Žáci z Braňan pomáhají přírodě: do ptačího parku Střimická výsypka doputovalo deset nových hmyzích domků

V zimních měsících se dílna školy v Braňanech proměnila v malé truhlářské centrum. Žáci školy společně plánovali konstrukci, rozdělovali si úkoly a pak následovaly desítky hodin pilování, vrtání, skládání a zdobení. A nakonec výsledek, který pomůže přírodě po celé roky. Žáci 2. stupně ZŠ a MŠ Braňany pod vedením paní učitelky Šárky Pavelkové vyrobili čtyři velké a šest menších hmyzích domků, které 19. března 2026 slavnostně předali zástupcům České společnosti ornitologické. Ještě tentýž den jsme všechny domečky umístili v ptačím parku Střimická výsypka. Continue reading „Žáci z Braňan pomáhají přírodě: do ptačího parku Střimická výsypka doputovalo deset nových hmyzích domků“

Monitoring vegetace a vybraných skupin hmyzu na Mnišských loukách

V loňském roce jsme v ptačím parku Mnišské louky zorganizovali díky finanční podpoře Nadace Ivana Dejmala monitoring vegetace a vybraných skupin hmyzu. Přinášíme vám shrnutí nejdůležitějších výsledků tohoto průzkumu. 

Vegetace 

Průzkum provedl RNDr. Richard Višňák, Ph.D. Došlo k průzkumu celého území pomocí kruhových vegetačních snímků v pravidelné síti. Díky tomu byla vytvořena též vegetační mapa pro celé budoucí území parku. 

V ptačím parku zjištěno bylo celkem 382 druhů vyšších rostlin17 % z nich tvoří geograficky nepůvodní druhy, takzvané archeofyty. Patří sem i rostliny, které jsou u nás už dávno zdomácnělé, jako například ovsík vyvýšený. Bohužel se zde vyskytují i invazní druhy, z nichž největší problém představuje netýkavka žláznatá, která se nekontrolovaně šíří zejména po neobhospodařovaných plochách. 

Vegetační mapa ptačího parku Mnišské louky k roku 2025

Velkou radost nám udělal výskyt vzácných rostlin, které tvoří 6 % ze všech zjištěných druhů a spadají do některé z kategorií ohrožení Červeného seznamu. V kategorii kriticky ohrožený (C1) byl zjištěn jeden druh, ptačinec bahenní (Stellaria palustris), v kategorii ohrožených celkem osm druhů a v dalších kategoriích celkem 12 druhů (např. žebratka bahenní Hottonia palustris či bazanovec).   

Mezi nejčastějšími druhy byly zaznamenány kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lipnice obecná (Poa trivialis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), svízel přítula (Galium aparine) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa). Výskyt těchto rostlin naznačuje, že nemalá část území je degradovaná. Tyto běžné trávy a nitrofilní (dusíkomilné) byliny dominují tam, kde se v minulosti přestalo s pravidelným kosením a kde je v půdě příliš vysoký obsah živin. 

Nejchudší jsou porosty zblochanu vodního (Glyceria maxima) v periodicky zaplavovaných sníženinách. Naopak nejbohatší plochou jsou luční porosty s kalcifilními (vápnomilnými) druhy při severovýchodním a severním okraji území. Správná péče by měla kombinovat sečení a pastvu travních porostů, lokální výřezy či ponechání některých dřevinných porostů bez zásahu. Snahou by mělo být vyhnout se absenci péče mokřadních ploch či luk tak, jak tomu dosud u některých vlastníků v území bohužel stále je. 

Brouci 

Průzkumy provedli Ing. Pavel Vonička a Milan Průša. Entomologové využili několik typů odchytových pastí a provedli několik terénních průzkumů v průběhu celé sezóny. 

Zjištěno bylo celkem 858 druhů brouků, z nichž 9 % patří do některé skupiny ohrožení dle Červeného seznamu bezobratlých živočichů ČR. Spolu s regionálně významnými druhy je tento podíl 12 % ze všech zjištěných druhů.  

Stromové nárazové pasti použité k průzkumu v západní a východní části parku. Foto: Pavel Vonička

Vysoká diverzita brouků na území ptačího parku je podmíněna především značnou rozmanitostí biotopů. Na relativně malé ploše se nachází mozaika stanovišť zahrnující mokřady s hygrofilní (vlhkomilnou) vegetací, louky, břehy vodních ploch a toků, zbytky lužních lesů, remízky i suché trávníky na písčité půdě a xerotermní (teplomilné a suchomilné) biotopy podél náspu železniční tratě. Na vysokou druhovou diverzitu brouků má pozitivní vliv také pastva koní (exmoorských pony) a hovězího dobytka; na exkrementy zvířat je vázána řada koprofágních a koprofilních druhů. Tyto organismy využívají trus jako zdroj potravy nebo jako prostředí nezbytné pro svůj životní cyklus. 

Ačkoli monitoring primárně necílil na sledování vodních brouků, v rámci průzkumu epigeických (na povrchu půdy žijících) skupin byl zaznamenán výskyt velmi vzácného druhu Ochthebius bicolon z čeledi Hydraenidae. To dle entomologů svědčí o významnosti území i pro tuto skupinu brouků. Dle průzkumu je obecně území velmi zajímavým refugiem pestrého společenstva brouků, kdy nejcennější jsou zachovalé mokřady, hostící druhově bohatou hygrofilní faunu epigeických predátorů, zejména střevlíků a drabčíků, a také významnou faunu fytofágních (býložravých) druhů, vázaných na mokřadní rostliny. 

Vážky 

Průzkum vážek a denních motýlů provedla Mgr. Alice Janečková. Průzkum probíhal částečně již v roce 2024. 

Výsledky průzkumu jednoznačně potvrzují, že Mnišské louky mají mimořádný význam pro vážky i další mokřadní živočichy. Celkem 35 druhů vážek zaznamenaných během osmi kontrol v roce 2024-2025 představuje téměř polovinu všech druhů žijících v České republice. Takto vysoký počet druhů zároveň odráží značnou pestrost vodních biotopů na území ptačího parku Mnišské louky. 

Bohaté populace vzácných šídlatek (Lestes dryas, Lestes barbarus) spolu s výskytem lesklice skvrnité (Somatochlora flavomaculata), šídla lučního (Brachytron pratense) a vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis) svědčí o zachovalých, přírodě blízkých mokřadech s čistou vodou a bohatými porosty vodních rostlin. 

Motýli 

Při průzkumu denních motýlů bylo zjištěno celkem 45 druhů. Průzkum ukázal, že zdejší kosené louky jsou pro tuto skupinu hmyzu mimořádně bohaté. To se projevuje nejen v pestrosti druhů, ale také v jejich vysoké početnosti (populační hustotě). 

 Za zmínku stojí početnější populace silně ohroženého modráska bahenního (Phengaris nausithous) či očkovaného (Phengaris teleius). Zjištěn byl též modrásek lesní. K významným nálezům patří také potvrzení výskytu druhů, které jsou v současné krajině na ústupu. Jedná se o vřetenušku komonicovou (Zygaena viciae), vřetenušku pětitečnou (Zygaena lonicerae) a soumračníka tmavohnědého (Heteropterus morpheus). 

Jarní brigády v ptačích parcích: více než stovka dobrovolníků pomohla mokřadům i ptákům

Začátek března přinesl do ptačích parků po celé České republice sérii jarních dobrovolnických brigád, které pomohly připravit mokřady i okolní stanoviště na blížící se hnízdní sezónu. Do brigád se zapojily desítky dobrovolníků napříč ptačími parky.  Continue reading „Jarní brigády v ptačích parcích: více než stovka dobrovolníků pomohla mokřadům i ptákům“

Dokument „Při zemi“ s psovodkou ČSO Klárou Hlubockou brzy vstoupí do kin

Psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká, která se psy vyhledává otrávené návnady a jejich oběti, je jednou z postav nového celovečerního dokumentárního filmu Při zemi. ČSO je partnerem filmu. Snímek vstoupí do kin 19. března. Srdečně zveme!

Film je také možné zhlédnout v rámci festivalu Jeden svět v Praze, a to 13. a 15. března. Následně pak také v dalších festivalových městech.


Oficiální tisková zpráva k filmu:

První český environmentální doku-thriller Při zemi: v dobré víře stavět, kácet a hubit

Dokumentární thriller Tomáše Elšíka Při zemi diváky zavede do české krajiny na hraně nenávratné zkázy a do pátrání po neviditelném nepříteli, který ji systematicky ničí. Snímek je rozdělen mezi úvahy Pavla, mladého muže, který zasvětil svůj život ochraně krajiny před odlesňováním, a Kláry –  jediné psovodky v Česku, která se svými čtyřnohými společníky pátrá po příčinách úhynu vzácných dravců. Film, který nás nutí zamyslet se nad křehkostí přírody i důsledky lidských činů, nedávno získal jedno z nejvýznamnějších ocenění udělované českým dokumentům Cenu Pavla Kouteckého a byl zařazen do soutěže festivalu Jeden svět. Do českých kin vstoupí 19. března 2026 a nyní představuje trailer. Continue reading „Dokument „Při zemi“ s psovodkou ČSO Klárou Hlubockou brzy vstoupí do kin“

Výstava umělkyně Toy_Box v Portheimce propojuje umění s ochranou přírody

Srdečně zveme na jedinečnou výstavu Můj atlas ptáků, která se koná od 23. února do 11. května ve venkovní galerii Portheimka na pražském Smíchově. Autorkou obrazů je uznávaná malířka, streetartistka a ochránkyně zvířat Toy_Box. Na doprovodných textech k výstavě spolupracovala s Alenou Klvaňovou, šéfredaktorkou časopisu Ptačí svět vydávaného Českou společností ornitologickou (ČSO). Continue reading „Výstava umělkyně Toy_Box v Portheimce propojuje umění s ochranou přírody“

Schůze SOVDS: odborníci na dravce a sovy zaplnili přerovský Ornis

Přednáškový sál narvaný k prasknutí, předsálí plné skvělého občerstvení a množství zajímavých přednášek. Tak nějak vypadala tradiční schůze Skupiny pro ochranu a výzkum dravců a sov ČSO v budově Ornisu v Přerově v sobotu 7. února 2026. Continue reading „Schůze SOVDS: odborníci na dravce a sovy zaplnili přerovský Ornis“

Jak souvisí ekologické vlastnosti ptáků s charakteristikami lesních porostů?

Při vycházce lesem si lze dobře povšimnout, že v různých porostech žijí různé druhy ptáků. Při okrajích čerstvě vymýcené paseky zpívá strnad, ve staré bučině s trochou štěstí narazíme na lejska malého, z hustě zakmeněného smrčí s rozzlobeným křikem vylítává sýkora uhelníček… Jak je nám všem dobře známo, každý druh má oblibu jiného lesního stanoviště. Existují ale nějaké společné vlastnosti, které druhy, jež vyhledávají nějaký konkrétní typ porostu, spojují?  Continue reading „Jak souvisí ekologické vlastnosti ptáků s charakteristikami lesních porostů?“

Již šestá zimní sezona projektu Rehci v Brně se hlásí o slovo!

Začátek systematických odchytů zimujících rehků domácích v Brně byl poměrně skromný. Když v zimě 2020/2021 v centru Brna druhý z autorů tohoto příspěvku okroužkoval pět jedinců, nenapadlo ho, že z hlediska výzkumu zimujících rehků odstartoval něco většího. Poté, co se mu ale napřesrok v prosinci 2021 podařilo tři z nich zpětně zaznamenat, nám bylo jasné, že to má velký potenciál a že má smysl rozjet plnohodnotný zimní projekt. Ten letos vstoupil již do šesté sezony a postupně přináší cenná data o zimujících rehcích. K cílům našeho snažení patří studium meziročního přežívání, věrnosti lokalitě na zimovišti, velikosti zimních okrsků a původu jedinců zimujících na území města Brna.   Continue reading „Již šestá zimní sezona projektu Rehci v Brně se hlásí o slovo!“

Havranec 2026: v únoru v Brně odstartuje 2. ročník festivalu na podporu havranů

Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) a občanská iniciativa Černá křídla nad Brnem pořádají 2. ročník kulturního festivalu Havranec. Hlavním tématem akce je městská příroda. Ta ve městech není jen estetickým doplňkem, ale praktickou nutností pro přežití obyvatel měst. Kromě podpory biodiverzity pomáhá v létě zeleň město ochlazovat a celoročně nabízí místo k odpočinku, sportu i poznání. Continue reading „Havranec 2026: v únoru v Brně odstartuje 2. ročník festivalu na podporu havranů“

Kurz praktické ornitologie v Orlickém Záhoří 2026

Nenechte si ujít tradiční Kurz praktické ornitologie, který se koná v srdci Ptačí oblasti Orlické Záhoří. Termín je 10.–14. června 2026. Kurz je určený pro všechny, kteří chtějí začít nebo se dále zlepšit v určování ptáků a ornitologii. Naučíte se určovat ptáky podle vzhledu i hlasu přímo v terénu, seznámíte se s metodami ornitologického výzkumu v teorii i praxi. Více podrobností a přihlášku najdete na webu ptacikurzy.cz. Continue reading „Kurz praktické ornitologie v Orlickém Záhoří 2026“

Třetí sezona Rehků v zimě je v plném proudu

V prosincové výzvě mapování v programu Rehci v zimě jsme společně dobyli 331 čtvercůVe 160 z nich jsme zaznamenali přezimující rehky domácí177 čtverců bylo bez rehkaNejvíce jedinců v jednom čtverci bylo 16Děkujeme všem 157 dobrovolníkům, kteří se zapojili! Velký počet pozorovatelů ve třetí sezoně programu nás velmi potěšil. Bylo nás sice o 91 méně než v prvním roce, kdy novinka vzbudila největší pozornost, ale zase o 4 více než loni. Věříme, že naše společné úsilí vytrvá do konce února, abychom mohli posoudit, jak se rehkům v letošní zimě dařilo.   Continue reading „Třetí sezona Rehků v zimě je v plném proudu“

Zakoupením mýdla od Lush přispějete na ptačí parky ČSO

Lush rozšiřuje řadu Giving o první dobročinný produkt vytvořený speciálně pro Lush Česká republika na ochranu české přírody: limitované mýdlo Forest Guardian. Z prodeje tohoto tematického produktu poputuje 75% z ceny (po odečtení DPH) České společnosti ornitologické (ČSO) na financování ptačích parků, které poskytují domov vzácným rostlinám a živočichům, ochlazují okolí a fungují jako přírodní houba, zadržující vodu v krajině.  

Mýdlo Forest Guardian je v prodeji online ZDE, v aplikaci Lush a v kamenných prodejnách Lush. Continue reading „Zakoupením mýdla od Lush přispějete na ptačí parky ČSO“

Recenze: Ďatle Slovenska vo fotografii / Woodpeckers of Slovakia in pictures

Stanislav Harvančík, Dušan Kerestúr: Ďatle Slovenska vo fotografii / Woodpeckers of Slovakia in pictures. Vydalo Občianske združenie BIRDPHOTO SLOVAKIA ve spolupráci se  Slovenskou ornitologickou společností / BirdLife Slovakia a Státní ochranou přírody Slovenské republiky, Partizánske, 2025.

Formát: 215 x 310 mm, hmotnost 841 g
Počet stran: 138, 245 barevných fotografií
Ukázka knihy
Tvrdá vazba


Známý slovenský ornitolog a fotograf ptáků Stanislav Harvančík vydal koncem loňského roku v pořadí již čtvrtou knihu, pojednávající o jednom ptačím řádu na území Slovenska. Po dravých ptácích (2007, de facto se tedy podle platné systematiky jedná o dva řády), sovách (2009) a pěvcích (2023) přišli tentokrát na řadu šplhavci.

Stejně jako v případě pěvců je spoluautorem knihy a autorem textů k jednotlivým druhům Dušan Kerestúr. Tyto dvě knihy zároveň zahrnují i obsáhlou obecnou kapitolu k pěvcům resp. šplhavcům od Antona Krištína, velmi podrobně a zajímavě zpracovanou, která je pozvedává na kvalitativně vyšší úroveň. Obě publikace zároveň uvádí předmluva od ředitele Slovenské ornitologické společnosti / BirdLife Slovakia (v případě pěvců Miroslava Demka, u šplhavců pak Mateje Repela).

Většina fotografií pochází ze Slovenska, často přímo z území CHKO Horné Ponitrie, kde hlavní autor dlouhá léta pracoval jako zoolog. Fotografie exotických druhů v úvodní kapitole i pár fotografií našich druhů pak byly pořízeny v rámci autorových početných cest za ptáky po celém světě, a tak čas od času čtenáře překvapí třeba nečekaný snímek krutihlava na sněhu (Bajkal).

Kniha je určena i laickým zájemcům o ptáky, proto jsou druhové texty spíš stručné; obsahují nicméně pro každý z deseti středoevropských druhů zjednodušenou mapu celkového rozšíření i síťovou mapku rozšíření na Slovensku z připravovaného slovenského hnízdního atlasu, dále popis druhu, případně i poddruhů, migrační, hnízdní a potravní biologii, početní i územní trendy, početnost na Slovensku a v Evropě a případné příčiny ohrožení.

Větší pozornost v textové i obrazové části by si podle mě zasloužily různé pobytové znaky šplhavců, např. ono známé, přesto však dosud ne stoprocentně objasněné „kroužkování“ stromů, v knize zmíněné jen poměrně stručně a bez fotografické ilustrace. Do úvodu se vloudila drobná chybička – evropsky významným druhem je datlík tříprstý, nikoli krutihlav obecný. Druhové texty obsahují i poměrně obsáhlé anglické souhrny a úvodní kapitoly jsou dokonce přeloženy do angličtiny v plném rozsahu, kniha velkého formátu plná krásných fotografií šplhavců ze Slovenska i ze světa je tak i vhodným dárkem do zahraničí.


Recenzi napsal David Horal

Knihu lze v Česku objednat např. přes internetové knihkupectví martinus.cz.

 

Malý členský grant: čištění a úpravy hnízd čápů bílých v roce 2025

Autor: Stanislav Chvapil

Obsazení hnízd čápy bílými a úspěšnost hnízdění jsou z velké části závislé na stavu každého čapího hnízda. Pokud je zarostlé náletovými bylinami, příliš vysoké, nakloněné, slehlé a rozpadlé, nebo nad hnízdo zasahují větve stromů, které brání ptákům v příletu, čápi většinou takové hnízdo neobsadí. Každoroční kontrola lokalit před a po hnízdění je velmi důležitá. Problematická hnízda je nutné vyčistit, opravit, snížit, u stromových hnízd ořezat větve přesahují nad hnízdo, apod. Neobsazené umělé hnízdní podložky je třeba zkontrolovat, opravit, případně vyměnit. Protože čápi bílí si neradi sami staví hnízda, nebo nemají dostatek vhodných míst k jejich postavení, je prospěšné jim pomoci právě instalací umělých hnízdních podložek. Na podložky je také vhodné dát větve a vytvořit „umělé hnízdo“.  Tato veškerá pomoc čápům bílým se osvědčuje a adultní pár se potom snáze na hnízdě usadí.   Continue reading „Malý členský grant: čištění a úpravy hnízd čápů bílých v roce 2025“

Monitoring ptáků v ptačích parcích v roce 2025

Systematický monitoring ptáků je spolu s monitoringem invazních savců významnou a důležitou součástí práce v ptačích parcích. Mapování ptačích populací doznalo v letošním roce významných vylepšení, a to díky projektu Monitoring ptáků a zhodnocení jejich ohrožení invazními savci v ptačích parcích ČSO podpořeného Ministerstvem životního prostředí.  Continue reading „Monitoring ptáků v ptačích parcích v roce 2025“

Nová zpráva o tom, jak se daří evropským ptákům  

Čeští ornitologové dnes vydali aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ukazuje, že jak se jednotlivým druhům daří, do značné míry závisí na typu prostředí, ve kterém žijí. Nejhůře jsou na tom i nadále polní ptáci. Ptačí indikátory jsou důležitým nástrojem pro hodnocení stavu evropské přírody, který ČSO každoročně dodává Evropské komisi.  Continue reading „Nová zpráva o tom, jak se daří evropským ptákům  „

Získáme společně dalších 13 ha přírody, která zůstane ptákům navždy?

Každým dnem z naší krajiny mizí místa, kde mohou ptáci bezpečně a nerušeně hnízdit, odpočívat při tahu nebo hledat potravu. V ptačích parcích tato místa vytváříme a chráníme – a právě teď máme možnost získat další cenné pozemky uvnitř pěti z nich. Abychom mohli vykoupit téměř 13 hektarů cenných pozemků, potřebujeme získat miliony korun, které proměníme ve skutečnou pomoc: více mokřadů, více tůní, více klidu a více místa pro ohrožené druhy.

Přispěji na výkup pozemků v ptačích parcích

Zápis z členské schůze ČSO 8. 11. 2025

Členská schůze ČSO proběhla 8. listopadu 2025 v internátu Střední školy technické a dopravní Gustava Habrmana v České Třebové. Podle prezenční listiny se jí zúčastnilo 74 členů ČSO. Úvodem předseda ČSO Peter Adamík uvítal všechny přítomné členy a představil program schůze. Poté připomněl zemřelé členy ČSO a vyzval přítomné k uctění jejich památky minutou ticha.   Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 8. 11. 2025“

Invazní šelmy v ptačích parcích

V letošním roce jsme se v ptačích parcích díky podpoře z dotačního programu MŽP zaměřili na sjednocení metodiky monitoringu cílových druhů ptáků, a také invazních druhů savců, zejména šelem, které jsou významným ohrožením pro hnízdící ptáky. Probíhající projekt monitoringu invazních druhů savců v ptačích parcích má letos již své předběžné výsledky. Continue reading „Invazní šelmy v ptačích parcích“

Cenu ČSO obdrželi Václav Beran a Ondřej a Eva Volfovi

V sobotu 8. listopadu se v České Třebové uskutečnila členská schůze ČSO, kde proběhlo mimo jiné slavnostní předání Cen ČSO. Toto ocenění se uděluje za dlouholetý přínos i za jednorázový výjimečný příspěvek k ochraně ptáků a jejich prostředí a k prohlubování znalostí o ptácích v České republice.   Continue reading „Cenu ČSO obdrželi Václav Beran a Ondřej a Eva Volfovi“

ČSO udělila čestné členství Tomáši Bělkovi

V sobotu 8. listopadu udělila členská schůze ČSO v České Třebové Čestné členství bývalému předsedovi výboru ČSO Tomáši Bělkovi. Toto ocenění se uděluje pouze výjimečně a patří těm, kteří se mimořádně zasloužili o rozvoj české ornitologie, ČSO a o ochranu ptáků. Tomáš Bělka je v české ornitologické komunitě celorepublikově známou a respektovanou osobností. Continue reading „ČSO udělila čestné členství Tomáši Bělkovi“

Nová studie ukazuje, jak klima formuje ptačí populace napříč Evropou

Nová evropská studie vedená českými ornitology ukázala, že vliv klimatu na početnost ptáků není všude stejný. Výzkum vycházel z dlouhodobých údajů o 141 druzích hnízdících ptáků z České republiky, Katalánska a Švédska v letech 2002–2022. Continue reading „Nová studie ukazuje, jak klima formuje ptačí populace napříč Evropou“