//Chráněné vlhy pestré v loňském roce poprvé ve větším počtu zahnízdily v Jihočeském kraji. Na dvou místech vyvedlo úspěšně mláďata celkem pět párů těchto pestrobarevných ptáků, kteří si vyhrabávají hnízdní nory, např. ve stěnách opuštěných pískoven.
Continue reading „Vlha pestrá poprvé hojněji zahnízdila v jižních Čechách“
//V polovině dubna jsem spolu s osmi dalšími milovníky ptactva s uměleckou duší měla možnost zažít historicky první kurz, který propojil malování ptáků s jejich poznáváním. Samotné spojení dvou výjimečných lektorů – výtvarnice Jany Krohe a ornitologa a ekologa Davida Hořáka naznačovalo, že se bude jednat o výjimečný zážitek. A to také byl.
//Většina příznivců ptáků asi již uklidila krmítka a těší se z jara v plném rozpuku. Petr Dobrý, majitel internetového obchodu Zelená domácnost (www.zelenadomacnost.com) však ve svém blogu doporučuje přikrmovat, byť mírně, po celý rok. Krajina je dnes sterilní, ptáci nemají co žrát, je tedy nutno je přikrmovat, tvrdí Petr Dobrý a nechce prý čekat na desetiletí trvající vědecké debaty o vlivu přikrmování na ptáky.
Continue reading „Několik poznámek k přikrmování ptáků“
//První ptačí navrátilci ze zimovišť museli v uplynulých dnech čelit silným mrazům. Občasné mrazíky a chladnější počasí jsou sice schopni zvládat, ale letošní delší mrazivé období místy doprovázené i sněhovou pokrývkou jim značně ztížilo přístup k potravě, kterou v tomto období tvoří hlavně žížaly. Ptáci tak hledali místa, kde měli alespoň nějakou šanci něco ulovit. Na mnoha místech tak bylo možné zahlédnout ptáky i v těsné blízkosti lidských sídel, například na dvorcích nebo zahradách, kde se obvykle neobjevují. Na potravně vhodných stanovištích lidé pozorovali i nezvykle velká hejna. Změnilo se i chování ptáků – zejména oslabení jedinci ztráceli plachost a při vyrušení odlétali často až na poslední chvíli. Velmi slabí jedinci pravděpodobně nepřežili, ale nastávající oteplení přináší naději pro ptáky v dobré kondici.
Continue reading „Chladné počasí znepříjemnilo život i ptačím navrátilcům ze zimovišť“
//Právě v těchto dnech se k nám masově vracejí ptáci, kteří dosud čekali, až poleví mrazy. Proto stojí za to vyrazit o tomto víkendu do přírody a sledovat špačky, čejky, skřivany nebo drozdy, kteří urazili svou každoroční náročnou pouť a přilétají k nám právě teď. Obvykle se v Česku začnou objevovat skřivani, konipasi nebo špačci už od poloviny února. V letošním roce ale ptáky odradila vlna silných mrazů a na skřivánčí písně jsme si museli počkat až do března.
Continue reading „Ptákům se letos z teplých krajů nechtělo – vracejí se až teď“
//Čáp patří mezi typické posly jara. Snad žádné dítě nezaváhá s odpovědí na otázku, zda od nás čápi na zimu odlétají nebo ne. Cesta do Afriky ale není samozřejmostí pro všechny čápy. Někteří končí cestu už ve Španělsku a každým rokem najdeme i u nás pár míst, kde se s čápem můžeme setkat i v zimě. Podle pozorování amatérských i profesionálních ornitologů víme zatím letos asi o sedmi těchto místech. Někde zimuje jedinec, jinde dokonce celý pár. Na otázku, proč u nás někteří čápi zůstávají celý rok, neexistuje jednoznačná odpověď. Česká společnost ornitologická proto vyzývá veřejnost, aby zimní pozorování čápů zadávala do databáze birds.cz a pomohla tak tuto záhadu rozluštit.
//V prosinci 2016 jsme vydali dlouho očekávanou publikaci, Seznam ptáků Česka. Kromě tištěné verze je k dispozici i ke stažení ve formátu PDF.
//„Už jste viděli dytíky?“, ptá se nás asi pětadvacetiletý kluk na zdejší poměry draze oblečený do bleděmodrých riflí, bílého trika a khaki vestičky s výšivkou znaku Národního parku Oued Massa. „Zatím jsme je jen slyšeli“, odpovídáme. Znovu zalistuje ptačím atlasem a s prstem zapíchlým do další stránky se ptá dál: „A co běhulíky?“ „Ještě ne“, odpovídáme. Spokojeně pokyvuje hlavou. S tázavým pohledem v očích pak ukazuje na další stránku s vyobrazením ibisa skalního. „Ne“, odpovídáme na nevyřčenou otázku. „Jestli chcete, tak Vám je všechny zkusím najít“. „I ibisy?“, ptáme se. „Ano, ty Vám dokonce můžu garantovat na 100%. Moment.” Zvedá telefon a kamsi volá. „Pokud chcete, tak Vám je zítra ukážu. Bude to stát 250 dirhamů každého“. Dlouho se nerozmýšlíme. Vždyť ibis skalní je jedním z těch druhů, kvůli kterým jsme do Maroka jeli, jeden z životních opeřených snů. Jsme jen zvědaví, jestli Rashidovi, který o sobě tvrdí, že je oficiálním průvodcem v parku, můžeme věřit. Continue reading „Marocké pobřeží Atlantiku“
