ČSO letos eviduje už 32 ptáků zabitých traviči. Jednoho pomohla usvědčit psí jednotka

Česká společnost ornitologická (ČSO) od začátku roku eviduje 32 otrávených ptáků. Většinou jde o dravce. Více než polovina počtu obětí jsou káně lesní, traviči mají na svědomí také orla mořského, motáka pochopa, jestřába lesního a 10 krkavců velkých. Na vině je ve většině případů jed karbofuran, jehož držení je v celé Evropské unii od roku 2008 zakázané pro přílišnou jedovatost, dříve se používal jako pesticid. Karbofuran je smrtelný i při malé dávce, a to i pro člověka. Psovodka ČSO Klára Hlubocká vyhledává se speciálně vycvičenými psy v terénu otrávené návnady a jejich oběti a podklady předává policii.

Psí jednotka ČSO napomohla k objasnění případu traviče, který dlouhodobě trávil na Břeclavsku dravce a další volně žijící živočichy. „První nalezenou obětí byl v dubnu 2021 luňák červený, jehož polohu prozradila vysílačka. Společně s pracovníky AOPK a CHKO Pálava jsme v okolí našli pozůstatky z dalších dvou luňáků červených, dvě mrtvé lišky a zbytky z holuba. Na podzim 2021 místní obyvatelé našli na cestě v obci několik mrtvých holubů a letos na konci dubna našel pracovník CHKO Pálava na stejném místě mrtvou kunu. Já jsem pak na místě dohledala ještě další dvě kuny a pozůstatky ze dvou lišek,“ popsala psovodka Hlubocká.

Jak nálezy přibývaly, policisté postupně zužovali okruh možných podezřelých, kteří by měli důvod dravce trávit. Jako nejpravděpodobnější pachatel se jim jevil starší muž se zálibou v myslivosti a chovu holubů. „Na konci května nás kriminalisté požádali o asistenci při domovní prohlídce u podezřelého. Našli jsme nádobu s karbofuranem, injekční stříkačky a plato od vajec, do kterých muž vpichoval jed,“ popsala Hlubocká. Muž se pod tíhou důkazů přiznal a vyslechl si obvinění z několika trestných činů. Za přechovávání omamné a psychotropní látky, týrání zvířat a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy mu hrozí až šest let ve vězení.

ČSO předala policii 115 případů ptačí kriminality

Od roku 2017, kdy existuje terénní psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 115 případů, jejichž obětmi se stalo 526 zvířat. Přesto, že existuje velké množství případů a jejich počet se v průběhu času nesnižuje, v Česku byl prozatím za trávení volně žijících zvířat odsouzen pouze jeden člověk. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých u Mečichova na Strakonicku v roce 2019.

„Jménem dravých ptáků a všech přátel přírody děkuji policii za odvedenou práci na případu traviče z Břeclavska. Druhý obviněný travič během dvou let ukazuje, že časy beztrestnosti těchto brutálních činů skončily. Česko se snad s definitivní platností zařadilo mezi státy, které si svého přírodního bohatství skutečně váží,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Karbofuran, který traviči nejčastěji používají, je velmi silný jed, který hned po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemůže dýchat, roztahuje křídla a zatíná pařáty. „Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení a návnady pohozené v přírodě jsou nebezpečím pro vše živé, od ptáků, přes lišky, kuny, ale například i pro psy na vycházce,“ upozorňuje Hlubocká.

Dva psi Kláry Hlubocké – Chesapeake Bay retrívři Victory a Irbis – jsou speciálně vycvičení, aby psovodce nález pouze označili a nijak se u něj nezdržovali, aby nevdechli jedovaté výpary. Každý výjezd je pro ně velkým rizikem, o čemž se letos v dubnu přesvědčil Victory. „Na Zlínsku jsme prohledávali ohradu s ovcemi, vedle které se našlo šest mrtvých krkavců a jedna káně. V ohradě jsme dohledali další dva krkavce a Victory ještě označil hromadu hlíny, pod kterou byla louže tekutiny, do které šlápl. Asi za dvacet minut se začal třást a nebyl schopný pracovat. Jela jsem s ním okamžitě na veterinu, kde jej prohlédli a podali léky. Případ jsem konzultovala s toxikoložkou, která mi potvrdila, že se jednalo o první příznaky otravy karbofuranem, která byla naštěstí velmi slabá. Došlo ke vstřebání jen malého množství přes kůži na pacce,“ říká Hlubocká.

Psí jednotka ČSO letos předala policii už 12 případů s 50 zvířecími oběťmi (32 ptáků a 18 savců):

  • 19 kání lesních
  • 11 lišek obecných
  • 10 krkavců velkých
  • 3 kuny skalní
  • 3 psi domácí
  • 1 jestřáb lesní
  • 1 orel mořský
  • 1 moták pochop
  • 1 vydra říční

 

Lišky patří k nejčastějším savčím obětem karbofuranu. Tato byla otrávena začátkem února na Klatovsku. Rozevřená tlama a křečovitě natažené nohy a ocas ukazují, že liška umírala v bolestech po požití prudkého jedu. Foto: Klára Hlubocká

Karbofuran zabíjí až čtyři živočichy v řadě, lze tak nalézt zvířata, která se otrávila pozřením části jiného otráveného živočicha. „Letos v březnu na Pelhřimovsku někdo otrávil vydru. Z té se následně otrávily čtyři káně, přičemž jednu z nich jsme našli přímo ve vodě, jak u ní ochrnutí po otravě nastalo velmi rychle. Podobně to bylo na Žďársku, kde přímo na otráveném krkavci ležela káně,“ popisuje Hlubocká, která je v Česku jedinou specialistkou na vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí.

Víte o případu trávení ve vašem okolí? Kontaktujte policii

Reálný počet otrav je vyšší než případy zaznamenané ČSO. „Na celou republiku máme pouze jednu psovodku. Aby se podařilo dopadnout další traviče, je potřeba i pomoc veřejnosti. V případě nálezu podezřelých uhynulých ptáků může veřejnost pomoci ohlášením. Pokud k trávení dojde v našem okolí a máme informace, které by mohly k usvědčení traviče pomoci, podejme svědectví. A pomoct lze také jasným postojem v rodině i mezi přáteli, že trávení je naprosto neakceptovatelné. Nejbližší rodina a přátelé traviče totiž často o jeho počínání vědí. V takovém případě zkrátka není možné trávení jen tiše tolerovat,“ upozorňuje Vermouzek.

Orel mořský otrávený v polovině dubna v okrese Jeseník. Psí jednotka ČSO na místě dále dohledala otrávenou samici motáka pochopa u zbytků ryby, kterou travič použil jako návnadu. Foto: Klára Hlubocká

Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení

Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past… je podtitul nové příručky o ptačí kriminalitě. Příručka je určena všem milovníkům přírody, ornitologům, ale i lidem, kteří do přírody chodí za jiným účelem. S otráveným nebo zastřeleným dravcem se může setkat kdokoli, od pejskařů po skautské oddíly. Při své práci ji mohou využívat orgány činné v trestním řízení i pracovníci státní ochrany přírody nebo záchranných stanic.

Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.

Další informace

Tematické číslo časopisu ČSO Ptačí svět, které se zabývá ptačí kriminalitou.

 

Podezření na otravu. Jak poznat?

  • víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
  • podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
  • mrtvé zvíře poblíž návnady
  • mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
  • mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
  • mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice)

Co dělat v případě nálezu?

  • Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších osob i zvířat.
  • Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
  • Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
  • Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
  • POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed

Zdroje informací

Karbofuran

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX:32007D0416

https://www.karbofuran.cz/

Trestní zákoník:
§ 299 Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
§ 302 Týrání zvířat
§ 304 Pytláctví


Projekt PannonEagle Life umožňuje České společnosti ornitologické zvýšit intenzitu potírání ptačí kriminality a provádět další akce na ochranu dravců.

 

Více o projektu PannonEagle Life
https://www.imperialeagle.eu/cs

https://www.birdlife.cz/pannoneagle/