//Na e-shopu ČSO jsme zahájili prodej nových triček s tematikou sýčka obecného. Trika vznikla ve spolupráci s firmou Bushman, jejíž filosofie o přístupu k přírodě souzní s tou naší. Continue reading „ČSO a Bushman zahajují prodej charitativních triček na podporu ochrany sýčka obecného „
//Ceny Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity pro rok 2023 převzalo 13 osobností. Na základě nominací z ústavů Přírodovědecké fakulty MU byli oceněni vynikající učitelky a učitelé přírodních věd či matematiky, absolventi fakulty a také spolupracující školy a instituce. Ceny předal děkan PřF MU Tomáš Kašparovský spolu s rektorem MU Martinem Barešem v rámci Zahradní slavnosti na Kotlářské dne 18. září 2023. Continue reading „Zdeněk Vermouzek obdržel Cenu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity“
//
Ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické letos spočítali 74 mláďat sýčků obecných u 32 párů v jejich jádrové populaci severozápadních Čech. Oproti loňskému roku jde jen o mírné navýšení. Českou populaci kriticky ohrožených sov se stále nedaří výrazně navýšit a hrozí, že sýček úplně vymizí. Hlavním důvodem úbytku je intenzivní zemědělství vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit. Navíc, jen málo mláďat sýčků se dožije dospělosti kvůli tomu, že hynou v sudech, komínech, rourách a další technických pastech. Veřejnost je přitom může snadno zabezpečit a zapojit se tak do ochrany sýčků i dalších živočichů.
Tisková zpráva ke stažení.docx
Continue reading „Mladých sýčků bylo letos v Česku více než loni. Hrozbou jsou pro ně střety s auty i utopení v sudu“
//
Stovky tisíc ptáků v Česku každoročně hynou po zásahu elektrickým výbojem na sloupech vysokého napětí. Stranou pozornosti, často na polích a loukách. Česká společnost ornitologická (ČSO) proto dlouhodobě spolupracuje s energetiky z distribuční společnosti EG.D, patřící do skupiny E.ON, na ochraně ptactva a vývoji zabezpečovacích prvků na nadzemních rozvodech elektřiny. Přednostně se přitom zabezpečují místa, kde se vyskytují vzácní dravci. V ochraně dravců má pomoci i přeshraniční projekt EUROKITE, který sleduje jejich pohyb a zkoumá příčiny úhynu. V rizikových oblastech pak může efektivně cílit opatření. Continue reading „Ornitologové a EG.D spolupracují na ochraně ptactva zabezpečováním vysokého napětí“
//Život je v horských podmínkách drsný, a to hned z několika důvodů. Vládne zde chlad, hodně prší a počasí i podnebí se vyznačují velkými výkyvy. Zdroje jsou omezené a rozmnožování je nutné stihnout během krátké vegetační sezony. Někteří ptáci, jako třeba linduška horská nebo pěvuška podhorní, se tomu však dokázali přizpůsobit, a oživují tak prostředí i nad horní hranicí lesa. Jejich přizpůsobení ovšem v posledních dekádách komplikuje klimatická změna, jež posouvá vegetační pásma směrem vzhůru. To pro druhy žijící v nejvyšších polohách představuje značné riziko, protože s oteplujícím se klimatem se už nemají kam výše posunout. Nyní se zdá, že se k těmto faktorům řadí ještě jeden, v ornitologických kruzích dosti neočekávaný – přízemní ozon. Continue reading „Ptáci na horách a přízemní ozon“
//Podle nového výzkumu se hnízdící ptáci v Evropě za posledních 30 let posunuli v průměru o 2,4 km ročně. Toto zjištění se výrazně liší od očekávání založených na změnách klimatu a prostředí, kterým v tomto období došlo. Pouze na základě změn klimatu vědci předpokládali, že průměrné posuny areálů jednotlivých druhů měly být přibližně o 50 % rychlejší. Continue reading „Evropští hnízdící ptáci reagují na nedávné změny klimatu jen pomalu“
//Přinášíme český překlad výzvy více než 150 vědců, kteří apelují na europoslance a europoslankyně, aby schválili nařízení EU na obnovu přírody Nature Restoration Law. Více o tomto důležitém nařízení si lze přečíst ZDE, kde se rovněž můžete připojit k výzvě veřejnosti směrem k europoslancům. Děkujeme!
Continue reading „Vědci vyzývají europoslance ke schválení Nature Restoration Law“
//Sýčkové nyní jsou v nejkritičtějším období za celý rok. Doba hnízdění je pro ně extrémně náročná, protože musí zajistit dostatek potravy nejenom pro mláďata, ale i pro sebe. Ne náhodou v tomto období je jeden z vrcholu mortality dospělých ptáků. Právě proto je potřeba zajistit ptákům co největší klid a nerušit je. Continue reading „Hnízdíme, prosíme nerušit!“
//Již tento víkend 26.–28. května se můžete zapojit do druhého ročníku akce Biosmršť, projektu občanské vědy, ve kterém mapujeme vybrané nepůvodní druhy živočichů a rostlin. Akci pořádají kolegové z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a Botanického ústavu AV ČR za podpory České společnosti ornitologické a dalších organizací. „Bleskové“ mapování nazvané Bioblitz (česky Biosmršť) bude probíhat i v dalších zemích a cílem je získat informace o šíření i výskytu nepůvodních rostlin a živočichů, kteří by se zanedlouho mohli stát hrozbou. Více informací zjistíte na Biosmrst.cz. Continue reading „Přichází Biosmršť 2023 – bleskové mapování nepůvodních druhů“
// 
Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO Slavkovský les, řeší případ zabité samice ohroženého orla mořského, podezření je na otravu. Pár orlů již pečoval o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo na hnízdě. Případ šetří kriminální policie jako trestný čin. V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů orlů mořských a ztráta každého dospělého ptáka i mláděte je citelná. Česká společnost ornitologická za letošní rok eviduje už 18 otrávených dravců, z toho 10 orlů mořských. Continue reading „Zmařené hnízdění orlů mořských na Toužimsku. Někdo zabil samici s mládětem, podezření je na otravu“
//Populace evropských ptáků, zejména těch hmyzožravých, nejvíce ohrožujeme používáním pesticidů a hnojiv v zemědělství. Ukázala to nedávná studie, na níž se podílelo 52 vědců z 28 zemí Evropy, kteří zhodnotili, jak 170 druhů ptáků reagovalo na hlavní tlaky vyvolané člověkem v celoevropském měřítku. Mezi tyto tlaky, kterými lidská společnost působí na biologickou rozmanitost evropské krajiny, patří intenzivní zemědělství (ve smyslu používání pesticidů a hnojiv), urbanizace, zalesňování a zvyšování teploty v důsledku klimatické změny. Continue reading „Kvůli chemii v zemědělství mizejí ptáci z Evropy“
//
Čeští a slovenští ornitologové analyzovali data o úhynu u 24 druhů dravců a sov v letech 1913–2017. Výsledky ukázaly, že mezi hlavní příčiny úhynu dravců a sov v Česku patří přímé pronásledování člověkem, tedy otrávení, zastřelení či jiný způsob úmyslného usmrcení. Mnohé druhy navíc ohrožuje neúmyslná, takzvaná antropogenní úmrtnost, jako jsou střety s vozidly či usmrcení na drátech či sloupech napětí. Právě na řešení ptačí kriminality je potřeba se podle vědců zaměřit v budoucnu, abychom zajistili efektivní ochranu dravců a sov, z nichž mnohé druhy patří k ohroženým. Studii zveřejnil prestižní vědecký časopis Biological Conservation. Continue reading „Nejčastější příčinou úhynu dravců a sov v Česku za poslední století je zabití člověkem, zjistila rozsáhlá analýza“
//V posledních týdnech byly na více lokalitách v Česku zjištěny hromadné úhyny racků chechtavých. Národní referenční laboratoř pro ptačí chřipku v SVÚ Praha potvrdila u vyšetřených ptáků vysoce patogenní subtyp viru ptačí chřipky H5N1. Zatímco v minulých měsících i letech tento subtyp napadal u volně žijících ptáků především labutě a v menší míře i další vodní ptáky (kachny, husy, volavky), tento poslední genotyp H5N1 je vysoce infekční pro racky a to především racky chechtavé. Vzhledem k jejich koloniálnímu způsobu života se u nich nákaza velmi rychle šíří. Continue reading „Hlaste informace o uhynulých raccích. Šíří se u nich ptačí chřipka“
//Na tuto velmi jednoduchou otázku snadno odpoví každý ornitolog. Nejvíce ptáků přeci uvidíme okolo mokřadů, popřípadě uslyšíme v lese, nejméně naopak někde na poli. Když však chceme tuto častou terénní zkušenost doložit nějakou studií založenou na datech, ocitneme se v úzkých. Práce, které by toto ukazovaly, téměř neexistují – pokud se někdo zabývá počty druhů ptáků v různých biotopech, většinou si položí nějakou více či méně specializovanou otázku – např.: jak souvisí diverzita ptáků se strukturou vegetace nebo produktivitou prostředí? Nebo – jak je počet ptačích druhů ovlivňován postupem rostlinných invazí, ekologické sukcese či urbanizace? A na doložení té úplně nejjednodušší a na pohled zjevné pravdy se pak už obvykle nedostane. Proto jsme se rozhodli, že tento chybějící článek v jinak velmi rozvinutém výzkumu ptačí ekologie zaplníme. Continue reading „Kolik ptáků najdeme v různých typech prostředí?“
//Za podpory malého členského grantu České společnosti ornitologické se ve dnech 24.–26. března 2023 uskutečnila tradiční exkurze Jihomoravské pobočky ČSO. Cílem exkurze bylo získat údaje o druhovém složení ptáků a u vybraných druhů také o jejich početnosti v širokém okolí Tišnova směrem na Českomoravskou vrchovinu, k hranicím s krajem Vysočina. Při mapování jsme se zaměřili zejména na lesní ptáky, konkrétně teritoria šplhavců, holubů doupňáků a sov. Výsledky mapování budou veřejně přístupné a využitelné například pro orgány ochrany přírody. Continue reading „Mapovací exkurze Jihomoravské pobočky ČSO na Tišnovsko“
//
Ministerstvo zemědělství od 21. února povolilo trávit hraboše zvýšenou dávkou jedu Stutox II. vkládáním do nor. [1] V teritoriích kriticky ohrožených sýčků obecných se ale naštěstí jed aplikovat nesmí, a to za žádných okolností. Hraboši jsou hlavní kořistí sýčků a v případě pozření přiotrávených hlodavců by těmto malým sovám bezprostředně hrozila sekundární otrava. Česká společnost ornitologická (ČSO) sice vítá kompromis nerozhazovat jed v teritoriích sýčků a sov pálených, ale dlouhodobě upozorňuje, že trávení je pouze dočasným řešením gradace hrabošů. V Česku převládá monokulturní intenzivní hospodaření s velkými lány, které hůře čelí různým aktuálním problémům, jako je sucho či degradace půdy. Pestrá krajina, která hostí ptačí i savčí predátory, by si s hlodavci poradila lépe. Za zcela nepochopitelné potom ČSO považuje rozhodnutí vyplácet zemědělcům dotace na trávení z rozpočtu ministerstva životního prostředí (MŽP) a nikoliv ministerstva zemědělství (MZe). Stanovisko ČSO podporují ekologické nevládní organizace Hnutí DUHA, WWF (Světový fond na ochranu přírody) a Beleco.
//Každý, kdo chodí do přírody, si všímá jejích rychlých změn. Amatérští ornitologové se už od začátku osmdesátých let podílejí na Jednotném programu sčítání ptáků (JPSP), který poskytuje unikátní data o změnách stavu našich ptačích populací. Ta byla využita pro řadu studií, které se zabývaly tím, proč některé druhy ubývají a jiné přibývají. Ukázalo se například, že ubývají ptáci zemědělské krajiny, zatímco lesním ptákům se daří relativně dobře a mnohé teplomilné druhy dokonce přibývají. Jenže populační změny našich ptáků se nevyčerpávají jen tím, jestli daný druh ubývá nebo přibývá – populace často vykazují složitější dynamiku, kdy třeba zpočátku rostou a pak začnou klesat, nebo naopak. Jak charakterizovat tyto složitější trajektorie populačních změn a jak je spojit se změnami prostředí nebo vlastnostmi druhů? Continue reading „Co se děje s populacemi českých ptáků?“
//Jmelí je zejména ve východní polovině Česka značně rozšířený poloparazit. Na severovýchodní Moravě místy dochází až k masivnímu napadení stromů, jehož následkem jich mnoho zahyne. Nejvíce jsou napadeny lípy srdčité a ovocné stromy, ale jmelí už parazituje na většině našich dřevin. Šíření napomáhají nejvíce ptáci, kteří konzumují lepkavé bobule. Semena projdou trávicím traktem a s trusem ulpívají na kůře stromů, kde začnou klíčit. Continue reading „Pomozte zjistit, kdo hnízdí ve jmelí a ochmetu“
//Sýčkům se možná blýská na lepší časy. Výzkum mezi zemědělci ukázal, že mají i nadále zájem spolupracovat s ornitology na záchraně této kriticky ohrožené sovy. Klíčové jsou pro ně osobní konzultace s ornitology a přivítali by zjednodušení komunikace s úřady, kterou teď hodnotí jako přehnaně byrokratickou a mnohdy nesrozumitelnou. Proto většinou rezignují na podávání žádostí o dotace. Výzkum zadala Česká společnost ornitologická (ČSO), aby lépe porozuměla potřebám a motivacím zemědělců, kteří jsou zásadními spojenci v ochraně sýčků. ČSO chce spolupráci prohloubit a naplánovat potřebné kroky v ochraně sýčka, kterého v Česku zbývá jen zhruba sto párů. Hlavním důvodem je velkoplošné intenzivní hospodaření vedoucí ke ztrátě pestrosti krajiny a k velkým lánům, kde sýček nemá kde hnízdit ani co lovit. Continue reading „Výzkum mezi zemědělci potvrzuje, že mají zájem spolupracovat s ornitology na záchraně sýčka“
//Když poprvé vyrážíte na ptáky, zajímá vás zejména druhová rozmanitost. Ejhle, špaček! Á, vrabec polní, straka, sýkora modřinka… Hned při druhé vycházce vám ale samotná rozmanitost přestává stačit. Těch špačků je víc než posledně, zato vrabců polních je v naší vsi nějak málo. Začala vás bavit početnost ptáků. A hned vzápětí vyvstane ve většině myslí otázka: „Proč?“ Proč je sýkor hodně a straku potkáváme tu a tam? Dědeček vypravoval, že vrabců byla plná zahrada a dneska si tohoto „obyčejného ptáčka“ dost užívám. Jednoduše, ptačí druhy se liší lokální početností i velikostí celé populace; oboje se navíc významně mění v čase. Continue reading „Vlastnosti českých ptáků a ekologická hustota aneb proč je v rákosí tolik rákosníků“
//Jedním z úkolů oddělení mezinárodního monitoringu a výzkumu ČSO je pomáhat rozvíjet monitoring ptáků v oblastech, kde buď žádné programy dosud neexistují, anebo jsou v plenkách. Oblastí velkého zájmu je Balkánský poloostrov a celá jihovýchodní Evropa. Jednou z nadějných zemí je v tomto směru Moldavsko, kde máme velmi nadšené a pracovité kolegy, Silvii Ursul a Vitalije Ajdera. Založení programu sčítání běžných druhů ptáků ve své zemi věnovali obrovské úsilí a jejich nasazení a zápal pro věc jsou jedinečné. I když jsou podmínky v jejich zemi složité – zkušených ornitologů i financí je žalostně málo, nehledě na složitou politickou situaci – dokázali v loňské sezoně rozjet pilotní ročník monitoringu a ten se opravdu vydařil. Continue reading „Podpořte sčítání ptáků v Moldavsku“
//
Česká populace orla královského se loni rozrostla o devatenáct mláďat. Je to nejvíc od roku 1998, kdy v Česku tento vzácný dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezónách hnízdili výhradně na jižní Moravě, v roce 2022 poprvé orli královští zahnízdili mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách, což ukazuje na úspěšné osidlování nových území. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce vyrušuje při hnízdění anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická (ČSO) proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky v projektu PannonEagle Life, která vyhledává otrávené návnady. Continue reading „Orli královští v Česku loni vyvedli rekordních devatenáct mláďat. Vzácným dravcům se daří“
//Další možnost na záchranu mizejících sýčků. Pracovní skupina odborníků ochrany přírody koordinovaná Českou společností ornitologickou (ČSO) vytvořila metodiku, která doporučuje, jak v praxi provádět repatriace sýčků. Vypouštění sýčků z chovů do přírody patří k možnostem, jak sýčky podpořit. Dosud ale tento způsob nebyl příliš úspěšný kvůli chybnému provádění. Nově vytvořená metodika nabízí detailní návod, který dává nejvyšší šance na úspěch. Repatriace je nicméně pouze doplňkovou možností, jak pomoci kriticky ohroženým sýčkům. Prioritou ochránců je stále záchrana divoké populace včetně nabídky bezpečných hnízdišť a úpravy loveckých teritorií v úzké spolupráci se zemědělci. Continue reading „Šance na záchranu sýčka mohou zvýšit správně prováděné repatriace podle nově vzniklé metodiky“
//Tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Takový je rozsudek pro muže, který dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi je pravomocný. Je to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Jde přitom o velký a široce rozšířený problém. Psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech, letos eviduje už 36 otrávených ptáků. Většinou jde o dravce. Psí jednotka ČSO významně napomohla k objasnění případu traviče z Milovic. Jednak v terénu dohledáním obětí a návnad a také při domovní prohlídce dohledáním karbofuranu. Continue reading „Vinen. Chovatel holubů a myslivec z Břeclavska zabil luňáky „způsobem přivozujícím nepřiměřenou bolest a utrpení““
//Ornitologové dnes zveřejnili nejnovější verzi indikátorů evropských ptáků ukazující, že jsme od roku 1980 přišli o 19 % běžných ptačích druhů. Alarmující je zejména 60% úbytek polních ptáků. V samotné Evropské Unii však polní ptáci oproti loňsku ubyli méně. Letos totiž indikátor EU kvůli Bexitu poprvé nezahrnuje data z Velké Británie, kde počty druhů, jako jsou skřivani polní, hrdličky divoké nebo vrabci polní, dramaticky klesají. Neznamená to, že by se teď ptákům v EU dařilo lépe, naopak to zdůrazňuje nezbytnost dlouhých časových řad údajů pro získání realistického obrazu skutečnosti. Continue reading „Daří se ptákům v EU po Brexitu lépe?“
