Od roku 2023 začne nové období Společné zemědělské politiky, které přinese celou řadu změn. Jedna z nich se týká i ochrany hnízdišť chřástala polního, kde dojde k posílení jeho ochrany ve volné krajině. Už od roku 2004 existuje dotační program na ochranu hnízdišť chřástala polního, jehož hlavním cílem je na předem vytipovaných loukách zajistit posunem seče až po 15. srpnu bezpečné hnízdění chřástala polního. Zatímco ve chráněných územích se dosud zemědělci domlouvali se státní ochranou přírody na vhodném způsobu hospodaření na každé louce, ve volné krajině bylo rozhodnutí na nich. Pokud nechtěli, mohli si místo opatření na podporu chřástala vybrat základní titul pro hospodaření na travních porostech, který je v termínu seče nijak neomezuje. A to se teď změní. Pokud bude ve volné krajině hnízdiště chřástala polního vymezeno, bude muset zemědělec povinně vstoupit právě do tohoto opatření. ČSO se proto obrací na své členy s prosbou o vytipování vhodných hnízdišť ve volné krajině.
Vidět chřástala polního v přírodě se podaří jen málokomu. Největší šanci mají zemědělci, kteří je občas mohou pozorovat ze svého traktoru při sečení luk. Chřástala tak prozradí zejména jeho typický monotónní hlas, kterým se samci vytrvale ozývají nejčastěji z krytu travního porostu, ale také z obilného pole, vojtěšky nebo jiných polních kultur, které mu poskytují dostatečný kryt. Pro neznalého může hlas připomínat nějaký druh hmyzu, třeba sarančat. Pokud bychom se ho pokusili přepsat do jazyka lidí, znělo by to asi jako „réprép réprép“. Je tak zřejmé, proč je latinský název tohoto druhu Crex crex. Samci se ozývají zejména v noci, kdy lákají protahující samice, ale spárovaní samci mohou volat i ve dne. Hlas tak je možné slyšet prakticky kdykoli už od konce dubna až do konce července.
Během ledna a února 2023 bude Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro nové programovací období Společné zemědělské politiky 2023-2027 revidovat vymezení environmentálních titulů na travních porostech, mezi něž patří i opatření na podporu chřástala polního. Od ČSO se předpokládá, že přijde s návrhy na konkrétní lokality, kde se chřástali polní pravidelně vyskytují a má smysl je zde systémově chránit. Mělo by se jednat zejména o louky, kde samci volají během celé hnízdní sezony nebo se zde objevují až v pozdějším termínu a jejich aktivitu zde obvykle ukončí první seč. Pokud víte o lokalitě, kde se chřástali pravidelně objevují, pošlete informaci s GPS pozicí středu louky Václavovi Zámečníkovi, zemědělskému specialistovi ČSO, na email zamecnik@birdlife.cz.
Zařazení celé louky do opatření na ochranu chřástala není jedinou možností, jak potenciální hnízdiště zachovat. Alternativou je ponechání nesklizené jen části louky, odkud chřástal volá. Pro zemědělce se může jednat o přijatelnější variantu, než zařazení celé louky do chřástalího dotačního titulu. Dle výzkumu může být sice hnízdo umístěné i více než 200 m od pozice volajícího samce, ale nejčastěji bývá do 100 m. Na vhodných lokalitách (prameniště, luční mokřad) tak sice může stačit vymezení plochy o výměře už 1 ha, ale pokud chceme mít větší jistotu, že se opravdu podaří zahrnout i hnízdo, je vhodnější ponechat výměru alespoň 3 ha. Bližší informace o praktické ochraně chřástala polního je možné najít v Ptačím světě 2/2022 na stranách 24-26. Novinkou od roku 2023 je zavedení povinnosti pro zemědělce pobírající dotace na obhospodařování travních porostů ponechat nesklizenou plochu na úrovni 3-15 % celkové výměry louky už od výměry 10 ha.
_____________________________________________________________________________________________________________________________
Vznik tohoto článku finančně podpořilo MŽP v grantovém řízení. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
