Lidská sídla již dávnou nejsou domovem jen pro člověka. Městské a vesnické prostředí přilákalo i mnoho ptáků, které nazýváme synantropní. Jednoduše řečeno se jedná o druhy, které žijí v blízkosti lidských sídel a naučily se profitovat ze změn prostředí, které lidská přítomnost přináší. Ochrana a zkoumání druhů žijících v těsném sousedství s člověkem je pro ČSO dlouhodobým tématem, kterému se aktivně věnuje. Po staletí se tihle ptáci totiž učili žít v naší blízkosti. Současná moderní doba jim však přináší nástrahy, kterým se ale během několika málo let přizpůsobit nedovedou. Čelí proto různým nebezpečím, mnozí jsou ohroženi. O tom, jaká nebezpečí to jsou, se můžete dočíst v tomto článku, který je věnovaný vybraným okřídleným sousedům.
sýček obecný (Athene noctua)
Tahle drobná sovička patřila v minulosti mezi druhy s širokou působností. Ještě začátkem minulého století byl sýček dokonce nejběžnější sovou a jeho populace čítala několik tisíc až desítek tisíc párů. Během posledních 60 let se situace výrazně změnila a došlo k dramatickému populačnímu poklesu. V současnosti se celková populace sýčků na území České republiky odhaduje na méně než 100 párů a tenhle druh sovy z čeledi puštíkovitých patří u nás mezi kriticky ohrožené druhy.
Jejich drastický úbytek souvisí především se změnou lidského přístupu ke krajině. Intenzifikace zemědělství s sebou přinesla řadu nepříznivých změn – ze zdravého a druhově pestrého prostředí se stalo nehostinné místo plné jednotvárných lánů a chemie, ve kterém se nedaří většině živočichů, včetně sýčka. V současnosti hnízdí sýček v ČR výhradně v budovách. Tyhle hnízdní příležitosti však zanikají při rekonstrukci či zateplování budov. Ubývá i míst, na kterých sovy loví potravu – louky a pastviny jsou zastaveny nebo zarostou vysokou trávou. Velký problém nejen pro sýčka představují i tzv. technické pasti, které člověk vytváří neúmyslně. Patří mezi ně třeba komíny, roury či nádrže s vodou. Na odstraňování nezabezpečených technických pastí spolupracují odborníci ČSO přímo se zemědělci u nichž se sýček vyskytuje (může vyskytovat). Právě úzká spolupráce ornitologů s hospodáři a majiteli pozemků, kde sovy hnízdí, je pro ochranu sýčka klíčová. Lidé jsou velice ochotní se na ochraně tohoto druhu podílet a často dokonce pomáhají s vyvěšováním budek.
ČSO se ochraně sýčka věnuje dlouhodobě v rámci vlastního programu Záchrana sýčků. Na těchto stránkách se dozvíte i bližší info o aktivitách a možnostech, jak sýčkovi pomoci. V roce 2018 byl tento opeřenec dokonce zvolen i Ptákem roku, čímž jsme chtěli upozornit na příběhy i dalších druhů zemědělské krajiny, kterým hrozí podobný osud.
sova pálená (Tyto alba)
Sova pálená kdysi obývala skalní štěrbiny a dutiny stromů. Dnes je obyvatelem otevřené zemědělské krajiny nižších poloh, kde se nastěhovala do výhradně lidských sídel. Jejím domovem jsou dutiny budov, které se nachází na hospodářských usedlostech, oblíbila si i stodoly či půdy domů. V dřívějších dobách jsme ji mohli potkat i ve věžích kostelů. V České republice se jedná o vzácný a ubývající druh. Současný odhad uvádí, že se na našem území vyskytuje do 150 hnízdních párů. V roce 2017 byla sova pálená zařazena mezi kriticky ohrožené druhy.
Tuto sovu často můžeme nalézt ve stejných oblastech i prostředí, které obývá sýček obecný. Jejich způsob života je ale poněkud odlišný. Narozdíl od sýčka například vyhledává sova pálená i temnější prostory na půdách a v letech bohatých na myši může zahnízdit i dvakrát. Příčiny poklesu jsou u toto ptáka podobné jako u většiny druhů zemědělské krajiny – intenzivní způsob hospodaření, při kterém mizí meze (oblíbená loviště pálenky) a ubývá potravních příležitostí. Na snižování stavů mají i zásluhu rekonstrukce řady budov, které pak nejsou pro hnízdění sovy pálené vhodné. Problémem jsou i kolize ptáků s dopravními prostředky či antropogenní pasti (popsané u sýčka).
Možnosti, jak tuto sovu chránit a co pro ni je možné udělat, jsou k nalezení v brožuře z roku 1997, která byla vydaná při příležitosti vyhlášení sovy pálené Ptákem roku.
kavka obecná (Corvus monedula)
Tento druh můžeme považovat (až na pár výjimek) v současné době za plně městského obyvatele. Z původního prostředí starých lesů, skal a hradních zřícenin se kavka přesunula do těsné blízkosti člověka. V druhé polovině 20. století (70. až 90. léta) došlo k výraznému poklesu populace tohoto ptáka u nás. Z otevřené krajiny téměř vymizel a přesunul se do městského prostředí, které kavce poskytuje vhodné hnízdní a potravní podmínky. To vedlo k populačnímu nárůstu. Areál rozšíření kavky se v České republice zmenšuje, ale její celková populace zůstává v současnosti víceméně stejná. A to právě z důvodu přesunu do lidských sídel. Podle posledního vydaní Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014- 2017 se na našem území nacházelo asi 12 000 – 24 000 hnízdních párů. Kavka je u nás zvláště chráněným druhem.
Kavka je společenský pták který hnízdí rád v koloniích. Ve městech si k hnízdění oblíbila věže, podkroví, staré nepoužívané komíny, budovy s výklenky, větrací otvory, ale i dutiny stromů. Často se s nimi můžeme setkat i v dírách na barácích, které vykutal nějaký ten šplhavec. Nebezpečí pro kavky v současnosti představují rekonstrukce střech budov či jiné stavební úpravy zejména v době hnízdění. Problémem je i záměrné zavírání hnízdních dutin a ničení hnízdišť. Proto často úspěch vyhnízdění a přežití závisí na toleranci ze strany majitelů objektů, ve kterých kavky hnízdí.
Pokud byste se o životě kavek a řešení možných konfliktů, které soužití s tímto ptákem může přinášet, koukněte na díl našeho pořadu Ornitolog na drátě věnovaný krkavcovitým.
jiřička obecná (Delichon urbicum)
Tenhle švitořící opeřenec je společně s vlaštovkou považován za symbol příchodu jara. Každý rok k nám jiřičky přilétají ze svých zimovišť v subsaharské Africe, aby zde mohly vyvést své potomky. Jiřička je především synantropním ptákem se silnou vazbou na lidská sídla. Lokální populace jiřiček můžou různě kolísat. Podle údajů z Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014- 2017 však žije na našem území zhruba 0,65 – 1,3 milionů hnízdních párů a oproti předchozím letům došlo k mírnému nárůstu populace.
Do stejné čeledi jako jiřička patří i vlaštovka obecná (Hirundo rustica). I ta je v současné době považována za synantropní druh. V roce 1992 byla vlaštovka vyhlášena prvním Ptákem roku. Právě na oslavu 30 let jsme se rozhodli v seriálu na pokračování vylíčit osudy některých opeřenců držících toto pomyslné žezlo. V článku zde se dozvíte nejaktuálnější informaci o tom, jak se vlaštovce u nás daří.