Veřejnost na záchranu čápů v Mladých Bucích přispívala štědrými finančními dary (čtete více). Bukáčkova mláďata se už osamostatnila a brzy ze záběrů kamery u hnízda zmizí nadobro. Jaká nebezpečí na ně číhají ve volné krajině, a jak můžeme čápům pomáhat nejen na začátku ale i po zbytek jejich života?

Naším úkolem je zajímat se především o to, v jakém stavu se nachází krajina, ve které čápi žijí. Způsobů, jak přispívat k její ochraně je celá řada. Kromě „čapích celebrit“ z Mladých Buků tak můžeme navíc pomoci i dalším stovkám čapích rodin v České republice.

Nezabezpečené elektrické vodiče – postrach všeho, co lítá

Smrt způsobená elektrickým výbojem nebo střetem s vodičem není ve světě čápů ničím neobvyklým a příznivci čapího hnízda v Mladých Bucích o tom ví své. Již koncem letošního dubna informovala ČSO o třech úmrtích čápů způsobených kolizí s dráty (více zde). Počet dalších takových případů, o kterých se neví, je však pravděpodobně mnohem vyšší. Energetické společnosti nebezpečné úseky postupně zabezpečují, jedná se však o časově a finančně velmi náročný proces. Nejnebezpečnější typ sloupu poznáme podle vodorovné konzoly se třemi podpěrnými izolátory. Tyto sloupy jsou nahrazovány alternativní konzolou (tzv. pařát) doplněnou bidlem z nevodivého materiálu. Jako další ochranná opatření slouží izolované vodiče a kryty zabraňující dosednutí ptáků. V České republice se podařilo zabezpečit již 15 % sloupů. ČSO spolupracuje  se společností EG.D (dříve E.ON) a společně připravují transfery čapích hnízd z aktivních sloupů na náhradní hnízdní podložky.

Pole, louky a mokřady – potravní stanoviště čápů

Pozornost bychom měli zaměřit na to, v jakém stavu se nachází prostředí, ve kterém čápi shánějí potravu. Zemědělská krajina, významné potravní stanoviště čápů, prošla v minulosti proměnami, které v ní zanechaly celou řadu přetrvávajících negativních trendů – velké lány polí s monokulturami, chemizaci nebo odvádění vody z krajiny. Právě tyto faktory ohrožují největší měrou populace čápů bílých.

Jedině zdravá, pestrá a šetrně obhospodařovaná krajina zajistí čápům dostatečnou potravní nabídku. Důležité je proto zachování a obnova krajinných prvků jako jsou mokřady, remízky nebo meze. Klíčová je také podpora ekologického zemědělství. Farmy s drobnými políčky, pestrými osevními postupy a časově rozrůzněnou sklizní travních porostů přispívají k tolik postrádané mozaikovitosti krajiny. K šetrnému hospodaření patří také omezené používání pesticidů, v případě čápů především rodenticidů. Připomínáme případ z roku 2019, kdy se dva čápi na Opavsku otrávili jedem na hraboše (více ZDE).

Jak můžete pomoci: Přestože za stav krajiny jsou velkou měrou zodpovědní vlastníci pozemků a zemědělci, iniciovat pozitivní změny doma i ve svém okolí může kdokoli. K ochraně životního prostředí můžeme přispět nákupem přednostně českých bio potravin a pokud možno, tak podporou šetrně hospodařících zemědělců ve vašem okolí.

Pole politické – o osudu ptačích populací rozhodují zemědělské dotace

Naprosto zásadně určují podobu naší krajiny zemědělské dotace. Ty v současné době nedostatečně odměňují zemědělce za hospodaření citlivé ke krajině. Spíše naopak, vedou k další intenzifikaci hospodaření. Proto jsou pole zoraná až k samotným okrajům cest a v krajině zatížené chemickými látkami chybí remízky, meze nebo mokřady a další krajinné prvky. Překáží velkým strojům a jejich poslání co nejefektivněji sklidit co největší úrodu. Není divu, že naše krajina se na většině území změnila k horšímu. Také díky dopadům klimatické změny dochází k většímu tlaku na udržitelnější zemědělské hospodaření. Změny ale přicházejí příliš pomalu. Důkazem je toho i nedávno schválená podoba Společné zemědělské politiky (SZP) na evropské úrovni. Ambicióznější formy opatření prospívající přírodě se do její finální podoby nepodařilo prosadit. Reakci ČSO a Hnutí Duha na aktuálně schválenou podobu SZP si můžete přečíst v tiskové zprávě.

Schvalovací proces strategického dokumentu na národní úrovni stále probíhá a potrvá do prosince 2021. V současné době se potýká s velkým množstvím námitek ze strany neziskových organizací, včetně ČSO. Ta začátkem července poslala ministrům Tomanovi a Brabcovi otevřený dopis, ve kterém se společně s Hnutím Duha zasazuje o udržitelné hospodaření a předkládá konkrétní návrhy k jeho dosažení. K vývoji SZP na území České republiky se vyjádřilo také šest neziskových organizací zastupujících zemědělskou veřejnost ve společném dopise určeném ministrovi zemědělství, který dokládá, že i část zemědělské veřejnosti není spokojená se stávajícím návrhem strategického dokumentu.

Největší naděje z pohledu ochrany přírody se vkládají do nového nástroje SZP tzv. ekoschémat. Jedná se o finanční nástroj, na základě kterého budou zemědělci motivováni k šetrnému hospodaření. Na rozdíl od předchozí metody ozelenění dotací (tzv. greeningu) mají ekoschémata větší potenciál ukázat zemědělcům správnou cestu k šetrnému způsobu hospodaření. Nyní je na ministerstvu zemědělství, aby tento nástroj k ochraně přírody využilo efektivně. I vy jej o to můžete požádat.

Nadále je také potřeba bojovat za prostor, peníze a změnu pro přírodu. Více o těchto požadavcích ČSO a Birdlife International si můžete přečíst ZDE