Ohlédnutí za Kurzem určování ptáků 2026

Je za námi další ročník velkého jarního Kurzu určování ptáků, během kterého jsme se pokusili 25 účastníkům doslova otevřít oči a uši do ptačího světa. Jak ho hodnotí účastníci a jaké byly naše největší ptačí zážitky?

Kurz výrazně předčil má očekávání! Lektoři nás zahrnuli takovým množstvím informací, že se mi doma smáli, jestli jsem se dala na další vysokou školu 🙂 Všechno ale probíhá na naprosto dobrovolné bázi – kurz nabízí možnosti a člověk prostě věnuje studiu tolik času, kolik chce nebo může. Lektoři jsou nadšenci, kterým není líto času ani energie. Velice ochotně a laskavě vysvětlí a zodpoví jakoukoli otázku (bez ohledu na to, že jste tentýž hlas nepoznali už potřetí ;D). Aktivně pomáhají v terénu ptáky vyhledávat – díky nim zjistíte, kolik druhů byste bez povšimnutí minuli. Na všech exkurzích vládla tak přátelská atmosféra, až mě mrzí, že kurz už skončil. Nicméně v rámci skupiny získáte přátele s podobnými zájmy, se kterými můžete v objevování ptačího světa pokračovat 🙂 Iva
Kurz určitě splnil a v mnohém předčil všechna očekávání. Bylo to velmi intenzivní jaro nabité informacemi a zážitky, náročné, ale skvělé, strašně to uteklo! Je vidět, že Ondra s Kubou mají strukturu kurzu za léta jeho pořádání už vyladěnou, a je jen na nás vzít si z něj maximum. Dík patří všem lektorům za trpělivost a předávání zkušeností, tipů a triků během exkurzí i za motivaci do dalšího ornitologického rozvoje. Vyrazit na ptáky s partou podobných nadšenců bylo parádní. A i když někdy po téměř probdělé noci docházely síly, Kubovo „Máte radost?“ při pozorování libovolného druhu nás spolehlivě probralo a tu radost jsme vážně měli 🙂 Zuzana

Já jsem z kurzu nadšená. Moc se mi líbilo, jak byl kurz vedený. Po prvních online připojeních jsem se těšila na osobní setkání v Praze, kde se člověk cítil jako doma – opravdu. Pohodová atmosféra, stejný zápal všech pro jednu krásnou věc, radost z červenek, brhlíků a pro mě třeba i ze slípky zelenonohé, kterou jsem nikdy předtím naživo neviděla. 😀

Pak už zase spousta teorie, ale zároveň těšení se na druhou exkurzi, kde jsem naživo poprvé viděla většinu bahňáků. Díky kurzu jsem objevila krásná místa, kam se chci vrátit.

Třetí, třídenní terén byl už třešničkou na dortu – krásné prostředí jihočeských rybníků a moje první žluva! Lektoři jsou skvělí, ke všem vstřícní a znalosti účastníků nijak kriticky nehodnotí, protože každý z nich je má opravdu jiné. 🙂

Kurz určování ptáků je náročný, ale každý do něj jde dobrovolně a nadšení všech vás strhne. S každým online setkáním a každým terénem se posouváte dál.

A já věřím, že malý ornitolog, kterého jsem s sebou nosila na terénech v břiše, už má něco naposloucháno a budu s ním do budoucna pokračovat třeba při LSD. 🙂 Anna

Kurz byl skvělý, naprosto splnil mé očekávání. V případě, že se člověk trochu snaží i mimo semináře a exkurze, může udělat opravdu velký pokrok – s tímhle pocitem ostatně nejsem sám, hodně ostatních účastníků se vyjadřovalo podobně. Lektoři jsou skvělí do jednoho. Navíc se vytvořila opravdu úžasná parta, se kterou se moc rád budu potkávat i po kurzu. Honza
Kurz mi již předem doporučilo několik lidí, kteří si pochvalovali intenzitu učení a množství materiálů obsažených. Vzhledem k tomu, že jsem cítil své mezery v určování ptáků a zároveň se blížila doba, kdy bych se chtěl ornitologii věnovat i v rámci bakalářské práce, jsem se rozhodl, že se na kurz přihlásím. Zima uplynula rychleji než jsem čekal a již první únorový týden dorazil newsletter, který mě překvapil svou obsáhlostí. Úkolů bylo hodně, ale všechny byly zajímavé a rychle se plnily. Nejvíce jsem v newsletterech ocenil kvízy a playlisty, které mě hodně posunuly v hlasech. Doteď si některé přehrávám. Následovaly první semináře, které se při délce 3 hodin na první pohled mohly zdát dlouhé, já byl však vždy udiven, jak rychle skončily. Ondra s Kubou prostě dokáží neustálými kvízy a poznávačkami udržet pozornost. Byly probrány témata nejen ohledně určování různých skupin ptáků, ale i záležitosti praktického ptáčkaření – pomocné databáze, způsoby zapisování vycházek, monitorovací programy a taky spousta o ekologii, chování a životě ptáků. Na konci března pak přišla první víkendovka s kurzem, která se ukázala být do dokonalosti dovedenou částí kurzu! Nejen, že jsme se sešli skvělá parta lidí – skoro každý z jiného prostředí, přesto jsme se dokázali bavit – nejen o ptácích :-), ale taky jsme poznali 3 nové lektory krom Ondry a Kuby – druhého Ondru, Marušku a Katku. Všech 5 lektorů si nás vždy rozdělilo do skupin a procházeli s námi krajinou. Určování ptáků určitě nebyl jen jejich výklad, často nás i zkoušeli a dávali kvízy, což bylo velice motivující. Ptáky jsme nejenom určovali, ale také pozorovali a i za těch několik společných dní jsme určitě o něco více pronikli do jejich životů a pestrého chování. Kurz nebyl zaměřen jen na ty lehké nebo naopak těžké ptáky – byl zaměřen na všechny – učili jsme se poznávat po hlase i po zraku jak sýkory a budníčky, tak druhy jako rybáky černé, kulíky zlaté nebo volavky stříbřité. A to se mi na kurzu moc líbilo. Je pojat velmi komplexně – nesejde, na jaké je člověk úrovni. Vždy se něco přiučí. A je to jízda intenzivní a na výsost zábavná. Po úvodní pražské exkurzi do města Prahy a okolí jsme se vydali i na exkurzi do východních Čech na lokality jako Josefovské louky, v. n. Rozkoš nebo na Třeboňsko k rybníkům a do okolních lesů. Kurz je rozhodně jedním z nejlepších způsobů, jak se posunout v pozorování a určování ptáků a začátečníkům může otevřít dveře do ptáčkařské komunity. A je skvělý kvůli mnoha věcem. Co však dělá kurz úplně nejlepším jsou dva zkušení lektoři – Ondra a Kuba, kteří svými znalostmi, zkušenostmi, lektorskými a organizačními dovednostmi dokáží ptáky naučit jako nikdo jiný. 🙂 Kurz doporučuji všemi jedenácti. Viktor
Výživné, intenzivní… Pobyt v přírodě si po kurzu užívám s rozšířeným vědomím… Lucie
Kurz je do detailu zorganizován, koncentruje maximum informací, ale zároveň to není nuda. Lektoři už snad ani nemůžou být lepší. Vyzdvihla bych kvalitu online i tištěných materiálů. Takže obdiv a nelze, než doporučit 🙂 Petra
Kurz byl pro mě velké vykročení vpřed. Dosud jsme ráda chodila ven a dívala se. Teď mám pnutí, chci také vědět, poznat, slyšet (a možná i vyfotit). Všech 5 lektorů bylo nejlepších ze všech kurzů, seminářů, webinářů ze všech oborů, které jsme kdy absolvovala. Ondra, Kuba, Ondra, Katka i Marie ve volně zaměnitelném pořadí! Líbilo se mi, že jsme mohla mít pocit, že nám chtějí předat co nejvíce z toho, co sami znají. Že se nejen nemračili, ale ani nezvedali obočí v údivu nad možná někdy pro ně jednoduchými otázkami, které se třeba i opakovaly. A zároveň uměli říct „jsme už na 3. exkurzi, takže…“. Děkuji za Váš čas! Marcela

I když byl kurz z pohledu ornitologického začátečníka náročný (zejména učení ptačích zpěvů a hlasů), byl velmi obohacující a umožnil nám potkat se se stejně naladěnými lidmi a velmi přátelskými a nápomocnými lektory. Lektory oceňuji hlavně za to, že informace nepředávali jen proto, že museli, ale na všech do jednoho byl patrný zápal a láska k ornitologii. Za sebe mohu kurz doporučit každému. Zdeněk

Kurz mě nadchnul. Díky kurzu jsem nahlédla do ptačího světa. Chci v poznávání pokračovat, nestihla jsem si všechno zapamatovat. Byla jsem začátečník. Ale povzbudilo mě to v dalším učení. Naučila jsem se rozpoznávat hlasy ptáků, které jsem neznala. Neznala jsem ani některé názvy ptáků, po absolvování kurzu se to změnilo. Dagmar

Víte, jak se říká – Čekej hodně, spokoj se s málem? Tak to teda u tohoto kurzu absolutně neplatí. Čekejte hodně a dostanete mnohem víc! Víc, než si jen budete umět představit. Kde začít…?
Nejdřív vám přijdou první newslettery plné informací, kvízů, hlasů… a s nimi přijdou i první obavy – Jak si to, proboha, všechno zvládnu zapamatovat? Ale nebojte, tohle je teprve začátek a obavy k němu právem patří. 😀
Semináře vás pěkně naladí na to, co teprve přijde, poznáte dva sympatické lektory Kubu a Ondru, kteří se perfektně doplňují a se kterými nebude ani chvíli nuda. Jejich nadšení a zapálení pro ornitologii je tak nakažlivé, že okamžitě získáte naději, že to taky zvládnete! První cvičení na hlasy vám buď zamotají hlavu anebo naopak zjistíte, že už něco máte naposloucháno (hurá!). Nejásejte předčasně, ale uchovejte si pozitivní mysl, až přiletí pěnice, bude hůř. 😀
Exkurze – už v Praze zjistíte, že se s vámi v ročníku sešla skvělá parta lidí. Už to nejsou jen víceméně anonymní tváře v malém obdélníčku na obrazovce během seminářů, už mají celá jména a stejné nadšení (i ornitologické trable začátečníků) jako vy. Poznáte i další lektory – Ondru K., jehož skvělé pomůcky k zapamatování hlasů vás pobaví, ale hlavně vám dost pomůžou a také Marušku s Katkou, které svou klidnou energií pánskou trojici krásně doplňují. Dohromady tvoří sehraný tým. Informací je samozřejmě hrozně moc a kapacita naší paměti pokulhává za snahou si vše zapamatovat. Všichni lektoři jsou ale tak neskutečně ochotní a trpěliví. Neslyšíš červenku po stopadesáté? Nevadí, po stopadesáté si ji připomeneme. Ty jsi nestihla strakapouda prostředního ve stativáku? Neboj, najdeme jiného a hele, tady jsme ho zrovna zaostřili, pojď se podívat. 🙂 V Praze zjistíte, jak málo jste si doteď všímali ptáků kolem sebe, kolik zvuků jste (na rozdíl od lektorů) přeslechli… Další exkurze si pak už ale budete neskutečně užívat, protože se na ně budete těšit víc a víc. Postupně začnou vycházky, s nimi trocha frustrace, že není reálné jít na všechny, ale nebojte, budete mít tu možnost i další rok, poznáte další krajiny i ptáky, jiné průvodce, opravdu hodně vás to obohatí.
Na konci vás pak čeká nejintenzivnější čtyřdenní exkurze na Třeboňsku. Připravte se, že vás na tu jízdu nic nepřipraví, budete málo spát a někdy dost možná ani nebudete chtít jít spát. 😀 Pokud budete mít takové štěstí, jaké jsme měli my, uvidíte a uslyšíte ptáky, které jste ještě neviděli a dlouhou dobu třeba zase neuvidíte. Během těch pár dní se ze skupiny nadšenců stává doslova komunita a možná už začnete tušit, že vám to všechno za chvíli bude strašně chybět. Jak to jen připodobnit?
Na Třeboňsku jsme měli možnost vyzkoušet si mikrofon s parabolou. Ve sluchátkách najednou slyšíte VŠECHNO. Tamhle se zatřepala křídla hřivnáče, tam švitoří vlaštovky jako o život, na střeše usilovně zpívá rehek domácí, tady se slétli vrabci na zem a najednou poprask! – aha, slyším hlas poštolky, tak je asi polekala. Všechno slyšíte tak jasně, jako by to bylo na dosah ruky. Pak sundáte sluchátka… a najednou je na chvíli ticho. Jako kdyby svět oněměl, kde jsou všechny ty zvuky, tak hlasité, tak blízko? Víte, že tam jsou, ale nějakou dobu jako kdybyste je neslyšeli…
Tak přesně takový pocit a šok jsem zažila druhý den po skončení kurzu. Co teď? Někde to tam je, ale jak se k tomu dostat? A víte, co nejvíc pomůže? No přece ptáci. Jděte za nimi, zase je hledejte a pozorujte a poslouchejte. Ano, teď když vás nikdo nevede (skoro za ruku), zase to je trochu složité, ale ta cesta je už vyšlapaná a nejste na ní sami. Máte spoustu nových přátel, kteří si prochází úplně tím samým, víte? 😉
P.S.: Jak jsem říkala, že Třeboňsko bylo na konci – tak to jsem trochu kecala. Na konci je pro vás připraveno jedno úžasné setkání s někým, od koho se vám nebude chtít odjíždět. Nenechte si to ujít za nic na světě! Tereza
Prostě super kurz od super týmu, který ví, jak na to!!! Jedinečný zdroj znalostí, studna k získání potřebných dovedností a jako přidaná hodnota motivace k tomu dělat se svým zájmem něco víc než si ho nechávat jen pro sebe. Petra
Kurz se mi líbil moc a doporučila bych ho každému, kdo se chce zlepšit v určování ptáků. Předčil má očekávání, protože jsem byla skeptická k tomu, že by mě mohl naučit poznávat hlasy ptáků – před kurzem mi tato dovednost přišla nedosažitelná, proto jsem byla nadšená, že díky kurzu poznám spoustu druhů ptáků, aniž bych je musela vidět. 🙂

Kurz určování ptáků pořádá ČSO každoročně od roku 2019 a jedná se o intezivní čtyřměsíční kurz, který doplňují menší tematické kurzy zaměřené na konkrétní témata.

Představení kurzu

Aktuální ročník

Zkušenosti účastníků

Chcete dostat upozornění až se otevře přihlašování do dalšího ročníku Kurzu určování ptáků ČSO? Přihlásit se můžete zde.

Přihlášky do ročníku 2027 budou otevřeny během září.

Odešel Jan Hora

RNDr. Jan Hora  *5. 6. 1945  +12. 6. 2026 

Napsal Tomáš Diviš

Zakalila se voda v Tisém, potemněly šumavské lesy.

Honzovo onemocnění bylo velmi vážné, ale jeho náhlý odchod nás i tak velmi překvapil a zaskočil. Bude tady chybět jako odborník a člověk. O Honzově erudici, výkonnosti, vytrvalosti, spolehlivosti a trvalé stopě, jakou v české a slovenské ornitologii jako badatel, učitel, inspirátor a autor zanechal, není pochyb a napsáno o ní bylo a bude jistě ještě mnohé. Někteří z nás si spoluprací na výzkumných nebo monitorovacích projektech Honzovo pracovní tempo a nasazení poměřili s vlastními schopnostmi a možnostmi a ti, kteří obstáli, absolvovali kurs poctivé ornitologie. 

Honza ovšem zanechal hlubokou stopu jako člověk, kamarád, společník a vtipný kumpán v lidech, kteří měli možnost jej poznat blíže a měli podobné mentální vyladění jako on. Honza, původem Jihočech a trvalým pobytem v Praze, si za své blízké a trvalé kamarády spontánně vybral také skupinu generačně a lidsky blízkých východočeských ornitologů. Už od poloviny 90. let byl členem spolku ornitologických recesistů v Klubu milovníků dálkových pohledů a pravidelně se účastnil jeho hlavního programu v dubnu v Dědové na Vysočině, Houbiády v září v Trhové Kamenici a v posledních letech na konci srpna i kulinářské orgie Mastná huba v Olešnici u Červeného Kostelce. Všude tam Honza skvěle plnil roli originálně zábavného společníka, trefně, ale laskavě glosujícího výroky svých přátel, nebo se sebeironií vyprávějícího příhody ze svého neobyčejně pestrého studijního, vojenského, profesního a osobního života ve společných debatách vrcholících v čase mezi půlnocí a svítáním. Na společensky zaměřených akcích přerostlo vzájemné přátelství mezi Honzou a Východočechy i do rodin na manželky nebo i potomky. 

S přibývajícími léty jsme s obavami sledovali Honzovy fyzicky náročné aktivity na Šumavě a s velkým obdivem a uznáním kvitovali, že jejich program naplnil i ke svým loňským osmdesátinám a nevynechal ani pobyt na Tisém a monitoring lovů husy velké. Po boku mu vždy stála a perfektní zázemí zajišťovala jeho skvělá manželka Saša a není pochyb o tom, že Honzův dlouhý ornitologický život byl i její zásluha.

Nahraditelný Honzo nejsi, naše vzpomínky na Tebe zůstanou navždy čisté a světlé.

S úctou a vděčností Tvoji Východočeši.

 

Nový ptačí park na Vysočině ke 100 letům ČSO. Pomůžete s jeho založením?

Česká společnost ornitologická (ČSO) letos slaví 100 let od založení. Toto významné výročí chceme oslavit založením nového, již osmého, ptačího parku. Vybrali jsme lokalitu na Vysočině u obce Jihlávka nedaleko Třeště, kde vůbec poprvé budeme mít možnost obnovovat cenná rašeliniště. Potřebujeme však Vaši pomoc. Přidáte se a založíme společně ptačí park Jihlávka?

Plameňáková revoluce: V Albánii se bojuje o poslední divočinu Evropy. ČSO varuje před ničením unikátního pobřeží

V Albánii vrcholí bezprecedentní mobilizace občanské společnosti, kterou někteří označují za „plameňákovou revoluci“. Reaguje na ničení chráněného území Vjosa-Narta kvůli výstavbě luxusního resortu spojovaného se zeťem Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem. Tisíce lidí v ulicích Tirany i dalších světových měst požadují zastavení prací a ochranu unikátního přírodního dědictví Albánie. Česká společnost ornitologická (ČSO) jako partner organizace BirdLife International situaci monitoruje a potvrzuje, že rozsah ekologických škod je už nyní alarmující. Zároveň vyzývá k podpisu mezinárodní petice za záchranu této jedinečné přírodní lokality.  Continue reading „Plameňáková revoluce: V Albánii se bojuje o poslední divočinu Evropy. ČSO varuje před ničením unikátního pobřeží“

Stopy České společnosti ornitologické v nové učebnici prvouky

Česká společnost ornitologická (ČSO) se podílela na vzniku nové, inovativní učebnice prvouky pro 1. až 3. ročník základních škol, která vzniká ve spolupráci vzdělávacího centra TEREZA a nakladatelství Vividbooks. Nová učebnice je unikátní tím, že odmítá pouhé memorování pouček. Místo toho děti učí svět kolem sebe aktivně pozorovat, klást otázky a hledat souvislostiPtáci zde navíc nefigurují jako pouhé téma jedné kapitoly, ale stávají se pro školáky celoročními průvodci při poznávání přírody, proměn ročních období i vztahu člověka vůči okolnímu světu.  Continue reading „Stopy České společnosti ornitologické v nové učebnici prvouky“

Malý členský grant: Havraní odysea – jak se tažní ptáci přizpůsobují městům?

Autoři: Jakub Hrouda, Jiří Šantavý, Vojtěch Brlík

Tažné druhy sice zvládají překonávat celé kontinenty, rychlým změnám v naší krajině se ale přizpůsobit nestíhají. Zatímco přírodní biotopy postupně mizejí, zemědělské monokultury a lidská zástavba se rozšiřují. Některé druhy si však s probíhajícími změnami dokážou poradit, a především městské prostředí snadno obsadit. Kosi, rehci, havrani nebo kavky jsou v zástavbě mnohem početnější než ve volné přírodě. Co rozhoduje o tom, jestli jsou tažné druhy schopné přijmout město za svůj nový domov? Cílem našeho projektu je zjistit, jak ptáci využívají městské prostředí v různých ročních obdobích, a pochopit tak, díky čemu se adaptují na lidskou zástavbu. Do práce jsme se mohli pustit i díky podpoře malého grantu ČSO. Děkujeme! Continue reading „Malý členský grant: Havraní odysea – jak se tažní ptáci přizpůsobují městům?“

Malý členský grant: III. Jesenické houkání přineslo zajímavé výsledky

Autor: Daniel Křenek

Čtyři druhy sov, jeřábky, datly černé nebo ořešníky a dokonce neobvyklé pozorování strakapouda bělohřbetého. To všechno se podařilo zaznamenat na třetím ročníku Jesenického houkání, které proběhlo předposlední  březnový víkend v jižní části CHKO a ptačí oblasti Jeseníky.  Mapování provedlo 20 účastníků, kteří prošli během víkendu 19 tras v délce téměř 190 kilometrů.   Continue reading „Malý členský grant: III. Jesenické houkání přineslo zajímavé výsledky“

Zveme na výstavu ke 100 letům ČSO v přerovském ORNISu

Ornitologická stanice ORNIS v Přerově pořádá výstavu věnovanou stoleté historii České společnosti ornitologické. Výstavu s názvem „Pod křídly černohlávka: 100letí ČSO“ jsme slavnostně zahájili vernisáží 12. května a navštívit ji můžete až do 1. listopadu. Unikátní výstava v jediném ptačím muzeu ve střední Evropě vás provede nejdůležitějšími milníky, úspěchy i výzvami české a slovenské ornitologie. Prostřednictvím dobových dokumentů a fotografií můžete sledovat fascinující proměnu výzkumu a ochrany ptáků u nás i cestu, během níž se z původně úzké skupiny odborníků stala přední ochranářská organizace s více než osmi tisíci členy. Continue reading „Zveme na výstavu ke 100 letům ČSO v přerovském ORNISu“

ČSO získala ocenění za mimořádný přínos popularizaci vědy

Již od roku 1966 pořádá Univerzita Palackého v Olomouci Mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc (AFO). Dnes je největším festivalem svého druhu v Evropě. Na 61. ročníku, který proběhl na přelomu dubna a května, získala Česká společnost ornitologická Cenu za přínos komunikaci vědy. Děkujeme! Continue reading „ČSO získala ocenění za mimořádný přínos popularizaci vědy“

Kladný vztah k ptákům má více než polovina Čechů. Nejpopulárnější jsou sýkorka, kos a čáp

Pozitivní postoj k ptákům má 57 procent lidí v Česku. Z těch, kteří k nim mají kladný nebo neutrální vztah, 59 procent ptáky občas pozoruje a 36 procent jim aktivně pomáhá, například stavbou budek či přikrmováním. Téměř tři čtvrtiny české populace vnímají pozorování nebo poslech ptáků jako prospěšné pro psychickou pohodu a snížení stresu. Z projektů a aktivit ČSO veřejnost nejvíce zná program Čapí hnízda a téma ochrany ptáků před nárazy do skel, o kterých slyšela (nebo se do nich dokonce zapojila) zhruba polovina populace. Nejoblíbenějšími ptačími druhy Čechů jsou „sýkorka“, kos a čáp. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, jehož výsledky jsme představili 16. dubna společně s Tomášem Macků ze společnosti Ipsos na tiskové konferenci k příležitosti oslav 100 let od založení ČSO. Continue reading „Kladný vztah k ptákům má více než polovina Čechů. Nejpopulárnější jsou sýkorka, kos a čáp“

Vydáváme pamětní stříbrnou medaili „100 let České společnosti ornitologické“

U příležitosti 100. výročí založení České společnosti ornitologické vydáváme ve spolupráci s Českou mincovnouv Jablonci nad Nisou unikátní emisi pamětních stříbrných medailí, které budou trvalou a hodnotnou připomínkou tohoto významného jubilea. Stříbrnou medaili o průměru 37 mm a standardní váze 31,1 g pořídíte za 3 990 Kč v Obchodě ČSO a na akcích ke 100 letům ČSO. Continue reading „Vydáváme pamětní stříbrnou medaili „100 let České společnosti ornitologické““

Aktuálně.cz: „Resort Motoristů pod palbou kvůli smrtícímu jedu v polích“

Web Aktuálně.cz zveřejnil 11. dubna článek ohledně plánů ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí trávit hraboše jedem sypaným na povrch půdy (k tomu se ČSO již vyjadřovala 27. března zde a 4. dubna zde). Continue reading „Aktuálně.cz: „Resort Motoristů pod palbou kvůli smrtícímu jedu v polích““

V Olomouci jsme uspořádali týden s tématem bezpečných skel

Řešení problematiky kolizí ptáků a úhynů na sklech a podobných zrcadlících se nebo průhledných překážkách je dlouhodobým zájmem ČSO. Druhý březnový týden jsme v Olomouci realizovali hned několik aktivit v této oblasti, které výborně ilustrují různé směry, jak ČSO k řešení tohoto problému přistupuje. Continue reading „V Olomouci jsme uspořádali týden s tématem bezpečných skel“

čáp ulovil hraboše

Ministerstvo zemědělství povolilo použití zvýšených dávek jedu proti hrabošům

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený Ministerstvu zemědělství vydal den před Velikonocemi rozhodnutí, kterým povoluje použití zvýšených dávek přípravku Stutox II proti hrabošům. Ačkoliv je jed nadále určen výhradně k aplikaci do nor, Česká společnost ornitologická (ČSO) upozorňuje na vážná rizika pro přírodu, která s sebou toto rozhodnutí nese. 

Nařízení ÚKZÚZ: https://sbirkapp.gov.cz/detail/SPPDVGBTCI7VCHE2  Continue reading „Ministerstvo zemědělství povolilo použití zvýšených dávek jedu proti hrabošům“

Býk Tanácsos rozšířil stádo uherského stepního skotu na Kosteliskách

Do ptačího parku Kosteliska dorazil nový přírůstek – býk jménem Tanácsos (Tanáčoš). Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické, která o park pečuje, tu pastvu dobytka využívá jako důležitý nástroj pro obnovu krajiny, údržbu biotopů i podporu vzácných druhů. Už před lety se proto rozhodla pro plemeno uherský stepní skot. Je odolné, nenáročné a navíc opravdu krásné. V zahraničí se osvědčilo při ochranářské pastvě na podobných lokalitách, jako jsou Kosteliska. Continue reading „Býk Tanácsos rozšířil stádo uherského stepního skotu na Kosteliskách“

Vydáváme ptačí poštovní známky ke 100 letům ČSO

Ke 100. výročí založení České společnosti ornitologické vydáváme vlastní limitovanou emisi poštovních známek. Známkový sešitek s osmi samolepicími známkami zobrazuje na ilustracích Jana Hoška ptačí druhy, které představují bohatou činnost ČSO – ochranu a výzkum ptáků a programy občanské vědy, do nichž se může zapojit veřejnost. Známky vyšly 9. dubna, pořídíte je za 499 Kč v Obchodě ČSO a na akcích ke 100 letům ČSO. Continue reading „Vydáváme ptačí poštovní známky ke 100 letům ČSO“

Žáci z Braňan pomáhají přírodě: do ptačího parku Střimická výsypka doputovalo deset nových hmyzích domků

V zimních měsících se dílna školy v Braňanech proměnila v malé truhlářské centrum. Žáci školy společně plánovali konstrukci, rozdělovali si úkoly a pak následovaly desítky hodin pilování, vrtání, skládání a zdobení. A nakonec výsledek, který pomůže přírodě po celé roky. Žáci 2. stupně ZŠ a MŠ Braňany pod vedením paní učitelky Šárky Pavelkové vyrobili čtyři velké a šest menších hmyzích domků, které 19. března 2026 slavnostně předali zástupcům České společnosti ornitologické. Ještě tentýž den jsme všechny domečky umístili v ptačím parku Střimická výsypka. Continue reading „Žáci z Braňan pomáhají přírodě: do ptačího parku Střimická výsypka doputovalo deset nových hmyzích domků“

Monitoring vegetace a vybraných skupin hmyzu na Mnišských loukách

V loňském roce jsme v ptačím parku Mnišské louky zorganizovali díky finanční podpoře Nadace Ivana Dejmala monitoring vegetace a vybraných skupin hmyzu. Přinášíme vám shrnutí nejdůležitějších výsledků tohoto průzkumu. 

Vegetace 

Průzkum provedl RNDr. Richard Višňák, Ph.D. Došlo k průzkumu celého území pomocí kruhových vegetačních snímků v pravidelné síti. Díky tomu byla vytvořena též vegetační mapa pro celé budoucí území parku. 

V ptačím parku zjištěno bylo celkem 382 druhů vyšších rostlin17 % z nich tvoří geograficky nepůvodní druhy, takzvané archeofyty. Patří sem i rostliny, které jsou u nás už dávno zdomácnělé, jako například ovsík vyvýšený. Bohužel se zde vyskytují i invazní druhy, z nichž největší problém představuje netýkavka žláznatá, která se nekontrolovaně šíří zejména po neobhospodařovaných plochách. 

Vegetační mapa ptačího parku Mnišské louky k roku 2025

Velkou radost nám udělal výskyt vzácných rostlin, které tvoří 6 % ze všech zjištěných druhů a spadají do některé z kategorií ohrožení Červeného seznamu. V kategorii kriticky ohrožený (C1) byl zjištěn jeden druh, ptačinec bahenní (Stellaria palustris), v kategorii ohrožených celkem osm druhů a v dalších kategoriích celkem 12 druhů (např. žebratka bahenní Hottonia palustris či bazanovec).   

Mezi nejčastějšími druhy byly zaznamenány kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice obecná (Poa trivialis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), svízel přítula (Galium aparine) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Výskyt těchto rostlin naznačuje, že nemalá část území je degradovaná. Tyto běžné trávy a nitrofilní (dusíkomilné) byliny dominují tam, kde se v minulosti přestalo s pravidelným kosením a kde je v půdě příliš vysoký obsah živin. 

Nejchudší jsou porosty zblochanu vodního (Glyceria maxima) v periodicky zaplavovaných sníženinách. Naopak nejbohatší plochou jsou luční porosty s kalcifilními (vápnomilnými) druhy při severovýchodním a severním okraji území. Správná péče by měla kombinovat sečení a pastvu travních porostů, lokální výřezy či ponechání některých dřevinných porostů bez zásahu. Snahou by mělo být vyhnout se absenci péče mokřadních ploch či luk tak, jak tomu dosud u některých vlastníků v území bohužel stále je. 

Brouci 

Průzkumy provedli Ing. Pavel Vonička a Milan Průša. Entomologové využili několik typů odchytových pastí a provedli několik terénních průzkumů v průběhu celé sezóny. 

Zjištěno bylo celkem 858 druhů brouků, z nichž 9 % patří do některé skupiny ohrožení dle Červeného seznamu bezobratlých živočichů ČR. Spolu s regionálně významnými druhy je tento podíl 12 % ze všech zjištěných druhů.  

Stromové nárazové pasti použité k průzkumu v západní a východní části parku. Foto: Pavel Vonička

Vysoká diverzita brouků na území ptačího parku je podmíněna především značnou rozmanitostí biotopů. Na relativně malé ploše se nachází mozaika stanovišť zahrnující mokřady s hygrofilní (vlhkomilnou) vegetací, louky, břehy vodních ploch a toků, zbytky lužních lesů, remízky i suché trávníky na písčité půdě a xerotermní (teplomilné a suchomilné) biotopy podél náspu železniční tratě. Na vysokou druhovou diverzitu brouků má pozitivní vliv také pastva koní (exmoorských pony) a hovězího dobytka; na exkrementy zvířat je vázána řada koprofágních a koprofilních druhů. Tyto organismy využívají trus jako zdroj potravy nebo jako prostředí nezbytné pro svůj životní cyklus. 

Ačkoli monitoring primárně necílil na sledování vodních brouků, v rámci průzkumu epigeických (na povrchu půdy žijících) skupin byl zaznamenán výskyt velmi vzácného druhu Ochthebius bicolon z čeledi Hydraenidae. To dle entomologů svědčí o významnosti území i pro tuto skupinu brouků. Dle průzkumu je obecně území velmi zajímavým refugiem pestrého společenstva brouků, kdy nejcennější jsou zachovalé mokřady, hostící druhově bohatou hygrofilní faunu epigeických predátorů, zejména střevlíků a drabčíků, a také významnou faunu fytofágních (býložravých) druhů, vázaných na mokřadní rostliny. 

Vážky 

Průzkum vážek a denních motýlů provedla Mgr. Alice Janečková. Průzkum probíhal částečně již v roce 2024. 

Výsledky průzkumu jednoznačně potvrzují, že Mnišské louky mají mimořádný význam pro vážky i další mokřadní živočichy. Celkem 35 druhů vážek zaznamenaných během osmi kontrol v roce 2024-2025 představuje téměř polovinu všech druhů žijících v České republice. Takto vysoký počet druhů zároveň odráží značnou pestrost vodních biotopů na území ptačího parku Mnišské louky. 

Bohaté populace vzácných šídlatek (Lestes dryas, Lestes barbarus) spolu s výskytem lesklice skvrnité (Somatochlora flavomaculata), šídla lučního (Brachytron pratense) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) svědčí o zachovalých, přírodě blízkých mokřadech s čistou vodou a bohatými porosty vodních rostlin. 

Motýli 

Při průzkumu denních motýlů bylo zjištěno celkem 45 druhů. Průzkum ukázal, že zdejší kosené louky jsou pro tuto skupinu hmyzu mimořádně bohaté. To se projevuje nejen v pestrosti druhů, ale také v jejich vysoké početnosti (populační hustotě). 

 Za zmínku stojí početnější populace silně ohroženého modráska bahenního (Phengaris nausithous) či očkovaného (Phengaris teleius). Zjištěn byl též modrásek lesní. K významným nálezům patří také potvrzení výskytu druhů, které jsou v současné krajině na ústupu. Jedná se o vřetenušku komonicovou (Zygaena viciae), vřetenušku pětitečnou (Zygaena lonicerae) a soumračníka tmavohnědého (Heteropterus morpheus). 

Jarní brigády v ptačích parcích: více než stovka dobrovolníků pomohla mokřadům i ptákům

Začátek března přinesl do ptačích parků po celé České republice sérii jarních dobrovolnických brigád, které pomohly připravit mokřady i okolní stanoviště na blížící se hnízdní sezónu. Do brigád se zapojily desítky dobrovolníků napříč ptačími parky.  Continue reading „Jarní brigády v ptačích parcích: více než stovka dobrovolníků pomohla mokřadům i ptákům“

Návrat čápů je v plném proudu. Zapojte se do jejich sledování

Spolu s jarním počasím se vrátili do Česka i čápi bílí, kteří ve velkém přilétají ze svých zimovišť. Ornitologové k dnešnímu dni evidují již 141 obsazených hnízd a s postupujícím jarem budou další navrátilci rychle přibývat. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyzývá veřejnost, aby se i letos zapojila do jejich sčítání v rámci programu Čapí hnízda. Mapu čapích hnízd najdou lidé na stránce www.birdlife.cz/capi.  Continue reading „Návrat čápů je v plném proudu. Zapojte se do jejich sledování“

Dokument „Při zemi“ s psovodkou ČSO Klárou Hlubockou brzy vstoupí do kin

Psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká, která se psy vyhledává otrávené návnady a jejich oběti, je jednou z postav nového celovečerního dokumentárního filmu Při zemi. ČSO je partnerem filmu. Snímek vstoupí do kin 19. března. Srdečně zveme!

Film je také možné zhlédnout v rámci festivalu Jeden svět v Praze, a to 13. a 15. března. Následně pak také v dalších festivalových městech.


Oficiální tisková zpráva k filmu:

První český environmentální doku-thriller Při zemi: v dobré víře stavět, kácet a hubit

Dokumentární thriller Tomáše Elšíka Při zemi diváky zavede do české krajiny na hraně nenávratné zkázy a do pátrání po neviditelném nepříteli, který ji systematicky ničí. Snímek je rozdělen mezi úvahy Pavla, mladého muže, který zasvětil svůj život ochraně krajiny před odlesňováním, a Kláry –  jediné psovodky v Česku, která se svými čtyřnohými společníky pátrá po příčinách úhynu vzácných dravců. Film, který nás nutí zamyslet se nad křehkostí přírody i důsledky lidských činů, nedávno získal jedno z nejvýznamnějších ocenění udělované českým dokumentům Cenu Pavla Kouteckého a byl zařazen do soutěže festivalu Jeden svět. Do českých kin vstoupí 19. března 2026 a nyní představuje trailer. Continue reading „Dokument „Při zemi“ s psovodkou ČSO Klárou Hlubockou brzy vstoupí do kin“