Kolik jsi viděl zedníčků aneb víkendovka Ornitologické akademie na Pálavě

Velkým přáním spousty amatérských ornitologů je vyrazit do terénu s někým stejně nadšeným a popovídat si o ptáčkařských úspěších a zkušenostech z terénu. Bohužel ornitologů a obzvlášť těch mladých moc není, a tak je jen málo způsobů, jak najít vrstevníky s podobnými zájmy. Proto pod záštitou ČSO založili v roce 2022 mladí ornitologové tzv. Ornitologickou akademii, která má za cíl najít a propojit mladé začínající i zkušenější ornitology ve věku 15–25 let. Zakládajících 18 účastníků letos doplnilo 22 nových tváří a společně se někteří z nich poprvé setkali o víkendu 18. – 20. 2. na Pálavě.


Jako u moře

Pálavské vrchy, novomlýnské nádrže a vůbec celé okolí v sobě skrývají úžasnou energii. Nacházíte se sice stále v krajině kulturní, přetvořené člověkem, ale i díky ochraně přírody zde pořád můžete najít krásné scenérie a jedny z nejunikátnějších druhů české přírody. Navíc si při pohledu z pálavských kopců na rozlehlou hladinu Nových mlýnů můžete připadat jako ve Středozemí. Úhledně řazené linie vinic občas přeruší pás keřů plný švitořících vrabců, z rákosí kolem rybníka se ozve prasečím kvíknutím chřástal vodní, na vrbu usedne drobný kormorán malý a vzduchem prolétne orel královský. Ideální prostředí pro pozorování mnoha druhů opeřenců, zdokonalování určovacích schopností a sjednocení kolektivu.

Bubo bubo

Během pátečního odpoledne se všech 18 nadšenců sešlo v Mikulově, kde jsme byli ubytovaní. Po prvotním uvítání padl návrh, abychom zkusili najít výra velkého v jednom z okolních lomů. Část lidí zůstala v Mikulově, plánovala příští den a odpočívala, zatímco výprava vedená zkušeným ostravským ptáčkařem Mikulášem už za čtvrt hodiny pomalu procházela průrvou do nedalekého lomu. Někdo chtěl zjistit, jaká je oblačnost, neboť ta je jedním z důležitých faktorů hlasové noční aktivity sov, zadíval se na nebe a zašeptal: „Tam, nahoře. Letí!“ Všichni zvedli hlavy a zahlédli mohutnou siluetu výra prolétajícího nad nimi. „Tak jsme ho vyplašili,“ trochu sklesle řekl někdo jiný. Ačkoli sova zalétla za hranu skály, neztratili jsme hlavu, usedli pod keře, a s napětím neslyšně čekali. Brzy začal výr houkat a dokonce přilétl a posadil se na vrchol skály přesně tak, že si jeho siluetu proti obloze mohli docela pohodlně prohlédnout skrz dalekohled. Na houkání tohoto jedince odpověděla vyšším a vzdálenějším hlasem dokonce i samice, takže jsme si mohli vychutnat, někteří i poprvé, výří tok z krásné blízkosti. Celý den jsme pak zakončili výživnou ptačí pantomimou.

Zedníčkobraní

Jedním z hlavních plánů víkendu bylo sčítání zedníčků. Tento druh pravidelně zimuje na několika místech v CHKO Pálava, ale nikdo pořádně neví, v jakých počtech. Po ránu stráveném u Nových mlýnů pozorováním velkého hejna hus, mnoha druhů kachen a dalších vodních ptáků jsme kolem jedenácté hodiny dopolední zamířili k Pastorkovu lomu, kde je výskyt zedníčka nejjistější. Na místě už číhali tři fotografové v maskovacích hábitech. Během celého rána a dopoledne prý nikdo zedníčka neviděl. Jenže víc očí víc vidí, a tak jsme za chvíli objevili škvíru, ze které zedníček vykukoval. Za chvíli už se proháněl po stěnách lomu a krásně se předváděl. Lomem se nesly „výkřiky“ udávající jeho aktuální polohu pro všechny, kdo ho ve svém dalekohledu nemohli najít. Nakonec si každý zedníčka pěkně prohlédl i ve stativáku a naši fotografové pořídili mnoho povedených fotografií. Kolem poledne se na lokalitě ukázal i Pepa, člen akademie, který se momentálně účastnil jiné akce. Vznikla veselá konverzace nejen o zedníčkovi, ale také společné foto na památku.

Když už všichni získali své jisté pozorování zedníčka, přišlo na řadu sčítání, jehož metodiku nám pěkně připravil Lukáš. Rozdělili jsme se na čtyři skupiny přibližně po pěti lidech. Každá měla za úkol se dostat na jednu ze čtyř lokalit, kde byl zedníček někdy pozorován, tam zůstat asi tak dvě hodiny a pečlivě monitorovat, zdali se v lomu nějaký ten zedníček nepohybuje. V případě jeho výskytu napsat na messengerovou skupinu a připojit čas pozorování. Tři skupiny ze čtyř pozorovaly zedníčka ve stejný čas, každá na své lokalitě, a tak byl podle našich informací poprvé za letošní zimu potvrzen výskyt 3 zedníčků skalních na Pálavě, a to sice v Pastorkově lomu, lomu Martínka a Soutěska.

Sobotní odpoledne

Na odpoledne byly stanoveny tři velké cíle: raroh velký, chocholouš obecný a kormorán malý. Za rarohem jsme přijeli na sila do Šakvic, kde je pravidelně pozorován. Auta jsme nechali na parkovišti před vjezdem do velkého zemědělského areálu a pomalu jsme vyšli podél plotu. Není proto divu, že dvěma ženám na vrátnici jsme přišli poněkud podezřelí. Začali jsme jim vysvětlovat, že chceme pozorovat dravce, a ony na to, že by se jim zde více poletujících dravců hodilo, neboť mají problémy s velkými hejny holubů, stejně jako víc brigádníků. Vysvětlili jsme si, že jsme tu opravdu ne kvůli brigádě, ale pozorování raroha a pokračovali v pozorování. Pořád jsme sledovali střechy sil a jejich okolí, ale nic jiného než desítky holubů domácích, kavek obecných a pár poštolky obecné jsme nepostřehli. Občas se objevil nějaký planý poplach typu letící poštolky nebo po střeše jezdící makety sokola. Zde jsme neuspěli, a proto jsme se rozjeli do obce Bořetice na hlášené chocholouše.

Chocholouši se v Bořeticích pohybují v místech vzniku nové zástavby, kde mají ideální prostředí. Jenže jak je tady najít, zvlášť v silném větru, který nás celý víkend sužoval. Nutno říct, že se nám z vyhřátých aut příliš nechtělo. Snahy o pozorování chocholouše z auta, který by vylétl z trávy vyrušen neohroženou Gabčou, byly trochu moc velká fantazie, a nakonec jsme se přece jen vydali do ledového větru. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna obcházela pomyslný střed plochy zleva a druhá zprava. Druhá skupina měla větší štěstí a kousek před místem setkání zpozorovala jednoho jedince, který se ohlásil zpěvem, a vzápětí po něm se objevil druhý chocholouš. První skupina brzy dorazila a všichni jsme mohli obdivovat tyto vzácné opeřence. Výhodou chocholoušů na stavbě je, že jsou zvyklí na ruch, a tak jsme je mohli pozorovat z velké blízkosti. Po cestě zpět k autu jsme zaslechli i zahlédli nejméně dva další jedince. Nicméně jsme si uvědomovali, že jakmile bude stavba dokončena, zmizí chocholouši nejspíš stejně rychle, jako se zde objevili. I proto většina účastníků považuje pozorování tolika chocholoušů za jeden z největších zážitků z víkendovky.

Navečer jsme se přesunuli na střední nádrž vodního díla Nové Mlýny. Když jsme přišli po úzké asfaltové cestičce k břehu nádrže, odkud lze jednoduše sledovat dění na jednom z ostrovů vedle kostela sv. Linharta, slunce se již pomalu sklánělo k západu a obloha se barvila do oranžova. Při přeletech neuvěřitelného množství volavek bílých se po chvilce Ondrovi a Mikulášovi povedlo najít dva kormorány malé. Mimo to jsme na hladině měli možnost pozorovat i velké množství morčáků bílých a došlo i na další společnou fotku. Sobotní večer jsme opět zakončili posloucháním tokajících výrů.

Neděle a běločelky

Cílovou skupinou na neděli se staly především kachny, za nimiž jsme jeli na Nesyt a Hlohovecké rybníky. Po cestě, kolem osmé hodiny, nás ale stihlo jedno překvapení. Po pravé straně silnice, kterou jsme projížděli v taktickém konvoji, se na ozimu páslo velké hejno hus. Vyskákali jsme z vozidel, popadli dalekohledy, foťáky, stativy a spěchali k blízké cyklostezce, odkud byly husy dobře vidět. V nadšení z hejna jsme si až po chvíli uvědomili ledový vítr. Jen ti, kteří se oblékli jako na severní pól, měli výhodu. I přes největší snahu všech jsme bohužel nezaznamenali žádný jiný druh hus, nicméně i samotné běločelky byly úžasný zážitek.

Z rybníků jsme do databáze zapsali mimo jiné lžičáka pestrého, čírku obecnou, chřástala vodního nebo ostralky štíhlé. Nakonec jsme našli i vytouženou bernešku, „i když jen bělolící“. Ostatní druhy bernešek se nám najít nepodařilo a čekají na nás asi zase za rok. Následně jsme navštívili Lednicko-valtický areál se zimujícími kalousy. Ty se nám povedlo skvostně vyfotografovat, protože díky velkému množství turistů jsou na lidi zvyklí a seděli i na nižších větvích. Někteří z nás si ještě pod stromy nasbírali vývržky na pozdější výzkumy. Pak už jsme museli zamířit zpět směrem na Mikulov, kde jsme ještě zkusili najít zedníčka na páté lokalitě, v lomu u Mariánského rybníka. Po zedníčkovi zde ale nebylo ani stopy.

Malý konec, velký začátek

Na ubytování jsme si zabalili, uklidili a pak už nám nezbylo než popadnout zavazadla a dojít na parkoviště. Smutná chvíle loučení nastala. Užili jsme si skvělý víkend ve společnosti úžasných lidí. Akce splnila všechna očekávání. Viděli jsme většinu z plánovaných druhů, navštívili jedny z nejlepších ptačích oblastí republiky, ale především zde vznikly první zárodky naší nové komunity mladých ornitologů z celého území Česka. Doufáme, že květnové víkendovky v Jizerských horách se budou moci zúčastnit i další členové akademie. Poděkování patří všem zúčastněným ornitologům a správě CHKO Pálava. Ptákům zdar!

Za účastníky sepsal Tomáš Sieger, fotky od účastníků víkendovky

Jaro ožívá letos později

Vážení příznivci Jaro ožívá, děti, učitelé,

věřím, že mnozí z vás již s nedočkavostí čekají začátek nové sezóny. Bohužel, vzhledem k technickým problémům s tvorbou nového webu jsme nuceni jeho začátek posunout. Nemůžeme ani aktualizovat web starý, který není podporován novými prohlížeči. Proto prosím, svá pozorování na starý web již nezadávejte. Velice se za tuto nepříjemnou situaci omlouvám, není v mých silách ji ovlivnit.

Ptáci ale začínají přilétat bez ohledu na náš web. Sledujte jejich přílet a svá pozorování si zapište – zatím do terénního sešitku, ze kterého se později snadno přepíší.

Čáp bílý, první z druhů, jejichž přílet v rámci Jaro ožívá sledujeme, byl zaznamenán již na více než 30 hnízdech. Zároveň pro tento druh máme velmi oblíbený program občanské vědy Čapí hnízda. A právě občanská věda bude tématem Jaro ožívá pro letošní rok. Sledujte čápy ve svém okolí. Jejich úplně první pozorování si můžete poznamenat pro pozdější vložení na připravovaný web, všechna pozorování na hnízdech pak zadat do databáze čapích hnízd. Zapojíte se tak do občanské vědy a stanete se občanským vědcem. A čápi nepočkají – jejich přílet je potřeba zaznamenat právě teď!

Přeji mnoho radosti z pozorování ptáků,

Gábina Dobruská

 

 

Kurz Členové členům 2022

Po kovidové pauze se po čtyřech letech vrací do areálu Mohelenského mlýna na Vysočině kurz pro amatérské ornitology – Členové členům. Kurz proběhne od 27. dubna do 1. května 2022 v pestrém prostředí východní Vysočiny. Oblast je známá především výskytem teplomilné fauny a flory a z ptačí říše se zde pravidelně vyskytují například dudek chocholatý či skřivan lesní.

V kurzu se účastníci naučí využívat svých schopností s určováním ptáků v praktickém terénním výzkumu a získají přehled o programech občanské vědy ČSO. Pod odborným vedením si vyzkouší metodiky jednotlivých projektů a dozví se, jak jsou výsledky těchto programů využívány k výzkumu a ochraně ptáků. Samozřejmostí budou ranní terény se zkušenými průvodci se zaměřením na mapování ptáků metodikou LSD (Liniové sčítání druhů).

Čtyři dny plné výprav za ptačím zpěvem a zajímavých přednášek či večerní procházka za nočními ptáky s předními českými amatérskými a profesionálními ornitology obohatí jistě všechny účastníky kurzu o nové vědomosti a zážitky.

Více informací o kurzu naleznete na: https://www.birdlife.cz/co-delame/akce-pro-verejnost/kurz-clenove-clenum/. Uzávěrka přihlašování je 28. února 2022 (odkaz na přihlášku).

Kapacita kurzu je omezená a účastníci budou vybíráni. Účastníci předchozích kurzů Členové členům se nemohou účastnit opakovaně. Cena kurzu činí 4000 Kč včetně nákladů na ubytování.

Na setkání se těší organizátoři kurzu!

Pozvánka na 3. žákovskou ornitologickou konferenci

Po dvou úspěšných ročnících připravuje Česká společnost ornitologická v letošním školním roce další žákovskou ornitologickou konferenci pro žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol. Účastníci budou mít příležitost prezentovat výsledky své badatelské činnosti, zlepšit si komunikační dovednosti, čerpat nové zkušenosti a setkat se s podobně naladěnými vrstevníky. Continue reading „Pozvánka na 3. žákovskou ornitologickou konferenci“

Podzimní exkurze pro absolventy Kurzu určování ptáků

I když letošní Kurz určování ptáků už definitivně skončil, pro většinu z nás účastníků to není uzavřená kapitola. S něčím tak skvělým a jedinečným se totiž neloučí lehce – ať už jde o zážitky nebo o lidi. A tak není divu, že když naši lektoři přišli s nabídkou podzimní kondiční exkurze pro absolventy obou dosavadních ročníků, zájem byl obrovský.

Nakonec se nás onoho prvního říjnového víkendu sešlo třicet šest. Sjeli jsme se do Žehrova u Turnova ze všech koutů republiky. Nestačili jsme se ani rozkoukat, a už nás lektoři vybavili přehrávači a poslali do terénu, abychom chladnou páteční noc náležitě využili. Monitoring sov nebyl sice toho večera na záznamy moc úspěšný, zato byl ale náležitě stmelující. Sobotu jsme celou strávili v přírodní rezervaci Žabakor odchytem do sítí, kroužkováním a pozorováním ptáků po okolí. Kochali jsme se břichatými brávníky na polích a hejnky mlynaříků a každý si přišel na své ‒ někdo pátral po pěvušce, někdo zase nadšeně odečítal kroužky labutím. Mezi zvlášť zajímavá pozorování patřila káně rousná nebo ostralka štíhlá. Se soumrakem program zdaleka nekončil, pokračovali jsme v teple u projektoru, kde pro nás organizátoři měli nachystané nejrůznější ornitologické kvízy a hry. Nutno přiznat, že v poznávacím bingu excelovala především dětská část osazenstva.

V neděli nás čekala terénní zátěžová zkouška – vyrazili jsme pozorovat migrující hejna ptáků přes horské sedlo u Rašovky. O co jasnější bylo počasí, o to větší byla zima. A při několikahodinovém stání na pozorovacím místě od úsvitu do poledne jsme mnozí jen těžko zaměřovali dalekohledy, jak nás zábly ruce. Stálo to ale za všechny vrstvy podvlíkaček – nad hlavou nám táhla početná hejna hus, kormoránů, čížků, pěnkav a holubů hřivnáčů i osamoceně letící lindušky. Štěstí jsme měli také na několik prvních zimních hostů – drozdy cvrčaly a pěnkavy jikavce. Kluci nám ukazovali, jak poznat jednotlivé druhy podle siluety, letu nebo jediného pípnutí.

Domů jsme se rozjížděli jen neradi. Nezbývá poděkovat organizátorům – Ondrovi, Kubovi, Dáše, Janě a Radkovi – za skvělý víkend a veškerou péči. Díky nim jsme se vraceli zase o něco znalejší a utvrzení v tom, že ptáci se dají pozorovat v každé roční době.

Lenka Dvořáková

Pozvánka na Festival ptactva 2021

První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Vycházky se uskuteční v rámci projektu Okřídlení sousedé. Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.

Continue reading „Pozvánka na Festival ptactva 2021“

Co s tím sklem?

Sklo jako stavební materiál je díky pokročilým technologiím stále oblíbenější. Jeho optické, mechanické i tepelně izolační vlastnosti jej předurčují ke stále širším aplikacím. Požadavky zákazníků tlačí výrobce k maximální transparentnosti skel, která se již blíží k fyzikálním limitům. Zcela běžné jsou dnes celoskleněné fasády i prosklené stěny s velkými tabulemi. Ve snaze snížit energetickou náročnost staveb jsou běžné povrchové úpravy skel, které účinně odrážejí sluneční záření včetně jeho tepelné složky a tak snižují spotřebu energií, nutných pro klimatizaci interiérů v letním období. Zároveň na povrchu vytvářejí zrcadlový efekt. V obou případech se však jedná o řešení představující pro ptáky vysoké riziko. Pokud jsou takto konstruované stavby umístěny v místech zvýšené koncentrace ptáků (rozsáhlejší porosty zeleně, vodní toky a vodní plochy), stávají se vysoce rizikovými pro volně žijící druhy ptáků, kteří do prosklených partií narážejí. Ze statistik vyplývá, že ca. 45 % těchto kolizí má fatální důsledky. Avšak prakticky každý náraz do prosklené plochy končí poraněním, převážně vnitřním krvácením, které snižuje smyslové vnímání ptáků a vede k následným úhynům nebo predaci. Kolize s transparentními nebo reflexními výplněmi na stavbách jsou spolu s dopravou nejčastější příčinou úhynu ptáků vyvolanou člověkem. Globálně takto uhyne 1 – 2 miliardy ptáků ročně (KLEM, 2010). Předpokládaná roční mortalita pro Českou republiku je 1 milion ptáků.

Ptáci nerozumí zrcadlení, nechápou, že některý strom není skutečný. Stejně tak neumí rozlišit, kde je volný průlet a co je pouhým odrazem oblohy. Foto: Gabriela Dobruská

Ke kolizím dochází všude, kde se rizikové plochy nacházejí – ve volné krajině i uprostřed nejhustější městské zástavby. V zastavěných územích především v okolí vod – vodních toků, vodních ploch a jejich břehových porostů, ale také větší porosty zeleně: městské lesy, parky, zahrady i liniová zeleň podél komunikací.

K úhynům dochází po celý rok, především však v období migrací, hlavně na podzim, kdy se na svou první cestu do zimovišť vydávají mladí ptáci, často pocházející z řídce obydlených severských oblastí. Riziko kolizí stoupá za zhoršených světelných podmínek – za šera, v mlze nebo během intenzivních srážek.

Nejúčinější opatření, která mohou riziko kolizí postupně snížit, jsou ta systémová, koncepční. Za velký krok, ke kterému došlo v roce 2018, považujeme rohodnutí zařadit do podmínek výběrového řízení na nový pražský mobiliář i bezpečnost pro ptáky. Od té doby se po Praze objevují další a další nové zastávky s decentním vzorem, který je pro ptáky bezpečný. A nejen to. Hlavní město Praha v letošním roce podpořilo naši grantovou žádost o projekt Co s tím sklem, v rámci kterého se budeme snažit identifikovat maximum rizikových staveb na území hl. m. Prahy a vymezit oblasti zvýšeného rizika kolizí ptáků s prosklenými plochami. Hlavním výstupem projektu pak bude návrh zonace území hl. m. Prahy z hlediska rizikovosti kolizí ptáků – vytvoření mapové vrstvy na základě získaných dat o pozicích rizikových staveb a o místech zvýšené koncentrace ptáků. Vznikne tak nástroj, který se bude moct stát podkladem pro další sytémová řešení. Pevně věříme, že přijdou a že zamezí vznik dalších pro ptáky nebezpečných staveb.

Pokud máte zájem se do registrace rizikových budov zapojit, budeme moc rádi. Nejde nám pouze o nálezy mrtvých ptáků jako takových, ale i dohledávání stop po kolizích. Důležité je i zaznamenání staveb s nebezpečnými prvky (silně reflexní stěny v místě zvýšeného pohybu ptáků, transparentní skleněné plochy v zeleni apod.), u kterých se dá předpokládat vysoká pravděpodobnost existence kolizí. Informace o jednotlivých budovách můžete zapisovat do terénního formuláře, scan vyplněného pak zašlete na viktora@birdlife.cz. Předem děkujeme všem dobrovolníkům za zapojení do projektu.

 

 

 

Ohlédnutí za Kurzem určování ptáků 2021

Kvůli nepříznivé koronavirové situaci jsme se letos rozhodli realizovat Kurz určování ptáků z velké části v online podobě. Ačkoliv účastníky čekají ještě poslední vycházky a společné setkání, většinu programu máme za sebou, a tak sdílíme krátkou fotoreportáž doplněnou o zkušenosti účastníků letošního netradičního ročníku.

Na začátku roku bylo jasné, že během jara nebudeme moct uskutečnit víkendové exkurze pro všechny účastníky jako jsme byli zvyklí a museli jsme hledat náhradní plán. Místo exkurzí jsme se rozhodli naplno využít možnosti online světa a „potkávat“ se s účastníky každý týden na večerním online semináři. Kromě seminářů jsme připravili také čtyři sobotní celodenní workshopy. Navzdory společnému online programu se brzy vytvořila skvělá parta lidí, která sdílela svoje nadšení pro naše opeřené sousedy. Výborně fungovala i online chatovací platforma, kde spolu mohli účastníci i lektoři efektivně komunikovat. Letošní novinkou byla také příručka o určování ptáků napsaná speciálně pro potřeby kurzu.

Pravidelná setkání a intenzivní program doplněný o nejrůznější cvičení v malých skupinkách byl skvělý teoretický základ, ale praxi těžko nahradí. Ze začátku jsme se snažili kompenzovat vycházky do terénu domácími cvičeními nebo pravidelnými kvízy, a napjatě jsme vyhlíželi zlepšení situace. Naštěstí se situace koncem dubna zlepšila natolik, že jsme mohli v malých skupinkách začít realizovat naplánovaných 45 vycházek po celém Česku. To bylo právě včas, protože zpívala většina druhů a bylo možné nabyté znalosti procvičovat také v terénu. Pestrá nabídka vycházek by však nebyla uskutečnitelná bez aktivního a ochotného zapojení velké řady externích lektorů, za což jim velmi děkujeme!

Účastníci ukazují své základní pomůcky na stole – „Svenssona“ a novou Příručku Kurzu určování ptáků ČSO.

Zatímco účastníci byli „zahlceni“ informacemi o ptácích, lektoři se učili, jak předávat své znalosti v online světě. Vznik obrovského množství materiálů by nebyl možný bez poskytnutých fotek vybraných fotografů například z webu birdphoto.cz, skvělých videí Lukáše Picha nebo přispěvatelů do databáze Avif. Naučili jsme se toho hodně a víme, že některé informace jdou mnohem lépe předat v online prostoru, zatímco terénní zkušenost lze jen těžko vynahradit. Jak se říká, vše zlé je k něčemu dobré a my se těšíme na další vylepšené, pravděpodobně „hybridní“, ročníky Kurzu určování ptáků.

Pokud si přejete dostat upozornění až se otevře přihlašování do dalšího ročníku Kurzu určování ptáků ČSO, přihlásit se můžete zde: https://forms.gle/1dqdXDZAycT6Kny46.

Více o Kurzu určování ptáků.


Dovolil bych si říct, že celý kurz několikrát převrátil moje vnímání ptáků, a to v té pozitivní formě. Nejen že jsem se velmi posunul v obecné znalosti druhů, ale také jsem výrazně poskočil ve schopnosti určit jednotlivé druhy, jak podle vzhledu, tak podle zpěvu. Záměrně uvádím zpěvu, protože některé zvukové projevy teda budu muset hodně zdokonalovat, na což se těším.
Petr K.

Do kurzu jsem se přihlásila již v r. 2020. Ten byl však z důvodu koronaviru zrušen. Když přišla nabídka na historicky první online kurz určování ptáků, neváhala jsem a šla do toho. Potřebovala jsem „nakopnout“ a začít se posouvat dál. A to se pod vedením zkušených a trpělivých lektorů povedlo. Tímto vám kluci děkuji za váš přístup, předávání a sdílení znalostí a informací. Je fajn být součástí party lidí, která je stejně nadšená pro věc. Také znalosti ostatních účastníků mě motivují k dalšímu studiu. Ptačí hlasy byly a jsou pro mě oříškem, teď už ale vím, že ne nepřekonatelným 🙂 chce to trpělivost a praxi. Ptáčkaření zdar 🙂
Jana K.

Kurz určování ptáků byl pro mě velkým přínosem. Jeho rozdělení na online přípravu a následné společné vycházky shledávám naprosto ideálním. Přístup lektorů byl příkladný a jejich znalosti nad veškeré očekávání. Je to opravdu velká výzva trochu se jim přiblížit :-). Bonusem navíc pro mě bylo poznat skupinu nadšených lidí, s nimiž se, jak doufám, budu i do budoucna vídat a budeme se společně těšit tomuto nádhernému koníčku.
Petr A.

Bylo to super, velmi brzy zmizely obavy z toho, že to bude moc dlouhé a že online forma nebude to pravé. Hned od začátku mě bavilo téměř vše, užila jsem si to a jsem ráda, že jsem poznala spoustu podobně ulítlých nadšenců.
Monika K.

Kurz byl velmi profesionálně veden a byl značně odborný, chvílemi se mi zdálo, že mám skoro před doktorátem. Doma mi zavírali dveře do pokoje, protože se z počítače stále linuly hlasy ptáků…sousedka mě jednou na chodbě zastavila, zda prý nemáme domě nějakou voliéru…a jestli se můžou přijít podívat…
Totiž konečně jsem si připadal mezi „svými.“ Škoda, že je konec, člověk by takhle studoval dál. Nyní již jen zbývá otázka, co z volnou středou* … (* každou středu probíhaly společné semináře kurzu)
Karel R.

Jedna kamarádka mi při vycházce řekla, že mě takhle nezná. Zastavuji se a vidím, co bych dřív v chůzi přehlédla. Kvůli skorci vodnímu nám ujede výletní lodička. Když se z neposečené louky ozve chřástal polní, ptám se, jestli to slyší taky a pak porovnáváme s nahrávkou, jestli nám to zní stejně. U kus dál nás zastaví volání „pět peněz“. Když se posadím na louce s termoskou kávy, za chvíli se na blízkém keři předvádí bramborníček hnědý. Park v blízkosti bydliště překvapuje množstvím ptačích druhů. Z lavičky si pohodlně natočím lovící poštolku. V čekárně u doktora místo řečí o nemocech poslouchám z otevřeného okna zpívající pěnkavu. Těším se z každé vycházky, čím překvapí. To je asi největší přínos kurzu. Tím, že učí poznávat, učí lépe vnímat okolí a vidět to, co by jeden dříve přehlédnul. Probouzí touhu více poznávat a chránit. Kurz se mi líbil. Forma kvízů, přednášek, společných cvičení a vycházek je dobrá forma poznávání.
Miluše K.

Díky kurzu jsem získala hlubší vhled i do taxonomických skupin ptáků, kterým jsem se dříve vyhýbala, jako byli vodní ptáci, bahňáci a dravci. Kluci umí pro ornitologii opravdu nadchnout a hlavní přínos kurzu vidím v tom, že jsem se seznámila s dalšími lidmi, kteří jsou na tom s ornitologií podobně jako já – mohli jsme se společně učit, vzájemně se motivovat a sdílet radost ze zajímavých pozorování… a vůbec z našich úspěchů na cestě za poznáním ptáků, která nikdy nekončí.

Lenka D.

Kurz byl čistá radost, zjistila jsem, že opravdu nic nevím, ale taky jakým způsobem s k určování postavit 🙂
Míša Ch.

Kurz mě naučil více vidět a slyšet, což je podle mě absolutně základní naplnění cílů kurzu. Cílem nemůže být naučit účastníka vědět všechno nebo alespoň většinu o ptácích, protože to je především na samostudiu samotného účastníka. Kluci sami nikoho k ničemu nenutí, motivují účastníky skrze svou vlastní lásku k ptákům a snaží se navodit velice přátelskou atmosféru. Díky koronaviru kurzu chyběl větší sociální kontakt a společné zážitky v terénu, které, doufám, se doženou a budou rozvíjet po ukončení kurzu, protože najít podobné nadšence je vedlejší přidanou hodnotou celého kurzu.
Dita T.

Delší povídání o kurzu od účastnice Terezy Říčanové si můžete přečíst zde.

Použité fotografie: účastnici a lektoři Kurzu určování ptáků 2021


 

Realizaci Kurzu určování ptáků v roce 2021 podpořil Magistrát Hlavního města Praha.

 

Pozvánka na vycházky za ptačími sousedy

Pozorování rorýsích letek kroužících kolem hnízdiště v podvečerním světle je úžasný zážitek. Večerní vycházka v Uherském Hradišti 2020. Foto: E. Tošenovský

Již podruhé jsme nemohli prostřednictvím Vítání ptačího zpěvu přiblížit zájemcům o přírodu fascinující svět ptáků. Naštěstí se již situace uklidnila a akce je možné pořádat, byť za dodržování omezení konání hromadných akcí. Rádi bychom vás proto pozvali na vycházky za ptačími sousedy. Continue reading „Pozvánka na vycházky za ptačími sousedy“

Nové poznatky o úžasném letci rorýsovi

Rorýs obecný se neřadí do řádu Svišťouni (Apodiformes) pro nic za nic. I jeho anglický název swift (rychlý, svižný) má své opodstatnění. Patří totiž mezi nejrychlejší ptáky světa. Mimo hnízdní období tráví většinu času ve vzduchu – až 10 měsíců v roce. Vědci předpokládali, že za jeden den zvládnou rorýsi uletět až 500 km. Výsledky nových výzkumů publikovaných na iScience ukazují, že to byl opatrný úsudek.

Ukázalo se, že během migrace urazí rorýsi průměrně dokonce 570 km za den. Ale jsou schopni uletět mnohem více. Maximální rychlost, kterou studie zaznamenala, bylo více než 830 km / den po dobu devíti dnů!

U rorýsů hnízdících v nejsevernějších koutech Evropy jsme zaznamenali nejvyšší rychlost, jaká kdy byla u rorýsů zaznamenána a která předčí veškeré dosavadní předpoklady”, uvádí Susanne Åkesson z Lundské university ve Švédsku. Nejvyšších rychlostí dosahují rorýsi převážně v období jarní migrace na překonání velké vzdálenosti zpět na hnízdiště – potřebují co nejrychleji urazit až 8 000 km.

Jak studie probíhala?

Dospělí rorýsi na jednom z nejsevernějších evropských hnízdišť byli označeni malými geolokátory. Tato zařízení určují polohu na základě délky denní doby. Nevýhodou je, že pro získání dat je nezbytné ptáka znovu odchytit. V tomto jsou rorýsi ideálním druhem, jelikož jsou věrni svému hnízdišti. Výzkumnému týmu se tak po roce vrátila velká část geolokátorů s cennými daty. Ta potvrdila, že rorýsi ze severní Evropy jsou během migrace schopni dosáhnout výjimečných rychlostí. Zároveň bylo velkým překvapením, jak rychle se ptáci mohou pohybovat. Překonání více než 830 km za jediný den nikdo nepředpokládal.

Co rorýsům umožňuje tak rychlý let během migrace?

Ukazuje se, že kromě tělesného přizpůsobení (dlouhá úzká křídla, torpédovité tělo) zde hraje velkou roli také potravní strategie a schopnost využití větru.

Rorýsi si nedělají zásoby jako jiní drobní ptáci. Spoléhají se na létající hmyz, který mají cestou. Místo aby se pro získání potravy museli zastavit, mohou “jíst za letu” a zastávky tak výrazně omezit. Jejich tělo není tolik zatěžkáno zásobami tuku, které by ztěžovaly let.

Zároveň se zdá, jako by byli rorýsi schopni načasovat návrat na hnízdiště tak, aby měli během migrace ideální „vítr v zádech”. „Vypadá to, že nereagují přímo na lokální povětrnostní podmínky, ale na ty, které očekávají na své trase během následujících pár dní”, uvádí Susanne Åkesson. Není jasné, jakým způsobem by byli schopni „předpovídat” vítr a reagovat na základě této předpovědi. Výzkumný tým předpokládá, že to může souviset se změnami tlaku, které provázejí větrné systémy. Každopádně výzkum ukazuje, že při jarní migraci dovedli rorýsi využít zadní vítr o 20% více, než během podzimu. Nejvíce tento vítr využívali zejména při přeletu Sahary a Středozemního moře.

Studie tak potvrdila skutečnost známou i u jiných druhů – jarní migrace je rychlejší, než podzimní. Na přelet Sahary rorýsům na jaře stačilo průměrně 5 dní oproti 11 dnům na podzim. Zároveň byla trasa podzimní migrace (průměrně téměř 10 000 km) prokazatelně delší než při jarním návratu (8 000 km). Rovněž „odpočinkové zastávky“ bez výrazného posunu v migrační trase byly častější na podzim (průměrně 3) než na jaře (1), kdy dokonce 3 jedinci uletěli celou trasu úplně bez odpočinku! Jakých rychlostí při své cestě rorýsi dosahují, však nikdo asi nepředpokládal. Výzkumný tým bude pokračovat i v následujících letech a studii rozšíří do dalších částí světa.

Celý článek v originále včetně detailních výsledků si můžete přečíst na iScience:

iScience, Åkesson & Bianco; 2021: Wind-assisted sprint migration in northern swifts

Vlaštovky se vracejí, pátrejte po té první ve svém okolí

O uplynulém víkendu začal přílet vlaštovek. Do té doby jsme ve faunistické databázi na birds.cz zaznamenali pouze 4 pozorování. Ta úplně první letošní vlaštovka byla zaznamenána již 10. března na jižní Moravě. Většina si ale počkala. Během víkendu přišlo již několik desítek pozorování a s nadcházejícím oteplením můžeme čekat další a další.

Současná doba paradoxně nahrává pozorování vlaštovek ve svém okolí. Prosíme, využijte toho. Pokud chodíte na vycházky kolem místa, kde vlaštovky pravidelně vídáte, soustřeďte se na ně nyní více, než kdy jindy. Jen tak je možné co nejpřesněji podchytit jejich přílet. Jakmile zahlédnete tohoto posla jara ve svém okolí, zadejte své pozorování na birds.cz a označte ho jako „mé první letošní pozorování“. Takovéto údaje jsou v dlouhodobém horizontu velmi důležité při sledování změn načasování příletu ze zimovišť.

Pokud se na výlet vydáte s dětmi, můžete se s nimi zapojit do mezinárodního programu Jaro ožívá, který sleduje návrat vybraných druhů ptáků. Jedním z vybraných poslů jara je právě vlaštovka. Nejedná se o vědecký, nýbrž vzdělávací program. Nevadí tedy, když se datum opravdového příletu a prvního pozorování dětí liší. To jistě ocení třeba učitelé. Pátrání po vlaštovkách a zadání pozorování na web Jaro ožívá mohou vyhlásit v okamžiku, kdy jsou si přítomností vlaštovek jisti a děti mají šanci na úspěch. K zapojení do výuky na prvním stupni doporučujeme výukový program Vlaštovičko, kde jsi?, kde učitelé najdou nejen informace o životě vlaštovek, ale i různé pracovní listy pro žáky.

Vlaštovky mají za sebou náročnou a vysilující cestu, během které překonaly téměř 10 000 km přibližně za měsíc. Jelikož ptáci na hnízdiště obvykle „pospíchají“, dorazí k nám vyčerpané a potřebují dostatek potravy – hmyzu. Toho snad v nadcházejících teplých dnech bude dostatek a nemusíme se o vlaštovky bát. Na druhou stranu příliš teplé počasí bez deště v době stavby hnízd může vést k vyschnutí louží a nedostatku stavebního materiálu. Pokud chcete vlaštovkám pomoci, právě tehdy budou vaši pomoc potřebovat. Stačí vzít kbelík s vodou a vylít ho (nejlépe po ránu) v místě, kde může vzniknout dočasné „bahniště“ (prašná cesta, okraj pole, pastviny…). Vlaštovky ho jistě brzy najdou.

Pozorování mláďat vlaštovek v hnízdech patří ke krásným zážitkům. Bohužel, někdy je hnízdo v místě, kde může vadit padající trus. V tomto případě doporučujeme instalaci podložky pod hnízdo, která trus zachytí a umožní nám se dál radovat z přítomnosti vlaštovek. Odedávna lidé věřili, že vlaštovky jsou posly jara a přináší štěstí do domu. Nenechme si toto štěstí vzít shazováním hnízd, radši hledejme cestu společného soužití!

 

 

 

 

Kurz určování ptáků 2021 – uvolněná místa

Kurz určování ptáků museli lektoři minulý rok narychlo kvůli koronaviru ukončit, ale letos by kurz rádi v upravené podobě realizovali. Přihlašování bylo přednostně otevřeno loňským vybraným účastníkům. Nicméně uvolnilo se posledních pár volných míst a přihlašování se otevírá i dalším zájemcům. Případní zájemci se mohou přihlásit do 10. února. Continue reading „Kurz určování ptáků 2021 – uvolněná místa“

Fotoreportáž z 2. žákovské ornitologické konference

V pondělí 21. září 2020 se v Toulcově dvoře v Praze uskutečnila 2. žákovská ornitologická konference. Byla v mnohem komornějším duchu, než její první ročník. Jako mnoho dalších akcí byla totiž ovlivněna COVIDem: po neplánovaném zrušení prvního termínu odpadly školní kolektivy, jelikož se do nového termínu překlenul školní rok. V rámci distanční výuky nezvládli udělat společnou práci, či už na nový termín měla škola naplánovanou jinou akci. Nebo deváťáci prostě vyšli… Co se týče jednotlivců, odhlásilo se jich k naší velké radosti jen pár, pokud měli v rodině někoho z rizikové skupiny.

Z bezpečnostních důvodů jsme se rozhodli ponechat akci radši komorní, nedělat jí propagaci a nezvat diváky, abychom maximálně chránili zdraví účastníků i naše. To se ale vůbec neodrazilo na kvalitě přednášek. Přednášející předčili naše očekávání svými znalostmi i zápalem a mile nás potěšilo zjištění, že většina jsou členové ČSO, což svědčí o jejich hlubším zájmu o obor.

Zatímco sál byl na první pohled vzdušný, o programu se to rozhodně říct nedalo. Vyslechli jsme si sedm velmi zajímavých studentských přednášek, které doplňovaly přednášky odborníků: Ondry Sedláčka, Martina Sládečka a Katky Ševčíkové. Na konferenci nechyběla ani poster session, jak se na řádnou konferenci patří. Program i přehled abstraktů jednotlivých přednášek najdete ve sborníku konference.

Na závěr čekalo na účastníky kroužkování, při kterém tentokrát ptáci lépe spolupracovali.

Moc nás potěšila zpětná vazba rodičů, kteří doprovázeli mladší účastníky – prý cestou domů už přemýšleli nad tématem, kterému se budou věnovat do příští akce. Pevně doufáme, že proběhne již bez potíží v roce 2022!

Na závěr bychom rádi poděkovali panu Lukášovi Bílkovi za grafický návrh materiálů na tuto akci, který nám zpracoval zdarma.

Načerpat atmosféru té letošní můžete v následující fotogalerii:

(foto: Gabriela Dobruská a Alena Klvaňová)

Gabriela Dobruská a Katarína Slabeyová


2. žákovská ornitologická konference se uskutečnila v rámci projektu Za ptáky Prahy – podpora badatelské činnosti žáků, který byl podpořen Hl. m. Prahou.

Byli jsme s ptáky na tahu – fotoreportáž z víkendu pro rodiny s dětmi

O druhém zářijovém víkedu (11. – 13. 9. 2020) se 24 dětí z širokého dalekého okolí slétlo se svými rodiči či prarodiči na Slapy, do malého rodinného kempu Maják, aby se zde společně s ptáky vypravily na dalekou cestu za poznáním. Během ní si vyzkoušely různé způsoby orientace, poznaly, co všechno ptáky na té jejich, mnohem delší, cestě čeká a jakým nástrahám musí čelit, aby se na jaře zase mohli vrátit zpět.

Co všechno jsme o víkendu zažili, uvidíte v následující fotoreportáži:

(Foto Gabriela Dobruská, Marie Holíčková, Alena Martincová a Olga Růžičková)

Jaké druhy ptáků jsme měli možnost spatřit zblízka, se dozvíte ZDE.

Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!

Gábina Dobruská, Vlaďka a Jirka Sládečkovi a mladí pomocníci

Fotoreportáž z vycházek za ptačími sousedy

Normálně bych touto dobou psala reportáž z Večerních vycházek za ptačími sousedy. Většina z uskutečněných akcí mezi ně skutečně patří. Bylo jich více než obvykle, část z nich ale tvořila přesunutá Vítání ptačího zpěvu, která se nemohla uskutečnit v původním termínu. Proto jsme letošní vycházky nazvali pouze Vycházkami za ptačími sousedy.

Celkem proběhlo 26 akcí, ne všude nakonec počasí přálo. Zájem byl ale velký a na všechny zájemce se bohužel leckde nedostalo. V Brandýse nad Labem kvůli tomu tentýž den dokonce vypsali druhou vycházku.

Pokud vám to nevyšlo, prohlédněte si následující fotoreportáž. Anebo prostě zavzpomínejte a podívejte se, co viděli jinde.

 

Známe výsledky letošní soutěže Jaro ožívá!

Mezinárodní porota to měla těžké jako každý rok – musela vybrat ty nejlepší obrázky zaslané do letošního ročníku soutěže Jaro ožívá – Spring Alive.
Mladí autoři se tentokrát snažili ukázat, jak bychom měli správně pozorovat ptáky a přírodu v souladu s tématem letošní sezóny Jaro ožívá.
Děti z různých států zaslaly mnoho extrémně krásných vlastnoručně malovaných obrázků, které prozradily, jak zapálené do pozorování přírody jsou. Nakonec porota vybrala následující obrázky:
Věková skupina do 9 let:

Věková skupina 10-16 let:

Gratulujeme! A děkujeme všem dětem, které se zapojily do letošní soutěže a podělily se s námi o krásná díla.

Pozvánka na víkend S ptáky na tahu

11. – 13. září 2020                        KAPACITA OBSAZENA

Milí členové, po nečekaných komplikacích, kdy jsme museli odříct domluvený pobyt na Vysočině, se na nás usmálo štěstí. Víkend S ptáky na tahu strávíme v původně plánovaném termínu tentokrát na Slapech, v rodinném kempu Maják Slapy.

Continue reading „Pozvánka na víkend S ptáky na tahu“

Webinář Domov pro lidi i pro ptáky dostupný ke zhlédnutí

Pro všechny dobrovolníky se zájmem o zapojení do praktické ochrany ptáků v čele s jiřičkou, Ptákem roku 2020, jsme připravili webinář Domov pro lidi i pro ptáky. Nejen pro všechny zájemce, kteří se nemohli zúčastnit osobně, ale i všechny další, kteří chtějí ptákům pomáhat. Záznam jsme zveřejnili na YouTube.

Přednášejícími jsou Evžen Tošenovský a Lukáš Viktora, odborníci České společnosti ornitologické na ochranu ptáků v zástavbě. Pořad moderuje Gabriela Dobruská.

Aby se Vám v pořadu lépe orientovalo, připravili jsme přehled začátků jednotlivých kapitol:

05:00 – Evžen Tošenovský: Ptáci v budovách – stručný úvod do problematiky, hnízdní biologie cílových druhů

29:50 – Lukáš Viktora: Už je poznáme. Teď ještě, jak je před námi ochránit… (Jak je to se zákonem, jaké máme možnosti a pravomoci)

48:45 – Evžen Tošenovský: Sousedé v ohrožení; Co ohrožuje synantropní ptáky?

1:04:30 – Lukáš Viktora: Jaká jsou praktická řešení? (Jak zabránit ztrátám hnízdišť)

1:31:15 – Evžen Tošenovský: Jak se můžu zapojit? (mapování a registrace hnízdišť, osvětové aktivity)

Projekt Domov pro lidi i pro ptáky byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Pozvánka na vycházky za ptačími sousedy

Večerní vycházka ve Zlíně 2018

V letošním roce jsme nemohli prostřednictvím Vítání ptačího zpěvu přiblížit zájemcům o přírodu fascinující svět ptáků. Snažili jsme se o to alespoň prostřednictvím Ornitologa na drátě. Pevně doufáme, že jsme alespoň někoho inspirovali k soukromým vycházkám za ptačím zpěvem. Dnešním dnem se kromě venkovních zahrádek otevřely dveře i pro pořádání vycházek. Rádi bychom vás proto pozvali na vycházky za ptačími sousedy. Continue reading „Pozvánka na vycházky za ptačími sousedy“

Pozvánka na webinář Domov pro lidi i pro ptáky

V letošním roce měly v rámci projektu Domov pro lidi i pro ptáky proběhnout 3 workshopy v různých místech naší země pro dobrovolníky se zájmem o zapojení do praktické ochrany ptáků v čele s jiřičkou, Ptákem roku 2020. Jelikož se vzhledem k současné situaci nemohou uskutečnit, srdečně vás zveme na webinář, kde můžete rozšířit své znalosti, načerpat inspiraci, ale i vzájemně sdílet zkušenosti. Webinář proběhne formou moderované video-konference v přímém přenosu, jíž se bude moci aktivně zúčastnit 20 zájemců přímo v prostředí ZOOM.

Kdy?                   v úterý 19. května 2020, od 14:00

Délka trvání:     1,5 – 2 hodiny dle aktivity účastníků

Program:

  1. Úvod a stručné seznámení s prostředím ZOOMu
  2. Představení synantropních druhů a jejich problematiky
    Krátké představení druhů žijících v blízkosti člověka a hlavních problémů, kterým jednotlivé druhy čelí.
  3. Jaké mám pravomoci
    Seznámení s legislativou: které druhy jsou zvláště chráněné, co to znamená v praxi, na co musí být výjimka, jak a kam se podává, …
  4. Čeho se člověk na ptácích dopouští a možná řešení ochrany v praxi
  5. Jak mohu pomoci ovlivnit postoj veřejnosti či pomoci při řešení konfliktních situací

Během jednotlivých bloků budou mít posluchači možnost klást otázky, diskutovat a sdílet své zkušenosti.

Zájemci se mohou přihlašovat přes Google formulář. Během úterního dopoledne před vysíláním obdrží přihlášení zájemci pozvánku do konference ZOOM. Záznam po odvysílání zveřejníme.

Více informací u Gabriely Dobruské na dobruska@birdlife.cz.

 

Projekt Domov pro lidi i pro ptáky byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Vítání ptačího zpěvu letos neproběhne

Vážení členové, příznivci ptáků,

z včerejšího jednání vlády vzešla informace, která nás nepotěšila, ale kterou jsme asi všichni čekali – hromadné akce s odstupňovaným počtem účastníků budou povoleny nejdříve od 8. června a to v max. počtu 50 lidí. Pokud se termín bude sunout, tak pravděpodobně směrem k létu, ne naopak. Je nám líto, ale nezbývá nám bohužel než Vítání ptačího zpěvu pro letošek zrušit.

Ale nemusíte zoufat. Na období června a července plánujeme vycházky za ptačími sousedy. Pokud se situace nezhorší, mohly by proběhnout bez problémů. Pozvánku na ně najdete (pokud to bude aktuální) koncem května na webu. Do té doby je mnoho způsobů, jak si užít vycházky do přírody v kruhu rodinném či samostatně. Tipy na aktivity během těchto vycházek najdete v článku Vycházky za ptáky v období šíření koronaviru.

Děkujeme za pochopení a přejeme mnoho krásných chvilek v přírodě a zážitků při pozorování ptáků.

Gabriela Dobruská

Nabídka pro středoškoláky

Věnuješ se ve svém volném čase ornitologii a chceš své zkušenosti zúročit? Zkus SOČku!

  • Středoškolská odborná činnost (SOČ) je tradiční soutěží mladých badatelů nejrůznějších oborů.
  • Bez ohledu na konečné pořadí vítězí každý, komu se podaří zrealizovat svůj projekt, napsat a prezentovat odbornou práci a seznámit se tak se základy vědecké činnosti.
  • Tyto zkušenosti jsou nedocenitelné nejen při následném studiu na vysoké škole, ale v jakékoli odborné práci.
  • Úspěšná účast ti pomůže vybrat obor studia, školu, zvýšit šance na přijetí a především poznat další podobné nadšence.
  • Více na www.soc.cz

 

Na níže uvedených kontaktech ti pomůžeme doladit tematické zaměření práce, vybrat a oslovit školitele, případně poskytnout zázemí a SOČ rovnou vést. Náplň práce může vycházet z tvých dosavadních zkušeností. Pod vedením školitele se prakticky seznámíš s používáním odborné literatury, s analýzou dat, interpretací výsledků, psaním odborného textu aj. Měl(a) bys zvládat samostatnou práci v terénu, poznat alespoň běžné druhy ptáků a porozumět odbornému textu (literaturu, pomocnou ruku a odborné zázemí poskytne školitel). Lokalita a časová náročnost práce se budou odvíjet od zvoleného tématu a tvých možností. Po domluvě lze místo terénní části zpracovávat již existující data. Ozvat se můžeš i v případě, že se nechceš zapojit do SOČ, ale uvažuješ o další náplni své činnosti nebo publikaci výsledků.

Kontakty
Ondřej Belfín, belfin@birdlife.cz


AKTUÁLNĚ VYPSANÁ TÉMATA

 


Ornitologická akademie ČSO pro mladé ornitology ve věku 15-25 let

Žákovská konference

Fotoreportáž z víkendu v ptačí kůži

O prvním zářijovém víkendu (6. – 8. 9. 2019) se v Krásném Poli u Chřibské slétlo 33 dětí ve věku od 1 do 13 let se svými rodiči a prarodiči, aby zde společně strávili víkend v ptačí kůži.

Jak tento víkend proběhl, uvidíte v následující fotoreportáži:

(Foto Gabriela Dobruská a Blanka Lednická)

Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!

Gábina Dobruská, Dita Hořáková, Lucka Hošková, Vlaďka a Jirka Sládečkovi

 

zabiják

Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?

Na počátku října letošního roku, stejně jako vloni, proběhla kampaň Skleněný zabiják. Upozorňovali jsme na nebezpečí, které pro ptáky představuje sklo obecně, zvláště pak celoskleněné pláště budov. Jednotlivými příspěvky se nám podařilo oslovit celkem více než 170 000 lidí. Continue reading „Proběhl týden Skleněného zabijáka – co dál?“