Proč?

Ptáci narážejí do skleněných ploch, protože je buďto nevidí jako překážku, nebo jsou kvůli jejich zrcadlícímu povrchu oklamaní odrazem okolí této prosklené plochy. Riziko dále zvyšuje umístění staveb do přírodě blízkého prostředí – do porostů zeleně (les, zahrady, park), do blízkosti vodních ploch a toků a podobně.  

 

Které plochy jsou nejnebezpečnější? 

V zásadě zrcadlící výplně a čirá skla v místech, kde je velký pohyb ptáků. Kritickým místem jsou průhledy v domech a místa v blízkosti zeleně. Rovněž instalace krmítka zvyšuje pohyb ptáků a můžete se s problémem setkat v místech, kde jste ho předtím neregistrovali. 

  • Zrcadlící (reflexní) výplně - často věrně odráží své okolí a ptáci si jich vůbec nevšimnou. Vidí v nich zeleň, oblohu a třeba i strom, ke kterému zamíří jako ke svému cíli. Do plochy pak narazí plnou rychlostí a tento náraz většinou nepřežijí.
    Patří sem zejména: 
  • zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů,  
  • zážitkové tiny housy (tzv. glamping), které mají často prosklené celé stěny zrcadlící okolní přírodu (s cílem splynout s okolím) 

 

 

  • Čirá (transparentní) okna - zvláště čistě umytá jsou pro ptáky špatně viditelná. Kromě oken to jsou výplně: 
  • protihlukových stěn, skleníků.  
  • průhledných spojovacích krčků budov,  
  • čirých zábradlí, nejnebezpečnější jsou zejména nad profilem budovy 
  • prosklených stěn zastávek,  
  • velkých oken zimních zahrad a větrolamů. 

Nejnebezpečnější je toto sklo v místech, kdy je za ním zeleň, ve které ptáci hledají útočiště. 

Průhledná protihluková stěna. Siluety dravce k zabezpečení nestačí. Foto: Ludmila Korešová
V oknech se zrcadlí okolní zeleň a ptáci ji pletou s reálnou. Foto: Ludmila Korešová

 

Proč ptáci narážejí do skel? 

  • Pohybují se výrazně rychleji než savci. Drobní pěvci při přeletech létají rychlostí minimálně 30 km/h, holubi a hrdličky běžně létají rychlostí přes 70 km/h a to nepatří mezi nejlepší letce. 
  • Na rozdíl od lidí má většina ptáků oči po stranách hlavy a nejostřeji tedy vidí do stran. Nejvíce pozornosti za letu tak věnují prostoru kolem sebe a pod sebou ne prostoru, který je před nimi. Výjimkou jsou sovy, které se jen zřídka stávají obětí nárazů do skel. 
  • Ptáci nedovedou rozlišit co je skutečnost a co je její zrcadlový obraz. Do zrcadlové plochy tak ptáci zamíří v přesvědčení, že letí do reálného prostředí, které je ve skutečnosti jen odrazem situace před zrcadlící plochou.  
  • Během migrace může ptáky dezorientovat silné noční osvětlení měst, které je matou a přitahují. Ptáci pak v dezorientaci narazí do osvětlených budov. Nebezpečí je ještě silnější za špatného počasí a mlhy. 

 

Většina ptáků, jako tato červenka, má oči po stranách hlavy. Díky tomu mají zorný úhel až 360 stupňů. Nevýhodou je horší prostorové vidění. Foto: Zuzana Pernicová
Červenka do prosklené zrcadlící plochy narazila v plné rychlosti, v přesvědčení, že letí do reálné zeleně, která se ale ve fasádě pouze odráží. Foto: Kateřina Ševčíková

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Schválení průlomového dokumentu 

Ještě donedávna v Česku neexistoval dokument který by řešil problematiku nárazů ptáků do skel. To se změnilo 1. prosince 2022, kdy byl schválen standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály, který vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické (ČSO) a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Nabízí bezpečná řešení pro existující i nově vznikající budovy. Přijetí tohoto standardu je významným posunem v dlouhodobém úsilí ČSO na poli prevence ptačí mortality.