Čápi táhnoucí na západ již přilétají, kdy přilétnou ti z jižní Afriky?

Počasí posledních dnů i výhled do dalších působí vskutku jarně. Příroda je v pohybu. Můžeme pozorovat hejna čejek, kvíčal, konipasů a dalších druhů vracejících se ze svých zimovišť. Ani čápy současné počasí nenechává klidnými a přestože sotva začal březen, na mapě čapích hnízd svítí již 52 hnízd, kde byli čápi pozorováni, z toho na 21 je dokonce celý pár! Je nejvyšší čas zkontrolovat hnízda v okolí a své pozorování zadat do databáze Čapích hnízd – i v případě, že je hnízdo prázdné. Můžeme očekávat, že současné teplé počasí jejich návrat, zvláště do západní části Česka, ještě urychlí. Právě nyní máme jedinečnou šanci podchytit rozdíl v návratu dvou populací čápů bílých.

Vítání čápů na hnízdě. Foto: S. Chvapil

I když před rokem bylo touto dobou obsazeno již více než 70 hnízd, stále se letos jedná o velmi vysoké číslo, které je dáno hlavně návratem čápů létajících západní cestou. Právě nyní je to velmi dobře vidět na mapě čapích hnízd – většina modrých bodů svítí v západních a jižních Čechách. Tito čápi zimovali pravděpodobně na evropském kontinentu, možná hned v Německu, kousek za hranicemi, pravděpodobněji na Pyrenejském poloostrově (viz obrázek). Mírné zimy a dostatečná potravní nabídka na skládkách lidských odpadků umožnila v posledních desetiletích výrazný nárůst počtu zimujících ptáků zejména ve Španělsku a Portugalsku, kteří se tak mohou úspěšně vyvarovat nebezpečné cesty do Afriky. Čápi létající východní cestou na rozdíl od nich létají až do jižní Afriky a mají mnohonásobně delší cestu, proto se vrací později. Navíc nejsou schopni reagovat na počasí, které právě panuje v Evropě.

Zaznamenaní čápi bílí zimující na evropském kontinentu v období vánočních svátků 2024. Zatímco ve střední a východní Evropě jde pouze o výjimečná pozorování, v západní Evropě se zimující čápi stali v posledních desetiletích běžným jevem. Zdroj: https://www.eurobirdportal.org

Že se čápi na hnízdech objevují dříve než před deseti lety naznačují i data z programu Čapí hnízda (viz graf). Nesmíme však zapomínat, že v loňském roce přispělo svým pozorováním dvojnásobné množství lidí a tudíž byla vyšší pravděpodobnost čápa na hnízdě zastihnout. Navíc v posledních letech u nás běžně zimuje okolo deseti ptáků, kteří se potulují krajinou a mohou odpočívat i na více hnízdech.

Vývoj počtu hnízd obsazených čápem bílým k 1. březnu, na základě dat programu Čapí hnízda od roku 2014. Nárůst v posledních letech způsobují čápi létající západní cestou, pravděpodobně zimující v Evropě. Jsou v něm zahrnuti i ptáci u nás zimující, kteří se na hnízdech objevují úplně nejdříve. Data mohou být ovlivněna i vyšším pozorovacím úsilím, které v průběhu let stoupá.

Využijte proto nadcházející teplé dny a zkontrolujme, kde čápi už jsou a kde ještě ne. Třeba bude odměnou krásné nečekané pozorování!

 

 

 

 

Pozvánka na Musílkovu cestu – expedici pro mladé ornitology 2025

Srdečně zveme holky a kluky ve věku 10 – 15 let se zájmem o ornitologii na expedici Musílkova cesta.

Na rozdíl od Josefa Musílka, který se na svoji cestu přes Sibiř vydal nedobrovolně s Československými legiemi za první světové války, my se na expedici vydáme dobrovolně. V ideálním čase hnízdního období, kdy ptáci zpívají nejvíce, budeme podnikat dobrodružné výpravy do okolí. Čekají nás nové zážitky, během nichž si budeme vzájemně předávat zkušenosti v pozorování ptáků a pronikat do tajemství ptačích hlasů.

Poznáme, které druhy v dané oblasti žijí, které jsou nejběžnější a které naopak vzácné. Potkáme nové kamarády se stejným zájmem, prohlédneme si ptáky zblízka během kroužkování.

Podmínkou účasti je doprovod alespoň jednoho dospělého, vážný zájem o ptáky a o terénní práci ve skupinkách svých vrstevníků. Pro doprovod bude připraven dobrovolný program.

Cíl expedice:

Během omezeného času poznat, zmapovat a zdokumentovat co nejvíc ptactva v okolí expediční základny Bílá Skála na Jindřichohradecku.

Místo:

Tábor Bílá Skála; vjezd autem až k chatkám

Umístění na mapě

Termín:

16. – 18. května 2025, příjezd od 17:00, odjezd v neděli odpoledne

Expediční základna:

Ubytování ve čtyřlůžkových chatkách s prostěradly.

Nezbytné vybavení účastníků:

terénní oblečení, obuv do každého počasí i vlhkých luk, vlastní dalekohled, mobil (pořizování dokumentace, nahrávání hlasů), psací potřeby (tužka a zápisník), teplý spacák

Další drobnosti budou účastníkům upřesněny před akcí e-mailem.

Jaké ptáky se nám v okolí podaří objevit letos?

Cena (pro členy ČSO) za pobyt s programem a stravou:

ubytování v chatkách:    děti 2 400,- Kč, dospělí  2 700,- Kč

Cena zahrnuje ubytování na 2 noci s plnou penzí (od páteční večeře do nedělního oběda) a hlavně připravený program na celý víkend spojený s poznáváním ptáků a terénní práce.

Na akci jsou přednostně přijímáni členové, nečleni až v případě nenaplnění kapacity. Nečlenská cena je na osobu o 500,- Kč vyšší, než výše uvedená cena členská.

Přihlášky a způsob platby:

Zájemce prosíme o vyplnění registračního formuláře nejpozději do 31. 3. 2025. Následně Vám bude na základě údajů vyplněných při registraci vygenerována faktura.

Při odhlášení z akce méně než 10 dní před jejím začátkem garantujeme vrácení pouze ½ uhrazené částky. 

 

Případné dotazy ráda zodpoví Gábina Dobruská (724 687 996, vikend@birdlife.cz).

Na shledanou na Bílé Skále se za celý doprovodný tým těší

Gábina Dobruská

Devastace řeky Olše na Jablunkovsku. Požadujeme okamžitou nápravu a změnu přístupu k údržbě řek

V katastru obce Písek na Frýdecko-Místecku došlo k bezprecedentní devastaci řeky Olše, kde státní podnik Povodí Odry provedl rozsáhlé vybagrování sedimentů říčního dna a štěrkových lavic. Tento zásah způsobil nenapravitelné škody na evropsky významné lokalitě Olše, která chrání cenné říční a lužní biotopy i populace řady zvláště chráněných a ohrožených druhů.

Česká společnost ornitologická, společně s dalšími vědeckými společnostmi, požaduje zastavení likvidace cenných biotopů řeky Olše a důsledné prošetření příčin a odpovědností, jak mohlo k popsanému jednání státní organizace vůbec dojít.

Continue reading „Devastace řeky Olše na Jablunkovsku. Požadujeme okamžitou nápravu a změnu přístupu k údržbě řek“

Exmoorské pony paseme na Mnišských loukách již na 9 ha

Pastva velkých kopytníků probíhá již v několika ptačích parcích. Na Mnišských loukách u České Lípy jsme s pastvou exmoorských pony začali na začátku prosince 2023 na 5 ha a díky podpoře Nadace ČEZ došlo v únoru letošního roku k jejímu rozšíření na 9 ha. Continue reading „Exmoorské pony paseme na Mnišských loukách již na 9 ha“

Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2025

Vážení spolupracovníci, organizátoři akcí pro veřejnost,

není to dlouho, co proběhly zimní vycházky, na které můžete zavzpomínat ve fotoreportáži na webu. Za jejich přípravu všem ještě jednou děkujeme!  Na dveře nám ale již klepe jaro a s ním i Vítání ptačího zpěvu, které letos připadá na víkend 3. – 4. května. Vítání probíhá již od roku 1992 a navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu, která se váže k první květnové neděli. Proto budeme rádi za plánování akcí co nejblíže k tomuto víkendu. Continue reading „Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu 2025“

Zveme na jarní brigády v ptačích parcích ČSO

Pokud byste rádi podpořili ptačí parky a užili si příjemný čas strávený v přírodě, můžete se první březnový víkend zúčastnit některé z dobrovolnických brigád v ptačích parcích, a pomoci tak s jejich přípravou na novou hnízdní sezonu. Každá ruka se hodí, a tak budeme velmi rádi, když se zúčastníte.
Continue reading „Zveme na jarní brigády v ptačích parcích ČSO“

Stádo praturů na Josefovských loukách se rozšířilo o mladou jalovici

Stádo praturů v ptačím parku Josefovské louky se ve čtvrtek 20. února rozšířilo o jednu členku. Mezi tři stávající jalovice bez problémů zapadla. Pratury máme v ptačím parku proto, že spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk přirozeně pomáhají vytvářet skvělé podmínky pro mokřadní a luční ptáky. Continue reading „Stádo praturů na Josefovských loukách se rozšířilo o mladou jalovici“

Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2025

Během první poloviny února se stejně jako v minulých letech mohli lidé po celém Česku účastnit vycházek pořádaných ke Světovému dni mokřadů. Dobrovolníci z České společnosti ornitologické připravili letos celkem 29 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Většina z nich se konala během druhého únorového víkendu, kdy účastníkům přálo krásné slunečné počasí, a tak se letos vypravilo za pozorováním ptáků více než 900 lidí. Continue reading „Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2025“

Právě vyšel nový Ptačí svět 1/2025

První číslo nového ročníku je již tradičně věnované ptákovi roku, kterým byl letos vyhlášen konipas horský, a tak na vás čeká řada tematických článků, fotografií i ilustrací. Na 40 stranách plných poutavého čtení se dozvíte leccos zajímavého ze života konipasa, zjistíte, proč se mu říká třasořitka, a naučíte se, jak mu poskytnout příležitost k hnízdění. Kromě toho se dozvíte, jak na invazkřídlatky, přečtete si rozhovor s novým předsedou ČSO Peterem Adamíkem a vydáte se na výlet k Waddenskému moři.
Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 1/2025“

V Mostě jsme uspořádali besedu o ptačím parku Střimická výsypka

Ve čtvrtek 13. 2. jsme uspořádali v Mostě besedu s občany o novém ptačím parku Střimická výsypka. Přišlo přes padesát návštěvníků, kteří zaplnili přednáškový sál v Oblastním muzeu a galerii Most. Continue reading „V Mostě jsme uspořádali besedu o ptačím parku Střimická výsypka“

Ptačí hodinky se zúčastnilo rekordních 36 tisíc lidí. Českým krmítkům stále vládne sýkora koňadra

Do Ptačí hodinky České společnosti ornitologické (ČSO) se o víkendu 10.-12. ledna zapojilo přes 36 000 sčitatelů, kteří odeslali vice než 25 000 hodinových záznamů. Podobně jako loni pozorovali téměř 800 tisíc ptáků. Díky hojnému zapojení sčitatelů získala ČSO rozsáhlé údaje o početnosti a rozšíření jednotlivých ptačích druhů napříč Českem. Desítka nejčastěji pozorovaných druhů v čele se sýkorou koňadrou zůstává oproti loňsku neměnná. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz. Continue reading „Ptačí hodinky se zúčastnilo rekordních 36 tisíc lidí. Českým krmítkům stále vládne sýkora koňadra“

Ptačí park Kosteliska ani přes zimu nespí

V ptačích parcích je stále co dělat, pracujeme i během zimních měsíců na probíhajících projektech a připravujeme parky na novou sezónu. Kolegové a dobrovolníci z ptačího parku Kosteliska na Hodonínsku vykonali během podzimu a zimy spoustu práce, díky které vás můžeme informovat o řadě novinek. Continue reading „Ptačí park Kosteliska ani přes zimu nespí“

Známe výherce lednového mapování rehků. Soutěž o nejúspěšnějšího dobyvatele vrcholí!

Leden nám v mapování rehků pěkně zamíchal kartami. Předpokládaný pokles čtverců s rehkem se nekonal, a naopak se oproti prosinci zvýšil jejich počet z 126 na 149. To je zásadní rozdíl ve srovnání s loňskou sezonou, kdy z prosince 2023 na leden 2024 počet čtverců s rehkem významně klesl. Zároveň však došlo v letošním lednu i k nárůstu čtverců bez rehka z 171 na 218, což je o 84 více než v loňském lednu. Přitom počet pozorování byl v obou sezónách velice podobný (558 v lednu 2024 a 567 v lednu 2025). Nejvyšší počet rehků v jednom čtverci byl tentokrát šest, což je vůbec nejméně za celou dobu mapování rehků. Continue reading „Známe výherce lednového mapování rehků. Soutěž o nejúspěšnějšího dobyvatele vrcholí!“

Pták roku 2025: konipas horský

Výrazně zbarvený konipas horský je u nás poměrně běžným druhem, který se nevyhýbá ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je spjatý s vodou. Nejčastěji na něj narazíme při procházce podél proudících toků, ale spatřit ho můžeme i u vodních nádrží. Lidová označení, jako třasořitka, třasolka nebo cacorka, odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým, štíhlým ocasem. Ohrožením jsou pro něj necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.

 

Praha, 11. února 2025. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2025 konipasa horského. Pomyslnou korunu mu předal rehek domácí. Udělením čestného titulu chtějí ornitologové představit veřejnosti méně známý, ale stále poměrně běžný ptačí druh a upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu. Obnova sladkovodních ekosystémů je jedním z klíčových bodů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a také nového Nařízení EU o obnově přírody. V Česku, kde technické zásahy zkrátily délku vodních toků zhruba o třetinu a významně snížily schopnost krajiny zadržovat vodu, je toto téma mimořádně aktuální.

Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Pták roku 2025: konipas horský“

Nadace Tipsport poskytla prostředky na obnovu mokřin v ptačím parku Zbudovská blata

Náš projekt podaný v rámci výzvy Nadace Tipsport: Sázíme na klima 2024 byl s naší velkou radostí podpořen. Cílem projektu je v ptačím parku Zbudovská blata přivést pomocí solárních čerpadel vodu do obnovených terénních sníženin a zajistit:

Dalekohled Kite Optics APC 12×42 se stabilizátorem

Už třetím rokem najdete v nabídce e-shopu ČSO dalekohledy, které doporučujeme pro pozorování ptáků. Loni jsme tři námi nabízené značky – Swarovski Optik, Meopta a German Precision Optics – doplnili o výrobek belgické firmy Kite Optics, binokulární dalekohled APC 12×42 se stabilizátorem. Continue reading „Dalekohled Kite Optics APC 12×42 se stabilizátorem“

Nově vytvořené terénní sníženiny pro luční bahňáky na Zbudovských blatech

Podél Bezdrevského potoka jsme v ptačím parku obnovili čtyři terénní sníženiny, které v období zvýšených srážek zadrží vodu a doplní přilehlé louky o chybějící mokřadní biotop. Sníženiny o celkové rozloze 6 000 m2 byly vytvořené z dotačního programu Agentury ochrany přírody (POPFK) a věříme, že se z nich brzy stanou atraktivní potravní stanoviště pro řadu druhů mokřadních ptáků. Naším největším přáním je nalákat břehouše černoocasého. Tento kriticky ohrožený velký druh bahňáka na blatech v minulosti početně hnízdil. Po jejich odvodnění se spolu s vodou vytratil i břehouš a dnes se poslední 1-3 páry v rámci Česka vyskytují pouze na Českobudějovicku nedaleko ptačího parku.

Abychom vzniklým sníženinám vdechli život i během sušších období (často právě v období hnízdění ptáků), budeme tyto plochy zavodňovat solárními čerpadly. Během loňského podzimu byl ve spolupráci s firmou Agrotrans s.r.o. sestaven testovací solární modul pro čerpání vody (díky podpoře od Nadačního fondu rodiny Malých i vstřícnému přístupu dodavatelské firmy). Otestovaný systém funguje a pro zajištění přívodu vody do dalších sníženin jsme podali grant v rámci výzvy Sázíme na klima (Nadace Tipsport). Jsme velice rádi, že byl projekt podpořen a nyní se již vyrábějí další tři solární sestavy. Instalace proběhne během března před začátkem hnízdní sezóny cílových druhů ptáků.

Foto: Ludmila Korešová


Sylvia 60/2024 – Hnízdění poštolky rudonohé v Česku

Atraktivně zbarvená poštolka rudonohá je u nás stále vzácným návštěvníkem a o to vzácnější je, když se jí podaří zahnízdit. Česko leží na západním okraji jejího aktuálního areálu rozšíření, který se táhne od střední Evropy na východ přes Rusko, Kazachstán až po Jakutii a severozápadní Čínu. Za posledních 30 let vymizela poštolka z okrajových zón svého původního hnízdního areálu, zejména v Evropě, ale i např. z okolí Bajkalského jezera, kde bývala považována za běžný druh, a obdobný negativní trend jejího poklesu je možno pozorovat i v Karpatské kotlině. V České republice hnízdí vzácně a pravidelně migruje. Z hlediska legislativy je u nás chráněna jako kriticky ohrožený druh. Continue reading „Sylvia 60/2024 – Hnízdění poštolky rudonohé v Česku“

Kurz praktické ornitologie v Orlickém Záhoří

Nenechte si ujít tradiční Kurz praktické ornitologie, který se koná v srdci Ptačí oblasti Orlické Záhoří na Bedřichovce. Termín je stanoven na 6.–10. června 2025. Kurz je určený pro všechny, kteří chtějí začít nebo se dále zlepšit v určování ptáků a ornitologii. Naučíte se určovat ptáky podle vzhledu i hlasu přímo v terénu, seznámíte se s metodami ornitologického výzkumu v teorii i praxi. Více podrobností a přihlášku najdete na webu ptacikurzy.cz.

Brněnští havrani a kavky se stahují do centra. Někdo je úmyslně plaší

Řada lidí v Brně si všimla neobvyklého chování nocujících hejn havranů a kavek, která se oproti minulým zimám objevují v samotném centru města. Průběh letošní zimy je z tohoto pohledu opravdu velmi netradiční, přičemž velkou roli zjevně hraje i plašení hejn nocujících ptáků.

V listopadu 2024 bylo ještě obsazeno tradiční zimoviště u kampusu v Bohunicích, ale už začátkem prosince jsme zaznamenali netypické chování, kdy byla hejna často ve vzduchu i v době, kdy obvykle spí, a přeletovala mezi jednotlivými porosty. Následně došlo k změně a nocování probíhalo v porostu u ulice Jihlavská nedaleko výškové budovy FN Bohunice. Po Novém roce se však nocující hejna začala dále přesouvat, přičemž vystřídala řadu lokalit, ze kterých se vždy po pár dnech opět přesunula jinam. Díky velkému nasazení některých brněnských ornitologů víme, že takto nocovali u staré vrátnice nemocnice na Jihlavské, v oblasti Okrouhlé a Švermovy v Bohunicích, následně v oblasti hlavního vchodu Brněnského výstaviště, na Žlutém kopci a v parku na Špilberku. Nápadné je pak v průběhu ledna 2025 zjištěné nocování na platanech u Červeného kostela v samotném centru Brna.

Na celé řadě z těchto míst jsme zjistili cílené plašení hejn včetně používání pyrotechniky a střelby, přičemž některé případy máme i zdokumentované. Máme rovněž důvodné podezření, že právě plašení hejn mohlo být i na počátku současné změny v nocování havranů v Brně, kteří se z klidného místa oblasti nad Riviérou přesunuli do zástavby, kde se dostávají do těsné blízkosti k lidem, kteří jejich hejna cíleným plašením doslova honí po celém městě. Z toho důvodu jsme podali podnět na Českou inspekci životního prostředí a upozorňujeme, že plašení hejn těchto ptáků, které je velmi stresuje a poškozuje vlivem nedostatku spánku, je kvůli přítomnosti zvláště chráněného druhu kavky obecné i z důvodu obecné ochrany havrana polního protizákonné a hrozí za něj peněžitá pokuta.

Projekt lanovky nadále ohrožuje chráněné druhy

Zároveň chceme upozornit, že popsaný vývoj nocování brněnských havranů a kavek neznamená, že oblast mezi Riviérou a bohunickým kampusem již není jejich nocovištěm, a tudíž by bylo možné zde stavět lanovku. Jde o tradiční nocoviště, kam se ptáci s velkou pravděpodobností budou vracet i v příštích letech a kde bude z výše popsaných důvodů probíhat i detailnější monitoring plašení hejn. Navíc je nutné upozornit, že byl na dotčené lokalitě v minulých letech zjištěn výskyt dalších téměř 30 zvláště chráněných druhů. Právě z toho důvodu, že záměr výstavby lanovky nebyl řádně posouzen z pohledu životního prostředí, především pak z pohledu ochrany (všech) zvláště chráněných druhů, bylo městským soudem v Praze zrušeno stavební povolení tohoto projektu.

Více informací:


Kontakty pro novináře:

  • Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky ČSO, tel.: 603 901 754
  • Dana Nováková, organizační tým kampaně Černá křídla nad Brnem, : 605 541 224

V únoru v Brně vypukne HAVRANEC. Plejáda kulturních akcí s ptáky v hlavní roli

Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické připravila na celý únor sérii kulturních akcí, které mají vyzdvihnout význam cenné přírodní lokality na pravém břehu Svratky, v oblasti nad Riviérou v Brně. Tuto oblast ohrožuje záměr výstavby lanovky, kterou se Jihomoravské pobočce ČSO loni podařilo dočasně zastavit. Jak napovídá název, cílem je rovněž upozornit na jedinečný fenomén hromadného zimního nocoviště havranů a kavek, které se v Brně nachází.

Již příští týden v úterý 4. 2. 2025 odstartuje měsíc trvající maraton kulturních akcí. Úterky budou věnované ornitologickým přednáškám, ve kterých představíme ptačí obyvatele nad Riviérou. Dvě přednášky budou věnovány krkavcovitým ptákům – havrani, kavky, vrány, krkavci jsou známí jedinečnou schopností učit se, řešit spletité rébusy, ale také svým sociálním chováním. V Brně máme úžasnou příležitost být toho součástí a v přímém přenosu sledovat fenomén společného zimování těchto ptáků. Nezapomene ale ani na vodní ptáky a dravce, s nimiž se u Svratky a nad Riviérou můžeme setkat. Plánována je proto i exkurze podél řeky Svratky za probouzejícím se jarem, která proběhne v neděli 23. 2. 2025.

Čtvrtky proběhnou ve znamení Ozvěn Ekofilmu. V prostorám Lipky, pracoviště Rozmarýnek na Rozmarýnové a kavárně Trojka na Dominikánské promítneme vybrané dokumenty a oceňované snímky s ptáky v hlavní roli. Začneme filmem Ptačí zpěv a loňským dokumentem z dílny Nedej se Lanovka z ptačí perspektivy mapujícím záměr výstavby brněnské lanovky. Proč ptáci mizí a proč jsou důležití pro naše vlastní přežití? Na tuto otázku bude hledat odpovědi dokument Pohřešovaní – Kde ti všichni ptáci jsou?. Film Hanební dropi je zase odyseou jednoho druhu a snahy o jeho záchranu.

Chybět nebude ani hudba. V sobotu 8. 2. 2025 proběhne v restauraci Vegalité na Slovákově koncert undergroundové skupiny Zuby nehty, na kterém představíme novinky z kampaně proti výstavbě lanovky v Brně. V pondělí 24. 2. vystoupí tamtéž skupina Ty Syčáci, brněnská legenda alternativní hudby.

Maraton akcí vyvrcholí ptačím plesem v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea

Pomyslné vyvrcholení přinese benefiční Ptačí ples v pátek 21. 2. 2025 – exkluzivně v Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea. Na plese, jenž se ponese v rytmu swingu, proběhne dražba uměleckých děl (například obrazu brněnského výtvarníka a spisovatele Pavla Čecha) i soutěž o ceny. V rámci plesu bude také pokřtěn komiks Lanovka v Brně?! a představena fotografická výstava Ptačí křídla nad Riviérou.


Smyslem akce je ukázat, že za přírodou nemusíme jezdit nikam daleko, stačí se rozhlédnout kolem. Údolí Čertíka nad Riviérou je domovem desítek chráněných druhů ptáků a nejen jich. Za klidem a přírodou si sem míří odpočinout mnoho brněnských občanů. Jestli to tak zůstane, záleží jen na nás“ říká Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.


Více informací:


Kontakty pro novináře:

  • Jan Sychra, předseda Jihomoravské pobočky ČSO, tel.: 603 901 754
  • Dana Nováková, organizační tým kampaně Černá křídla nad Brnem, : 605 541 224

Vycházka za koroptvemi v Hradci Králové

Koroptev polní, ještě před půl stoletím naprosto běžný obyvatel naší zemědělské krajiny, je v dnešní době vzácným druhem, který vyžaduje naši pozornost a ochranu.  Podle výsledků z Jednotného programu sčítání ptáků jsme od roku 1982 do roku 2022 ztratili v Česku více než 90 % koroptví populace. Tento silně ubývající trend početnosti je zaznamenám v celé Evropě. Za tímto dramatickým poklesem stojí především ztráta přirozené pestré krajiny vlivem intenzivní zemědělství, nárůst používání pesticidů, úbytek přirozené potravy pro kuřata a zvýšená predace. Současný populační stav koroptve lze považovat za symbol negativních změn v zemědělské krajině a její cílená ochrana může přispět ke zlepšení biodiverzity daného prostředí. Efektivní ochraně jednotlivých druhů většinou přechází vhodně provedené mapování aktuálního výskytu.  Continue reading „Vycházka za koroptvemi v Hradci Králové“