//Nový výzkum ukazuje, že znalost šíře optimálních klimatických podmínek jednotlivých ptačích druhů nám pomůže účinněji identifikovat a chránit ty z nich, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu. Continue reading „Ptáci tolerující užší rozpětí klimatických podmínek ubývají v Evropě více“
//Volně žijící i domácí zvířata, včetně ohrožených druhů, umírají každoročně v bolestivých křečích na otravu karbofuranem. Tento prudký nervový jed je smrtelně nebezpečný i pro člověka; k otravě stačí jen pár kapek, a jedovaté jsou dokonce i jeho výpary. Proto je od roku 2008 zakázaný v celé Evropské unii, přesto se stále jedná o nejčastěji používaný jed při nelegálním trávení zvířat. Jeho oběti i otrávené návnady dohledává jako první a jediná v Česku terénní psí jednotka ČSO. Tu tvoří psovodka Klára Hlubocká a její speciálně vycvičení Chesapeake Bay retrívři Viky a Irbis. Psí jednotku můžete podpořit na portálu Darujme.cz Continue reading „Zastavme traviče! Psí jednotka ČSO potřebuje vaši pomoc“
//V sobotu 5. dubna pomohlo přes 40 dobrovolníků připravit ptačí park Malá Lipová mezi Olomoucí a Přerovem na přílet vlh pestrých a břehulí říčních. Ty už tradičně hnízdí a vyvádějí svá mláďata v této bývalé pískovně uprostřed hanáckých polí. Continue reading „Malá Lipová je po zimě uklizena. Vlhy a břehule mohou přiletět“
//Se zahájením hnízdní sezóny jsme začali napouštět vodou čtyři terénní sníženiny o celkové rozloze 6000 m2, vybudované přes zimu podél Bezdrevského potoka. Naším cílem je obnovit na lokalitě původní mokřadní biotopy, které zde v minulosti zanikly v důsledku regulace potoka a po vybudování melioračního systému. S tím nám mají pomoci solární čerpadla, která zajistí, že mokřad nevyschne ani během suchých jarních období. Continue reading „Tůně na Zbudovských blatech se již plní vodou“
//Koncem loňského roku byla završena dlouhá cesta k vyhlášení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Prosincovým rozhodnutím Vlády ČR (č. 384/2024 ze dne 12. prosince 2024) se podařilo pokrýt dosud nechráněnou populaci tetřívka obecného. Spolu s již existujícími ptačími oblastmi Východní Krušné hory a Novodomské rašeliniště – Kovářská jsou nyní pod ochranou soustavy Natura 2000 nejvýznamnější stanoviště tohoto druhu v Krušných horách. Continue reading „Nová ptačí oblast Západní Krušné hory“
//Dnes vstupuje v platnost novela vyhlášky Ministerstva zemědělství, která mj. konečně přináší zákaz lovu pro celosvětově ohroženého poláka velkého a také pro poláka chocholačku a lysku černou. Konkrétně totiž nová vyhláška nestanovuje dobu lovu těchto druhů, a tedy je není možno lovit. Početnost evropských populací těchto druhů dlouhodobě klesá, a tak je ukončení lovu zásadním krokem k jejich ochraně. K jeho prosazení významně přispěla Česká společnost ornitologická (ČSO), která se podílela na přípravě novely a na problematiku dlouhodobě upozorňovala. I proto vyhlásila v roce 2023 ptákem roku poláka velkého, aby upozornila na paradox, že u nás bylo možné legálně lovit celosvětově ohrožený druh. Continue reading „Velký úspěch pro přírodu: lov poláků velkých, poláků chocholaček a lysek černých je minulostí“
//
Jaro nabírá na síle, každým dnem můžeme zaslechnout dalšího ptačího navrátilce. Blíží se další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Zveme proto všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Každý si tak může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2025“
//V ptačím parku Rzy jsme ve spolupráci s Krajským úřadem Pardubického kraje instalovali tři nové hnízdní ostrůvky s oblázkovým povrchem. Ty budou sloužit k hnízdní podpoře ubývajících druhů ptáků – racků chechtavých a rybáků obecných. Continue reading „Na Rzech jsou tři nové hnízdní ostrůvky pro racky a rybáky“
//
Zimní počasí vystřídaly v posledních týdnech příjemně teplé jarní dny, a spolu s nimi se k nám začínají vracet i čápi bílí. Obsazených je již 92 čapích hnízd a ornitologové očekávají, že teplé a slunečné počasí přiláká co nevidět i další navrátilce. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost ke sledování jejich hnízdění. Mapu čapích hnízd lze nalézt na stránce www.birdlife.cz/capi.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Čápi přilétají do Česka. Zapojte se do jejich sčítání“
//Hnízdní sezóna čejek chocholatých je právě v plném proudu. Více než tři čtvrtiny čejek najdeme sedět na hnízdech v holých ještě neosetých polích. Hnízda čejek, nenápadně umístěná v mělkém důlku na povrchu půdy, jsou každoročně ohrožována jarními zemědělskými pracemi a bez včasného zásahu mohou být zničena. Tomuto riziku lze účinně předejít cíleným vyhledáváním a označením hnízd v terénu, a to prostřednictvím spolupráce ochranářů, dobrovolníků a zejména ochotných zemědělců.
Zveme vás na jarní workshopy v terénu, kde si prakticky vyzkoušíte, jak hnízda vyhledávat, označovat a jednat se zemědělci.
📍 16. dubna 2025 – Horní Ředice (Pardubicko), od 17:00 – přihlaste se skrze formulář zde
📍 17. dubna 2025 – Hradec Králové, od 17:00 – přihlaste se skrze formulář zde
Dozvíte se, proč je každý nález hnízda důležitý, jak efektivně používat dalekohled i jak si být jistý, že jste čejku opravdu našli. A nebojte, nebudete na to sami – terénem vás provedeme krok za krokem.
Díky projektu Čejčí stopou, který vede tým vědců z České zemědělské univerzity, si můžete v reálném čase prohlédnout, kde se pohybují čejky označené vysílačkami. Zajímavé je např., že většina z nich se vrátila přesně tam, kde hnízdila loni. Více o projektu se může dočíst zde.
Vaše pozorování má cenu. Ať už vidíte čejku letět přes pole, slyšíte její tok nebo ji sledujete sedět přímo na hnízdě, zaznamenejte to do AVIFu. Pohodlně zadat doplňující data k hnízdění čejek můžete nyní udělat i přímo v 📲mobilní aplikaci.
Poslechněte si náš loňský díl pořadu 🎧 Ornitolog na drátě – je to skvělý úvod do toho, proč a jak čejky chránit, co všechno obnáší práce v terénu a proč to celé má smysl.
Narazili jste na hnízdo a nejste si jistí, co dál? Chcete pomoci, ale potřebujete podpořit při kontaktu se zemědělcem? Ozvěte se nám. 📩 Václav Zámečník – zamecnik@birdlife.cz
//S nástupem prvního jarního měsíce skončilo zimní mapování rehků domácích, a tak vám můžeme přinést výsledky z únorového, posledního mapování pro tuto sezonu. Co do počtu pozorování byl únor rekordní – zapsaných pozorování bylo 629, což je o 58 více než v lednu (a to i přestože počet spolupracovníků klesl ze 172 na 161) a dokonce o 178 více pozorování než v loňském únoru. Zároveň však přibyly zejména čtverce bez rehka (262), zatímco čtverců s rehkem (143) bylo o sedm méně než předchozí měsíc. Nejvyšší počet jedinců ve čtverci se tentokrát ustálil na čísle osm. Continue reading „Mapování rehků je u konce. Známe nejúspěšnějšího dobyvatele čtverců“
//
Jennifer Ackermanová: Co sova ví. Nakladatelství KAZDA, 2024.
Formát: 135 x 208 mm
Počet stran: 320 + 8 stran barevné přílohy
Pevná vazba
Ukázka knihy
Úryvky z knihy čte od 1. února v pořadu Českého rozhlasu Meteor Dana Černá.
Jennifer Ackermanová je světově známá a oceňovaná autorka, která více než tři desítky let píše o vědě, přírodě a biologii člověka, přičemž zejména v posledních deseti letech podlehla fascinujícímu kouzlu ptačí říše.
Její předchozí tituly jako Genialita ptáků (2016) či Ptačí způsoby (2020) se staly bestsellery, které svojí čtivou a srozumitelnou formou v kombinaci s hlubokým vhledem přitáhly miliony lidí napříč celým světem k poznání a ochraně našich ptačích souputníků. Ve své nejnovější knížce Co sova ví (What an Owl Knows), kterou výborně přeložila Alena Klvaňová, nás autorka zavádí do tajemného světa pod pokličkou noci, kde ožívají podmaniví a mýty opředení tvorové, kteří odedávna vzbuzují fascinaci a pozornost člověka – sovy.
Před začátkem čtení knihy se mi na mysl vkrádaly myšlenky, zda toto dílo dokáže poskytnout nové informace i odborníkům, kteří se sovami již delší dobu zabývají. Nicméně hned první kapitoly mé obavy vyvrátily. Ackermanová svým poutavým stylem postupně seznamuje čtenáře s detailními informacemi o sovách, o jejich životě a chování. Dovedně shrnuje nejnovější poznatky vědců a ochranářů, kteří různým aspektům studia sov zasvětili svůj život, a dokážou tak být sugestivní průvodci, již svojí vášní a odhodláním umějí zatáhnout čtenáře do dobrodružství vědeckého poznávání. Chvíli se tak brodíme hlubokým sněhem v třeskutě mrazivé noci v liduprázdné krajině na Dálném východě, kde hledáme stopy po jednom z nejzáhadnějších druhů sov – výru Blakistonovu, a pak se zase na písčitých pobřežních pláních Atlantického lesa snažíme najít způsob, jak odchytit „nepolapitelné“ sýčky králičí.
V devíti kapitolách se postupně dovídáme informace o původu a evoluci sov (kapitola 1), jejich důmyslných adaptacích pro život v noci a lov těžko postřehnutelné kořisti (přizpůsobení sluchu, zraku či morfologie; kapitola 2) či odlišných metodách monitoringu a odchytu v různých typech prostředí. Zde autorka mimo jiné představuje využití speciálně vycvičených psů pro detekci sov (kapitola 3). Jednou z nejzajímavějších částí je kapitola věnovaná úsilí porozumění soví řeči, ať už jedinců žijících v přírodě, či v zajetí (kapitola 4). Právě tento obor zaznamenal v posledním desetiletí dynamický rozvoj, například i díky rychlému nástupu pasivního akustického monitoringu, automatizaci vyhodnocení nahrávek, rozvoji speciálních softwarů a algoritmů strojového učení. Tyto techniky umožňuji vědcům dekódovat ohromnou diverzitu a funkci soví vokalizace (například sestavením kompletního hlasového repertoáru) či identifikovat jedince v závislosti na jejich unikátním akustickém podpisu, a tak neinvazivně studovat jejich populace.
V dalších kapitolách nás Ackermanová seznámí s rozmnožováním (námluvami, hnízděním a výchovou mláďat; kapitola 5) a migrací sov, kde nás mimo jiné zasvětí do výsledků satelitního sledování migrace sovice sněžní, či nás vezme na shromaždiště až 30 tisíc zimujících kalousů ušatých v okolí srbského města Kikinda (kapitola 6; viz také Ptačí svět 2/2020). V kapitole 7 autorka popisuje péči profesionálů a dobrovolných ošetřovatelů o handicapované jedince, ale předkládá i důležité zamyšlení o etice využívání sov pro zábavu, zejména jako domácích mazlíčků. Neméně vzrušující částí (kapitola 8) je vhled do mytologie a spirituálního spojení člověka (lidských civilizací) se sovami. Důkazem těchto symbolických spojení jsou nalezené kresby sov z období i před 36 000 lety. V některých kulturách jsou sovy považovány za duchovní bytosti, bohyně či zvěstovatelky štěstí a v jiných zase za předzvěst zkázy, zloby či smrti. V závěrečné kapitole (kapitola 9) Ackermanová shrnuje vše, co se o sovách naučila skrze svoji pečlivou rešerši, zkušenosti nabyté v terénu či díky svému úzkému propojení s vědeckou komunitou. Nezapomíná dodat, jaké vzrušující poznatky ještě čekají na své odhalení.
Doslov je esejí o ochraně sov a jejich životního prostředí. Stejně jako mnoho druhů jsou i sovy výrazně ohroženy lidskou činností, jako je odlesňování či intenzivní zemědělství. Právě ony se proto mohou stát důležitými ambasadorkami ochrany přírody, a zprostředkovat tak široké veřejnosti poselství o efektivní ochraně biotopů sov a s nimi i celé palety dalších druhů. Vždyť představa, že některé dříve běžně rozšířené a početné druhy z naší krajiny úplně vymizí, je extrémně znepokojivá, a přitom řešení máme často ve svých rukou.
Kniha Co sova ví je fantastické dílo, které kombinuje směs nejnovějších fascinujících poznatků a poutavého vyprávění o sovách, což z ní dělá povinnou četbu pro milovníky přírody i odbornou veřejnost. A možná po přečtení této knihy pocítíte neodolatelné nutkání vyrazit do přírody a zažít setkání se sovami na vlastní kůži. Vždyť – jak Ackermanová na svém, ale i řadě dalších případů jasně demonstruje – i jen letmé setkání s těmito tajemnými a skrytě žijícími tvory vám může změnit život.
Martin Šálek
//Na přelomu února a března jsme v ptačích parcích uspořádali první dobrovolnické brigády, jejichž cílem bylo připravit parky na nadcházející hnízdní sezonu. Akce doprovázelo příjemné předjarní počasí a kromě slunečních paprsků hřála dobrovolníky zejména práce, které bylo v ptačích parcích víc než dost. Jako vždy se však našel čas také na odpočinek, společné povídání u ohně i pozorování ptáků. Na všech brigádách panovala skvělá atmosféra a pevně věříme, že si dobrovolníci čas strávený v ptačích parcích užili a rádi se vrátí i na další akce.
Continue reading „Ohlédnutí za jarními brigádami v ptačích parcích“
//Počasí posledních dnů i výhled do dalších působí vskutku jarně. Příroda je v pohybu. Můžeme pozorovat hejna čejek, kvíčal, konipasů a dalších druhů vracejících se ze svých zimovišť. Ani čápy současné počasí nenechává klidnými a přestože sotva začal březen, na mapě čapích hnízd svítí již 52 hnízd, kde byli čápi pozorováni, z toho na 21 je dokonce celý pár! Je nejvyšší čas zkontrolovat hnízda v okolí a své pozorování zadat do databáze Čapích hnízd – i v případě, že je hnízdo prázdné. Můžeme očekávat, že současné teplé počasí jejich návrat, zvláště do západní části Česka, ještě urychlí. Právě nyní máme jedinečnou šanci podchytit rozdíl v návratu dvou populací čápů bílých.
I když před rokem bylo touto dobou obsazeno již více než 70 hnízd, stále se letos jedná o velmi vysoké číslo, které je dáno hlavně návratem čápů létajících západní cestou. Právě nyní je to velmi dobře vidět na mapě čapích hnízd – většina modrých bodů svítí v západních a jižních Čechách. Tito čápi zimovali pravděpodobně na evropském kontinentu, možná hned v Německu, kousek za hranicemi, pravděpodobněji na Pyrenejském poloostrově (viz obrázek). Mírné zimy a dostatečná potravní nabídka na skládkách lidských odpadků umožnila v posledních desetiletích výrazný nárůst počtu zimujících ptáků zejména ve Španělsku a Portugalsku, kteří se tak mohou úspěšně vyvarovat nebezpečné cesty do Afriky. Čápi létající východní cestou na rozdíl od nich létají až do jižní Afriky a mají mnohonásobně delší cestu, proto se vrací později. Navíc nejsou schopni reagovat na počasí, které právě panuje v Evropě.
Že se čápi na hnízdech objevují dříve než před deseti lety naznačují i data z programu Čapí hnízda (viz graf). Nesmíme však zapomínat, že v loňském roce přispělo svým pozorováním dvojnásobné množství lidí a tudíž byla vyšší pravděpodobnost čápa na hnízdě zastihnout. Navíc v posledních letech u nás běžně zimuje okolo deseti ptáků, kteří se potulují krajinou a mohou odpočívat i na více hnízdech.
Využijte proto nadcházející teplé dny a zkontrolujme, kde čápi už jsou a kde ještě ne. Třeba bude odměnou krásné nečekané pozorování!
//
Srdečně zveme holky a kluky ve věku 10 – 15 let se zájmem o ornitologii na expedici Musílkova cesta.
Na rozdíl od Josefa Musílka, který se na svoji cestu přes Sibiř vydal nedobrovolně s Československými legiemi za první světové války, my se na expedici vydáme dobrovolně. V ideálním čase hnízdního období, kdy ptáci zpívají nejvíce, budeme podnikat dobrodružné výpravy do okolí. Čekají nás nové zážitky, během nichž si budeme vzájemně předávat zkušenosti v pozorování ptáků a pronikat do tajemství ptačích hlasů.
Poznáme, které druhy v dané oblasti žijí, které jsou nejběžnější a které naopak vzácné. Potkáme nové kamarády se stejným zájmem, prohlédneme si ptáky zblízka během kroužkování.
Podmínkou účasti je doprovod alespoň jednoho dospělého, vážný zájem o ptáky a o terénní práci ve skupinkách svých vrstevníků. Pro doprovod bude připraven dobrovolný program.
Cíl expedice:
Během omezeného času poznat, zmapovat a zdokumentovat co nejvíc ptactva v okolí expediční základny Bílá Skála na Jindřichohradecku.
Místo:
Tábor Bílá Skála; vjezd autem až k chatkám
Termín:
16. – 18. května 2025, příjezd od 17:00, odjezd v neděli odpoledne
Expediční základna:
Ubytování ve čtyřlůžkových chatkách s prostěradly.
Nezbytné vybavení účastníků:
terénní oblečení, obuv do každého počasí i vlhkých luk, vlastní dalekohled, mobil (pořizování dokumentace, nahrávání hlasů), psací potřeby (tužka a zápisník), teplý spacák
Další drobnosti budou účastníkům upřesněny před akcí e-mailem.
Cena (pro členy ČSO) za pobyt s programem a stravou:
ubytování v chatkách: děti 2 400,- Kč, dospělí 2 700,- Kč
Cena zahrnuje ubytování na 2 noci s plnou penzí (od páteční večeře do nedělního oběda) a hlavně připravený program na celý víkend spojený s poznáváním ptáků a terénní práce.
Na akci jsou přednostně přijímáni členové, nečleni až v případě nenaplnění kapacity. Nečlenská cena je na osobu o 500,- Kč vyšší, než výše uvedená cena členská.
Zájemce prosíme o vyplnění registračního formuláře nejpozději do 31. 3. 2025. Následně Vám bude na základě údajů vyplněných při registraci vygenerována faktura.
Při odhlášení z akce méně než 10 dní před jejím začátkem garantujeme vrácení pouze ½ uhrazené částky.
Případné dotazy ráda zodpoví Gábina Dobruská (724 687 996, vikend@birdlife.cz).
Na shledanou na Bílé Skále se za celý doprovodný tým těší
Gábina Dobruská
//V katastru obce Písek na Frýdecko-Místecku došlo k bezprecedentní devastaci řeky Olše, kde státní podnik Povodí Odry provedl rozsáhlé vybagrování sedimentů říčního dna a štěrkových lavic. Tento zásah způsobil nenapravitelné škody na evropsky významné lokalitě Olše, která chrání cenné říční a lužní biotopy i populace řady zvláště chráněných a ohrožených druhů.
Česká společnost ornitologická, společně s dalšími vědeckými společnostmi, požaduje zastavení likvidace cenných biotopů řeky Olše a důsledné prošetření příčin a odpovědností, jak mohlo k popsanému jednání státní organizace vůbec dojít.
//Pastva velkých kopytníků probíhá již v několika ptačích parcích. Na Mnišských loukách u České Lípy jsme s pastvou exmoorských pony začali na začátku prosince 2023 na 5 ha a díky podpoře Nadace ČEZ došlo v únoru letošního roku k jejímu rozšíření na 9 ha. Continue reading „Exmoorské pony paseme na Mnišských loukách již na 9 ha“
//Vážení spolupracovníci, organizátoři akcí pro veřejnost,
není to dlouho, co proběhly zimní vycházky, na které můžete zavzpomínat ve fotoreportáži na webu. Za jejich přípravu všem ještě jednou děkujeme! Na dveře nám ale již klepe jaro a s ním i Vítání ptačího zpěvu, které letos připadá na víkend 3. – 4. května. Vítání probíhá již od roku 1992 a navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu, která se váže k první květnové neděli. Proto budeme rádi za plánování akcí co nejblíže k tomuto víkendu. Continue reading „Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2025“
//Pokud byste rádi podpořili ptačí parky a užili si příjemný čas strávený v přírodě, můžete se první březnový víkend zúčastnit některé z dobrovolnických brigád v ptačích parcích, a pomoci tak s jejich přípravou na novou hnízdní sezonu. Každá ruka se hodí, a tak budeme velmi rádi, když se zúčastníte.
Continue reading „Zveme na jarní brigády v ptačích parcích ČSO“
//Stádo praturů v ptačím parku Josefovské louky se ve čtvrtek 20. února rozšířilo o jednu členku. Mezi tři stávající jalovice bez problémů zapadla. Pratury máme v ptačím parku proto, že spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk přirozeně pomáhají vytvářet skvělé podmínky pro mokřadní a luční ptáky. Continue reading „Stádo praturů na Josefovských loukách se rozšířilo o mladou jalovici“
//Během první poloviny února se stejně jako v minulých letech mohli lidé po celém Česku účastnit vycházek pořádaných ke Světovému dni mokřadů. Dobrovolníci z České společnosti ornitologické připravili letos celkem 29 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Většina z nich se konala během druhého únorového víkendu, kdy účastníkům přálo krásné slunečné počasí, a tak se letos vypravilo za pozorováním ptáků více než 900 lidí. Continue reading „Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2025“
//První číslo nového ročníku je již tradičně věnované ptákovi roku, kterým byl letos vyhlášen konipas horský, a tak na vás čeká řada tematických článků, fotografií i ilustrací. Na 40 stranách plných poutavého čtení se dozvíte leccos zajímavého ze života konipasa, zjistíte, proč se mu říká třasořitka, a naučíte se, jak mu poskytnout příležitost k hnízdění. Kromě toho se dozvíte, jak na invazní křídlatky, přečtete si rozhovor s novým předsedou ČSO Peterem Adamíkem a vydáte se na výlet k Waddenskému moři.
Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 1/2025“
//Ve čtvrtek 13. 2. jsme uspořádali v Mostě besedu s občany o novém ptačím parku Střimická výsypka. Přišlo přes padesát návštěvníků, kteří zaplnili přednáškový sál v Oblastním muzeu a galerii Most. Continue reading „V Mostě jsme uspořádali besedu o ptačím parku Střimická výsypka“
//Do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO) se o víkendu 10.-12. ledna zapojilo přes 36 000 sčitatelů, kteří odeslali vice než 25 000 hodinových záznamů. Podobně jako loni pozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Díky hojnému zapojení sčitatelů získala ČSO rozsáhlé údaje o početnosti a rozšíření jednotlivých ptačích druhů napříč Českem. Desítka nejčastěji pozorovaných druhů v čele se sýkorou koňadrou zůstává oproti loňsku neměnná. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz. Continue reading „Ptačí hodinky se zúčastnilo rekordních 36 tisíc lidí. Českým krmítkům stále vládne sýkora koňadra“
//Ptákem roku 2025 je konipas horský, u nás celkem běžný druh. Jeho život je úzce spjatý s vodou. Ohrožením jsou pro něj necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.
Continue reading „Vytvořme společně fotogalerii konipasa horského – ptáka roku 2025“
