Josefovské louky se rozrostou. Město Jaroměř nám darovalo 4 ha mokřadních luk

Téměř 4 ha mokřadních luk bezplatně převedlo vedení města Jaroměř České společnosti ornitologické, aby je v Ptačím parku Josefovské louky využila k zadržování vody, ochraně mokřadní přírody a ekologické osvětě pod širým nebem. Zastupitelstvo Jaroměře tak učinilo revoluční rozhodnutí v nakládání s krajinou. Continue reading „Josefovské louky se rozrostou. Město Jaroměř nám darovalo 4 ha mokřadních luk“

jiřičky

Výsledky výzvy Koukejte, co kde lítá!

Na jaře 2020 jsme v prvním čísle Ptačího světa – Ptákovi roku 2020 vyzývali k zapojení do mapování hnízdišť vybraných druhů synantropních ptáků: rorýse obecného, kavky obecné a jiřičky obecné.  Do této výzvy se zapojilo 83 dobrovolníků, kteří vložili získaná data do databáze registrovaných hnízdišť na rorysi.cz. Právě do ní se snažíme údaje o hnízdištích shromažďovat a získaná data pak využívat k ochraně všech tří jmenovaných druhů. Slouží tak nejenom nám, ale všem, kdo stránky navštíví, stále častěji i úředníkům, kterým přijdou údaje vhod při výkonu státní správy.

Nezbytnými údaji, bylo potřeba zaznamenat, aby byl údaj pro ochranu hnízd použitelný, bylo:

1) Datum a hodina pozorování.

jiřičky

2) Obec, název ulice a popisná čísla domů, na kterých jste hnízda zjistili.

3) Počet hnízd na každém čísle popisném zvlášť.

Pro sledování jednotlivých druhů byly připraveny i podrobnější metodiky:

Metodika jiřička

Metodika rorýs

Metodika kavka

Jak už bylo výše uvedeno, do výzvy zapojilo 83 mapovatelů. To je oproti 32 z roku 2019 výrazný nárůst. Všem dobrovolníkům, kteří se do mapování zapojili a přispěli tak k získávání údajů využitelných pro ochranu přírody moc děkujeme!

Výrazně se rovněž zvýšil počet registrovaných hnízdišť, jak je patrné z následujícího grafu:

Nejvýraznější nárůst počtu registrovaných hnízdišť jsme zaznamenali u jiřičky obecné. Oproti předchozímu roku byl více než sedminásobný a zcela jistě souvisí s výzvou a kampaní Pták roku 2020, kterým byla právě jiřička obecná.

Téměř třikrát se zvýšil i počet registrovaných hnízdišť rorýse obecného, jejichž registrace je obzvláště významná. Mimo hnízdní období není totiž ve většině případů možné jejich hnízdění prokázat a informace o registrovaném hnízdišti může urychlit stavební řízení.

Zajímavým výsledkem je pokles počtu registrovaných hnízdišť kavek obecných, a to o více než polovinu. Tento výrazný pokles rozhodně nelze dávat do souvislosti s jakýmkoli poklesem početnosti kavek. Kavky jsou druhem, který se vyskytuje lokálně a na který zároveň nebyla soustředěna taková pozornost jako na letošního ptáka roku, jiřičku. Je možné, že mnoho z nově zapojených mapovatelů se na kavku prostě nesoustředilo, cílili na jiřičky. Jak ukazují výsledky Jednotného programu sčítání ptáků, u kavky je dlouhodobě zaznamenán mírný pokles, k žádnému výraznému výkyvu v roce 2020 nedošlo.

Detailní přehled registrovaných hnízdišť i se změnami oproti předchozímu roku ukazuje následující tabulka:

 

Zajímalo nás, zda nějaký typ staveb jiřička s rorýsem preferují a zda dávají přednost některé ze světových stran.

a) Preference typu staveb

Počet regitrovaných případů hnízdění rorýsů a jiřiček na sledovaných typech budov v sezoně 2020 znázorňuje následující tabulka a graf:

1 – historický objekt (kostel, věž, jiné…), 2 – nebytový objekt (průmysl, škola, nemocnice), 3 – starší zástavba se sedlovou střechou, 4 – panelová zástavba, 5- jiné stavby (mosty, navigace, stavby bez č.p.)

 

 

 

 

 

 

 

Získaná data potvrzují předpoklad, že pro jiřičku i rorýse je hnízdění na obytných domech klíčové (většina hlášených hnízd je z nich). V případě rorýse zde byla dokonce zaznamenána většina případů hnízdění. To ukazuje, že ochrana rorýse jako druhu, má perspektivu právě v zachovávání hnízdišť na obytných domech během jejich rekonstrukcí.

Počet zaznamenaných hnízdišť obou druhů se výrazně lišil pouze v případě nebytových objektů. Zatímco v případě rorýse bylo pouze 7% hnízdění zjištěno na nebytových objektech, v případě jiřičky to bylo 22% zjištěných případů. Výsledky však nemůžeme interpretovat jako preference, jelikož počet hnízdišť na obytných domech bude souviset i s celkově větším počtem obytných domů než nebytových objektů.

Z výsledků však jasně vyplývá, že jiřička i rorýs jsou naši sousedé, z nichž se můžeme těšit pouze v případě, že jim umožníme žít v naší blízkosti.

b) Preference světových stran

Přiložený graf ukazuje na lehkou východní preferenci (severní nikoliv, navzdory očekávání), ovšem při zaměření jen na 4 hlavní světové strany nevychází rozdíl statisticky průkazně.

Čtyři základní směry vycházejí jako početnější pravděpodobně (na základě naší doměnky, ne analýzy dat) v souvislosti s preferencí s lidí používat pouze základní směry a nebudou souviset s preferencí jiřiček.

 

Děkuje všem, kteří se zapojili do výzvy Koukejte, co kde lítá a přispěli do ní svými daty!

 

Zapojení dobrovolníků do registrace hnízdišť synantropních ptáků bylo součástí projektu Domov pro lidi i pro ptáky. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Informace pro organizátory vycházek ke Světovému dni mokřadů

Vážení organizátoři vycházek,

vzhledem k současné situaci a k nejistotě co nás čeká po Vánocích, jsme se rozhodli, že zimní vycházky 2021 neproběhnou – alespoň ne v podobě jak je známe z minulých let .

Jelikož ale příští rok oslaví své 50. výročí Ramsarská úmluva, rozhodně nechceme Světový den mokřadů prostě škrtnout. Ku příležitosti tohoto dne budeme veřejnost vyzývat k individuálním vycházkám a zadávání pozorování do avifu, které se pak objeví na mapě podobně jako v rámci Festivalu ptactva.  Samozřejmostí bude propagace významu mokřadů. Budete-li mít zájem tuto propagaci podpořit v lokálních médiích a představit místní významné mokřady, bude to samozřejmě jedině dobře.

Ku příležitosti zmiňovaného výročí budou v průběhu roku probíhat různé akce v mezinárodním měřítku, o kterých budeme ještě informovat.

Možná Vás napadne, že ve Spolkových zprávách jste četli něco jiného. Je to tak, za tento rozpor se omlouvám – článek šel do tisku před rozhodnutím o zrušení konání akce, neberte na něj prosím zřetel.

Děkuji za pochopení, všem mockrát děkuji za spolupráci při pořádání vycházek a přeji poklidný adventní čas,

Gabriela Dobruská

Ptáci na krmítku – máme nový výukový program pro školy

Vzdělávání školní mládeže a budování pozitivního vztahu k přírodě je jednou z klíčových aktivit České společnosti ornitologické. Pro žáky základních škol pravidelně připravuje materiály obohacující výuku o environmentální rozměr. V letošním roce je pro učitele základních škol připraven kompletní výukový program o přikrmování volně žijícího ptactva. Program vrcholí sčítáním ptáků na krmítkách, které proběhne 8.–10. ledna 2021. Continue reading „Ptáci na krmítku – máme nový výukový program pro školy“

Recenze: Ulrich Schmidt – Poznáte ptáky našich zahrad?

Pozorujte a určujte celkem 100 druhů ptáků

Sýkoru koňadru, vrabce domácího a kosa černého zahlédnete na zahradě nejčastěji. Věděli jste ale, že se u krmítka ráda zastaví i sýkora babka? Anebo že budníčka menšího přilákáte, pokud na zahradě zasadíte vrbu?

  • 100 druhů ptáků: pravidelní návštěvníci, zimní hosté i ptáci, kteří nad zahradou pouze přeletí, a jejich znaky, výskyt a zajímavosti o každém z nich
  • více než 400 fotografií a ilustrací: několik vyobrazení u každého druhu
  • tipy pro vaši zahradu: rostliny lákavé pro ptáky, hnízdní příležitosti, vhodné krmivo a rady, jak pozorovat jednotlivé druhy

Continue reading „Recenze: Ulrich Schmidt – Poznáte ptáky našich zahrad?“

Co patří do krmítka? Poradíme, jak na zimní přikrmování

Třetí ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítkách, proběhne 8. – 10. ledna 2021. Ačkoli je termín dalšího sčítání ještě daleko, je právě teď nejvyšší čas pustit se do příprav, abychom měli v lednu na krmítku živo. Jaké krmítko vybrat, kam ho umístit a jak se o něj starat, poradíme v tomto článku. Continue reading „Co patří do krmítka? Poradíme, jak na zimní přikrmování“

Šoupálek dlouhoprstý

Zemřel František Bouček

Dne 10. listopadu 2020 se s námi rozloučil František Bouček, zapálený ornitolog a člen České společnosti ornitologické, pro kterého bylo fotografování ptačí říše celoživotní vášní.

Šoupálek dlouhoprstý
Šoupálek dlouhoprstý

Věnujte mu prosím tichou vzpomínku.

Děkujeme.

Manželka a děti s rodinami.

ministr

Ministr zemědělství chce rozdat zemědělské dotace bez diskuze. Zemědělské i ekologické organizace se bouří

Dvě stě miliard korun na podporu dobré zemědělské praxe, které získá ČR z evropských fondů v následujících sedmi letech, chce ministr zemědělství Miroslav Toman rozdělit bez potřebné diskuze a za zavřenými dveřmi. Ekologické a zemědělské organizace kritizují ministra ve svých otevřených dopisech za netransparentní proces a vyzývají ho, aby nasměroval dotace do skutečně udržitelného zemědělství. Continue reading „Ministr zemědělství chce rozdat zemědělské dotace bez diskuze. Zemědělské i ekologické organizace se bouří“

Co si lidé myslí o sovách? Zapojte se do dotazníkového výzkumu

V současné době probíhá v ČR sběr dat pro mezinárodní výzkum zaměřený na to, jak lidi vnímají sovy, co si o nich myslí a kde všude s nimi přichází do kontaktu (v přírodě, pohádkách, filmech). Výzkum je koordinovaný profesorem Alexandrem Roulinem (evoluční biologie) a profesorkou Christine Mohr (kognitivní psychologie) ze švýcarské univerzity v Lausanne a navazuje na projekty, které se snaží o růst populace sov ve světě a o jejich ochranu. V České republice koordinují sběr dat lidé z Masarykovy univerzity.

Continue reading „Co si lidé myslí o sovách? Zapojte se do dotazníkového výzkumu“

Velká Británie bude omezovat vypouštění lovných ptáků do chráněných území

Vládní agentura pro životní prostředí, výživu a záležitosti venkova (DEFRA), která ve Velké Británii zastává roli resortu životního prostředí, vypracovala vyhodnocení vlivu vypouštění lovných druhů ptáků (bažantů a orebic rudých) ve vztahu k ochraně lokalit soustavy Natura 2000. Od r. 2021 bude zaveden nový systém regulace (licencování) vypouštění ptáků do přírody. K tomuto hodnocení a zavedení regulace přistoupila DEFRA na základě podnětu spolku Wild Justice, který měl být projednáván před vrchním soudem. Continue reading „Velká Británie bude omezovat vypouštění lovných ptáků do chráněných území“

Pořad Ornitolog na drátě se vrací

Od 11. listopadu pro vás budeme opět vysílat online pořad Ornitolog na drátě, ve kterém budeme představovat zajímavá ptačí a ornitologická témata. Přes léto měl tento pořad přestávku. Původně jsme ho začali vysílat v dubnu 2020, abychom zůstali s našimi příznivci v kontaktu v době koronavirové krize. Vysílali jsme jednou za týden a odvysílali jsme celkem 10 dílů. Teď pořad znovu spouštíme a pravidelně budeme vysílat jednou za měsíc, vždy druhou středu v měsíci od 17:30. Continue reading „Pořad Ornitolog na drátě se vrací“

Překvapení v JPSP, aneb co všechno se dá zjistit z monitorovacího programu

Jednotný program sčítání ptáků (JPSP) byl v České republice uveden do světa v roce 1981, kdy proběhl zkušební (nultý ročník) a od roku 1982 probíhá nepřetržitě až do současnosti a letos to byl již 38. ročník. Protože jsem v letošním roce sčítal rovnou dva transekty, těšil jsem se obzvlášť na konečné výsledky. Při prvním termínu sčítání 22. 4. a 23. 4. se mi přihodila velice zajímavá věc. Po zadání údajů jsem následně zjistil, že mám na obou trasách úplně shodný výsledek 307 jedinců. Continue reading „Překvapení v JPSP, aneb co všechno se dá zjistit z monitorovacího programu“

Výzva k podpoře prvního Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Ukrajiny byla úspěšná!

V letním čísle Ptačího světa a následně též ve Spolkových zprávách jsme vyzvali členy ČSO, aby podpořili vznikající první Atlas hnízdního rozšíření ptáků na Ukrajině. Výzva se setkala s pozitivním ohlasem a cílovou částku 90 tis. Kč jsme nashromáždili k 23. 10. 2020. Continue reading „Výzva k podpoře prvního Atlasu hnízdního rozšíření ptáků Ukrajiny byla úspěšná!“

Zákaz shromažďování pro ptáky neplatí. Připravujeme třetí ročník sčítání ptáků na krmítkách

Karanténa nebo omezení pohybu nařízením vlády nemusí nutně znamenat ztracení kontaktu s přírodou. Divočina totiž může začínat už za naším oknem, říkají ornitologové a radí, jak udělat podzimní a zimní zahradu přívětivou pro ptáky, a to nejen přikrmováním. Na druhý lednový víkend pak připravuje Česká společnost ornitologická třetí ročník sčítání ptáků na krmítkách, kterého se lze pohodlně zúčastnit z pohodlí domova. Už nyní se mohou zájemci hlásit o tipy a novinky prostřednictvím webové stránky ptacihodinka.birdlife.cz. Continue reading „Zákaz shromažďování pro ptáky neplatí. Připravujeme třetí ročník sčítání ptáků na krmítkách“

Jak založit prosperující racčí kolonii?

Racci, bílí ptáci létající mnohdy ve velkých hejnech. Na obloze si jich všimne snad každý. Ne každý ale ví, že náš nejpočetnější druh – racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) – kdysi hnízdil na našem území ve statisícových počtech. Nyní se musíme posunout o dva řády níže. Změna hospodaření na rybnících, úbytek vhodné potravy, chemické polutanty jsou jen malým výčtem příčin, které jsou stále předmětem ornitologicko-ochranářského bádání. Faktem ale je, že jeho populace v ČR nadále klesá. Jen se podívejte na průběžné výsledky atlasového mapování z let 2014–2017. Continue reading „Jak založit prosperující racčí kolonii?“

Naše další kroky v ochraně zemědělské krajiny

Evropský parlament odhlasoval návrh Společné zemědělské politiky, ale odmítl do něj zahrnout rozšiřující ekologické požadavky. Ty měly zajistit, aby hospodaření bylo udržitelné a šetrnější k přírodě a krajině. Znamená to, že i dosavadní zemědělská praxe se nezmění – polní ptáci i další živočichové budou stále ubývat a krajina bude čelit suchu. Continue reading „Naše další kroky v ochraně zemědělské krajiny“

Europoslanci odmítli podpořit udržitelné hospodaření

AKTUALIZACE: Europoslanci schválili podobu Společné zemědělské politiky, která nezohledňuje ekologické požadavky a příliš zemědělské krajině nepomůže. V praxi to znamená, že i nadále se bude hospodařit intenzivně, bez ohledu na potřeby přírody a krajiny. Bohužel, i nadále budou ubývat polní ptáci a další živočichové vázaní na zemědělskou krajinu. Děkujeme všem, kteří se snažili o změnu.


Před pátečním hlasováním jsme apelovali na české europoslance, aby hlasovali proti navržené Společné zemědělské politice.

Proti hlasovali: Hynek Blaško (SPD/ID), Ivan David (SPD/ID), Markéta Gregorová (Piráti/Greens-EFA), Marcel Kolaja (Piráti/Greens-EFA), Kateřina Konečná (KSČM/GUE-NGL), Mikuláš Peksa (Piráti/Greens-EFA), Alexandr Vondra (ODS/ECR)

Pro: Martina Dlabajová (ANO/Renew), Martin Hlaváček (ANO/Renew), Dita Charanzová (ANO/Renew), Ondřej Knotek (ANO/Renew), Ondřej Kovařík (ANO/Renew), Radka Maxová (ANO/Renew), Jiří Pospíšil (TOP09+STAN/EPP), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP), Evžen Tošenovský (ODS/ECR), Veronika Vrecionová (ODS/ECR), Jan Zahradil (ODS/ECR), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP)

Zdrželi se: Luděk Niedermayer (TOP09+STAN/EPP), Stanislav Polčák (TOP09+STAN/EPP)

V závorce za jménem europoslanců uvádíme stranu, za kterou byli do europarlamentu zvoleni a frakci, ve které v europarlamentu působí.


Europoslanci budou v pátek 23. října hlasovat o finální podobě Společné zemědělské politiky (SZP), která určí, jak se bude hospodařit v Evropské unii v letech 2021-2027.  Tématem SZP se europarlament zabýval celý týden. Bohužel, europoslanci nevyslyšeli apel vědců, kteří požadovali zahrnout do návrhu SZP ekologická opatření. Už při úterním hlasování se europoslanci přiklonili ke „kompromisnímu“ návrhu, který ale pouze konzervuje současný neudržitelný stav – intenzivní hospodaření s negativními dopady na půdu a biologickou rozmanitost. Ve středu europoslanci navíc odmítli zahrnout do SZP ekologické a klimatické cíle, ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu. V pátek mají europoslanci celý návrh schvalovat. Continue reading „Europoslanci odmítli podpořit udržitelné hospodaření“

Velké odpočívadlo na JL. Foto: Břeněk Michálek

Nadační fond Tesco umožnil vznik nového odpočívadla i akce pro veřejnost na Josefovských loukách

Řezbář Jan Paďour při výrobě stolu a lavic u západních pastvin. JL. Břeněk Michálek
Řezbář Jan Paďour při výrobě stolu a lavic u západních pastvin. Přihlíží účastníci letní exkurze. Foto: Břeněk Michálek

 

Na okružní stezce kolem Ptačího parku Josefovské louky vyrobil josefovský řezbář Jan Paďour obří odpočívadlo z kmene padlého topolu. Velký stůl a lavice najdete u splavu za Podklasním mlýnem. Je odtud skvělý výhled na velkou část Josefovských luk včetně pastviny divokých koní a praturů.

Projekt Cesta do pravěku na Josefovských loukách, který byl podpořen Nadačním fondem Tesco, pomohl i uskutečnění letošních akcí pro veřejnost, např. Noc netopýrů.

 

Na Noci netopýrů byl chycen listonoh

 

listonoh letní JL. Břeněk Michálek
Návštěvník z pravěku – listonoh letní. Foto: Břeněk Michálek
Děti si prohlíží listonoha na JL
Listonoh si hned získal fanoušky. Foto: Břeněk Michálek

Letní Noc netopýrů v Josefově 31. srpna přinesla fajnová pozorování vrápence malého v podzemí, netopýry rezavé létající za soumraku nad ptačím parkem, netopýry vodní chycené do sítě nad Starou Metují a několik dalších druhů ze záchranné stanice v Jaroměři. Úžasným zpestřením byl vzácný prehistoricky vypadající korýš listonoh letní, který byl uloven v tůni nedaleko ptačího parku. Na úvodní přednášce jste se mohli dovědět, že netopýři jsou i dnes stále nesmyslně pronásledováni a vybíjeni nebo pár perliček z jejich života. Např. to, že samci některých druhů kaloňů jsou schopni kojit svá mláďata.

Děkujeme za podporu a věříme, že příští rok budou moci akce pro veřejnost proběhnout v plném rozsahu.

Pepa Hotový na Noci netopýrů 2020
Ukázka odchycených netopýrů v ptačím parku. Foto: Břeněk Michálek

 

Noc netopýrů na JL, přednáška.
Představení netopýrů ze záchranné stanice na správě ptačího parku v Josefově v opraveném přednáškovém sálu. Foto: David Číp

Tesco logo

Další sezóna Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách začíná

Pomalu se blíží zima a s ní i další sezóna Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách. Tento monitorovací program v pravidelných měsíčních kontrolách od října do dubna sleduje dlouhodobé změny početnosti zimujících ptáků v regionu středních a částečně též východních Čech. V tomto rozsahu se jedná již o osmnáctou sezónu, avšak počátky sčítání sahají až do devadesátých let, kdy začal monitoring na středočeských úsecích Vltavy a Labe.

Morčák velký. Foto: Jan Svatoš

Minulá sezóna 2019/20 byla v mnohém výjimečná. Potěšitelný byl především nárůst počtu spolupracovníků a sčítaných úseků. I díky propagaci na webu a Facebooku České společnosti ornitologické se podařilo sčítat pravidelně více než 100 lokalit měsíčně. Do sčítání se zapojilo celkem 131 spolupracovníků, jejich rodinných příslušníků a přátel. Všem bychom chtěli touto formou poděkovat za jejich terénní úsilí. Zvláštní poděkování pak patří těm, kteří jsou našemu sčítání věrni dlouhodobě. Někteří se svým úsekům věnovali již v rámci zimních sčítání na středočeských tocích od sezóny 1995/96 a sčítali tedy svou 25. sezónu.

Méně radosti přinesli minulou zimu samotní vodní ptáci. Díky výrazně teplotně nadprůměrné zimě byly počty zimujících ptáků velmi nízké, a to především na tekoucích vodách. U většiny zimujících druhů byly zjištěny minimální počty za posledních několik let. Lednové počty lysky černé dokonce poprvé za dobu trvání monitoringu výrazně klesly pod 2 000 jedinců, zjištěno bylo pouhých 1 238 lysek. Některé pravidelně, avšak nepočetně, zimující druhy vrubozobých (např. polák kaholka, morčák bílý a prostřední, turpan hnědý a černý) v zimních měsících dokonce zcela chyběly a zjištěny byly pouze v období tahu. Našly se ale i druhy, kterým poslední zima svědčila. Nadprůměrné počty byly zjištěny například u labutě velké, potápky malé či slípky zelenonohé.

Z podzimních měsíců stojí za zmínku vysoký počet čírek obecných zjištěný v říjnu. V březnu se naopak podařilo zaznamenat zatím nejvýraznější jarní tah kopřivek obecných. Regionu se nevyhýbaly ani raritní druhy, zjištěn byl výskyt například kormorána malého nebo racka tříprstého. Kompletní výsledky sezóny 2019/20 spolu s předešlými sezónami 2017/18 a 2018/19 budou otištěny ve 29. čísle sborníku Panurus Východočeské pobočky ČSO, který vyjde v závěru roku.

Shrnutí kompletních výsledků z let 2003 – 2020 mělo být prezentováno v rámci VII. Východočeské ornitologické konference. Budeme doufat, že se podaří přednášku odprezentovat v náhradním jarním termínu.

Kormorán velký. Foto: Jan Svatoš

Pro sčítání stále sháníme nové spolupracovníky pro neobsazené úseky. Potřebujeme obsadit volné úseky Jizery a Sázavy a rybniční soustavy na Benešovsku, Rožďalovicku a Příbramsku. Nebráníme se ale ani případným novým lokalitám, které jsou významnými zimovišti či tahovými zastávkami vodních ptáků. Kromě středních Čech bychom rádi zlepšili pokrytí i přilehlých regionů východních Čech. Především se jedná o lokality na Bohdanečsku, Chlumecku a úseky Labe mezi Hradcem Králové a Chvaleticemi. Aktuální přehled volných středočeských úseků lze najít na https://scitanistc.webnode.cz/scitane-useky/. Detaily o situaci ve východních Čechách rádi sdělíme mailem.

Pro účast v monitoringu je nezbytná znalost běžných druhů vodních ptáků. Bližší informace o sčítání, metodiku a výsledky lze nalézt na webové stránce https://scitanistc.webnode.cz/ . Pro předávání výsledků je primárně využívána databáze birds.cz. Pokud byste chtěli pomoci s monitoringem a máte zájem o zapojení do sčítání, kontaktujte prosím mailem koordinátory sčítání na adrese scitani.stc@email.cz.

 

Za koordinátory sčítání Jan Krejčík, Pavel Bergmann

Potápka malá. Foto: Jan Svatoš
nesyt

Mimořádná ptačí sezóna na rybníku Nesyt

Letošní hnízdní sezóna na největším moravském rybníku Nesyt byla podle ornitologů zcela mimořádná. Díky tomu, že téměř třistahektarový rybník, který je součástí NPR Lednické rybníky, byl částečně letněný (napuštěný vodou jen z části) již od loňského podzimu, zde svá mláďata vyvedlo mj. nejméně 26 párů tenkozobců opačných, 18 párů pisil čáponohých či 11 párů husic liščích. Takové počty u druhů, které se vyskytují spíše na slaných jezerech Rakouska a Maďarska, nebyly v Česku dosud zaznamenány. Continue reading „Mimořádná ptačí sezóna na rybníku Nesyt“

Europoslanci budou hlasovat o budoucnosti zemědělství

AKTUALIZACE: hlasování proběhlo už v úterý 20. října. Bohužel, europoslanci se hlasování přiklonili (503 ku 166) ke „kompromisnímu“ návrhu Společné zemědělské politiky, který je pro krajinu katastrofou a neřeší problémy. „Boj“ za zdravou krajinu ale ještě nekončí. Celý tento týden se europoslanci budou zabývat pozměňovacími návrhy, prostřednictvím kterých lze do Společné zemědělské politiky zařadit některá ekologická opatření. Bohužel už ale nepůjde o skutečnou a komplexní reformu.



Tento týden budou europoslanci hlasovat o přijetí nového návrhu Společné zemědělské politiky (SZP), který ovlivní hospodaření v Evropské unii na dalších 6 let. Předložený návrh ale nezohledňuje nic z navrhovaných ekologických opatření, která letos na jaře požadovalo přes 3600 vědců z celé Evropské Unie, z toho téměř 200 českých. Návrh pouze konzervuje současný neudržitelný stav – hospodaření na obřích lánech a proplácení dotací na hektar bez povinnosti plnit smysluplná ekologická kritéria. To nevede ke kýženému udržitelnému hospodaření – zadržování vody v krajině, zabránění kontaminace vody a půdy a zachování biodiverzity. Čeští vědci varují před schválením tohoto návrhu a apelují na europoslance, aby návrh zamítli.

Continue reading „Europoslanci budou hlasovat o budoucnosti zemědělství“

Zápis z členské schůze ČSO dne 17. 10. 2020 a výsledky voleb výboru a kontrolní komise

Zápis z členské schůze ČSO dne 17. 10. 2020

Již z minulých let známým propagačním videem „Máme rádi ptáky“ začala v sobotu 17. 10. 2020 v 15:45 letošní členská schůze, vzhledem k vládním protiepidemiologickým opatřením první on-line za celou dlouhou historii ČSO. Pro budoucí generace a technické fandy zaznamenávám, že schůze proběhla prostřednictvím aplikace Zoom, přenášena byla na YouTube a hlasování probíhalo přes slido.com. Celá schůze byla též nahrávána.

Úvodního slova se chopil předseda ČSO Jiří Flousek. Po přivítání všech on-line účastníků schůze vzpomněl jména za poslední období zesnulých členů ČSO, přičemž následovala tradiční minuta ticha, tentokrát symbolickým vypnutím obrazovek. Dále si vzal slovo ředitel kanceláře ČSO Zdeněk Vermouzek a vysvětlil technickou stránku přenosu schůze, způsob přihlašování do diskuse a způsob hlasování v průběhu schůze.

Následovala volba volební komise pro sčítání hlasů voleb do výboru a do kontrolní komise na období 2020-2024. Jak členové ČSO dobře vědí, letošní volby probíhaly pouze korespondenčně, členové měli v průběhu podzimu právo poslat poštou svůj hlasovací lístek na adresu sídla ČSO, kde se v sobotu 17. 10. 2020, tedy v průběhu členské schůze, sešla volební komise v navrženém složení Vojtěch Brlík, Gabriela Dobruská, Iva Šašková (zvoleni na začátku členské schůze 80 hlasy, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel). Volební komise se poté ujala sčítání došlých hlasů a pracovala po dobu konání členské schůze. Výsledky voleb uvádíme na závěr tohoto zápisu.

Mezitím pokračovala členská schůze dalšími body programu. Nejprve byly uděleny tradiční ceny ČSO za významné počiny v oblasti ornitologie. První letošní cena byla udělena Patronátní skupině Významného ptačího území Beskydy v čele s Danielem Křenkem a Jiřím Pavelkou, přičemž její zástupce Daniel Křenek pronesl poděkování. Druhé ocenění virtuálně převzal a poděkoval Jiří Reif za organizaci JPSP a LSD, zpracování a propagaci jejich výsledků a za podporu časopisu Sylvia.

V dalším bloku programu nejprve představili Zdeněk Vermouzek a Lucie Hošková Zprávu o činnosti ČSO za rok 2019, Jiří Flousek Zprávu o činnosti Výboru a Vojtěch Stejskal Zprávu Kontrolní komise. Poté byl dán prostor pro diskuzi, nikdo z členů ČSO jej však nevyužil. Představena byla rovněž Výroční zpráva ČSO za rok 2019. Jelikož o výroční zprávě je nutné podle Stanov ČSO hlasovat, proběhlo hlasování, z 83 hlasujících bylo 78 pro, nikdo proti, 5 se zdrželo.

Dalším bodem programu byl návrh na zvýšení členského příspěvku. Přestože bylo zdůvodnění již prezentováno na minulé členské schůzi ČSO a publikováno rovněž na webových stránkách ČSO a v periodikách vydávaných ČSO, před hlasováním Zdeněk Vermouzek ještě jednou vysvětlil důvody návrhu. Poté byl dán prostor pro diskuzi, nikdo z členů ČSO jej však nevyužil. V následném hlasování návrh na zvýšení členského příspěvku prošel, z 86 hlasujících bylo 80 pro, 2 proti, 4 se zdrželi.

V další části členské schůze Lucie Hošková a Alena Klvaňová představily výhled činnosti ČSO na roky 2020-2021, s tím, že řada akcí pro členy bude závislá na aktuální epidemiologické situaci v ČR a v zahraničí. Již letos na Vánoce však bude například na trhu 2. evropský hnízdní atlas ptáků, na kterém měla ČSO významný podíl spolu s Katalánským ornitologickým institutem a Švýcarským ornitologickým institutem.

Poté provedl za asistence kamer Zdeněk Vermouzek tradiční losování výherců jako jejich odměnu za aktivity v rámci sčítání ptáků v programech JPSP a LSD. Výherci 2. evropského hnízdního atlasu se stávají Hana Trachtulcová a Petr Hájek a výhercem dalekohledu Meopta 10*32 se stává Milan Tichai.

S technickými problémy, ale nakonec ve dvou úplných částech byl úspěšně odvysílán nový dokumentární film Jana Hoška a Mariána Poláka „Slyšet sýčka“ o ochraně sýčků v Čechách, kde hlavní hvězdou byl sýček a Martin Šálek (na okraj dodávám, že komentář namluvil renomovaný herec Miroslav Táborský, držitel prestižních mezinárodních hereckých ocenění).

A jak dopadly volby do nového výboru a kontrolní komise ČSO na léta 2020-2024? O vynucené technické pauze v průběhu vysílání filmu o sýčkovi se ze sídla ČSO v Praze 5, Na Bělidle, opět připojila volební komise. Bylo odevzdáno 624 platných volebních lístků a 3 lístky neplatné. Do kontrolní komise byli zvoleni (v pořadí dle obdržených hlasů) Petra Málková, Vojtěch Stejskal a Jan Buček. Do výboru byli zvoleni (v pořadí dle obdržených hlasů): Jiří Flousek, Tomáš Bělka, Barbora Kaminiecká, Kateřina Ševčíková, Vojtěch Kodet, Vlasta Škorpíková, Martin Pudil, Tomáš Pospíšil a Peter Adamík. Všem zvoleným gratulujeme a těm, co nebyli zvoleni, děkujeme.

Závěrečným rozloučením ukončil v 18:45 svižnou a zajímavou on-line členskou schůzi předseda Jiří Flousek. Vyjádřil naději, že na příští, jubilejní členské schůzi, na podzim 2021, kdy ČSO oslaví 95 let, se sejdeme již osobně, a to ve známém a malebném prostředí zámku v Mikulově. Všem členům popřál do té doby především pevné zdraví.

Zapsal: Vojtěch Stejskal

Ověřil: Jiří Flousek

 

Výsledky voleb výboru a kontrolní komise

Volby na volební období 2020—2024 byly ukončeny na členské schůzi 17. října 2020. Volební výsledky sčítala komise ve složení Gabriela Dobruská, Iva Šašková, Vojtěch Brlík.

Bylo odevzdáno 624 platných volebních lístků a 3 lístky neplatné.

Ve volbách do výboru se umístili následující kandidáti:

  1. Jiří Flousek (489 hlasů)
  2. Tomáš Bělka (457 hlasů)
  3. Barbora Kaminiecká (447 hlasů)
  4. Kateřina Ševčíková (439 hlasů)
  5. Vojtěch Kodet (434 hlasů)
  6. Vlasta Škorpíková (404 hlasů)
  7. Martin Pudil (386 hlasů)
  8. Tomáš Pospíšil (381 hlasů)
  9. Peter Adamík (380 hlasů)
  10. Gašpar Čamlík (359 hlasů)
  11. Patrik Molitor (335 hlasů)
  12. Vladimír Mikule (242 hlasů)

Prvních devět kandidátu (tučně) se stává členy výboru.

 

Ve volbách do kontrolní komise se umístili následující kandidáti:

  1. Petra Málková (543 hlasů)
  2. Vojtěch Stejskal (486 hlasů)
  3. Jan Buček (464 hlasů)

Všichni tři kandidáti se stávají členy kontrolní komise.

 

Volba předsedy a místopředsedy ČSO proběhla na ustavující schůzi nového výboru dne 20. října 2020. Aklamací byl zvolen předsedou Jiří Flousek, ze čtyř navržených kandidátů byl v tajné volbě zvolen místopředsedou Tomáš Pospíšil.

 

Blahopřejeme novému vedení ČSO a děkujeme všem kandidátům za ochotu věnovat svůj čas, znalosti a schopnosti rozvoji České společnosti ornitologické.

Druhý evropský hnízdní atlas ptáků v předprodeji

Objednejte si zásadní dílo evropské ornitologie s předstihem

Tato nabídka byla časově omezena do 25. listopadu 2020. Nyní je možné koupit atlas v e-shopu ČSO za konečné prodejní ceny.

S radostí oznamujeme, že Druhý evropský hnízdní atlas, největší evropský projekt mapující biodiverzitu na principech občanské vědy, vstupuje do závěrečné fáze. Výsledky publikované v atlasu pramení ze společného úsilí 120 000 terénních mapovatelů a 48 národních partnerů. Během pěti let práce v terénu prochodili mapovatelé celkem 5 110 čtverců o rozměrech 50×50 km, a pokryli tak území o rozloze 11 075 000 km2, což odpovídá 7 % světové pevniny. Continue reading „Druhý evropský hnízdní atlas ptáků v předprodeji“