mokrad

Pohroma pro ptáky i obojživelníky. Významný mokřad na Břeclavsku byl vysušen

V době, kdy je všeobecným trendem snaha zadržovat vodu v krajině, se na Břeclavsku stal pravý opak. Zprovozněním starého odvodňovacího systému byl záměrně vysušen polní mokřad u Uherčic, který roky sloužil jako hnízdiště vzácných ptáků a rozmnožovací místo obojživelníků. Zásah byl proveden i přesto, že Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) upozornila, že odvodnění by bylo porušením zákona. Ornitologové zdůrazňují, že jde o zničení významné lokality.

Aktualizace: Původně jsme uvedli, že vysušení mokřadu způsobil Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Nicméně prošetřování, kdo je přímo odpovědný za zprovoznění odvodňovacího systému ještě nebylo ukončeno, a proto není jasné, kdo je viníkem. Omlouváme se.

Místo mokřadu překypujícího vodou je jen vysušené bahno. Sedmihektarový mokřad Tály zásobovaný vodou ze Svratky a Šatavy, patřil k významným lokalitám pro mokřadní i vodní živočichy. Hnízdil tu například kriticky ohrožený vodouš rudonohý a ohrožený bramborníček černohlavý, rozmnožovali se tu čolek obecný či kuňka ohnivá a několik druhů skokanů. Ornitologové zaznamenali vzácné druhy jako jeřáb popelavý, bekasina otavní či slavík modráček středoevropský. „Teď je jejich sezóna předčasně u konce. Cenný mokřad je zničený,“ říká Pavel Forejtek z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické (ČSO).

Mokřad byl domovem pro mnoho chráněných druhů

Mokřad přišel o vodu kvůli zprovoznění starého melioračního systému, který po roce 1989 přestal fungovat. Jde přitom o zásah, který hrubě ignoruje stanovisko, na kterém se v únoru 2020 shodli odborníci se zemědělským družstvem, které na pozemku hospodaří. „ČIŽP svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, kterému vadilo, že na pronajímané půdě nemůže kvůli mokřadu hospodařit. ČIŽP ve stanovisku uvedla, že mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění a neopravovat odvodňovací systém. Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,“ vysvětluje Forejtek, který se za ČSO jednání zúčastnil.

Jeřábi popelaví na mokřadu Tály 6. dubna 2018. Foto: Pavel Forejtek

Při kontrole 7. března ale Forejtek zjistil, že voda v mokřadu výrazně poklesla. „Klesala velmi rychle, takže 14. března byla voda už jenom v centrální části mokřadu na několika metrech čtverečních. Ještě ten den jsem zjistil, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu,“ říká Forejtek.

Odvodňování a meliorace patří minulosti

Ornitologové upozorňují, že zničení polního mokřadu v době těsně před rozmnožovacím obdobím ohrožených ptáků a obojživelníků, je bezohledné a budou požadovat nápravu a také postih, aby se už podobný případ neopakoval. „Od roku 1982, kdy stavy ptactva detailně sledujeme, přišla naše krajina o třetinu polních ptáků. Důvodem je intenzivní zemědělství, tedy velké lány polí bez remízků, používání chemie a také záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů. Tento trend ale patří minulosti. Nyní bychom se naopak měli snažit vodu v krajině zadržovat,“ říká předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra.