Švédsku. Nejvyšších rychlostí dosahují rorýsi převážně v období jarní migrace na překonání velké vzdálenosti zpět na hnízdiště – potřebují co nejrychleji urazit až 8 000 km.
Jak studie probíhala?
Dospělí rorýsi na jednom z nejsevernějších evropských hnízdišť byli označeni malými geolokátory. Tato zařízení určují polohu na základě délky denní doby. Nevýhodou je, že pro získání dat je nezbytné ptáka znovu odchytit. V tomto jsou rorýsi ideálním druhem, jelikož jsou věrni svému hnízdišti. Výzkumnému týmu se tak po roce vrátila velká část geolokátorů s cennými daty. Ta potvrdila, že rorýsi ze severní Evropy jsou během migrace schopni dosáhnout výjimečných rychlostí. Zároveň bylo velkým překvapením, jak rychle se ptáci mohou pohybovat. Překonání více než 830 km za jediný den nikdo nepředpokládal.
Co rorýsům umožňuje tak rychlý let během migrace?
Ukazuje se, že kromě tělesného přizpůsobení (dlouhá úzká křídla, torpédovité tělo) zde hraje velkou roli také potravní strategie a schopnost využití větru.
Rorýsi si nedělají zásoby jako jiní drobní ptáci. Spoléhají se na létající hmyz, který mají cestou. Místo aby se pro získání potravy museli zastavit, mohou “jíst za letu” a zastávky tak výrazně omezit. Jejich tělo není tolik zatěžkáno zásobami tuku, které by ztěžovaly let.
Zároveň se zdá, jako by byli rorýsi schopni načasovat návrat na hnízdiště tak, aby měli během migrace ideální „vítr v zádech”. „Vypadá to, že nereagují přímo na lokální povětrnostní podmínky, ale na ty, které očekávají na své trase během následujících pár dní”, uvádí Susanne Åkesson. Není jasné, jakým způsobem by byli schopni „předpovídat” vítr a reagovat na základě této předpovědi. Výzkumný tým předpokládá, že to může souviset se změnami tlaku, které provázejí větrné systémy. Každopádně výzkum ukazuje, že při jarní migraci dovedli rorýsi využít zadní vítr o 20% více, než během podzimu. Nejvíce tento vítr využívali zejména při přeletu Sahary a Středozemního moře.
Studie tak potvrdila skutečnost známou i u jiných druhů – jarní migrace je rychlejší, než podzimní. Na přelet Sahary rorýsům na jaře stačilo průměrně 5 dní oproti 11 dnům na podzim. Zároveň byla trasa podzimní migrace (průměrně téměř 10 000 km) prokazatelně delší než při jarním návratu (8 000 km). Rovněž „odpočinkové zastávky“ bez výrazného posunu v migrační trase byly častější na podzim (průměrně 3) než na jaře (1), kdy dokonce 3 jedinci uletěli celou trasu úplně bez odpočinku! Jakých rychlostí při své cestě rorýsi dosahují, však nikdo asi nepředpokládal. Výzkumný tým bude pokračovat i v následujících letech a studii rozšíří do dalších částí světa.
Celý článek v originále včetně detailních výsledků si můžete přečíst na iScience:
Líhnutí čápat probíhá postupně, jak byla vejce snášena. Kokory 2020, Foto: Pavel Jemelka
Mapa na webu čapích hnízd se pomalu barví do oranžova. To nám ukazuje, že přibývají hnízda, na kterých už jsou malá mláďata. Jako úplně první byla zaznamenána již tradičně v Chebu, do dnešního dne víme již o 40 hnízdech s malými mláďaty!
Nastává doba, kdy se v rychlém sledu budou objevovat další a další, pokud již na hnízdě dokonce nejsou. Prosíme, využijte nadcházející víkend ke kontrolám čapích hnízd. Hnízda, u kterých jsou webkamery, mají samozřejmě výhodu. Dost často se zde dokonce podaří podchytit přesný počátek líhnutí, jako tomu letos bylo např. na hnízdě v Bohuslavicích. Na kouzelný okamžik zrození se můžete podívat na videu právě z tohoto hnízda. Pokud víte o kameře, nezapomeňte ji proto co nejdříve zkontrolovat.
Jak poznám, že jsou na hnízdě mláďata, když tam není webkamera?
Novorozená mláďata jsou malé chomáčky prachového peří, které ale rychle porostou. U takto malých mláďat určitě pomůže dalekohled a jak se říká, trpělivost přináší růže. Počkejte si, až se čáp na hnízdě postaví nebo až přilétne druhý partner. Pak pozorně pozorujte, zda nezahlédnete hlavičku, která se dožaduje potravy. Zkušení pozorovatelé postřehnou i rozdíl v chování čápů, kteří jen sedí na vejcích a kteří již krmí mláďata. Pomoci někdy mohou i zbytky skořápek po líhnutí mláďat pod hnízdem. Pokud nemáte dalekohled, ale dobrý fotoaparát, můžete si pomoci i s ním. Foťte, když na hnízdě čáp zrovna stojí – na fotce pak můžete objevit hlavičku mláděte. A jestli se nepoštěstí, zkuste to o pár dní později znovu – pokud samice sedí, jednoho dne se mláďat s největší pravděpodobností dočkáte.
Každopádně při své každé návštěvě nezapomeňte na zadání svého pozorování na web Čapí hnízda.
Děkujeme za spolupráci při sledování hnízdění čápů a přejeme krásné zážitky při pozorování malých čápat!
Česká společnost ornitologická (ČSO) s pomocí dobrovolníků mapuje výskyt chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Údaje o rozšíření ptačích nemocí jsou důležité jak pro výzkum, tak pro ochranu ptáků. Základem pro oboje je totiž dobrá znalost aktuální situace: Které druhy jsou nemocemi zasažené? Jak často k úhynům dochází? A liší se situace v jednotlivých regionech? Právě na sběr těchto údajů se zaměřuje nový program občanské vědy – Monitoring ptačích chorob.
Pomoci s mapováním může každý – ať už nemocné opeřence viděl či neviděl.
Zdálo by se, že na takovou jednoduchou otázku v dnešní době přeci musíme znát odpověď, ale opak je pravdou! Chcete si zpestřit vycházku do terénu pozorováním zajímavého druhu a pomoc s výzkumem jeho zpěvu? Vyrazte v těchto dnech hledat lejsky malé a odměna v podobě poslechu krásného melodického zpěvu vás nemine. Continue reading „Jak zpívá lejsek malý? Zapojte se do nahrávání!“
Společný tiskový komentář Asociace soukromého zemědělství ČR, Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR, Českého svazu ochránců přírody, Pro Silva Bohemica, České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA, Spolku vlastníků honebních pozemků, Svazu vlastníků půdy a Spolku pro obnovu venkova ČR k předání petice Českomoravské myslivecké jednotky za zachování spolkové myslivosti Poslanecké sněmovně.Continue reading „Tiskový komentář k předání petice ČMMJ za zachování spolkové myslivosti Poslanecké sněmovně“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Studie tak potvrdila skutečnost známou i u jiných druhů – jarní migrace je rychlejší, než podzimní. Na přelet Sahary rorýsům na jaře stačilo průměrně 5 dní oproti 11 dnům na podzim. Zároveň byla trasa podzimní migrace (průměrně téměř 10 000 km) prokazatelně delší než při jarním návratu (8 000 km). Rovněž „odpočinkové zastávky“ bez výrazného posunu v migrační trase byly častější na podzim (průměrně 3) než na jaře (1), kdy dokonce 3 jedinci uletěli celou trasu úplně bez odpočinku! Jakých rychlostí při své cestě rorýsi dosahují, však nikdo asi nepředpokládal. Výzkumný tým bude pokračovat i v následujících letech a studii rozšíří do dalších částí světa.
