Seznamy druhů Západopalearktické oblasti
Historie názvosloví
Do roku 1993 existovala česká jména pro pouhých přibližně 15 % druhů ptáků, z toho 8 % nepěvců a 7 % pěvců. Začátky práce na kompletním názvosloví ptáků lze datovat až do první poloviny 90. let dvacátého století. Výsledkem dvou etap tvorby jmen byla kniha Soustava a české názvosloví ptáků světa (dále jen SČNPS; Hudec et al. 2003), která pojmenovala tehdy rozlišovaných 9978 druhů. Toto dílo mělo kromě nesporných výhod také řadu nedostatků. Názory na podobu jmen se často diametrálně lišily, a to u nejrůznějších uživatelů i autorů názvosloví, jakož i u recenzenta knihy. Bylo proto nutné přistoupit ke kompromisu s vědomím, že řada prosazovaných jmen nebude nejvýstižnější ani nejlepší, pokud jde o jejich věcnou správnost a/nebo lingvistickou podobu. Ke škodě věci se v konečné fázi práce prosadila i řada změn k horšímu, a to někdy bez smysluplných argumentů. Nicméně v zájmu zmíněného kompromisu a pod podmínkou, aby názvosloví bylo doporučeno k užívání, se tyto změny nakonec objevily v SČNPS. Jako příklady lze uvést nesprávné překlady některých vědeckých nebo národních jmen nebo lpění na jejich doslovných překladech, přičemž tato jména vůbec neodpovídají realitě, dále nelze přehlížet ani jiná zavádějící nebo zcela chybná jména. Na druhé straně množství původně vytvořených vhodnějších jmen se do SČNPS nedostalo.
Ptačí názvosloví má u nás oproti jiným skupinám živočichů tu nevýhodu, že vždy vyvolává nejvíce emocí. Zatímco nově vytvořená jména jiných druhů obratlovců prošla celkem bez povšimnutí, kolem ptáků byl již od 90. let minulého století, kdy se začalo pracovat na kompletním názvosloví všech druhů světa, velký rozruch. Navzdory kritikám názvosloví, v řadě případů zcela oprávněným, praxe kromě jiného jednoznačně odpověděla na často kladenou otázku, zda je vůbec potřeba vytvářet česká jména pro všechny ptačí druhy. Po pádu železné opony se nám otevřel svět nejenom z hlediska možnosti cestování, ale také dostupnosti informací všeho druhu a logicky rostla i poptávka po dalších jménech ze strany široké veřejnosti (studenti, cestovatelé, ptáčkaři, překladatelé, vydavatelé atp.). Vytvořené české názvosloví se poměrně rychle uchytilo v praxi a dnes se zcela běžně používá na Internetu, v nejrůznějších publikacích vč. knih, na přednáškách a v neposlední řadě v nepřeberném množství televizních dokumentů denně vysílaných např. na kanálech Animal Planet, Nat Geo Wild, Prima Zoom, ČT2 aj.
Vznik Názvoslovné komise ČSO
Původní názvoslovný tým působící pod názvem IOC Czech Language Committee on Common Names for Birds, který byl jmenován v r. 1996 (podrobnosti viz SČNPS), byl nahrazen Názvoslovnou komisí ČSO (dále jen NK), která se stala pracovní skupinou České společnosti ornitologické. Statut NK a její jednací řád byl schválen výborem ČSO dne 10. března 2021.
Členové Názvoslovné komise
Komise má v současné době 5 členů: předseda M. Čapek, jednatel V. Čížek, další členové R. Doležal, J. Klimeš a P. Kovalik. V malé zemi, jakou je ČR, není sestavení názvoslovné skupiny jednoduché, pokud klademe důraz zejména na odbornou erudici. Současný tým zahrnuje členy, kteří mají adekvátní znalosti (ornitogeografie, ekologie, chování, taxonomie a nomenklatura, akustické projevy, identifikace ptáků, jazykové vybavení aj.), přístup k důležité literatuře pokrývající celý svět, ale také dlouholeté zkušenosti z terénu s avifaunou jednotlivých zoogeografických regionů světa. Nejde jen o zkušenosti ve smyslu intenzivního birdingu, ale také vědeckého studia ptáků. Díky němu nám v průběhu let kromě jiného prošly tisíce jedinců nejrůznějších druhů ptáků rukama (v rámci odchytových akcí, které byly součástí řešených projektů), přičemž zahrnovaly zástupce jednotlivých řádů resp. desítek čeledí neotropických, indomalajských, afrotropických a jiných druhů. Kromě toho, ne náhodou, ale zcela cíleně je současným členem názvoslovné skupiny i jeden ze zástupců mezinárodního týmu poradců IOC World Bird Listu. V našich řadách je také člen Faunistické komise ČSO a neposlední řadě tři naši členové mají již dlouholeté zkušenosti s tvorbou národních jmen resp. jsou spoluautory publikovaného českého a slovenského názvosloví ptáků světa (Hudec et al. 2003, Kovalik et al. 2010).
Aktualizace názvosloví
Aktualizace názvosloví ptáků jsou legitimní a potřebné, jinak by každým rokem přibývaly nepojmenované splity (nově oddělené druhy) a nově popsané taxony beze jména, nevhodná jména pro rodičovské splity plus další nedostatky. Také tvůrci některých národních názvosloví vč. anglického, francouzského, čínského aj. reagují na taxonomické změny a vypadá to, že jejich úpravy jsou akceptovány početnou uživatelskou komunitou. Od vydání SČNPS jsme v průběhu let provedli pouze některé korekce (Čapek & Klimeš 2012), avšak většina českých jmen zůstala v původní podobě. Mezitím nebývale pokročila ornitologická věda a kromě jiného došlo také k revolučním změnám v taxonomii ptáků, což nelze ignorovat. Je třeba reflektovat změny na poli vyšších taxonů (jmenovitě čeledi a řády), vytvořit velké množství nových jmen pro nově objevené druhy a nové splity v důsledku povýšení dřívějších subspecií na samostatné druhy. Když už se názvosloví otevře, je to také jedinečná příležitost (která se naskytne pouze jednou za mnoho let) pro odstranění chyb, omylů a dalších nedostatků, jež se z nejrůznějších důvodů v minulosti dostaly do SČNPS. O těchto nedostatcích víme a v průběhu let je registrujeme. K dalším zmatkům dochází v některých případech i kvůli novodobým splitům a vytvářením alternativních jmen různými subjekty. Oproti názvosloví v SČNPS, které zahrnovalo 29 řádů, 205 čeledí a 9978 druhů, dnešní věda rozlišuje 40 řádů, 252 čeledí a 10 964 až 11 524 druhů ptáků – IOC World Bird List 11.1. (Gill et al. 2021) a All the Birds of the World (del Hoyo 2020). V současné době se musejí veškeré korekce a aktualizace provádět při pečlivém zvážení celkového globálního kontextu, tj. zmíněných 11 524 druhů ptáků, aby kromě jiného nedocházelo k nežádoucí duplicitě jmen.
To, že názvosloví leželo téměř netknuté po dobu 17 let, má své nesporné výhody. Především jsme měli možnost seznámit se v terénu s nejrůznějšími dalšími ptačími druhy v desítkách zemí na šesti kontinentech. I když jsme před lety během práce na SČNPS byli velmi dobře zásobeni vědeckými časopisy i důležitými knižními publikacemi, od doby vydání SČNPS došlo k raketovému nárůstu množství publikovaných ornitologických článků a především kvalitní knižní literatury i online zdrojů, takže dnes můžeme s potěšením konstatovat, že tyto zdroje už skutečně pokrývají úplně všechny taxony ptáků, a to v globálním měřítku. Něco takového v dobách prací na dřívějším názvosloví jednoduše neexistovalo. Tudíž v současné době jsou pro revizi názvosloví nesrovnatelně lepší podmínky, než kdykoli předtím.
Vědecká jména a použitá taxonomie
Od roku 2012 se řídíme dílem IOC World Bird List, při aktualizacích pak jeho nejnovějšími verzemi, zatím poslední je 11.1 (Gill et al. 2021). Nicméně je dobré zmínit, že ve světě paralelně vedle sebe existují ještě další tři hlavní uznávané celosvětové seznamy ptáků: HBW and BirdLife International Checklist of the Birds of the World (HBW & BirdLife International 2020), The eBird/Clements Checklist of Birds of the World (Clements et al. 2019) a The Howard & Moore Complete Checklist of the Birds of the World (Dickinson et al. 2019). Kvůli lepšímu přehledu proto u druhů, kterých se to týká, uvádíme také alternativní taxonomii z výše uvedených zdrojů. Ty se od sebe v řadě případů liší, a to i v měřítkách Západopalearktické oblasti. Nejednotnost byla z mnoha důvodů oprávněně kritizována. Postupem doby se stále více ukazuje, že jednotlivé checklisty mají více shodného než rozdílného. Na Mezinárodním ornitologickém kongresu 2018 ve Vancouveru bylo proto dohodnuto sjednocení a v r. 2020 bylo na úrovni Mezinárodní ornitologické unie (IOU – International Ornithologists‘ Union) oznámeno vytvoření pracovní skupiny (WGAC – Working Group on Avian Checklists) s cílem vytvořit jediný konsolidovaný seznam ptáků světa. V tomto projektu nejde jen o prostý seznam druhů, má v něm být zahrnuta řada doplňkových funkcí – podrobnosti viz web IOU (https://www.internationalornithology.org/working-group-avian-checklists). Ve všech čtyřech zainteresovaných checklistech v současné době probíhají rozsáhlé úpravy. Nezbývá než doufat, že taxonomická vícekolejnost v globálním měřítku bude brzo minulostí.
Autory a letopočty popisů u vědeckých jmen jsme původně, tj. při práci na SČNPS, převzali z monografie Check-list of Birds of the World, Vols. I-XVI (Peters a následovníci 1934-1987), v současné době jsou k dispozici ve vícero zdrojích, včetně IOC World Bird List 11.1 (Gill et al. 2021).
Jak tvoříme česká jména ptáků
Vše děláme po zralé úvaze a ověřování, ve finále rozhodujeme na základě diskusí a hlasování v rámci názvoslovného týmu. Kromě vlastních zkušeností s ptačími druhy v terénu vycházíme ze špičkových obsáhlých monografií typu Handbook of Australian, New Zealand and Antarctic Birds, Vols. 1-7 (Marchant a následovníci 1990-2006), pokrývajících avifauny velkých územních celků světa, nebo z monografií zahrnujících jednotlivé kontinenty, např. The Birds of Africa, Vols. I-VIII (Brown & následovníci 1982-2013). Dále využíváme desítky podrobných monografií zpracovávající vyšší taxony ptáků, kupříkladu Birds of Paradise and Bowerbirds (Gregory 2019) vycházejících v rámci sérií příruček publikovaných vydavatelstvími Princeton University Press, Pavo Publishing, Christopher Helm, Pica Press aj. doplněné o přehledná souhrnná díla celosvětové avifauny, jmenovitě Handbook of the Birds of the World, Vols. 1-16 (del Hoyo et al. 1992-2011) a Special Vol. (del Hoyo et al. 2013), HBW and BI Illustrated Checklist of the Birds of the World, Vols. 1-2 (del Hoyo & Collar 2014, 2016) nebo nejnověji All the Birds of the World (del Hoyo 2020). Pracujeme rovněž s přibližně 200 identifikačními příručkami pokrývajícími ptáky jednotlivých zemí nebo regionů celého světa, např. Birds of Argentina and the South-west Atlantic (Pearman & Areta 2021) jakož i s checklisty ptáků světa typu IOC World Bird List 11.1 (Gill et al. 2021), kolekcemi nahrávek ptačích hlasů z nejrůznějších oblastí a v neposlední řadě s nepřeberným množstvím článků ve vědeckých a odborných časopisech a na Internetu.
Jména tvoříme podle vzhledu, rozšíření, ekologických a dalších charakteristik druhu vč. hlasových projevů. Nechybí ani překlady cizích, především anglických jmen. Pokud je to možné, vyhýbáme se jménům věnovacím, a to zejména v těch případech, kde by většina uživatelů mohla mít problémy s jejich správnou výslovností (odvozeniny od druhových vědeckých jmen jako leschenaultii, audouinii apod.). V minulosti se neosvědčily některými názvoslovci prosazované překlady druhových vědeckých jmen, která mají někdy daleko k realitě. Pokud bychom totiž doslovně přeložili jména, jako jsou např. Anser indicus, Numenius madagascariensis, Merops americanus nebo Bombycilla cedrorum, vzešly by z toho nepřesnosti, zavádějící jména nebo absolutní nesmysly. Zdrojem omylů může být i nesprávný výklad druhového vědeckého jména, názorným příkladem je mylně pojmenovaná chaluha „pomořanská“ Stercorarius pomarinus.
Snažíme se, aby nově vytvářená jména byla pokud možno jednoduchá a přitom věcně a jazykově správná, což však nelze ve všech případech dodržet. Při práci na SČNPS se neosvědčila některými členy tehdejšího názvoslovného komitétu prosazovaná praxe používání jednoho českého rodového jména pro více vědeckých rodů v rámci některých čeledí. Typickým příkladem mohou být kolibříci zahrnující nepřeberné množství velice podobných (vzhledově i ekologicky) a často sympatricky žijících druhů, což je v posledních letech ještě dále komplikováno novými splity. V takovýchto případech se brzy vyčerpá veškerá smysluplná vynalézavost a je mnohem výhodnější vytvořit po vzoru vědeckých rodů i více rodů českých. To však v žádném případě neznamená, že bychom takto postupovali u nekomplikovaných vyšších taxonů a už vůbec ne u našich domácích druhů s dlouhodobě zavedenými jmény. Dobrým příkladem jsou sýkory rodu Parus, Cyanistes, Periparus, Lophophanes a Poecile, kde zůstane ve všech případech rodové jméno sýkora. Dále se držíme zásady, že totéž české rodové jméno by nemělo být použito ve více než jedné čeledi. S postupujícími vědeckými poznatky se ukazuje, že některé druhy ptáků patří do úplně jiných čeledí, než se původně myslelo. Tudíž kupříkladu „strakule“ tibetská Pseudopodoces humilis již nepatří do čeledi krkavcovitých Corvidae, nýbrž mezi sýkory Paridae. Bylo by poněkud bizarní, kdybychom najednou měli čtyři strakule v čeledi krkavcovitých a pátou v čeledi sýkorovitých.
Poněkud odlišnými jsou případy, kdy se původní české rodové jméno v důsledku taxonomických změn ocitne v nově vytvořené čeledi. Není-li toto jméno asociováno přímo se jménem původní čeledi nebo s jinými rody do ní patřícími, pak je v takovýchto případech můžeme zachovat. To však neplatí např. pro „strnada“ severního Calcarius lapponicus, jenž nyní patří do čeledi ostružkovití Calcariidae, nikoli strnadovití Emberizidae. Proto se v tomto případě vracíme k existujícímu staršímu jménu ostružka – viz publikace Naše ptactvo v lidovém názvosloví a vědecké terminologii (Klůz 1977).
(Ne)Stabilita názvosloví
Přikláníme se k názoru, že je potřeba upřednostnit kontinuitu/stabilitu národního názvosloví ptáků a plně si uvědomujeme jejich pozitiva. Ačkoli stabilita jmen může být vysoká, praxe u nás i v zahraničí potvrzuje, že nemůže být stoprocentní (to je zatím spíše zbožné přání). Neporadili si s ní zatím ani v angličtině, přičemž ji nezvládají dokonce ani ornitologické a ptáčkařské supervelmoci, jmenovitě USA a Spojené království. Stačí se podívat do literatury, přičemž nemáme na mysli nějaké knižní „vykopávky“, ale i nejnovější publikace včetně těch s letopočtem 2021.
Změny českých jmen provádíme pouze v nezbytném rozsahu, který je podobný rozsahu aktualizací a změn prováděných v jiných národních názvoslovích vyspělých zemí. Je vhodné zmínit, že idea tzv. „zažitosti“ názvů je do značné míry jen iluze a většinou se týká menšího počtu ptáčkařů cestujících občas po Evropě a přilehlých regionech Západopalearktické oblasti. Česká jména by měla cílit na nejširší veřejnost (masmédia vč. Internetu) a ta často ani nezaznamená, že k nějakým změnám vůbec došlo. Pro tuto veřejnost jsou překvapením a důvodem k smíchu i zoologické názvy jako brkoslav, moudivláček nebo třeba ostroretka, jak jsme se mohli v průběhu let přesvědčit např. u studentů (dva členové NK mají vlastní dlouholeté zkušenosti s univerzitní výukou předmětů zoologie a ornitologie).
Revize jmen západopalearktických druhů ptáků
Na základě potřeb ČSO bylo prvním krokem nově vytvořené NK zpracování názvosloví druhů zjištěných na území Západopalearktické oblasti (celkem 1372 druhů; Čížek et al. 2021) jako součást revizí názvosloví celosvětového (Čapek et al. in prep.). Otevřeli jsme diskusi u českých jmen celkem 355 druhů (26%), zbytek (tedy 74%) dle našeho názoru nepotřebuje žádné korekce). Tato jména byla otevřena jednak na základě podnětů jednotlivých členů názvoslovného týmu, ale také díky množství připomínek, jež jsme obdrželi během let od doby vydání SČNPS od zástupců široké veřejnosti vč. mnoha členů ČSO. Otevření diskuse je legitimní a žádoucí, což však v žádném případě neznamená, že všechna otevřená jména by měla být automaticky změněna. Z uvedených 355 druhů jsme u 125 druhů zachovali stabilitu, tj. jména jsou v souladu se SČNPS, u druhů vyskytujících se na území ČR pak především v souladu s Faunou ČSSR – Ptáci (Hudec & Černý 1972, 1977; Hudec 1983), Faunou ČR a SR – Ptáci (Hudec 1994) a Faunou ČR – Ptáci (Hudec & Šťastný 2005; Šťastný & Hudec 2011, 2016) a Seznamem ptáků ČR, kde Faunistická komise ČSO (dále jen FK) vytvořila některá alternativní jména (FK 2021). Naproti tomu u 166 druhů jsme provedli korekce jmen a u 64 druhů, u kterých dosud česká jména neexistovala, jsme vytvořili jména nová. Shrnuto, z celkového množství 1372 západopalearktických druhů navrhujeme změny pouze u 166 druhů (12 %) a tudíž můžeme mluvit o relativně vysoké stabilitě názvosloví. Ze 400 druhů avifauny ČR (FK 2021) bylo otevřeno 32 druhů, z nich bylo v 18 případech potvrzeno jméno ze SČNPS, v 8 případech jsme souhlasili se jmény, která zavedla Faunistická komise, a pouze u 6 druhů jsme dospěli k názoru, že je potřeba jejich jména změnit.
Kromě výše uvedených změn vytvořených FK se od doby vydání SČNPS nová česká jména pro dosud nepojmenované druhy objevila v českých překladech široce používaných knih, jmenovitě Collins Bird Guide (Svensson et al. 2009) a The Helm Guide to Bird Identification (Vinicombe et al. 2014). V případech, kde tyto změny resp. nově navržená jména byly dobře odůvodněné a rozumné, jsme je v zájmu co největší stability v praxi používaných jmen podpořili, resp. řadu z nich převzali do aktualizovaného názvosloví. Na druhé straně jsme ale stabilitu zachovali v těch případech, kdy byla alternativní jména zavádějící nebo nesprávná. V neposlední řadě jsme se pak spojili s překladateli dvou stěžejních děl – Handbook of Western Palearctic: Passerines, Vols I & II (Shirihai & Svensson 2018) a Flight Identification of Raptors of Europe, North Africa and the Middle East (Forsman 2016), aby se aktualizované české názvosloví objevilo i v jejich českých verzích.
Ptáci dosud zjištění na území Západopalearktické oblasti tvoří jen pouhých asi 12% celkové světové avifauny. Tudíž vhodnost/nevhodnost jejich jmen je třeba posuzovat nejenom západopalearktickou optikou, ale i v kontextu kompletní avifauny světa, a to je právě úkolem názvoslovného týmu. Kromě jiného je třeba také hlídat, aby nedocházelo k duplicitě jmen a již existující duplicitu odstranit.
Revize jmen globální avifauny
V návaznosti na již ukončenou revizi ptačích jmen Západopalearktické oblasti budeme nyní pokračovat v revizích všech ptačích druhů světa (Čapek et al. in prep.) Je to běh na velmi dlouhou trať a korekce jsou extrémně časově náročné. Z tohoto důvodu budeme jména zpracovávat postupně v systematickém pořadí podle jednotlivých řádů.
Miroslav Čapek, Vladimír Čížek, Robert Doležal, Jiří Klimeš a Peter Kovalik
Citovaná literatura a online zdroje:
Brown, H. L., Urban, K. E., Newman, K., Fry C. H., Keith S. (eds.), 1983-2004: The Birds of Africa, Vols. I-VII. Academic Press, London, New York, Orlando, San Diego & Christopher Helm, London.
Clements J. F., Schulenberg T. S., Iliff M. J., Billerman S. M., Fredericks T. A., Sullivan B. L. & Wood C. L. 2019. The eBird/Clements Checklist of Birds of the World: v2019. https://www.birds.cornell.edu/clementschecklist/download/ (navštíveno 18. 02. 2021).
Čížek V., Čapek M., Doležal R., Klimeš J., Kovalik P. 2021. České názvosloví ptáků Západopalearktické oblasti. Archiv Názvoslovné komise ČSO, Trutnov & Brno.
Čapek M., Klimeš J. 2012. Opravy a aktualizace českého názvosloví ptáků světa. Verze z 25. 1. 2012. Archiv Komitétu pro česká jména ptáků IOC, Brno.
Del Hoyo J. (ed.). 2020. All the Birds of the World. Lynx Edicions, Barcelona.
Del Hoyo J., Collar, N. J. 2014: HBW and Birdlife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Vol. 1: Non-passerines. Lynx Edicions, Barcelona.
Del Hoyo J., Collar, N. J. 2016: HBW and Birdlife International Illustrated Checklist of the Birds of the World. Vol. 2: Passerines. Lynx Edicions, Barcelona.
Del Hoyo J., Elliott A., Sargatal J., Christie D. (eds.). 1992 – 2011. Handbook of the Birds of the World. Vols. 1-16. Lynx Edicions, Barcelona.
Del Hoyo J., Elliott A., Sargatal J., Christie D. (eds.). 2013: Handbook of the Birds of the World. Special Volume: New Species and Global Index. Lynx Edicions, Barcelona.
Dickinson, E.C., Remsen J.V., Jr., Christidis L. (eds). 2019. The Howard & Moore Complete Checklist of the Birds of the World. Vols. 1 & 2, 4th. ed. with Errata and Corrigenda inserted. Aves Press, Eastbourne, U.K. https://www.aviansystematics.org/future-editions (navštíveno 17. 02. 2021).
Faunistická komise ČSO. 2021. Seznam ptáků ČR. Faunistická komise ČSO (stav k 31. 12. 2020) https://fkcso.cz/fk/ptacicr.html (navštíveno 04. 04. 2021).
Forsman D. 2016. Flight Identification of Raptors of Europe, North Africa and the Middle East. Christopher Helm, London.
Gill F., Donsker D., Rasmussen P. (eds.). 2021. IOC World Bird List (v11.1). doi: 10.14344/IOC.ML.11.1. (navštíveno 14. 03. 2021).
Gregory P. 2019. Birds of Paradise and Bowerbirds. Helm, London.
HBW and BirdLife International. 2020. Handbook of the Birds of the World and BirdLife International digital checklist of the birds of the world. Version 5. https://datazone.birdlife.org/userfiles/file/Species/Taxonomy/HBW-BirdLife_Checklist_v5_Dec20.zip. (navštíveno 18. 02. 2021).
Hudec K. (ed.). 1994. Fauna ČR a SR. Ptáci 1, 2 vyd. Academia, Praha.
Hudec K. (ed.). 1983. Fauna ČSSR. Ptáci 3/I & 3/II. Academia, Praha.
Hudec K., Čapek M., Jr., Hanák F., Klimeš J., Pavíza R. 2003. Soustava a české názvosloví ptáků světa. Muzeum Komenského, Přerov.
Hudec K., Černý W. (eds.). 1972, 1977. Fauna ČSSR. Ptáci 1 & Ptáci 2. Academia, Praha.
Hudec K., Šťastný K. (eds.). 2005. Fauna ČR. Ptáci 2/I & 2/II, 2. vyd. Academia, Praha.
Klůz Z. 1977. Naše ptactvo v lidovém názvosloví a vědecké terminologii. SZN, Praha.
Kovalik P., Pačenovský S., Čapek M., Topercer J. 2010. Slovenské mená vtákov sveta. SOS/BirdLife Slovensko, Bratislava.
Marchant S., Higgins P. J., Davies S. J. J. F., Peter J. M., Steele W. K., Cowling S. J. (eds.) 1990-2006. Handbook of Australian, New Zealand and Antarctic Birds. Vols 1-7. Oxford University Press, Melbourne.
Pearman M., Areta J. I. 2020. Birds of Argentina and the South-west Atlantic. Helm, London.
Peters, J. L., Mayr E., Greenway J. C., Jr., Paynter R. A., Jr., Traylor M. A., Jr., Cottrell G. W. (eds.) 1934-1986. Check-list of Birds of the World, Vols. I-XVI. Harvard University Press & Museum of Comparative Zoology, Cambridge, Massachusetts.
Shirihai H., Svensson L. 2018. Handbook of Western Palearctic Birds. Passerines,Vols I & II. Christopher Helm, London
Svensson L., Mullarney K., Zetterström D. 2009. Collins Bird Guide. 2nd. ed. HarperCollins, London.
Štastný K., Hudec K. (eds.). 2011, 2016. Fauna ČR. Ptáci 3/I & 3/II, 2. vyd. & Ptáci I, 3. vyd. Academia, Praha.
Vinicombe K., Harris A., Tucker L. 2014. The Helm Guide to Bird Identification. Bloomsbury Publishing, London.