I když letošní Kurz určování ptáků už definitivně skončil, pro většinu z nás účastníků to není uzavřená kapitola. S něčím tak skvělým a jedinečným se totiž neloučí lehce – ať už jde o zážitky nebo o lidi. A tak není divu, že když naši lektoři přišli s nabídkou podzimní kondiční exkurze pro absolventy obou dosavadních ročníků, zájem byl obrovský.

Nakonec se nás onoho prvního říjnového víkendu sešlo třicet šest. Sjeli jsme se do Žehrova u Turnova ze všech koutů republiky. Nestačili jsme se ani rozkoukat, a už nás lektoři vybavili přehrávači a poslali do terénu, abychom chladnou páteční noc náležitě využili. Monitoring sov nebyl sice toho večera na záznamy moc úspěšný, zato byl ale náležitě stmelující. Sobotu jsme celou strávili v přírodní rezervaci Žabakor odchytem do sítí, kroužkováním a pozorováním ptáků po okolí. Kochali jsme se břichatými brávníky na polích a hejnky mlynaříků a každý si přišel na své ‒ někdo pátral po pěvušce, někdo zase nadšeně odečítal kroužky labutím. Mezi zvlášť zajímavá pozorování patřila káně rousná nebo ostralka štíhlá. Se soumrakem program zdaleka nekončil, pokračovali jsme v teple u projektoru, kde pro nás organizátoři měli nachystané nejrůznější ornitologické kvízy a hry. Nutno přiznat, že v poznávacím bingu excelovala především dětská část osazenstva.

V neděli nás čekala terénní zátěžová zkouška – vyrazili jsme pozorovat migrující hejna ptáků přes horské sedlo u Rašovky. O co jasnější bylo počasí, o to větší byla zima. A při několikahodinovém stání na pozorovacím místě od úsvitu do poledne jsme mnozí jen těžko zaměřovali dalekohledy, jak nás zábly ruce. Stálo to ale za všechny vrstvy podvlíkaček – nad hlavou nám táhla početná hejna hus, kormoránů, čížků, pěnkav a holubů hřivnáčů i osamoceně letící lindušky. Štěstí jsme měli také na několik prvních zimních hostů – drozdy cvrčaly a pěnkavy jikavce. Kluci nám ukazovali, jak poznat jednotlivé druhy podle siluety, letu nebo jediného pípnutí.

Domů jsme se rozjížděli jen neradi. Nezbývá poděkovat organizátorům – Ondrovi, Kubovi, Dáše, Janě a Radkovi – za skvělý víkend a veškerou péči. Díky nim jsme se vraceli zase o něco znalejší a utvrzení v tom, že ptáci se dají pozorovat v každé roční době.

Lenka Dvořáková