Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.
Česká společnost ornitologická se dlouhodobě věnuje ochraně ptáků v městském prostředí. V něm se potkávají jak ptáci synantropní, uvyklí společnosti lidí, tak i ptáci z volné přírody, kteří v zástavbě vyhledávají zelené plochy. Stávají se tak atraktivní součástí městské zeleně. Jak atraktivní je ale městská zeleň pro ptáky? A dalo by se v tomto směru něco změnit?Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“
Českomoravská myslivecká jednota, společně s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR vydaly 5. 12. 2018 tiskovou zprávu (odkaz ZDE). Ačkoliv se týká převážně savců, nastoluje vážné otazníky i pro ornitologa. Týká se totiž druhů, které se díky zákonné ochraně (rozuměj ochraně před pronásledováním ze strany člověka), znovu staly součástí naší fauny. Takový osud potkal naštěstí i některé druhy ptáků, jejichž stoupající počty jsou příkladem úspěšné zákonné ochrany přírody (příkladem může být sokol stěhovavý, orel mořský nebo luňák červený). Continue reading „Tisková zpráva myslivců a rybářů znepokojuje ornitology“
Bertholdova kniha o dlouhodobém přikrmování ptáků je významný a krásný vánoční dárek
Konečně držím v rukou knížku, po jejímž překladu a vstupu do českého ochranářského prostoru jsem zatoužil před řadou let. Byli jsme tenkrát s manželkou na několik týdnů kroužkovat ptáky u doktora Fiedlera v Radolfzellu (na polní stanici Metnau). A tam jsme potkali autora knihy prof. Petera Bertholda. Viděli jsme něco z jeho práce na výzkumu tahu pěnic černohlavých, slyšeli o místních krmištích a zejména mohli kroužkovat spoustu nádherných ptáků. Pak jsem dostal do ruky první vydání Bertholdovy knihy z roku 2005. V Německu se stala okamžitě ochranářským bestsellerem. Nyní spatřila světlo světa již ve čtvrtém vydání a to se objevilo na českém trhu.
Asi nejsem nejlepším a zcela objektivním recenzentem. To proto, že si mne již první německé vydání hodně získalo. Ačkoliv mělo o téměř stovku stran méně. Současné čtvrté vydání, jež si můžete zakoupit, je značně rozšířené o další úvodní, a vlastně ty nejpodstatnější, kapitoly. Profesor Berthold vychází z dramatického úbytku ptáků v Německu. Sledoval tento vývoj zhruba padesát let. Rozebírá příčiny stavu a proces hledání některých neuskutečnitelných řešení. Například tzv. re-ekologizace. Tento zápas o změnu zejména v zemědělské politice je během na dlouhou trať. Rychlejší a okamžitá pomoc je podle Bertholda na dosah ruky – přikrmování, nejlépe celoroční, praktikované zejména v Anglii nebo v USA. Autor uvádí praktické příklady, kde se osvědčilo, například u vrabce domácího.
V dalších kapitolkách rozvádí energetické potřeby ptáků. Zdůrazňuje, že nejsou podle něj zdaleka největší v zimě. Náročnějším obdobím bývá pro ptáky léto. Zajímavé byly pro mne výsledky patnáctiletého systematického sledování, které byly uvedeny již v prvním vydání knihy. Přikrmování uspíší zahájení snůšky, počty vajec, někdy i zlepšení kvality a dokonce velikosti vajec. Zlepšuje se také proces přepeřování a urychluje se růst nového peří. Kniha nás seznamuje s potřebným plánováním přikrmování. A radí konkrétně, jak a čím krmit. S knihou můžeme navštívit jak běžná krmítka, tak také jiná, speciální krmná zařízení. Dozvíme se, co je základní, doplňkové nebo sezónní krmivo, co je živé krmivo, nebo takový nepatrný detail, jak upravit pro krmení kousek tvarohu, aby nezkysl.
Knížka je plná malých, praktických rad. Barevné, přehledné grafy nám ukazují návštěvnost krmítek a počty odchycených ptáků v různých obdobích a biotopech, jakým je ovocný sad, les, domácí zahrada během celého roku. Obrázek ze strany 97 je známý, převzatý z britských pramenů. Vypovídá o návštěvnosti a tudíž i spotřebě krmiva. Jeho věrohodnost si ověřujeme u několika druhů i na našem stacionárním krmítku. Například brhlíky od konce dubna až po červen na krmítku téměř nevidíme. Zato strakapoudi přilétají zejména v červnu a v červenci. Také kosové se nám v září a říjnu téměř vyhýbají. V jiné kapitole Berthold odpovídá na otázku, kterou také opakovaně dostávám: „Ale mně na krmítko nic nelétá, nevíte proč?“ Také se zde řeší otázka: Co s nezvanými hosty, domácími holuby, hrdličkami zahradními, ale i kočkami? Pro někoho je žel na krmišti vetřelec i krahujec. Odpovědi zde najdou též diskutéři o ptačích nemocech přenášených na krmítku. Řeší se zde zvláště trichomonóza zvonků zelených. Dozvíme se, jak tedy na krmítku dodržovat hygienu.
Zaujala mne i velmi důležitá kapitola o doplňkových opatřeních pro ochranu ptáků. Berthold v ní mluví o „vyluxované zahradě psychopatů“. Ale též pokračuje o zahradě pro živočichy, a zejména ptáky, přívětivé. Co tam sázet a jak předem myslet na vhodná hnízdiště. Je zde spousta nových i starších podnětů. Závěrečná část obsahuje seznam druhů s krásnými obrázky. A to nejen pěvců, ale třeba i dravců. I ty můžeme přikrmováním pozitivně ovlivnit. Tady si může každý přijít na to své. Mne potěšila metoda, jak pomoci malé “myšce“, při zemi rejdícímu střízlíkovi.
Na závěr se musím přiznat, že k této knize mám srdečný osobní vztah. Nejen kvůli mnou akceptovanému myšlení a její praxi, ale i jinak. Českým vydavatelem je totiž náš klubový prachatický žák Václav Kazda. Léta jako zvídavý klučina navštěvoval náš ornitologický klub na Dřípatce. Pak nám zmizel ve světě. A ejhle. Prostřednictvím zamýšleného vydání oblíbené německé knížky jsem Václava opět potkal. Napsal mi, že četl někde můj obdiv a radost nad prací profesora Bertholda. A semínko zapadlo do dobré půdy. Bylo mi nakonec velkou ctí na jeho prosbu napsat ke knize krátký úvod. A ještě jsme mohli v závěru uveřejnit jeden list o naší službě – práci v neziskové organizaci A Rocha. Václav Kazda je tak pro mne velkým povzbuzením. Věřím, že bude i pro vás. Nevzdávejte práci s dětmi a mladou generací, i když nese ovoce třeba až po desetiletích. Vřele vám doporučuji si „Bertholda“ koupit. Není to úplně snadná a laciná četba. Dá to zabrat. Ale o to více to stojí za to.
Hezké Vánoce s touto knihou vám přeje
Pavel Světlík, ředitel A Rocha – Křesťané v ochraně přírody
Přírodní památka Počernický rybník se pyšní jedněmi z nejrozsáhlejších litorálních porostů na území Prahy. Ačkoli rybník v minulých letech prošel rozsáhlou a nákladnou revitalizací, litorální porosty v jeho východní části, v oblasti přítoku Rokytky, trpí zastíněním díky letitým náletům dřevin. Continue reading „Revitalizace litorálu Počernického rybníka“
V rámci malých členských grantů ČSO jsem měl možnost poznat důkladněji jižní část Českého lesa a provést zde ve dvou termínech letošní hnízdní sezóny mapování dravců. Po zajímavé zkušenosti z loňského roku, kdy jsem se pohyboval při monitoringu dravců v severní části Českého lesa, jsem se na objevování a poznávání pro mne nových přírodních území opět velice těšil. Navíc mne před letošní sezónou kontaktoval zkušený západočeský ornitolog Oldřich Bušek a dohodli jsme se na osobním setkání v průběhu mého pobytu na Domažlicku. K tomuto setkání na jednom z mých pozorovacích stanovišť ke konci června skutečně došlo. Děkuji tímto Oldovi Buškovi, že za mnou přijel a mohli jsme spolu probrat něco o dravcích a jejich lokalitách v západních Čechách i jinde. Určitě bych si přál takovýchto setkání přímo v terénu více.
Od roku 1982 se početnost ptáků zemědělské krajiny snížila o více než třetinu. Některé dříve běžné druhy jako sýček nebo chocholouš balancují na hraně vymizení z naší přírody, koroptve a čejky jsou dnes už vzácností a ubývají i druhy, jejichž počty se zatím udržují na poměrně vysoké úrovni, jako např. skřivani nebo strnadi. Hlavním viníkem je podle mnoha výzkumů intenzifikace zemědělství. I když se to nezdá, pomoci polním ptákům může každý.
Největší vliv na to, jak zemědělská krajina vypadá, mají pochopitelně samotní zemědělci.
Co mohu udělat jako zemědělec?
Ať už hospodaříte na orné půdě, nebo na travních porostech, čím pestřejší bude krajina, kterou svým hospodařením vytváříte, tím větší počet druhů podpoříte. Na orné půdě je pro ptáky prospěšné, aby velikost plochy jedné plodiny na půdním bloku nepřesahovala 20 ha. Ještě více pomůže, pokud se větší pole rozčlení dočasnými nebo trvalými liniovými prvky, např. mezí nebo biopásem, kde ptáci hnízdí, sbírají potravu a které plní protierozní funkci.
Co mohu udělat jako majitel pozemku?
Kvůli nevhodným způsobům zemědělského hospodaření (střídání jen tří plodin, nepoužívání meziplodin, velká eroze) dochází u spousty pozemků k jejich postupné degradaci. Je zcela na místě, aby se vlastník zajímal o to, jakým způsobem nájemce na pozemku hospodaří. A je zcela v pořádku, aby vlastník požadoval hospodaření nezhoršující kvalitu půdy. Ti nejosvícenější budou pronajímat půdu jen biozemědělcům, ostatní mohou požadovat např. umístění biopásů nebo vytvoření krajinného prvku (výsadbu dřevin nebo zatravnění části pozemku).
Co mohu udělat jako myslivec?
Snahou myslivců by mělo být získat do svého vlastnictví co nejvíce zemědělské půdy, zejména na místech zásadních pro zvěř, a dle jejich charakteru se pokusit na nich vytvořit vhodné podmínky. Už dnes některé spolky hospodaří na různě velkých výměrách, kde pěstují plodiny atraktivní pro zvěř – od krmných políček nejrůznějšího složení až po biopásy.
Co mohu udělat jako řadový občan?
Kupujete bio výrobky? Sledujete, kde byla potravina vyrobena, a snažíte se koupí potraviny podpořit co nejkratší obchodní řetězec? Čím kratší je cesta potraviny na váš stůl, tím menší zátěž spojená s přepravou a balením pro životní prostředí vzniká. Právě spotřebitelé mění významně trh a platí to i pro zemědělství. Nebojte se cíleně oslovit zemědělský podnik ve vašem bydlišti nebo na chalupě a zeptat se, co dělají pro ptáky.
Právě vychází nové číslo časopisu Sylvia! Najdete zde přehledný souhrn aktuálních poznatků o významu rozptýlené zeleně pro ptáky, příběh prvního hnízdění labutě zpěvné v ČR, tradiční zprávu Faunistické komise ČSO a mnoho dalšího. Přejeme příjemné a poučné čtení.
Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.
Ve spolupráci s Českou společností pro ochranu netopýrů jsme 8. listopadu zorganizovali na půdě pražského magistrátu seminář pro odborníky státní správy, zaměřený na ochranu synantropních ptáků a netopýrů v městském prostředí. Continue reading „Aby se ptákům ve městech líbilo“
Schůze se koná v sobotu 24. listopadu 2018 v 9:30 na tradičním místě v přednáškovém sále Moravského zemského muzea v Brně, Zelný trh 8 (v 1. patře Dietrichsteinského paláce) – cca 5 minut chůze od hlavního nádraží.
PROGRAM:
1. Zahájení, osobní zprávy
2. Plán činnosti pobočky na rok 2019 (G. Čamlík)
3. Zpráva o hospodaření pobočky v roce 2017 (D. Horal) 4. Volba výboru Jihomoravské pobočky ČSO na příští funkční období
5. Shrnutí členské exkurze do NP Podyjí v roce 2018 a pozvání na další exkurzi v roce 2019 (J. Sychra)
6. Cílový druh pobočky v roce 2018: vodouš rudonohý (J. Sychra)
7. Co je nového v projektech „Živé břehy“ a „Revision“ (G. Čamlík)
8. Lokality v ohrožení : Střední nádrž Nové Mlýny a Vojenské cvičiště Bzenec
9. Vystoupení zástupce výboru nebo sekretariátu ČSO
10. Synantropní chocholouši obecní na Brněnsku – aktuální situace a možnosti ochrany, výsledky projektu „Ochrana biodiverzity“ (L. Praus)
11. Záchrana hnízda chocholouše v Jiříkovicích (L. Řičánek)
12. Ornitologické novinky (V. Škorpíková)
Seminář:
13. Výsledky mapování vodních toků na jižní Moravě – první výsledky projektu Živé břehy (G. Čamlík, Z. Janoška, K. Horák)
14. Management hnízdišť břehulí říčních v rámci projektu Živé břehy, výsledky monitoringu a plány do budoucna (G. Čamlík, P. Berka).
Odborná přednáška: 15. „Management hnízdišť břehulí říčních (Riparia riparia) – kde hledat příležitosti pro nová a jak udržet ta stávající?“ (Petr Heneberg)
Další:
16. Setkání mapovatelů vodních toků, plán monitoringu na příští rok (Gašpar Čamlík)
17. Návrh úpravy metodiky (Zbyněk Janoška).
(+ další příspěvky účastníků schůze aj.). Předpokládané ukončení schůze cca 1430 hod. Pro případné zájemce bude následovat posezení v restauraci Putyka U Míka, Františkánská 15.
Na schůzi by mělo být distribuováno nové číslo časopisu Crex (37). Účastníci budou moci zaplatit členské příspěvky na rok 2019, popř. za minulá léta.
Na shledanou se těší za Jihomoravskou pobočku ČSO
Jan Sychra, předseda
Gašpar Čamlík, jednatel
David Horal, člen výboru
Případné dotazy směřujte na G. Čamlíka (tel. 731 782 066), D. Horala (tel. 775 254 220) nebo e-mail jmpcso@seznam.cz.
Ve dnech 7.–9. září 2018 proběhla v Rusku druhá mezinárodní konference pod názvem Orli Palearktu. První konference na stejné téma se konala před pěti lety v tatarské Jelabuze, místem konání té letošní byl Altaj. Konkrétně Park Hotel u jezera Aja u vesnice Katuň nedaleko hlavního města – Gornoaltajska. Druhý a třetí den probíhala konference ve dvou paralelních sekcích, takže byl člověk bohužel nucen oželet řadu zajímavých příspěvků.
Srdečně vás zveme na tradiční výjezdní podzimní členskou schůzi, která se uskuteční v termínu 16.–18. listopadu 2018na Zámku v Bartošovicích (Bartošovice u Nového Jičína). Jako každý rok bude připraven zajímavý program, tentokráte již od pátečního večera. Přijeďte na celý víkend!
Česká společnost ornitologická se během celého roku účastní mnoha nejrůznějších akcí. K možnosti prezentace naší organizace nám dlouhou dobu chyběl praktický rychlerozkládací stan. Náš problém vyřešila firma Expodum, která se rozhodla nás podpořit a party stan nám darovala. Stan je skladný a lze ho rozložit za pár minut. Za tuto vřelou nabídku a podporu naší organizace mnohokrát děkujeme.
V posledních týdnech nás kontaktují lidé a hlásí nám nálezy uhynulých a zjevně nemocných kosů. Jedná se často o celé kosí rodinky a stejná situace je i v dalších evropských zemích – Itálii, Německu, Maďarsku, Švýcarsku, Španělsku, Belgii, Francii, Polsku, Rakousku, Srbsku, Chorvatsku nebo Řecku (1). Možnou příčinou je virus Usutu, který přenášejí komáři a výrazně citliví jsou na něj právě kosi. Lidé se ale bát nemusí. Continue reading „Hromadné úhyny kosů může mít na svědomí virus Usutu“
Na 6. září byl vyhlášen Světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků. Letos se jedná o pátý ročník akce.
Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 5.–11. září 2018. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.
V České republice bychom rádi přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.
K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků během sedmi dní 5.–11. září 2018 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav@gmail.com.
Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme během následujících dní v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!
„Pravidelně vás informujeme o tom, že přibývá zastávek hromadné dopravy, které byly zabezpečeny proti kolizím ptáků. Prakticky vždy se jedná o aktivity jedinců, škol nebo spolků. S výjimkou Zlína, kde postupné zabezpečování zastávek probíhá již několik let, je aktivita města Třeboně ojedinělým případem, kdy ke zlepšení situace došlo z podnětu samosprávy a to bez toho, že by reagovala na stížnosti občanů nebo naše vyzvání. Proto jsme se rozhodli dát zde Třeboni prostor k představení výsledků.“
Hotel Hubertus, Poběžovice
Mariánská 91, 345 22 Poběžovice
O víkendu 24. až 25. listopadu pořádá Západočeská pobočka České společnosti ornitologické při Západočeském muzeu v Plzni již 4. Západočeskou ornitologickou konferenci, která se bude konat v sálu hotelu Hubertus v Poběžovicích. Od pátku do neděle bude v prostorách hotelu též zajištěno stravování a ubytování účastníků konference. Continue reading „Pozvánka na 4. Západočeskou ornitologickou konferenci“
Název VZ: Nákup terénního automobilu 4×4 do 3,5 t pro projekt PannonEagle Life
Druh zadávacího řízení: VZMR: Otevřená výzva
Druh VZ: Dodávky (zboží)
Stručný popis: Předmětem plnění této veřejné zakázky je dodávka terénního automobilu typu pick-up pro provoz v rámci projektu PannonEagle Life (LIFE15 NAT/HU/000902).
Výzvu k podání nabídky včetně zadávací dokumentace najdete ZDE.
Od pátku 27. 4. až do úterý 1. 5. 2018 probíhal ornitologický kurz Členové členům. A bude na co vzpomínat. Akce probíhala v nádherné přírodě okolo Mohelna, kde se nachází hned několik menších, nesmírně půvabných přírodních rezervací a památek, mezi nimiž vyniká zejména NPR Mohelenská hadcová step. Velmi nám přálo i počasí, kdy po celou dobu bylo slunečno, ale s příjemně chladivým vzduchem (zejména ráno…:-)).
Mohelský mlýn
Ubytovali jsme se v areálu Mohelského mlýna, kde nás přivítali naši skvělí školitelé Vojta a Iva. Většina z nás hned využila pár volných chvil k prozkoumání okolí. Nádherné údolí řeky Jihlavy nám všem vyrazilo dech. Jeho rozmanitost a bohatost byla jasným signálem, že nás rozhodně čekají ornitologické žně. To se i brzy potvrdilo, když jsme hromadně vyrazili na Mohelenskou step k úvodnímu seznámení a měli jsme úžasný zážitek v podobě pozorování dvou Ostřížů lesních, kteří lovili poměrně blízko, plachtili proti větru a my si tak mohli plně vychutnat jejich ladné siluety a oranžové kalhotky… Po návratu jsme si mohli prohlédnout řadu dostupných knih, domluvit se na druhý den a uspořádat první táborák.
Vycházky do terénu
Program byl velmi nabitý. Každý den v 5.00 sraz venku a vyráželo se do terénu. Z celého kurzu to ale bylo to nejlepší! Byli jsme rozděleni do třech skupin, každá měla své vlastní průvodce/instruktory a díky tomu jsme měli možnost velmi dobře poznat všechny ptačí druhy, na které jsme narazili. Zejména poznávání hlasů bylo pro většinu z nás obrovským přínosem a posunulo nás o velký kus vpřed na cestě poznání. Zároveň jsme dostávali i celou řadu zajímavých informací a ornitologických rad, nejen k ptákům samotným, ale i k biotopům a chování. Vyzkoušeli jsme si i vybrané metody pro mapování ptáků, zejména kompletní seznamy, hodinovky, ale i čerstvou novinku v podobě LSD (liniové sčítání druhů), při které se ukázalo, že budoucnost patří vyspělým technologiím.
Ven jsme vyrazili i v rámci vybraných přednášek. Velmi dobrodružné bylo zejména hledání ptačích hnízd, kde jsme měli štěstí a našli jsme je rychle a v solidním počtu. Mimo jiné díky některým velmi talentovaným účastníkům kurzu!
Po návratu z terénu jsme se vždy věnovali rekapitulaci pozorovaných druhů, včetně doplňujících informací a přehrávání hlasů pro lepší zapamatování. Byla i možnost klást doplňující dotazy a vracet se i k minulým dnům, což bylo velmi užitečné.
Přednášky
Po obědě již byl čas na teoretickou část, která se skládala z velmi zajímavých přednášek, často i s praktickými ukázkami. Dozvěděli jsme se tak velkou spoustu informací o tom, jak vlastně ptáci žijí, jaká je jejich hnízdní biologie, jak ptáky akusticky monitorovat nebo jak je chránit. Zjistili jsme více o bahňácích, sýčcích nebo i programech a fungování ČSO. Nouze nebyla ani o zajímavé zážitky z praxe, jako třeba náhodné vyfocení druhu, který byl považován za vyhynulý, nebo řešení problémů s „domobranou“, když obcházíte školku s vybavením na monitoring hnízd…:-). Vše bylo prokládáno i přednáškami samotných účastníků, takže jsme měli možnost nahlédnout i na ptáky Nového Zélandu nebo monitoring slavíků v Mladé Boleslavi.
Pozorování
Asi se hlavně ptáte, jaké všechny druhy jsme nakonec viděli nebo alespoň slyšeli. Bylo toho opravdu dost a v podstatě vše, co bylo slíbeno, se i konalo. Hlavním tahákem pro všechny byl určitě dudek chocholatý. Většina z nás také měla první příležitost pozorovat chocholouše obecného nebo skřivana lesního, jehož nádherný zpěv nás okouzlil. Z dravců již zmiňovaný ostříž, ale třeba i moták lužní. Dál už je těžké jmenovat – budníčci, pěnice, bramborníčci, lejsci, žluva, koroptev, strnadi, sýkory, pěnkavovití atd. Neměli jsme nouzi ani o bahňáky (vodouši, kulík, čejka, pisík). Za zmínku možná ještě stojí dva konkrétní jedinci: žluna šedá a krutihlav obecný, kteří nám přímo u Mohelského mlýna téměř celý den koncertovali. Největším „úletem“ pak bylo setkání s berneškou velkou, která plavala na řece Jihlavě jen několik set metrů od mlýna. Těžko ale říci, zda šlo o zálet nebo únik ze zajetí.
Celkově jsme nakonec pozorovali rovných 100 druhů, což potvrdila k tomu zřízená faunistická komise…:-). Některé druhy nám bohužel uznány nebyly, jako třeba kur domácí nebo motorovka lesní (jejíž poddruh zvaný „černota“ se velice rychle ukrývá v houští…:-)).
Poděkování
Za celý kurz patří velké díky zejména hlavním organizátorům – Vojtovi a Ivaně. Poklona potom všem dalším ornitologům, kteří nás doprovázeli na vycházky nebo nás obohatili svými přednáškami. Pokud někdo touží po zdokonalení svých ornitologických znalostí a zkušeností, pak asi nenajde lepší příležitost. Kurz všem vřele doporučujeme a už se nemůžeme dočkat pokračovaček!
Kurzem prováděli: Vojtěch Brlík, Ivana Kroutilová, Tomáš Grim, Martin Šálek, Zdeněk Vermouzek, Karel Weidinger, Vojtěch Kubelka, Martin Sládeček, Ondřej Belfín, Jaroslav Koleček, Ivo Hertl, Jaroslav Kouřil a Lukáš Řezáč.
Chráněné vlhy pestré v loňském roce poprvé ve větším počtu zahnízdily v Jihočeském kraji. Na dvou místech vyvedlo úspěšně mláďata celkem pět párů těchto pestrobarevných ptáků, kteří si vyhrabávají hnízdní nory, např. ve stěnách opuštěných pískoven.
V letošním roce prochází Park Křtinská v Městské části Praha 11 rozsáhlou rekonstrukcí. Relativně velké plocha městské zeleně, obklopená souvislou panelovou zástavbou sídliště Háje, by měla být veřejnosti přístupná od léta. Continue reading „Revitalizace Parku Křtinská“
Právě začátek května je nejlepší čas na zaznamenání největšího počtu zpívajících samců tohoto krásného druhu, a proto neváhejte za nimi vyrazit do jejich typických biotopů. Při této příležitosti si nezapomeňte uvědomit, že lejsci malí používají celkem 16 různých typů zpěvu, přičemž některé od sebe poznáte snadno i podle sluchu. Jak a proč se u lejsků vyvinulo tolik různých typů zpěvu, které se vyskytují napříč celou Evropou, ale zatím nevíme. Pokud byste chtěli pomoct odpovědět na tuhle záhadu, tak neváhejte a zpěv lejsků malých nahrajte a své pozorování i s nahrávkou předejte přes speciální formulář: birds.cz/ficedula.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.