//Written by Andreas Beckmann, regional CEO of WWF Central and Eastern Europe Continue reading „Conference on Nature Restoration Law – summary and main conclusions“
//
Skončil pátý ročník kampaně Týden skleněného zabijáka, jejímž prostřednictvím se snažíme upozornit na problém kolizí ptáků se skly a zároveň ukázat funkční, pro ptáky bezpečná řešení. I když přímo v daném týdnu byla zaznamenána „pouze“ čtyři úmrtí způsobená nárazem do skla, jeden z nešťastníků, strakapoud velký, byl během kampaně nalezen přímo pod silně reflexní plochou projektového ateliéru ve Strakonicích. Hned následující týden bylo na birds.cz zaznamenáno dalších 6 případů, z toho 4 na téže budově v Hradci Králové. Zatímco mnoha lidem není osud ptáků lhostejný, probudit zájem právě architektů a projektantů je stále složité. I zájem o semináře byl bohužel velmi malý, přestože jsme cíleně oslovovali projekční kanceláře v okolí.
Jsme proto moc rádi za každého, kdo se za ochranu ptáků postaví. Dopravní podnik v Pardubicích přistoupil na základě podnětů cestujících k novému řešení zastávek, které s námi konzultoval. Pardubice se tak stávají dalším městem se systémovým řešením kolizí ptáků se skly. O konzultace nás požádal i Dům dětí a mládeže v Olomouci, kde se přistavují nové prosklené terasy, knihovna v Mokré a několik dalších městských objektů. Spolupracovali jsme i při přestavbě budovy v areálu nemocnice ve Šternberku, od roku 2018 spolupracujeme na zabezpečování výběhů v ZOO Olomouc, samolepky k zabezpečení rizikových ploch jsme rozeslali dalším pěti školám. Jednou z nich byla i praktické škola v Berouně, jejíž žáci zabezpečili autobusové zastávky ve svém okolí.
I když se příklady dobré praxe množí a zvláště na zastávkách MHD je dopad osvětové činnosti hmatatelný napříč republikou, řešení kolizí ptáků se skly stále zůstává výzvou do budoucnosti.
Za významný systémový krok proto považujeme zpracování „Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály“, jednoho ze standardů péče o přírodu a krajinu, který jsme zpracovali ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny. Bude sloužit ke zkvalitnění prováděných prací a k zajištění porovnatelnosti výstupů i sjednocení termínů v komunikaci mezi projektanty, investory, dodavateli, veřejnou správou a experty a odbornými institucemi. Jeho součástí je i hodnotící tabulka rizikovosti budov (vznikla v rámci grantu podpořeného hlavním městem Prahou), která by měla najít uplatnění mezi širokou i odbornou veřejností.
//V úterý 27. září 2022 byla zveřejněna nová, aktualizovaná zpráva Wildlife Comeback Report pojednávající o 50 volně žijících evropských druzích živočichů. Zpráva, kterou zaštítila organizace Rewilding Europe, vyzdvihuje druhy, které se do Evropy navrátily během posledních čtyřiceti až padesáti let, zkoumá důvody obnovy jejich populací a poskytuje výhled do budoucnosti obnovy evropské divočiny. Continue reading „Dáme-li přírodě prostor k obnově, mnohé druhy se vrátí, ukazuje nová zpráva European wildlife comeback“
//Letošní exkurze ČSO do Maďarska se konala od 6. do 9. 10. 2022 a první dobrou zprávou bylo, že nám velmi dobře vyšlo počasí. Nečekal nás žádný sychravý podzim, ale víceméně slunečné dny a téměř letní teploty, při kterých jsme většinou chodili jen v tričkách. Akce začala celodenním přesunem z Čech až do Hortobágy, s výjezdem z Prahy a zastávkami v Brně a Břeclavi. Dlouhou cestu nám příjemně krátila naše průvodkyně, která nás postupně seznámila nejen se samotným programem, ale i celým národním parkem Hortobágy, dalšími národními parky i celým Maďarskem. Poutavé byly nejen informace o ptácích, specificky jeřábech a jejich tahu, ale i o místní krajině v podobě puszty, místních zvycích a také o skvělé maďarské kuchyni. Tudíž bylo na co se těšit ve všech směrech. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Hortobágy 2022“
//O prvním říjnovém víkendu proběhl 30. ročník Evropského festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. Nejen o tomto, ale i během víkendů sousedících, připravili organizátoři 36 vycházek, kterých se zúčastnilo více než 1 300 lidí. Ne všem bohužel letos počasí přálo. To se projevilo na malé účasti na některých akcích, ale o ornitologické zážitky ani tak nouze nebyla. Atmosféru jednotlivých akcí přinášíme v následující fotoreportáži. Děkujeme organizátorům za zaslané fotky, ale hlavně za čas věnovaný propagaci ochrany přírody!
//Pět velkých tůní o rozloze dohromady přes 3 ha, Centrální ptačník, se podařilo přes zvodnění luk dokončit. Pomoci muselo pásové vozidlo dumper, pro které močály nejsou překážkou. Na jaře se máme na co těšit. Tůně budou magnetem pro táhnoucí i hnízdící ptáky. Centrální ptačník a okrajové tůně na Josefovských loukách byly podpořeny z Norských fondů. Continue reading „Centrální ptačník na Josefovských loukách je hotov“
//Chráněná území patří k základním článkům v systému ochrany přírody po celém světě. Největší význam mají pro organismy či společenstva, která jsou na daném území cílem jeho ochrany. Ale tak nějak podvědomě tušíme, že v chráněném území by se mělo lépe dařit i druhům, pro které sice dané území přímo designováno nebylo, ale které se tam rovněž vyskytují. Díky ochraně tam totiž mohou být omezeny některé rušivé vlivy, jako je např. intenzivní hospodaření nebo stavební činnost, z čehož mohou profitovat v podstatě všichni obyvatelé chráněného území. Continue reading „Pomáhá ptákům územní ochrana? Výsledek prozrazují data JPSP“
//V dubnu vyzývala ČSO veřejnost k mapování čejek chocholatých. Čejky právě začínaly hnízdit a v krajině jsme mohli pozorovat jejich akrobatické dovednosti. V tuto chvíli již čejky z našeho území odlétají na zimoviště do západní a jihozápadní Evropy a severní Afriky. Rádi bychom poděkovali těm, kteří svá pozorování zadali do faunistické databáze Avif. Zároveň se chceme obrátit na ty z vás, kteří tak doposud neučinili, aby svá pozorování vložili do databáze co nejdříve, ideálně do 18. 10. 2022. Vaše pozorování přispějí k navrhování nových ploch pro ochranu čejky chocholaté na orné půdě. Současně bychom vás chtěli vyzvat, abyste poslali své návrhy vhodných hnízdišť s pravidelným výskytem čejek na zamecnik@birdlife.cz a podpořili tím ochranu čejky chocholaté. Continue reading „Pomozte navrhnout vhodné plochy pro bezpečné hnízdění čejek“
//Podrobný monitoring v ptačím parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku ukázal, že toto místo je útočištěm pro stále větší množství druhů včetně těch, které patří v Česku k nejvzácnějším. Příkladem je nález tří jedinců užovky stromové, která je nejohroženějším českým hadem a vyskytuje se ostrůvkovitě na několika málo místech. Populace v ptačím parku Kosteliska ve správě Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO) dosud unikala pozornosti. Continue reading „Přírodovědci našli v ptačím parku Kosteliska užovku stromovou, nejvzácnějšího hada Česka“
//Více než 19 000 lidí se o prvním říjnovém víkendu zúčastnilo Evropského Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. 35 partnerských organizací BirdLife International, v Česku zastoupené Českou společností ornitologickou (ČSO), připravilo pro zájemce více než 750 akcí, na kterých byli návštěvníci svědky ptačí migrace a pozorovali více než 4,6 milionu ptáků na své cestě do zimovišť. Continue reading „Festival ptactva v Česku navštívilo více než 1 100 lidí. Ukázal se i u nás vzácný rákosník tamaryškový“
//Ochrana přírody je potřebná, ale nedokáže zastavit ubývání rostlinných a živočišných druhů a zvrátit krizi biodiverzity. K tomu je nutné přírodu také obnovovat, tedy vrátit zpět ekosystémy, které člověk poničil. Takové jsou hlavní myšlenky připravovaného evropského zákona o obnově přírody Nature Restoration Law. Ve středu 12. října se do Prahy sjedou přední odborníci a odbornice na téma obnovy přírody, aby tu na konferenci diskutovali o zákoně, který je jednou z mála vážných nadějí na zastavení ztráty biologické rozmanitosti v Evropě. Continue reading „Jak zastavit ubývání druhů? Obnovou přírody! Zveme na konferenci“
//Vážení přátelé a členové Západočeské pobočky České společnosti ornitologické při Západočeském muzeu v Plzni, jménem výboru pobočky si Vás dovoluji pozvat na podzimní členskou schůzi. Continue reading „Pozvánka na podzimní schůzi Západočeské pobočky ČSO“
//Podzimní členská schůze JOK se uskuteční 15. října 2022 v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Součástí schůze budou také volby členů výboru JOK na období 2022-2026. Podrobný program a hlasovací lístky budou členům doručeny v dostatečném časovém předstihu. Continue reading „Pozvánka na podzimní schůzi Jihočeského ornitologického klubu“
//Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují 3.–9. října akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. Continue reading „Kde ptáci narážejí do skel? Zapojte se do pátrání“
//Už za tři týdny, ve středu 12. října, začíná v Praze celoevropská konference k připravovanému zákonu Evropské unie Nature Restoration Law, jehož stěžejní myšlenkou je, že k zastavení krize biodiverzity už nestačí přírodu pouze chránit, ale je potřeba ji obnovovat. Zákon pomocí závazných cílů zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Na konferenci s názvem Conference on Nature Restoration Law 2022 se do Prahy sjedou přední odborníci a odbornice na téma obnovy přírody. Buďte u toho!
Na webu konference nově najdete detailní program a vizitky řečníků.
Těšíme se na vás!
//PRACOVNÍ PROGRAM VŽDY OD 9:00 DO 18:00 Continue reading „Dobrovolnický pracovní víkend v ptačím parku Kosteliska 2022“
//Přesuňme se myšlenkami na chvíli do Velké Británie první poloviny 20. století. Je teplý, možná deštivý, letní den, 20. červen 1922. Skupina nadšených ornitologů se schází v londýnském domě ministra financí Roberta Hornea. Tahle skupina lidí, které spojovala láska k ptákům, se rozhodla v reakci na různá ohrožení ptáků uspořádat koordinovanou mezinárodní akci a založili Mezinárodní radu pro ochranu ptáků (ICBP), která v roce 1993 získala svůj nynější název a podobu – BirdLife International.
Od založení této mezinárodní organizace uběhlo již 100 let, ale její kořeny můžeme hledat ještě hlouběji v historii. Za dobu fungování si získala miliony příznivců po celém světě a její portfolio aktivit se značně rozrostlo. BirdLife International funguje na principu partnerství s nevládními organizacemi, které mají stejné zájmy – ochranu ptáků a jejich stanovišť. Skrze vzájemnou spolupráci usilují o ochranu ptačích populací, identifikaci významných ptačích lokalit a jejich údržbu či obnovu. A v neposlední řadě se snaží posilovat postavení ochránců přírody po celém světě.
V současnosti je partnerem BirdLife International více než 115 ochranářských organizací po celém světě. Partnerem v České republice je právě Česká společnost ornitologická, která bude stoleté jubileum slavit za čtyři roky. K této příležitosti připravujeme řadu akcí a programů, kterými společně oslavíme přírodu a ptačí opeřence. Máte se na co těšit!
Historické milníky BirdLife International
//V roce 1993 se Česká společnost ornitologická přidala k n
ové mezinárodní kampani EuroBirdwatch, která letos oslaví 30. výročí! Tato úspěšná kampaň již tradičně probíhá o prvním říjnovém víkendu, během něhož ornitologové z České společnosti ornitologické organizují pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Letos proběhne již jeho 30. ročník – nenechte si ho utéct! Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody! Continue reading „Pozvánka na 30. ročník Festivalu ptactva“
//V první polovině srpna proběhla v Újezdci na Svitavsku terénní exkurze ČSO pro veřejnost s cílem představit motáky lužní a možnosti jejich ochrany v zemědělské krajině. Akce přilákala nejen zkušené birdwatchery (pozorovatele ptáků), ale také místní obyvatele, kteří měli to štěstí pozorovat jak dospělé motáky lužní na obloze, tak i mláďata krátce před vzletností zachráněná před zbytečnou smrtí oplocením hnízda.
Oproti jiným letům proběhlo v letošním roce hnízdění rychleji a zdejší lokalita byla jedna z mála, kde bylo možné v polovině srpna ještě pozorovat nezvletná mláďata. Tip na lokalitu u Újezdce jsme dostali od ornitologa Karla Popracha, který se monitoringu a praktické ochraně tohoto atraktivního dravce dlouhodobě věnuje. Součástí jeho práce je i satelitní telemetrie. I díky této moderní technologii můžeme prakticky na vlastní oči sledovat, jak už od srpna motáci lužní postupně odlétají na zimoviště v tropické a jižní Africe. Cesty GSM vysílačkami označených jedinců je možné najít na webu spolku TYTO.
Okres Svitavy je podle dat z faunistické databáze Avif jednou z těch, kde se motáci lužní pravidelně vyskytují. Na stránkách databáze můžete skrze vyhledávání pozorování a zadaní konkrétní lokality jednoduše zjistit, zda byli v minulosti motáci pozorování např. i v okolí vašeho bydliště. V okrese Svitavy bylo v loňském roce zaznamenáno 39 pozorování zejména v polních kulturách v Radiměři a Vendolí.
Navzdory horkému letnímu počasí dorazilo v sobotu 13. 8. 2022 krátce po poledni na pole u Újezdce na Svitavsku 13 účastníků. Úvodní slovo exkurze měl Václav Zámečník, zemědělský specialista z ČSO, který účastníkům představil problémy, se kterými se ptáci hnízdící v zemědělské krajině potýkají a možnosti jejich ochrany včetně významu mapových podkladů a důležitosti zapojení veřejnosti při jejich mapování. Pak už přišel na řadu samotný moták lužní. O střípky svých životních zkušeností získaných při jeho ochraně se z Vysočiny přijel podělit Ivan Kunstmüller, který je autorem řady odborných publikací a v posledních 30 letech zachránil už více než 200 hnízd.
Měli jsme to štěstí, že jsme si o motácích nemuseli pouze povídat. Skrze objektivy dalekohledů jsme již cestou ke hnízdu pozorovali hned tři dospělé ptáky. K detailnějšímu prozkoumávání typických určovacích znaků nám posloužili dva větší stativové dalekohledy.
To už jsme se blížili ke zlatému hřebu našeho setkání. Strništěm po sklizené pšenici jsme došli k jedinému místu v celém poli, kde dosud ještě pšenice stála. Důvodem byla malá oplocenka vyrobená z dřevěných kůlů a nataženého pletiva, kterou zde na ochranu mláďat umístil Karel Poprach a při sklizni ji traktorista objel. Zpočátku nebylo jisté, zda mláďata již hnízdo neopustila a neuvidíme pouze prázdnou oplocenku. Měli jsme však štěstí a tři mláďata těsně před dosažením vzletnosti byla stále ještě na hnízdě. U oplocenky si účastníci exkurze mohli uvědomit, že v rámci velkého lánu pole je její velikost opravdu zanedbatelná. Ivan Kunstmüller účastníkům názorně popsal rozdíly mezi samcem a jeho dvěma sestrami a zodpověděl celou řadu zvídavých dotazů účastníků nejen o biologii, ale i praktické ochraně tohoto druhu.
Moták lužní je jedním z několika druhů motáků, které u nás můžeme pozorovat. Odlišit některé druhy od sebe je přitom poměrně náročné. Právě zvědavost a touha naučit se lépe určovat dravce přivedla na akci dva účastníky. O akci se dozvěděli úplnou náhodou, když si po pozorování dravce na obloze chtěli na internetu ověřit, zda opravdu pozorovali motáka. Zkusili si do vyhledávače zadat hesla „moták lužní Svitavsko“ a objevila se jim pozvánka na stránkách ČSO.
Moták lužní je v letu charakteristický velmi dlouhými a úzkými křídly, štíhlým tělem a dlouhým ocasem. Samec je svrchu šedý, spodina těla je také šedá a přechází směrem k běhákům do bílé. Výrazným poznávacím znamením jsou černé proužky přes loketní letky. Dospělá samice je shora tmavě hnědá s bílým skvrnitým kostřcem, spodina je bělavá a výrazně hnědě podélně skvrněná. Juvenilní jedinci jsou velmi podobní samicím, jejich pohlaví je možné rozeznat zblízka podle barvy duhovky. Zatímco samci mají duhovku více do žluta, samice ji mají hnědou.
Motáci u nás hnízdí převážně na zemi v polích s pícninami a obilovinami od května do konce srpna. Hnízdní období se však zároveň překrývá se sklizní zemědělských plodin. Posečením zemědělskou technikou jsou ohrožena nejen hnízda s vajíčky a mláďata, ale v případě nočních sklizní i dospělí jednici, kteří nocují v okolí hnízda.
Pokud zemědělec zjistí přítomnost motáků lužních na svém poli, je nejlepším řešením kontaktovat zkušené ornitology, kteří hnízdo vyhledají a instalují funkční oplocenku o velikosti přibližně 2 x 2 m, která umožní motákům bezpečně vyhnízdit. Výhodou tohoto opatření je nejen zabránění vysečení hnízda, ale navíc i antipredační ochrana mláďat před liškou nebo divokými prasaty. Je zcela pochopitelné, že zemědělci nemají kapacitu jednotlivá hnízda sami vyhledávat, proto je vždy dobré se spojit s oborníky na ochranu ptáků, aby nedošlo byť nevědomě k jeho zničení. Pokud by se jednalo o zničení úmyslné, je na motáky i na ostatní volně žijící ptáky myšleno v § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který hovoří jasně: chráněna jsou všechna vývojová stadia, od vajec a mláďat až po dospělé jedince. Zakázané je také poškozování, ničení a odstraňování hnízd.
Hnízdní úspěšnost přes 90 % dokládají u instalovaných oplocenek mezi roky 2012 až 2020 data ze Zpráv MOS (Středomoravského ornitologického časopisu). U nechráněných hnízd byla hnízdní úspěšnost pouze 35 %. Přímá ochrana hnízd má významný podíl na stále zvyšující se populaci motáků lužních v České republice. Zatímco v roce 2000 u nás hnízdilo jen asi 25 párů, tak v roce 2016 to už bylo zhruba desetkrát více.
Společně chránit motáky
Pokud se chcete dozvědět více o životě motáků lužních, doporučujeme přečíst si článek o ochraně hnízd nebo navštívit webové stránky spolku Tyto, kde se dozvíte veškeré potřebné informace, jak lze motáky chránit. Budeme rádi, pokud se zapojíte do pozorování motáků lužních a svá data vložíte do databáze Avif. Pokud naleznete hnízdo motáků lužních, které není chráněno oplocenkou a existuje riziko jeho zničení zemědělskou technikou, kontaktujte Václava Zámečníka z ČSO (zamecnik@birdlife.cz). Nejen data získaná monitoringem profesionálními ornitology, ale také občanská věda pomáhá chránit polní ptáky a přispívá ke zvyšování efektivity zemědělských dotací. Děkujeme všem zemědělcům, kteří spolupracují na ochraně hnízd polních ptáků a také všem, kterým není lhostejný jejich úbytek.
KUNSTMÜLLER, Ivan. Hnízdní ekologie motáka lužního (Circus pygargus) v závislosti na hnízdním prostředí. Tichodroma 25 (2013): 20-36.
KUNSTMÜLLER, Ivan, KODET Vojtěch, SKŘÍČEK Tomáš, and HOBZA Pavel. Praktická ochrana hnízd motáka lužního (Circus pygargus). Zprávy MOS 73: 4–19.
Moták lužní – Popis, nedatováno [online]. [cit. 19. 8. 2022]. Dostupné z: https://motak.tyto.cz/subdom/motak/index.php/motak-luzni/popis
POPRACH, Karel, Ivan KUNSTMÜLLER a Josef VESELÝ. Moták lužní. Nenakonice: TYTO, 2016. ISBN 978-80-906125-1-8.
SHIRIHAI, Hadoram a Lars SVENSSON. Ptáci: pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky. Přeložil Robert DOLEŽAL, přeložil Jan GRÜNWALD, přeložil Anna LUČANOVÁ, přeložil Zuzana MUSILOVÁ, přeložil Adéla ŠENKÝŘOVÁ, přeložil Petr MUSIL, přeložil Karel ŠŤASTNÝ, přeložil Jiří HRUBÝ, přeložil Zdeněk KYMLA, přeložil Markéta SCHUBERTOVÁ, přeložil Tereza ŠVEJCAROVÁ, přeložil František TYMR. Praha: Euromedia Group, 2021. Universum (Euromedia Group). ISBN 978-80-242-7675-5. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)
ŠŤASTNÝ, Karel a Anton KRIŠTÍN. Ptáci Česka a Slovenska: Ottův obrazový atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2021. ISBN 978-80-7451-866-9. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)
ZÁMEČNÍK, Václav. Polní ptáci: příručka. Ilustroval Jan HOŠEK. Praha: Česká společnost ornitologická, 2015. ISBN 978-80-87572-13-9. (Příručka je dostupná na eshopu ČSO)
__________________________________________________________________________________________________________
Článek vznikl za podpory Ministerstva životního prostědí.
//Návrh ministerstva zemědělství na změny v dotační politice (Strategický plán Společné zemědělské politiky) prošel nezávislým hodnocením vlivu na životní prostředí společnosti Integra Consulting. Ta dala za pravdu ekologickým organizacím: návrh je pro životní prostředí jen mírným posunem vpřed. [1] Ministr Zdeněk Nekula sice na poslední chvíli posílil například ochranu vod před znečištěním, ale oslabil naopak ochranu půdy. Ekologické organizace proto ve veřejném připomínkovém řízení znovu vyzývají k posílení opatření pro ochranu půdy i rozmanitosti druhů [2]. Hodnocení SEA může k potřebným změnám ještě využít ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
//
//K zastavení krize biodiverzity už nestačí přírodu pouze chránit, ale je potřeba ji obnovovat. Taková je stěžejní myšlenka připravovaného zákona Evropské unie Nature Restoration Law, jehož návrh zveřejnila Evropská komise 22. června. Zákon pomocí závazných cílů zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Komise hovoří o obnově ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnově říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně. Continue reading „Obnova přírody jako téma číslo jedna“
//Monitoring a ochrana hnízdních lokalit čápa černého a orla mořského v okrese Jičín a částech okresů Nymburk, Hradec Králové a Mladá Boleslav
Autor: Martin Kožuško
//Členská schůze ČSO, která se bude konat 24. září v Mikulově, bude mimo jiné rozhodovat o změně stanov. S návrhem změny, která prošla diskusí a schválením výboru, se má možnost seznámit každý člen. Členové mohou návrh připomínkovat do 11. září, aby i připomínky mohl výbor do finálního návrhu zapracovat. Připomínky posílejte e-mailem na verm@birdlife.cz.
Stanovy ČSO s vyznačením plánovaných změn (modře jsou označeny odkazy na prováděcí předpisy)
Jakkoli se může na první pohled zdát, že je změn hodně, ve valné většině se jedná o drobné formulační úpravy. Vycházejí z dosavadních zkušeností a úředních potřeb a na praktické fungování organizace nemají velký dopad. Oporu ve stanovách získávají také některé nové věci, jako malé granty nebo Cena ČSO.
Několik zásadních změn má za cíl pružnější, bezpečnější a transparentnější fungování ČSO:
Ve stanovách musí být uvedené sídlo organizace, ale nemusí být přesná adresa. Úprava umožní, aby se v případě, že by se ČSO v budoucnu stěhovala, nemusely měnit stanovy.
Přidáváme výzkum přímo do hlavního účelu činnosti, v odst. 2 oddělujeme do samostatných bodů výzkum a ochranu jako dva klíčové prvky činnosti. K výzkumu přidáváme slovo „nezávislý“ (definice výzkumných organizací) a u ochrany přírody výslovně uvádíme obnovní projekty (tj. ptačí parky).
Vypouštíme slovo „zemědělským“ z hospodaření na pozemcích, protože již máme ve vlastnictví i lesní pozemky.
Vypouštíme písemný souhlas zákonného zástupce u zájemců o členství pod 15 let. Naprostá většina přihlášek chodí elektronicky, kde písemný souhlas stejně nemáme, resp. nemůžeme ověřit jeho pravost. Dle občanského zákoníku může neplnoletý člověk za sebe jednat, pokud je schopen porozumět souvislostem a následkům svého jednání. Členství vzniká až zaplacením členského příspěvku, tj. přepokládáme, že buďto zákonný zástupce příspěvek zaplatí (a tím svůj souhlas vyjádří), nebo dal neplnoletému důvěru k nakládání s potřebnou částkou a tím potvrzuje jeho schopnost jednat v potřebném rozsahu.
Vypouštíme fyzickou osobu podnikající jako možného kolektivního člena. Žádná podnikající fyzická osoba kolektivním členem není. Fyzické osoby, které chtějí podporovat ČSO významněji než jen členským příspěvkem, směřujeme k dárcovství.
Právo být členem pobočných spolků převádíme z vlastního odstavce na jedno z členských práv (technická změna).
Přidáváme výslovné právo členů žádat o podporu činnosti a dávat návrhy na Cenu ČSO. Jsou to nové věci, které dosud neměly ve stanovách oporu.
Vypouštíme souhlas se zpracováním osobních údajů členů. Dle právního doporučení ČSO má právo zpracovávat údaje členů na základě svého oprávněného zájmu při výkonu činnosti. Souhlas není třeba, a naopak by neměl být vyžadován.
Vypouštíme nadbytečnou větu o platnosti právních předpisů v ochraně duševního vlastnictví, protože jakýkoli zákon je vždy nadřazen stanovám, ochrana práv duševního vlastnictví tedy platí, ať to ve stanovách je uvedeno nebo ne.
Z důvodů pro vyloučení člena vypouštíme nutnost zavinění porušení předpisů o ochraně přírody. Nově by pro vyloučení stačilo, že předpisy porušil, a výbor nemusí zkoumat, zda to bylo úmyslně nebo z nedbalosti. Totéž u trestného činu. Současně stále platí, že „člen může být vyloučen…“, tj. stále rozhoduje výbor (a v případě odvolání členská schůze), zda je přestupek tak závažný, aby byl důvodem k vyloučení.
Zásadní změna. Obnovujeme funkci jednatele, který bude statutárním zástupcem. Naopak předseda statutárním zástupcem být nemusí (ale může, protože může být současně předsedou i jednatelem). Výbor musí mít možnost snadno změnit statutárního zástupce např. v případě jeho déledobé zdravotní neschopnosti, aby nebyla ohrožena schopnost organizace jednat navenek. Současně nepovažujeme za vhodné v takové situaci odvolávat a znovu volit předsedu. Stručně řečeno, funkce předsedy se stává více reprezentativní a čestnější, formální úkony budou nově spojeny s funkcí jednatele.
Zásadní změna. Zavádíme jednací řád členské schůze, jehož smyslem je stanovit pro rozhodování členské schůze závazná pravidla. Jde o prevenci proti případnému vytunelování ČSO, ke kterému by mohlo dojít, kdyby se malá skupina lidí domluvila a na členské schůzi navrhla a odhlasovala něco, o čem by většina členské základny nevěděla. Všem členům jednací řád přinese jistotu, že budou s předstihem vědět o všem, o čem bude členská schůze hlasovat.
Vzhledem k rostoucímu počtu členů stanovujeme povinnost svolat členskou schůzi, požádá-li o to jen desetina členů.
Přidáváme výslovnou možnost konání členské schůze online, aby nebyly pochybnosti o její platnosti v případě, že bude tento postup opět potřeba.
Přidáváme výslovné ustanovení, že členská schůze je usnášeníschopná 30 minut po oznámeném začátku jednání při jakémkoli počtu členů, protože účast nadpolovičního počtu členů, kterou předpokládá zákon, v případě spolku velikosti ČSO nelze očekávat. Jedná o kodifikaci dosavadní praxe. Potřebnou bezpečnost při jednání členské schůze zajistí jednací řád.
Pro rozhodování o zásadních dokumentech, kterými jsou stanovy, volební řád a jednací řád členské schůze, stanovujeme potřebu souhlasu dvoutřetinové většiny hlasujících.
Přidáváme výslovné právo pobočného spolku odvolat se proti případnému zrušení.
Zavádíme přesnější definici konce volebního období, abychom se nedostali do situace, kdy výboru skončil přesně čtyřletý mandát a nový výbor ještě není zvolený. K tomu docházelo např. v situaci, kdy byl výbor zvolen v září, ale další volební schůze byla až v říjnu.
K pravomocem výboru přidáváme výslovnou možnost odvolat předsedu, místopředsedu a jednatele a pravomoc rozhodovat o udělení podpory (myšleny jsou malé granty, ale formulace je obecná).
Změna stanov obsahuje i řadu drobných, většinou stylistických nebo pravopisných úprav, jež nepovažujeme za nutné samostatně komentovat.
//Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený pozitivní efekt na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Čtyři krávy, které se od poloviny března pasou v parku u Dubňan na Hodonínsku, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří sem létají za potravou. Jedná se o bahňáky, husy, dravce a další. Continue reading „Hejna hus i vzácní brouci. Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se vyplácí“
