Autor: Česká společnost ornitologická
//Přijďte oslavit návrat ptačího zpěvu i jarní přírody do ptačích parků ČSO. Čekají vás komentované vycházky s pozorováním ptáků, určováním druhů podle zpěvu a také oblíbené ukázky kroužkování. Pokud to máte do ptačích parků daleko, můžete si vybrat také z více než 140 vycházek pořádaných po celém Česku. Těšíme se na vás! Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2025 v ptačích parcích ČSO“
//Tisková zpráva Národního parku České Švýcarsko
Psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO) pomůže v národním parku České Švýcarsko s odhalováním případů travičství či pytláctví. Počínaje letošním rokem území parku a jeho bezprostřední okolí bude v nepravidelných intervalech navštěvovat psovodka s dvojicí psů speciálně vycvičených k vyhledávání uhynulých zvířat. V případě podezřelých úhynů budou zajištěny důkazy a podáno trestní oznámení. Opatření je jednou z reakcí Správy Národního parku České Švýcarsko na nedávný případ potvrzené otravy vlka obecného nervovým jedem zvaným karbofuran. Mrtvé zvíře bylo letos v lednu nalezeno v Rynarticích, místní části obce Jetřichovice. Continue reading „Prevence travičství: Správa Národního parku České Švýcarsko navazuje spolupráci s ČSO“
//E-shop České společnosti ornitologické Zelená domácnost hledá specialistu na sociální sítě.
Třetinový pracovní úvazek (13 hodin týdně), po zapracování lze více. Možno i fakturovat.
Pracoviště Praha-Smíchov, Na Bělidle 34, občasné návštěvy ve skladu v Mirošovicích, možnost částečné práce z domova.
Nástup co nejdříve.
Smlouva na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební dobou.
Hlaste se prostřednictvím Jobs.cz
Continue reading „Hledáme specialistu sociálních sítí e-shopu Zelená domácnost“
//Spor o lanovku v Brně pokročil do další fáze. Město Brno si nechalo vypracovat hodnocení ekonomické efektivnosti CBA (cost-benefit analysis), která poměřuje náklady a přínosy projektu. Podle té se projekt vyplatí pouze za předpokladu redukce stávajících trolejbusových a autobusových linek.
Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) dlouhodobě upozorňuje, že projekt lanovky za bezmála miliardu korun by nenávratně poškodil biologicky cennou lokalitu na pravém břehu Svratky. Continue reading „Brněnská lanovka ekonomicky „vychází“ pouze za cenu omezení spojů stávajících trolejbusů a autobusů“
//I přes příznivý vývoj situace ohledně výskytu viru slintavky a kulhavky prosíme návštěvníky ptačích parků, ve kterých se pase skot (Josefovské louky, Mnišské louky, Kosteliska), o dodržování následujících preventnivních pravidel:
V Ptačím parku Kosteliska momentálně platí přísnější režim preventivních opatření, která důsledně dodržují i pracovníci Jihomoravské pobočky ČSO. Prosíme tak o respektování všech pravidel, především při návštěvě tohoto parku.
Doufejme, že v následujícím měsíci nedojde k pozitivnímu nálezu tohoto viru jak na Slovensku, tak v České republice. Chování každého z nás přispívá k absenci viru na území našeho státu. Děkujeme!
//V neděli 6. dubna se v ptačím parku Střimická výsypka u Mostu konala vůbec první akce pro veřejnost – jarní ornitologická vycházka. I přes velmi chladné počasí se sešlo 25 účastníků, kteří se vydali na okružní prohlídku parku. Průvodci Václav Beran a Martin Bacílek jim představili jihozápadní část parku, plány na obnovu přírody na rekultivované výsypce a zajímavé místní obyvatele.
Continue reading „Novinky na Střimické výsypce: jarní vycházka i budky pro dudky“
//Po dlouhém rozhodování a podrobné ekonomické analýze jsme se rozhodli uzavřít prodejnu Zelené domácnosti v pražském Braníku, a to ke 30. dubnu letošního roku. Do té doby je možné v kamenné prodejně koupit veškerý sortiment se slevou 25 % kromě ptačích budek. Do 30. dubna včetně je také možné využít prodejnu k vyzvednutí objednaného zboží. Poté bude možné vyzvednutí na hlavním výdejním místě ve skladu v Mirošovicích a samozřejmě doručování prostřednictvím České pošty, PPL, Zásilkovny, GLS a DPD. E-shop zelenadomacnost.com bude i nadále fungovat tak, jak jste zvyklí. Continue reading „Uzavíráme kamennou prodejnu Zelené domácnosti v Braníku. Chystáme modernizaci e-shopu „
//Autor: Daniel Křenek
O víkendu 21.–23. března probíhla v jižní části Chráněné krajinné oblasti Jeseníky akce zaměřená na mapování sov pod názvem II. Jesenické houkání. Celkem 24 dobrovolníků prošlo 22 tras o celkové délce přibližně 216 km. Mapování probíhalo tak, že v pátek večer po setmění vyrážely skupinky po dvou až třech lidech na trasy a vracely se přibližně kolem půlnoci. V sobotu prošly nové trasy nejprve za dne, kdy zaznamenávaly denní druhy ptáků, a po setmění se vracely zpět a mapovaly sovy. Continue reading „Malý členský grant: II. Jesenické houkání se vydařilo“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) se dlouhodobě snaží podpořit ubývající ptačí druhy zemědělské krajiny. Jedním z nich je i čejka chocholatá, černobílý pták velikosti holuba s výraznou chocholkou na hlavě. Její početnost se od roku 1982 propadla o více než 80 %, a proto se ornitologové s pomocí veřejnosti a zemědělců snaží čejky podpořit. Kromě cílené ochrany významných hnízdišť prostřednictvím speciálního dotačního titulu se dobrovolníci učí dohledávat hnízda na polích, kde je ohrožují zemědělské práce. Tradiční terénní školení pro veřejnost se zájmem o ochranu přírody se chystají v Královéhradeckém a Pardubickém kraji, které ochranu čejek v roce 2025 finančně podpořily.
Continue reading „Hnízdní sezóna čejek chocholatých vrcholí. Stále častěji jim k úspěšnému vyhnízdění pomáhají i dobrovolníci“
//Nový výzkum ukazuje, že znalost šíře optimálních klimatických podmínek jednotlivých ptačích druhů nám pomůže účinněji identifikovat a chránit ty z nich, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu. Continue reading „Ptáci tolerující užší rozpětí klimatických podmínek ubývají v Evropě více“
//V sobotu 5. dubna pomohlo přes 40 dobrovolníků připravit ptačí park Malá Lipová mezi Olomoucí a Přerovem na přílet vlh pestrých a břehulí říčních. Ty už tradičně hnízdí a vyvádějí svá mláďata v této bývalé pískovně uprostřed hanáckých polí. Continue reading „Malá Lipová je po zimě uklizena. Vlhy a břehule mohou přiletět“
//Se zahájením hnízdní sezóny jsme začali napouštět vodou čtyři terénní sníženiny o celkové rozloze 6000 m2, vybudované přes zimu podél Bezdrevského potoka. Naším cílem je obnovit na lokalitě původní mokřadní biotopy, které zde v minulosti zanikly v důsledku regulace potoka a po vybudování melioračního systému. S tím nám mají pomoci solární čerpadla, která zajistí, že mokřad nevyschne ani během suchých jarních období. Continue reading „Tůně na Zbudovských blatech se již plní vodou“
//Koncem loňského roku byla završena dlouhá cesta k vyhlášení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Prosincovým rozhodnutím Vlády ČR (č. 384/2024 ze dne 12. prosince 2024) se podařilo pokrýt dosud nechráněnou populaci tetřívka obecného. Spolu s již existujícími ptačími oblastmi Východní Krušné hory a Novodomské rašeliniště – Kovářská jsou nyní pod ochranou soustavy Natura 2000 nejvýznamnější stanoviště tohoto druhu v Krušných horách. Continue reading „Nová ptačí oblast Západní Krušné hory“
//Hledáme nového kolegu či kolegyni, kteří budou v ČSO koordinovat práce na přípravě národního plánu obnovy přírody. Na podobě tohoto zásadního dokumentu, za jehož předložení Evropské komisi odpovídá stát, bude záviset, jakou skutečnou změnu přinese loni schválené evropské Nařízení o obnově přírody. Continue reading „Hledáme specialistu obnovy přírody“
//V ptačím parku Rzy jsme ve spolupráci s Krajským úřadem Pardubického kraje instalovali tři nové hnízdní ostrůvky s oblázkovým povrchem. Ty budou sloužit k hnízdní podpoře ubývajících druhů ptáků – racků chechtavých a rybáků obecných. Continue reading „Na Rzech jsou tři nové hnízdní ostrůvky pro racky a rybáky“
//
Jennifer Ackermanová: Co sova ví. Nakladatelství KAZDA, 2024.
Formát: 135 x 208 mm
Počet stran: 320 + 8 stran barevné přílohy
Pevná vazba
Ukázka knihy
Úryvky z knihy čte od 1. února v pořadu Českého rozhlasu Meteor Dana Černá.
Jennifer Ackermanová je světově známá a oceňovaná autorka, která více než tři desítky let píše o vědě, přírodě a biologii člověka, přičemž zejména v posledních deseti letech podlehla fascinujícímu kouzlu ptačí říše.
Její předchozí tituly jako Genialita ptáků (2016) či Ptačí způsoby (2020) se staly bestsellery, které svojí čtivou a srozumitelnou formou v kombinaci s hlubokým vhledem přitáhly miliony lidí napříč celým světem k poznání a ochraně našich ptačích souputníků. Ve své nejnovější knížce Co sova ví (What an Owl Knows), kterou výborně přeložila Alena Klvaňová, nás autorka zavádí do tajemného světa pod pokličkou noci, kde ožívají podmaniví a mýty opředení tvorové, kteří odedávna vzbuzují fascinaci a pozornost člověka – sovy.
Před začátkem čtení knihy se mi na mysl vkrádaly myšlenky, zda toto dílo dokáže poskytnout nové informace i odborníkům, kteří se sovami již delší dobu zabývají. Nicméně hned první kapitoly mé obavy vyvrátily. Ackermanová svým poutavým stylem postupně seznamuje čtenáře s detailními informacemi o sovách, o jejich životě a chování. Dovedně shrnuje nejnovější poznatky vědců a ochranářů, kteří různým aspektům studia sov zasvětili svůj život, a dokážou tak být sugestivní průvodci, již svojí vášní a odhodláním umějí zatáhnout čtenáře do dobrodružství vědeckého poznávání. Chvíli se tak brodíme hlubokým sněhem v třeskutě mrazivé noci v liduprázdné krajině na Dálném východě, kde hledáme stopy po jednom z nejzáhadnějších druhů sov – výru Blakistonovu, a pak se zase na písčitých pobřežních pláních Atlantického lesa snažíme najít způsob, jak odchytit „nepolapitelné“ sýčky králičí.
V devíti kapitolách se postupně dovídáme informace o původu a evoluci sov (kapitola 1), jejich důmyslných adaptacích pro život v noci a lov těžko postřehnutelné kořisti (přizpůsobení sluchu, zraku či morfologie; kapitola 2) či odlišných metodách monitoringu a odchytu v různých typech prostředí. Zde autorka mimo jiné představuje využití speciálně vycvičených psů pro detekci sov (kapitola 3). Jednou z nejzajímavějších částí je kapitola věnovaná úsilí porozumění soví řeči, ať už jedinců žijících v přírodě, či v zajetí (kapitola 4). Právě tento obor zaznamenal v posledním desetiletí dynamický rozvoj, například i díky rychlému nástupu pasivního akustického monitoringu, automatizaci vyhodnocení nahrávek, rozvoji speciálních softwarů a algoritmů strojového učení. Tyto techniky umožňuji vědcům dekódovat ohromnou diverzitu a funkci soví vokalizace (například sestavením kompletního hlasového repertoáru) či identifikovat jedince v závislosti na jejich unikátním akustickém podpisu, a tak neinvazivně studovat jejich populace.
V dalších kapitolách nás Ackermanová seznámí s rozmnožováním (námluvami, hnízděním a výchovou mláďat; kapitola 5) a migrací sov, kde nás mimo jiné zasvětí do výsledků satelitního sledování migrace sovice sněžní, či nás vezme na shromaždiště až 30 tisíc zimujících kalousů ušatých v okolí srbského města Kikinda (kapitola 6; viz také Ptačí svět 2/2020). V kapitole 7 autorka popisuje péči profesionálů a dobrovolných ošetřovatelů o handicapované jedince, ale předkládá i důležité zamyšlení o etice využívání sov pro zábavu, zejména jako domácích mazlíčků. Neméně vzrušující částí (kapitola 8) je vhled do mytologie a spirituálního spojení člověka (lidských civilizací) se sovami. Důkazem těchto symbolických spojení jsou nalezené kresby sov z období i před 36 000 lety. V některých kulturách jsou sovy považovány za duchovní bytosti, bohyně či zvěstovatelky štěstí a v jiných zase za předzvěst zkázy, zloby či smrti. V závěrečné kapitole (kapitola 9) Ackermanová shrnuje vše, co se o sovách naučila skrze svoji pečlivou rešerši, zkušenosti nabyté v terénu či díky svému úzkému propojení s vědeckou komunitou. Nezapomíná dodat, jaké vzrušující poznatky ještě čekají na své odhalení.
Doslov je esejí o ochraně sov a jejich životního prostředí. Stejně jako mnoho druhů jsou i sovy výrazně ohroženy lidskou činností, jako je odlesňování či intenzivní zemědělství. Právě ony se proto mohou stát důležitými ambasadorkami ochrany přírody, a zprostředkovat tak široké veřejnosti poselství o efektivní ochraně biotopů sov a s nimi i celé palety dalších druhů. Vždyť představa, že některé dříve běžně rozšířené a početné druhy z naší krajiny úplně vymizí, je extrémně znepokojivá, a přitom řešení máme často ve svých rukou.
Kniha Co sova ví je fantastické dílo, které kombinuje směs nejnovějších fascinujících poznatků a poutavého vyprávění o sovách, což z ní dělá povinnou četbu pro milovníky přírody i odbornou veřejnost. A možná po přečtení této knihy pocítíte neodolatelné nutkání vyrazit do přírody a zažít setkání se sovami na vlastní kůži. Vždyť – jak Ackermanová na svém, ale i řadě dalších případů jasně demonstruje – i jen letmé setkání s těmito tajemnými a skrytě žijícími tvory vám může změnit život.
Martin Šálek
//Na přelomu února a března jsme v ptačích parcích uspořádali první dobrovolnické brigády, jejichž cílem bylo připravit parky na nadcházející hnízdní sezonu. Akce doprovázelo příjemné předjarní počasí a kromě slunečních paprsků hřála dobrovolníky zejména práce, které bylo v ptačích parcích víc než dost. Jako vždy se však našel čas také na odpočinek, společné povídání u ohně i pozorování ptáků. Na všech brigádách panovala skvělá atmosféra a pevně věříme, že si dobrovolníci čas strávený v ptačích parcích užili a rádi se vrátí i na další akce.
Continue reading „Ohlédnutí za jarními brigádami v ptačích parcích“
//V katastru obce Písek na Frýdecko-Místecku došlo k bezprecedentní devastaci řeky Olše, kde státní podnik Povodí Odry provedl rozsáhlé vybagrování sedimentů říčního dna a štěrkových lavic. Tento zásah způsobil nenapravitelné škody na evropsky významné lokalitě Olše, která chrání cenné říční a lužní biotopy i populace řady zvláště chráněných a ohrožených druhů.
Česká společnost ornitologická, společně s dalšími vědeckými společnostmi, požaduje zastavení likvidace cenných biotopů řeky Olše a důsledné prošetření příčin a odpovědností, jak mohlo k popsanému jednání státní organizace vůbec dojít.
//Pastva velkých kopytníků probíhá již v několika ptačích parcích. Na Mnišských loukách u České Lípy jsme s pastvou exmoorských pony začali na začátku prosince 2023 na 5 ha a díky podpoře Nadace ČEZ došlo v únoru letošního roku k jejímu rozšíření na 9 ha. Continue reading „Exmoorské pony paseme na Mnišských loukách již na 9 ha“
//Ve čtvrtek 13. 2. jsme uspořádali v Mostě besedu s občany o novém ptačím parku Střimická výsypka. Přišlo přes padesát návštěvníků, kteří zaplnili přednáškový sál v Oblastním muzeu a galerii Most. Continue reading „V Mostě jsme uspořádali besedu o ptačím parku Střimická výsypka“
//V ptačích parcích je stále co dělat, pracujeme i během zimních měsíců na probíhajících projektech a připravujeme parky na novou sezónu. Kolegové a dobrovolníci z ptačího parku Kosteliska na Hodonínsku vykonali během podzimu a zimy spoustu práce, díky které vás můžeme informovat o řadě novinek. Continue reading „Ptačí park Kosteliska ani přes zimu nespí“
//Náš projekt podaný v rámci výzvy Nadace Tipsport: Sázíme na klima 2024 byl s naší velkou radostí podpořen. Cílem projektu je v ptačím parku Zbudovská blata přivést pomocí solárních čerpadel vodu do obnovených terénních sníženin a zajistit:
//Podél Bezdrevského potoka jsme v ptačím parku obnovili čtyři terénní sníženiny, které v období zvýšených srážek zadrží vodu a doplní přilehlé louky o chybějící mokřadní biotop. Sníženiny o celkové rozloze 6 000 m2 byly vytvořené z dotačního programu Agentury ochrany přírody (POPFK) a věříme, že se z nich brzy stanou atraktivní potravní stanoviště pro řadu druhů mokřadních ptáků. Naším největším přáním je nalákat břehouše černoocasého. Tento kriticky ohrožený velký druh bahňáka na blatech v minulosti početně hnízdil. Po jejich odvodnění se spolu s vodou vytratil i břehouš a dnes se poslední 1-3 páry v rámci Česka vyskytují pouze na Českobudějovicku nedaleko ptačího parku.
Abychom vzniklým sníženinám vdechli život i během sušších období (často právě v období hnízdění ptáků), budeme tyto plochy zavodňovat solárními čerpadly. Během loňského podzimu byl ve spolupráci s firmou Agrotrans s.r.o. sestaven testovací solární modul pro čerpání vody (díky podpoře od Nadačního fondu rodiny Malých i vstřícnému přístupu dodavatelské firmy). Otestovaný systém funguje a pro zajištění přívodu vody do dalších sníženin jsme podali grant v rámci výzvy Sázíme na klima (Nadace Tipsport). Jsme velice rádi, že byl projekt podpořen a nyní se již vyrábějí další tři solární sestavy. Instalace proběhne během března před začátkem hnízdní sezóny cílových druhů ptáků.
Foto: Ludmila Korešová
//Atraktivně zbarvená poštolka rudonohá je u nás stále vzácným návštěvníkem a o to vzácnější je, když se jí podaří zahnízdit. Česko leží na západním okraji jejího aktuálního areálu rozšíření, který se táhne od střední Evropy na východ přes Rusko, Kazachstán až po Jakutii a severozápadní Čínu. Za posledních 30 let vymizela poštolka z okrajových zón svého původního hnízdního areálu, zejména v Evropě, ale i např. z okolí Bajkalského jezera, kde bývala považována za běžný druh, a obdobný negativní trend jejího poklesu je možno pozorovat i v Karpatské kotlině. V České republice hnízdí vzácně a pravidelně migruje. Z hlediska legislativy je u nás chráněna jako kriticky ohrožený druh. Continue reading „Sylvia 60/2024 – Hnízdění poštolky rudonohé v Česku“
//Nenechte si ujít tradiční Kurz praktické ornitologie, který se koná v srdci Ptačí oblasti Orlické Záhoří na Bedřichovce. Termín je stanoven na 6.–10. června 2025. Kurz je určený pro všechny, kteří chtějí začít nebo se dále zlepšit v určování ptáků a ornitologii. Naučíte se určovat ptáky podle vzhledu i hlasu přímo v terénu, seznámíte se s metodami ornitologického výzkumu v teorii i praxi. Více podrobností a přihlášku najdete na webu ptacikurzy.cz.
