Schůze se koná on-line v pátek 23. dubna 2021 od 16:00 hod.
Continue reading „Pozvánka na jarní členskou schůzi Jihomoravské pobočky ČSO“
Pozvánka na jarní členskou schůzi Jihomoravské pobočky ČSO
// //
Na Domažlicko se vrátil čáp s batůžkem
//Do Polžic na Domažlicku se v úterý vrátil čáp Kryštof, kterého ochránci přírody z plzeňské Záchranné stanice živočichů od loňska sledují pomocí satelitní vysílačky. Na trasu, která vzdušnou čarou měří 5600 kilometrů, se vydal ze zimoviště poblíž města Touba v Senegalu. Zatímco někteří čápi byli v Čechách už koncem února, Kryštof až 4. dubna odletěl z Maroka přes Gibraltar do Evropy. Hlásil se pak ze Španělska, Francie a Německa, řekl ČTK Karel Makoň ze záchranné stanice. Continue reading „Na Domažlicko se vrátil čáp s batůžkem“
Pavel Forejtek (10. 1. 1951–2. 4. 2021)
//
Krátce po svých sedmdesátých narozeninách nás na Velký pátek po těžké nemoci navždy opustil MVDr. Pavel Forejtek, CSc. Během větší části své profesní kariéry se věnoval především myslivosti a myslivecké zoologii, ale jeho velkou životní láskou byla ornitologie. Chtěl bych na tomto místě připomenout jeho zásluhy v oblasti ochrany ptáků i ochrany přírody obecně.Pavlovy ornitologické začátky se odehrávaly v oblasti Náměšťských rybníků, především na rybníce Rathan, který tehdy vypadal o dost jinak než dnes. Po přesídlení do Brna navázal kontakt s místními ornitologickými autoritami, jako byli Zdeněk Kux nebo Karel Hudec, a aktivním ornitologem zůstal až do svých posledních dní. Přestože v pracovním životě vystřídal několik působišť, nejpodstatnějším zůstává jeho dlouholeté působení ve státním podniku Lesy České republiky na lesním závodě Židlochovice. Díky své přirozené autoritě, obdivuhodnému umění jednat s lidmi, přátelské povaze, bohatým kontaktům, skromnému vystupování i zápalu pro věc dokázal spojovat mnohdy protichůdné světy lesníků, myslivců a ochranářů, a aktivně tak přispět k mnoha dobrým věcem, ať už šlo o ochranu hnízdících dravců nebo třeba o omezení lovu vodní pernaté zvěře. V 90. letech minulého století navázal úzkou spolupráci s Josefem Martiškem a Petrem Svobodou, jejímž výsledkem bylo vybudování či úprava několika mokřadních lokalit na pozemcích ve správě LZ Židlochovice ve prospěch vodních ptáků a obojživelníků (Knížecí les u Nosislavi, Rumunská bažantnice u Měnína nebo Termanec u Vranovic). Tyto lokality představují v „agrární poušti“ dnešní intenzivní zemědělské krajiny jižní Moravy bohatá refugia dodnes. V posledních letech se významně angažoval i v ochraně některých ohrožených lokalit s velmi nejistou budoucností, jako byly rozsáhlé polní mokřady v nivě Litavy u Blučiny, které postupně užírá budovaná průmyslová zóna (zde se podařilo docílit změny územního plánu a kompenzačních opatření), nebo Pavlova „srdeční“ lokalita, další polní mokřad Tály v nivě Šatavy u Uherčic, kde se pro změnu opakují 50. léta a fantastický mokřad je meliorován a odvodněn za účelem zvyšování výnosů kukuřice a řepky…
Pavel Forejtek patřil v roce 1993 mezi prvních 44 zakládajících členů na ustavující schůzi Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Byl i aktivním kroužkovatelem a v posledních letech také nadšeným (a dobrým) fotografem ptáků. Dlouhodobě se věnoval např. sledování tradičního nocoviště havranů a kavek v Knížecím lese a jeho okolí. Jeho práce v monitoringu i ochraně hnízdících i zimujících dravců v okolí Židlochovic a Vranovic byla neocenitelná. S elánem se zapojil do činnosti neformální skupiny, zkoumající oba druhy luňáků s využitím satelitní telemetrie nebo umělého přikrmování a dalších metod, spoluorganizoval i mezinárodní seminář o luňácích v Lanžhotě v únoru 2019. Každému byl vždy připraven pomoci, i se začínajícími a o generaci či dvě mladšími ornitology jednal přátelsky a s respektem. Ač byl celoživotně zakotven v mysliveckém prostředí, svými názory např. na roli dravců a sov v ekosystému stál mnohdy proti hlavnímu názorovému proudu, a na rozdíl od mnoha jiných je neváhal dávat najevo, a to i veřejně.
Čest jeho památce!
David Horal
Od Vánoc se v našich rezervacích podařilo vykoupit 9 ha pozemků
//Přes komplikace spojené s omezením pohybu a tím i osobních setkání, která jsou klíčová při dojednávání nových pozemků, se nám ve všech třech ptačích parcích podařilo odkoupit dohromady 9 ha většinou mokřadních luk. Continue reading „Od Vánoc se v našich rezervacích podařilo vykoupit 9 ha pozemků“
95 let České společnosti ornitologické
//Letos slaví Česká společnost ornitologická již 95 let svého působení v oblasti výzkumu a ochrany ptactva. Ačkoli se vynikající československá a později česká ornitologie provozovala a stále provozuje v rámci dalších institucí, ČSO a její ochranářské a výzkumné programy vždy patřily ke špičce ornitologické činnosti naší vlasti. Pojďme se v tomto článku ohlédnout za vývojem ČSO od založení až po současnost.
Výzva ke spolupráci na katalogu hnízdišť ledňáčka říčního (Alcedo atthis) ve Středočeském kraji
//Ledňáček říční hnízdí ve strmých březích vodních toků a nádrží, kde si vyhrabává noru tvořenou hnízdní chodbičkou a hnízdní komůrkou. V poslední době dochází k nevhodným zásahům v místech, kde ledňáčci hnízdí. Proto se Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) – Regionální pracoviště Střední Čechy rozhodla pro zmapování hnízdišť ledňáčka říčního na území Středočeského kraje. Na některých lokalitách na tomto velkém území probíhají několikaleté projekty zaměřené právě na tento druh.
V současné době je zmapována oblast Podblanicka, Benešovska, Vlašimska a Středního Povltaví. Tuto velmi rozsáhlou oblast zmapoval Pavel Čech, koordinátor národního programu ALCEDO. Tento program vznikl v roce 1994 jako jeden z programů Ochrany biodiverzity Českého svazu ochránců přírody. Jeho náplní je výzkum ekologie a ochrana ledňáčka říčního. Pavel Čech zahájil výzkum na výše uvedeném území před 45 lety, zmapoval hnízdní možnosti ledňáčků a vytipoval nové hnízdní příležitosti a mnoho let ověřoval stálá hnízdiště ledňáčka. Dospělé jedince i mláďata kroužkoval. Území v okolí Berounky a jejích přítoků v Českém krasu již několik let mapuje Jaroslav Veselý ve spolupráci s Liborem Marčíkem. Dospělé jedince i mláďata zde kroužkuje ve spolupráci s Alenou Hadravovou. Na Křivoklátsku začal s mapováním hnízdišť ledňáčků Michal Souček, který dospělé jedince i mladé vzletné ptáky kroužkuje. Oblast jihovýchodně od Prahy (Průhonice, Jesenice, Říčany) je také dobře zmapovaná spolu s většinou pražských potoků. Zde se výzkumem ledňáčka říčního zabývá už několik let Alena Hadravová a ve spolupráci s pražskými ornitology jsou kroužkováni dospělí jedinci i mláďata.
Vzhledem k rozsáhlosti území Středočeského kraje, na kterém bychom chtěli zmapovat hnízdiště ledňáčka říčního, uvítáme pomoc kolegů ornitologů. Z okresu Praha – východ máme zmapovanou jen Rokytku (od Tehovce po Radošovice), Říčanský potok (od Světic po Říčany), Dobřejovický potok (od Doubravic po Dobřejovice), Pitkovický potok (od Svojšovic po Lipany) a Botič (od Čenětic po Radějovice), ostatní vodní toky v tomto okrese zmapované nejsou (okolí Kamenice, Velkých Popovic, Mnichovic, Kostelce nad Černými lesy, Úval, Čelákovic a Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi). Dále nám chybí data o hnízdištích v okresech Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav a Nymburk. V okrese Příbram máme data pouze z v. n. Slapy a okolí a Kocáby. V okrese Beroun chybí data z oblasti Hořovic, v okrese Kladno okolí Kamenných Žehrovic a část Loděnického potoka (od Stochova po Unhošť), Slaný a Velvary. V okrese Praha – západ chybí data z Vltavy, v okrese Rakovník data z Rakovnického potoka (od pramene blízko obce Drahouš po Rakovník), z Líšanského potoka a části Loděnického potoka (od pramene blízko obce Kroučová po Mšecké Žehronice). Při nalezení hnízdiště ledňáčka by bylo dobré pořídit fotografii hnízdní stěny, případně nory, zaznamenat souřadnice a spolu se stručným popisem lokality zaslat na email – jaroslav.vesely@nature.cz nebo michal.soucek@nature.cz.
Informace k hnízdění:
Obvyklá délka nory je 40 až 70 cm, ale může být i delší než 1 m. Ledňáček hnízdí obvykle dvakrát během hnízdní sezony, méně často třikrát, byla zaznamenána i čtyři hnízdění. Hnízdní sezona trvá od poloviny března do září. Své hnízdní teritorium ledňáček obsazuje již začátkem března. Početnost hnízdících párů značně kolísá v závislosti na průběhu zimy, pokud jsou déle trvající mrazy, většina zimujících jedinců nepřežije, tažní jedinci se vracejí později. Důležitým faktorem ovlivňujícím početnost hnízdících párů je dostatek vhodných hnízdních příležitostí a dostupnost potravy. Hustota hnízdících párů bývá uváděna 1–3 páry na 10 km toku, ale velmi záleží na množství hnízdních příležitostí a bohatosti potravní základny. V teritoriu hnízdícího páru bývá někdy více hnízdních nor, které pár využívá pro jednotlivá hnízdění. Časté bývá překrývání hnízdění, kdy samec v jedné noře dokrmuje mláďata, zatímco v jiné noře už samice snáší další vejce. Pokud probíhá další hnízdění ve stejné noře, samice snáší vejce až po vyvedení mláďat a vyčištění nory od trusu a vývržků. Při posledním hnízdění v sezoně obvykle mláďata krmí oba rodiče. Počet hnízdících párů v ČR byl v období 2001–2003 odhadnut na 500–900.
Za spolupráci děkují
Jaroslav Veselý, Michal Souček, Alena Hadravová
Vlaštovky se vracejí, pátrejte po té první ve svém okolí
//
O uplynulém víkendu začal přílet vlaštovek. Do té doby jsme ve faunistické databázi na birds.cz zaznamenali pouze 4 pozorování. Ta úplně první letošní vlaštovka byla zaznamenána již 10. března na jižní Moravě. Většina si ale počkala. Během víkendu přišlo již několik desítek pozorování a s nadcházejícím oteplením můžeme čekat další a další.
Současná doba paradoxně nahrává pozorování vlaštovek ve svém okolí. Prosíme, využijte toho. Pokud chodíte na vycházky kolem místa, kde vlaštovky pravidelně vídáte, soustřeďte se na ně nyní více, než kdy jindy. Jen tak je možné co nejpřesněji podchytit jejich přílet. Jakmile zahlédnete tohoto posla jara ve svém okolí, zadejte své pozorování na birds.cz a označte ho jako „mé první letošní pozorování“. Takovéto údaje jsou v dlouhodobém horizontu velmi důležité při sledování změn načasování příletu ze zimovišť.
Pokud se na výlet vydáte s dětmi, můžete se s nimi zapojit do mezinárodního programu Jaro ožívá, který sleduje návrat vybraných druhů ptáků. Jedním z vybraných poslů jara je právě vlaštovka. Nejedná se o vědecký, nýbrž vzdělávací program. Nevadí tedy, když se datum opravdového příletu a prvního pozorování dětí liší. To jistě ocení třeba učitelé. Pátrání po vlaštovkách a zadání pozorování na web Jaro ožívá mohou vyhlásit v okamžiku, kdy jsou si přítomností vlaštovek jisti a děti mají šanci na úspěch. K zapojení do výuky na prvním stupni doporučujeme výukový program Vlaštovičko, kde jsi?, kde učitelé najdou nejen informace o životě vlaštovek, ale i různé pracovní listy pro žáky.
Vlaštovky mají za sebou náročnou a vysilující cestu, během které překonaly téměř 10 000 km přibližně za měsíc. Jelikož ptáci na hnízdiště obvykle „pospíchají“, dorazí k nám vyčerpané a potřebují dostatek potravy – hmyzu. Toho snad v nadcházejících teplých dnech bude dostatek a nemusíme se o vlaštovky bát. Na druhou stranu příliš teplé počasí bez deště v době stavby hnízd může vést k vyschnutí louží a nedostatku stavebního materiálu. Pokud chcete vlaštovkám pomoci, právě tehdy budou vaši pomoc potřebovat. Stačí vzít kbelík s vodou a vylít ho (nejlépe po ránu) v místě, kde může vzniknout dočasné „bahniště“ (prašná cesta, okraj pole, pastviny…). Vlaštovky ho jistě brzy najdou.
Pozorování mláďat vlaštovek v hnízdech patří ke krásným zážitkům. Bohužel, někdy je hnízdo v místě, kde může vadit padající trus. V tomto případě doporučujeme instalaci podložky pod hnízdo, která trus zachytí a umožní nám se dál radovat z přítomnosti vlaštovek. Odedávna lidé věřili, že vlaštovky jsou posly jara a přináší štěstí do domu. Nenechme si toto štěstí vzít shazováním hnízd, radši hledejme cestu společného soužití!
Údaje o dlouhodobých změnách početnosti evropských populací běžných druhů ptáků jsou volně přístupné
//Dne 26. března vychází nová publikace projektu Celoevropského monitoringu běžných druhů ptáků (PECBMS) koordinovaného ČSO. Zásadní publikace vyšla v prestižním časopise Scientific Data: Long-term and large-scale multispecies dataset tracking population changes of common European breeding birds (Databáze údajů sledující dlouhodobé velkoplošné populační změny běžných hnízdících evropských ptáků). Je výsledkem spolupráce šedesáti šesti evropských ornitologů a podrobně popisuje metodiku, výsledky a použití zveřejněných údajů ve vědě i ochraně přírody.
Spolu s článkem byla také zpřístupněna samotná databáze přinášející nadnárodní i národní indexy změn početnosti 170 druhů ptáků z 28 evropských zemí. Věříme, že tento jedinečný soubor dat, který vznikl díky úsilí více než 15 000 zkušených dobrovolníků sčítajících ptáky, povzbudí jeho další využití v ochraně přírody či ve vědě a pomůže nám porozumět změnám, kterými evropští ptáci procházejí. Continue reading „Údaje o dlouhodobých změnách početnosti evropských populací běžných druhů ptáků jsou volně přístupné“
Sčítání labutí na území Prahy 2021
//V minulých letech proběhlo na popud RNDr. Jana Hory ve vybraných regionech sčítání labutí velkých. Letos bychom chtěli navázat sčítáním i na území hlavního města Prahy.
V rámci sčítání bychom chtěli kompletně zmapovat hnízdící labutě a zároveň získat ucelenou představu o změnách početnosti labutí v průběhu celého roku. Sčítání se skládá z průběžného monitoringu hnízdících párů a ze dvou oficiálních termínů zaměřených i na nehnízdící ptáky. Tyto termíny v polovině června a srpna byly zvoleny tak, aby ve dvouměsíčním intervalu překlenuly období mezi sezónami Zimního sčítání vodních ptáků ve středních Čechách.
Jak se můžete zapojit:
- Jako hlavní sčitatel zodpovědný za určitý obvod či říční úsek – území je pro potřeby sčítání rozděleno do jednotlivých obvodů, samostatné úseky má též Vltava. Hlavní sčitatel by měl podchytit hnízdící páry na daném území a sečíst všechny labutě ve dvou předepsaných termínech (především shromaždiště nehnízdících ptáků). Toto je preferovaný způsob zapojení, úspěšnost sčítání bude záviset na tom, zda se nám podaří najít hlavní sčitatele pro většinu území.
Hlavní sčitatelé se mohou zapisovat do následující tabulky:
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1-MkhOvNj_5XXiYFDIjx8VSo55CtinYvp95M_cnss6Mk/edit?usp=sharing
Prosíme též o potvrzení účasti ve sčítání na mail scitani.stc@email.cz.
- Náhodné kontroly vodních ploch – pokud Vám okolnosti nedovolují se věnovat komplexně určitému obvodu či říčnímu úseku nebo pokud navštívíte jakoukoliv vodní plochu mimo svůj obvod, zaznamenejte tyto kontroly též v souladu s metodikou. Důležité jsou též záznamy negativních kontrol (tj. kontrol lokalit bez přítomnosti labutí). Náhodné kontroly jednak ušetří čas hlavním sčitatelům, jednak zpřesní údaje o průběhu hnízdění jednotlivých párů.
Kompletní metodika je uvedena ZDE.
Děkujeme za spolupráci
Martin Fejfar & Jan Krejčík
Kriticky ohrožení luňáci byli otráveni na Hodonínsku a Litoměřicku. Jejich polohu prozradily vysílačky
//Na Hodonínsku a na Litoměřicku byli nalezeni otrávení luňáci červení. Ornitologové dohledali dravce poté, co vysílačky, kterými byli ptáci vybaveni, signalizovaly, že se nepohnuli z místa. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) na obou lokalitách dohledala ještě další mrtvé živočichy, rovněž s typickými příznaky otravy. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který traviči k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva. Případy si převzala kriminální policie, která je vyšetřuje jako trestné činy. Continue reading „Kriticky ohrožení luňáci byli otráveni na Hodonínsku a Litoměřicku. Jejich polohu prozradily vysílačky“
Návrh protierozní vyhlášky nechrání půdu před erozí, ale naopak ji toleruje
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a Nadace Partnerství:
Ekologické organizace se shodují, že nový návrh protierozní vyhlášky z pera Ministerstva životního prostředí je neambiciózní a selže v ochraně půdy před erozí. Podle nich je vyhláška v rozporu s účelem zákona, který má naplňovat, protože většinu erozních událostí neřeší a zabývá se pouze opakovanou erozí. Zcela postrádá preventivní opatření, čímž Ministerstvo popřelo svůj původní záměr z roku 2017, kdy se vyhláškou začalo zabývat. Continue reading „Návrh protierozní vyhlášky nechrání půdu před erozí, ale naopak ji toleruje“
Odešel Pavel Čech
//
Mgr. Pavel Čech (15. prosince 1947 – 16. března 2021)
Pavel Čech byl dlouholetým spolupracovníkem Kroužkovací stanice Národního muzea i Českého hydrometeorologického ústavu, a také zakládajícím členem 02/09 ZO ČSOP Vlašim, kde v Podblanickém ekocentru řadu let vykonával i funkci vedoucího Stanice pro handicapované živočichy a záchranného centra CITES pro exotické ptactvo. Od roku 2006 byl předsedou 02/19 ZO ČSOP Alcedo ve Vlašimi. V regionu Podblanicka se přes 45 let zabýval výzkumem, ochranou a popularizací místního přírodního bohatství. Kromě každodenní pedagogické a mentorské činnosti vystupoval s těmito tématy např. i v řadě dílů pořadu TV Prima – Receptář prima nápadů. Ačkoli byl přírodovědcem širokého, vpravdě renesančního záběru, jeho doménou byli vždy zejména ptáci – holubi, dravci, ťuhýci, čápi, skorec vodní a především pak milovaný ledňáček říční. Od roku 1994 byl také odborným garantem národního projektu ČSOP „Alcedo – ledňáček“ v rámci programu Ochrana biodiversity. Byl autorem několika set odborných nebo populárně naučných publikací, především s ornitologickou tématikou, v časopisech a sbornících jako jsou např. Pod Blaníkem, Krása našeho domova, Nika, Naše příroda, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka, Veronica, Ptačí svět, Chovatel, Svět holubů, Zprávy ČSO, Živa, Sylvia aj., i v mezinárodních žurnálech jako jsou Waterbirds, Hydrobiologia, Bird Study, nebo Ardea. Jeho nejvýznamnější publikace byly citovány odborníky z více než dvaceti zemí světa včetně Irska, Dánska, Švédska, Islandu, Ruska, USA, Kanady, Bangladéše nebo Nového Zélandu. Postupem času se Pavel Čech stal světově uznávaným odborníkem na výzkum a ochranu ledňáčka říčního a organizátorem a odborným garantem tří mezinárodních seminářů zabývajících se jeho ochranou a výzkumem (editor sborníků z těchto setkání ve Vlašimi, které vyšly v letech 2006, 2009 a 2017). Byl autorem metodiky Českého svazu ochránců přírody č. 34 – Ledňáček říční (Alcedo atthis), jeho ochrana a výzkum z roku 2007. Výzkum ledňáčka říčního v kraji pod Blaníkem v poslední době popularizoval i na YouTube. Přes zhoubný nádor, který ho v recidivující formě ničil poslední tři roky, byl jako terénní ornitolog neustále aktivní, plný života, plánů, vizí a optimismu. Jeho poslední práce o různých aspektech biologie ledňáčka říčního lze najít v časopisech Sylvia (2020), Acta Oecologica (2020) a Ardea (2021). V časopise Kroužkovatel vyjde v letošním roce jeho obsáhlá práce o určování věku ledňáčka říčního. Coby souhrn celoživotních poznatků, a při uvážení jeho, v té době již velmi špatného zdravotního stavu, ji lze chápat jako jakýsi vědecký odkaz pro ledňáčkology následovatele. Po statečném boji, ornitolog, chovatel a obdivovatel přírody, Pavel Čech, dne 16. března 2021 ve večerních hodinách podlehl na COVIDovém oddělení vinohradské nemocnice těžkému zápalu plic.
Vzpomínka na Pavla Řepu
//Jsou zprávy, které se píšou nesmírně těžce. V noci z 12. na 13. března 2021 zemřel známý tachovský zoolog, muzejník, divadelník, literát a vůbec člověk, který miloval život – RNDr. Pavel Řepa (*23. 7. 1943). Chybí mi trochu slova, tak jen krátce. Rodilý Pražák se koncem 60. let dostává do Muzea Českého lesa v Tachově, věnuje se intenzivně terénní ornitologii, zajímá se zejména o metody registrace ptačích druhů v krajině. Je hnacím motorem pracovních skupin pro výzkum lysky černé a sčítání káně lesní. Zúčastňuje se významných ornitologických a zoologických konferencí zejména u nás. Dopisuje si s předními evropskými ornitology, publikuje odborné statě, biologická hodnocení i posudky. Pracoval i ve státní ochraně přírody (vedoucí oddělení ochrany přírody na Okresním úřadě v Tachově, pracovník Správy CHKO Slavkovský les), aby se opět vrátil do Muzea Českého lesa, kde definitivně skončil v roce 2020.
Znal jsem Pavla téměř 40 let, vypili jsme spolu spoustu piva a vína, počítali ptáky, zažili jsme sluníčko, průtrž mračen i mráz, vedli nekonečné debaty o ptácích i o životě jako takovém. Byl to člověk sršící nápady, dobrou náladou, dovedl být velmi vtipný, jeho zásobárna vtipů a nejrůznějších životních příhod byla takřka nevyčerpatelná. Kromě přírody bylo jeho vášní divadlo, které nejen hrál, ale byl činný i autorsky. Nemohu ještě jednou nezmínit jeho neskutečnou pisatelskou potenci, je autorem stovek zoologických větších i drobnějších sdělení, ale i knih. Vloni vyšlá kniha „Ptáci Tachova“ byla bohužel jeho poslední.
Od roku 2010 byl čestným členem České společnosti ornitologické.
Sbohem Pavle, čest Tvé památce!
Tvůj Libor Schröpfer
Čápi se vracejí. Zapojte se do sledování hnízd
//Dle známé pranostiky právě dnes, na svatého Řehoře, čápi letí přes moře. Skutečnost je ale trošku jiná – první čápi již přilétli! Jak ukazuje mapa hnízd čápů bílých na www.birdlife.cz/capi, již 42 hnízd (pozn.: údaj k pátečnímu ránu) je obsazeno. Kdy obsadí zbývající hnízda? Kolik párů přiletí a kolik vyvedou mláďat? Odpovědi na tyto otázky zjišťuje Česká společnost ornitologická s pomocí veřejnosti. Continue reading „Čápi se vracejí. Zapojte se do sledování hnízd“
Černovická terasa: informace z našeho jednání s vedením Brna
//V polovině února jsme zveřejnili informaci, že vedení města Brna chce v novém územním plánu povolit výstavbu dalších průmyslových hal na Černovické terase na jihu města, čímž by zanikla unikátní a cenná lokalita pro ohrožené ptáky. Naše tisková zpráva měla odezvu u veřejnosti i médií a od té doby jsme se účastnili několika schůzek s vedením města a majiteli pozemků a chceme vás o nich průběžně informovat.
Continue reading „Černovická terasa: informace z našeho jednání s vedením Brna“
Continue reading „Černovická terasa: informace z našeho jednání s vedením Brna“
Jak jsou v Česku rozšířené ptačí choroby? Zapojte se do mapování
//Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy např. krmítkové nákazy – trichomonózy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologové už například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze přišla za posledních 15 let o milion ptáků. V Česku zatím data o chorobách chybí, s čímž pomůže tento program. Jeho cílem je rovněž šířit osvětu, jak se v případě pozorování nemocných ptáků zachovat. Choroby se totiž často šíří na krmítkách, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, a přikrmování tak k přenosu chorob významně pomáhá. Continue reading „Jak jsou v Česku rozšířené ptačí choroby? Zapojte se do mapování“
Překvapení na Josefovských loukách
//
„Ranní telefonát od strážce parku Oty (dříve známého jako Ranger Ota) nevěštil nic dobrého. Povodeň, uniklá zvířata, zničená ohrada? Nic takového. Ota se svěřuje, že si nejdříve myslel, že je u praturů srnka, ale vyklubalo se z ní pratuřátko!“, dělí se o pozdvižení z víkendu správce parku Břeněk Michálek.
Jak je možné, že „jalovice“ bez přítomnosti samce porodila o víkendu mládě? Co se dělo na pastevní rezervaci v Milovicích před jejím podzimním transportem na Josefovské louky ví asi jen ona. Každopádně, ptačí park má od páteční noci nového spásače 🙂
Při případné návštěvě Josefovských luk prosíme o držení psů na vodítku. Riziko povodně, zdá se pominulo, stezky v parku jsou tedy opět otevřeny.
Čtěte také:
Jaro ožívá s příletem ptáků
//I když astronomické jaro ještě nezačalo, v přírodě se objevují první jarní květiny, zpívají ptáci. A právě dnes začíná další sezóna mezinárodního programu Jaro ožívá! Děti z Evropy, Asie i Afriky sledují návrat šesti vybraných druhů stěhovavých ptáků a svá pozorování zadávají na www.springalive.net. Letošní téma „Chráníme ptačí hnízda“ ukáže dětem, jak pomoci ptákům v době hnízdění.
Druhý evropský hnízdní atlas ptáků opět v nabídce e-shopu ČSO
//
Objednejte si zásadní dílo evropské ornitologie
S radostí oznamujeme, že koncem minulého roku byl vydán Druhý evropský hnízdní atlas, největší evropský projekt mapující biodiverzitu na principech občanské vědy. Výsledky publikované v atlasu pramení ze společného úsilí 120 000 terénních mapovatelů a 48 národních partnerů. Během pěti let práce v terénu prochodili mapovatelé celkem 5 110 čtverců o rozměrech 50×50 km, a pokryli tak území o rozloze 11 075 000 km2, což odpovídá 7 % světové pevniny. Continue reading „Druhý evropský hnízdní atlas ptáků opět v nabídce e-shopu ČSO“
Další případ otravy. Na Příbramsku bylo nalezeno 16 mrtvých zvířat včetně šesti dravců
//U obce Sedlice u Rožmitálu pod Třemšínem bylo nalezeno šestnáct mrtvých zvířat včetně orla mořského, dvou jestřábů lesních a tří kání lesních. Pravděpodobně byli otráveni. Psovodka České společnosti ornitologické (ČSO) Klára Hlubocká byla v sobotu policií přivolaná po nálezu mrtvého orla mořského s typickými příznaky otravy (křečovitě roztažená křídla a zaťaté pařáty). Nálezů mrtvých zvířat bylo nakonec tak velké množství, že se hledání v terénu od dopoledne protáhlo do nočních hodin. Případ si převzala kriminální policie. Zda se jednalo o otravu nervovým jedem karbofuranem, který pytláci k likvidaci dravců používají nejčastěji, určí pitva.
Čtvrtá sezóna LSD 2021 startuje
//22. února 2021 odstartuje čtvrtá sezóna Liniového sčítání druhů, do kterého se mohou zapojit všichni ornitologové, kteří bez problému poznávají ptáky ve svém okolí podle vzhledu i podle hlasu. Díky tomuto společnému úsilí můžeme sledovat změny početnosti ptáků v Česku, umožnit kvalifikované odhady velikosti ptačích populací a získat přesné údaje o vazbách ptáků na jednotlivé typy prostředí.
V loňském roce 2020 sčítalo LSD 82 spolupracovníků v celkem 151 čtvercích (127 v hnízdním období a 113 v zimě). To jsou rozhodně příznivá čísla, přesto sčítané čtverce nejsou rozloženy rovnoměrně.
Zatímco v některých oblastech se sčítá opravdu hodně nahusto (což je jen dobře), jiná, někdy i dost rozsáhlá území, jsou téměř prázdná. Zejména chybí sčítání v rozsáhlých zemědělských oblastech jižní a střední Moravy, Polabí a severozápadních Čech. Kupodivu málo sčítaných čtverců je ve většině pohraničních hor, zřejmě kvůli horší dostupnosti. Právě v těchto oblastech by bylo dobré sčítací čtverce doplnit, abychom získávali skutečně kompletní obrázek o českém ptactvu. Zemědělské oblasti se mohou zdát nezajímavými, ale i ony mohou skýtat nejedno překvapení (viz nedávné hnízdění poštolek rudonohých na Olomoucku).
Pro zájemce jsou veškeré instrukce dostupné na stránce LSD, případně je možné se s dotazy obrátit na můj e-mail nebo telefon.
Děkuji za všechna provedená sčítání a stávajícím i novým spolupracovníkům přeji krásnou ptačí sezónu!
Otravy dravců v jedenadvacátém století
//Představa jedu nasypaného do jídla v nás vyvolává obraz středověkých paláců a pokoutního soupeření o moc. Ovšem úkladné vraždy pomocí jedů jsou bohužel součástí i našich dní a nevyhýbají se ani dravcům. Stále se najdou lidé, kteří mají potřebu vládnout přírodě a využívají k tomu jakýchkoli prostředků. Continue reading „Otravy dravců v jedenadvacátém století“
Výsledky 4. ročníku Mezinárodního sčítání orlů v Panonské pánvi
//V lednu 2021 se ornitologové a dobrovolníci ze sedmi států zapojili do 4. ročníku Mezinárodního sčítání orlů, kteří zimují v Panonské pánvi. Ta na území České republiky zasahuje výběžkem na jižní Moravě, kde se do sčítání zapojilo 15 ornitologů. Sčítání proběhlo v rámci projektu LIFE PannonEagle. Continue reading „Výsledky 4. ročníku Mezinárodního sčítání orlů v Panonské pánvi“
Ovlivňuje výška vyvěšení budky načasování a průběh hnízdění?
//V druhé polovině roku 2019 jsem připravil výzkumný projekt, který dostal podporu Malého členského grantu ČSO. V tomto příspěvku bych vám rád představil hlavní cíle, průběh projektu a předběžné výsledky z hnízdní sezóny 2020. Hlavními cíli projektu bylo zjistit, jestli výška vyvěšení budky ovlivňuje načasování a průběh hnízdění, zejména pak počet mláďat a jejich váhu. Continue reading „Ovlivňuje výška vyvěšení budky načasování a průběh hnízdění?“
Návrh poslance Josefa Kotta ohrožuje chráněné živočichy
//Tiskový komentář České společnosti ornitologické, Hnutí DUHA, Českého svazu ochránců přírody ke schválení bezprecedentního ohrožení chráněných živočichů v Zemědělském výboru: Continue reading „Návrh poslance Josefa Kotta ohrožuje chráněné živočichy“