Pták roku 2025: konipas horský

Výrazně zbarvený konipas horský je u nás poměrně běžným druhem, který se nevyhýbá ani blízkosti lidských sídel. Jeho život je spjatý s vodou. Nejčastěji na něj narazíme při procházce podél proudících toků, ale spatřit ho můžeme i u vodních nádrží. Lidová označení, jako třasořitka, třasolka nebo cacorka, odkazují na jeho neposedné pohupování dlouhým, štíhlým ocasem. Ohrožením jsou pro něj necitlivé zásahy do vodních toků, klimatická změna i šíření nepůvodních druhů organismů.

 

Praha, 11. února 2025. Česká společnost ornitologická (ČSO) vyhlašuje ptákem roku 2025 konipasa horského. Pomyslnou korunu mu předal rehek domácí. Udělením čestného titulu chtějí ornitologové představit veřejnosti méně známý, ale stále poměrně běžný ptačí druh a upozornit na význam přirozených vodních toků pro živočichy, lidi i krajinu. Obnova sladkovodních ekosystémů je jedním z klíčových bodů Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a také nového Nařízení EU o obnově přírody. V Česku, kde technické zásahy zkrátily délku vodních toků zhruba o třetinu a významně snížily schopnost krajiny zadržovat vodu, je toto téma mimořádně aktuální.

Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Pták roku 2025: konipas horský“

Hnízdní sezona v ptačích parcích v roce 2025

Letošní hnízdní sezona v ptačích parcích se opět vydařila. I přes nepříliš příznivé jarní počasí zde nakonec zahnízdilo a vyvedlo mláďata značné množství ptáků, včetně cílových druhů. Během jarního tahu navíc parky posloužily jako zastávka i pro několik zajímavých druhů, které se v těchto lokalitách objevují jen zřídka. Continue reading „Hnízdní sezona v ptačích parcích v roce 2025“

I přes neúspěšnou hnízdní sezónu břehoušů černoocasých přinášíme jednu pozitivní zprávu: odchované mládě z opuštěné snůšky už míří na zimoviště!

Populace břehouše černoocasého v České republice v průběhu posledních 40 let strmě klesá. Vhodné podmáčené luční porosty se staly vzácností a v současnosti se poslední hnízdní páry vyskytují pouze na Českobudějovicku.

Jedním z hlavních cílů ptačího parku Zbudovská blata je umožnit návrat břehoušů. Blata byla před jejich odvodněním ve druhé polovině 20. století významnou hnízdní lokalitou a současná hnízdiště se nacházejí velmi blízko ptačího parku. Abychom o tyto poslední břehouše nepřišli, probíhá souběžně s postupnou přípravou vhodného prostředí v parku také monitoring a ochrana břehouše černoocasého na lokalitách v okolí Českých Budějovic. Continue reading „I přes neúspěšnou hnízdní sezónu břehoušů černoocasých přinášíme jednu pozitivní zprávu: odchované mládě z opuštěné snůšky už míří na zimoviště!“

ČSO a Lush se spojují v kampani na záchranu mokřadů

Ledňáček ve výloze upozorní na mizející mokřady. Ornitologové a Lush spojují síly v kampani na jejich ochranu.

Česká společnost ornitologická (ČSO), nevládní organizace zabývající se ochranou přírody v Česku, navázala spolupráci s kosmetickou společností Lush. Od 22. do 31. srpna bude v obchodech Lush probíhat kampaň, která návštěvníky upozorní na význam mokřadů a potřebu jejich ochrany. Continue reading „ČSO a Lush se spojují v kampani na záchranu mokřadů“

Malý členský grant: Jak jsme hledali sklo, které zabíjí

Autor: Irena Vacková, Spolek Kamínky

Na začátku byl mrtvý strakapoud. Další oběť špatně polepené skleněné plochy jedné zastávky (ano, siluety na ní byly, ale jen dvě). V tu chvíli jsme měli jasno. Rozhodli jsme se se skupinou dětí, samozřejmě po řádném pohřebním obřadu s květinami, že s tím něco uděláme. Oznámili jsme zástupcům obecního úřadu, že prostě plochu polepíme a děti začaly vystřihovat z barevné fólie ptáčky, kytičky, mráčky, cokoli. I ony totiž věděly, že na tvaru nezáleží, ale na vzdálenosti jednotlivých nálepek ano. Mají být od sebe asi jako, když se položí dospělá dlaň. Continue reading „Malý členský grant: Jak jsme hledali sklo, které zabíjí“

Spolupráce s lokálními zemědělci na péči o ptačí park Mnišské louky se rozvíjí

Od června tohoto roku jsme ve spolupráci s panem Jaroslavem Marounkem, chovatelem skotu a zemědělcem z České Lípy, zahájili pastvu krav v západní části ptačího parku, na levém břehu řeky Ploučnice. Zvířata pana Marounka pomohou v rámci rotační pastvy s údržbou nivních porostů a jejich diverzifikací. Hlavním cílem je zvýšit kvalitu biotopu pro bekasiny otavní (Gallinago gallinago), ale také případně chřástaly polní (Crex crex). Continue reading „Spolupráce s lokálními zemědělci na péči o ptačí park Mnišské louky se rozvíjí“

Začátek školního roku v přírodě: nové výukové programy pro školy v ptačích parcích ČSO

Rozkvetlá louka místo lavice, zpěv ptáků místo učebnic a živá příroda namísto strohého výkladu. Česká společnost ornitologická (ČSO) zahájila testování nových výukových programů ve svých ptačích parcích. Programy vznikají v rámci projektu Do ptačích parků za poznáním a kladou důraz na flexibilitu, zážitkové učení a poznávání přírodních procesů přímo v terénu. Projekt využívá potenciálu ptačích parků jako příkladu dobré praxe v oblasti obnovy krajiny. Continue reading „Začátek školního roku v přírodě: nové výukové programy pro školy v ptačích parcích ČSO“

Každý sýček se počítá. I letos ornitologové okroužkovali přes 70 mláďat

Sýčci obecní vyvedli v jádrové oblasti na severozápadě Čech 75 mláďat, což je podobný počet jako v loňském roce. Populace této kriticky ohrožené sovy tak sice neklesá, ale ani nijak výrazně neroste, a sýček se i nadále pohybuje na hraně vyhynutí. Nejvíce ho ohrožuje špatný stav zemědělské krajiny a technické pasti v okolí hnízdišť. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) proto ve spolupráci s farmáři vyvěšují hnízdní budky, instalují berličky a domlouvají vhodné způsoby hospodaření. Veřejnost může sýčkům pomoci především zabezpečením technických pastí, jako jsou svisle postavené roury, nádrže na vodu, prosklené plochy a další nástrahy. Continue reading „Každý sýček se počítá. I letos ornitologové okroužkovali přes 70 mláďat“

Případů zabíjení vzácných dravců opět přibývá. Policie hledá svědky

Kriminální policie se na několika místech v Česku aktuálně zabývá případy nelegálního zabíjení volně žijících živočichů. Mezi oběťmi jsou i chránění orli mořští, luňáci červení nebo kriticky ohrožený orel královský. Na případech spolupracuje psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se jako jediná v Česku specializuje na vyhledávání otrávených návnad a živočichů za pomoci dvou speciálně vycvičených psů. Kriminalisté případy vyšetřují jako trestný čin a žádají veřejnost, aby poskytla svědectví na telefonním čísle 158, pokud má jakékoli informace o otravách volně žijících živočichů. Continue reading „Případů zabíjení vzácných dravců opět přibývá. Policie hledá svědky“

Výzva organizátorům Festivalu ptactva 2025

Vážení spolupracovníci,

blíží se období podzimní migrace, které je již tradičně spojené s pořádáním Festivalu ptactva.  Hlavní termín Festivalu letos připadá na 4. – 5. října 2025. Uvítáme co nejvíce akcí přímo o tomto víkendu a budeme moc rádi jak za tradiční, tak nové vycházky.

Plánujete-li Festival, prosíme o nahlášení akcí nejpozději do 31. 8. 2025, a to vyplněním formuláře pro letošní rok. Nezapomeňte, prosím, že jde o tradiční akci České společnosti ornitologické jakožto partnera BirdLife International a ta by proto měla být uváděna vždy jako hlavní organizátor. Spolupráci s dalšími subjekty samozřejmě vítáme a logo ČSO na případnou vlastní pozvánku rádi zašleme.

Jelikož jde o celoevropskou akci, po níž vzápětí mezinárodní koordinátor připravuje souhrnnou tiskovou zprávu, potřebujeme mu během nedělního odpoledne (5. října) poslat informace o proběhlých vycházkách. Prosíme proto, počítejte jako každým rokem s co nejrychlejším odesláním výsledků, ideálně do 15. hodiny nedělního odpoledne (podrobnější informace obdržíte před akcí).

Noví zájemci o organizaci vycházek se mohou hlásit na dobruska@birdlife.cz. Rádi vám poskytneme informace potřebné ke konání akce. Organizátorům zašleme materiály a pokyny pro organizaci Festivalu.

Pokud se rozhodnete věnovat svůj čas a přiblížit úžasný ptačí svět lidem i s jejich problémy, kterým na svých cestách čelí, předem moc děkujeme!

Gabriela Dobruská

Mapa citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren v Česku – nový nástroj pro udržitelné plánování

Česká společnost ornitologická (ČSO) představuje novou mapu citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren (VTE). Tato mapa je nástrojem, který má pomoci identifikovat místa, kde by výstavba VTE mohla ohrozit ptačí populace, a tím přispět k lepšímu plánování rozvoje obnovitelných zdrojů s ohledem na ochranu přírody. Výsledky vycházejí z metodiky BirdLife International a jsou založeny na datech o výskytu ptáků z nálezových databází. Continue reading „Mapa citlivosti ptáků vůči výstavbě větrných elektráren v Česku – nový nástroj pro udržitelné plánování“

Pozvánka na vycházky za ptačími sousedy 2025

Srdečně zveme všechny milovníky ptáků na vycházky za synantropními živočichy – druhy žijícími v lidských sídlech.

Foto: Kateřina Ševčíková

Zdá se vám město bez života? Není to tak. Stačí jen mít oči otevřené a uši nastražené. Třeba i na vašem domě hnízdí rorýsi a žijí netopýři a vy o tom nevíte, protože jste je nevnímali. Vyrazte s námi poznat ptačí sousedy podle hlasu, hledat hnízda jiřiček, zaposlouchat se do křiku rorýsů a objevovat netopýry.  Dozvíte se, jaká nebezpečí okřídleným sousedům v našem okolí hrozí, proč je silueta dravce mýtus a hlavně jak můžeme pomoci.
Třeba jsou to i vaši sousedé!

 

Přehled vycházek

Sledujte prosím tuto pozvánku průběžně, aby vám neutekly žádné případné nové akce ani důležité změny.

Pozor! Vycházky jsou řazeny dle časové posloupnosti

 

Večerní vycházka za zvířecími obyvateli Zlína
pátek, 13. června

Sraz na konečné zastávce Bartošova čtvrť, Zdravotnická škola, autobus 33, v 19:30. Komentovaná exkurze pro veřejnost. Pozorování rorýsů, jiřiček a dalších druhů městských ptáků na hnízdištích, představení různých aktivit ochrany městských ptáků (při zateplování budov, před kolizemi se skly, mortalitou na sloupech a drátech el. vedení apod.). Po setmění ukázky moderních metod používaných při výzkumu a praktické ochraně netopýrů (batdetektory), ukázka hendikepovaných netopýrů ze záchranné stanice. Kapacita omezena – nutné se předem přihlásit e-mailem vedoucímu exkurze (s uvedením telefonického kontaktu a počtu účastníků). Vycházka probíhá v rámci projektu Ptáci kolem nás. Pořádáno ve spolupráci s OŽP MM Zlína. Exkurzi povedou Evžen Tošenovský (777 771 196, tosenovsky@birdlife.cz) a Libuše Bartolčicová (577 630 982,  libusebartolcicova@zlin.eu).

Za tajemstvím létajících sousedů v Horce nad Moravou
sobota, 14. června

Sraz před Obecním úřadem v Horce v 19:30, ukončení okolo 22:00 u ekocentra Sluňákov. Večerní procházka obcí na hnízdiště rorýsů, poštolek, jiřiček a vlaštovek. Ukázka správného zabezpečování skleněných ploch proti nárazům ptáků. Po setmění sledování netopýrů ultrazvukovými detektory a ukázka hendikepovaných netopýrů ze záchranné stanice. Kapacita omezena – nutné se předem přihlásit v elektronickém formuláři na www.slunakov.cz. Pořádáno ve spolupráci s ekocentrem Sluňákov. Exkurzi povede Evžen Tošenovský (777 771 196, tosenovsky@birdlife.cz).

 

Večerní vycházka za zvířecími obyvateli Zlína

sobota, 12. července

Sraz na náměstí ul. Masarykova v Malenovicích (před kulturním střediskem) v 19:30. Komentovaná exkurze pro veřejnost. Pozorování rorýsů, jiřiček a dalších druhů městských ptáků na hnízdištích, představení různých aktivit ochrany městských ptáků (při zateplování budov, před kolizemi se skly, mortalitou na sloupech a drátech el. vedení apod.). Po setmění ukázky moderních metod používaných při výzkumu a praktické ochraně netopýrů (batdetektory), ukázka hendikepovaných netopýrů ze záchranné stanice. Kapacita omezena – nutné se předem přihlásit e-mailem vedoucímu exkurze (s uvedením telefonického kontaktu a počtu účastníků). Vycházka probíhá v rámci projektu Ptáci kolem nás. Pořádáno ve spolupráci s OŽP MM Zlína. Exkurzi povedou: Evžen Tošenovský (777 771 196, tosenovsky@birdlife.cz) a Libuše Bartolčicová (577 630 982, libusebartolcicova@zlin.eu)

Za ptačími obyvateli centra Prahy

středa, 16. července

Vycházka za ptáky hnízdícími v samém centru Prahy, ve stromových dutinách i na historických budovách. Sraz v 19:00 na Střeleckém ostrově u výtahu. Vycházka povede přes Kampu a Karlův most na Smetanovo nábřeží. Akce byla podpořena hlavním městem Prahou. Vede Gabriela Dobruská (724 687 996, dobruska@birdlife.cz).

 

Za našimi okřídlenými sousedy v Linharticích u Moravské Třebové

sobota, 19. července

Vycházka spojující kroužkování ptáků s ukázkou živých netopýrů a práce s detektorem jejich echolokace. Začínat budeme ve 20:00 na zahradě Ekocentra Stolístek (bývalá ZŠ) v Linharticích u Moravské Třebové. Vedou E. Tošenovský a J. Vrána (tel. 739 697 659). Kapacita neomezena a není třeba se hlásit předem. V případě špatného počasí se akce nekoná.

Fotoreportáž z Musílkovy cesty 2025

V polovině května se již potřetí uskutečnila expedice Musílkova cesta pro mladé ornitology. Zúčastnilo se jí 26 dětí s velkým zájmem i znalostmi o ptácích, v doprovodu rodičů, prarodičů či známých. Do třetice jsme zakotvili na základně Bílá skála v jižních Čechách.

Ohlédnutí za celou akcí zprostředkují nejen fotky ve fotoreportáži, ale i vyprávění Davida, jednoho z účastníků. Moc děkujeme, Davide.

Ohlédnutí za Kurzem určování ptáků 2025

Je za námi další ročník velkého jarního Kurzu určování ptáků. Jak ho hodnotí účastníci a jaké byly naše největší ptačí zážitky?

Kurz byl parádní a jedna velká (před)jarní jízda. Nesmírně ochotní a nápomocní lektoři, tuny materiálů, které si všechny chci ještě jednou až dvacetkrát projít, desítky hodin v terénu, nespočet krásných pozorování od „běžné“ červenky, co přihopkala na 30 centimetrů a zpívala jen pro nás, po druhy, které jsem v terénu viděla poprvé. Fajn parta účastníků a v neposlední řadě společné ornitologické tempo (kilometr za hodinu maximálně) a spolusouznění v tom, že i ten nejzajímavější hovor, každou chvíli někdo přeruší a zeptá se „slyšeli jste to? co to bylo?“ nebo „tamhle letí!“. Každá procházka mi teď ožívá ptačími hlasy, které jsem před kurzem ani nedoufala, že se naučím v tak krátké době určovat.
Skvělý jarní detox! Všechny starosti, práce a povinnosti byly vytlačeny ptáky. Ondra s Kubou, kteří se na on-linech tvářili velmi přísně, se na víkendových exkurzích ukázali jako vtipní a veselí průvodci ptačím světem. Nevzbuzovali v nás pocit zahanbení, že něco nevíme a nepoznáme; měli jsme dojem, že všechno teprve objevují s námi, že se radují z ťuhýka stejně jako my začátečníci. Stejný dík a pochvala patří i ostatním lektorům, každý nám poskytl svůj úhel pohledu (a dalekohled). Bylo to dost náročné, ale velice efektivní učení, z něhož si odnáším nejen spoustu nabytých vědomostí, ale také materiál ke studiu na zbytek života. A především – novou, poučenou radost z každé procházky.
Překvapilo mě, jaký v tom hlavní lektoři Ondra s Kubou mají systém. Nic nebylo náhodné, kurz byl dobře vystavěn co do obsahu i harmonogramu kdy co je – webináře, exkurze, samostudium, newsletter s materiály, učebnice kurzu i vycházky se zapojením dalších dobrovolníků, kteří toho už víc nebo míň vědí. Pomohlo mi to vyznat se v tom, jak se ptáky učit, čeho si všímat, kde a kdy je hledat. A jestli chcete nějaký propagační slogan, tak třeba: „Kurz je výborný k tomu, aby v tom ptačím světě udělal člověku pořádek a řekl mu, jak se na něj dívat.“
Kurz byl skvělý zážitek po všech stránkách. Individuální a lidský přístup, trpěliví (a samozřejmě hodní!) lektoři s nakažlivým nadšením pro ptáky a vtipní. Nechyběly praktické ukázky mapování, výpravy na parádní ptačí lokality ani společné aktivity, které mě fakt bavily. Díky pedagogickému talentu lektorů cítím reálný pokrok v určování ptáků, mnohem větší než u většiny předmětů na univerzitě. Všechno klapalo podle programu, přitom v neformální a přátelské atmosféře. Skvěle se navíc povedlo dát dohromady báječný kolektiv nadšenců, se kterými doufám zůstaneme v kontaktu a vyrazíme vstříc dalším (nejen) ptačím zážitkům. Prostě bomba. Jen ten šok, když to v neděli najednou skončilo, byl fakt krutý.
Před kurzem jsem se o ptáky zajímala a chtěla o nich vědět víc. Během kurzu mě díky zapáleným, trpělivým a téměř vševědoucím lektorům a díky stejně naladěným spoluúčastníkům ptáci nadchli. Naučila jsem se mnohé, ale ani při nejlepší vůli za semestr nezvládnete všechno. Nejdůležitější proto pro mě bylo postavit solidní základy a zjistit, jak se o ptácích můžu dál učit sama. Teď se je snažím určovat, kudy chodím, a neustále mě přitom v duchu pronásledují otázky: „Kdo by se mohl vyskytovat v tomto biotopu? Kdo to zpívá? Je tažný? Kde zimuje? Má v ocase vidličku? Má křídla do véčka? Jak se pozná od …? Proč to nemůže být …?“ Zkrátka – svět už nikdy nebude jako dřív. A když to půjde, jak si představuji, někdy v budoucnu na shledanou při LSD.
Kurz předčil mé očekávání. I když pořád umím hodně málo, přesto jsem se naučila víc, než jsem čekala. Podle vzhledu rozeznám daleko víc ptáků, podle hlasu už to tak slavné není, ale taky poznám víc, než dřív. Ale hlavně jsem se naučila, kde kterého ptáka můžu očekávat. Přistihla jsem se, že když se zadívám na nějakou krajinu, automaticky se mi vybavují někteří ptáci, kteří by tam mohli být. Moc děkuji lektorům za jejich trpělivost a laskavý přístup k mým chybám při určování ptáků. I když toho hodně nevím, nikdy jsem se necítila jako neschopný žák ve škole. Kurz pro mě byl cenný i tím, že jsem se seznámila se spoustou zajímavých lidí.
Kurz byl úžasně efektivní! Nadšení zkušených lektorů, bezpečná atmosféra plná pochopení a povzbuzování, online semináře, skvělá příručka, smysluplné newslettery s kvízy, články a odkazy, exkurze plné ptáků a prima lidí i nabídka dalších navazujících vycházek. Oceňuji skvělé vedení, náročné přípravy i trpělivost se začátečníky! Díky vám jsem se přiblížila ptačímu světu, a jak jste říkali, už to nikdy nebude jako dřív. Všude slyším ptačí hlasy…
Kurz úplně splnil moje očekávání. Dověděla jsem se mnoho informací, získala spoustu zkušeností v terénu a hlavně motivaci do dalších aktivit. Všichni lektoři byli velmi zkušení a důslední, ale přitom milí, a nikdo z nás se nemusel bát, že bude zesměšňován pro neznalost. Během příštích let mám v plánu v terénu potrénovat určování ptáků zejména podle hlasů a pak bych se ráda zapojila do LSD.
Kurz byl naprosto super, mám dojem, že teď žiju v úplně jiné dimenzi…těch zvuků, co jsem dříve nevnímala. Teď jsou vycházky mnohem zajímavější, zábavnější s opravdovým prožitkem. Jsem ráda, že jsem zase našla něco, co mě naplňuje a mám nový doživotní koníček. Kluci byli prostě úžasní, doufám že pár let tréninku a budu toho umět aspoň polovinu co oni 😁

Kurz určování ptáků pořádá ČSO od roku 2019, více informací najdete na jednotlivých stránkách:

Představení kurzu

Aktuální ročník

Zkušenosti účastníků

Chcete dostat upozornění až se otevře přihlašování do dalšího ročníku Kurzu určování ptáků ČSO? Přihlásit se můžete zde.

Přihlášky do ročníku 2026 budou otevřeny během září.

Sledujte čapí hnízda i během dovolené

Chystáte se na dovolenou po Česku? Připojte se ke stovkám dobrovolníků a pomozte České společnosti ornitologické (ČSO) s kontrolou hnízd čápů bílých nejen během prázdninových výletů. Mapu čapích hnízd najdete na webu birdlife.cz/capi.  Právě nyní nastává období, kdy můžete ornitologům pomoci získat cenná a klíčová data pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdní sezony čápů.
Continue reading „Sledujte čapí hnízda i během dovolené“

Karel Pecl osmdesátiletý

Přesně měsíc po Honzovi Horovi, slaví stejné – osmdesáté – narozeniny další z největších osobností české ornitologie – Karel Pecl. Podstatně zapůsobil v České společnosti ornitologické v řadě oblastí, ale pro všechny ornitology je hlavně zakladatelem a dlouholetým vedoucím Akce Acrocephalus na Řežabinci – prvního dlouhodobého (a dosud běžícího a nikdy nepřerušeného) systematického výzkumného projektu spojeného s kroužkováním ptáků a sběrem dat o nich v době, kdy se ještě nevědělo, že se to později bude jmenovat biometrika, faunistika, výzkum migračního chování apod. Continue reading „Karel Pecl osmdesátiletý“

Začaly prázdniny, sčítejme čápata!

Většinu z nás nyní čekají dva měsíce, během kterých se vydáme na dovolenou nebo aspoň na nějaký výlet po Česku. Využijme tento čas a naše cesty k pozorování čápat na hnízdech. S prázdninami totiž začíná období, kdy se již dají pozorovat velká vzletná mláďata. Jejich pozorování, třeba jak mladí sourozenci trénují let, může nejen zpestřit náš výlet a být silným zážitkem pro nás i naše potomky. Pokud navíc zadáme pozorování do databáze Avif (nebo prostřednictvím mobilní aplikace přímo v terénu), bude mít ještě přidanou hodnotu – pomůže při vyhodnocování úspěšnosti letošní hnízdní sezóny čápů bílých. Právě data z nadcházejícího období jsou totiž pro vyhodnocení sezóny klíčová.

Podíváme-li se na mapu čapích hnízd, většina hnízd nyní svítí oranžově, tedy na nich byla pozorovaná malá čapí mláďata. Ta ale nemůžeme do vyhodnocení zahrnout, protože byla pozorována ve věku, kdy jsou ještě hodně zranitelná. Zvláště výkyvy počasí a bouřky bývají pro mláďata v tomto věku fatální. Pokud hnízdo, svítící na mapě oranžově, nebude znovu zkontrolováno, zůstane hnízdem s nejasným osudem.

Proto je klíčové, abychom do konce sezóny počet oranžových hnízd na mapě co nejvíce snížili, vlastně by v ideálním případě nemuselo zůstat oranžové ani jediné. Během července jsou na hnízdech již velká mláďata, často trénující let. Právě jejich pozorování je klíčové pro vyhodnocení úspěšnosti hnízdění. Když zadáme pozorování velkých mláďat, hnízdo zčervená. Prokázali jsme přítomnost mláďat, o kterých už můžeme předpokládat, že z hnízda zdárně vyletí a objeví se v celkovém počtu vyvedených mláďat. Pokud mláďata nepřežila, pak zadáním pozorování hnízdo zčerná a my budeme vědět, kolik hnízd bylo letos neúspěšných.

mladí čápi na hnízdě na komíně
Mladí čápi čekají na hnízdě na komíně, až jim rodiče přinesou potravu. Foto: Rudolf Madarás

Vzletná mláďata od dospělých poznáme jednoduše podle šedohnědě zbarvených nohou a zobáků. Jelikož většinu čápat uvidíme na dálku, je dobré vzít si s sebou dalekohled. Dospělí mají zobák i nohy nápadně červené.

Samozřejmě je dobré zkontrolovat i hnízda, která nebyla již dlouho kontrolována a na mapě se zobrazují trojúhelníkem. Třeba budeme překvapeni, že jsme objevili nějaká mláďata, o kterých se nevědělo.

Krásné prázdniny zpestřené pozorováním čápů a spoustou krásných zážitků!

Gabriela Dobruská

Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2025

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky některých nových účastníků akademie v roce 2024/25. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.

Další ročník

Přihlašování do dalšího ročníku se otevírá v průběhu září. Chcete přednostně dostat upozornění až se otevře přihlašování do dalšího ročníku Ornitologické akademie? Přihlásit se můžete zde.


Jakub, 18 let, Praha a okolí

Už od mala mám rád přírodu, rád do ní chodím a pozoruju ji. K ptákům mě původně přivedl táta před asi 10 lety. Začal jsem chodit na kroužek a zdokonalovat se v poznávání a ptáci mě postupně bavili víc a víc. Po nějaké době jsem se stal členem ČSO a začal jsem se účastnit některých jejich akcí. Letos jsem se poprvé odhodlal i k zapojení do LSD. Mám rád, že když člověk pozoruje ptáky, nikdy neví, na co narazí, ať už je to nějaký zajímavý druh, nebo chování, které je možné sledovat. Na jaře vždy s oblibou pozoruji, jak se tažení ptáci vrací, začínají zpívat a hnízdit. Chci studovat biologii, nejspíše ne přímo ptáky, ale rád je budu mít vždycky.


Honza, 20 let, Mělnicko

Už od mala jsem byl fascinován přírodou, především zvířaty, kdy jsem hltal všemožné naučné knihy a dokumenty. Asi trochu netradičně jsem ale nikdy nebyl ten kluk, co by běhal po zahradě a koukal pod kameny, nebo číhal, co přiletí na krmítko. Dlouho jsem chodíval do ochranářského kroužku při pražské zoologické zahradě, a byl to právě zájem o ochranu přírody, který na střední škole znovu zažehl můj zájem o přírodu. Rozhodl jsem se, že se přeci jen vrátím ke svým kořenům, a začal jsem studovat biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Právě tehdy jsem oprášil dědův starý dalekohled Carl Zeiss 8×30 a objevil svůj nový koníček či vášeň – birdwatching. Je to asi druhová diverzita s pestrostí chování, které pro mě z ptáků dělají tu nejzajímavější skupinu zvířat k pozorování. Hledáním opeřenců jsem se dostal na zajímavá místa po republice i v zahraničí a postupně jsem se začal zajímat i o další skupiny zvířat, nebo rostliny. Rád bych se ochraně ptáků a jejich životního prostředí věnoval v navazujícím studiu a profesně.


Viktor, 18 let, Ostravsko

O přírodu jsem měl zájem již od mala a rád jsem trávil čas venku. S občasnými vycházkami za ptáky jsem začal již jako malý, nicméně až poslední dobou jsem se začal o ornitologii zajímat aktivněji. Nejčastěji za ptáky chodím do Beskyd, ale i do okolí Havířova. Mým úvodem ke kroužkování byla výpomoc při projektu CES v Záhlinicích. Na vysoké škole plánuji studoval zoologii, abych se mohl ornitologii věnovat v budoucnu i profesně. Za členství v Ornitologické akademii jsem velmi rád, jelikož mi nabízí mnoho zajímavých ornitologických akcí a přednášek, stejně jako možností zapojit se do různých projektů a poznat stejně zaujaté lidi.


Kateřina, 18 let, Karvinsko

O přírodu ve mě vzbudil zájem učitel na základní škole, který nám doporučil dokument Život na naší planetě. Dokument mě zaujal a já začala sledovat další dokumenty Davida Attenborougha. Rozhodla jsem se tak vydat se přírodovědným směrem. Konkrétně ptákům jsem se začala věnovat nedávno na střední škole. Studuji obor Ekologie a životní prostředí. S rostoucím zájmem o přírodu okolo sebe jsem se snažila poznávat i ptačí hlasy. To mě nadchlo natolik, že jsem se o ptáky začala zajímat více, pozorovat je, mapovat, a nyní je mým snem se v budoucnu zabývat jejich ochranou. Také se zapojuji v rámci ČSOP na dobrovolnické akce.


Pavel, 17 let, Praha

K ptákům mě už jako malého dovedli rodiče, oba více či méně ornitologové, a od té doby se jim i přírodě obecně věnuji s kratšími přestávkami stále. Když táta začal kroužkovat, začal jsem se ptákům věnovat ještě o něco více, ale nemám aktuálně v plánu jakkoli posouvat dál svou činnost a rád si je nechám jako koníček.

 

 


Hana, 16 let, Plzeňsko

Pozorovat ptáky jsem začala jako malá při procházkách s rodiči, kdy jsem poté doma zuřivě určovala pomocí atlasu pozorované druhy. Přesnost nebyla v té době moc vysoká, ale to mě nikdy neodradilo. Dnes ráda pozoruji, spíše než určité počty a druhy, konkrétní chování ptáků. Mým nejoblíbenějším druhem jsou poštolky obecné, které se mi dokonce povedlo pozorovat během hnízdění. To pro mě byl opravdu zážitek.

 


Verča, 23 let, Hodonínsko

Jsem studentka oboru Krajinářství na “Lesárně” v Brně, ke kterému mě přivedla celoživotní láska k přírodě. Letos bych měla dokončit bakaláře a chtěla bych pokračovat na magisterský obor Ochrana přírody na MUNI. K ptákům mě přivedla moje maminka, nadšená amatérská ornitoložka. Dlouho jsem její zálibu jen obdivovala zpovzdálí, ale postupně mě to vtáhlo také. Definitivně asi během vysoké školy, kdy jsem si zapsala ornitologii jako volitelný předmět. Ptáci mě fascinují, možná právě tím, jak dokážou zcela změnit obyčejnou procházku v něco výjimečného. Zatím se pořád cítím jako začátečník, ale právě proto jsem se přihlásila do Ornitologické akademie ČSO – chci se učit od zkušenějších, zlepšovat se, získat nové kontakty a třeba se jednou ornitologii/ochraně ptáků věnovat i profesně.


Veronika, 24 let, Českobudějovicko a Praha

Mezi všemi zvířaty mám nejraději právě ptáky. Moje láska k nim se prohloubila v době covidu, kdy jsem začala pravidelně sledovat Ornitologa na drátě a postupně objevovala fascinující svět opeřenců. Od té doby aktivně naslouchám zpěvu kosů, směji se úprku kulíka a zastavuji se, abych obdivovala přelet labutí. Své vědomosti prohlubuji při psaní článků o ptácích a četbou ornitologických příruček. I když studuji úplně odlišné obory, ptáci budou vždy součástí mých dní a ráda bych se v budoucnu více zapojila do jejich ochrany.

 


Andrea, 18 let, Přerovsko

Od malička jsem měla blízký vztah k přírodě. Výlety do přírody mě naplňovali radostí. Ale teprve před pár lety jsem se začala více zajímat o biologii a focení. K ptákům jsem se dostala právě přes fotografování přírody, kdy byli nejprve pouze objektem před foťákem, ale postupně jsem se snažila více poznávat jednotlivé druhy, jejich život a hlasy. Momentálně mě nejvíce zajímá botanika a ornitologie. Biologii bych se chtěla věnovat i profesně. Zúčastnila jsem se kroužkování ptáků Acrocephalus v Poodří a pravidelně chodím na akce pro veřejnost. Nejvíce mě však baví toulat se přírodou, ideálně po horách, pozorovat vztahy v ní a objevovat nové věci.


Tomáš, 24 let, Praha

Narozdíl od všech, kteří píšou, že vztah k přírodě mají od malička, jsem si ten pravý vztah k přírodě začal budovat až někdy v devatenácti letech, kdy jsem náhodou nastoupil na Lesnictví na České zemědělské univerzitě. A hned v prváku jsem věděl, že je to něco co mě hrozně baví, akorát jsem o tom dosud nevěděl. V tu dobu jsem svůj zájem o ptáky jen nakousl při učení na zkoušky ze zoologie a myslivosti, ptáci zde byli ale pouze okrajovým tématem, a proto jsem si dal předsevzetí, že až budu mít víc času, naučím se o nich víc. A tahle chvíle nastala až v mých 23 letech, kdy jsem dostal šanci jet v rámci výzkumu sčítat ptáky na vodních plochách na Kypr. Za dva měsíce jsem se o nich dozvěděl hrozně moc a akademie mi ukázala, že je to stále hrozně málo. 🙂 V profesním životě se věnuji ochraně přírody a byl bych rád, kdyby tomu tak bylo i nadále. Když se otevře možnost přitom přímo zlepšovat podmínky pro ptáky, tak nebudu váhat.


Johana, 16 let, Praha a Královéhradecký kraj

O ptáky se zajímám 3 roky. Začalo to náhodou, když jsem pozorovala na chalupě hnízdící kosy. Postupně jsem začala pozorovat další druhy a tím se mi doslova otevřely oči do pestrého světa ptáků. Ptáčkaření jsem propojila se svým dalším koníčkem – fotografováním. Ráda se účastním mnoha akcí, přednášek a exkurzí věnovaným ptákům a přírodě. Má závěrečná prezentace na základní škole se týkala ptáků a propagaci jejich ochrany. Vysloveně nejoblíbenější skupinu ptáků nemám, všechny druhy se mi líbí pro svoji jedinečnost.

 


Denis, 17 let, Děčínsko

Můj zájem o ptáky započal asi v 8 letech díky mým prarodičům, kteří měli na zahradě ptačí krmítko, na které se v zimě slétávalo velké množství ptáků. Jelikož jsem byl dítko zvídavé, zajímalo mě i o jaké konkrétní druhy jde. Od té doby se ptákům rád ve svém volném čase věnuji. Mojí hlavní současnou ornitologicky zaměřenou prací je dlouhodobé pozorování ptáků v přírodní rezervaci Velký rybník, která díky trvalému vypuštění rybníka prochází značnou proměnou. Tato rezervace se stala i tématem mé ročníkové práce na gymnáziu, kde studuji. Ptáky při svých pochůzkách také rád fotografuji. Mimo jiné se každoročně účastním biologické olympiády. V budoucnu bych chtěl studovat zoologii na univerzitě, s tímto oborem by tak mělo souviset i mé budoucí povolání. Ve volných chvílích bych se rád podílel i na kroužkování ptáků.


Markéta, 15 let, Náchodsko

Už jako malou mě k lásce k přírodě přivedl můj táta, který byl lesníkem. Díky němu jsem si přírodu zamilovala, ráda jí zkoumala a účastnila se přírodovědných táborů a akcí v Královéhradeckém kraji. Ornitologie mě zaujala v 6. třídě, kdy jsem začala navštěvovat přírodovědný kroužek na mé základní škole. Vedl ho entomolog pan Jaroslav Resl, který mě svým nadšením úplně strhl. Často nám organizoval různé vycházky za poznáváním ptačích zpěvů, poznávačky z různých oblastí přírody, focení, hry s mikroskopy a další akce. Stal se mým velkým vzorem a motivací, proč se přírodě věnovat dál. Dva roky zpět jsem objevila ČSO, od té doby se účastním i např. Vítání ptačího zpěvu nebo Ptačí hodinky. Do budoucna bych se chtěla profesně věnovat spíše botanice, ornitologie ale zůstane, doufám, i nadále jedním z mých největších koníčků, kterému se budu s radostí věnovat ve volném čase. Ráda bych se také zapojila do více akcí pořádaných ČSO, které mě vždy nesmírně obohacují. Díky, že můžu být součástí tak skvělé komunity inspirativních lidí, kteří sdílejí lásku k přírodě.


Matouš, 18 let, Podbeskydí

O přírodu, stejně jako mnozí, jsem se zajímal již od mala. O ptáky však až během studia na střední škole. Nejdříve jsem pozoroval ptactvo na své zahradě, ale to mi nestačilo, a tak jsem se častěji vydával do terénu, konkrétně do Podbeskydí, odkud pocházím. Mé nejoblíbenější je pozorování podzimního tahu pěvců. Má další oblíbená lokalita je Poodří, kde rád sleduji ptáky vázané na vodní prostředí. Své znalosti však chci dále rozšiřovat, což je důvod proč jsem se přihlásil do Ornitologické akademie.

 


Jirka, 22 let, Nymbursko + Brno

K ptákům jsem se dostal díky kroužkovacím akcím pro veřejnost. Postupně jsem se začal ptákům více věnovat a přes ČSO se dostal na kurz Členové členům v Mohelně. Přes pozorování a akce jako LSD jsem se nakonec dostal zase zpět ke kroužkování. V současnosti studuji lesnictví a věnuji se hlavně krkavcovitým a spojování ornitologie s cestováním.

 

 


Valča, 20 let, jižní Morava + Praha

Moje nejstarší vzpomínka spojená s ptáky vede do dětství ke sledování zvonků zelených na krmítku. Tenkrát jsem však netušila, že bych se ptákům někdy mohla více věnovat. Největší nadšení ornitologií přišlo v roce 2022, kdy jsem se poprvé dostala do terénu za vlaštovkami a nahlédla pod ruce zkušených kroužkovatelů – zároveň zapálených odborníků, což mimo jiné přispělo k cestě na Přírodovědeckou fakultu UK. Dnes kromě fotografování této atraktivní skupiny živočichů věnuji část volného času i snaze zlepšovat se v jejich určování a občasným cestám do terénu. Do budoucna se pravděpodobně stanou předmětem mého studia.


Apolena, 21 let, Krkonoše

Příroda byla mým největším koníčkem již odmalička. Navštěvovala jsem všemožné přírodovědné kroužky v okolí. Součástí přírodovědného kroužku od KRNAPu byly i letní tábory, kdy jsme se vydávali pozorovat flóru a faunu Krkonoš společně s ornitology. Tam jsem se poprvé dostala blíže k ptákům a kroužkování a zjistila jsem, že ptáci jsou to, co mě zajímá z přírody nejvíce. Absolvovala jsem ČLA v Trutnově, kde jsem se začala více zajímat o ČSO a její různé ptačí akce, jako je např. Ptačí hodinka. V současnosti studuji na MENDELU v Brně, kde se snažím zaměřovat na předměty související s ornitologií a zapojuji se do místních projektů, například Černá křídla nad Brnem. Do budoucna bych se chtěla ptákům věnovat i profesně, více než jen jako koníčku.


Matyáš, 21 let, Českobudějovicko

O přírodu jsem se zajímal již od mala a přes sen být slavným archeologem jsem se dostal až k ptákům. V prváku jsem začal pracovat na SOČ a díky tomu jsem poznal spoustu úžasných lidí. V současnosti se ptákům věnuji jak po terénní stránce (bioakustický monitoring), tak po molekulární. Pravidelně pomáhám s přírodovědně zaměřenými akcemi pro veřejnost, vedu biologické kroužky a ve volném čase rád fotím. V budoucnu bych chtěl zůstat ve vědecké sféře v oblasti behaviorální ekologie a molekulární biologie ptáků a pokračovat s popularizací biologie.

 


Vítek, 18 let, Litoměřicko

K přírodě mám vztah už od mala, všechna zvířata mě vždy hrozně zajímala. Původní zájem v dinosaurech, který jsem měl už ve školce, ve mně zůstal a připojil se k němu zájem o „dnešní malé dinosaury“. Ptáky rád sleduji v přírodě i doma, kde se věnuji chovu několika menších druhů ptáčků. Na ptácích mám samozřejmě rád jejich krásný vzhled, ale ještě více mě zajímá jejich chování a ekologie, protože v těch se skrývá více překvapení a vždy je možné se o nich něco nového dozvědět. Studiu chování ptáků bych se chtěl v budoucnu věnovat, nejraději bych studoval inteligentní ptáky, třeba krkavce, ale jakýkoliv pták je pro mě zajímavý, klidně budu studovat vrabce nebo slepice.


Šimon, 16 let, divočina kdesi u Brna

Příroda mě zajímala už od útlého dětství. K ptákům jsem se dostal v osmé třídě, kdy jsem začal navštěvovat ornitologický kroužek Puštíci. Do kroužku jsem chodil dva roky, za tu dobu jsem si na ptácích velmi oblíbil jejich rozmanitost a to, že je lze poměrně snadno pozorovat. Získal jsem cenné zkušenosti z oblasti pozorování, kroužkování a výzkumu ptactva. Dvakrát jsem se zúčastnil akce Acrocephalus. U nás v Brně jsem se také zapojil do odporu proti lanovce na havraním nocovišti. V Puštících jsem nyní pomocný vedoucí. Aktuálně studuji na Střední Scio Škole Brno a ve volném čase se věnuji natáčení dokumentu o moravské přírodě. V budoucnu bych se chtěl věnovat mořské biologii.


Tereza, 21 let, Tábor a České Budějovice 

K ptákům jsem se dostala v období covidu, kdy jsme z biologie dostali úkol naučit se poznávat ptačí hlasy. Od té doby jsou ptáci mojí velkou láskou. Postupem času se k ptákům připojili obojživelníci, rostliny a vlastně celá příroda kolem nás. Proto jsem se rozhodla studovat ekologii na Jihočeské univerzitě. V budoucnu by mě bavila práce v ochraně přírody (hlavně ptáčků!).

 

 


Šimon, 15 let, Břeclavsko

Přírodě se věnuji už od mala. K ptákům mě přivedl taťka a jeho kamarádi. Když jsem poprvé viděl, jak na Nesytu hnízdí pisily a tenkozobci, hned jsem věděl, kde budu později trávit skoro veškerý svůj volný čas. Aktuálně se věnuji hlavně vodnímu ptactvu a bahňákům převážně na Lednických rybnících. Celoročně se účastním odchytu a kroužkování ptáků. Do budoucna bych si také chtěl udělat kroužkovací licenci a systematicky se věnovat výzkumu ptactva na mých oblíbených lokalitách.

Příručka k určování, jaká tu ještě nebyla

Příruček k určování ptáků máme všichni doma několik a pulty knihkupectví jich nabízejí nepřeberně. Potřebujeme tedy ještě nějakou další? Myslím si, že pokud je jedinečná, tak rozhodně ano. Letos na jaře jednu takovou vydalo nakladatelství Grada. Jejím autorem je známý britský popularizátor Dominic Couzens, jehož knihy zájemci o ornitologii v češtině dlouho postrádali. Pojďme se podívat, co první česky vydaná příručka k určování od tohoto zkušeného autora nabízí. Continue reading „Příručka k určování, jaká tu ještě nebyla“

ČSO otevřela na Mostecku největší ptačí park. Střimickou výsypku plánuje změnit na pestrou krajinu

 

Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes slavnostně otevřela ptačí park Střimická výsypka a nový návštěvnický okruh. Park je již sedmým, a se svou rozlohou 251 hektarů i největším, ptačím parkem ČSO. Nachází se na území zaniklé obce Střimice v Ústeckém kraji, která byla v padesátých letech zcela zničena kvůli těžbě hnědého uhlí. Výsypka prošla v minulosti rekultivací, ale bez ohledu na přírodu a původní biotopy. ČSO tu postupně obnovuje druhově bohaté lesy, louky i ovocný sad a vytváří pestrou krajinu, kde najde útočiště množství ptáků i dalších živočichů, včetně ikony ptačího parku – dudka chocholatého.  Continue reading „ČSO otevřela na Mostecku největší ptačí park. Střimickou výsypku plánuje změnit na pestrou krajinu“

Ptáci v Česku zbytečně hynou v lidských pastech. Zabíjejí sítě, lepidla i bazény

Významné množství ptáků, ale i dalších živočichů, každoročně zahyne v pastech, které jim lidé ve svém okolí nevědomky připravují. Nejčastěji se jedná o skleněné plochy, nádrže s vodou, nezabezpečené roury nebo různé sítě. V poslední době se záchranné stanice také čím dál častěji setkávají s ptáky uvíznutými v lepových pastech. Česká společnost ornitologická (ČSO) apeluje na veřejnost, aby si více všímala potenciálních pastí ve svém okolí a snažila se je odstranit nebo vhodně zabezpečit. Continue reading „Ptáci v Česku zbytečně hynou v lidských pastech. Zabíjejí sítě, lepidla i bazény“

Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2025

I letošní jaro probíhalo na mnoha místech po celém Česku tradiční Vítání ptačího zpěvu. Vycházky za zpívajícími opeřenci, ukázky kroužkování, zajímavé přednášky, návštěvy záchranných stanic pro živočichy nebo hry a soutěže pro děti – to vše letos opět nabídla série akcí pořádaná napříč celou republikou. Díky nadšení a obětavosti organizátorů a dobrovolníků se podařilo připravit více než 140 vycházek pro veřejnost. Mnohé akce přilákaly početné skupiny zájemců a na některých místech je neodradilo ani nepříznivé počasí. Continue reading „Fotoreportáž z Vítání ptačího zpěvu 2025“

Ochránili jsme hnízdění vzácného raroha velkého

Raroh velký hnízdí v České republice jen v několika párech a patří tak mezi nejvzácnější hnízdící dravce. Většina hnízdních párů je na jižní Moravě, v Čechách jsou dlouhodobě známé jedna až dvě hnízdní lokality. V letošním roce bylo na celém území potvrzeno hnízdění celkem devíti párů, což je výrazný nárůst oproti minulým letům, kladně ovlivněný instalací hnízdních podložek na sloupy elektrického vedení. Continue reading „Ochránili jsme hnízdění vzácného raroha velkého“

Východočeská ornitologická konference

K výročí padesáti let od svého založení připravuje Východočeská pobočka ČSO další ročník tradiční konference Metody a výsledky výzkumů ptačích populací. Vše proběhne od 7. do 9. 11. v prostorách internátu SŠ technické a dopravní Gustava Habrmana Česká Třebová, kde bude též zajištěno ubytování a jídlo. Těšit se můžete na zajímavé plenární i blokové přednášky, mezinárodní účast a poslední den také na návštěvu rybníků Nový a Hvězda u Opatova. Continue reading „Východočeská ornitologická konference“