Ochrana hnízd motáků lužních

Motáci lužní si ke svému hnízdění často vybírají zemědělské plodiny. Přímá ochrana jeho hnízd před likvidací zemědělskou technikou je zcela klíčovým předpokladem k zajištění dlouhodobé prosperity tohoto druhu. V České republice hnízdil moták lužní dříve vzácně, ale v posledních letech došlo k nárůstu jeho početnosti a právě přímá ochrana hnízd má na tom významný podíl. Zatímco v letech 2001–2003 u nás hnízdilo jen 80–120 párů, v roce 2016 to už bylo zhruba 250 párů.

Ze zimovišť ve střední a východní Africe se moták lužní vrací koncem dubna. V první polovině května probíhají nad hnízdištěm zásnubní lety, kdy může tokat i více párů pohromadě. Hnízdo si staví výlučně na zemi, nejčastěji v obilovinách, řepce, pícninách a v travních porostech. Samice snáší koncem května 2 až 6 bílých vajec, na kterých sedí sama.

hnízdo motáka lužního
Hnízdo motáka lužního. Foto: Václav Klejch

Potravu během inkubace obstarává samec. Po jeho příletu s potravou samice vylétá z hnízda, vykrouží nad hnízdiště a ve vzduchu potravu od samce přebírá. Samice zasedá na snůšku po snesení prvního vejce, a tak se mláďata líhnou postupně po 30 dnech sezení v intervalech 2–3 dnů. Ve stáří 40 dnů dosahují vzletnosti a opouštějí hnízdo. Na hnízdišti pobývají ještě další 2–3 týdny a jsou krmena rodiči.

pět nevzletných mláďat motáka lužního ve hnízdě v obilí
Nevzletná mláďata ve hnízdě. Foto: Petr Moutelík

Vyvádění mláďat spadá do termínu sklizně zemědělských plodin, proto je část hnízd motáka ohrožena vysečením mláďat. Zvýšené riziko je především u kultur s pícninami a na loukách, kde seč probíhá dříve a častěji, ale problematické mohou být i obiloviny. Základním předpokladem úspěšné ochrany je nalezení hnízda. Moták lužní je chráněným druhem, proto by dohledání hnízda měl provést zkušený ornitolog s odpovídající výjimkou ze zákazů zvláště chráněných druhů dle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.

samice motáka lužního s mláďaty na hnízdě v obilí
Samice motáka lužního s mláďaty. Foto: Tomáš Pospíšil

Jako optimální způsob ochrany hnízda se jeví oplocenka z králičího pletiva s okem o úhlopříčce do 15 mm. Celková délka oplocenky by měla být minimálně 8 m délky a výška by měla zhruba odpovídat okolní plodině. Do rohů oplocenky se zatlučou 4 kůly vysoké min 120 cm označené na posledních 8 cm reflexní barvou v rozích. Vhodné je použít pachový odpuzovač (např. Invet, 2 sáčky tablet naftalínu nebo kusů látky saturované naftalínem), který se umístí kolem oplocenky.

hnízdo v obilí oplocené drátěným pletivem nataženým na čtyřech dřevěných kůlech
Oplocenka je efektivní model ochrany hnízda před likvidací zemědělskou technikou. Foto: Václav Klejch

Kromě motáka lužního mohou v zemědělsky využívaných plodinách zahnízdit také moták pochop a moták pilich a výjimečně sovy kalous ušatý nebo kalous pustovka. V případech, kdy je úspěšné hnízdění těchto druhů ohroženo lidskou činností, je žádoucí aplikovat přímou ochranu hnízd po vzoru motáka lužního.

 


Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.