Cesta do Maďarska
Letošní exkurze ČSO do Maďarska se konala od 6. do 9. 10. 2022 a první dobrou zprávou bylo, že nám velmi dobře vyšlo počasí. Nečekal nás žádný sychravý podzim, ale víceméně slunečné dny a téměř letní teploty, při kterých jsme většinou chodili jen v tričkách. Akce začala celodenním přesunem z Čech až do Hortobágy, s výjezdem z Prahy a zastávkami v Brně a Břeclavi. Dlouhou cestu nám příjemně krátila naše průvodkyně, která nás postupně seznámila nejen se samotným programem, ale i celým národním parkem Hortobágy, dalšími národními parky i celým Maďarskem. Poutavé byly nejen informace o ptácích, specificky jeřábech a jejich tahu, ale i o místní krajině v podobě puszty, místních zvycích a také o skvělé maďarské kuchyni. Tudíž bylo na co se těšit ve všech směrech.
První ornitologická vzrušení na sebe nedala dlouho čekat. Nejprve jsme při zastávce za Bratislavou u Sysľovských polí marně vyhlíželi dropy velké. Následně jsme se při další zastávce již v Maďarsku stali atrakcí na místní benzínce, jelikož při zastavování padlo slovo chocholouši a všichni se z autobusu bleskurychle vyhrnuli ověšení dalekohledy a foťáky a jali se je „lovit“. Při příjezdu do samotné oblasti Hortobágy pak nastalo hledání sýčků za jízdy z busu, které bylo úspěšné a mohli jsme si tak připsat další krásný druh.
První den
Hned další den ráno jsme již vyráželi za jednou z hlavních atrakcí, tedy za rozletem jeřábů z nocoviště. Měli jsme různé zprávy, že je prý jeřábů letos málo. To se nám ovšem nepotvrdilo. Již při příjezdu na místo pozorování se začali první skupiny objevovat a na samotném místě jsme si pak užívali nekončících proudů těchto nádherných ptáků s jejich typickým voláním, navíc nádherně podkreslené úžasným východem slunce. Hrubým odhadem jsme jich viděli určitě přes 25 tisíc. Vše doplněno o další druhy jako husy, čejky, jespáci a všudypřítomní špačci a havrani. Objevovali se i táhnoucí pěvci jako konipasi a lindušky. Z místa se nám vůbec nechtělo pryč, ale čas byl neúprosný a směřovali jsme zpět na ubytování na vynikající snídani.
Následoval přesun do části parku s větším množstvím vodních ploch, kde jsme se prošli k rybníku Derzsi. Zde nás čekaly tradiční vodní druhy jako kachny, labutě, husy, kopřivky nebo poláci. Doplněné pochopitelně i o volavky, racky (chechtavé a bělohlavé), kormorány (včetně kormoránů malých) a rákosové druhy jako moudivláčci, sýkořice vousaté nebo moták pochop. Oblohu i nadále křižovala obrovská hejna špačků a havranů. Naší další zastávkou byla již klasická otevřená puszta, tedy rozlehlé planiny s minimem vegetace, sem tam s nějakou budovou nebo tradičními studnami, kterými si v dobách minulých dávali mezi sebou lidé signály. Zde jsme se po krátké diskusi rozhodli „dobýt alespoň jeden vrchol“ – šlo o kurgan, uměle vytvořenou pohřební mohylu dávných obyvatel z dob před 2 tisíci lety, která vystupuje jen pár metrů nad krajinou, ale poskytuje dobrý výhled. Toho jsme hned využili k zaznamenání několika nových druhů, zejména bělořita šedého a také orla královského. Zase nechyběly přelety jeřábů, zakroužilo nad námi o tisícihlavé hejno havranů s kavkami a zaznamenali jsme i bramborníčky černohlavé nebo strakapouda jižního. Cesta otevřenou pusztou končila u další rozhledny v místech hnízdění vlh a mandelíků, kde jsme narazili na dalšího orla královského.
Celý den jsme zakončili v csárdě, tedy jakémsi tradičním maďarském „zájezdním hostinci“ uprostřed ničeho. Tam nás hned po příjezdu uvítal místní sýček sedící na komíně budovy. Potom nás čekala opravdu velmi chutná maďarská kuchyně, spojená i s trochou maďarské kultury v podobě svérázného číšníka, který už při příjezdu autobusu vypadal, že bude potřebovat záchranku. Pro zájemce pak ještě večer, po přesunu zpět do Hortobágy, proběhlo (úspěšné) hledání sýčků nedaleko našeho hotelu.
Druhý den
Další den nemohl začít jinak než zopakováním úžasného ranního zážitku s jeřáby. Rudé vycházející slunce, přes které přeletuje hejno jeřábů srovnaných do tradičního „V“, to je něco, co se prostě neokouká. Navíc se nám na místě ukázal i další sýček. Den pak pokračoval přesunem do Poroszló, vesnice ležící u rybníků na Tise, kde je známé ekocentrum. V něm je možnost vidět celou řadu venkovních expozic s místními živočichy, včetně ptáků. Solidní atrakcí byla skupina pelikánů, která se před námi moc hezky naparovala. Uvnitř ekocentra je pak velmi povedené akvárium, představující opět pouze místní vodní živočichy, s nádhernými jesetery a obřími vyzami, ale i žábami, hady nebo mloky. Většina z nás pak zavítala i na věž ekocentra, která se pne vysoko nad okolí a je z ní krásný výhled nejen k vodě, ale i k horám na opačné straně. V místním okolí jsme pak konečně také zaznamenali některé běžné druhy jako žluna, datel, šoupálek nebo dlask. Z rákosí se opět ozývali sýkořice a moudivláčci.
Pak už jsme směřovali k dalšímu vyhlášenému místu, k Hortobágským rybníkům neboli halastó. Jde o rozsáhlou soustavu rybničních ploch a rákosin, které jsou tradičním shromaždištěm nejen jeřábů, ale i hnízdištěm nebo tahovou zastávkou celé řady druhů, pro které soustava vodních ploch v krajině představuje jednoznačný magnet. Je zde další infocentrum s možností nákupu různých suvenýrů a vzhledem k rozlehlosti areálu i malý vláček. Celé dlouhé odpoledne určitě nestačí na prozkoumání každého místa, i tak nám ale nové druhy naskakovaly velmi rychle. Vodní plochy se hemžily zajímavými druhy kachen, brzy jsme objevili lžičáky, ostralky nebo v opravdu velkých počtech čírky, kopřivky či hvízdáky. Nouze pochopitelně nebyla o husy, kterých byly na rybnících a okolí tisíce. Z rákosin se pravidelně ozývali sýkořice, moudivláčci, chřástali vodní a strnadi rákosní. Nechyběli létající drahokamy ledňáčci, velké počty volavek popelavých a bílých, i jedna červená. Na vypuštěných plochách i na podmáčených loukách v okolí nás pochopitelně zaujali bahňáci: jespáci bojovní a obecní, vodouši tmaví, šedí a bahenní, bekasiny otavní, čejky chocholaté, kulíci bledí a velké množství kolih velkých. K tomu stovky racků, kormoránu, špačků a havranů. Člověk opravdu nemohl od žádného místa odtrhnout oči a zároveň musel pořád koukat všude okolo, aby něco zajímavé neprošvihnul. Všichni jsme však postupně po vlastní ose směřovali k rozhledně u rybníka Kondás, kde jsme při nádherném západu slunce, a pozorování působivých vodních buvolů, čekali na večerní slet jeřábů. Ten probíhal severně a západně od rybníků, opět v obrovských počtech, ale větší vzdálenost znamenala umírněnější zážitek, než jsme měli ráno. Úžasný den jsme zakončili „romantickou“ jízdou motorovou úzkokolejkou zpět k informačnímu centru.
Návrat do ČR
Poslední den už byl pouze ve znamení návratu do ČR. Ráno ještě většina účastníků exkurze využila k poslední procházce po vesnici Hortobágy, kdy opět nebyla nouze o rozletující se jeřáby a poslední krásný východ slunce tak tradičně nabyl romantických rozměrů. Po „nalodění“ do autobusu už jsme jen se slzou v oku mávali krásné pusztě a směřovali zpět do naší domoviny. Nebyl to však poslední ornitologický zážitek. Při cestě zpět nás tentokrát Sysľovská pole nezklamala – kousek od dálnice jsme zahledli postupně dvě větší skupiny dropů, a tak měla naše výprava ještě pověstnou třešničku na dortu na samý závěr. I tak jsme se ale určitě nenudili, protože další spousta zajímavých informací od naší průvodkyně nás čekala i během celé jízdy nazpět do ČR.
Návštěvu maďarské puszty mohu všem zájemcům o ornitologické zážitky vřele doporučit. Avifauna je zde opravdu zajímavá a bohatá, stejně jako místní originální příroda i kultura. A pohled do člověkem neponičené krajiny (jak prý trefně poznamenal jeden z předchozích účastníků: úplně bez billboardů) je navíc neuvěřitelně uklidňující a léčivý.
Ondřej Kulhánek
Seznam pozorovaných druhů (106):
| Labuť velká | Žluna zelená |
| Husa běločelá | Strakapoud velký |
| Husa velká | Strakapoud jižní |
| Hvízdák eurasijský | Poštolka obecná |
| Kopřivka obecná | Poštolka rudonohá |
| Čírka obecná | Sokol stěhovavý |
| Kachna divoká | Ťuhýk obecný |
| Ostralka štíhlá | Ťuhýk šedý |
| Lžičák pestrý | Straka obecná |
| Polák velký | Sojka obecná |
| Polák malý | Kavka obecná |
| Bažant obecný | Havran polní |
| Kormorán velký | Vrána černá |
| Kormorán malý | Vrána šedá |
| Volavka popelavá | Krkavec velký |
| Volavka bílá | Moudivláček lužní |
| Volavka červená | Sýkora modřinka |
| Čáp bílý | Sýkora koňadra |
| Čáp černý | Sýkořice vousatá |
| Potápka roháč | Skřivan lesní |
| Potápka malá | Skřivan polní |
| Orel mořský | Chocholouš obecný |
| Orel královský | Vlaštovka obecná |
| Moták pochop | Mlynařík dlouhoocasý |
| Krahujec obecný | Budníček menší |
| Káně lesní | Pěnice černohlavá |
| Chřástal vodní | Rákosník obecný |
| Lyska černá | Rákosník velký |
| Slípka zelenonohá | Brhlík lesní |
| Jeřáb popelavý | Šoupálek dlouhoprstý |
| Drop velký | Střízlík obecný |
| Kulík bledý | Špaček obecný |
| Kulík zlatý | Kos černý |
| Kulík říční | Drozd zpěvný |
| Čejka chocholatá | Červenka obecná |
| Břehouš černoocasý | Rehek domácí |
| Jespák bojovný | Bramborníček černohlavý |
| Jespák obecný | Bělořit šedý |
| Jespák malý | Vrabec domácí |
| Vodouš tmavý | Vrabec polní |
| Vodouš šedý | Konipas bílý |
| Vodouš bahenní | Linduška lesní |
| Bekasina otavní | Linduška luční |
| Rybák černý | Linduška rudokrká |
| Racek chechtavý | Pěnkava obecná |
| Racek středomořský | Dlask tlustozobý |
| Racek bělohlavý | Zvonek zelený |
| Holub skalní domácí | Konopka obecná |
| Holub hřivnáč | Stehlík obecný |
| Hrdlička zahradní | Čížek lesní |
| Sýček obecný | Strnad luční |
| Ledňáček říční | Strnad obecný |
| Datel černý | Strnad rákosní |