Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď

Právě v těchto dnech se k nám masově vracejí ptáci, kteří dosud čekali, až poleví mrazy. Proto stojí za to vyrazit o tomto víkendu do přírody a sledovat špačky, čejky, skřivany nebo drozdy, kteří urazili svou každoroční náročnou pouť a přilétají k nám právě teď. Obvykle se v Česku začnou objevovat skřivani, konipasi nebo špačci už od poloviny února. V letošním roce ale ptáky odradila vlna silných mrazů a na skřivánčí písně jsme si museli počkat až do března.

Na zpěv skřivanů polních jsme si letos museli počkat o něco déle. Návrat ptáků zpomalily mrazy. Foto: Luboš Mráz, naturfoto.cz

Continue reading „Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď“

Ne všichni čápi odlétají do Afriky

Čáp patří mezi typické posly jara. Snad žádné dítě nezaváhá s odpovědí na otázku, zda od nás čápi na zimu odlétají nebo ne. Cesta do Afriky ale není samozřejmostí pro všechny čápy. Někteří končí cestu už ve Španělsku a každým rokem najdeme i u nás pár míst, kde se s čápem můžeme setkat i v zimě. Podle pozorování amatérských i profesionálních ornitologů víme zatím letos asi o sedmi těchto místech. Někde zimuje jedinec, jinde dokonce celý pár. Na otázku, proč u nás někteří čápi zůstávají celý rok, neexistuje jednoznačná odpověď. Česká společnost ornitologická proto vyzývá veřejnost, aby zimní pozorování čápů zadávala do databáze birds.cz a pomohla tak tuto záhadu rozluštit.

Continue reading „Ne všichni čápi odlétají do Afriky“

Marocké pobřeží Atlantiku

„Už jste viděli dytíky?“, ptá se nás asi pětadvacetiletý kluk na zdejší poměry draze oblečený do bleděmodrých riflí, bílého trika a khaki vestičky s výšivkou znaku Národního parku Oued Massa. „Zatím jsme je jen slyšeli“, odpovídáme. Znovu zalistuje ptačím atlasem a s prstem zapíchlým do další stránky se ptá dál: „A co běhulíky?“ „Ještě ne“, odpovídáme. Spokojeně pokyvuje hlavou. S tázavým pohledem v očích pak ukazuje na další stránku s vyobrazením ibisa skalního. „Ne“, odpovídáme na nevyřčenou otázku. „Jestli chcete, tak Vám je všechny zkusím najít“. „I ibisy?“, ptáme se. „Ano, ty Vám dokonce můžu garantovat na 100%. Moment.” Zvedá telefon a kamsi volá. „Pokud chcete, tak Vám je zítra ukážu. Bude to stát 250 dirhamů každého“. Dlouho se nerozmýšlíme. Vždyť ibis skalní je jedním z těch druhů, kvůli kterým jsme do Maroka jeli, jeden z životních opeřených snů. Jsme jen zvědaví, jestli Rashidovi, který o sobě tvrdí, že je oficiálním průvodcem v parku, můžeme věřit. Continue reading „Marocké pobřeží Atlantiku“