Metodické pokyny ke Sčítání hnízdních populací vodních ptáků

Termíny sčítání

První kontrola se provádí v druhé polovině května a druhá v druhé polovině června. Volba termínu není striktně vázána na konkrétní datum.

Lokality

Sčítání se provádí na všech lokalitách s výskytem vodního ptactva, jako jsou rybníky, přehradní nádrže, jezera, štěrkoviště, pískovny, řeky, záplavové oblasti řek, kanály a další. Pro účely tohoto monitoringu se za lokalitu považuje lokalita vymezená v rámci programu Monitoring vodních ptáků v ČR (seznam zde). Pokud objevíte jinou, zde neuvedenou zajímavou lokalitu, na které budete chtít provádět sčítání hnízdních populací vodních ptáků, kontaktujte prosím přímo koordinátorku sčítání Katarínu Slabeyovou, slabeyova{zavináč}birdlife.cz.

Zaznamenávané druhy

Během sčítání se zaznamenávají údaje o výskytu typických druhů vodních a u vody žijících ptáků z řádů potáplice, potápky, veslonozí, brodiví, vrubozobí, krátkokřídlí, dlouhokřídlí, ale i údaje o druzích s užším vztahem k vodnímu prostředí z ostatních řádů, jako např. orel mořský, moták pochop, ledňáček říční, skorec vodní. Zaznamenávání pěvců není povinné kromě skorce vodního. Zaznamenávají se i pozorování nepůvodních druhů (pravděpodobně uniklých ze zajetí), což přispívá k lepšímu celkovému odhadu jejich početnosti ve volné přírodě.

Metodika sčítání

Sčítání se provádí na každé monitorované lokalitě dvakrát. Při obou kontrolách projdeme celou lokalitu podél břehu a zkontrolujeme všechny zátoky a nepřehledná místa. Ptactvo se nesčítá jen na vodní hladině, ale i na přilehlých štěrkových naplaveninách, porostech rákosu a v břehových porostech přilehlých k lokalitě.

  • Na malých vodních tocích procházíme po břehu na celém vymezeném úseku. Během sčítání zapisujeme jen ty jedince, kteří nám proletí za záda nebo do stran, a až na konci sčítání zaznamenáme ty, které jsme tlačili ve směru svého pohybu před sebou.
  • Na větších vodních tocích, velkých rybnících a přehradách, kde není možné jít přímo po jejich břehu, se zastavujeme na břehu v takových místech a intervalech, abychom měli dobrý přehled o celé kontrolované lokalitě.
  • Na malých vodních nádržích je možné i sčítání z jednoho bodu, pokud z něho máme přehled o celé kontrolované lokalitě.

Ptáci:

  • Zaznamenáváme celkový počet jedinců daného druhu.
  • U druhů, kde je možné rozlišit pohlaví (veškeré druhy kachen, moták pochop) sčítáme odděleně samce a samice. U těchto druhů se pokuste určit pohlaví všech dospělých jedinců.
  • Zjišťujeme počet skupinek (rodinek) s mladými, a to pokud možno u každé rodinky zvlášť. Pokud bude zjištěna smíšená skupinka (rodinka) tvořená jedinci více druhů, zaznamenáme počet dospělých jedinců a počet mladých jedinců jednotlivých druhů v každé skupince.
  • POZOR ZMĚNA Dále zjišťujeme věk mláďat (v 3 kategoriích): I. malá mláďata v prachovém peří, II. vyrážejí toulce per, III. pera podstatně delší než toulce. Podrobnou metodiku pro určování stáří mláďat kachen najdete zde.
  • Uvádíme kategorie hnízdního výskytu dle metodiky Atlasu hnízdního rozšíření ptáků v ČR (dobrovolně, včetně vysvětlení v poznámce).

Lokalita:

  • Zaznamenáváme výšku vodní hladiny (4 kategorie): lokalita je zcela vypuštěná, snížený stav, normální stav, zvýšený stav (popř. povodeň).
  • Odhadneme, kolik % hladiny pokrývá plovoucí vegetace.
  • Zaznamenáváme negativní faktory (např. kácení stromů, lov, vyrušování rekreanty, rybáři).
  • Zhodnotíme celkový stav lokality z hlediska vhodných podmínek pro ptáky (3 kategorie): špatný, průměrný, výborný.

Ukládání dat

Nástrojem pro sběr dat je on-line Faunistická databáze ČSO. Spolupracovníci budou zapisovat veškerá svá pozorování do databáze bezprostředně po sčítání, a to nejpozději do jednoho týdne po každém sčítání.