Díl 5: Realizace projektu výsadby dřevin 

Jako příklad projektu, který má za cíl zvýšení biodiverzity v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině jsme zvolili vybudování biokoridoru (výsadba dřevin a vysetí travnatého pásu) na orné půdě u Hrádku u Nechanic. Pojďme si nyní obecně říci pár pravidel pro úspěšnou realizaci výsadby:

1. Časový harmonogram výsadby

Výsadbu plánujte s dostatečným předstihem a včas objednejte sadbový materiál a kůly ke stromům. Pro podzimní výsadby se obvykle objednává materiál nejpozději na jaře. Pokud ale budete chtít některé ze vzácnějších nebo hůře dostupných druhů, je potřeba provést objednávku ještě dříve. Objednáváním na poslední chvíli se vystavujete riziku, že výsadbový materiál již nebude v daném termínu k dispozici. Vždy zároveň domluvte také přesný datum odběru sazenic. Zejména u prostokořenných sazenic hrozí zasychání kořenů, které snižuje šanci, že strom bude v budoucnu prosperovat.

2. Příprava plochy před výsadbou

Před samotným sázením vyznačte rozmístění stromů podle plánu výsadby. V tomto případě již doporučujeme využít práce arboristy, který s ohledem na vybrané druhy, zvolí dostatečně velký spon mezi jednotlivými stromky. Podle rozsahu výsadby a očekávaného množství pomocníků zvažte přípravu terénu před samotným sázením. Pokud se jedná o pár stromů nebo máte menší sazenice v květináčích, můžete výsadbové jámy ručně vyhloubit v den výsadby. Při rozsáhlejším sázení, vzrostlých sazenicích s balem nebo utužené půdě je lepší nechat jámy předem vyhloubit bagrem. Zde je opět potřeba správné plánování. Pokud máte výsadbové jámy připravené předem, rozneste k nim i připravené stromky, předejdete tak záměně druhů. 

Nářadí můžete zajistit také pro nejmladší účastníky. Foto z výsadby u Hrádku: Michaela Kadavá

3. Materiál a nářadí potřebné pro výsadbu

Předtím než dorazí pomocníci je potřeba dovézt jak sadbový materiál, tak materiál ke kotvení a oplocení stromů (kůly, pletivo, úvazky, hřebíky, drát) a případně jejich mulčování a samozřejmě všechno potřebné nářadí pro nás i pro účastníky. Nejčastěji využijete hlavně rýče, palice na zatloukání kůlů nebo zatloukače, žebříky, kladiva, kleště, pilky, lopaty a hrábě. Dopředu se také domluvte např. s hasiči nebo zemědělci, zda by zajistili zálivku bezprostředně po výsadbě.

4. Správné zasazení stromku

Materiál je na místě, účastníci přicházejí. Organizátor akce je nejprve seznámí s průběhem výsadby a představí další osoby, na které se mohou obrátit s prosbou o radu a pomoc. Názorně předvede výsadbu včetně zatloukání kůlů, oplocení a mulčování. Zdůrazní kritické momenty pro přežití stromů.

Strom se sází tak hluboko do půdy, aby kořenový krček zůstal vždy nad zemí a zároveň aby kořeny nebyly vystaveny povětrnostním podmínkám. Kořeny nechte zakryté až do okamžiku, kdy přichází strom do jámy. Do výsadbové jámy můžete vhodit kompost promíchaný s půdou v místě nebo jiné hnojivo s ohledem na kvalitu půdy. V případě extrémně suchých stanovišť doporučujeme také použití hydrogelu, který se sype ke kořenům ve výsadbové jámě. Působí sice jen krátkodobě, ale pomáhá rostlinám zmírnit povýsadbový stres. Po přihrnutí zasazeného stromku půdu kolem ušlapejte a vytvořte tzv. závlahovou mísu, která pomůže udržet déle zálivku. Okolí stromku udržujte bez plevelu, který by zbytečně odčerpával živiny. Plevel vytrhejte a místo pod sazazeným stromkem následné zamulčujte dřevní hmotou (např. hoblinami). 

Dbejte na komfort účastníků akce a zdůrazněte vhodné oblečení a obutí již na pozvánce. V případě nepříznivého počasí zvažte posunutí termínu akce. Foto z výsadby u Hrádku: Michaela Kadavá

5. Organizace práce

V rámci organizačního týmu si nejprve předem rozdělte role. Během celé výsadby mějte zároveň zajištěný odborný dohled. O komfort účastníků a nabízení občerstvení se může starat další člověk. Zvolte si fotografa, který bude průběh sázení dokumentovat a pořídí i závěrečnou fotografii účastníků se zasazenými stromy. Fotky a videa můžeme připojit k příspěvkům o proběhlé akci do místního zpravodaje a na sociální sítě. Budou se vám hodit také k propagaci dalšího sázení a jako doklad pro kontrolu grantu.

6. Moc nebo málo pracovníků

Pro úspěšnost celé akce mějte zajištěný náhradní plán. Buďte připraveni na situaci, že na akci může dorazit více lidí než jste předpokládali nebo naopak méně. Tomu lze částečně předejít pomocí výzvy, aby se účastníci předem hlásili a zároveň odhlašovali, pokud nakonec nemohou dorazit. Pokud dorazí více účastníků, než jsme předpokládali, měli bychom pro ně vždy mít v zásobě dostatek nářadí i občerstvení. Práci rozvrhněte tak, abyste mohli zapojit větší počet účastníků. Zároveň počítejte také se situací, kdy dorazí lidí méně nebo nebudou ochotni pracovat celý den a dokončení výsadby bude čistě jen v režii organizačního týmu. 

Foto_výsadba_Hrádek_občerstvení_Foto: Michaela Kadavá
Některé návštěvníky možná nalákáte spíše než na práci právě na občerstvení. Po zvěřinovém guláši se v místní bažantnici jen zaprášilo… Foto: Michaela Kadavá

Příklad z realizované výsadby u Nechanic

S výběrem vhodných sazenic a jejich nákupem velmi pomohl arborista Jan Samek, který zároveň zajistil vytyčení výsadby a také  odborný dohled v den sázení. Místo před výsadbou připravili sami zemědělci zoráním celé plochy. Do příprav před samotným dnem výsadby se zapojili dobrovolně také klienti z místní léčebny návykových onemocnění v Nechanicích. Patří jim velké díky zejména s ohledem na nepříznivé počasí v den přípravných prací. Následující den již bylo počasí jako na objednávku a tak s námi dorazilo sázet téměř 50 lidí z blízkého okolí. Po odborném zaškolení, jak správně sázet a instalovat oplocenku, jsme si ve skupinkách rozdělili práci. Někteří měli na starosti samotné sázení, jiní roznášeli ke stromkům hydrogel, další stavěli oplocenku nebo sypali mulč. Práce šla velmi rychle od ruky, a proto jsme se po dopoledním sázení mohli všichni přesunout do nedaleké bažantnice, kde pro nás myslivci připravili zvěřinový guláš.” (Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál? 

https://www.potulnysadar.cz/komunitni-vysadba/ 

https://www.sazimebudoucnost.cz/ 


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

DÍL 4: Propagace projektu

Vezmeme-li v úvahu, že adaptační opatření v krajině slouží nejen přírodě, ale také lidem, kteří jsou její součástí a zároveň ji různými způsoby využívají a podaří-li se nám tuto myšlenku předat alespoň místním lidem, máme dobrý základ pro to, abychom je získali pro chystanou realizaci.

V případě výsadby může zapojení místní komunity nejen pomoci se samotným sázením, ale také s následnou péčí. Z našich zkušeností můžeme říci, že obvykle nebývá problém, aby v den sázení dorazilo dostatečné množství nadšených dobrovolníků. Je to většinou oblíbená činnost pro malé i velké a práce jde rychle od ruky. Obtížnější bývá oslovit dobrovolníky, kteří se budou podílet na zajištění následné povýsadbové péče. V tom může pomoci komunitní pojetí celé akce. Pokud totiž někdo strom vysadí a umístí k němu štítek se svým jménem, má zájem na tom, aby strom prosperoval, chodí jej zalévat a kontroluje, v jaké je kondici. Zároveň tím můžeme snížit riziko vandalismu. 

Zapojte komunitu!

V některých případech bývá zapojení komunity do projektu součástí dotačního titulu a environmentální projekty tak získávají společenský přesah. V každé obci se najde skupina lidí nebo jednotlivci, kteří rádi podpoří projekty z oblasti ochrany životního prostředí. Navíc dokáží k zapojení motivovat další občany. Abychom zapojili dobrovolníky do projektu je důležitá jeho správná propagace, tak aby se o ní dozvědělo co možná nejvíce lidí. Propagace akce zároveň slouží jako reklama pro partnery, kteří se na projektu podílejí. 

Jak oslovit lidi se zapojením do akce

Jak zapojit lidi v místě do výsadby? Pozvat můžeme zástupce obce nebo odboru životního prostředí, místní akční skupiny (MAS), spolky (např. myslivce, včelaře, rybáře, hasiče, sportovní kluby aj.), ochránce přírody (např. ČSOP, Hnutí Brontosaurus, okrašlovací spolky), školy, zemědělce, rodiny s dětmi, seniory a v neposlední řadě sponzory akce. 

Osobní nebo telefonické pozvání je nejúčinnější, jak ale oslovit širokou veřejnost? Ideální bude, když se domluvíte s někým ze samosprávy, z MAS nebo z infocentra na propagaci. Pomohou vám šířit pozvání skrze hlášení v místním rozhlase, na webu a sociálních sítích a zároveň mohou nabídnout místa k vyvěšení plakátů. Možností, jak akci můžete propagovat máte celou řadu a čím více kanálů využijete, tím lépe.  Pokud existuje místní zpravodaj a regionální TV, můžeme do nich připravit příspěvek s pozvánkou.

Co by měla obsahovat pozvánka na akci

Pozvánka musí obsahovat kromě přesného místa a času srazu také informace k tomu, co si mají účastníci vzít s sebou, zda je akce vhodná pro děti a kontaktní údaje organizátora. V případě, že byl váš projekt podpořen grantem, dotací nebo sponzorem, nezapomeňte to uvést na pozvánce včetně loga dané organizace. Do pozvánky vložte také mapu s vyznačeným místem srazu a možného parkování. Pokud chcete účastníkům dopravu ještě více usnadnit, doplňte také informace o veřejné dopravě. Pokud na účastníky čekají nějaké benefity, v pozvánce je zdůrazněte.

Kromě dobrého pocitu z toho, že pomáhají se zvelebováním místní krajiny, mohou být lidé k akci motivováni také neformálním navazováním kontaktů. Zkuste akci pojmout zároveň jako workshop. Naučte lidi, jak správně kosit louku, jak zasadit strom a zvolit vhodné odrůdy dřevin do daného prostředí. Nezapomeňte také na komfort účastíků, zejména pak v nevlídném podzimním počasí. Protože není vždy možné mít na akci přístřešek, kde se lidé mohou před nepřízní počasí schovat, vyžadujte po účastnících vhodný oděv a obutí. Správný pořadatel zajistí na akci alespoň drobné občerstvení, dostatek teplých tekutin v průběhu akce a ideálně také teplé jídlo jako odměnu po práci. K zapojení rodičů s dětmi můžeme přispět vytvořením doprovodného programu pro děti. 

Zájemci o zapojení do výsadby by se měli hlásit organizátorovi. Jeho úkolem je mít přehled o počtu lidí, pro které je potřeba zajistit nářadí a občerstvení. Pokud nechce být organizátor příliš zahlcený komunikací se zájemci o výpomoc, doporučujeme vytvořit jednoduchý online formulář, skrze který se mohou lidé hlásit. Nezapomeňte ale poskytnout možnost přihlásit se také skrze zavolání na telefonní kontakt. 

Plakát s pozvánkou na výsadbu dřevin umístilo město Nechanice na vývěsní tabuli na náměstí. Foto: Michaela Kadavá

Příklad z realizované výsadby u Nechanic

S ohledem na to, že v regionu již nějakou dobu působíme, snažili jsme se oslovit co možná nejvíce lidí, se kterými jsme v minulosti spolupracovali. Patřili mezi ně místní obecní zastupitelé, zemědělci, myslivci, včelaři, rybáři i široká veřejnost. Nejprve jsme vytvořili pozvánku, kterou jsme šířili na webu města, přes sociální sítě a také visela na vývěsní tabuli na náměstí. Město Nechanice o akci informovalo na svých webových stránkách a také v obecním rozhlase a místním zpravodaji. Lidé se nám na akci hlásili nejčastěji přes uvedený telefonní kontakt nebo odpověděli na email, ze kterého jim pozvánka přišla. Pokud ale plánujete udělat akci větších rozměrů, doporučujeme vám vytvořit formulář, přes který se lidé přihlásí. Usnadní to plánování akce.(Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál?

Manuál propagace pro příjemce grantů od Nadace Via


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

DÍL 3: Financování projektu 

Ve chvíli, kdy máme vytvořen projekt realizace spolu s finančními náklady, je načase uvažovat o zdrojích. Nejsnadnější je samozřejmě čerpat z těch vlastních. Pro finančně náročnější realizace ale existuje množství dotací na podporu různých krajinotvorných a půdoochranných opatření. Podpora může dosáhnout až 100 % celkových nákladů projektu. Výzvy k podávání žádostí o dotace např. na podzimní sázení se obvykle otevírají na jaře, na jarní sázení žádáte většinou na podzim.

Přehled finančních podpor v oblasti ochrany přírody a krajiny poskytovaných z národních a evropských dotačních programů představuje web Agentury ochrany přírody a krajiny . Kompletní přehled finančních zdrojů na krajinotvorná opatření na zemědělské půdě zahrnující i nestátních poskytovatele najdete na webu Živá půda. Granty na výsadby dřevin pravidelně poskytuje např. Nadace Partnerství, Nadace ČEZ nebo Nadační fond Škoda Auto. Pro zdárné získání finanční podpory ze zmiňovaných zdrojů je vždy naprosto klíčové detailní prostudování pravidel daného grantového/dotačního titulu. Mějte na paměti, že na financování nebo zajištění dobrovolnické práce se mohou podílet také místní spolky a samospráva.

Co by měl obsahovat rozpočet projektu? 

Rozpočet zpracujte ideálně v tabulkovém procesoru (např. v Excelu), který pomocí řady funkcí umožňuje různé výpočty a usnadní Vám tak přípravu rozpočtu, než kdybyste měli v ruce jen kalkulačku. Ideálně vytvořte rozpočet tak, že do jednotlivých sloupců vyplníte název položky, její počet, cenu za jednotku a pak celkovou cenu. Uveďte také  předpokládaný zdroj, z něhož položku uhradíte (vlastní/ dotace…) a doplňující komentář ve smyslu: 3000 Kč za odborný dozor při výsadbě, tzn. 5 hodin práce odborníka zaplacené fakturou. Efektivnost vynaložených nákladů na projekt je často hlavním hodnotícím kritériem při jeho posuzování hodnotící komisí.

Ukázka strukturovaného položkového rozpočtu v prostředí Grantys při podávání žádosti na výsadbu dřevin v rámci grantu Nadace Partnerství.

Rozpočet bývá obvykle rozdělený do několika kategorií. Jednou z vůbec nejnákladnějších bývá lidská práce. Velkou část prací můžete zajistit skrze dobrovolnictví. Vždy mějte zároveň připravený odhad, kolik času vám jednotlivé práce zaberou. V kategorii mzdových nákladů se kromě pracovníků, kteří jsou přímo zaměstnaní v rámci projektu, objevují i další typy sjednané práce např. na DPP nebo DPČ. Další práce přímo spojená s projektem se může objevit v kategorii služby. Zde se může jednat např. o grafické a tiskové služby spojené s propagací projektu nebo o odborný dozor, který dohlíží na správné dodržení postupů při realizaci. Poslední kategorii tvoří obvykle materiálové položky, v případě realizace výsadby se jedná o sazenice, materiál pro oplocenky, nářadí apod. 

Pokud žádáte pro projekt veřejnou podporu je vždy nutné vědět, které náklady jsou uznatelné a které nikoliv. Tyto informace naleznete obykle v pravidlech programu. Pokud si nejste jistí, zda je náklad uznatelný, kontaktujte přímo poskytovatele dotace. 

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

Poté co jsme se společně dohodli na finální podobě biokoridoru, přistoupili jsme k vytvoření položkového rozpočtu v tabulkovém editoru. Do rozpočtu jsme zahrnuli nejen veškeré náklady spojené s vysazením stromů, ale především s následnou péčí. Výchovný řez, dosazování uhynulých stromů a zálivka jsou nedílnou součástí pro zajištění udržitelnosti celého projektu do dalších let. Právě náklady spojené se zálivkou pro nás nebylo vůbec snadné odhadnout s ohledem na to, že se obvykle odvíjejí od počasí v daném roce.

Pro stanovení cen jednotlivých dřevin jsme oslovili několik zahradnictví, abychom měli lepší představu, kolik budou sazenice stát. Lesní školky mívají často oproti zahradnictvím výsadbový materiál i o polovinu levnější. Roli hraje zejména velikost sazenice. Nechtěli jsme příliš vzrostlé sazenice, které bývají obvykle dražší. Obávali jsme se, že bude technicky náročnější vzrostlé balové sazenice bez mechanizace vysadit a následně je i „udržovat při životě”. Proto jsme nakonec zvolili prostokořenné odrostky, které jsme kupovali těsně před výsadbou, abychom eliminovali usychání kořenů. Po sepsání rozpočtu jsme se rozhodli pro financování projektu využít grantu nabízeného Nadací Partnerství, který poskytuje na výsadby finanční podporu až 150 000 Kč.(Michaela Kadavá, ČSO) 

Kam dál? 

https://dotace.nature.cz/

https://www.ziva-puda.cz/databaze-dotaci 


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

Na Josefovských loukách je 7 nových exmoorských pony

Celkem 7 dalších exmoorských pony z rezervace v Milovicích jsme včera vypustili na pastvinu v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. Kvůli loňskému velkému rozšíření pastvin na téměř polovinu rozlohy parku je třeba zapojit více spásačů, aby louky zůstávaly nezarostlé. Spásané mokřadní louky jsou vyhledávaným prostředím pro vzácné a ohrožené mokřadní ptáky. Continue reading „Na Josefovských loukách je 7 nových exmoorských pony“

DÍL 2.: Jak sepsat projekt

Na co myslet před sepsáním projektového záměru 

Garanti jednotlivých opatření zajišťují následný postup vedoucí k jejich realizaci. To neznamená, že všechny kroky musí zvládnout sami. Jejich nezastupitelnou rolí však je dávat věci do pohybu, bdít nad vývojem záměru a zajistit jeho realizaci včetně následné péče. Už na setkání se mohou účastníci domluvit na tom, jak si vzájemně pomoci a rozdělit si úkoly. Místní obyvatelé obvykle mívají lepší přístup k tomu oslovit vlastníky půdy a ty, kterých se realizace týká, ale u vyjednávání nebyli. Zkušenější účastníci mohou pomoci s přípravou projektového návrhu, případně se lze obrátit na experta, který má se psaním projektů zkušenosti.

Nejprve identifikujte problém, který bude opatření v krajině řešit a k němuž bude také směřovat cíl projektu. Problém si můžeme představit jako počáteční stav nějakého místa a cíl jako stav, kterého chceme dosáhnout. Cesta mezi tím je lemována veškerými aktivitami, které přispívají k naplnění cíle. Problém definujte co nejvíce konkrétně s ohledem na veškeré informace dostupné o daném místě. Důležitá je také argumentace, proč má opatření vzniknout právě na tomto místě. V mnoha případech se ale při plánování přihlíží zejména k vlastnickým poměrům. Jistě pro vás bude jednodušší vybudovat opatření na obecní půdě než na místě, kde musíte pro získání všech souhlasů jednat s desítkami vlastníků. 

Při stanovení cílů projektu nám pomůže držet se metody SMART, která výrazně zvyšuje šanci na jejich dosažení.

Jaké kroky nejdříve podniknout

Pokud na setkání došlo např. ke shodě obce coby vlastníka pozemku a zemědělce jako jeho uživatele na obnově rozorané polní cesty a doprovodné výsadbě dřevin, je to první krok k úspěchu. Dříve než promítnete své nadšení do samotného sázení, měli byste si celou realizaci dobře naplánovat. Pojďme si ukázat realizaci krajinného prvku na příkladu výsadby dřevin níže a shrňme si vhodný postup v několika krocích:

1. Souhlasy vlastníků

Pokud již víme, kde a jaké opatření chceme realizovat, je potřeba nad mapovými podklady zjistit vlastnické poměry. Z katastru nemovitostí vyčteme nejen vlastníky pozemků ale také, zda je parcela cesty dostatečně široká na to, aby se na ní mohly stromy vysadit. I v případě, že se výsadba bude nacházet do 3 m od hranice pozemku jiných vlastníků, musíte získat jejich písemný souhlas. Fáze kontaktování vlasníků bývá časově velmi náročná a v mnoha případech nemá smysl se pouštět do dalších příprav bez souhlasu všech vlastníků. Jinak může nastat situace, kdy máte celý projekt již připraven k realizaci, ale nakonec poslední vlastník nedá svůj souhlas a veškeré přípravy přijdou vniveč.

Při nahlížení do katastru nemovistí zjistíte nejen vlastníka nemovitosti, ale také případné závazky nebo způsoby ochrany daného pozemku.

2. Uživatelé pozemku

Pokud jste již získali povolení od dotčených vlastníků, zaměřte se v dalším kroku na všechny uživatele pozemku. Zejména v případě, pokud se jedná o zemědělskou půdu, oslovte nejprve hospodařící zemědělský subjekt a návrh s nimi konzultujte. Předejdete tak situaci, kdy by nově vzniklá výsadba mohla zhoršit přístup k obdělávané půdě nebo by došlo k poškození nově vysazených dřevin. Výsledkem jednání může být plán umístění stromů pouze podél jedné strany cesty a ponechání neosázených míst, které umožní vjezd techniky na pozemek. Nově vzniklý krajinný prvek lze následně zanést do pachtovní smlouvy a může být součástí půdního bloku, na který zemědělec pobírá dotace. Dalšími uživateli, se kterými je vhodné záměr konzultovat, mohou být například myslivci, včelaři, sportovci, kteří si na daném místě chodí zaběhat nebo pejskaři, kteří zde venčí psy.

3. Vyjádření o (ne)existenci inženýrských sítí

Další zádrhel před realizací může vyplynout z charakteru daného místa. Výsadbu není možné realizovat na místě, kde vede kanalizace, vodovodní či plynové potrubí a jiné inženýrské sítě. Jejich přítomnost lze snadno ověřit na příslušných institucích. Většina z nich má na svém webu jednoduchý formulář, kde popíšete Váš záměr a vyznačíte v mapě plochu, kde plánujete záměr provést. Následně emailem obdržíte rozhodnutí, zda se na pozemku inženýrské sítě dané společnosti nacházejí. Vědět byste měli o (ne)existenci sítí u vašeho dodavatele vody, plynu, elektřiny a telefonního/internetového připojení. 

Pro získání vyjádření o neexistenci inženýrských sítí většinou stačí vyplnit na webu jednoduchý formulář a zakresit do mapy zájmové území. Obvykle do pár dní obdržíte písemné vyjádření včetně mapy se zákresem sítí.

4. Vhodně navržené parametry krajinného prvku

Následně byste měli vhodně zvolit parametry výsadby s ohledem na dané stanoviště, včetně zvážení habitatových nároků jednotlivých dřevin, zejmená prostoru, který budou vzrostlé dřeviny v budoucnu potřebovat. V ideálním případě oslovte experta (arboristu, zahradníka, krajinného architekta), který navrhne vhodnou druhovou skladbu, počet i rozmístění dřevin. Následně všechny tyto informace zaneste do mapového podkladu. Doporučujeme vybírat pouze původní druhy dřevin, které jsou většinou dobře dostupné pro nákup. Navíc původní druhy jsou odolnější proti chorobám a škůdcům, protože se jim podařilo vyvinout mechanismy, jak se jim bránit.

V tuto chvíli se nezapomeňte domluvit také na následné péči a údržbě realizovaného opatření. Jasno byste měli mít v tom, kdo bude zodpovědný za zálivku, výchovný řez a kontrolu ochrany stromů či za dosazování uhynulých dřevin. U většiny dotančních programů se zároveň setkáme s podmínkou udržitelnosti projektu v hozintu třeba 10 let. Součástí plánování výsadby je také soupis nezbytného materiálu, potřebného pro výsadbu a celkový finanční odhad nákladů.

Přesný mapový zákres rozvržení jednotlivých dřevin na příšlušých pozemcích včetně seznamu druhů je klíčovým podkladem pro samotnou realizaci.

Projekt pro realizaci opatření sepište v každém případě. I pokud jej plánujete realizovat svépomocí bez finanční podpory druhé strany. Pomůže vám to držet se připraveného plánu a zároveň nezapomenout na nic důležitého. Po skončení projektu můžete navíc zhodnotit jeho úspěšnost. 

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

Projekt výsadby biokoridoru vznikal postupně v rámci společných setkání s místními zainteresovanými stranami. Finální verzi projektu jsme připravovali ve spolupráci s mysliveckým spolkem. Ten nechal u projekční společnosti OK zahrady zpracovat návrh, který obsahoval mapový zákres výsadby včetně oplocení, seznam a počet druhů dřevin a souhrn přínosů pro místní biodiverzitu. Tento návrh následně sloužil jako základ pro sepsání celého projektu a grantové žádosti.

V našem případě bylo vlastníkem pozemku město, které vydalo souhlas s realizací záměru. Následně jsme ověřili, zda se v místě nenacházejí nějaké inženýrské sítě. Další jednání se již týkala parametrů samotné výsadby. Podobu výsadby jsme od počátku konzultovali také s Nadací Partnerství, která v grantovém řízení výsadbu finančně podpořila. Původní plán vysadit na ploše asi tři čtvrtě hektaru téměř 600 kusů dřevin byl nakonec pozměněn na přibližně 100 kusů a zároveň se povedlo zvýšit počet druhů dřevin, přibyly např. některé ovocné stromy a pro dané stanoviště méně vhodné dřeviny jako byl např. buk jsme naopak z finálního projektu vyjmuli.” (Michaela Kadavá, ČSO)

Kam dál? 

Metodiky pro jednotlivé typy výsadeb zde: https://www.sazimebudoucnost.cz/#section-type


Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolkovoá nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

DÍL 1.: Setkání s těmi, kteří mají na krajinu vliv

Jak začít

Co můžu dělat, když mi chybí zeleň v okolí obce, trápí mě stav místní krajiny, všímám si eroze, sucha, ubývajících druhů a rád bych to změnil/a? Pomůže spojit se s lidmi, kteří mají na krajinu v daném místě vliv. Nejprve oslovte zástupce obce a zjistěte, zda se nějaké kroky k nápravě krajiny již podnikají a co je v plánu do budoucna. Obvykle existuje množství návrhů opatření v územních plánech. Některé obce mají zároveň zpracovanou územní studii krajiny nebo studii zaměřenou na adaptaci na klimatickou změnu. Otázka je, jak tyto dokumenty uvést v praxi. Ke zjištění bariér a nalezení schůdných cest k jejich překonání může dobře posloužit společné setkání se zainteresovanými stranami.

Koho na setkání pozvat

Koho na takové setkání kromě zástupců obce pozvat? Právě z územní dokumentace, případně z vyhledávání v mapách, provedených průzkumů, ale i na základě vlastního pozorování nebo znalostí místních zjistěte, která místa v krajině jsou ohrožená a kde jsou navržena opatření. Pokud se jedná o zemědělskou půdu, můžete ve veřejném registru půdy LPIS dohledat, kdo na dotčených pozemcích hospodaří. V katastru nemovitostí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního následně zjistíte vlastníky půdy. Kromě zemědělců hospodařících na kritických místech pozvěte také ty hospodáře, kteří již půdoochranná a krajinotvorná opatření realizují. Mohou se podělit o své zkušenosti a inspirovat ostatní. U společného stolu by neměli chybět ochránci přírody přinášející odborný pohled na správu krajiny. Mohou navíc disponovat znalostí dotačních titulů.

Ve veřejném registru půdy LPIS můžete na mapě snadno vyhledat, kdo na pozemcích hospodaří. Kliknutím na jednotlivý půdní blok se Vám zobrazí hospodařící subjekt a vlevo po kliknutí na jeho název také příslušné kontaktní údaje.

Připravujeme společné setkání 

Setkání je vhodné uspořádat ve spolupráci s obcí, která může poskytnout prostor k jednání, případně pozvat některé další účastníky. Navíc plánovaná opatření se často mohou nacházet někde “v šuplíku” u obecních zastupitelů. Každá obec je totiž ze zákona povinna vést si seznam pozemků určených pro výsadbu. Můžeme jej zjistit například z územního plánu.

Pokud je to možné, doporučujeme nechat se diskusí u kulatého stolu provést profesionálním facilitátorem, který přispěje k vedení věcné a efektivní debaty. V diskusi účastníci nejprve pojmenují problémy spojené s krajinou, které ze svého pohledu vnímají. Následné shrnutí problémů je vhodné zasadit do kontextu vývoje změn v krajině (např. zaniklé polní cesty) a predikce do budoucna (dopady klimatické změny). Nechte účastníky zamyslet se nad tím, jak by měla krajina v jejich obci vypadat. Diskustujte společně různé návrhy řešení a opatření. Vašim cílem je najít taková opatření, která jsou přijatelná pro všechny a která mohou účastníci ovlivnit. Pokud se na řešení shodnou, je důležité určit garanty, kteří zajistí další kroky potřebné k realizaci.

Výsledkem je domluva dalšího postupu. Může to být uskutečnění navazujícího setkání ke hledání schůdných opatření či podniknutí kroků k realizaci prioritizovaného opatření. Ten, kdo setkání svolal, by měl zajistit zpracování výstupů v podobě map a seznamu vybraných opatření a zpřístupnit je všem zúčastněným. Svolavatel zejména bdí nad dalším vývojem a posouvá věci vpřed. Zvolte si společnou komunikační platformu, která umožní rychlé předávání aktuálních informací mezi členy vzniklé pracovní skupiny. Pro lepší komunikaci celého záměru, ale také pro snadnější financování z dotací či grantů může být zároveň výhodné založení spolku. O tom, jak založit spolek se můžete dočíst např. zde nebo v 7. dílu této série zde. 

Účastník kulatého stolu ve Stěžerech v rámci projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině ukazuje přítomným v mapě problematická místa v krajině.

Příklad z realizované výsadby v Hrádku u Nechanic:

 “Na Nechanicku nás trápilo hned několik problémů. Z dříve pestré krajiny s řadou rybníků a pravidelně podmáčených ploch v okolí řeky Bystřice vymizelo v poslední době mnoho dříve běžných ptačích druhů, proto jsme jako ornitologové uspořádali celkem 6 kulatých stolů, na kterých nám zástupci obcí i místní spolky sdělili své plánované záměry a navíc vzešlo několik zcela nových myšlenek, jak krajině pomoci. Při identifikaci problémů nám velmi pomohla metoda „pocitových map“. Účastníci byly rozděleni do skupin, každá skupina obdržela mapu zájmového území, kde pomocí bodů různých barev indentifikovali místa, která se jim líbí nebo kde naopak vidí problém. Následně mohli sami přijít s konkrétními návrhy pro problematická místa, které prezentovali před všemi účastníky. Na základě probělých kulatých stolů jsme prioritizovali několik záměrů. Např. obnovu mokřadu v Komárově u Nechanic nebo obnovu meandrů řeky Bystřice. Vzniklé návrhy jsme dále projednávali s příslušnými úřady a organizacemi zaměřenými na ochranu krajiny.

Dozvěděli jsme se, že místní myslivecké sdružení Lověna Nechanice, které je v mikroregionu Nechanicka velmi aktivní, plánovalo na obecním pozemku vytvořit hustě osázený biokoridor. Tento projekt se zdál v porovnání s ostaními návrhy jako nejsnáze realizovatelný. Navazující setkání po proběhlých kulatých stolech tak proběhla již s konkrétními dotčenými stranami, mezi které patřila obec, na jejímž pozemku se plánovaná výsadba měla provést a zemědělec, který měl pole v pachtu. Po projednání postupu s vlastníkem a nájemcem jsme se pravidelně scházeli s mysliveckým spolkem a domlouvali společně další kroky k úspěšné realizaci celé akce.” (Michaela Kadavá, ČSO)

Kam dál? 

Přečtěte si metodiku Ekotoxy Jak na spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny


Vznik článku byl podpořen v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).

Partneři projektu: 

       

Video k projektu Kosteliska – obnova nivních biotopů

Projekt Kosteliska – obnova nivních biotopů, který je financovaný z Norských fondů, se pomalu chýlí ke konci. Pojďte si připomenout některé momenty v krátkém filmu a podívat se na místa, o které jsme společně začali pečovat před čtyřmi lety. Continue reading „Video k projektu Kosteliska – obnova nivních biotopů“

Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2024

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky některých nových účastníků akademie v roce 2024. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.

 


Aleš, 23 let, Plzeňsko

Vztah k přírodě mám odjakživa, ale k ptákům jako takovým jsem se dostal až na vysoké škole, kde jsem vystudoval myslivost, která je také mým koníčkem. V rámci studia jsem v roce 2022 absolvoval terénní cvičení, jehož náplní bylo kroužkování ptáků. K tomu se postupně začaly přidávat další akce jako Vítání ptačího zpěvu nebo kroužkování sov, na které jsem se dostal díky kamarádovi, dnes již licencovanému kroužkovateli. Kromě kroužkování jsem se také začal aktivně věnovat birdingu, a tak jsem se rozhodl přidat do Ornitoakademie s vidinou toho, že se dostanu na akce, na které bych se normálně nedostal a seznámím se s lidmi, co mají podobné zájmy a rozumí dané problematice. Doufám, že se budu v tomto odvětví víc a víc rozvíjet.


Antonín, 18 let, Ústecko

Vztah k přírodě byl ve mně mými rodiči budován již velmi brzy. Prošel jsem si zoologickou školou v Ústí n. L. již během druhého stupně základní školy, kde jsem se leccos dozvěděl. Opravdovou vášeň k přírodě jsem však nalezl až během covidové pandemie, kdy jakákoliv chvíle venku byla pro mě naplňující. Ptákům jsem se začal věnovat již od počátku fotograficky a postupem času bych se rád propracoval i k některým ochranářským projektům. Letošní rok jsem se věnoval monitoringu sýčků v Ústí n. L. a dále se mi podařilo zvítězit v kategorii fotografické soutěže CZECH NATURE PHOTO Junior 2024. V budoucnu bych se chtěl věnovat ochraně přírody profesně.


Václav, 17 let, Blanensko

K ptákům jsem se dostal docela náhodou. Během karantény na mě na YouTube vyskočilo video o budkách pro sýkorky, a protože jsem se nudil, pár jsem jich dokonce vyrobil. Začal jsem se sýkorky učit, poznávat a trávit stále více času jejich pozorováním. Postupně jsem se zúčastnil prvních ornitologických akcí, poznal několik ornitologů a zapojil se do místní ochrany přírody. Na ptácích mě nejvíce baví, že dovedou kdykoliv a kdekoliv překvapit. Budoucnost si nechávám otevřenou – rád bych se jako amatérský ornitolog zapojil do monitorovacích i ochranářských projektů v okolí, nebo sdílel radost z jejich pozorování prostřednictvím pořádání akcí pro veřejnost.


Kuba, 18 let, Domažlicko

Život na malebném Chodsku mne odmalička vedl k zájmu o dění kolem. Fascinace prehistorickými dinosaury se postupně přetavila v nemenší zaujetí dinosaury současnými – ptáky. Záhy po nástupu na gymnázium přišly různé přírodovědné soutěže, ruku v ruce doprovázené poznáním spousty podobně zapálených přátel, jež se stalo zlomovým okamžikem. Dnes biologií vyplňuji většinu svého volného (i nevolného) času, nicméně ptáci mi stále zůstávají nejbližší – zbožňuji lelky, z pěvců nedám dopustit na lejskovité. Posledních pár let jako pomocník na rozličných akcích nahlížím do kroužkovatelského světa, který shledávám možností aktivně přispět k našemu poznání, jakož i s ním nutně spřažené ochraně ptáků. K těmto cílům bych rád směřoval i svá budoucí studia.


Anežka, 18 let, Praha

Příroda mě zajímala již odmalička, nejprve mě bavily kytičky, pak brouci a nakonec jsem se dostala k ptákům, a u těch už to zůstalo. Ve třinácti letech jsem absolvovala první ročník Kurzu určování ptáků od ČSO, a díky tomu jsem se začala ornitologii věnovat naplno. Časem jsem se začala zapojovat do různých projektů, jako je například sčítání vodních ptáků, ptačí hodinka… Po nějaké době jsem se dostala ke kroužkování, nejprve jsem pomáhala na Acrocephalu na Řežabinci. Teď pomáhám na projektech CES, Sylvie a RAS. Do budoucna bych si chtěla udělat kroužkovací licenci.

 


Jaroslav, 22 let, Strakonicko a Šumava

Ptáci a příroda obecně jsou mojí vášní od dětství. Zprvu mě zajímali spíše brouci a všichni bezobratlí. Když jsme si domu v mých šesti letech pořídili andulku, bylo jasno. Od té doby se ptákům snažím věnovat naplno. Chodím za nimi do přírody, občas se účastním odchytů a mám ve svém chovu řadu druhů hlavně jihoamerických papoušků, ale i dalších. Tento koníček mi napomohl i při výběru školy. Momentálně studuji biologii na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Zde se v rámci své bakalářské práce zabývám antipredačním chováním ťuhýka obecného. Ptákům se chci takto věnovat i nadále.


Anna, 15 let, Přeloučsko a Pálava

Už odmala jsem tíhla k přírodě. Fascinovalo mě sledovat každodenní život jejích obyvatel a postupem času začala z širokého zájmu vybočovat právě ornitologie. Velkým vzorem, stejně jako pro mnoho dalších přírodovědců, mi byl David Attenborough. Jeho dechberoucí a obdivuhodné dokumenty mě utvrdily v tom, že bych chtěla v budoucnu přírodě co nejvíce pomáhat a chránit její křehkost. V té době, v roce 2020, se také stalo mým snem jednou pracovat v pražské zoologické zahradě, což mi vydrželo až doposud. Účastním se nejrůznějších biologických soutěží, juniorské vědecké konference na Univerzitě Karlově, soutěže Fotím v Zoo Praha nebo Nature photo. Právě focení přírody je mojí další velkou zálibou. Zadávám na faunistické databáze Avif a Ebird. Mojí nejoblíbenější skupinou jsou ťuhýci a vrubozobí. Srdcovou lokalitou pak Pálava a sever ostrova Mallorca.


Lída, 21 let, Českolipsko

Už od dětství mě bavilo pozorovat ptáky, ať už to bylo v lese nebo ve městě. Vždy mě něčím fascinovali. Můj zájem o ně se ještě víc prohloubil, když jsem během své maturitní práce sledovala jejich život u Manušických rybníků. Stala jsem se tedy členkou ČSO a začala chodit na různé akce, abych se toho o nich co nejvíce dozvěděla. Nyní začínám pracovat na své bakalářské práci, ve které se zaměřuji na ptačí druhy na Českolipsku. A jsem rozhodnutá, že se svým zájmem budu pokračovat dál. A třeba se mi někdy podaří získat kroužkovací licenci, abych mohla přispět k nějakému výzkumu a věnovat se ptákům víc profesně.


Lucie, 24 let, Plzeňsko

Přírodu jsem doslova opěvovala celý svůj život, a to hlavně skrze country a folkovou hudbu, která je mou největší vášní. V těchto písních se často objevují motivy přírody a toulání po lesích. Sama jsem se v lesích toulala, co si pamatuji, a kromě mě v nich zpívali i jiní tvorové… trochu opeřenější, kterým dodnes závidím výšky, které vidí. Konkrétně k ornitologii mě dovedla až vysoká škola, kde jsem se do ní zamilovala a absolvovala snad všechny možné předměty, které se jí dotýkaly. V rámci své bakalářské práce jsem se naplno ponořila do zájmu o bahňáky. Věnovala jsem se v ní hnízdění sluky lesní a načetla snad všechny dostupné články. Teď mám po vysoké, a v tuto chvíli je mým snem najít si práci, ve které bych mohla tento svůj zájem rozvíjet, a tu práci díky tomu milovat.


Petra, 16 let, Olomoucko

K přírodě mám blízký vztah již od dětství a vždy jsem si ráda hrála se slepicemi svých prarodičů. Do volně žijících opeřenců jsem se zamilovala, když mi bylo sedm let a doma jsem objevila starý atlas ptáků. Začala jsem se o ně intenzivně zajímat, pročítat knížky a navštěvovat akce ČSO pro veřejnost. Můj zájem trvá dodnes, velkou podporou jsou pro mě mí rodiče, ornitoložka Kateřina Ševčíková a další nadšení lidé. Ze všeho nejraději se toulám přírodou a pozoruji život kolem sebe, o ptácích také čtu, píšu, kreslím je a momentálně pracuji na výzkumu jejich kolizí se skly. Několikrát jsem se zúčastnila akce Acrocephalus a dělám instruktorku v přírodovědném kroužku v DDM Olomouc, kam jsem předtím sama chodila. Baví mě také soutěže a soustředění zaměřená na biologii. V budoucnu bych se ráda věnovala terénnímu výzkumu, ochraně přírody a popularizaci vědy, ať už profesně či volnočasově. Chtěla bych také získat kroužkovací licenci.


Natalie Emma, 23 let, Praha

Jsem studentka anglistiky a psychologie, ornitologie je pro mne spíše, ačkoliv velmi důležitý, koníček. Hodně mě baví o ptácích číst – miluji knihy Jennifer Ackermanové, Ptačí svět, atlasy&příručky. Ptáky pozoruji všude např. v okolí chalupy a parcích. Stále přivádím své přátele k šílenství, když je přerušuji, abych mohla určit a vypozorovat každý hlas, co se ozve. Nejvíc mám asi ráda krkavcovité, protože obdivuji jejich chytrost a hravost. V budoucnosti bych se ráda dále ptákům věnovala ještě více, možná skrze dobrovolničení, nebo pomocí s propagací. Také se ráda věnuji “ptákům v kultuře” – na univerzitě jsem zkoumala, jak vnímali ptáky Anglosasové.


Nela, 26 let, Praha

Ptáky jsem byla nadšená už od dětství. Pamatuji si svůj první ptačí atlas, a jak jsem pozorovala a určovala ptáky na krmítku spolu se svým taťkou. Na nějaký čas vystřídalo můj zájem o ptáky jezdectví, ale vrátila jsem se k této zálibě na konci studia gymnázia, kdy jsem přemýšlela o přihláškách na vysokou školu a bylo mi jasné, že ornitologie má v mém srdci své permanentní místo. Cenné zkušenosti s opeřenci jsem například získala během praxí v zoologických zahradách, o několika sezónách v záchranné stanici či během stáže na Kanárských ostrovech. K získání kroužkovatelské licence jsem se rozhodla po dobrovolničení v Polsku během tzv. „Operation Baltic“, kde jsem objevila svou zálibu mimo jiné v mořských ptácích a bahňácích. Po čas studií na České zemědělské univerzitě v Praze, kde jsem vystudovala obor Zájmové chovy, jsem tíhla taktéž k exotických ptačím sousedům. V závěrečných pracích jsem se věnovala nelegálnímu obchodu s indonéskými pěvci prostřednictvím sociálních médií a v budoucnu bych ráda zůstala v akademických kruzích a věnovala se výzkumu a ochraně přírody. Velký smysl také vidím v pořádání vzdělávacích akcí a rozšiřování osvěty o opeřencích, jejich ochraně a palčivých problémech dnešní doby. Ve svém volném čase se kromě jarabáků věnuji také například entomologii či teraristice.


Honza, 19 let, Rokycansko

K přírodě obecně, a dá-li se říct k biologii, jsem se dostal už jako opravdu malý. Nikdy jsem si nehrál s auty a nikdy jsem se nezajímal o stejné věci, jako ostatní kluci, které jsem jako dítě znal. Už od primy dělám každý rok Biologickou olympiádu, stejně jako další přírodovědné soutěže. K ornitologii jsem se dostal nejspíš tak nějak pozvolnou specializací a možná i částečně kvůli své další zálibě, kterou je chovatelství. Dlouho před nástupem na gymnázium jsem už začal chovat ptáky. Začal jsem s různými kachnami a časem jsem přešel k bažantům, kteří se stali mou srdeční záležitostí. Často se tato moje obliba setkává s nepochopením, ale mým snad nejmilejším řádem jsou hrabaví. Ornitologii bych se rád věnoval i profesně, ale předně bych jí chtěl věnovat víc času (a hlavně na ní mít víc času).


Štěpán, 22 let, Praha

Příroda mě fascinuje už odmalička. K ornitologii jsem si našel cestu už na základce, při výpravách do přírody s kamarády a na skautu. Vystudoval jsem Biologii a Ekologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a dál pokračuji ekologií na „Karlovce“. Nejvíce mě baví pozorovat soužití ptáků s člověkem a celkově se zajímám o etologii. Té jsem se také věnoval ve své bakalářce. Rád bych se v dalším výzkumu na diplomku věnoval hlavně ochraně ptáků. Chtěl bych se zaměřit na ptáky zemědělské krajiny, kteří jsou v důsledku intenzivního a bezohledného zemědělství nejvíce ohrožení.

 


Matylda, 15 let, Kutnohorsko

Už od malička mě baví pozorovat přírodu, ale nejvíce mě na ní zajímají ptáci. Ráda chodím ven a u toho je sleduji a zkoumám, jak se chovají. Svoje znalosti o nich prohlubuji na různých přírodovědně zaměřených akcích, v akademii a při kroužkováních. Momentálně studuji Expediční střední Scioškolu. Ptákům a přírodě bych se chtěla věnovat i v budoucnu.

Připravili jsme ptačí park Malá Lipová na novou sezónu

V sobotu 16. března 2024 strávili členové a příznivci Moravského ornitologického spolku pracovní dopoledne v ptačím parku Malá Lipová v bývalé pískovně mezi Olomoucí a Přerovem. Cílem bylo připravit park na další sezónu. Je domovem zajímavé druhy fauny a flóry s cílovými druhy vlhou pestrou a břehulí říční. Čtyřicítka dobrovolníků vyčistila ptačí park od odpadků, umístila k posezení návštěvníků dřevěné lavičky, vyklestila náletové dřeviny, spálila starou trávu a umístila zábrany, které vlhám a břehulím zajistí klidné hnízdění v osluněné stěně pískovny. Continue reading „Připravili jsme ptačí park Malá Lipová na novou sezónu“

Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku

Přes 180 vědců a 21 nevládních organizací v otevřeném dopise ministrovi zemědělství Marku Výbornému vyjádřilo znepokojení nad oslabováním základních ekologických podmínek v rámci dotací ze Společné zemědělské politiky EU. [1] Ty měly podpořit adaptaci krajiny na klimatické změny, zlepšit péči o půdu a zvrátit úbytek biodiverzity. Po výjimkách pro tento rok přišla v pátek Evropská komise s radikálním  návrhem oslabení podmínek pro další roky, který budou řešit ministři členských států 26. března. [2] Ministr Výborný se vyjádřil, že podporuje výjimky i do dalších let. [3] Jedná se o opatření, jako je tvorba přírodních a stabilizačních ploch, základní střídání plodin nebo minimální pokryv půdy. [4] Vědci a nevládní organizace žádají, aby ministr tato opatření naopak hájil.  Continue reading „Neoslabujte ekologická opatření v zemědělských dotacích, vyzýváme ministra zemědělství“

Martin Šálek byl uveden do světové síně slávy sovařů za dlouhodobé úsilí při záchraně sýčka

Světová síň slávy sovařů (World Owl Hall of Fame) má od letošního roku zástupce i v Česku – Martin Šálek získal na Mezinárodním festivalu sov v USA ocenění za dlouhodobé úsilí při záchraně sýčka obecného. I během festivalu byla vyzdvihuta komplexnost českých ochránců sýčků, která sahá od výzkumu, přes aplikovanou ochranu, až po práci s veřejností. A přesně o tom byla i hlavní přednáška Martina Šálka v rámci tohoto festivalu (International Festival of Owls), který probíhal 1.–3. března v Houstonu v americkém státě Minnesota.

Continue reading „Martin Šálek byl uveden do světové síně slávy sovařů za dlouhodobé úsilí při záchraně sýčka“

V Praze bude mezinárodní setkání mladých ornitologů

Od 22. do 24. března bude v Praze probíhat čtvrtý ročník mezinárodního setkání mladých ornitologů EOU Fledglings Meeting. Jedním z partnerů akce je Česká společnost ornitologická. Akce se uskuteční v prostorách Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. 
Continue reading „V Praze bude mezinárodní setkání mladých ornitologů“

Víme, kdo v únoru dobyl nejvíce čtverců při mapování rehků!

Velmi nás těší, že jste ani v únoru v mapování rehků v zimě nepolevili. Počet mapovatelů zimního výskytu rehků domácích v Česku se v únoru vyšplhal na 304. I když je to nejméně za tři měsíce mapování, což se dalo vzhledem k postupně ubývajícím rehkům očekávat, přesto to považujeme za úspěch. Vždyť v únoru loňského roku údaje o pozorování rehka domácího zadalo nepoměrně méně lidí – 45! Do databáze Avif na www.birds.cz jste v únoru zadali 451 pozorování. Poprvé za letošní zimu byl počet vašich vycházek s rehkem nižší (127 čtverců) než bez rehka (128) – nicméně rozdíl činí pouhý jeden čtverec.

Foto: Nina Babicová

Heslo Rehci v zimě při zadávání údajů na Avif uvedlo do poznámky 124 mapovatelů.

Nejúspěšnější dobyvatelé čtverců, tzn. ti, kdo jako první v daném čtverci zadali vycházku s pozitivním nebo negativním pozorováním rehka domácího ve vhodném prostředí a jejichž vycházka trvala alespoň 15 minut, získávají slíbené odměny.

  1. místo: Jiří Polák 17 dobytých čtverců

Jakub Handschuh* 16 dobytých čtverců

Alena Jechumtál Skálová* 13 dobytých čtverců

  1. místo: Jitka Nedbalová 10 dobytých čtverců

Jaroslav Zaňát* 10 dobytých čtverců

Marek Brabec* 9 dobytých čtverců

Petr Procházka* 9 dobytých čtverců

  1. místo: Marek Brýdl 8 dobytých čtverců

* Ze soutěže o ceny jsou vyřazeni organizátoři kampaně, zaměstnanci ČSO a již dříve ocenění mapovatelé, nebo ti, kdo nevyplnili poznámku Rehci v zimě.

Výsledky mapování v rámci kampaně Rehci v zimě v únoru 2023; viz také mapa: Rehci v zimě | Projekt České společnosti ornitologické (birdlife.cz)

Počet mapovatelů Počet dobytých čtverců
1 17
1 16
1 13
2 10
2 9
1 8
1 6
1 5
2 4
6 3
17 2
88 1
124

Celkovým vítězem letošního mapování rehků v zimě se stává Jakub Handschuh, který dobyl 51 čtverců (ne však jedinečných – v následujících měsících jste se mohli vracet na již navštívené čtverce a bylo to i žádoucí), přičemž jeho úsilí bylo po celé tři měsíce konstantní. Získává tak hlavní cenu v soutěži – Atlas hnízdního rozšíření ptáků ČR a tašku plnou dobrot od firmy ProBio. Těsně za ním se pak umístila Alena Jechumtál Skálová. V tabulce níže se můžete podívat, jak se jednotlivým mapovatelům dařilo dobývat čtverce v průběhu celé akce. Gratulujeme a děkujeme za vaše nasazení!

jméno XII I II celkem
Jakub Handschuh 16 19 16 51
Alena Jechumtál Skálová 15 14 13 42
Marek Brabec 16 9 25
Kateřina Mrhačová 8 5 5 18
Filip Petřík 8 5 5 18
Jiří Polák 17 17
Petr Procházka 7 9 16
Jakub Vlček 11 11
Lenka Cehelská 10 10
Jaroslav Zaňát 10 10
Jitka Nedbalová 10 10

Stejně jako v loňské zimě jsme i letos v průběhu tří sledovaných měsíců pozorovali pokles počtu zimujících rehků domácích na našem území. Oproti prosinci jsme tak v únoru v Česku rehky společně zastihli jen v polovině čtverců. Poprvé za letošní zimu se tak vyrovnal počet čtverců s rehkem a bez rehka.

Chtěli bychom všem mapovatelům poděkovat, že přes klesající počty rehků vytrvali! Údaje, které jsme díky vám získali, zpracujeme a do konce letošního roku si o nich budete moci přečíst v časopise Ptačí svět i na webu.

Tým kampaně Rehci v zimě

 

 

Vyjádření ředitele ČSO k dopisu o údajné nevhodnosti budek v Zelené domácnosti

Do kanceláře ČSO nám přišel dopis, ve kterém pisatelé (podepsaní jako ochránci zvířat) píší o údajné nevhodnosti až nebezpečí budek pro ptáky v e-shopu ČSO Zelená domácnost. Zveřejňujeme odpověď ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka. Continue reading „Vyjádření ředitele ČSO k dopisu o údajné nevhodnosti budek v Zelené domácnosti“

hříbě

Na Mnišských loukách se narodilo hříbě exmoorského pony

V ptačím parku Mnišské louky u České Lípy se 11. března narodilo hříbě exmoorského pony, je to samička. Jde o částečně předpokládaný, ale i tak překvapivý, přírůstek do pětičlenného stáda klisen, které je v parku od loňského prosince. Spásáním a sešlapáváním podmáčených luk přispívají k jejich pestrosti a k tomu, aby se na tu dařilo ptákům a dalším živočichům i vzácným rostlinám. Continue reading „Na Mnišských loukách se narodilo hříbě exmoorského pony“

Čápům bílým začala sezóna. Letošní rok je navíc ve znamení velkých čapích sčítání 

Mimořádně teplý únor a slunečné březnové dny uspíšily návrat některých ptačích druhů, čápy bílé nevyjímaje. Česká společnost ornitologická (ČSO) aktuálně ví o více než 80 obsazených hnízdech čápů a očekává, že blížící se teplé a slunečné počasí jejich přílet ještě urychlí. Mapu čapích hnízd lze nalézt na stránce www.birdlife.cz/capi.

Tisková zpráva ke stažení.docx
Continue reading „Čápům bílým začala sezóna. Letošní rok je navíc ve znamení velkých čapích sčítání „

ČSO zve na webinář o praktických zkušenostech s krajinnými prvky

Česká společnost ornitologická a EKOTOXA s.r.o. pořádají webinář o krajinných prvcích, který proběhne 14. března 2024 od 18 hodin.  Krajinné prvky se do české krajiny vrací ve stále větší míře. Ne vždy jsou však vytvářeny vhodným způsobem. Na webináři se dozvíte, na co dbát při přípravě, realizaci a následné péči, aby krajinné prvky vzkvétaly a plnily své funkce pro přírodu i lidskou společnost. Přednášky a diskuse praktických zkušeností jsou určeny především vlastníkům půdy, zemědělcům, zastupitelům obcí, místním akčním skupinám a neziskovým organizacím. Přihlásit se mohou i zájemci o ochranu krajiny a její adaptaci na klimatickou změnu z řad veřejnosti, a to do 14. 3. Účast je zdarma.

Narůstající zájem o krajinné prvky a jejich navracení do krajiny je potěšujícím trendem posledních let. Nadšení s sebou ale může přinášet i nejrůznější úskalí nejen pro ty, kdo se do obnovy a vytváření pustí, ale často i pro krajinu samotnou. Bohužel se v poslední době setkáváme i s bezmyšlenkovitým sázením stromů na místa, kde se stromy nehodí nebo nemají příliš  šancí na přežití. Častým problémem je i zanedbání následné péče, kdy přijdou vniveč měsíce příprav, investované peníze i nadšení těch, kdo se příprav a výsadeb zúčastnili. V případě realizace mokřadu zase může více škody než užitku způsobit neznalost hydrogeologických podmínek dané lokality,” přibližuje František Jurečka z Centra pro životní prostředí a hodnocení krajiny EKOTOXA.

Realizované mokřady v Hovoranech na Hodonínsku. Foto: EKOTOXA

Na webináři proto chceme zájemce o návrat krajinných prvků do krajiny seznámit s kroky, jak se těmto problémům vyvarovat. Oslovit chceme zejména vlastníky půdy, zemědělce, zastupitele obcí, místní akční skupiny a neziskové organizace, a další, kteří takto mohou pomoci tvořit odolnou a pestrou krajinu.

Zkušenosti s retencí vody v krajině budou sdílet Petr Fučík z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Jaroslav Kršňák, vedoucí projektant se zaměřením na různé druhy kořenových čistíren odpadních vod (JAMI Projekt). Zdeňka Flousková, členka rady Okrašlovacího spolku ve Vrchlabí nás seznámí s tím, na co si dát pozor při výsadbách v krajině.

Přiblížíme také zkušenosti, jak může fungovat spoluprace mezi jednotlivými aktéry, kterých se krajinotvorná opatření týkají. Spolupráce bývá podceňována kvůli často náročné komunikaci, přitom je ale zásadní pro zdárnou přípravu, realizaci, a hlavně životnost krajinných prvků. Díky projektu Cesta ke zdravější zemědělské krajině můžeme čerpat z dlouholetých zkušeností našich německých kolegů a zkoušet rozvíjet spolupráci mezi hlavními hybateli změn v krajině, tedy ochránci přírody, myslivci, zemědělci nebo zástupci místních samospráv. Na Nechanicku (okr. Hradec Králové) se díky zapojení těchto skupin a širší veřejnosti povedlo vysadit biokoridor v poli a začít připravovat obnovu mokřadu,” zdůrazňuje Veronika Chvátalová (externí spolupracovnice ČSO).

Výsadba biokoridoru u Hrádku na Nechanicku. Foto: Michaela Kadavá (ČSO)

V rámci projektu pořádáme kulaté stoly v mikroregionu Hrušovanska na jižní Moravě, kde diskutujeme ohrožení krajiny a možnosti její nápravy na základě odborných podkladů a zkušeností místních obyvatel. Díky úspěšným vyjednáváním se nám povedlo společně vysadit stromořadí podél obnovené polní cesty. V současné době připravujeme protierozní opatření,” doplňuje František Jurečka ze společnosti EKOTOXA s.r.o.

K nalezení shody na podobě realizace krajinotvorných opatření je klíčové vzájemné pochopení bariér a motivací všech zúčastněných. Právě ty na straně zemědělců představí Tamara Meierová, externí spolupracovnice ČSO.

Informace k akci a přihláška je dostupná na webu: https://www.birdlife.cz/webinar-krajinne-prvky/.

Kontakt: 

Veronika Chvátalová

Email: everonika.ch@gmail.com

Tel: +420 608 868 629


Konání webináře bylo podpořeno ze zdrojů Německé spolkové nadace pro životní prostředí (DBU).

 

Partneři projektu:

          

 

I letos hledáme rybníky pro ptáky

V loňském roce, v rámci kampaně Pták roku 2023 jsme připravili doprovodnou aktivitu, pomocí níž jsme lákali do přírody a vyzývali k procházkám kolem vodních ploch. Cílem bylo najít rybníky pro poláka velkého, který byl loňským ptákem roku. Potěšilo nás, že se zapojilo téměř 100 dobrovolníků a ze získaných dat se podařilo zjistit zajímavé výsledky (viz Vaše výpravy za ptákem roku, Ptačí svět 2023/4, str. 30). Ukázalo se, že přítomnost poláka lze chápat jako ukazatel ptačí diverzity – na vodních plochách s polákem byl vyšší počet dalších vodních ptáků. Continue reading „I letos hledáme rybníky pro ptáky“

Otrava orlů na Příbramsku: psí jednotka ČSO dohledala další mrtvá zvířata

Policie na Příbramsku se od čtvrtka 22. února zabývá případem otrav dravců a dalších volně žijících živočichů u obce Jesenice. Ve čtvrtek tu byli nalezeni dva orli mořští a liška. V pátek 23. února policie na místo přivolala psovodku České společnosti ornitologické (ČSO) Kláru Hlubockou, která se dvěma psy dohledala v terénu ještě další mrtvé dravce a šelmy s podezřením na otravu. Kriminalisté případ vyšetřují jako trestný čin a žádají veřejnost, aby podala svědectví na telefon 974 879 536 v případě, že má další informace o otravách a návnadách v této lokalitě.
Tisková zpráva ke stažení.docx
Continue reading „Otrava orlů na Příbramsku: psí jednotka ČSO dohledala další mrtvá zvířata“

Výzva organizátorům Vítání ptačího zpěvu

Vážení spolupracovníci, organizátoři akcí pro veřejnost,

není to dlouho, co skončily zimní vycházky (na webu najdete fotoreportáž z proběhlých akcí). Za jejich přípravu všem ještě jednou děkujeme!  Na dveře nám ale již klepe jaro a s ním i Vítání ptačího zpěvu.

Letos připadá Vítání ptačího zpěvu na víkend 4. – 5. května. Vítání probíhá již od roku 1992 a navazuje na tradici založenou v roce 1983 v Birminghamu, která se váže k první květnové neděli. Proto budeme rádi za plánování akcí co nejblíže k tomuto víkendu.

Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory přes google formulář nejpozději do 24. března. Přehled vycházek najdete v dubnu na webu ČSO. Organizátorům zašleme materiály a pokyny pro organizaci Vítání.

VPZ 2024, foto Miloslav Anderle

Budeme rádi i za nové akce, zvláště na Vysočině a v Podkrušnohoří. Pokud byste měli zájem rozšířit řady dobrovolníků pořádajících Vítání ptačího zpěvu, neváhejte nás kontaktovat, nejlépe na dobruska@birdlife.cz.

A jak zaslat zpětnou vazbu o proběhlé akci?

Seznam druhů pozorovaných během vycházky zadejte prosím do Avifu s poznámkou k vycházce „VPZ 2024“, informaci o počtech účastníků, zajímavých druzích a dalších detailech pak přes google formulář. Pár fotek do fotoreportáže spolu se sebranými novými kontakty účastníků (bude zaslána prezenční listina) mi prosím zasílejte přímo na e-mail dobruska@birdlife.cz.

Předem děkujeme za vaše nadšení a čas, který věnujete přiblížení ptačího světa veřejnosti a osvětě jejich ochrany!

Gabriela Dobruská

Fotoreportáž z vycházek ke Světovému dni mokřadů 2024

Na přelomu ledna a února jsme si společně připomněli Světový den mokřadů. Při této příležitosti připravili dobrovolníci České společnosti ornitologické 26 vycházek za vodními ptáky ve svém okolí. Zatažené, ale jinak přívětivé počasí o hlavním termínu a přítomnost mnoha zajímavých severských druhů přitáhla k vodním plochám více než 800 návštěvníků. Zde čekaly krásné zážitky z pozorování ptáků, nejen zimních hostů (např. morčáků malých, hoholů, hvízdáků, tisíců hus), ale třeba i potápek roháčů, skorců, ledňáčků nebo konipasů horských. O tyto zážitky se s vámi rádi podělíme ve fotogalerii, kde můžete rovněž načerpat atmosféru jednotlivých akcí.

Děkujeme všem organizátorům za čas, který věnovali přiblížení světa mokřadních ptáků návštěvníkům!

V centru Prahy se během vycházky podařilo odečíst několik odečítacích kroužků racků. Po jejich nahlášení na Kroužkovací stanici Národního muzea jsme se dozvěděli, že kroužkovaní ptáci byli:

Racek chechtavý –  kroužkován 24. 1. 2016 u Záhřebu v roce 2016, 6. 12. 2016 odečten v Praze na Klárově, od té doby každoročně zimuje (pravidelně odečítán) v Praze na Vltavě
Racek chechtavý –  kroužkován 14.  2. 2017 u Antwerp v Belgii, u nás odečten poprvé
Racek chechtavý –  kroužkován 24. 1. 2016 v centru Prahy, od roku 2021 pravidelně odečítán v centru Prahy
Racek bouřní – kroužkován 23. 7. 2023 jako mládě v Polsku (Wyszogród, Mazowieckie)

 

Pražské vycházky byly podpořeny hlavním městem Prahou v rámci projektu Za ptáky Prahy.
husy velké na JL 2023. Jaroslav Kafíčko Petráň

Tůně na Josefovských loukách hýří životem. Nový ptačník předčil očekávání

Významný nárůst v početnosti mokřadních ptáků, obojživelníků a vážek i rozloze cenných rostlinných společenstev zaznamenala Česká společnost ornitologická (ČSO) po vytvoření tříhektarového mokřadu v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. Novou soustavu tůní a ostrůvků tu ornitologové vytvářeli téměř dva roky, ve třetím roce vyhodnotili její přínos a výsledky byly nad jejich očekávání. Zaznamenali nejenom velký nárůst v počtu pozorovaných druhů, ale především tu mnohé z nich úspěšně vyvádějí mláďata, což je nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti projektu. Na 9. března ČSO připravuje jeho slavnostní zakončení s exkurzí a prohlídkou nových tůní.

Tisková zpráva ke stažení.docx

Continue reading „Tůně na Josefovských loukách hýří životem. Nový ptačník předčil očekávání“

Velký den pro přírodu. Evropský parlament schválil Nařízení na obnovu přírody

Společná tisková zpráva Arniky, Beleca, České společnosti ornitologické, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA, STUŽ a WWF 

Evropský parlament dnes pohodlnou většinou (329 pro/275 proti) schválil definitivní podobu Nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law). Právní normu ještě musí schválit členské státy, to se však již považuje spíše za formalitu. Příprava plánů, které mají zajistit obnovu významných ekosystémů včetně řek, lesů, zeleně ve městech a zemědělské krajiny, se tak v členských zemích může rozběhnout naplno.

Continue reading „Velký den pro přírodu. Evropský parlament schválil Nařízení na obnovu přírody“