Vychází seznam ptáků Prahy

V roce 1944 vydal Veleslav Wahl poprvé své průkopnické dílo Pražské ptactvo. Jeho kniha podává ucelený obraz avifauny hlavního města v tehdejší době. V České společnosti ornitologické pracujeme na novém a doplněném vydání Wahlovy knihy v souladu s jeho poslední vůlí (https://www.birdlife.cz/k-vyroci-veleslava-wahla/). Základem pro nové vydání Pražského ptactva je seznam ptáků Prahy (Avifauna Prahy a její změny), který vychází jako samostatná elektronická publikace. Publikace ke stažení ZDE. Continue reading „Vychází seznam ptáků Prahy“

Ptačí způsoby: Nový pohled na skutečnou podstatu ptačí inteligence

Mirea Peris, BirdLife | Na to, jak ptáci komunikují, pracují, hrají si, vychovávají mláďata a přemýšlejí, se dnes vědci dívají zcela novým pohledem. Na základě jejich zjištění se ukazuje, že existuje více způsobů, jak vytvořit vysoce inteligentní mysl. Zeptali jsme se Jennifer Ackermanové, autorky knihy Ptačí způsoby, co to znamená pro naše pochopení nejen ptáků, ale i nás samotných. Continue reading „Ptačí způsoby: Nový pohled na skutečnou podstatu ptačí inteligence“

Změňte zemědělské dotace, jinak nenaplníte předvolební sliby a koaliční smlouvu, vyzývají organizace ministra

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, ŽIVÁ VODA, z. s., SPP Čmelák a České společnosti ornitologické

Neziskové organizace a vědci vyzývají ministra zemědělství Mariana Jurečku a jeho nástupce Zdeňka Nekulu, aby se nová vláda distancovala od návrhu rozdělení 140 miliard zemědělských dotací, který připravila předchozí vláda. Vláda musí návrh přepracovat, pokud chce splnit své sliby a řešit vážné problémy v zemědělské krajině. [1] Continue reading „Změňte zemědělské dotace, jinak nenaplníte předvolební sliby a koaliční smlouvu, vyzývají organizace ministra“

Podzimní exkurze pro absolventy Kurzu určování ptáků

I když letošní Kurz určování ptáků už definitivně skončil, pro většinu z nás účastníků to není uzavřená kapitola. S něčím tak skvělým a jedinečným se totiž neloučí lehce – ať už jde o zážitky nebo o lidi. A tak není divu, že když naši lektoři přišli s nabídkou podzimní kondiční exkurze pro absolventy obou dosavadních ročníků, zájem byl obrovský.

Nakonec se nás onoho prvního říjnového víkendu sešlo třicet šest. Sjeli jsme se do Žehrova u Turnova ze všech koutů republiky. Nestačili jsme se ani rozkoukat, a už nás lektoři vybavili přehrávači a poslali do terénu, abychom chladnou páteční noc náležitě využili. Monitoring sov nebyl sice toho večera na záznamy moc úspěšný, zato byl ale náležitě stmelující. Sobotu jsme celou strávili v přírodní rezervaci Žabakor odchytem do sítí, kroužkováním a pozorováním ptáků po okolí. Kochali jsme se břichatými brávníky na polích a hejnky mlynaříků a každý si přišel na své ‒ někdo pátral po pěvušce, někdo zase nadšeně odečítal kroužky labutím. Mezi zvlášť zajímavá pozorování patřila káně rousná nebo ostralka štíhlá. Se soumrakem program zdaleka nekončil, pokračovali jsme v teple u projektoru, kde pro nás organizátoři měli nachystané nejrůznější ornitologické kvízy a hry. Nutno přiznat, že v poznávacím bingu excelovala především dětská část osazenstva.

V neděli nás čekala terénní zátěžová zkouška – vyrazili jsme pozorovat migrující hejna ptáků přes horské sedlo u Rašovky. O co jasnější bylo počasí, o to větší byla zima. A při několikahodinovém stání na pozorovacím místě od úsvitu do poledne jsme mnozí jen těžko zaměřovali dalekohledy, jak nás zábly ruce. Stálo to ale za všechny vrstvy podvlíkaček – nad hlavou nám táhla početná hejna hus, kormoránů, čížků, pěnkav a holubů hřivnáčů i osamoceně letící lindušky. Štěstí jsme měli také na několik prvních zimních hostů – drozdy cvrčaly a pěnkavy jikavce. Kluci nám ukazovali, jak poznat jednotlivé druhy podle siluety, letu nebo jediného pípnutí.

Domů jsme se rozjížděli jen neradi. Nezbývá poděkovat organizátorům – Ondrovi, Kubovi, Dáše, Janě a Radkovi – za skvělý víkend a veškerou péči. Díky nim jsme se vraceli zase o něco znalejší a utvrzení v tom, že ptáci se dají pozorovat v každé roční době.

Lenka Dvořáková

jaro

Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda

Sčítání čápů má dlouhou tradici. Probíhá dokonce i mezinárodní sčítání, první proběhlo již v roce 1934! V roce 2014, kdy byli čáp černý a čáp bílý vyhlášeni ptákem roku, proběhlo již 7. mezinárodní sčítání (podrobné výsledky a shrnutí vývoje čapí populace před 2014 vyšly v Sylvii [3]). Právě při této příležitosti vznikl web Čapí hnízda a hnízdění čápů jsme začali sledovat v rámci občanské vědy – se zapojením široké veřejnosti. Ohromné množství získaných dat je velice cenné nejen např. pro stanovení reprodukční úspěšnosti či vývoje trendů početnosti, ale i pro jejich ochranu. K té od roku 2021 přispívá i SOS tlačítko u každého hnízda, které umožňuje dobrovolníkům dát rychlou zprávu o negativním dění na hnízdě. Continue reading „Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda“

slavík modráček středoevropský

„Za mých mladých let, to bylo ptáků!“

Vědci z Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity se pokusili o zhodnocení historických změn početnosti ptáků na základě vzpomínek ornitologů starší generace. Výsledky se podařilo publikovat v časopise Ecological Indicators doi: 10.1016/j.ecolind.2021.107909 a stručnou zprávu o tomto výzkumu si můžete přečíst v Ptačím Světě 4/2021. Zde přinášíme podrobnější informace. Continue reading „„Za mých mladých let, to bylo ptáků!““

Šetrné hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem, ukazují první výsledky sčítání

První výsledky sčítání ptáků na polích v Praze, kde se začíná hospodařit přírodě šetrnějším způsobem, jsou mírně nadějné. Druhová pestrost a početnost ptáků v době hnízdění se na „ekologických“ polích v Praze oproti kontrolním plochám mírně zvýšila. Změny jsou ovšem stále pod hranicí statistické významnosti a bude třeba delšího sledování, aby se ukázalo, zda změna hospodaření přináší kýžený efekt. Continue reading „Šetrné hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem, ukazují první výsledky sčítání“

Zápis z členské schůze ČSO 2021 a její videozáznam

Zápis z členské schůze ČSO (sobota 6.11., Náprstkovo muzeum, Praha, 10:00 – 17:00)

Za slunečného podzimního počasí se členové ČSO setkali na letošní členské schůzi v krásných prostorách Náprstkova muzea na Betlémském náměstí v Praze 1.  Členskou schůzi zahájil předseda ČSO Jiří Flousek. Následovala vzpomínka na zemřelé členy a pietní minuta ticha. V té souvislosti byl promítnut krátký film (výňatek z filmu Natura paradoxa) jako vzpomínka na dlouholetého ředitele Kroužkovací stanice NM Jiřího Formánka, který zemřel letos ve věku 91 let a byl členem ČSO 75 let. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 2021 a její videozáznam“

Dramatický úbytek ptáků Evropské unie

Dnes jsme s kolegy z RSPB a BirdLife International zveřejnili studii, která hodnotí změny celkového počtu ptáků v EU v období let 1980–2017. Robustní výsledky ukazují, že během mého života z EU vymizelo kolem 600 milionů ptáků (odhadujeme, že to bylo mezi 557 a 623 miliony jedinců), což znamená, že jsme přišli o každého šestého ptáka. Jinými slovy, když mě maminka vozila v kočárku, zpívalo v parku o 17–19 % více ptáků. Continue reading „Dramatický úbytek ptáků Evropské unie“

Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků

Hlavní sdělení:

  • Nová analýza údajů ukazuje, že od roku 1980 zmizelo z Evropské unie 600 milionů hnízdících ptáků.
  • Značná část těchto ztrát je důsledkem masivního úbytku běžných a hojných druhů ptáků.
  • Největší propad početnosti pozorujeme u vrabce domácího, jehož populace se zmenšila o 247 milionů jedinců. Následuje ho konipas luční s úbytkem 97 milionů jedinců, špaček se ztrátou 75 milionů jedinců a skřivan polní, jehož populace se ztenčila o 68 milionů jedinců.

Continue reading „Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků“

Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2021

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky letošních nových účastníků akademie. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.

Matěj, 19 let, Ostravsko

O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům jsem se dostal díky dokumentu Rajští ptáci. Baví mě hlavně chodit do terénu, moje oblíbená skupina jsou šplhavci, o strakapoudu jižním píšu středoškolskou odbornou činnost. Velmi mě zajímají také tropičtí ptáci a jejich ekologie. V budoucnu bych chtěl za ptáky hodně cestovat a rád bych se podílel na jejich ochraně a výzkumu.

 

 

 

Lukrécia, 20 let, Olomoucko + Praha

Už v kočárku jsem s mamkou pozorovala ptáky za pomocí atlasu, i když to byli třeba jen kosi. Když jsem byla trochu větší, chodila jsem na ornitologické výpravy s přírodovědným oddílem Lid medvědího potoka. Během dospívání mě ale vůbec nenapadlo, že bych se ptákům jednou chtěla věnovat. Prvního ptáka jsem si ze sítě vymotala sama v roce 2018, což spustilo lavinu v mém zájmu o ornitologii. Začala jsem opět s pozorováním ptactva v okolí Olomouce, a nakonec se zúčastnila několika výzkumů, týkajících se migrační ekologie rákosníků obecných a závislosti míry skvrnitosti vajec na kvalitě samic vlaštovek obecných. Momentálně studuji na PřF UK a mám v plánu svůj zájem o ornitologii jen rozvíjet, a to nejen v rámci chystaného článku. Můj nejoblíbenější dinosaurus je Diplodocus.

Lukáš, 17 let, Přerovsko

Příroda mě fascinovala už v útlém dětství. V devíti letech mi ale po návštěvě muzea ORNIS v Přerově zcela učarovali ptáci a od té doby se můj veškerý zájem soustředí právě sem. Na střední škole se tento vztah k ornitologii ještě prohloubil a nyní ptáky především pozoruji, fotím a monitoruji. Zajímám se také o jejich ochranu a ekologii. Díky cestám po republice i do ciziny jsem měl možnost seznámit se s různými biotopy a řadou zajímavých a vzácných druhů. A protože mi ptáci a cestování přirostli k srdci nejvíce, chci v budoucnu biologii vystudovat a stát se „bird guidem“ – mým snem je seznamovat stejně zapálené lidi s tímto úžasným světem plným barev, tvarů a zvuků.

 

Šárka, 18 let, Jizerské hory

Dlouhá léta u mě vedli na první příčce dinosauři. Tak jako šel vývoj s nimi k ptákům, tak šel i vývoj s mým zájmem a pokročila jsem i já. I když nastal tento pokrok nedávno, ptáci mě zajímaly pasivně i před tím, a to díky andulkám, které jsme chovali. O papoušky jsem se díky nim zajímala více a více, až jsem jimi zazdila dinosaury. Zároveň jsem již dlouho členem Českého svazu ochránců přírody Jizerka. Ochrana přírody je tedy jedním z mých dalších hlavních zájmů. Dnes mě zajímá hlavně ekologie, evoluce a etologie ptáků, a to především u papoušků, a tak v budoucnu bych se chtěla zaměřit hlavně na ně. Pokud se vše podaří, chtěla bych jednou pracovat na některém světovém záchranném programu ve volné přírodě či v zoologických zahradách.

Kuba, 20 let, jižní Morava + Praha

O přírodu jsem se zajímal už od mala, postupně ale můj zájem o ptáky převládl nad savci, hmyzem, dinosaury i vším ostatním. Zatím byla mým největším ornitologickým počinem asi má Středoškolská odborná činnost – zjišťoval jsem, jestli a jak ptákům pomáhají nebo škodí lesní průseky kolem elektrického vedení. Výsledky mojí práce se mi také podařilo vydat ve vědeckém článku. A výzkumu ptáků se chci věnovat i dál – teď studuji na Přírodovědecké fakultě UK a připravuji projekt mé bakalářské a pak snad i diplomové práce. Ze všech ptáků mám nejradši šoupálka – hlavně kvůli jeho roztomilému hopsání po kmenech. Naopak moc velký kámoš nejsem se strakami, které mi už párkrát snědly oběd.

Ondra, 24 let, Plzeňsko

Od útlého věku jsem doslova ujížděl na dokumentech Davida Attenborougha. Ze všeho nejvíc mě v nich fascinovala rozmanitost zvířecího chování. Na vysoké škole jsem se odhodlal proniknout do chování právě ptáků, protože jejich chování je jedno z nejzajímavějších. Stal jsem se součástí výzkumného týmu (Facebook), se kterým studuji chování jednoho z nejagresivnějších ptáků ťuhýka obecného. Postupně se snažím poznávat nové a nové druhy opeřených dinosaurů, a i díky akademii se to úspěšně daří. V budoucnu bych se chtěl věnovat opravdovému výzkumu ptačího chování a zjistit, jak tito úžasní tvorové vnímají svět okolo sebe.

 

Adéla, 22 let, Sedlčansko

Zvířata a příroda pro mě byly už od malička nedílnou součástí života a dychtivější zájem o opeřence se projevil ještě v plenkách mojí první chycenou slepicí u nás na dvorku. Nejbližšími se mi stali dravci a pěvci, takže jsem začala před pár lety vyrábět krmítka, pítka a budky. To je zatím asi moje největší aktivita v oblasti ornitologie. V budoucnu bych rozhodně chtěla dosáhnout lepší spolupráce mezi ornitology a soukromými zemědělci, mezi které patří i má rodina a naši předci. Z mého pohledu zemědělce a milovníka ptáků vidím, že dochází k mnoha nedorozumění a nevědomosti a to bych chtěla změnit, protože na komunikaci a spolupráci mezi těmito skupinami podle mě stojí budoucnost nejen ptačí populace.

Ondra, 19 let, Beskydy

K přírodě jsem byl veden již od mala, ale nakonec u mě zvítězila ornitologie. Dostal jsem se k ptákům, přes chov drobných exotů až po pozorování a aktivitu v terénu. V nejbližší možné době, bych si rád udělal kroužkovací licenci a věnoval se kroužkování a podílení se na výzkumu. Jinak se snažím vyrábět budky pro ptáky a rozvěšovat je po okolí. Je zajímavé pozorovat, jak se hnízdění každý rok mění a díky kroužkování vím, že někteří ptáci mi v nich hnízdí již pravidelně. Do budoucna bych se určitě rád ptákům věnoval nadále.

 

Sylvie, 15 let, Krkonoše

O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům mě přivedl dědeček. Ráda trávím hodně času v terénu, nejvíce se zajímám o horské druhy pěvců. Jsem členkou Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP, kde spolupracuji na mapovacích projektech. V budoucnu bych chtěla studovat zoologii a věnovat se ochraně přírody. Myslím si, že Akademie je skvělou příležitostí pro mladé lidi poznat vrstevníky, kteří se zajímají o ptáky a velkou příležitostí se přiučit od zkušenějších.

 

 

Honza, 23 let, Úvaly + Praha

Od útlého věku jsem se zajímal o přírodu. Začalo to dinosaury a skončilo to (prozatím) …taky dinosaury, tedy jedinými dodnes přeživšími, tedy ptáky. Ačkoliv mě baví asi od sedmi let, v pubertě jsem se na chvíli od zájmu o ně odvrátil, abych se jim mohl od roku 2015 opět naplno věnovat. To mi vydrželo dodnes, kdy mě zájem o přírodu jako celek zavál až na Přírodovědeckou fakultu UK, na které aktuálně dokončuji magisterské studium. Ve škole se věnuji ekologii městských společenstev ptáků, ve volném čase pak vedu od roku 2017 ornitologický kroužek v Úvalech, ptáky pozoruji, kroužkuji, fotím a píšu o nich blog. Rád jezdím za novými druhy v ČR i do zahraničí. V budoucnu bych se chtěl i dále věnovat popularizaci přírody a samozřejmě hlavně ptákům, a to jak ve volném čase, tak i ve vědě.

Verča, 18 let, Ostravsko

Příroda je mým koníčkem už odmala. Vyrůstala jsem na dokumentech o zvířatech a pravidelně jsem se ze zvědavosti účastnila všech možných soutěží. Mou vášní je zoologie a do budoucna ji určitě plánuji studovat společně s ekologií a evolucí. Miluji výpravy do terénu a bádání. To jsem si mohla vyzkoušet při vypracování mé SOČ v rámci Ostravské univerzity. Tam jsem sice nezkoumala opeřenstvo, nýbrž hmyz, konkrétně brouky. Vzpomínám si, že u toho se nám podařilo najít hnízdo, u kterého jsme strávili celý den a brouky jsme přesunuli na druhou kolej. Tehdy se ve mně opět probudilo nadšení do ornitologie a v dnešních dnech už chodím do terénu převážně za tímto účelem.

Honza, 17 let, Šumpersko

Už jako malé dítě jsem byl fascinován přírodou. Asi jako spousta malých kluků jsem se zajímal o dinosaury, na kterých jsem v podstatě vyrostl. Později jsem se ale začal zajímat spíše o přírodu současnou. Ptáky mám rád odjakživa, ovšem významným milníkem, díky kterému jsem ptákům nejvíce propadl, byl vstupní úkol do Biologické olympiády, který jsem si vybral a ve kterém jsem pozoroval ptáky vázané na vodní plochy v roce 2019/20. Opeřenci mi přirostli k srdci a já se od té doby vydávám do přírody primárně za účelem pozorovat jejich úžasný život. Určitě bych chtěl, aby mé budoucí povolání bylo spjaté s přírodou. Momentálně studuji na gymnáziu. Na ptácích mě nejvíce fascinuje jejich biodiverzita – každý pták je unikát, každý je něčím výjimečný!

Kuba, 22 let, Mělnicko

K zájmu o přírodu mě vedla rodina už od útlého dětství, už jako úplně malý kluk jsem byl fascinován hlavně podmořským světem, sledoval jsem různé dokumenty a chtěl jsem být mořským biologem. Ale moře je daleko, a tak jsem zjistil, že ani u nás to není nuda, tak jsem se asi kolem 13 let začal naplno věnovat ptákům. Kromě pozorování ptáků pro radost, se rád zapojuji i do různých monitoringů (IWC, LSD), v kterých vidím velký smysl. Můj zájem o přírodu vyvrcholil přihláškou na PřF UK, kde nyní studuji bakalářské studium. Ač jsou ptáci mým velkým koníčkem, studijně se hodlám věnovat druhé skupině létajících obratlovců – netopýrům. Zoologii a přírodovědě bych se chtěl věnovat i v budoucnu, snad budu mít to štěstí…

Gabča, 25 let, Brněnsko

Ptáci mě uchvátili už když jsem byla malá, prvním pozorováním byl brhlík lezoucí hlavou dolů u nás doma na smrku. Blíže jsem se s nimi seznámila ale až na konci střední školy a rozhodla se, že se jim budu věnovat i na vysoké. Ve výzkumu se zabývám hlavně hnízdním parazitismem kukaček a studuji obranné mechanismy jejich hostitelů. Mimo školu se pak zapojuji do mapování pro Jihomoravskou pobočku ČSO a jezdím pomáhat na kroužkovací akce. V Brně jsem spoluvedoucí ornitologického kroužku pro děti a v budoucnu bych se ráda více zapojila do dalších aktivit, které souvisí s ochranou ptáků.

 

Mikuláš, 20 let, Ostravsko

Od mala jsem se zajímal o přírodu a všechno živé. Pro ptáky jsem se nadchnul v 11 a od té doby mě to nepustilo. V 16 jsem měl možnost strávit rok na střední škole v USA, kde jsem poznal úžasnou ptáčkařskou komunitu, trochu jiný přístup k ptáčkaření a spoustu nových druhů.  Na vysoké škole nakonec nestuduji ptáky, ale všeobecné lékařství. Ptáci mi přesto zůstali jako krásný koníček, který mě připravuje o většinu mého volného času. Vždycky rád vyrazím na nějakou zajímavou lokalitu, i když většinu času na ptácích teď trávím kroužkováním.

Prohlášení ČSO k výběru národního ptáka

Nově vzniklá koalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) v koaliční smlouvě uvádí nápad vybrat pro Česko národního ptáka: „Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a základními školami spustíme anketu, která vybere nový symbol Česka – českého národního ptáka.“ (str. 43 koaliční smlouvy).

Na četné dotazy médií i veřejnosti uvádíme prohlášení: Continue reading „Prohlášení ČSO k výběru národního ptáka“

Kniha Ptáci Hradce Králové

titulka knihy Ptáci Hradce KrálovéJiří Porkert a Miloslav Hromádka (edd.): Ptáci Hradce Králové, Nakladatelství Pavel Mevart, rok vydání 2021, 432 stran.


Kniha Ptáci Hradce Králové, která vyšla s přispěním malého grantu ČSO, je prvním souborným zpracováním informací o ptactvu tohoto města. V letech 1985-1989 a opět v letech 2009-2015 zde byl prováděn kolektivní ornitologický výzkum mapování hnízdního rozšíření ptáků. Získaný jedinečný soubor dat umožňuje zdokumentovat vývoj avifauny na území města za poslední zhruba čtvrtstoletí, kdy také samo město prošlo velkou proměnou.

Koupit knihu Ptáci Hradce Králové v benefičním obchodě ČSO.

Continue reading „Kniha Ptáci Hradce Králové“

Zpěv ptáků na jaře je čím dál tišší a méně různorodý, ukazuje nová studie

Zvuky přírody a mezi nimi zejména ptačí zpěv hrají zásadní roli v tom, jak se tvoří a udržuje vztah člověka k přírodě. Nová studie publikovaná v časopise Nature Communications[1] ukazuje, že zvuky jarní přírody se mění: ranní koncerty ptáků v Severní Americe i v Evropě jsou tišší a méně různorodé. Spoluautory studie jsou odborníci z České společnosti ornitologické. Continue reading „Zpěv ptáků na jaře je čím dál tišší a méně různorodý, ukazuje nová studie“

Cesta ke zdravější zemědělské krajině – pozvánka na seminář

Téma ozdravení zemědělské krajiny na území Královéhradeckého a Jihomoravského kraje je na programu dvou seminářů pořádaných ve dnech 1.–4. listopadu 2021 Českou společností ornitologickou (ČSO) a Ekotoxou. Akce proběhnou v rámci pilotního projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců, který vznikl společně s německým spolkem pro péči o krajinu Deutscher Verband für Landschaftspflege (DVL). Cílem projektu je po vzoru německých kolegů zahájit plodnou diskuzi o zemědělské krajině a možnostech její ochrany se všemi zúčastněnými stranami. Continue reading „Cesta ke zdravější zemědělské krajině – pozvánka na seminář“

Ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2021

Zpráva z realizace Malého grantu ČSO:

Rok 2021 byl pro většinu dravců a sov rokem velmi atypickým. Nejinak tomu bylo i v případě hnízdění motáků lužních v okrese Třebíč na Vysočině. A to z důvodu naprostého nedostatku jejich hlavní potravy – hrabošů polních. Oproti předcházejícím dvěma rokům (2019, 2020), kdy byla gradace hrabošů, zahnízdil na Třebíčsku jen zlomek párů. Zatímco v roce 2019 se podařilo na okrese prokázat hnízdění celkem 59 párů a v roce 2020 celkem 54 párů, v roce 2021 to bylo pouhých 9 párů!

Continue reading „Ochrana a monitoring motáků lužních na Třebíčsku v roce 2021“

Vrcholí migrace ptáků – pomozme jim v letu o život!

Miliony ptáků se každoročně na podzim stěhují na jih do zimovišť. Září a říjen jsou nejen měsíci dech beroucích pohledů na barevné stromy, ale i měsíci přesunů milionů stěhovavých ptáků. Ptačí migrace fascinuje lidstvo odjakživa. Ohromná hejna čítající stovky až tisíce kachen a dalších mokřadních ptáků na vodních plochách, skupiny čápů hledající potravu na loukách, řady vlaštovek sedící na drátech, husy letící ve tvaru písmene V, špačci v obrovských hejnech podobných mrakům, měnících směr v naprosto synchronizovaném letu. Podzim je zkrátka ideálním obdobím pro pozorování ptáků. Vezměte dalekohled a jděte prozkoumat okolí – především louky, podmáčená pole a větší vodní plochy. Continue reading „Vrcholí migrace ptáků – pomozme jim v letu o život!“

Soud potvrdil traviči z Klatovska trest za otrávení orlů mořských a krkavců

Muž z Klatovska je vinen za otrávení orlů mořských a krkavců v březnu 2019. Potvrdil to krajský soud v Českých Budějovicích, ke kterému se muž odvolal poté, co ho letos v dubnu nepravomocně odsoudil okresní soud ve Strakonicích. Odvolací soud potvrdil rozsudek 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku. Je to historicky poprvé, kdy byl v Česku někdo odsouzen za trávení divoce žijících ptáků. Rozsudek je pravomocný, lze pouze podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Informaci o rozsudku odvolacího soudu uvedl deník Právo. Continue reading „Soud potvrdil traviči z Klatovska trest za otrávení orlů mořských a krkavců“

Týden skleněného zabijáka začíná 27. září

Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují od 27. září do 3. října akci Týden skleněné zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. Continue reading „Týden skleněného zabijáka začíná 27. září“

Ptákům i zajícům se lépe daří v menších polích. Česká to nejsou!

Vyšší druhová rozmanitost ptáků a jejich početnost souvisí s velikostí půdních bloků. Ukazuje to výzkum vědců v příhraničních oblastech Česka a Rakouska. Odborníci zjistili, že v Rakousku je bohatší zastoupení ptáků. Vědci ve studii také navrhují ochranná opatření, která by pomohla biodiverzitě i proti erozi. Continue reading „Ptákům i zajícům se lépe daří v menších polích. Česká to nejsou!“