Ze všeho nejdůležitější je rizikovou plochu zviditelnit, aby se jí ptáci mohli bezpečně vyhnout. Jedna silueta dravce nefunguje – tento mýtus byl jednou provždy vyvrácen. Ptáci v tomto opatření reálnou hrozbu nevidí, klidně narazí do nezakrytého skla hned vedle.
Ke zviditelnění poslouží barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky nejrůznějších tvarů, barev i motivů – klidně i dravců, ale musí být maximálně 10 cm od sebe a zásadně z venkovní strany, jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět. Vhodné samolepky (včetně UV) najdete v Obchodě ČSO.
Barva polepů nebo nátěrů by, pokud možno, měla být kontrastní vůči okolí. Pokud se ve skle odráží obloha, zvolte spíše tmavou barvu, pokud se ve skle odráží zeleň, zvolte barvu světlejší.
Velkou službu mohou prokázat venkovní žaluzie a, pokud nedochází k zrcadlení, i obyčejné záclony. Na oknech škol a domácností dobře poslouží dětské výtvory, které však musí být po celé ploše a ve větší hustotě. Je možné použít barvy na sklo stejně tak jako samolepící fólie.
Pokud si nemůžete dovolit z důvodu světelných podmínek zvýšit zatemnění místnosti, možnou alternativou jsou UV samolepky, které lidské oko vnímá jako průhledné a do místnosti nestíní. Účinnost je ale nižší a jejich životnost omezená, proto je nedoporučujeme na velkoplošné instalace, spíše na menší plochy, typicky okna.
Ne každé sklo znamená stejné nebezpečí. Existují různé prvky, které nebezpečí zvyšují. Názorně jsou zobrazeny v letáku Bezpečné zahrady, podrobnější informace pak najdete v publikaci Ptáci a skla a odborných publikacích Kolize ptáků se s transparentními a reflexními plochami a Ptáci a skla – bezpečné soužití.
Pravidla pro zabezpečení skel
Nejčastější a nejdostupnější dodatečnou povrchovou úpravou skla je aplikace samolepicích fólií se vzorem. Aby však bylo možné garantovat účinnost tohoto opatření, je nutné dodržet několik technických pravidel. Pravidla podrobně definuje Standard AOPK E 02 007.
Jednotlivé prvky motivu musí mít velikost minimálně 0,5 centimetrů.
Vzdálenost mezi jednotlivými prvky motivu se odvíjí od jejich velikosti. Všeobecně však platí, že vzdálenost dvou sousedních prvků může být maximálně 10 centimetrů.
V případě zajištění plochy pomocí linií (nejčastěji na liniových stavbách, jako jsou například protihlukové stěny) od sebe mohou být vertikální linie vzdálené maximálně 10 centimetrů a horizontální linie vzdálené maximálně 5 centimetrů.
Konkrétní příklady dobré praxe:
Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání (KCEV) ve Vrchlabí je architektonickou stavbou z roku 2014. Prosklené plochy zde byly zabezpečovány až dodatečně. Motiv je velmi decentní a z dálky pro lidské oko prakticky nerozpoznatelný.
Žáci ZŠ Pavlovská se rozhodli pomoci svým ptačím sousedům a společně se svými učiteli efektivně zabezpečili okna i dveře v přízemí školní budovy. Motiv si vlastnoručně vytvořili ze samolepicí fólie a kontrolu bezpečné vzdálenosti jednotlivých prvků prováděli pomocí předpřipravené šablony.
Hlavní budova Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci stojí přímo v migračním koridoru, její atraktivní okolí navíc kromě samotných prosklených ploch reflektuje také celý obvodový plášť z leštěného mramoru. Z toho důvodu byla v roce dodatečně zabezpečena pomocí výrazně zbarveného rastru.
Mezi vysoce rizikové objekty patří mj. například prosklené zastávky městské hromadné dopravy. Na území hlavního města Prahy proto dopravní podnik postupně nahrazuje staré zastávky MHD zastávkami novými s decentním moderním designem. Prototyp tohoto modelu byl představen v roce 2019 na Palackého náměstí.
Hlavní město není jediným patronem bezpečných zastávek. Již od roku 2010 zdobí město Poděbrady autobusové zastávky s originálními historickými motivy. Prosklené plochy s matnou povrchovou úpravou tak mají významnou estetickou a vzdělávací funkci, zároveň ale nepředstavují žádné nebezpečí pro okolní volně žijící ptactvo.
Ačkoliv se fasáda této kancelářské budovy firmy Veolia v Ostravě může z dálky jevit jako vysoce reflexní, a tedy potenciálně nebezpečná, zblízka je vidět, že je opatřená tzv. armováním. Armování probíhá již během výroby skla s cílem jeho zesílení za pomoci vlisování drátěného pletiva. Díky tomuto opatření je sklo odolnější při běžném využití a zároveň bezpečné pro ptáky.
Efektivní opatření nemusí být vždy přímo na skle, někdy je elegantním řešením i sekundární opláštění budovy pomocí přídatných struktur. Skvělým příkladem je budova Národní technologické knihovny v pražských Dejvicích, která je již od svého uvedení do provozu v roce 2009 pro ptáky zcela bezpečná.