Zimní projekt Rehci v Brně

V Brně probíhá projekt zaměřený na monitoring zimujících rehků domácích. Cílem projektu je zjistit, jak velké okrsky zimující rehci mají, kolik se jich napřesrok vrátí, zda se meziročně v zimě vracejí na stejné místo a kde tito ptáci hnízdí. Abychom se dozvěděli více o jejich životě, rehky v zimních měsících značíme kromě standardních hliníkových kroužků i oranžovými plastovými kroužky. Ty nám totiž umožňují identifikaci značených jedinců bez nutnosti jejich opětovného odchycení. Tyto kroužky mají černý dvoumístný alfanumerický kód, který je možné odečíst z fotografie.

 

 

 

 

 

U mladých ptáků v šedém šatě obvykle nelze určit pohlaví. S ročním odstupem je to však jasné. Vlevo mladý rehek domácí v listopadu 2022, u nějž nešlo podle zbarvení pohlaví určit pohlaví. Vpravo tentýž pták v prosinci 2023 v šatě dospělého samce. Snímky: Petr Procházka a Marek Brabec.

Pilotní sezona proběhla v zimě 2020/2021, kdy bylo v centru Brna označeno pět rehků domácích. Poté, co se v následující zimě podařilo odečíst tři z nich, se ukázalo, že má smysl takovýto zimní projekt rozjet, a proto jsme v zimě 2021/2022 kroužkovali již 30 a v zimě 2022/2023 dokonce 46 rehků domácích na různých místech v Brně. V minulé zimě jsme navíc odečty prokázali zimování u dalších 12 rehků označených v předchozích zimních sezonách. A jak jsme na tom v prvním měsíci této zimy? K 17. prosinci 2023 jsme nově okroužkovali už 27 rehků domácích a 8 dalších jedinců z předcházejících zim jsme odečetli.

Tato data nám přinesla první střípky vědomostí o tom, jak to se zimujícími rehky v Brně je. Díky odečtům v hnízdním období víme, že část zimujících rehků v Brně i hnízdí, a to obvykle nedaleko od místa zimování. U řady dalších ptáků ale nemáme z jara ani léta žádné záznamy, takže netušíme, kde se nacházejí jejich hnízdiště. Dále se ukazuje, že část rehků se celou zimu zdržuje na poměrně malém území; někteří ptáci ale v průběhu zimy zmizí neznámo kam. Domníváme se, že by to mohlo být zčásti způsobeno tím, jak v průběhu zimy postupně docházejí zásoby bobulí loubince (Parthenocissus sp.). Ty slouží rehkům jako záložní zdroj potravy během chladných zimních dnů, kdy se jim nedaří najít dostatek hmyzu.

Zimující rehky domácí potkáte nejčastěji v blízkosti potravního zdroje, kterým jsou například bobule loubince. Ty jsou vítaným zpestřením rehčího jídelníčku, zejména za mrazivého počasí, kdy bezobratlí živočichové neaktivují. Foto: Petr Procházka

Proto budeme moc rádi, když si při mapování rehků budete všímat, jestli Vámi objevený rehek náhodou nemá kromě hliníkového kroužku i oranžový odečítací kroužek. Pokud na takového rehka narazíte a podaří se vám ho vyfotit a odečíst (vhodný je fotoaparát s ultrazoomem), kontaktujte prosím Kroužkovací stanici Národního muzea v Praze (krouzkovaci.stanice@nm.cz). Odměnou Vám bude zpětné hlášení, kde se dozvíte nejen to, kde a kdy byl rehek okroužkován, ale i celou historii všech jeho odečtů. A pokud Vás tento projekt zaujal, můžete se přidat do skupiny „Rehci v Brně“ na Facebooku, kde můžete pravidelně sledovat nejnovější zprávy o zimujících rehcích v Brně.

Díky barevnému značení víme o některých rehcích zimujících v Brně řadu zajímavých údajů. Příkladem může být samec s kódem MF (přezdívaný Mafián) okroužkovaný 18. 2. 2022 v parku Studánka. Tento jedinec pak byl opakovaně odečítán na hradě Špilberk, kde se Marku Brabcovi koncem května 2023 podařilo nalézt i hnízdo. Snímky: Filip Petřík a Marek Brabec.

Nový krátký film ČSO oceňuje zemědělce, který chrání čejky chocholaté

Hnízda ptáků na polích a loukách neohrožují jen jejich přirození nepřátelé a nevlídné počasí, ale i zemědělská technika. Zatímco dohledání snůšek skrytě hnízdících druhů je prakticky nemožné, u některých druhů může pozorný zemědělec najít hnízdo dokonce i z traktoru. O tom, že ochrana hnízd polních ptáků může být zcela přirozenou součástí každodenní práce na polích, hovoří v nově natočeném videomanuálu České společnosti ornitologické (ČSO) zemědělec Jaroslav Tomáš.  Continue reading „Nový krátký film ČSO oceňuje zemědělce, který chrání čejky chocholaté“

Vychází Pražské ptactvo 1800-2020

Revolver Revue a Česká společnost ornitologická vydávají nové doplněné vydání Pražského ptactva, knihy Veleslava Wahla z roku 1944. Ta je cenným dokladem stavu ptactva v hlavním městě v první polovině 20. století a skvělým srovnávacím materiálem se stavem dnešním. Veleslav Wahl patřil ke špičce tehdejší ornitologie a mezi významné bojovníky proti totalitním režimům. Ve své poslední vůli, den před popravou československými komunisty v červnu 1950, vyjádřil přání, aby jeho kniha Pražské ptactvo byla vylepšena a znovu vydána. Rozhodli jsme se dostát Wahlovu odkazu a knihu vydáváme znovu, ovšem s aktualizovanými údaji o výskytu ptačích druhů v Praze a s obsáhlou částí o životě a odbojové činnosti Veleslava Wahla. Continue reading „Vychází Pražské ptactvo 1800-2020“

Ornitolog na drátě: rehci v zimě

Ve středu 13. prosince jsme vysílali další díl pořadu Ornitolog na drátě, který byl tentokrát zaměřený na ptáka roku 2024 rehka domácího. Jak ho poznat, jak se mění jeho migrační chování a jak se zapojit do mapování rehků v zimě, se dozvíte od Filipa Petříka. Doporučujeme ke zhlédnutí!

Continue reading „Ornitolog na drátě: rehci v zimě“

Rovina Písek, a.s.

Zemědělství utváří charakter české krajiny. Jak dokládá výzkum, ptáci i hmyz s vazbou na zemědělskou krajinu dlouhodobě ubývají. Jedná se o celkový obrázek, na úrovni farem bychom však našli velké rozdíly. Už dnes někteří zemědělci při svém hospodaření využívají ve větší míře nejrůznější nástroje na podporu ptáků a biodiverzity a často dělají pro přírodu i něco navíc. A i díky tomu se na jejich farmách daří přírodě lépe. Rádi bychom některé z těchto zemědělců postupně představili jako příklady dobré praxe. Věříme, že jejich pohled na hospodaření bude inspirativní nejen pro další zemědělce, ale i širokou veřejnost. Dnes nám agronom Petr Nosek představí zemědělský podnik Rovina Písek, a.s.

 

1. Mohl byste na úvod krátce představit váš zemědělský podnik?

Hospodaříme na 1160 ha půdy, z toho je 40 ha luk. Zabýváme se převážně rostlinnou výrobou, ze živočišné máme na výkrm přibližně 400 býků červenostrakatého skotu. Ten vykrmujeme senem, vojtěškou a kukuřicí. Hlavně se soustředíme na obiloviny, pěstujeme 300 ha pšenice, 100 ha jarního ječmene, 70 ozimého ječmene, až 150 ha kukuřice na zrno i na siláž a na přibližně 80 ha cukrovou řepu.

Agronom podniku Petr Nosek kontroluje výskyt čejek chocholatých na ploše navržené do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté.

Velikost: 1160 ha

Režim hospodaření: konveční

Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce

2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?

Aktuálně využíváme AEKO pro čejku chocholatou na 41 ha. Na těch polích podél Provodského potoka dřív bývaly hraběcí rybníky a i když se pak zasypaly, pořád se tam voda objevuje.  Čejky tam vždycky bývaly a jak jsem přišel do podniku, tak jsem se o to opatření začal zajímat, protože to tomu místu krásně vyhovuje. Dřív jsme dělali i krmné biopásy, ale od roku 2023, kdy začaly platit nové podmínky, jsme je opustili a místo nich dnes děláme nektarodárné úhory. Z toho profituje prakticky všechno – včely, brouci i zajíci. A taky tu poblíž hnízdí dva páry orlů mořských a i pro ně jsou tahle opatření přínosem. Celkem máme na farmě v rámci celofaremního ekoschématu na 5 % výměry neprodukční plochy, nektarodárné úhory, a k tomu navíc agroenvi pro čejku.

Pole zařazené do AEKO pro čejku chocholatou na jaře v době hnízdění.

3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?

Výhodou je, že pokud máme AEKO pro čejku podél vody, tak už nemusíme dělat ochranná pásma, což je nová podmínka u ekoplatby. Problematické bylo zapravování porostu po 15. listopadu, to se teď posunulo na konec října a to je za nás určitě dobře. My tu plochu hlavně podrýváme a občas je to tam dost náročné kvůli vodě, ale zatím jsme to vždycky zvládli. I když jsme porost zapravovali v jednom roce až 15. prosince.

Negativem je, že se tam zapleveluje pole. To je velký problém, protože to nemůžeš chemicky ošetřit. Týká se to jak úhoru, tak i těch ploch pro čejku. A u těch úhorů nám přijde nelogický termín mulčování. Máme to dělat 15. srpna, ale to všechno ještě kvete a je to plné zvěře. Vždyť to nedává smysl. Určitě by bylo na místě ten termín posunout třeba až do října.

4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?

Snažíme se spolupracovat s myslivci, dávali jsme na pole bidýlka pro dravce. Ale letos jsme ne, protože loni nám je přes zimu někdo ukradl a ono to přece jen nějaké peníze taky stojí. Někdo prý viděl, jak to obchází paní s kárkou a prý je postupně sbírala. Oslovili jsme myslivce, aby z kulatiny něco dali dokupy, ale zatím je tedy nemáme.

A pak nám tu hnízdí sova pálená, dřív byla přímo v hale s obilím, ale to přece jen není hygienické, tak jak sem chodí ornitologové na kontrolu, umístili budku zvenku. Vždycky se ozvou, že dorazí, my tomu samozřejmě nijak nebráníme.

5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?

Nikdo to sice nesleduje systematicky, ale mám dojem, že k nějaké změně k lepšímu dochází. Já jsem tady pozoroval dokonce i 14 zajíců na jednom poli a rozhodně je jich víc, než kolik jich vidím v Hlušicích u Nového Bydžova, odkud pocházím. A taky mě potěšilo letošní pozorování jeřábů popelavých, ty jsem tu viděl poprvé. Sice jen protahovali, ale byl zážitek je na poli zblízka pozorovat.

Plocha zařazená do AEKO na ochranu čejky poskytuje od srpna potravu pro opylovače a další druhy živočichů.

6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?

Problematické je, když si někdo nechá vydat kus pole a musí si to oplotit. Okamžitě se tím zbytečně ztrácí kus pole, kde mohlo něco užitečného růst. A nelíbí se mi dotace na neprodukci. Podle mě by se měly dotace snížit těm zemědělcům, co nedělají produkční plodiny. Proč máme někoho podporovat jen proto, že zaseje na pole trávu a jenom ji mulčuje? On to na začátku zorá, pak oseje a pak si to jen nechá službou mulčovat. Nic tam neprodukuje, ale pobírá slušné peníze. Já to vnímám tak, že dotace zemědělci dostávají za to, že na půdě pracují, že produkují potraviny pro naše lidi. On i ten název dotace je vlastně špatný. Mělo by se to jmenovat podpora. Podpora zemědělců, abychom mohli mít potraviny za nízké ceny.

Farma Klíč

Zemědělství utváří charakter české krajiny. Jak dokládá výzkum, ptáci i hmyz s vazbou na zemědělskou krajinu dlouhodobě ubývají. Jedná se o celkový obrázek, na úrovni farem bychom však našli velké rozdíly. Už dnes někteří zemědělci při svém hospodaření využívají ve větší míře nejrůznější nástroje na podporu ptáků a biodiverzity a často dělají pro přírodu i něco navíc. A i díky tomu se na jejich farmám daří přírodě lépe. Rádi bychom některé z těchto zemědělců postupně představili jako příklady dobré praxe. Věříme, že jejich pohled na hospodaření bude inspirativní nejen pro další zemědělce, ale i širokou veřejnost. Dnes se nám představí soukromý zemědělec Marek Klíč.

 

1. Mohl/a byste na úvod krátce představit sebe a Vaši farmu?

Jsme farma na Znojemsku na jihu Moravy. Hospodaříme v katastru obce Božice v ekologickém režimu a provádíme agroenvi opatření na podporu životního prostředí pro vzácné druhy živočichů. Pěstujeme krmné a nektarodárné biopásy na 17 ha. Pro ochranu čejky chocholaté máme vyčleněno 5 ploch o celkové výměře 62 ha. Usilujeme o vytvoření vhodného životního prostředí pro dropa velkého, který by mohl přeletět z nedalekého Rakouska.

Soukromý zemědělec Marek Klíč asistuje při kroužkování mladých sov pálených, které hnízdí na jeho farmě.

Velikost farmy: 450 ha  

Režim hospodaření: ekologický

Typ výroby: rostlinná a živočišná produkce

2. Využíváte AEKO na podporu ptáků? Co bylo hlavním důvodem pro vstup?

Využíváme AEKO opatření pro čejku chocholatou. Na 105 ha dále provádíme opatření na vytvoření vhodných podmínek pro hnízdění dropa velkého. Důvodem pro vstup do těchto opatření bylo to, že naše pozemky se nacházejí na jeho bývalém tokaništi.

Agroenvironmentálně-klimatické opatření na ochranu čejky chocholaté v polovině června vytváří pestré prostředí planě rostoucích i kulturních druhů rostlin.

3. Jaké vidíte největší pozitiva a negativa spojená se vstupem do opatření?

Největším pozitivem je, že dochází zkvalitnění půdy a zvýšení organické hmoty.  Vzhledem k tomu, že nepoužíváme chemické přípravky a umělá hnojiva, dochází ke zlepšení půdní mikrobioty a navýšení mykorhizních hub, které podporují symbiózu půdy s kořeny rostlin. Půda, která jakoby leží ladem, tak sama mění strukturu a zadrží více vody. Tímto stylem hospodaření plníme základní principy regenerativního zemědělství – co nejméně hýbat s půdou a pěstovat vysoký počet plodin na jednom poli.

Mezi negativa bych zařadil nemožnost použití farmářského osiva v AEKO opatřeních, a omezení ekoplatby na tyto plochy. Dalším problémem je administrativa, kdy platí čím více menších pozemků tím více záznamů evidence a složitější kontroly. Problematické je třeba sledování a dodržování veškerých termínů a požadavků. Pro nové žadatele o zařazení může být překážkou závazek na 5 let, ale to se dá vyřešit třeba založením biopásu na jeden rok na zkoušku bez podání žádosti o dotaci.

4. Děláte i nějaká další opatření na podporu ptáků/přírody?

Mezi další opatření jsou například krmné a nektarodárné biopásy na 17 ha. Dva hmyzí valy (beetlebank) na cca 1 ha, nebo např.  obnova polních cest, výsadba ovocné aleje nebo solitérních stromů. Tak jako většina ostatních zemědělců necháváme 3% půdy ladem (v našem případě to je medonostný víceletý úhor). Na půdě kravína a v seníku máme od České společnosti ornitologické umístěny budky pro monitoring sovy pálené a sýčka obecného. Letos se zadařilo a budka byla plně obydlena mladými sovičkami.

Marek Klíč pomocí biopásů a dalších opatření oživuje znojemskou zemědělskou krajinu.

5. Můžete přiblížit, zda díky Vašim aktivitám došlo k nějaké změně?

Došlo k zvýšení biodiverzity, k nárůstu počtu druhů hmyzu, zpěvných ptáků a divoké zvěře (zajíc, srnčí zvěř, křepelky). Pro dravce stavíme na polích s výskytem hraboše berličky. Sledujeme díky tomu zvýšený počet dravců. V ovocné aleji máme zastřešený hmyzí hotel s infopanelem pro děti, které se s rodiči rádi po aleji prochází. Takto je okolí obce atraktivnější i pro její obyvatele, kteří mají další místo, kam vyrazit do přírody.

6. Jak hodnotíte současnou podobu zemědělských dotací a obecně podporu zemědělců ze strany státu a EU? Jak by podle vás měly budoucí zemědělské dotace vypadat a co by měly podporovat?

Zemědělské dotace by měly především podporovat zemědělce, kteří zaměstnávají lidi z vesnice a podporovat lokální produkci a odbyt potravin v daném místě. Zemědělec by měl dostávat dotace teprve potom, až vyčlení alespoň 10% zemědělské půdy pro ekosystémové služby zaměřené na podporu biodiverzity a zadržování vody v krajině.

Recenze: Zahradní ptáci

kniha Zahradní ptáci titulkaFelix Weiβ: Zahradní ptáci. Rozpoznejte snadno 75 druhů. Kazda 2022

Útlá kapesní knížka představuje 75 druhů ptáků, s nimiž se můžeme setkat na zahradách a v jejich okolí. Její hlavní předností jsou výstižné ilustrace zkušeného ilustrátora Paschalise Dougalise, které zaručují, že jsou všechny důležité určovací znaky věrně zachyceny. Continue reading „Recenze: Zahradní ptáci“

První zásah na Zbudovských blatech – připravili jsme plochu pro přirozenou tůň

Na jednom z pozemků ČSO o rozloze jednoho hektaru a několika navazujících pozemcích o rozloze dalších cca 1,5 hektaru v nově vznikajícím ptačím parku Zbudovská blata jsme uskutečnili první managementové úpravy. Continue reading „První zásah na Zbudovských blatech – připravili jsme plochu pro přirozenou tůň“

Od 80. let z Evropy zmizelo 61 % polních ptáků

Ornitologové dnes zveřejnili novou verzi indikátorů evropských ptáků, podle níž jsme od roku 1980 přišli o 19 % běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména 61% úbytek polních ptáků, kteří z evropské krajiny mizí v důsledku intenzivního zemědělství. Jednou z nadějí, že se ptačí populace v budoucnu podaří zregenerovat, je i připravované nařízení na obnovu přírody EU. Continue reading „Od 80. let z Evropy zmizelo 61 % polních ptáků“

Na Mnišských loukách jsme začali s pastvou exmoorských pony

Další významný milník v rozvoji ptačího parku Mnišské louky u České Lípy. Česká společnost ornitologická (ČSO), která území spravuje, tu v pátek 8. prosince za účasti veřejnosti a hostů vypustila malé stádo dospělých klisen exmoorských pony. Budou spásat území o velikosti 5 hektarů. ČSO tak zavádí pastvu i do třetího z pěti současných ptačích parků. Již probíhající pastva velkých kopytníků v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře a ptačím parku Kosteliska u Dubňan jasně ukazuje, jak zásadní je tento typ managementu pro podporu ohrožených a ubývajících lučních i dalších mokřadních druhů ptáků. Continue reading „Na Mnišských loukách jsme začali s pastvou exmoorských pony“

Reportáž z členské exkurze Omán 2023

Naše poslední letošní exkurze nás zavedla do exotického Ománu. Podařilo se nám tam pozorovat skvělých 149 druhů ptáků! Viděli jsme desítky orlů stepních, orly volavé, mnoho druhů bahňáků včetně lyskonohů, několik druhů rybáků, až 10 druhů volavek, kukačku černobílou, čtyři druhy bělořitů, kruhoočka etiopské, lejskovce africké a mnohé další. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Omán 2023“

Pták roku 2024: rehek domácí

Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety.

 

Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2024 rehka domácího. Na pomyslném trůnu střídá poláka velkého. Udělením tohoto čestného titulu chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací. Cenná data o zimním výskytu rehků může veřejnost dodat již během této zimy v doprovodné akci Rehci v zimě, která probíhá od začátku prosince 2023 do konce února 2024 na birdlife.cz/rehci-v-zime.  Continue reading „Pták roku 2024: rehek domácí“

Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení

Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí Duha, STUŽ a WWF

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu dnes schválil konečné znění zákona o obnově přírody. Byl to předposlední krok nutný ke schválení tohoto zákona, o kterém by měl Evropský parlament definitivně hlasovat koncem února 2024. Continue reading „Zákon o obnově přírody přežil klíčové hlasování ve výboru europarlamentu a je krok od schválení“

Zápis z členské schůze ČSO konané v Kolíně dne 11. 11. 2023

V téměř stoleté historii ČSO to bylo poprvé, kdy členská schůze zavítala do středočeského Kolína. Na sv. Martina zahájil předseda ČSO Tomáš Bělka v kolínském Městském společenském domě letošní členskou schůzi vzpomínkou na v uplynulém období zemřelé členy a zejména připomněl osobnost dlouholetého předsedy Jiřího Flouska, který nás opustil loni v listopadu. Památku všech zemřelých členů uctili přítomní v sále minutou ticha. Poté se Tomáš Bělka věnoval radostnějším zprávám, mimo jiné uvítal na schůzi nejstaršího člena ČSO (délkou členství) pana Miloslava Nevrlého a připomněl, že dne 28. 10. 2023 jmenovaný obdržel na Pražském Hradě od prezidenta republiky státní vyznamenání. Státní vyznamenání obdržela i další členka ČSO paní Hana Librová. A když jsme u těch ocenění, Zdeněk Vermouzek, ředitel kanceláře ČSO obdržel letos cenu Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Zdeněk Vermouzek přednáší zprávu o činnosti ČSO. Foto L. Korešová

Právě Zdeněk Vermouzek následně představil zprávu o činnosti ČSO v období 2022–2023. Uvedl klíčové body Výroční zprávy za rok 2022, která je zveřejněna na webu ČSO. Společnost má k dnešnímu dni již přes 7200 členů, 9 poboček, 9 pracovních skupin, 36 zaměstnanců plus 2 psy.  Z nejvýznamnějších bodů výroční zprávy připomněl Strategii rozvoje ptačích parků, přijatou v loňském roce výborem ČSO.  Pokud jde o hospodaření, ČSO hospodařila s vyrovnaným rozpočtem a diverzifikovanými příjmy (nejsme závislí jen na grantech), což je dlouhodobě udržitelné.  Následně představil Jan Buček zprávu Kontrolní komise. Podle stanov ČSO obě zprávy musí schvalovat členská schůze. Za tím účelem byli nejprve zvoleni oba skrutátoři, Jiří Pykal za členskou základnu a Lucie Hošková za kancelář ČSO (124 hlasy pro, 0 proti, 4 se zdrželi). V následném hlasování byly obě zprávy schváleny, včetně schválení hospodářského výsledky za rok 2022 v částce 144 697,46 Kč; kladný hospodářský výsledek je určen na pokrytí případných ztrát v příštích letech (v jednotlivých případech 125 hlasů pro, 0 proti, 3 se zdrželi).

Poté Zdeněk Vermouzek představil činnost ČSO v roce 2023 za jednotlivá oddělení kanceláře ČSO. Zdůraznil například podíl oddělení ochrany ptáků na založení již pátého ptačího parku ČSO Zbudovská blata. A když jsme u těch zpráv o ochraně ptáků, je třeba zmínit, že po hubeném roce 2022 letos opět stoupl počet sýčků (32 párů v jádrovém území v severních Čechách, 74 mláďat tamtéž) a byl též zaznamenán rekordní počet hnízdících orlů královských (přes 20 párů) na území ČR.  Pokud jde o oddělení práce s veřejností, za zmínku určitě stojí pokračování Kurzu poznávání ptáků a Ornitologické akademie pro mladé ornitology do 25 let včetně účastníky vyžádaného cyklu webinářů o lobyingu. Významná je i mezinárodní činnost, v programu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků, koordinovaného ČSO je zapojeno 30 evropských zemí a ČSO pravidelně publikuje indikátory změn ptačích populací, bohužel díky tomu máme doložen 60% úbytek polních ptáků. ČSO též hostí kancelář Evropské rady pro sčítání ptáků. Obecně vědecká činnost ČSO nabývá na významu, máme množství vědeckých programů a za rok 2022 jsme publikovali 8 článků s afiliací ČSO.

Lucie Hošková dále představila informaci o dárcovství pro ČSO. Převažují jako v jiných letech dary na ptačí parky (letos hlavně na Zbudovská blata). Poté uvedla, že se blíží doplněné vydání knihy Pražské ptactvo Veleslava Wahla, uvedla medailon V. Wahla a charakterizovala novou knihu (ve které bude zmapován i současný stav pražské avifauny). Dále představila připravované akce ČSO pro veřejnost v roce 2024 a zahraniční exkurze ve spolupráci s CK Primaroute v roce 2024. V příštím roce se rovněž uskuteční volby do výboru a kontrolní komise ČSO, účastníci schůze byli vyzváni k zasílání nominací pro oba tyto orgány ČSO. Na závěr Lucie Hošková zmínila probíhající jednání o zapojení ČSO do volby národního ptáka, kterou zařadila vláda ČR do svého programového prohlášení a ČSO by měla garantovat odborné vedení a serióznost celé akce.

Slavnostním bodem programu schůze bylo udělování Ceny ČSO za významnou a dlouholetou činnost jednotlivců v oblasti ornitologie a udělení čestného členství ČSO udělovaného za nadstandardní a mimořádné zásluhy o rozvoj ornitologie a ČSO nebo o ochranu ptáků.

Miloslav Nevrlý s Cenou ČSO. Foto L. Korešová
  1. Nejprve byla předána Cena ČSO panu Miloslavu Nevrlému (90 let, 75 let členem ČSO) za celoživotní literární tvorbu a motivaci k respektu k přírodě.
  2. Dalším oceněným je Jaroslav Koleček (bývalý předseda MOS – středomoravské pobočky ČSO) za péči o mladé a začínající ornitology
  3. Třetím oceněným je David Horal (bývalý předseda Jihomoravské pobočky ČSO) za péči o IBA Soutok–Tvrdonicko a výzkum a ochranu dravců.

 

Členská schůze ČSO dále odhlasovala, že uděluje čestné členství ČSO Petru Voříškovi za mimořádné zásluhy o rozvoj ornitologie, ČSO i ochranu ptáků v Česku i v Evropě. (127 hlasů pro, 0 proti, 1 se zdržel).

Petr Voříšek je členem ČSO 38 let. V roce 1996 se stal vedoucím kanceláře ČSO, kdy se společně s Janem Horou významně zasloužil o profesionalizaci ČSO. V roce 2002 se pak stal  koordinátorem Celoevropského programu monitoringu běžných druhů ptáků, kdy mimo jiné prosadil Indikátor ptáků zemědělské krajiny jako základní strukturální indikátor EU. Byl jedním ze tří hlavních autorů druhého Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Evropy. Paralelně s tím se podílel na přípravě metodiky Liniového sčítání druhů. Významně se zasloužil také o rozvoj monitoringu v zemích jihovýchodní Evropy. V roce 2022 se stal  prvním zaměstnancem kanceláře European Bird Census Council (umístěné v ČSO v Praze). Je autorem nebo spoluautorem vyšších desítek odborných článků, včetně nejprestižnějších časopisů. V poslední době se intenzivně věnuje přípravě nového vydání  Pražského ptactva  Veleslava Wahla. Za svůj přínos ornitologii byl v roce 2019 oceněn cenou Marsh Award for International Ornithology. Svojí prací za téměř 30 let Petr Voříšek významně rozšířil dobré jméno ČSO, zejména ve vědeckých kruzích v zahraničí, kde se nyní s ČSO počítá jako s přirozeným partnerem celoevropských projektů ochranářské biologie. Je především Petrovou zásluhou, že nyní, 20 let po vzniku PECBMS, nejen ornitologové, ale velká část široké veřejnosti ví, že s polními a lučními ptáky to jde z kopce a je třeba s tím něco udělat.

 

Petr Voříšek přebírá diplom k čestnému členství udělenému členskou schůzí ČSO. Foto L. Korešová

Na tyto slavnostní okamžiky vhodně navázal Jaroslav Škopek, který pohovořil o dlouholetém jednateli a místopředsedovi ČSO Janu Hanzákovi, u příležitosti výročí 100 let jeho narození.

Od letošního roku má ČSO již pátý ptačí park Zbudovská blata a to v jižních Čechách nedaleko své terénní základny Blatec-Dívčice. Publiku jej představil nový správce parku Kryštof Chmel. Na začátek promítl krátké dokumentární video. Park se podařilo založit i díky zdařilé kampani pro veřejnost, díky níž se vybrala v rekordním čase nemalá finanční částka na nákup prvních pozemků (3 mil. Kč během pěti dní, celkově 4,5 mil. Kč).

Pro terénní výzkumníky velmi užitečný bod programu schůze znamenalo vystoupení Petra Janečka, který představil novou podobu faunistické databáze Avif. První verze byla spuštěna již v roce 2010, má dodnes více než osm tisíc uživatelů, bylo zaznamenáno více než 1 milion vycházek a téměř 4,5 milionu jednotlivých pozorování. I nadále funguje pod stejnou adresou http://avif.birds.cz, uživatelům jsou zachovány stále stejné přihlašovací údaje, a všechny staré záznamy zůstávají v databázi. Petr Janeček představil nový moderní design webu od grafičky Ivety Doležalové. Dále zmínil nové možnosti (funkce) vyhledávání v Avifu. Závěrem představil upravenou podobu vkládání dat, mimo jiné nově možnost utajení pozorovatelů.

Petr Janeček představuje novou verzi Avifu. Foto L. Korešová

Jiří Reif uvedl prezentaci „Trendy početnosti urbánních ptáků“ z dat Jednotného programu sčítání ptáků (základem je diplomová práce jeho studenta Jana Grünwalda). Předmětem monitoringu bylo 48 druhů ptáků, které se váží k městům (byla vybrána sídla nad 1500 obyvatel). Celkově ve městě i mimo ně více ubývají malé druhy (pěvuška, zvonek) a více přibývají velké druhy (šplhavci, hřivnáč), přičemž různé druhy ovlivňují různé faktory.

Tradičním bodem programu podzimní členské schůze bývá losování cen pro aktivní spolupracovníky programů JPSP a Liniového sčítání druhů. Letos byli vylosováni Ondřej Ryška a Michael Strnad (knižní ocenění) a hlavní cena byla vylosována pro Miloslava Haiflera (dalekohled od firmy Meopta Optika, které tímto děkujeme za poskytnutí přístroje).

Zdeněk Vermouzek oznamuje výherce dalekohledu Meostar B1 od firmy Meopta. Foto L. Korešová

Následovala dle slov Tomáše Bělky vědecká část schůze.

Gabriela Dobruská představila projekt „Okřídlení sousedé“, podpořený Norskými fondy, zaměřený na vybrané synantropní druhy.  V rámci něj byly natočeny a promítnuty během schůze ČSO čtyři krátké dokumentární filmy. Prvním byl Život s čápy. Na něj navázala Gabriela Dobruská informacemi z programu ČSO Čapí hnízda aneb co přinesla letošní 10. (výjimečná) sezóna. Posluchače v sále zaujala tři překvapení letošní sezóny: V Horní Cerekvi bylo zdokumentováno páření čápa černého a čápa bílého (a letos k tomu došlo i v Německu, kde dokonce na rozdíl od ČR čápi vyvedli mláďata!). V Chýnově došlo k prvnímu zdokumentování hnízdění na jednom hnízdě dvou samic čápa bílého, celkem 8 vajec, vylíhla se pouze 3 mláďata a z nich úspěšně vyvedeno jen jedno mládě. Na Vysočině hnízdil čáp černý na zemi.  Letošní sezóna byla i jinak úspěšná: bylo zaznamenáno nejvíce vzletných mláďat a nejvíce hnízd se vzletnými mláďaty za uplynulých třináct sezón monitoringu čápů. Zapojilo se i nejvíce dobrovolníků ze všech uplynulých sezón. Na závěr Gabriela Dobruská připomněla, že v roce 2024 proběhne 8. celoevropské sčítání čápů bílých.

Místní „obchůdek “ ČSO praskal o přestávce ve švech. Vpravo grafička nového Avifu Iveta Doležalová, s knihou předseda kontrolní komise Jan Buček. Foto L. Korešová

Po přestávce na oběd následoval odpolední program vědecké části členské schůze.

Ondřej Kulhánek představil novou pobočku ČSO – Střední Čechy a Praha. V současné době je zvolen výbor pobočky, byl již proveden zápis do soudního rejstříku spolků a fungují stránky pobočky stredcechcso.cz, kde je možno se přihlásit za člena. Poukazování svého podílu členského příspěvku ČSO pobočce může každý člen v členských profilech na moje.birds.cz. Pobočka má brhlíka jakožto erbovního ptáka. Hlavní programové oblasti pobočky jsou ochrana a výzkum ptáků středních Čech a Prahy, dále vzdělávání a popularizace ornitologie u veřejnosti a zejména propojení a rozvoj komunity ornitologů a zájemců o ptactvo na území středních Čech a Prahy.

Ondřej Kulhánek představuje novou pobočku ČSO. Foto L. Korešová

Martin Strnad představil v obsáhlé prezentaci aktivity Přírodovědného spolku Dobříš. Spolek je zaměřen nejen na ptáky. Z hlediska avifauny představil např. projekt Návrat sovy pálené zpět do přírody.

Následně byl promítnut druhý krátký film z projektu Okřídlení sousedé: Obyvatelé půd (nejen ptáci).

Poté přišel na řadu Jaroslav Cepák s velmi atraktivní přednáškou na téma „Petřín-ostrov přírody uprostřed velkoměsta“, zaměřenou nejen na ptáky. Aneb, kdo chce vidět roháče, sraz 20. června v 21:30 na Petříně sochy Karla Hynka Máchy.

Po krátké přestávce následovalo promítání zbývajících ohlášených krátkých filmů z projektu Okřídlení sousedé. První z nich, Ptáci a skla, byl zaměřený na velmi rizikovou oblast kolizí ptáků a skleněných ploch. Čtvrtý krátký film Jiřičky a vlaštovky byl zaměřen na soužití těchto ptáků s lidmi v urbánním prostředí.

Předseda výboru ČSO Tomáš Bělka. Foto L. Korešová

Na závěr členské schůze vystoupil s odborným příspěvkem i řídící schůze, předseda ČSO Tomáš Bělka, který představil letošní výjimečnou sezónu hnízdění dravců a sov v české krajině.

V neděli 12. 11. 2023 navázala na program sobotní členské schůze terénní exkurze pod vedením Jiřího Reifa na Žehuňský rybník.

Exkurze k Žehuňskému rybníku. Foto M. Kadavá

Zapsal: Vojtěch Stejskal

 

V příštím roce se v Praze opět chystá žákovská ornitologická konference

Po třech úspěšných ročnících připravuje Česká společnost ornitologická v letošním školním roce další žákovskou ornitologickou konferenci pro žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol. Účastníci budou mít příležitost prezentovat výsledky své badatelské činnosti, zlepšit si komunikační dovednosti, čerpat nové zkušenosti a setkat se s podobně naladěnými vrstevníky. Continue reading „V příštím roce se v Praze opět chystá žákovská ornitologická konference“

Enviromentální výchova v ptačím parku Kosteliska a na jižní Moravě

V ptačím parku Kosteliska byl 19. října realizován poslední letošní výukový program pro školy. Žáci čtvrté třídy přišli pěšky ze 6 km vzdálených Mutěnic. A návštěvy ptačího parku nelitovali. Zahráli si simulační hru, díky které pochopili význam deštníkových druhů v ochraně přírody, zkoumali způsoby hospodaření v parku, seznámili se s hlavatými vrbami, místním stádem uherského stepního skotu a samozřejmě také s ptačími obyvateli. 

Continue reading „Enviromentální výchova v ptačím parku Kosteliska a na jižní Moravě“

Čapí hnízda zažila nejúspěšnější hnízdní sezónu za posledních 10 let

Průběh letošní hnízdní sezóny přinesl několik zajímavých a neobvyklých okamžiků. Byli jsme svědky přímého přenosu prvního známého hnízdění stejnopohlavního páru dvou samic, kterým se ze společně nakladených 8 vajec vylíhla 3 mláďata, nakonec však úspěšně vyvedly pouze jedno z nich. Podařilo se zdokumentovat výjimečné mezidruhové páření samce čápa černého se samicí čápa bílého. K zahnízdění, na rozdíl od sousedního Německa, kde smíšený pár úspěšně vyvedl 2 mladé, však nedošlo.

Graf 1 – Počet vzletných mláďat čápa bílého zaznamenaných v rámci programu občanské vědy Čapí hnízda a jejich průměrný počet na hnízdo (n = počet vyhodnotitelných hnízd). *z úspěšně vyvedených hnízd

Hlavně jsme však byli svědky velmi úspěšné hnízdní sezóny, zaznamenali jsme nejvyšší počet hnízd s mláďaty v historii programu Čapí hnízda. Ze 715 hnízd letos vylétlo neuvěřitelných 2109 mláďat (viz Tab. 1). Tolik úspěšně vyvedených hnízd se v historii programu Čapí hnízda dosud nepodařilo zaznamenat.

Pozitivní je i skutečnost, že jsme se v počtu vyhodnotitelných hnízd, tedy hnízd, u kterých víme, zda byla obsazená či nikoli, přiblížili roku 2014. V roce 2014 probíhal sběr dat jiným způsobem, data byla získávána od oblastních koordinátorů a byla tedy komplexnější než v roce následujícím. Pohled na tabulku či graf 1 budí dojem, že v roce 2015 došlo k poklesu počtu hnízd se vzletnými mláďaty. Tento pokles však není reálný, neboť počet vyhodnotitelných hnízd (n) byl v roce 2015 výrazně nižší.

Reálný počet úspěšně vyvedených hnízd a tedy i mláďat bude pravděpodobně ještě vyšší, protože u 43 hnízd s malými mláďaty se nepodařilo udělat kontrolu ke konci sezóny a nevíme, zda z nich byla mláďata úspěšně vyvedena. Vloni takových hnízd bylo 50, těší nás, že se jejich množství podařilo letos snížit (viz Graf 2 a 3).  Dokonce se jejich podíl snižuje kontinuálně několik posledních let (zmenšuje se žluté pole „neznámý výsledek“ v grafu). Ztrátu vajec jsme zaznamenali v 11 případech, úhyn všech mláďat na 19 hnízdech. To je v součtu srovnatelné s loňských, rovněž úspěšných rokem.

Moc děkujeme všem spolupracovníkům, kteří letos svým pozorováním na web Čapích hnízd přispívali. Jen díky obrovskému úsilí a zapojení velkého počtu lidí (1 021 dobrovolníků) se i letos podařilo zkontrolovat 1566 (96 %) všech hnízd a hnízdních podložek zaznamenaných na mapě (o 110 více než vloni), na 1011 jsme alespoň 1x zaznamenali přítomnost čápů.

Ještě jednou moc děkujeme za vaše úsilí a těšíme se na spolupráci i v příští hnízdní sezóně,

Gabriela Dobruská

sýkora koňadra na krmítku

Kteří ptáci zimují v Česku v blízkosti lidí? Odpoví šestý ročník Ptačí hodinky 5.–7. ledna 2024

Česká společnost ornitologická (ČSO) organizuje 5.–7. ledna 2024 již šestý ročník Ptačí hodinky – zimního sčítání ptáků pro širokou veřejnost. Minulého ročníku se zúčastnilo 28 tisíc lidí, kteří pozorovali přes 517 tisíc ptáků. Nejčastěji pozorovanými druhy ve všech předchozích ročnících byly sýkory koňadry, sýkory modřinky, oba druhy vrabců, kosi černí a hrdličky zahradní. S čím dál teplejšími zimami ovšem v Česku zimují i druhy, které dříve odlétaly na zimoviště do Středomoří. Také informace o výskytu těchto druhů jsou dílčím cílem Ptačí hodinky. Ornitologové zároveň upozorňují na to, že umístěním krmítka na sebe každý bere zodpovědnost přikrmovat správně. Už nyní se mohou lidé připravovat na Ptačí hodinku prostřednictvím materiálů na ptacihodinka.cz. Continue reading „Kteří ptáci zimují v Česku v blízkosti lidí? Odpoví šestý ročník Ptačí hodinky 5.–7. ledna 2024“

Konference pro vlastníky půdy představuje cesty ke zdravé zemědělské krajině

Ve dnech 21. a 22. listopadu 2023 pořádají Česká společnost ornitologická, Beleco a Ekotoxa konferenci určenou vlastníkům půdy. Akce se koná v prostorách ekofarmy Probio ve Velkých Hostěrádkách, zájemci se  mohou přihlásit do 15. listopadu. Konference je součástí přeshraničního projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině, jehož cílem je propojování aktérů, kteří mají přímý vliv na podobu současné krajiny a mají zároveň potenciál ji ovlivnit. Kromě přednášek a diskuse budou představeny možnosti zvyšování kvality půdy ukázkami jednotlivých opatření přímo na farmě a v jihomoravské obci Šumice. 

Zemědělská půda představuje vzácnou komoditu, která není důležitá pouze pro produkci potravin, ale také pro přirozenou retenci vody a poskytování různých ekosystémových služeb. Vlastníci zemědělské půdy dnes aktivně obhospodařují méně než polovinu její výměry. Většina půdy je pronajímána zemědělským podnikům a soukromým zemědělcům, z nichž někteří i přes stále přísnější podmínky pro získání zemědělských dotací hospodaří způsoby, které přispívají ke snížení její kvality. Proto je osvěta vlastníků půdy a zemědělců významnou součástí snah o lepší správu krajiny. Provedení vhodných opatření umožňuje předcházet ztrátám ornice [1] i úbytku dříve běžných druhů zemědělské krajiny, jako jsou např. čmeláci nebo koroptve [2], [3].

„Současný způsob využívání krajiny v kombinaci s dopady klimatické změny mají přímý vliv na život obyvatel, životní prostředí a navíc způsobuje majetkové škody. S větší četností se objevují extrémní projevy počasí a schopnost krajiny na ně reagovat se snižuje. Osvětovou činností je třeba cílit právě na vlastníky zemědělské půdy a ukázat jim možnost urychlení adaptace naší krajiny. K tomu může být významným pomocníkem i dnes tolik zmiňovaná umělá inteligence, jejíž využití testujeme v rámci projektu Living Landscape. Tématem zádrže vody v zemědělské krajině se zabýváme již několik let a to i ve spolupráci s partnerskými neziskovými organizacemi, vědeckou obcí a dalšími institucemi.“ říká Lucie Obstová ze spolku Beleco, z. s. 

Na klimatickou změnu reagují zaváděním různých opatření zejména ti vlastníci půdy, kteří půdu sami využívají k hospodářské nebo jiné činnosti. Města a obce se v posledních letech potýkaly s extrémními projevy počasí, zejména se suchem, a proto začaly více investovat do modro-zelené infrastruktury. Zemědělci mají vinou sucha nižší úrodu. Roste tak jejich zájem pěstovat meziplodiny, které zvyšují podíl organické hmoty v půdě, chrání ji před větrnou a vodní erozí a posilují její schopnost zadržet dešťové srážky. Současně se zvyšuje poptávka po využívání závlah [4]. 

František Jurečka ze společnosti Ekotoxa k tomuto uvedl: „V rámci projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině se soustředíme na území mikroregionu Hrušovanska (okr. Znojmo). Tato oblast je typická vysokým zastoupením orné půdy, která je ohrožena nevhodným hospodařením, silným utužením, nízkým obsahem organické hmoty a dalšími negativními faktory. Znojemsko se potýká také se zemědělským a hydrologickým suchem, a to zejména v důsledku vyšších teplot a nerovnoměrného rozložení srážek v průběhu roku, se kterými se v posledních letech setkáváme.”

Krajina s květnatými pásy, remízky, mezemi nebo stromořadím má potenciál čelit vlivům klimatické změny lépe, než rozlehlé lány monokultur. Foto: Václav Zámečník, ČSO

„Česká společnost ornitologická dlouhodobě motivuje zemědělské podniky a vlastníky, aby více využívali finanční nástroje k oživení intenzivně využívané krajiny, která neposkytuje dostatečný životní prostor ptákům a dalším živočichům. Věříme, že jednou z cest je i rozvoj ekologického zemědělství, které má velký potenciál k ozdravení vyčerpané a málo úrodné půdy. Přechod z konvenčního zemědělství na ekologické je náročný na vědomosti, finance i čas. I proto jsme se rozhodli uspořádat naši konferenci právě na farmě ve Velkých Hostěrádkách, která už od roku 2007 hospodaří v režimu ekologického zemědělství. Své bohaté zkušenosti představí účastníkům konference zejména během exkurze, která proběhne 22 listopadu,“ doplňuje Michaela Kadavá z České společnosti ornitologické.

Informace k akci a přihláška je dostupná na webu: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/zemedelstvi/konference-pro-vlastniky-pudy. Konání konference bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU) a z Norských fondů. 

Kontakt: 

Michaela Kadavá, kadava@birdlife.cz, 605 343 974 

Více o projektu se dozvíte zde: https://www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/zemedelstvi/cesta-ke-zdravejsi-zemedelske-krajine/. Konání konference bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU) a z Norských fondů.


Poznámky:

[1] CENIA (2022). Zpráva o životním prostředí České republiky 2021. Česká informační agentura životního prostředí.
Dostupné z:
https://www.cenia.cz/wp-content/uploads/2023/04/Zprava_ZPCR_2021.pdf

[2] Ghisbain G., Thiery W., Massonnet F., Erazo D., Rasmont P., Michez D., Dellicour S. Projected decline in European bumblebee populations in the twenty-first century. Nature. 2023 Sep 13. doi: 10.1038/s41586-023-06471-0. 

[3] Keller, V., Herrando, S., Voříšek, P., Franch, M., Kipson, M., Milanesi, P., Martí, D., Anton, M., Klvaňová, A., Kalyakin, M.V., Bauer, H.-G. & Foppen, R.P.B. (2020). European Breeding Bird Atlas 2: Distribution, Abundance and Change. European Bird Census Council & Lynx Edicions, Barcelona.

[4] Slenička P., Kottová B.,  Černý Pixová K., Kravka M., Závlahy v České republice – východiska směrem k adaptaci na klimatickou změnu. (2020) Praha: Státní pozemkový úřad ČR, 39s.

 


Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů

Vážení organizátoři vycházek,

blíží se zima a s ní čas na plánování zimních akcí. Již podeváté oslavíme Světový den mokřadů, který si lidé na celém světě připomínají 2. února. My si ho společně připomeneme prostřednictvím vycházek k vodním plochám, kde zájemcům o přírodu přiblížíme problematiku mokřadů a jejich obyvatel. Prosíme proto, směřujete své vycházky k vodním plochám ve svém okolí (nejlépe těm, které nezamrzají) na víkend 3. – 4. 2. 2024. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před a po něm. Oceníme jak pokračování započatých tradic, tak akce nahlášené na nových místech. Continue reading „Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů“

ČSO udělila čestné členství Petru Voříškovi

V sobotu 11. listopadu udělila členská schůze v Kolíně čestné členství ČSO Petru Voříškovi. Jde o ocenění, které je udělované pouze výjimečně, a to osobám, které se mimořádně zasloužily o rozvoj ornitologie a ČSO nebo o ochranu ptáků. Petr Voříšek svojí prací za téměř 30 let významně rozšířil dobré jméno ČSO, zejména ve vědeckých kruzích v zahraničí, kde se nyní s ČSO počítá jako s přirozeným partnerem celoevropských projektů ochranářské biologie. Continue reading „ČSO udělila čestné členství Petru Voříškovi“

ČSO má novou pobočku pro střední Čechy a Prahu

Na členské schůzi ČSO v Kolíně se poprvé oficiálně představila nová pobočka ČSO pro střední Čechy a Prahu. Zaplnilo se tím poslední chybějící místo na mapě pobočných spolků, kterých má nyní ČSO již devět. Bližší info o pobočce hledejte na jejím oficiálním webu stredcechcso.cz. Continue reading „ČSO má novou pobočku pro střední Čechy a Prahu“