Ptačí park Zbudovská blata

Jihočeská Zbudovská blata jsou jedny z nejrozsáhlejších luk v celém Česku, místo, které před rozsáhlou meliorací bývalo skutečným rájem lučních a mokřadních ptáků. Ačkoli bylo území ve druhé polovině 20. století důkladně a dost nešetrně odvodněno, dodnes zůstává zajímavé z hlediska výskytu ptáků. Není náhodou, že právě Zbudovská blata byla členy ČSO nejčastěji zmiňována jako tip na další ptačí park.  O jejich oblíbenosti svědčí i úžasná dárcovská odezva na výzvu k finanční podpoře vznikajícího ptačího parku. Během pouhých pěti dní dárci poslali více než 3 miliony Kč! Za veškerou podporu děkujeme, vážíme si jí a jsme moc rádi, že je nás tolik, komu záleží na obnově přírody.

Zbudovská (dříve též Svobodná) blata jsou nejen dějiště knihy Karla Klostermanna Mlhy na Blatech a místo, kde podle legendy dal zbudovský rychtář Kubata svou hlavu za Blata. Tyto pro  českou krajinu netypicky rozsáhlé louky obklopené rybníky a blatskými vesnicemi skrývajícími perly selského baroka jsou především známou ornitologickou lokalitou. Ostatně již ve starém českém filmu Mlhy na Blatech z roku 1943 hráli ptáci důležitou ilustrační roli – byly zde použity filmové záběry mokřadních ptáků od známého filmaře a fotografa V. J. Staňka.

Rozkvetlé květnové louky na Zbudovských blatech. Foto L. Korešová.

Zbudovská blata se nalézají na Českobudějovicku mezi obcemi Zbudov, Zliv, Plástovice, Pištín a Sedlec. Před rozsáhlými melioracemi a regulací koryta Bezdrevského (neboli Soudného) potoka zde býval doslova ráj pro bahňáky a další ptáky vlhkých luk. Nejvzácnějším ptačím obyvatelem Zbudovských blat je bezesporu břehouš černoocasý. V osmdesátých letech jich na Zbudovských blatech hnízdilo dokonce 27 párů. Ovšem tak jak v krajině ubývala voda, tak se snižovaly i počty břehoušů. Dnes se zde pokoušejí vyhnízdit max. dva páry – poslední v celém Česku. Velký prostor obklopený rybníky se kromě břehoušů líbí i dalšímu vzácnému bahňákovi, který již v Česku několik let vůbec nehnízdí – kolize velké. Na průtahu ji ovšem na Zbudovských blatech ještě můžeme zastihnout. Sice již ne v tak velkých počtech, jako např. v roce 1977, kdy bylo na rybníku Knížecí u obce Pištín pozorováno 96 ex., ale v počtu do deseti kusů celkem pravidelně protahuje.

Zbudovská blata jsou vůbec oblíbenou migrační zastávkou – pozorovat zde můžeme čejky chocholaté, které na Blatech i hnízdí, vodouše rudonohé, nebo kalouse pustovky (kteří zde v r. 2012 dokonce vyhnízdili). Výjimečně zavítají ještě vzácnější návštěvníci, jako jsou kolihy malé, kulíci zlatí nebo v r. 2012 i keptuška stepní. Běžná jsou naopak pozorování dravců, např. orlů mořských, luňáků červených i hnědých nebo  motáka pilicha.Vzácně hnízdí vodouš rudonohý či bekasina otavní, častěji se potkáme se slavíkem modráčkem, běžnější jsou hnízdění rákosníků a cvrčilek.

Hlavní cílové druhy Zbudovských blat – koliha velká a břehouš černoocasý.

Nový ptačí park jsme založili v červenci vykoupením téměř 11 ha na Zbudovských blatech a v okolí. Z toho téměř 4 ha v blízkosti Přírodní rezervace Mokřiny u Vomáčků, poslední zachované části původních blat.  Právě na ni bychom rádi s našimi pozemky navázali. Část z vykupovaného území jsou nádherně kvetoucí louky, část podmáčený porost, jako stvořený pro obnovu mokřadů.  Zbytek pak je převážně orná půda v okolí, ideální pro směnu za  louky nejlépe v sousedství vykoupených lokalit. To bude nyní hlavním úkolem pro pracovní skupinu formující se kolem ptačího parku.

Na vykoupených pozemcích pak chceme vrátit vodu do krajiny zrušením podzemních meliorací. Máme i mnohem větší sen – ve spolupráci s krajem a místními obcemi chceme v budoucnu vrátit zregulovanému Bezdrevskému potoku jeho původní přirozené meandry. Vzniklé mokřiny plánujeme udržovat osvědčenou pastvou odolných velkých kopytníků, ostatně i v minulosti sedláci na blatech běžně pásli. Se současnými zemědělci chceme navázat a udržovat dobré kontakty, stejně tak i s obcemi a vůbec místními obyvateli. Při hospodaření budeme vycházet z paměti krajiny a historických i současných leteckých snímků, kde je původní říční síť patrná a hlavně z ekologických nároků hlavních cílových druhů: břehoušů a kolih. Nový domov zde při správném hospodaření ale mohou nalézt i čejky chocholaté, vodouši rudonozí,  bekasiny otavní nebo dokonce pisily čáponohé či tenkozobci opační.

Na fotografii uprostřed je vidět zregulované koryto Bezdrevského potoka. Vlevo jsou pak vidět stopy původních meandrů. Mezi potokem a tratí (napravo) leží jedny z prvních vykoupených pozemků nového ptačího parku. Foto ČSO.