Zachráněné hnízdo motáků lužních u obce Koněšín. Foto: Ivan Kunstmüller
Vydejte se s námi na exkurzi do polí Svitavska za motáky lužními! Ještě nedávno byli motáci lužní v Česku téměř na pokraji vyhynutí. Dnes se jejich stavy postupně zvyšují a to i díky přímé ochraně hnízd. Jak taková ochrana probíhá a co motáky a další polní ptáky v zemědělské krajině ohrožuje, se dozvíte na exkurzi, kterou Vás provedou ornitologové věnující se ptákům zemědělské krajiny.
Sejdeme se 13. 8. 2022 ve 14 hodin v obci Újezdec na Svitavsku u odbočky směrem na Horní Plesy (GPS: 49.8840033N, 16.2098283E).
Svou účast, prosíme, potvrďte vyplněním registračního formuláře nejpozději do 11. 8. 2022. Kapacita je omezená.
Bližší informace k akci poskytne Michaela Kadavá na emailu: kadava@birdlife.cz
Akce byla podpořena Ministerstvem životního prostředí.
Na počátku roku 2021 spustila ČSO ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege ) projekt Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců. Z názvu projektu lze vyčíst také jeho hlavní cíl, čímž je vytvoření trvalé spolupráce mezi jednotlivými zájmovými skupinami, které se podílejí na utváření zemědělské krajiny. V rámci projektu proběhla řada individuálních setkání a několik kulatých stolů, kam byli přizváni zemědělci, starostové, myslivci, včelaři a ochránci přírody.
Účastníky exkurze přivítalo v Sasku slunečné počasí a předseda LPV Andy Paul. Foto: Veronika Chvátalová
V listopadu minulého roku proběhl veřejný seminář, kde kolegové z DVL představili v prezentacích aktivity spojené s ochranou přírody. Protože by byla škoda, si tyto projekty ukazovat pouze na fotografiích, rozhodli jsme se uspořádat exkurzi přímo do Saska, abychom si ochranářské úspěchy DVL mohli zažít na vlastní kůži. Akce, která proběhla v pracovním týdnu od 26. do 28. 4. 2022, se účastnilo 17 osob z různých oborů, které spojoval zájem o ochranu přírody a touha se dozvědět něco nového. A to se podařilo – němečtí projektoví partneři připravili pestrý program, který oslovil všechny účastníky. Někteří byli natolik nadšení, že se rozhodli nenechat si své dojmy z exkurze pro sebe a podělit se o ně s Vámi.
Obnova třešňové aleje v Kirschallee
Vyjeli jsme v úterý v dopoledních hodinách, abychom se potkali v Hrádku nad Nisou na společném obědě s našimi německými průvodci vedenými Andym Paulem z LPV (Landschaftspflegeverband „Zittauer Gebirge & Vorland“ e. V.“) Cestou jsme v dálce viděli obrysy povrchového dolu Turów na polské straně hranice a také již vytěžená a následně zatopená území na straně německé.
Stará třešňová alej v Saském Kirschallee. Foto: Veronika Chvátalová
V odpoledních hodinách jsme přijeli do Jauernicku, kde nás v Kirschallee uvítali pan starosta a za LPV Katrin Müller. Stáli jsme u dlouhé aleje kvetoucích třešňových stromů, o kterou pečuje Spolek pro ochranu krajiny Horní Lužice. Katrin hovořila o údržbě staré aleje a o jejím významu pro saprofytický hmyz, který se živí odumírajícím dřevem. Ptáci a netopýři mohou ve starých stromech plných dutin a otvorů najít nejen potravu, ale i místo k hnízdění. Přes 85 let starou třešňovou alej je potřeba udržovat občasným dosazováním nových stromů. Právě zde spatřuje LPV potenciál ke spolupráci s veřejností. Na nové stromy v aleji přispěli dárci, přičemž někteří si je také sami zasadili, posléze byl každý strom opatřen cedulkou se jménem dárce.
Z hnědouhelného dolu největší jezero v Sasku
Následovala procházka podél rekultivovaného hnědouhelného dolu Berzdorfer See. Dnes zatopený důl slouží od roku 2013, kdy byl napuštěn, především jako turistická atrakce a místo k rekreaci. S plochou více jak 960 hektarů je to největší saské jezero. Koupání v jezeře je na vlastní nebezpečí. Kvůli nebezpečí sesuvů půdy je zakázaný vstup do blízkého lesa. Prohlédli jsme si z vyhlídky vodní plochu a pak jsme došli až k nově vytvořenému mokřadu, kde nyní mohou díky péči ochránců přírody žít různé druhy živočichů, mj. např. vzácná vážka plavá (Libellula fulva).
Bývalý povrchový důl Berzdorfer See určený k těžbě hnědého uhlí, dnes rekultivační jezero využívané k rekreaci. Foto: Frank VincentzVážka plavá byla poprvé pozorovaná na jezeře Berzdorfer See v roce 2019. Foto: Istvan Palfi
Za slíďákem břehovým na raftech po řece Nise
Z Jauernicku jsme přejeli do Rotsteinu do hotelu Berghotel Rotstein, kde jsme se ubytovali a využili chvilku, než zapadne slunce, abychom vystoupali na rozhlednu a obdivovali krásu okolní krajiny, která je nejstarší přírodní rezervací v Sasku.
V dopoledních hodinách dalšího dne na nás čekal sjezd řeky Nisy na raftech. V řece bylo dost vody, sjezd nebyl nikterak nebezpečný, ale tři jezy, které jsme přejeli, jsme si užili i tak dost. Cestou po řece nás doprovázel luňák červený a spousta dalších ptáků, jejichž přítomnost komentovali zúčastnění ornitologové. Udělali jsme si zastávku na písčitém břehu, který je udržován proti zarůstání vegetací, aby na něm mohl žít vzácný druh pavouka slíďák břehový (Arctosa cinerea). Tento pavouk si nedaleko vody vyhloubí v písčitém substrátu mělkou noru vystlanou pavučinou, aby nedošlo k jejímu zasypání. Pokud by vodní hladina stoupla, slíďák noru zapřede a díky vzduchové kapse může krátkodobou záplavu přečkat uvnitř.
Vyjížďka na raftech po řece Nise. Foto: Václav ZámečníkSlíďák břehový se nám nakonec ukázal v celé své kráse přímo na jednom z raftů. Foto: Ivana Šabaková
Výsadba pobřežních křovin pro podporu bobra i ťuhýků
Odpoledne jsme se přemístili do Lodenau, kde jsme si prohlédli úpravy vodního toku včetně ochrany břehových dřevin a bobra, který se sem navrátil z polské strany a začal si tu stavět typické hrady a hráze. Bobr je schopen ohlodat dolní část kmene vzrostlého stromu a zcela jej tak zničit. Překvapila nás informace, že si bobři nikdy nezničí své životní prostředí a nezlikvidují všechny stromy. Katrin nám popsala způsob, jak vysázené vrby ochránit do země zakopaným pletivem před zničením hraboši i bobrem. Viděli jsme také od bobrů okousané rákosí, které se díky této „péči“ nemá šanci šířit podél celého břehu toku.
Během jízdy po této části Saska, kterému se říká Trojmezí – stýkají se zde hranice tří států Německa, Polska a České republiky – jsme měli možnost sledovat krásu zdejší krajiny. Silnice byly často lemovány z obou stran stromořadím. Tady jsme mohli obdivovat různé příklady ochrany volně žijících živočichů. Podél okrajů silnice nám byly ukázány plastové zábrany různých výšek, které zamezují vstupu žab a jiných obojživelníků přímo do vozovky.
Přijeli jsme do Deschky, kde se LPV stará o louku, na které žijí v symbióze motýli modrásci očkovaní (Phengaris teleius), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a mravenci z rodu Myrmica. Vedle diskuze o managementu modráskové louky, jsme si zároveň mohli poslechnout zpěv slavíka. Krása!
Modrásek očkovaný na krvavci totenu. Foto: Chris van Swaay
Jak na výrobu hmyzích hotelů?
Během naší cesty jsme se zastavili hned na několika místech, kde nám byli představeny informačními tabule, hmyzí hotely, budky pro ptáky a různé další ekovýchovné prvky pro děti i dospělé. Zaujalo nás zjištění, že zdaleka ne každý domeček je pro hmyzí obyvatele vhodný – veliké otvory v cihlách nevyhovují a navíc se sluncem rozpalují, pláty kůry a šišky také mnoha druhům neslouží. Pokud je úkryt zamýšlený pro hmyz, neupevňujeme na něj ptačí budky. Nejvhodnější je jíl, rovně zastřižená stébla rákosu a vrty do tvrdého dřeva v hloubce 5-7 cm kolmo na špalíček s hladkým otvorem, aby si hmyz nepotrhal křídla. A aby toho nebylo ten den málo, zajeli jsme ještě do Pfaffendorfu na statek soukromého zemědělce, který se stará o 30 krav, pěstuje plodiny na polích a na statku má zřízenou prodejnu, kde si místní obyvatelé mohou nakoupit kvalitní lokální potraviny.
Účastníci exkurze obdivují velký hmyzí hotel. Foto: Ivana Šabaková
Třetí den naší výpravy zahájili někteří účastníci ranní ornitologickou vycházkou… a že tu bylo na co se dívat a co poslouchat!
Poté jsme společně navštívili hřbitov, ve kterém roste na 1 700 lip pěstovaných unikátním způsobem, kdy se každý rok ořeže asi 250 těchto stromů tzv. „na hlavu“. Zachovávají se staré stromy s dutinami vhodnými pro ptáky a rovněž se stromy průběžně dosazují.
Hlavaté lípy a mokřady v Olbersdorfu
Přejeli jsme do Olbersdorfu, kde jsme si prohlédli místní jezírko, vedle něj koupaliště se zábranami proti pádu obojživelníků (obojí je vyvedené v nerezu) a nedaleké místo, kde byl dříve nevyužívaný tenisový kurt. Kvůli přítoku vody a její regulaci byl tento kurt zrušen, hlína vytěžena a byly vytvořeny mokřady, které slouží k napájení koupaliště, k ochraně před povodněmi a jako stanoviště pro řadu živočichů
V Kurort Oybinu jsme viděli místní úzkorozchodný parní vláček, který vozil děti a turisty směrem k Žitavě a zpět. Nedaleko od nádraží jsme sledovali hnízdo sokola a výra a čekali, zda se nám ukážou. Nakonec těm nejvytrvalejším se poštěstilo sokola zahlédnout. Další zastávkou byly pískovcové skály Kalich a poté jsme se zajeli podívat na starý již nepoužívaný skokanský můstek, odkud byl krásný výhled na Olbersdorf.
Alej hlavatých lip. Foto: Václav Zámečník
Ukázka obnovy mokřadů v Olberdorfu. Foto: Veronika Chvátalová
Osvěta + spolupráce = cesta ke zdravé krajině
Naší poslední zastávkou byl Waltersdorf, kde nám LPV v informačním centru Dům Přírodního parku Žitavské hory prezentovalo projekty na záchranu tamních ohrožených druhů. Ještě chvíli jsme před odjezdem do Čech poseděli v místní kavárně, vnímali jsme krásu okolní přírody a vstřebávali zážitky z opečovávané krajiny Rotsteinu, Trojmezí a Žitavských hor. Naši průvodci ochránci přírody Andy a Katrin nám předali mnoho informací o tom, jak v této části Německa pečují o krajinu, jaké úsilí musí vynaložit pro získání finanční podpory a jak je potřeba změnit myšlení lidí, aby pochopili, co je důležité proto, abychom mohli žít na této planetě v souladu s přírodními zákony.
Výsledkem našeho ochranářského putování bylo především poznání že:
… když se spojí lidé různých profesí a zájmů (zemědělci, ornitologové, včelaři, ochránci přírody, členové místních samospráv a další), kterým není lhostejný stav přírody, diskutují spolu a hledají kompromisy, tak mohou najít společnou cestu a mnohé změnit
… když se instalují naučné panely na stezky, po kterých se pohybují lidé, může to být cesta, jak jim podat informace týkající se ochrany přírody, které by se k nim jinak stěží dostaly
… pokud několik generací žilo v oblastech těžce zasažených průmyslem nebo intenzivním zemědělstvím, je nezbytné věnovat se dětem a mládeži a předávat jim poznání, které se jejich (pra)rodičům nedostalo.
Radim Kupka, Ivana Šabaková a další účastníci exkurze.
Chřástal polní v celé své kráse. Foto: Jan Johanides
„Rép rép rép“ ozývá se z nedaleké louky. Kdo mě to v noci vzbudil ze spaní tou řehtačkou? To vás svým zvláštním monotónním voláním lákají na večerní procházku chřástali polní. Pojďme společně vyrazit za noční přírodou horského masivu Králického Sněžníku a zjistit, kolik takových rušitelů nočního klidu napočítáme.
V pátek 17. 6. 2022 se sejdemena horské chalupě ve Valbeřicích (50.099325N, 16.856319E), kde bude zajištěno ubytování. Příjezd je možný mezi 16. až 20. hodinou. Plánovaný konec akce je v sobotu 18. 6. kolem oběda. Doprava na akci je po vlastní ose.
Společný program začne ve 20:00 krátkou přednáškou s diskuzí věnovanou chřástalu polnímu a v noci bychom se vydali na výpravu za voláním chřástalů polních spojenou s jejich odchytem. Po mapování bychom si dopřáli zasloužený odpočinek a akci bychom zakončili společným sobotním obědem. Vařit si budeme dohromady.
Svou účast prosím potvrďte vyplněním tohoto formulářenejpozději do 15. 6.
Budeme rádi, když se k nám připojíte.
Těší se na Vás Václav Zámečník a Michaela Kadavá z České společnosti ornitologické.
Akci finančně podpořilo Ministerstvo životního prostředí a Královehradecký kraj.
První výsledky sčítání ptáků na polích v Praze, kde se začíná hospodařit přírodě šetrnějším způsobem, jsou mírně nadějné. Druhová pestrost a početnost ptáků v době hnízdění se na „ekologických“ polích v Praze oproti kontrolním plochám mírně zvýšila. Změny jsou ovšem stále pod hranicí statistické významnosti a bude třeba delšího sledování, aby se ukázalo, zda změna hospodaření přináší kýžený efekt.Continue reading „Šetrné hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem, ukazují první výsledky sčítání“
Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců – to je dlouhý, ale přiléhavý název regionálního projektu, který jsme odstartovali zkraje letošního roku ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege). Projektové území ČSO se nachází v mikroregionu Nechanicko, kde se snažíme přivést ke společné diskuzi o krajině všechny, kteří mají zájem o její ozdravení. Po řadě individuálních schůzek se starosty a starostkami obcí, zemědělci a zástupci mysliveckých sdružení se měli možnost všichni společně setkat na veřejném semináři, který se konal 1. -2. listopadu v Kulturním domě v Nechanicích. Poprvé zde představili svůj spolek také kolegové z Německa a seznámili posluchače s jejich aktivitami na ochranu krajiny. Princip ochrany přírody založený na vyrovnané diskuzi mezi všemi zúčastněnými stranami následuje právě i tento pilotní projekt v Česku (více o projektu zde).
Rok 2021 byl pro většinu dravců a sov rokem velmi atypickým. Nejinak tomu bylo i v případě hnízdění motáků lužních v okrese Třebíč na Vysočině. A to z důvodu naprostého nedostatku jejich hlavní potravy – hrabošů polních. Oproti předcházejícím dvěma rokům (2019, 2020), kdy byla gradace hrabošů, zahnízdil na Třebíčsku jen zlomek párů. Zatímco v roce 2019 se podařilo na okrese prokázat hnízdění celkem 59 párů a v roce 2020 celkem 54 párů, v roce 2021 to bylo pouhých 9 párů!
Vyšší druhová rozmanitost ptáků a jejich početnost souvisí s velikostí půdních bloků. Ukazuje to výzkum vědců v příhraničních oblastech Česka a Rakouska. Odborníci zjistili, že v Rakousku je bohatší zastoupení ptáků. Vědci ve studii také navrhují ochranná opatření, která by pomohla biodiverzitě i proti erozi.Continue reading „Ptákům i zajícům se lépe daří v menších polích. Česká to nejsou!“
V období květen až červenec 2021 byla provedena pravidelná kontrola již víceméně známých hnízdišť motáka lužního v kraji Vysočina, ale také dalších oblastí s potencionální možností zahnízdění. Převážně se jednalo o preferované zemědělské plodiny (vojtěška, ozimý ječmen, pšenice, ale také mokřadní louky), které moták lužní s oblibou vyhledává pro založení hnízd. Tato činnost obnáší stovky naježděných kilometrů, ale také stovky hodin strávených v terénu. Monitoring byl prováděn za účelem potřeby zajištění ochrany hnízdiště, ale také pro získání hnízdních dat pro výzkum hnízdní populace. Výzkum je prováděn pravidelně již od roku 2000 (např. práce Kunstmüller Crex 2004, 2013 a 2016; Sluka 2005 a 2009; Tichodroma 2013; Zprávy MOS 2015). Continue reading „Praktická ochrana hnízd motáka lužního v okresech Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov v roce 2021“
Přes sedm tisíc lidí z různých zemí Evropy sleduje příběh čapího hnízda v krkonošském městysu Mladé Buky. Samec zvaný Bukáček přišel v květnu o partnerku, která zahynula na sloupu elektrického vedení a dál se staral o tři čapí mláďata. Bohužel, pravděpodobně stejný osud jako samici potkal na konci července také jedno z mláďat, když po dosednutí na dráty vysokého napětí spadlo na zem. Zda-li smrt mláděte skutečně zapříčinil elektricky proud je stále v šetření.Continue reading „Jak usnadnit život čápům“
Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s odborníky z Akademie věd ČR a České zemědělské univerzity zkoumá, zda změna hospodaření na zemědělské půdě v majetku hlavního města Prahy přinese kýžené zlepšení stavu ptactva. Od roku 2020 ornitologové mapují ptactvo na polích, na nichž se má nově hospodařit způsobem šetrným k přírodě. Ptáky sledují také na kontrolních plochách, kde se způsob hospodaření nemění. Robustní uspořádání výzkumu umožní zhodnotit, nakolik změna hospodaření ptákům pomohla. V loňském roce odborníci na polích a v jejich nejbližším okolí v Praze zjistili 55 ptačích druhů a bude zajímavé sledovat, zda a jak se druhové složení a počty ptáků změní v tomto roce.Continue reading „Na polích Prahy se bude hospodařit šetrným způsobem a ornitologové sledují, zda to pomůže ptákům“
Téma volně pobíhajících psů ohrožujících divoká zvířata koluje mezi pejskaři, myslivci a ochránci přírody od nepaměti. Když setkání psa s divokým zvířetem vyvrcholí v tragickou a včas mediálně uchopenou událost, následky chování lehkomyslných pejskařů jsou zjevné. Odborná veřejnost však považuje za problém i samotné rušení zvířat. Nepřímé hrozby, kterým divoká zvířata čelí kvůli častému rušení, ale zůstávají velmi těžko uchopitelné, nezmapované, zkrátka, pro většinu lidí neviditelné. To v případě ptáků platí dvojnásob. Z nedostatku potřebných argumentů pak těží mnozí pejskaři po celém světě a celá problematika je většinou opomíjena nebo zlehčována. „Vždyť automobilová doprava, cyklisté, čtyřkolky nebo zemědělství představují pro ptáky mnohem větší problém,” slýcháme často. Bezradní majitelé psů také běžně argumentují, že přirozenému psímu instinktu neporučí: „To má strávit celý život na vodítku?“ uzavírají mnohdy celou debatu.Continue reading „Na procházku se psem s respektem k přírodě“
Přímá ochrana hnízd ptačích druhů ohrožených zemědělskými pracemi je v mnoha případech jedinou možností, jak podpořit jejich úspěšné hnízdění. Je potěšitelné, že i díky podnětům od laické veřejnosti a zvýšenému zájmu ornitologů i samotných zemědělců se tento model ochrany stále více využívá. Nicméně základním předpokladem k úspěšné ochraně je úzká spolupráce s hospodařícími zemědělci, která je ve většině případů příkladná. Samostatnou kapitolou jsou přitom zemědělci, kteří k přímé ochraně přistupují aktivně a hnízda sami dohledávají. Jejich počet roste, což přináší naději nejen pro zachráněná hnízda, ale i pro krajinu jako celek.
Celkem bylo v roce 2020 v rámci ochranářských aktivit podpořených MŽP, Pardubickým a Královéhradeckým krajem označeno 67 hnízd čejky chocholaté ohrožených jarními pracemi, domluvena úprava seče na loukách s 15 pozicemi volajících samců chřástala polního a dohledáno 79 hnízd motáků lužních, z nichž 21 bylo oploceno kvůli bezprostřední hrozbě zničení při sklizni. Další blíže neurčený počet hnízd a mláďat přitom zachránili zemědělci sami. Kolik takových více či méně utajených ochránců přírody mezi zemědělci je nevíme a tak není možné je všechny pochválit. Přesto bych zde rád alespoň některé případy vyzdvihl a poděkoval jim touto cestou za jejich příkladný přístup k přírodě.
První zachráněné hnízdo čejky chocholaté na Královéhradecku v roce 2020 u obce Staré Nechanice. Foto: Václav Zámečník
Už několik let sleduje hnízdní výskyt čejek traktorista Jaroslav Tomáš z podniku ZS Kratonohy a.s. u Hradce Králové. Před tím, než na poli zahájí jarní přípravu, se vždy přesvědčí, zda jsou přítomné čejky. A poté se snaží dohledat všechna přítomná hnízda, která by bez přímé ochrany traktorem rozjezdil. V roce 2020 tak sám zachránil 12 hnízd. Jeho zkušenosti přibližuje krátký filmový dokument Čejky, motáci a lidé, který je ke zhlédnutí zde.
S maximálním ohledem k přírodě hospodaří také soukromý zemědělec Petr Novák z Kochánova u Havlíčkova Brodu. Při ochraně čejek spolupracuje s ornitology až do té míry, že sám hnízda dohledává a dokonce i vypisuje odměnu za jejich nalezení. Navíc mozaikovitě seče květnaté louky, zakládá aleje ovocných stromů a realizuje krmné i nektarodárné biopásy. Na svých pozemcích nechal instalovat naučné tabule o šetrném hospodaření v krajině. Pozoruhodné na tom přitom je, že většinu těchto aktivit realizuje za své peníze a to včetně biopásů, které chce dělat podle sebe.
Upřímný zájem o ochranu hnízd čejek projevil také soukromý zemědělec Martin Lička z Vřesiny u Ostravy. Když v dubnu letošního roku získal do užívání nové pole, objevil na něm několik párů čejek. Předpokládal, že na poli čejky hnízdí a jelikož nechtěl zničit hnízda, tak si vyžádal, aby se nejprve hnízda dohledala. Přestože už ho tlačil termín zasetí, počkal nakonec dva týdny až do doby, kdy byla vyvedena čejčí kuřátka.
Čejka chocholatá s mláďatem u polní mokřiny. Foto: Bohuslav Pešek
Také zemědělci hospodařící na travních porostech s výskytem chřástala polního jsou ve většině případů velmi vstřícní k ochraně hnízdišť tohoto ohroženého druhu. Už několik let pracovní skupina ČSO pro Ptačí oblasti Orlické Záhoří individuálně chrání stanoviště chřástalů. Celou oblast zemědělsky obhospodařuje soukromý zemědělec Ondřej Hulc. Ten se před každou sečí vždy ujišťuje, zda nebyl na dané louce zjištěn výskyt chřástala a v případě potřeby ponechává cca 3-4 ha plochy podle pozice volajícího samce. Podobná spolupráce funguje s několika zemědělskými podniky také v Ptačí oblasti Králický Sněžník.
Nesklizená plocha obsazená volajícím samcem chřástala polního u obce Dolní Boříkovice. Foto: Václav Zámečník
Díky podnětu místních obyvatel obce Kruh v Podkrkonoší se následným monitoringem podařilo zmapovat celkem 5 stanovišť chřástalů polních, z toho v jednom případě v pšeničném poli. Hospodařícím zemědělcem je zde Pavel Janata, který se dlouhodobě snaží podpořit při svém hospodaření i nejrůznější druhy zvířat například ponecháním vytipovaných části luk nesklizených. Ochrana chřástala polního ho zaujala. Sám se zapojil do nočního mapování spojeného s kroužkováním samců a nakonec se rozhodl ponechat nesklizené plochy kolem všech čtyř zjištěných pozic na travních porostech.
Také s některými zemědělci, na jejichž pozemcích hnízdí motáci lužní, je nadstandartní spolupráce. Některé podniky (např. Agrochema Studenec nebo Rolnická společnost Lesonice a.s.) posílají dopředu osevní plány Ivanu Kunstmüllerovi, který na Vysočině hnízda motáků lužních dohledává. Díky tomu se může přednostně soustředit na polní kultury, které motáci k hnízdění přednostně vyhledávají. Aktivně se do ochrany hnízd motáků lužních na Vysočině zapojuje soukromý zemědělec Radek Dvořák z Koněšína, který při žňových pracích několikrát zachránil ještě nedohledaná hnízda v obilovinách. Hnízda obsekl a sám je i označil.
Jedno z oplocených hnízd motáka lužního na Královéhradecku v roce 2020. Foto: Vladimír Petera
Všem zemědělských podniků, se kterými jsme při ochraně hnízd a hnízdišť v roce 2020 spolupracovali, patří velké poděkování a přání pevného zdraví do roku 2021.
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení.
Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Přímou ochranu hnízd ptáků zemědělské krajiny v roce 2020 dále podpořili:
Chřástal polní je skrytě žijící ptačí druh, jehož hnízdění silně ovlivňuje zemědělská činnost. Jedná se zejména o seč v době hnízdění, která může vyústit v přímou destrukci hnízd i přítomných mláďat. Proto je přímá ochrana hnízdišť chřástalů založená na mapování volajících samců jednou z cest, jak tento druh podpořit.
Chřástal polní. Foto: Jan Johanides
Samotné hnízdění bylo v letošním roce významně ovlivněno suchým jarem. Do května téměř nepršelo a vegetace zejména ve vyšších polohách prakticky nenarostla, což se na většině tradičních lokalit projevilo výrazným propadem početnosti chřástalů polních. Naopak, v nižších polohách byli chřástali polní v letošním roce zaznamenáni i v oblastech, kde se obvykle neobjevují. Zkušenosti s ochranou chřástala polního v roce 2020 představuje nový film.
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
V roce 2020 byla ochrana hnízdišť chřástala polního podpořena dotací MŽP a Pardubického kraje:
Ve druhé polovině října 2020 se bude rozhodovat v Evropském parlamentu o konkrétních podmínkách budoucí Společné zemědělské politiky. Právě teď máme možnost ovlivnit, zda budeme i nadále hospodařit na velkých lánech bez života anebo zda bude zemědělská krajina pestrým a přívětivým místem, kde budou spokojení jak zemědělci, tak i ptáci, hmyz, zajíci a další živočichové.Continue reading „Chcete zdravé zemědělství? Teď máte možnost to říct europoslancům“
Ptáci žijící v zemědělské krajině nemají na růžích ustláno. Od roku 1982 se jejich početnost snížila zhruba o 30 %. Jednou z hlavních příčin je intenzivní zemědělská praxe, při které přírodě nezůstává dostatek prostoru. Projekt podpořený Pardubickým krajem a Ministerstvem životního prostředí se snaží pomoct dvěma ptačím druhům, motáku lužnímu a chřástalu polnímu, které zemědělská činnost bezprostředně ohrožuje na jejich životech. Součástí projektu je mapování hnízdního výskytu obou druhů, praktická ochrana hnízd a šíření osvěty mezi zemědělce a veřejnost.Continue reading „Ornitologové v Pardubickém kraji mapují polní ptáky. Zapojíte se?“
Současná doba je náročná pro všechny. Naštěstí pobyt v přírodě stále zůstává jednou z možností, jak si udržet dobrou mysl. Pokud přemýšlíte nad tím, kam investovat svou energii a současně si ochránit i svoje zdraví, nabízí se mapování hnízdního výskytu čejky chocholaté. S ohledem na aktuální situaci je nejvhodnější zvolit jako mapovací prostředek auto, kterým se bezpečně přiblížíte nejen k čejkám, ale současně omezíte i případný rizikový kontakt s lidmi. Kromě dalekohledu nezapomeňte i na roušku.Continue reading „Bezpečně za čejkami“
Početnost motáků lužních v posledních desetiletích se zvyšuje a přímá ochrana na tom má svůj podíl. V letošním roce početnost a distribuci hnízdících párů významně ovlivnila hraboší gradace. Podle výsledků mapování hnízdilo v Jihomoravském kraji v letošním roce minimálně 70 párů oproti 37 v loňském roce, ve Zlínském kraji 29 oproti 18 párům a v Olomouckém kraji 43 oproti 31 párům. Celková hnízdní populace přesáhla 300 hnízdních párů. Continue reading „Praktická ochrana hnízd motáků lužních v roce 2019“
Čejka chocholatá patří mezi ptačí druhy, kterým se ČSO dlouhodobě věnuje. Od roku 2015 existuje zacílený dotační titul na ochranu jejích hnízdišť na orné půdě a zemědělci si k němu postupně nachází svoji cestu. V roce 2019 bylo do tohoto opatření zařazeno už 465 ha plochy 46 podniků, což dokládá postupný nárůst zájmu o podporu čejky mezi zemědělci. Continue reading „Přímá ochrana hnízd čejky chocholaté v roce 2019“
Praha, 16. prosince 2019. V letošním roce zaznamenali ornitologové rekordní počet minimálně 163 hnízd dravce motáka lužního chráněných před vysečením zemědělskou technikou. Vysoký počet byl způsoben zejména gradací hraboše polního, kterými se motáci přednostně živí. Zachráněno bylo i 41 hnízd čejek chocholatých, 12 hnízdišť chřástala polního nebo 3 hnízda kalouse pustovky.Continue reading „Přímá ochrana ptačích hnízd pomáhá i zemědělcům“
Máme velkou radost, že naše petice Vraťme život do krajiny má už 40 tisíc podpisů online a další tisíce v papírové podobě. Naše kampaň za zdravé zemědělství jde pomalu do finále. Petici chceme ministrovi zemědělství odevzdat na přelomu listopadu a prosince, podpisy proto sbíráme do poloviny listopadu. Continue reading „Petice za krajinu: ukončení sběru podpisů“
Letošní hnízdní sezóna sýčků obecných je u konce a jejich ochránci z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR ji hodnotí jako úspěšnou. Sýčci vyvedli minimálně 59 mláďat, to je o třetinu víc než loni. Ornitologové dále vyvěšovali budky, zabezpečovali technické pasti a s vlastníky pozemků vyjednávali změny v hospodaření. Intenzivní zemědělství a s ním spojený úbytek hmyzu je hlavní příčinou toho, že nyní u nás zbývá asi 100 párů této dříve běžné sovy.
Odborné vzdělávání pro podporu drobné zvěře – Správná praxe při zemědělském hospodaření zaměřená na ochranu ptactva
Zemědělci, myslivci i vlastníci půdy mohou už dnes, pokud se tak rozhodnou, efektivněji chránit ptáky a ostatní živočichy. Existuje celá řada nástrojů, které mohou zlepšit stav zemědělské krajiny.
V nektarodárných biopásech bylo zjištěno až 125 druhů volně žijících včel „samotářek“, čmeláků a vosy. Foto: Anna Talašová
Jedním z hlavních důvodů, proč se dostatečně nevyužívají, je neznalost těchto nástrojů a jejich přínosů pro cílové druhy i pro samotné hospodáře. Právě osvěta je prvním krokem, jak tyto možnosti představit dotčeným hospodářům a motivovat je k zodpovědnějšímu přístupu ke krajině. Větší využívání nástrojů může podpořit nejen hrdličku divokou, ale i celou řadu dalších mizejících ptačích druhů zemědělské krajiny.
Proto Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s ČSO připravila pro zemědělské hospodáře a vlastníky zemědělské půdy vzdělávací projekt, zaměřený na zvýšení povědomí o možnostech obnovy, zachování a zvýšení biologické rozmanitosti zemědělské krajiny. Vzdělávací akce jsou podpořeny z Programu rozvoje venkova, který je v gesci Ministerstva zemědělství.
V průběhu roku 2019 se uskuteční 10 dvoudenních vzdělávacích akcí spojených s exkurzemi v 10 krajích (Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina, Moravskoslezský, Pardubický, Královohradecký, Jihočeský, Plzeňský, Středočeský). Akce zacílené na Jihomoravský, Zlínský a Olomoucký kraj už proběhly nebo je jejich kapacita naplněná. Pokud máte zájem, můžete se přihlásit na zbývající akce, jejichž přehled je uveden níže:
termín – místo vzdělávání – místo exkurze
25.-26.4.2019 – Jihlava – Vidonín, Myslivecký spolek Borovina
30.-31.5.2019 – Ostrava – Albrechtice, Ing. Marek Daňhel
27.-28.6.2019 – Pardubice – Chlumec nad Cidlinou, Kinský dal Borgo, a.s.
25.-26.7.2019 – Hradec Králové – Vinaře, JUDr. J. Sehnal
22.-23.8.2019 – České Budějovice -Bavorovice, Josef Vacík
26.-27.9.2019 – Plzeň – Malá Hraštice, Petr Chlumecký
24.-.25.10.2019 – Příbram – Malá Hraštice, Petr Chlumecký
Semináře jsou samostatné, vždy se jedná 2denní akci. Vstupné je zdarma. Přihlásit se je možné emailem nebo telefonicky na kontakt uvedený níže:
Ing. Marek Kraus
Tel: +420 221 592 964
Mob: +420 602 363 568
Email: marek.kraus(zavinac)cmmj.cz
K přihlášení je nutné nahlásit jméno, příjmení, o koho se jedná (zemědělec, majitel zemědělského nebo lesního pozemku, popř pomocník zemědělce). V případě, že se jedná o zemědělce nebo lesníka, tak je ještě potřeba doplnit IČ a email.
Stěžejními tématy budou:
– zemědělská krajina a polní ptáci, faktory ovlivňující ptactvo na zemědělské půdě, zemědělství a hospodaření se zvěří,
– praktická ochrana polních ptáků v rámci zemědělského hospodaření se zaměřením na inovace a výsledky výzkumu,
– agroenvironmentální a klimatické opatření Biopásy a Ochrana čejky chocholaté,
– zalesňování a zatravňování zemědělské půdy včetně zatravňování drah soustředěného odtoku,
– zakládání, údržba a následná péče o krajinotvorné prvky (zeleň a mokřady),
– správná praxe při nakládání s pesticidy s důrazem na ochranu polních ptáků,
– nelegální zabíjení necílových živočichů – postup při podezření na nelegální aplikaci rodenticidů a insekticidů.
Dvě čejčí mláďata se snaží ukrýt v ploše zařazené do egroenvironmentálně-klimatického opatření Ochrana čejky chocholaté. Kromě čejek tento dotační titul podporuje celou řadu dalších živočichů včetně opylovačů. Foto: Václav Zámečník
Součástí semináře bude exkurze, na které budou představeny příklady správné zemědělské praxe vedoucí k ozeleňování krajiny.
Doufáme, že přínosem seminářů bude obnova krajinných prvků, zajištění pestrosti krajiny a snížení velikosti dílů půdních bloků a monokultur, odpovídající používání pesticidů, zohlednění ochrany živočichů při zvyšující se intenzitě a zvyšování výkonnosti zemědělských strojů a v neposlední řadě adaptace krajiny na probíhající klimatickou změnu.
Lektorem bude Dr. Ing. Petr Marada (Mendelova univerzita v Brně, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Strnady) a Ing. Václav Zámečník (ČSO).
Moravský ornitologický spolek ve spolupráci se Slezskou ornitologickou společností a ZO ČSOP Orchidea Valašsko uspořádá pro své členy a příznivce Výzkumný terénní víkend (VTV), jehož hlavním cílem bude noční monitoring chřástalů polních (Crex crex) v jižní části CHKO Beskydy.Continue reading „Pozvánka na Beskydské chřástalování“
Díky podpoře Ministerstva životního protředí bylo i v roce 2018 možné aktivně chránit ptačí druhy přímo ohrožené zemědělskou technikou. Jednalo se o čejky chocholaté, chřástaly polní a motáky lužní.
Ochrana čejky chocholaté se realizovala zejména prostřednictvím tyčí umístěným na řádek 5 m před a za hnízdem. Celkem bylo touto cestou chráněno 42 hnízd. Navíc se u jednoho hnízdiště se 4 hnízdy podařilo se zemědělským podnikem Rovina Písek domluvit využití agroenvironmentálního opatření na ochranu celého hnízdiště.
Ochrana hnízda čejek pomocí tyčí. Foto: Bohouš Pešek
V případě motáka lužního s nejčastěji ochrana realizovala kombinácí oplocenky a pachového odpuzovače. Celkem se v rácmi projektu podařilo zajistit ochranu 11 hnízdům s celkovým počtem 28 mláďat. Na ochranu motáků lužních přispěl také už druhým rokem Pardubický kraj.
Jedno ze zachřáněných mláďat motáka lužního. Foto: František Buben
Posledním druhem, na kterého byla zacílená zvýšená pozoronost, byl chřástal polní. Hlavní pozornost se soustředila do Ptačí oblasti Králický Sněžník, kde je asi jedna z nejvýznamnějších populací u nás. Celkem bylo chráněno 9 hnízdišť chřástala polního, v 4 případech ponecháním neposečené plochy o velikosti min 1 ha kolem pozice volajícího samce, v 5 případech pak došlo k posunu seče až do července, kdy už hlasová aktivita nebyl zjištěna.
Část louky nesklizené ponechané kolem stanoviště volajícího samce chřástala polního. Foto: Václav Zámečník
Václav Zámečník
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.