Kolize s prosklenými překážkami představují celosvětově jednu z hlavních příčin mortality ptáků. Tichý skleněný zabiják si nevybírá - bere životy ptákům mladým i starým, zdravým i nemocným, v průběhu celého dne i celého roku. Působí bez výjimky všude tam, kde jsou ptáci nablízku lidem. 

Ptáci naráží do ploch, které jsou transparentní (průhledné) nebo reflexní (odrazivé). V případě transparentních ploch se snaží proletět do prostředí, které vidí na jejich opačné straně. V případě reflexních ploch následují odraz krajiny, ze které přilétají. Každá transparentní a reflexní plocha bez dodatečného zabezpečení představuje pro ptáky nebezpečí! 

 

Které plochy jsou nejnebezpečnější? 

Rizikové jsou veškeré transparentní a reflexní prosklené plochy bez funkčního zabezpečení. Obzvláště rizikové jsou pak ty prosklené plochy, které se nachází v místech přirozené koncentrace ptactva, tedy prosklené objekty a budovy nacházející se v blízkosti vegetace, vodních zdrojů a dalších přirozených ptačích atraktantů jako jsou krmítka, pítka, budky, hnízdní dutiny či hmyzí hotely.

Mezi nejvíce rizikové objekty patří především vysoké administrativní a obchodní budovy s velkým podílem prosklených ploch na fasádě, prosklené nadzemní krčky, mosty, balkony a atria, protihlukové stěny a dopravní terminály, prosklené prvky městského mobiliáře (zastávky, clony, zábradlí), skleníky v zahradách, zimní zahrady a jakékoliv další prosklené objekty umístěné v atraktivním přírodním prostředí či zcela mimo městskou zástavbu.

Reflexní (odrazivé) plochy: často věrně odráží své okolí, včetně pro ptáky významných orientačních prvků, jako je vegetace, vodní plochy či obloha. Ptáci nechápou zrcadlení a přirozeně následují odraz krajiny, ze které právě přilétají, v domnění, že se jedná o volně navazující prostor.

Patří sem zejména reflexní pláště moderních výškových staveb, administrativních budov a obchodních center či moderních výškových domů, okna rodinných domů a školních budov ošetřená reflexní folií proti slunečnímu záření, horské chatky a glampingové mini domky umístěné v přírodě s cílem splynout s okolím.

 

Transparentní (průhledné) plochy: vytváří iluzi nepřerušeného navazujícího prostoru. Ptáci přirozeně v krajině nepředpokládají přítomnost neviditelných překážek a snaží se proletět do prostředí, které vidí na opačné straně skla. Tyto plochy jsou obzvláště nebezpečné v atraktivních přírodních lokalitách, kde je za prosklenou plochou jasně viditelná vegetace či vodní zdroje.

Patří sem především prosklené rohy budovy, průhledné spojovací krčky a lávky, průhledná zábradlí, protihlukové stěny, prosklené zastávky MHD, skleníky, zimní zahrady a velké prosklené výplně větrolamů.

Proč ptáci narážejí do skel? 

• EVOLUČNÍ PAST: Ptáci v krajině přirozeně neočekávají přítomnost člověkem vybudovaných překážek. Transparentní a reflexní plochy nedokážou včas rozpoznat a vyhodnotit jako nebezpečné. 
• RYCHLÝ POHYB: Ptáci v letu vyvíjí vysoké rychlosti (při běžných přeletech okolo 30 - 50 km/h) a podstupují složité letové manévry. Kolize v plné rychlosti bývají ve více než 90 % případů fatální.

• PTAČÍMA OČIMA: Díky postavení očí po stranách hlavy vidí ptáci nejostřeji do stran. Během letu věnují pozornost především prostoru pod sebou a po stranách, objekty přímo před sebou tak mohou snáze přehlédnout. Zvláštní riziko mimo to představuje umělé noční osvětlení, které u ptáků narušuje přirozenou schopnost orientace. Dezorientovaní ptáci během migrace mnohdy naráží do osvětlených objektů, situace se navíc zhoršuje za zhoršených podmínek viditelnosti (srážky, mlha).