Ptačí ráj v Brně má zaniknout. Kvůli rozšíření průmyslové zóny

Vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města. Tím by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky, jako jsou koroptve, vlhy, břehule, pěnice vlašské a mnoho dalších. Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) tu spočítala celkem 122 druhů ptáků. Proti novému územnímu plánu podala námitku a žádá město Brno, aby ochránilo tuto jedinečnou lokalitu a podporovalo ve městě udržování zeleně, která by sloužila nejenom zvířatům, ale i lidem.

Nákupem bulharského vína podpoříte ochranu orla královského

Zatímco u nás hnízdící orli královští patří do tzv. panonské subpopulace tohoto druhu, jejíž hlavní část hnízdí v Maďarsku, na Balkánském poloostrově (v Makedonii, Bulharsku a evropské části Turecka) hnízdí subpopulace thrácká. U thrácké populace, stejně jako u „naší“ panonské, dále u anatolské populace z asijské části Turecka a u populace kavkazské, jsou dospělí ptáci stálí, zatímco mladí ptáci částečně tažní nebo rovněž stálí. Continue reading „Nákupem bulharského vína podpoříte ochranu orla královského“

jiřičky

Výsledky výzvy Koukejte, co kde lítá!

Na jaře 2020 jsme v prvním čísle Ptačího světa – Ptákovi roku 2020 vyzývali k zapojení do mapování hnízdišť vybraných druhů synantropních ptáků: rorýse obecného, kavky obecné a jiřičky obecné.  Do této výzvy se zapojilo 83 dobrovolníků, kteří vložili získaná data do databáze registrovaných hnízdišť na rorysi.cz. Právě do ní se snažíme údaje o hnízdištích shromažďovat a získaná data pak využívat k ochraně všech tří jmenovaných druhů. Slouží tak nejenom nám, ale všem, kdo stránky navštíví, stále častěji i úředníkům, kterým přijdou údaje vhod při výkonu státní správy.

Nezbytnými údaji, bylo potřeba zaznamenat, aby byl údaj pro ochranu hnízd použitelný, bylo:

1) Datum a hodina pozorování.

jiřičky

2) Obec, název ulice a popisná čísla domů, na kterých jste hnízda zjistili.

3) Počet hnízd na každém čísle popisném zvlášť.

Pro sledování jednotlivých druhů byly připraveny i podrobnější metodiky:

Metodika jiřička

Metodika rorýs

Metodika kavka

Jak už bylo výše uvedeno, do výzvy zapojilo 83 mapovatelů. To je oproti 32 z roku 2019 výrazný nárůst. Všem dobrovolníkům, kteří se do mapování zapojili a přispěli tak k získávání údajů využitelných pro ochranu přírody moc děkujeme!

Výrazně se rovněž zvýšil počet registrovaných hnízdišť, jak je patrné z následujícího grafu:

Nejvýraznější nárůst počtu registrovaných hnízdišť jsme zaznamenali u jiřičky obecné. Oproti předchozímu roku byl více než sedminásobný a zcela jistě souvisí s výzvou a kampaní Pták roku 2020, kterým byla právě jiřička obecná.

Téměř třikrát se zvýšil i počet registrovaných hnízdišť rorýse obecného, jejichž registrace je obzvláště významná. Mimo hnízdní období není totiž ve většině případů možné jejich hnízdění prokázat a informace o registrovaném hnízdišti může urychlit stavební řízení.

Zajímavým výsledkem je pokles počtu registrovaných hnízdišť kavek obecných, a to o více než polovinu. Tento výrazný pokles rozhodně nelze dávat do souvislosti s jakýmkoli poklesem početnosti kavek. Kavky jsou druhem, který se vyskytuje lokálně a na který zároveň nebyla soustředěna taková pozornost jako na letošního ptáka roku, jiřičku. Je možné, že mnoho z nově zapojených mapovatelů se na kavku prostě nesoustředilo, cílili na jiřičky. Jak ukazují výsledky Jednotného programu sčítání ptáků, u kavky je dlouhodobě zaznamenán mírný pokles, k žádnému výraznému výkyvu v roce 2020 nedošlo.

Detailní přehled registrovaných hnízdišť i se změnami oproti předchozímu roku ukazuje následující tabulka:

 

Zajímalo nás, zda nějaký typ staveb jiřička s rorýsem preferují a zda dávají přednost některé ze světových stran.

a) Preference typu staveb

Počet regitrovaných případů hnízdění rorýsů a jiřiček na sledovaných typech budov v sezoně 2020 znázorňuje následující tabulka a graf:

1 – historický objekt (kostel, věž, jiné…), 2 – nebytový objekt (průmysl, škola, nemocnice), 3 – starší zástavba se sedlovou střechou, 4 – panelová zástavba, 5- jiné stavby (mosty, navigace, stavby bez č.p.)

 

 

 

 

 

 

 

Získaná data potvrzují předpoklad, že pro jiřičku i rorýse je hnízdění na obytných domech klíčové (většina hlášených hnízd je z nich). V případě rorýse zde byla dokonce zaznamenána většina případů hnízdění. To ukazuje, že ochrana rorýse jako druhu, má perspektivu právě v zachovávání hnízdišť na obytných domech během jejich rekonstrukcí.

Počet zaznamenaných hnízdišť obou druhů se výrazně lišil pouze v případě nebytových objektů. Zatímco v případě rorýse bylo pouze 7% hnízdění zjištěno na nebytových objektech, v případě jiřičky to bylo 22% zjištěných případů. Výsledky však nemůžeme interpretovat jako preference, jelikož počet hnízdišť na obytných domech bude souviset i s celkově větším počtem obytných domů než nebytových objektů.

Z výsledků však jasně vyplývá, že jiřička i rorýs jsou naši sousedé, z nichž se můžeme těšit pouze v případě, že jim umožníme žít v naší blízkosti.

b) Preference světových stran

Přiložený graf ukazuje na lehkou východní preferenci (severní nikoliv, navzdory očekávání), ovšem při zaměření jen na 4 hlavní světové strany nevychází rozdíl statisticky průkazně.

Čtyři základní směry vycházejí jako početnější pravděpodobně (na základě naší doměnky, ne analýzy dat) v souvislosti s preferencí s lidí používat pouze základní směry a nebudou souviset s preferencí jiřiček.

 

Děkuje všem, kteří se zapojili do výzvy Koukejte, co kde lítá a přispěli do ní svými daty!

 

Zapojení dobrovolníků do registrace hnízdišť synantropních ptáků bylo součástí projektu Domov pro lidi i pro ptáky. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Jak založit prosperující racčí kolonii?

Racci, bílí ptáci létající mnohdy ve velkých hejnech. Na obloze si jich všimne snad každý. Ne každý ale ví, že náš nejpočetnější druh – racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus) – kdysi hnízdil na našem území ve statisícových počtech. Nyní se musíme posunout o dva řády níže. Změna hospodaření na rybnících, úbytek vhodné potravy, chemické polutanty jsou jen malým výčtem příčin, které jsou stále předmětem ornitologicko-ochranářského bádání. Faktem ale je, že jeho populace v ČR nadále klesá. Jen se podívejte na průběžné výsledky atlasového mapování z let 2014–2017. Continue reading „Jak založit prosperující racčí kolonii?“

Petice Zachraňme Soutok. Pomozte ochránit cenné území

Lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje patří k přírodně nejbohatším oblastem naší země i celé Evropy. Většinu území přezdívaného Moravská Amazonie vlastní stát. Přesto nebyl schopen zajistit mu potřebnou ochranu a péči. Unikátní přírodní hodnoty jihomoravských luhů rychle mizí. Bez řádné ochrany tohoto území nemáme naději zpomalit úbytek přírodní rozmanitosti naší země. Česká společnost ornitologická podporuje petici „Zachraňme Soutok“. Přidejte svůj podpis i vy. Continue reading „Petice Zachraňme Soutok. Pomozte ochránit cenné území“

Podpora hnízdění poštolky rudonohé na střední Moravě

Projekt vznikl jako myšlenka na základě hnízdění poštolky rudonohé (Falco vespertinus) v roce 2019 u Olomouce, které prokázali Ondřej Boháč a Tomáš Oplocký. Záměrem bylo vyvěsit několik budek do míst, kde poštolky rudonohé vyhnízdily a do jeho nejbližšího okolí.

Continue reading „Podpora hnízdění poštolky rudonohé na střední Moravě“

elektrarna

Komentář ČSO ke studii o omezení kolizí ptáků s větrníky po nabarvení jedné lopatky na černo

V létě 2020 zveřejnili norští autoři pod vedením Roela Maye v renomovaném časopise Ecology and Evolutio studii (https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ece3.6592), kde na základě desetiletého sledování dokládají, že pokud se jedna ze tří lopatek větrné elektrárny nabarví na černo, výrazně to sníží množství srážek ptáků s elektrárnou. Continue reading „Komentář ČSO ke studii o omezení kolizí ptáků s větrníky po nabarvení jedné lopatky na černo“

olovo

Letošní červenec rozhodne, zda budeme v Evropě nadále trávit ptáky olovem

AKTUALIZACE 3. ZÁŘÍ: Návrh na zákaz olověných broků na mokřadech v EU byl schválen v komisi REACH, když většina (18) členských států hlasovala PRO. Definitivní rozhodnutí o zákazu je nyní v rukou Evropského parlamentu.
Hlasy PROTI: Česká republika, Maďarsko, Slovensko, Finsko, Malta
Zdržely se: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko

AKTUALIZACE 16. ČERVENCE: Evropská komise ukončila písemné hlasování bez výsledku. Česká republika zablokovala již dohodnuté hlasování členských států – zřejmě poté, co vyšlo najevo, že obhájci olova jsou v menšině. O návrhu se opět bude jednat v září.

„Ze strany České republiky šlo evidentně o předem připravenou taktiku, jak zablokovat hlasování, které by čeští obhájci olova se svým nesmyslným názorem prohráli. Takto jsme prohráli všichni – ostatní členské státy, které věřily, že jednou odsouhlasený postup platí, i příroda a ptáci,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.


Olovo je jed – neoddiskutovatelný fakt, na němž nic nemění ani občasné snahy ho zpochybňovat. Z lidských produktů byly nebo stále jsou jeho hlavními zdroji baterie, pohonné hmoty, nátěrové barvy, střelivo nebo slitiny. A protože je olovo významným rizikem pro zdraví člověka (a samozřejmě i dalších živočichů), nepřekvapuje letité úsilí o minimalizaci jeho zdrojů. Olovnaté barvy se už dávno nepoužívají, bezolovnatý benzín považujeme za samozřejmost… Continue reading „Letošní červenec rozhodne, zda budeme v Evropě nadále trávit ptáky olovem“

jiřičky

Hnízdění jiřiček vrcholí, zaznamenávejte hnízdiště smysluplně!

Pár jiřiček odpočívající v nedostavěném hnízdě. Foto: Martin Strnad

Hnízdění jiřiček je v plném proudu. Někde ještě můžeme být svědky stavby hnízd, jinde ale už vykukují mláďata.

Překvapilo nás a moc děkujeme, kolik lidí se zapojilo do jejich sledování, množství e-mailů je enormní! Rovněž nás těší, že se chcete podělit o radost, že zrovna ve vaší blízkosti hnízdí jiřičky. Naše kapacity jsou ale na zpracování tohoto množství informací naprosto nedostatečné a ubírají nám prostor na záležitosti, které je potřeba řešit – různé případy shazování hnízd, dotazy směřující k možnostem praktické ochrany apod.

Vaše pozorování jsou cená a je potřeba mít je v databázi, jinak zapadnou v zapomnění. To se bohužel velmi jednoduše stane, když nám je posíláte e-mailem. Nemáme kapacity, abychom data přepisovali a ani to nejde – za záznam je zodpovědný pozorovatel, ten nejlépe zná umístění hnízd (s informací „na našem balkóně v Třebíči“ si neporadíme), a nebylo by správné, abychom vkládali do databáze cizí pozorování. Proto moc prosíme, neposílejte informace o hnízdištích e-mailem, ale vkládejte je do databáze k tomu určené na www.rorysi.cz. V metodice se dozvíte, jaké informace jsou potřebné, abychom pak mohli s daty pracovat. Psaní e-mailu a nahrávání příloh nějaký čas zabere. Víme, že vložení do databáze je trochu komplikovanější, ale je mnohem smysluplnější. Data zde zůstanou nejen pro potřeby ČSO, ale i dostupné pro další použití a zpracování. Kromě informací o hnízdištích jiřičky můžete mapovat a do databáze zadávat i hnízdiště rorýsů a kavek.

Děkujeme za pochopení a přejeme mnoho krásných chvil s jiřičkami,

Gabriela Dobruská

Webinář Domov pro lidi i pro ptáky dostupný ke zhlédnutí

Pro všechny dobrovolníky se zájmem o zapojení do praktické ochrany ptáků v čele s jiřičkou, Ptákem roku 2020, jsme připravili webinář Domov pro lidi i pro ptáky. Nejen pro všechny zájemce, kteří se nemohli zúčastnit osobně, ale i všechny další, kteří chtějí ptákům pomáhat. Záznam jsme zveřejnili na YouTube.

Přednášejícími jsou Evžen Tošenovský a Lukáš Viktora, odborníci České společnosti ornitologické na ochranu ptáků v zástavbě. Pořad moderuje Gabriela Dobruská.

Aby se Vám v pořadu lépe orientovalo, připravili jsme přehled začátků jednotlivých kapitol:

05:00 – Evžen Tošenovský: Ptáci v budovách – stručný úvod do problematiky, hnízdní biologie cílových druhů

29:50 – Lukáš Viktora: Už je poznáme. Teď ještě, jak je před námi ochránit… (Jak je to se zákonem, jaké máme možnosti a pravomoci)

48:45 – Evžen Tošenovský: Sousedé v ohrožení; Co ohrožuje synantropní ptáky?

1:04:30 – Lukáš Viktora: Jaká jsou praktická řešení? (Jak zabránit ztrátám hnízdišť)

1:31:15 – Evžen Tošenovský: Jak se můžu zapojit? (mapování a registrace hnízdišť, osvětové aktivity)

Projekt Domov pro lidi i pro ptáky byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

Pozvánka na webinář Domov pro lidi i pro ptáky

V letošním roce měly v rámci projektu Domov pro lidi i pro ptáky proběhnout 3 workshopy v různých místech naší země pro dobrovolníky se zájmem o zapojení do praktické ochrany ptáků v čele s jiřičkou, Ptákem roku 2020. Jelikož se vzhledem k současné situaci nemohou uskutečnit, srdečně vás zveme na webinář, kde můžete rozšířit své znalosti, načerpat inspiraci, ale i vzájemně sdílet zkušenosti. Webinář proběhne formou moderované video-konference v přímém přenosu, jíž se bude moci aktivně zúčastnit 20 zájemců přímo v prostředí ZOOM.

Kdy?                   v úterý 19. května 2020, od 14:00

Délka trvání:     1,5 – 2 hodiny dle aktivity účastníků

Program:

  1. Úvod a stručné seznámení s prostředím ZOOMu
  2. Představení synantropních druhů a jejich problematiky
    Krátké představení druhů žijících v blízkosti člověka a hlavních problémů, kterým jednotlivé druhy čelí.
  3. Jaké mám pravomoci
    Seznámení s legislativou: které druhy jsou zvláště chráněné, co to znamená v praxi, na co musí být výjimka, jak a kam se podává, …
  4. Čeho se člověk na ptácích dopouští a možná řešení ochrany v praxi
  5. Jak mohu pomoci ovlivnit postoj veřejnosti či pomoci při řešení konfliktních situací

Během jednotlivých bloků budou mít posluchači možnost klást otázky, diskutovat a sdílet své zkušenosti.

Zájemci se mohou přihlašovat přes Google formulář. Během úterního dopoledne před vysíláním obdrží přihlášení zájemci pozvánku do konference ZOOM. Záznam po odvysílání zveřejníme.

Více informací u Gabriely Dobruské na dobruska@birdlife.cz.

 

Projekt Domov pro lidi i pro ptáky byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

 

včelojed

Konkrétní příklady pomoci stěhovavým ptákům ve Středomoří

Děkujeme všem, kdo podporují celoevropskou kampaň BirdLife International Flight for survival (Let o život), mající za cíl zlepšení ochrany stěhovavých ptáků. ČSO se rozhodla přispět svojí kampaní Let o život. Kdo by chtěl stěhovavým ptákům na jejich cestách i hnízdištích pomoci, může darovat přes zabezpečený dárcovský portál Darujme.cz  Let o život  .  70% vybraných peněz ČSO pošle partnerům ve Středomoří na podporu jejich ochranářské a vzdělávací činnosti a 30% využije na ochranu stěhovavých ptáků v Česku (např. na ochranu hnízd motáků lužních před vysekáním při zemědělských pracech nebo na opravu čapích hnízd).  Děkujeme a přinášíme konkrétní příklady, co naši partneři pro ochranu stěhovavých ptáků dělají a na jaké činnosti tedy vybrané peníze poputují. Z textu níže je zřejmé, že nejvíce jsou peníze potřebné na organizaci a vybavení protipytláckých  kempů a na vzdělávací a osvětovou činnost. Continue reading „Konkrétní příklady pomoci stěhovavým ptákům ve Středomoří“

plochy

Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?

První říjnový týden budou lidé po celém světě pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Prosklené plochy v oknech nebo pláštích budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí v Česku odhadem milion ptačích životů. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy poskytnou ornitologům přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. Continue reading „Týden Skleněného zabijáka – víte o sklech, která zabíjejí ptáky?“

orel

Vzácní orli královští v roce 2019 vyvedli šest mláďat

Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o šest mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali devět párů. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce v hnízdním období vyrušuje anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky, která vyhledává otrávené návnady. Continue reading „Vzácní orli královští v roce 2019 vyvedli šest mláďat“

let o život

Sedm statečných letí o život

Cesta mezi hnízdištěm a zimovištěm je pro tažné ptáky každoročně tou nejtěžší zkouškou. Pro všechny je to dlouhá, vyčerpávající a strastiplná pouť, při které musejí překonat nepřízeň počasí a predátory. Kromě přirozených komplikací na ně ale ještě čeká nebezpečí v podobě člověka, který je mnohem krutější a ničivější než všechny další překážky. Každý z nás může pomoci na flightforsurvival.org.
Continue reading „Sedm statečných letí o život“

rybníkářství

Rybníkářství Pohořelice při sečení rákosin zničilo hnízda s vejci vodních ptáků

Případ, který nemá obdoby. Firma Rybníkářství Pohořelice na Pařezném rybníce na Žďársku zničila při sečení porostů všechna hnízda s vejci vodních ptáků a zřejmě usmrtila již vyvedená mláďata dravce motáka pochopa. Lokalita je přírodní památkou a evropsky významnou lokalitou a patří mezi nejvýznamnější hnízdiště vodních ptáků v oblasti. Přesto, že rybáři byli upozorněni, že každý zamýšlený zásah na lokalitě musí hlásit, posekali rákosiny bez předchozího ohlášení. Případ řeší Česká inspekce životního prostředí. Continue reading „Rybníkářství Pohořelice při sečení rákosin zničilo hnízda s vejci vodních ptáků“

Ariel Brunner

Volme politiky, kteří berou celosvětovou krizi vážně

Ve volbách do Evropského parlamentu 24.–25. května si zvolíme 21 nových českých zástupců. Ariel Brunner, vedoucí politického oddělení BirdLife Europe, ve svém komentáři vyzývá k účasti ve volbách a zvolení politiků, kteří berou celosvětovou krizi vážně.  Continue reading „Volme politiky, kteří berou celosvětovou krizi vážně“

Hledáme lokalitu pro novou rezervaci ČSO!

Dva páry jeřábů popelavých, čejky, bekasiny a čírky můžete v těchto dnech pozorovat v ptačím parku. Tisíce dalších ohrožených ptáků hledá domov. Navrhněte místo pro novou ptačí rezervaci ČSO. Foto: Břeněk Michálek, Josefovské louky.

Navrhujte pomocí formuláře Google do 30. dubna 2019.

 

Po 13 letech vytváření první rezervace ČSO, Ptačího parku Josefovské louky, je nejvyšší čas zúročit nabyté zkušenosti i jinde. Tento modelový přístup k územní ochraně přírody zaměřené na ohrožené druhy ptáků je potřeba dále rozšířit. ČSO je dnes velká a sebevědomá organizace s ohromnou podporou členů, což ostatně dokazuje i rozvoj a úspěchy ptačího parku. Rámcová představa nové rezervace, příp. rezervací, má několik styčných podmínek:

Rezervace by měly zohledňovat aktuální palčivé problémy naší krajiny a s nimi spojený úbytek ptáků. Navrhovat je možné rozsáhlejší území (jako jsou Josefovské louky), ale i mnohem menší lokality, například starou pískovnu. Důležitá je především možnost realizace tzv. restauračních projektů, tedy takových aktivit, které odbornými zásahy do prostředí vrátí nebo podstatně navýší populace zájmových druhů ptáků. Smyslem dalších rezervací ČSO ale může být i záchrana aktuálně ohrožené lokality (např. plány výstavby), ochrana lokality ohroženého druhu, vzorový management (přírodě šetrné hospodaření), ekovýchova apod. Nové rezervace budou v každém případě sloužit jako výkladní skříň ČSO, podobně jako Ptačí park.

Velký ohled bude brán i na to, zdali je v místě potenciální správce/strážce rezervace, v lepším případě komunita dobrovolníků, ochotných se na tvorbě rezervace podílet. Staňte se jimi právě vy!

Návrhy na území pro novou rezervaci ČSO sbíráme pomocí formuláře Google do 30. dubna 2019.

Neváhejte, třeba zrovna váš návrh obohatí v příštích letech českou ochranu přírody! Došlé návrhy budeme hodnotit podle všech kritérií uvedených ve formuláři. Nejpozději na podzim letošního roku vybere výbor lokalitu, na které toho pro ptáky budeme moci udělat nejvíc s co nejmenšími náklady. Hlavním kritériem pro rozhodování tedy bude celková efektivita.

S připomínkami a dotazy se obracejte na Břeňka Michálka, michalek@birdlife.cz, 734 226 037.

čápi

Předražená řešení čápům nepomáhají

Když se v Základní Škole Komenského ve Starém Městě u Uherského Hradiště rozhodli zbourat komín kotelny, museli řešit neobvyklý problém. Na komíně pravidelně hnízdili čápi bílí. Žáci i učitelé si ptáky oblíbili – na chodbě je umístěna velká obrazovka a v přímém přenosu lze sledovat čapí hnízdění od námluv až po první let a škola se s pravidelnými návštěvníky nechtěla rozloučit. Continue reading „Předražená řešení čápům nepomáhají“

Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů

Ačkoli jsou sourozenci, dělí je vzdálenost zhruba 2 000 kilometrů. Zatímco jeden z dvojice orlů královských, jejichž cestu sledujeme od července 2018, se aktuálně zdržuje na pomezí Rakouska, Slovenska a Maďarska, druhý orel ihned po opuštění hnízda zamířil na jih a už od poloviny listopadu je na Krétě v oblasti pohoří Asterousia. Continue reading „Náš orel královský zimuje ve společnosti krétských supů“

Vltava v centru Prahy

Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové

Oblíbené novoroční ohňostroje přinášejí kromě chvilkové zábavy a těžkých kovů v ovzduší i stres a smrt zvířatům i ptákům. Česká společnost ornitologická před silvestrovskými oslavami apeluje na veřejnost a žádá o ohleduplnost vůči volně žijícím živočichům. Continue reading „Ohňostroje zabíjejí ptáky, upozorňují ornitologové“

Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology

Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“