Lužní lesy podél dolních toků řek Moravy a Dyje patří k přírodně nejbohatším oblastem naší země i celé Evropy. Většinu území přezdívaného Moravská Amazonie vlastní stát. Přesto nebyl schopen zajistit mu potřebnou ochranu a péči. Unikátní přírodní hodnoty jihomoravských luhů rychle mizí. Bez řádné ochrany tohoto území nemáme naději zpomalit úbytek přírodní rozmanitosti naší země. Česká společnost ornitologická podporuje petici „Zachraňme Soutok“. Přidejte svůj podpis i vy.Continue reading „Petice Zachraňme Soutok. Pomozte ochránit cenné území“
O víkendu 17.–18. 10. 2020 proběhne napříč celou Evropou monitoring podzimního průtahu kulíků zlatých (Pluvialis apricaria), stejně jako v letech 2014 a 2008 pod koordinací Mezinárodní skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků (International Wader Study Group). Společně s kulíkem zlatým je propagováno také sčítání čejek chocholatých (Vanellus vanellus) a kolih velkých (Numenius arquata).
Již v letech 2008 a 2014 sčítání protahujících kulíků zlatých v ČR organizovala Skupina pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR (SVOB) a tak tomu je i letos. Pomozte nám shromáždit reprezentativní údaje o protahujících kulících zlatých na našem území!
1) o víkendu 17.–18. 10. 2020 se vydejte do terénu a hledejte kulíky zlaté
– vedle den upuštěných rybníků se kulíci zlatí na podzimním průtahu často zdržují na polích či pastvinách daleko od vody, zpravidla ve společnosti čejek chocholatých
2) zaznamenávejte všechny kulíky zlaté i čejky chocholaté a kolihy velké, které zjistíte – včetně prostředí, ve kterém se nacházejí
3) do známé databáze ČSO (https://www.birds.cz/avif/) vkládejte všechna svá pozorování kulíků zlatých a čejek chocholatých včetně GPS souřadnic, biotop uveďte do poznámky – vkládejte prosím i čas pozorování a zdůrazněte informaci, zdali byli kulíci zlatí sami, nebo se nacházeli ve společnosti jiných bahňáků
4) negativní zjištění nelze zadávat do databáze, ale jsou rovněž důležitá, pošlete mi je na e-mail: kubelkav(zavinac)gmail.com – pro zjištění celkového úsilí hledání kulíků zlatých v ČR jsou nezbytné i negativní záznamy, zašlete mi prosím slovní popis nebo mapu oblasti s vyznačenou trasou, kde jste o víkendu kulíky zlaté hledali, ale nenašli (případně objevili a tyto záznamy najdu v databázi)
– do databáze určitě bude užitečné vložit i další pozorování kulíků v průběhu celého října, či listopadu, negativní záznamy jsou důležité pouze z víkendu 17.–18. 10. 2020
Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat. Těším se na Vaši spolupráci!
Vojtěch Kubelka,
koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR
O víkendu 2.–4. října 2020 Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické uspořádala první dobrovolnickou brigádu v nově budovaném Ptačím parku Kosteliska v Dubňanech. Akce byla zaměřena na příbřežní zóny Jarohněvického rybníku, kdy byl posečen nálet dřevin a nepůvodní druhy rostlin. Vytvořili jsme tak mj. nové pastviny pro husy.Continue reading „Na Kosteliskách proběhla první dobrovolnická brigáda“
Před nevratným poškozením krajiny a megalomanským rozhazováním prostředků varují signatáři Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Mezi signatáři jsou 2 rektoři, 12 děkanů (včetně děkanů všech Přírodovědeckých fakult), 9 ředitelů ústavů Akademie věd, a desítky dalších vedoucích akademiků a odborníků napříč institucemi, společnostmi a odbornostmi. Vyjadřují zásadní znepokojení nad usnesením vlády České republiky o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Podle nich jde zcela zbytečný a neúměrně drahý projekt, který významně a nevratně poškodí říční ekosystémy, vodní režim krajiny a životní prostředí.Continue reading „ČSO se připojila k prohlášení odborníků, kteří nesouhlasí s přípravou kanálu Dunaj-Odra-Labe“
Česká společnost ornitologická dnes v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře vypustila dva pratury. Mladé jalovice spásáním křovin i rostlin a rozdupáváním podmáčených luk pomohou s vytvářením vhodných podmínek pro mokřadní a luční ptáky.Continue reading „Na Josefovských loukách jsme vypustili dva pratury“
Více než 23 000 lidí se o prvním říjnovém víkendu zúčastnilo Evropského Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. 36 partnerských organizací BirdLife International, v Česku zastoupené Českou společností ornitologickou (ČSO), připravilo pro zájemce více než 1 700 akcí, na kterých byli návštěvníci svědky ptačí migrace a pozorovali více než 6 milionu ptáků na své cestě do zimovišť.Continue reading „Lidé při Evropském Festivalu ptactva pozorovali přes 6 milionů ptáků“
Nadcházející víkend 3. a 4. října se po celé Evropě (kde to situace dovoluje) koná Festival ptactva. Organizátoři připravili na 40 vycházek, které jsou letos provázené hygienickými opatřeními, ale na kvalitě co do pozorování ptáků jim to jistě neubere. Možná se vám ale v současné situaci na vycházku nechce, patříte mezi rizikové skupiny, žijete v oblasti, která patří mezi nejpostiženější nebo právě ve vašem okolí žádná vycházka naplánovaná není. Pak můžete s klidným srdcem vyrazit do přírody, sami nebo s rodinou, na všechno zapomenout, pozorovat ptáky během podzimní migrace a přidat se k oslavě Festivalu samostatně. Continue reading „Od sebe dál, ale blíž přírodě – slavíme Festival ptactva!“
Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují druhý říjnový týden akci Týden skleněné zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde se o skla zabíjejí ptáci. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.Continue reading „Týden skleněného zabijáka začíná 5. října“
V pondělí 21. září 2020 se v Toulcově dvoře v Praze uskutečnila 2. žákovská ornitologická konference. Byla v mnohem komornějším duchu, než její první ročník. Jako mnoho dalších akcí byla totiž ovlivněna COVIDem: po neplánovaném zrušení prvního termínu odpadly školní kolektivy, jelikož se do nového termínu překlenul školní rok. V rámci distanční výuky nezvládli udělat společnou práci, či už na nový termín měla škola naplánovanou jinou akci. Nebo deváťáci prostě vyšli… Co se týče jednotlivců, odhlásilo se jich k naší velké radosti jen pár, pokud měli v rodině někoho z rizikové skupiny.
Z bezpečnostních důvodů jsme se rozhodli ponechat akci radši komorní, nedělat jí propagaci a nezvat diváky, abychom maximálně chránili zdraví účastníků i naše. To se ale vůbec neodrazilo na kvalitě přednášek. Přednášející předčili naše očekávání svými znalostmi i zápalem a mile nás potěšilo zjištění, že většina jsou členové ČSO, což svědčí o jejich hlubším zájmu o obor.
Zatímco sál byl na první pohled vzdušný, o programu se to rozhodně říct nedalo. Vyslechli jsme si sedm velmi zajímavých studentských přednášek, které doplňovaly přednášky odborníků: Ondry Sedláčka, Martina Sládečka a Katky Ševčíkové. Na konferenci nechyběla ani poster session, jak se na řádnou konferenci patří. Program i přehled abstraktů jednotlivých přednášek najdete ve sborníku konference.
Na závěr čekalo na účastníky kroužkování, při kterém tentokrát ptáci lépe spolupracovali.
Moc nás potěšila zpětná vazba rodičů, kteří doprovázeli mladší účastníky – prý cestou domů už přemýšleli nad tématem, kterému se budou věnovat do příští akce. Pevně doufáme, že proběhne již bez potíží v roce 2022!
Na závěr bychom rádi poděkovali panu Lukášovi Bílkovi za grafický návrh materiálů na tuto akci, který nám zpracoval zdarma.
Načerpat atmosféru té letošní můžete v následující fotogalerii:
(foto: Gabriela Dobruská a Alena Klvaňová)
Letošní konferenci provázely roušky, ale brzy jsme je přestali vnímat a soustředili se na přednášky.
Sál byl dost velký, aby si kolem sebe každý mohl udělat svoji „bublinu“.
Konferenci zahájil Ondra Sedláček přednáškou o ptačích společenstvech evropských měst.
Šimon Bílek nás přenesl do polí za polními ptáky.
O mapování denišť kalousů nám přijel povídat až z Blanenska Matyáš Dyčka.
Přednáška Martina Břečky o sovách na Liberecku získala cenu publika za nejlepší přednášku.
Katka Ševčíková povídala o úhynech ptáků na prosklených plochách PřF v Olomouci a jejím zabezpečování.
Jakoub Hrouda zjišťoval, jak ovlivňuje druhovou diverzitu a početnost ptáků narušované prostředí pod vysokým vedením.
Martin Greško měl velmi zajímavou přednášku o variabilitě kukaččích vajec.
K přednášce Martina Sládečka nemám co dodat – hltali ji i organizátoři 🙂
Johana Gellrichová zahájila poslední část věnovanou krmení ptáků.
Eliška Malcová zakončila blok přednášek na téma Jak je to s ptáky na krmítku v závislosti na teplotě.
Pak přišel na řadu oběd a po něm poster session.
Postery byly pouze 4, ale i tak jsme u nich strávili celou půlhodinu.
Šimon Koběrský sledoval hnízdění sýkory koňadry ve své budce s kamerou.
Petr Pivoda se zabýval jídelní preferencí sýkor a Rozárka Klvaňová letošním ptákem roku.
Zatímco porota chystala diplomy, Zdeněk Vermouzek představil programy občanské vědy, do kterých se účastníci mohou zapojit.
1. místo získala přednáška Jakuba Hroudy, která zaujala jak myšlenkou, tak jejím důkladným zpracováním.
2. místo a zároveň cenu publika za nejlepší přednášku získal Martin Břečka s mapováním sov.
Za mapování polních ptáků získal 3. cenu Šimon Bílek.
Po náročném dni čekalo všechny zúčastněné zasloužené rozptýlení.
Těchto dětí se nikdo neptal na druh, ale rovnou na stáří a pohlaví – a daly to!
A sojka byla pěknou tečkou za celou akcí…
Gabriela Dobruská a Katarína Slabeyová
2. žákovská ornitologická konference se uskutečnila v rámci projektu Za ptáky Prahy – podpora badatelské činnosti žáků, který byl podpořen Hl. m. Prahou.
O druhém zářijovém víkedu (11. – 13. 9. 2020) se 24 dětí z širokého dalekého okolí slétlo se svými rodiči či prarodiči na Slapy, do malého rodinného kempu Maják, aby se zde společně s ptáky vypravily na dalekou cestu za poznáním. Během ní si vyzkoušely různé způsoby orientace, poznaly, co všechno ptáky na té jejich, mnohem delší, cestě čeká a jakým nástrahám musí čelit, aby se na jaře zase mohli vrátit zpět.
Co všechno jsme o víkendu zažili, uvidíte v následující fotoreportáži:
(Foto Gabriela Dobruská, Marie Holíčková, Alena Martincová a Olga Růžičková)
Na děti čekal čáp, který se chystal na cestu do zimoviště.
Děti mu ukázaly, odkud přilétly a on jim zase, kam se chystá.
Slíbily mu, že zjistí, co ho na cestě čeká.
K tomu se musely proměnit v ptáky.
Najednou kolem létalo celé ptačí hejno.
Všichni byli ochotni vstát kdykoli v noci, kdyby přilétl nějaký opravdový pták.
Stalo se ještě před půlnocí.
Byl to kalous, který se chytil na hlas puštíka.
Nikomu se najednou nechtělo spát.
Po šesté hodině pro nás Zuzka s Martinem měli další překvapení!
Po noci strávené v autě se jim k ránu podařilo chytit lelka.
Nenechal si ho utéct vůbec nikdo.
Jen pro něj už začínala noc.
Svůj úžasný otevřený zobák ukázal jen někomu.
A pak to vypadalo, že si ustele v trávě. Rozmluvili jsme mu to.
Plynule jsme přešli k drobnějším ptákům.
Zvědavost zvítězila, do postele se už nikdo nevrátil.
Co asi ukrývají ty pytlíky?
Nevyspalost a ranní chlad snad nikdo nevnímal.
Nachomýtli jsme se nejen k tahu lelků, ale i červenek.
Prohlédli jsme si ptáky různého stáří.
Mladé,
mladší,
i nejmladší.
A viděli, jak opatrně se musí nandavat kroužek.
A pak už jen protrénovat svaly, než vyrazíme na cestu.
Tu správnou jsme leckde museli najít.
Na tahových zastávkách jsme mohli na chvíli vydechnout.
Kudy teď? Podle čeho se zorientovat?
Cesta nás zavedla do krásného kraje.
Kam jsme to dolétli? Do Středomoří?
Nebo až do Afriky?
Ve skutečnosti na Albertovu vyhlídku, někdo ještě o kus dál.
Zpět nás vedl vrabec Čenda, nachystali jsme mu spoustu vrabčích hnízd.
Pak přišla zasloužená chvíle odpočinku.
Nejdřív u vody – koupali jsme se i pluli na loďkách, skákali.
Po ochlazení přišla chvíle na šťourání.
Trvale hořící oheň byl oceněn i v závěrečné zpětné vazbě, ale dělaly si ho děti samy…
A pak tu máme odpolení kroužkování.
Udělalo nám radost zmýlené hejnko brhlíků,
i šoupálek dlouhoprstý.
Stejně jako kalous, i on se chytil na hlas svého příbuzného.
A po pěnici pokřovní se už rodinky vydaly za zvuky nočního lesa.
Na konci stezky svítilo souhvězdí. Poznáte?
Ráno nám Zdeněk Valeš představil další druhy, které jsme ještě neviděli.
Střízlíka,
králíčka, a krásně k tomu povídal.
Po snídani na nás čekala poslední hra.
Nejdříve nasbírat indicie,
připravit se na cestu.
Předtím ještě ukázka u sítě, jak se ptáci chytí.
To abychom získali čas, než dorazí poslední ptáci.
Byla to pěnkava, tu jsme ještě neviděli!
Patřičně vyfotit se musel každý pták.
A pak už vylétáme zjistit, jak to bylo s holubem stěhovavým.
Doufejme, že jiné ptáky takový osud už nepotká.
Na závěr ještě pár rad pro čápa, na co si má dát pozor.
A pak už rozloučení s kamarády. Šťastnou cestu!
Jaké druhy ptáků jsme měli možnost spatřit zblízka, se dozvíte ZDE.
Krásně jsme si s dětmi víkend užili a těšíme se na ten příští!
Gábina Dobruská, Vlaďka a Jirka Sládečkovi a mladí pomocníci
Ve druhé polovině října 2020 se bude rozhodovat v Evropském parlamentu o konkrétních podmínkách budoucí Společné zemědělské politiky. Právě teď máme možnost ovlivnit, zda budeme i nadále hospodařit na velkých lánech bez života anebo zda bude zemědělská krajina pestrým a přívětivým místem, kde budou spokojení jak zemědělci, tak i ptáci, hmyz, zajíci a další živočichové.Continue reading „Chcete zdravé zemědělství? Teď máte možnost to říct europoslancům“
Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR při terénním průzkumu v severních Čechách zjistili, že zemědělci aplikují jed na hraboše Stutox II a Ratron i na místech, kde žije a loví kriticky ohrožený sýček. Pro tuto malou sovu, které u nás zbývá posledních 130 párů, je to extrémní nebezpečí.Continue reading „Zemědělci tráví hraboše na lovištích kriticky ohrožených sýčků“
Projekt vznikl jako myšlenka na základě hnízdění poštolky rudonohé (Falco vespertinus) v roce 2019 u Olomouce, které prokázali Ondřej Boháč a Tomáš Oplocký. Záměrem bylo vyvěsit několik budek do míst, kde poštolky rudonohé vyhnízdily a do jeho nejbližšího okolí.
Základní škola Filosofská v Praze 4 je nově bezpečným místem pro ptáky. Všechna okna nejrizikovější části budovy, ve kterých se zrcadlilo okolí a která kvůli tomu mátla ptáky, jsou nyní vybavená nahusto vylepenými samolepkami. Díky nim ptáci včas rozpoznají překážku a nebude jim hrozit, že do okna vrazí a vážně se zraní. Akci zabezpečování skel s doprovodným programem pro děti organizovala Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci se společností Freudenberg. Zúčastnilo se přes 400 žáků ze 16 školních tříd.Continue reading „Samolepky vylepené dobrovolníky na oknech ZŠ Filosofská zachrání ptačí životy“
vzhledem k současné epidemiologické situaci prosíme zvažte omezení počtu účastníků dle vašeho uvážení, určitě však nepřekračujte počet 50ti lidí. Ke kontrole počtu návštěvníků doporučujeme např. registraci prostřednictvím Google formuláře, který umožňuje velmi jednoduše vytvořit formulář, kam se vám budou lidé hlásit, včetně uvedení počtu osob a emailu pro zpětný kontakt. Současně bedlivě sledujte vládní nařízení, neboť pokyny pro pořádání hromadných akcí se mohou ze dne na den měnit.
Dále doporučujeme:
při používání stativového dalekohledu mít k dispozici dezinfekci, stejně jako při sběru kontaktů, půjčujete-li tužku,
snažit se udržet odstup od návštěvníků (Do pozvánky na web jsem dopsala prosbu na účastníky, aby se akcí účastnili v rouškách, i když na venkovních akcích zatím povinné nejsou. Vzhledem k tomu, že víme, jak je těžké dodržet rozestupy, považujeme to za důležité bezpečnostní opatření jak vzhledem k vám, organizátorům, tak dalším návštěvníkům.),
při prezentaci ptáků striktně zdůraznit pravidlo, že na ptáky se nesahá a tak (doufejme, že za spolupráce rodičů) se pokusit udržet děti v patřičných mezích.
Víme, že je to komplikace, ale zároveň důležité opatření pro zdraví Vaše i návštěvníků. Informace o registraci Vám ráda doplním do pozvánky na našem webu, stejně tak jako další případné změny, se kterými v této situaci počítám.
A jak nahlásit výsledky?
Jako obvykle nás zajímá celkový počet účastníků, počet dětí, 3 nejpočetnější druhy včetně jejich početnosti a případné zajímavosti. Tyto údaje prosím zadejte přes google formulář. Kompletní seznam pozorovaných druhů pak do avifu na birds.cz.
První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Nejrozsáhlejší mapování hnízdišť jiřičky obecné v Krkonoších a Podkrkonoší letos zorganizovali ornitologové v rámci kampaně Pták roku 2020. Ornitologové Oblastní ornitologické sekce při Správě Krkonošského národního parku spolu s dobrovolníky od 1. června do 31. srpna 2020 prozkoumali území mezi hranicí s Polskem a linií obcí Harrachov – Vysoké nad Jizerou – Martinice v Krkonoších – Hostinné – Trutnov – Žacléř – Královec. Continue reading „Jiřičky i v Krkonoších. Nejvýše položené hnízdiště v Česku je na Luční boudě“
Nejčernější obavy ornitologů se naplnily. Zemědělci opět mohou trávit hraboše jedem Stutox II. Povolení dnes vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství. Česká společnost ornitologická se domnívá, že rozhodnutí je výsměchem nedávno schválenému záchrannému programu pro kriticky ohroženého sýčka. Pro tuto malou sovu, která se hraboši živí a polyká je vcelku, jsou hlodavci přiotrávení Stutoxem snadnou kořistí a zároveň extrémním nebezpečím, přímo směřujícím k vyhynutí této malé sovy, které u nás zbývá posledních 100-130 párů.Continue reading „Špatné zprávy pro sýčky. Zemědělci mohou opět používat jed Stutox“
Na 6. září byl vyhlášen světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků.
Letos se jedná o sedmý ročník akce.Více informací v Angličtině naleznete zde:https://www.worldshorebirdsday.org/Společně s řadou propagačních akcí se uskuteční Celosvětové sčítání bahňáků (Global Shorebird Counts) – právě ve dnech 3.–9. září 2020. Je možné si předem zaregistrovat sčítací lokality, ale není to nutné.
V České republice bychom rádi již tradičně přispěli co nejintenzivnějším sčítáním bahňáků. Je to jednoduché – vydejme se k rybníkům, mokřinám, do polí a sčítejme bahňáky, mohou být kdekoliv.
K odevzdání dat bude primárně využita všem dobře známá databáze ČSO www.birds.cz. Zadávejte prosím do databáze všechna svá zjištění bahňáků běhěm sedmi dní 3.–9. září 2020 kdekoliv na území ČR, nezapomeňte vyplnit GPS souřadnice lokality. Vhodné bude rovněž doplnit čas pozorování na lokalitě, biotop a jakékoliv podrobnosti. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, neváhejte mě kontaktovat na: kubelkav(zavináč)gmail.com.
Tak se těším na Vaši spolupráci a jsem zvědav kolik druhů a kolik jedinců bahňáků zvládneme letos během začátku září dní v ČR zaznamenat. Každý může přispět! Ukažme světu, že i v ČR je možné zastihnout nemalé množství bahňáků a společně oslavme jejich jedinečnost!
Vojtěch Kubelka, koordinátor Skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků v ČR
O prvním říjnovém víkendu rádi uvítáme všechny, kdo mají zájem pomoci s péčí o nově vznikající Ptačí park Kosteliska u Dubňan. Cílem akce je pomoci s péčí o pozemky, které již vlastníme nebo se o ně staráme, a vytvořit tak pro přírodu zajímavější místo.Continue reading „Dobrovolnický pracovní víkend v Ptačím parku Kosteliska“
Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program pro sýčka obecného, kterého v Česku zbývá asi posledních 100-130 párů a hrozí mu vyhynutí. Ještě před stoletím na našem území žily desítky tisíc párů této malé sovy, ránu mu ale zasadilo intenzivní zemědělství. Česká společnost ornitologická (ČSO) záchranný program pro sýčka velmi vítá. Zároveň ale s obavami sleduje plány ministerstva zemědělství znovu povolit jed na hraboše Stutox II, zejména v severozápadních Čechách, které jsou pro sýčky jádrovou oblastí.Continue reading „Jak zachránit vymírající sýčky? Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program“
Netopýři, podivuhodní savci, kteří nás zbavují tun bodavého hmyzu, opylují tropické rostliny a šíří semena stromů v ničených deštných pralesech, jsou opět nespravedlivě pronásledováni. Potřebují naši ochranu. Chráníme ale nejlépe to, co známe, v co máme důvěru. Přijďte se seznámit s našimi odvěkými tajemnými spolubydlícími. Fascinující netopýři opět v Josefově – „netopýří metropoli“, již popáté!
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
//
O víkendu 17.–18. 10. 2020 proběhne napříč celou Evropou monitoring podzimního průtahu kulíků zlatých (Pluvialis apricaria), stejně jako v letech 2014 a 2008 pod koordinací Mezinárodní skupiny pro výzkum a ochranu bahňáků (International Wader Study Group). Společně s kulíkem zlatým je propagováno také sčítání čejek chocholatých (Vanellus vanellus) a kolih velkých (Numenius arquata).
První říjnový víkend již tradičně probíhá podzimní Festival ptactva. Během něho organizují ornitologové z České společnosti ornitologické pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Na 6. září byl vyhlášen světový den bahňáků (World Shorebirds Day) za účelem co nejvíce zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany a výzkumu těchto jedinečných, zpravidla extrémně daleko migrujících, často ohrožených a silně ubývajících druhů ptáků.
