Tříleté vyjednávání o nové Společné zemědělské politice (SZP) na období 2023-2027 se chýlí ke konci. Členské státy EU dokončují své strategické plány a neziskové organizace se do nich do poslední chvíle snaží prosadit zájmy ochrany přírody v největší možné míře.
Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans prezentuje novou strategii jako skutečný posun k zelenější a spravedlivější zemědělské politice: „Budeme věnovat více zemědělské půdy biologické rozmanitosti, odměníme zemědělce, kteří udělají něco navíc pro klima a přírodu, a do malých farem poteče více finančních prostředků“. Jeho optimistické prohlášení ale nedoléhá na ty, co za prostor, peníze a změnu pro přírodu dennodenně bojují. Naopak, v nové politice nespatřují změny, které jsou v době vymírání druhů a klimatické krize potřeba.
SZP pod ostřížím zrakem Birdlife
Birdlife International a Evropský úřad pro životní prostředí sledují pod drobnohledem vývoj strategických plánů a ve spolupráci se zemědělskými experty z 22 zemí vyhodnotili, do jaké míry jsou plánovaná opatření na ochranu přírody skutečně ambiciózní. Výsledné snímky představené níže už nenavozují takový pocit vítězství, který se někteří politici snaží vyvolat. Většina evropských zemí dosáhla ve všech kategorií hodnocení „špatně“ nebo „velmi špatně“. Polovině hodnocených zemí navíc chybí dostatek informací alespoň o jednom z kritérií. To částečně reflektuje stále nedostatečné přijetí legitimních požadavků ochranářských neziskových organizací na skutečně posílení kondice zemědělské krajiny do procesu samotné tvorby návrhů. Uváděné hodnocení není konečné, odpovídá dostupným informacím k 10. listopadu 2021. Situaci v českých podmínkách přibližuje zemědělský specialista ČSO Václav Zámečník, který na hodnocení nového plánu SZP aktivně spolupracuje s Hnutím DUHA.
Prostor pro přírodu
Skoro polovina států zaostává hned v této pro biodiverzitu nejdůležitější kategorii. Cíle získat pro přírodu 10% plochy na všech farmách se nepodařilo dosáhnout v žádné ze zemí. Přitom právě stávající nastavení SZP do značné míry rozhodne, jak reálné bude dosažení jednoho z cílů Zelené Dohody v oblasti biodiverzity. Mezi pět zemí, které z hodnocení vyšly uspokojivě, patří i Česká republika. Ani tady ale není důvod k přílišným oslavám.
„Pokud sečteme základní podmínky pro získání dotací (tzv. podmíněnost) a požadavky nově zaváděného celofaremního ekoschématu, mohou už v roce 2026 zemědělci dosáhnout na 9 % ploch vedených jako neprodukční. Nicméně skutečně neprodukčních prvků – úhorů, ochranných pásů či krajinných prvků – musí zatím zemědělci vymezit jen 3 %. Zbylý podíl mohou tvořit plochy s dusík vázajícími plodinami a meziplodinami, jejichž přínos pro biodiverzitu zpochybnil i samotný Evropský účetní dvůr už v roce 2017. Pokud má být reálné dosažení cílů Zelené dohody, je žádoucí zvýšit důraz na vytváření trvalých krajinných prvků.“ zhodnotil situaci v České republice Václav Zámečník.
Ochrana travních porostů
Česká republika společně Litvou a Finskem zavede účinná opatření na ochranu travních porostů a to zejména prostřednictvím podmíněnosti, ale významnou roli budou mít také ekoschéma Extenzivní údržba trvalých travních porostů a agroenvironmentálně-klimatické opatření (AEKO) Ošetřování cenných travních porostů. Zbytek Evropy si bohužel nevede tak zeleně – účinná ochrana buď nebyla zavedena, nebo stále není dostatečná. I u nás je stále co zlepšovat.
„Jedním z největších problémů hospodaření na travních porostech z pohledu ochrany přírody zůstává celoplošná seč, na kterou doplácí přednostně bezobratlí živočichové, ale i ptáci nebo drobní savci. Proto požadujeme snížit limit pro ponechání neposečených ploch ze stávajících 12 ha na alespoň 5 ha.“ tvrdí Václav Zámečník, který vychází z výzkumů dokládajících význam neposečených ploch pro biodiverzitu travních porostů.
Ochrana rašelinišť a mokřadů
Způsob, jakým hospodaříme na zamokřených půdách bohatých na uhlík a celkové omezení hospodaření na nich, hraje zásadní roli ve snaze zmírňovat změnu klimatu a adaptovat se na ni. Šanci na zpomalení (nikoli zastavení) degradace rašelinišť a mokřadů má 7 zemí. Podobně jako v řadě dalších, také v Česku scházejí informace pro vyhodnocení situace – podklady pro vytvoření českých faremních postupů je potřeba teprve připravit.
Peníze na ochranu biodiverzity a opatření v oblasti klimatu
Nedostatek peněz zacílených na ochranu přírody sužuje celou Evropu. Přitom bez dostatku peněz nemůžou být opatření na ochranu biodiverzity a klimatu efektivní. Slibnou novinkou nové SZP jsou tzv. ekoschémata – dobrovolný motivační nástroj pro každého zemědělce, který chce pro přírodu udělat víc, než mu nařizují základní pravidla.
„Přestože český rozpočet vymezený na ekoschémata je posílený, očekává se významné zapojení zemědělců do obou navrhovaných schémat – Extenzivní údržby trvalých travních porostů a celofaremního modelu – a celkové prostředky rozpočítané na jednotku plochy tak nejsou příliš vysoké. Možností je zvážit víceúrovňový model celofaremního ekoschématu, ve kterém by se postupně navyšovaly požadavky, které jsou do krajinu a biodiverzitu přínosné. U základní úrovně, která se blíží běžné praxi, by zemědělci dostali peněz méně a platby by postupně rostly s mírou ambice. Vznikne tak viditelná společenská poptávka po zdravější krajině, za kterou by ale společnost měla také být připravena zaplatit více prostředků.“ vidí řešení efektivnějšího využití peněz Václav Zámečník.
Jako nejméně progresivní byly hodnoceny opatření na zmírnění klimatické změny a na její adaptaci. Nejde přitom jen o opatření jako taková, ale o očekávanou míru změny, která se jejich prostřednictvím očekává. Česká republika se tak ocitla na chvostu Evropy společně s dalšími 6 státy Evropy.
„Jediné nové opatření přispívající k ochraně biodiverzity a adaptaci na klimatickou změnu je zakládání agrolesnických systémů a péče o ně. Nicméně plánovaná rozloha tohoto opatření (pouhých 900 ha) je jako kapka v moři. Je potřeba navýšit alokaci prostředků, ale zejména zvýšit zájem samotných zemědělců o takový model hospodaření, který může být nejen ekonomický, ale i potřebný s ohledem na dopady klimatické změny na českou krajinu.“ říká Václav Zámečník.
Čeští zemědělští specialisté v ochraně přírody poukazují na velmi nízkou ambicióznost návrhu Strategického plánu. Bylo by žádoucí posílit odolnost zemědělské krajiny efektivnějším zadržením vody, např. revitalizací pečlivě vytipovaných odvodněných ploch. Takové opatření ale bohužel není součástí návrhu.
Škodlivé dotace
Nevhodně navržená opatření se v praxi míjí účinkem, když existují cestičky jak nedostatečně definované podmínky obejít. Z prostoru pro tok škodlivých dotací má obavy 18 oslovených expertů napříč Evropou.
„V českém návrhu se sice neobjevují žádné vysloveně škodlivé dotace, ale některé podpory jsou nastaveny tak, že zemědělci hospodařící přírodě bližšími metodami, např. v režimu ekologického zemědělství, jsou odměňováni hůře než konvenčně hospodařící. Příkladem může být návrh agroenvironmentálně – klimatického opatření omezujícího používání pesticidů v ochranných pásmech vodních zdrojů, kdy dotace je vyšší než je podpora ekologického hospodaření na orné půdě s daleko přísnějšími pravidly.“ uvádí Václav Zámečník.
Nicméně skutečný efekt dotací v zemědělské krajině bude možné vyhodnotit až v okamžiku, kdy bude zřejmé, jaký podíl příjmů z dotací a jaké celkové podpory dostávají jednotlivé farmy i v kontextu návrhu SZP.
Zapojení ochranářských neziskových organizací
Finsko jde příkladem zbytku států EU, kterým nebyl poskytnut dostatečný prostor podílet se na přípravě strategických plánů. V první řadě je nutné pochválit Ministerstvo zemědělství, které i přes covidové omezení dokázalo zorganizovat on-line sérií pracovních skupin. Kromě přenosu informací o samotném procesu příprav Strategického plánu byla i možnost se přímo k dokumentu vyjádřit přímo nebo prostřednictvím připomínek. Přesto byl vidět rozdíl v přístupu k podnětům, které přicházely od některých nevládních organizací, což dokládají i otevřené dopisy některých zemědělských i ochranářských nevládních organizací.
V otevřeném dopise Hnutí Duha, ČSO a Nadace Partnerství, který organizace v červnu poslaly ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi a ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi, se uvádí: „Jako ekologické organizace jsme se zapojovaly do pracovních skupin ke Strategickému plánu SZP koordinovaných Ministerstvem zemědělství a podávaly jsme připomínky a komentáře. Nevidíme však, že by to na podobu Strategického plánu mělo větší vliv. Postrádáme také výraznější zohlednění připomínek Ministerstva životního prostředí, jehož slovo k nástrojům, které ovlivňují významným způsobem polovinu plochy České republiky a její ohrožené životní prostředí, považujeme za zásadní.“
Aktuálně
Schvalovací proces SZP na nové období vrcholí. Od nově nastolených pravidel se bude odvíjet podoba naší zemědělské krajiny a spolu s ní i stav populací polních ptáků. Specialisté ČSO ve spolupráci s Hnutím DUHA aktivně připomínkovali návrh strategického plánu a minulý pátek 19. 11. 2021 se zapojili do jejího projednávání v rámci pracovní skupiny pro biodiverzitu při ministerstvu zemědělství. Ve stejný den vyrazili do bruselských ulic zástupci sekretariátu Birdlife International společně s řadou dalších neziskových organizací a protestovali před Evropským parlamentem. Ten dnes (23.11.2021) schválil novou SZP a začátkem prosince následuje finální hlasování Evropské rady.
Birdlife International zahrnuje aktuální znění SZP ostrou kritikou:
„Nová SZP je zradou evropských občanů. Jejich peníze budou použity ke zničení přírody, zaplavení domovů, otravě vzduchu a vody a k tomu, aby planeta byla neobyvatelná. To vše kvůli dalšímu obohacení těch pár vlastníků půdy a společností, které ze systému profitují. Poslanci by se měli stydět uvést svá jména na tuto legalizovanou loupež.“ Ariel Brunner, vedoucí politického oddělení, Birdlife International (více zde)
Přestože Česká republika z uvedené analýzy sice nevychází úplně nejhůř, zdaleka to neznamená, že tento stav je v pořádku:
„Společně s Hnutím DUHA nevnímáme navržený Strategický plán jako dostačující k naplnění environmentálních cílů SZP a k zajištění udržitelného hospodaření v zemědělské krajině. I přes mírné zlepšení některých ze základních dotačních podmínek, tvz. DZESŮ, nereaguje nový návrh budoucí SZP dostatečně na kritickou situaci biodiverzity, stavu půdy či vod a dopady probíhající klimatické změny. Situaci částečně zachraňují dobrovolná environmentální opatření, kde vnímáme pozitivně jejich rozšíření o nové tituly, jako je agrolesnictví, meziplodiny či kombinované biopásy.“ celkově hodnotí aktuální návrh Strategického plánu Václav Zámečník z ČSO.
Zprávu Birdlife International a Evropského úřadu pro životní prostředí v plném znění si můžete přečíst ZDE.