Psí jednotka

Psí jednotku ČSO tvoří psovodka Klára Hlubocká s Chesapeake Bay retrívry Vikym a Irbis, kteří jsou jako jediní v Česku speciálně vycvičení na hledání otrávených návnad a jejich zvířecích obětí. Hlubocká navštěvuje se psy důležitá místa výskytu dravců, případně místa dřívějšího trávení. Kromě toho vyjíždí k případům na žádost policie či dalších institucí, ale také na ohlášení občanů a k případům, které jí ohlásí speciálně vyškolení terénní spolupracovníci.

Psí jednotka ČSO – Klára Hlubocká s retrívry Vikym a Irbis.

 

Nejnovější příspěvky

Traviči nejčastěji používají nelegální jed karbofuran. Ten je pro svoji přílišnou jedovatost od roku 2008 zakázán v celé EU. Trestným činem je i jeho samotné držení. Dříve se používal jako insekticid a herbicid v zemědělství. Působí velmi rychle, zvířata po jeho pozření umírají bolestivě v křečích, přičemž roztahují křídla, zatínají pařáty a někdy mají ještě otrávený kus návnady v zobáku. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení. Karbofuran zabíjí až čtyři živočichy v řadě, a tak lze nalézt zvířata, která se otrávila pozřením části jiného otráveného živočicha.

Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 200 případů, jejichž obětmi se stalo přes 600 zvířat.

Kriminalisté kvalifikují případy trávení dravců a dalších zvířat jako trestné činy týrání zvířat, pytláctví a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Pachatelům může za tyto činy hrozit i několik let za mřížemi. V minulosti se podařilo s přispěním psí jednotky usvědčit a odsoudit za trávení volně žijících živočichů již tři pachatele. Dva z nich se k trávení přiznali a jako motivaci uvádějí, že jedem chtěli hubit škůdce jejich chovů.

  • Prvním odsouzeným se stal v roce 2021 šedesátiletý rybníkář z Klatovska, který dostal podmíněný trest 2,5 roku s odkladem na 3,5 roku za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých karbofuranem u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. Tento travič vinu odmítá.
  • Druhý travič – třiasedmdesátiletý myslivec a chovatel drůbeže a holubů z Břeclavska – odešel od soudu v roce 2022 s trestem tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Muž se k trávení přiznal během výslechu.
  • Naposledy byl v roce 2024 odsouzen dvaapadesátiletý myslivec a chovatel loveckých psů a ryb z Příbramska, kterému byl vyměřen dvouletý podmíněný trest a pokuta 250 tisíc korun. Muž otrávil celkem 8 zvířat – 2 kriticky ohrožené orly mořské, 2 silně ohrožené vydry říční, 2 lišky obecné, 1 káni lesní a 1 kunu skalní. Společenská hodnota zvířat, která travič zabil, byla vyčíslena na 630 tisíc korun. Muž se k trávení přiznal už v počátku řízení a uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu.

Podezření na otravu. Jak poznat?

  • víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
  • podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
  • mrtvé zvíře poblíž návnady
  • mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
  • mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
  • mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)

Co dělat v případě nálezu?

  • Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších lidí, dětí i zvířat.
  • Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
  • Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
  • Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
  • POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed

Příručka Ptačí kriminalita ke stažení

Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past… je podtitul příručky o ptačí kriminalitě. Příručka je určena všem milovníkům přírody, ornitologům, ale i lidem, kteří do přírody chodí za jiným účelem. S otráveným nebo zastřeleným dravcem se může setkat kdokoli, od pejskařů po skautské oddíly. Při své práci ji mohou využívat orgány činné v trestním řízení i pracovníci státní ochrany přírody nebo záchranných stanic.

Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.

Další informace

Tematické číslo časopisu ČSO Ptačí svět, které se zabývá ptačí kriminalitou.

Zdroje informací

Karbofuran

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32007D0416

https://www.karbofuran.cz/

Trestní zákoník:

§ 284 Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví


Historie psí jednotky ČSO

Česká společnost ornitologická má ptačí kriminalitu v hledáčku již od roku 2000. Za účelem zjišťování a prevence ilegálních aktivit páchaných na ptácích jsme v dubnu 2017 založili terénní jednotku v projektu PannonEagle Life. Jednotka vznikla ve složení: psovodka Klára Hlubocká a její pátrací pes Chesapeake Bay retrívr Sam. V červnu 2017 se tým rozrostl o nového člena – štěně Chesapeake Bay retrívra, které dostalo jméno Victory (Vítězství), jež navrhli členové a podporovatelé ČSO.

Psí jednotka ČSO
Psí jednotka ČSO v roce 2017: zleva Sam, Klára a Viky. Foto: archiv ČSO.

V roce 2020 bohužel psí jednotka přišla o zkušeného Sama po náhlé břišní příhodě. Mladý Viky by zůstal na náročnou práci sám, a proto jsme se rozhodli pořídit štěně, tentokrát fenku, která dostala jméno Irbis.

Psí jednotka v novém složení z roku 2020. Psovodka Klára Hlubocká, fenka Irbis (vlevo) a pes Viky.

V únoru 2021 jsme zaznamenali prozatím největší nález od roku 2017, kdy vznikla terénní psí jednotka. Šlo o 16 mrtvých zvířat včetně 1 orla mořského, 2 jestřábů lesních a 3 kání lesních. Více ZDE.

Od roku 2024 funguje psí jednotka i díky projektu LIFE EUROKITE, který má za cíl snížení úmrtí dravců způsobených lidskou činností, a to jak úmyslnou (otravy dravců), tak neúmyslnou (např. úrazy elektrickým proudem, kolize se silniční a železniční dopravou).