//Z titulní strany zbrusu nového čísla se na nás upřeně dívá jeden z nejroztomilejších druhů naší avifauny – kulíšek nejmenší. Uvnitř se dozvíme, jak se zapojit do letošního mezinárodního sčítání čápů černých a bílých, kolika let se dožívají naši ptáci, co způsobuje deformace zobáků a zda s nimi mohou ptáci žít nebo třeba jak poznat v terénu naše polní hrabavé. Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 2/2024“
//V ptačím parku Mnišské louky u České Lípy letos proběhne revitalizace staré rákosiny v jednom ze dvou bývalých odkališť čistírny odpadních vod (ČOV), jejichž činnost skončila před 30 lety. Přibližně hektarovou plochu tohoto odkaliště tvoří degradovaný porost rákosu, který již postupně v některých místech zarůstá keřovými vrbami, z nichž některé byly odstraněny při jarní brigádě pro veřejnost. Cílem revitalizace je zmlazení a obnovení rákosových porostů, ale především zlepšení vodního režimu vybudováním mělké a členité tůně o rozloze 800 m2. Samotná vodní plocha bude v průběhu roku nepochybně kolísat. Veškeré zmíněné aktivity cílí na podporu rákosinných druhů ptáků, především pak na slavíka modráčka středoevropského či chřástala vodního. Z opatření ale budou těžit i běžnější druhy, například strnad rákosní, rákosník obecný či rákosník proužkovaný. Continue reading „Začali jsme s revitalizací odkaliště v ptačím parku Mnišské louky“
//
Praha, 6. května 2024 – Společnost Porsche Česká republika zapůjčila zástupcům České společnosti ornitologické (ČSO) dva pick-upy Volkswagen Amarok a v rámci nově navázaného partnerství se bude se svými zaměstnanci podílet na ochraně volně žijících ptáků v ptačích parcích Josefovské louky u Jaroměře a Kosteliska u Dubňan. Tento krok je součástí nové strategie společnosti Porsche Česká republika v oblasti společenské odpovědnosti (CSR).
Porsche Česká republika rozšiřuje své aktivity v oblasti společenské odpovědnosti. V nově navázaném partnerství s Českou společností ornitologickou (ČSO) bude spolu se svými zaměstnanci podporovat ochranu volně žijících ptáků. Prvním krokem jsou „dva Amaroky na dva roky“: Dva nové pick-upy Volkswagen Amarok s elegantními polepy, které znázorňují spolupráci na rozvoji ptačích parků, poslouží zaměstnancům ČSO k ještě efektivnější péči o chráněná území ve vlastnictví ČSO.
„Mám velkou radost, že můžeme našimi robustními a všestrannými pick-upy Amarok dlouhodobě podporovat mimořádně záslužnou činnost České společnosti ornitologické,“ říká Christoph Grün, jednatel společnosti Porsche Česká republika, a dodává: „Jeden Amarok bude sloužit v ptačím parku Josefovské louky, druhý v ptačím parku Kosteliska. Předáním klíčků od dvou Amaroků však naše spolupráce zdaleka nekončí. V rámci tradičních dobrovolnických dnů se budeme do údržby obou ptačích parků zapojovat také s týmem našich zaměstnanců.“
Zaměstnanci společnosti Porsche Česká republika již plánují minimálně dva dobrovolnické dny v ptačích parcích ČSO. Dobrovolníci budou ve svém volném čase pomáhat například s vyřezáváním náletových dřevin, sekáním invazních druhů rostlin či úpravou návštěvnických stezek. ČSO pak uspořádá pro zaměstnance společnosti Porsche Česká republika environmentálně zaměřené akce s přednáškami a názornými ukázkami kroužkování ptactva.
„Děkujeme Porsche Česká republika za zapůjčení dvou terénních vozů, díky kterým budeme moci zefektivnit naši ochranářskou práci. Věříme, že snadno zvládnou celoroční náročné podmínky, se kterými se v ptačích parcích denně potkáváme – od rozblácených cest po záplavy nebo sníh. Budou skvělými pomocníky při péči o divoké koně, pratury a uherský stepní skot, při převážení nářadí, materiálu na stavbu ohradníků, pozorovatelen a laviček či pro odvoz sena nebo vyřezaných větví. V neposlední řadě nám poslouží při reakcích na neočekávané urgentní události v parku,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Spolek Česká společnost ornitologická (ČSO) s tradicí sahající až do roku 1926 má v současnosti více než 7500 členů. Profesionální i amatérští ornitologové, zájemci o pozorování ptáků a milovníci přírody sdružení v ČSO usilují o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. ČSO zkoumá a ochrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích. ČSO je neziskovou organizací a českým partnerem největšího mezinárodního sdružení na ochranu ptáků BirdLife International. Více informací naleznete na birdlife.cz.
Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a na přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO plánuje do roku 2042 mít alespoň jeden plně funkční ptačí park v každém kraji Česka. Více o ptačích parcích ČSO na birdlife.cz/rezervace/.
Porsche Česká republika v oblasti společenské odpovědnosti (CSR) systematicky a dlouhodobě podporuje dobročinné projekty, jejichž cílem je přispívat k udržitelnému rozvoji a ke zlepšování životního prostředí i zkvalitňování života obyvatel v České republice. Největší dovozce automobilů do ČR se v rámci nové strategie CSR pro období od roku 2024 zaměřuje především na podporu seniorů prostřednictvím neziskové organizace SUE RYDER, zapojením do různých charitativních akcí reaguje na aktuální dění a ekologicky zaměřenými projekty, nově právě s ČSO, se aktivně podílí na zajištění budoucnosti pro veškerý život na naší planetě.
Porsche Česká republika se sídlem v Praze je importér značek Volkswagen, Audi, SEAT, Volkswagen Užitkové vozy a CUPRA pro Českou republiku a patří do společnosti Porsche Holding Salzburg, která má zastoupení v 22 zemích Evropy, jakož i v Chile, Kolumbii, Číně, Malajsii a Singapuru.
Kontakty pro média:
Porsche Česká republika s.r.o.
Korporátní komunikace
Jan Klíma
Tel.: +420 736 751 150
E-mail: jan.klima@accpr.cz
Česká společnost ornitologická
ředitel Zdeněk Vermouzek, 773 380 285, verm@birdlife.cz
vedoucí oddělení ochrany ptáků Martin Bacílek, 724 911 592, bacilek@birdlife.cz
Sledujte nás:
Facebook: facebook.com/PorscheCZ/
Twitter: twitter.com/PORSCHE_CR
http://facebook.com/birdlife.cz/
//
Milí členové,
opět po roce vás srdečně zveme na oblíbený víkend pro rodiny s dětmi, který společně strávíme v ptačí kůži a budeme se dívat na svět ptačíma očima. Tentokrát zaletíme na Karlovarsko, do kempu Relax v Teplé u Mariánských lázní. (Pro koho by to bylo příliš daleko, dá se prý v případě volné kapacity přímo s majitelem domluvit prodloužený víkend.)
Rádi byste vašim dětem přiblížili svět ptactva hravou formou a sami se rovněž dozvěděli něco nového nebo si zopakovali pozapomenuté? Také si myslíte, že v partě je to větší zábava a chybí vám společnost podobně „postižených“?
Pak jsou následující řádky určeny přesně pro vás!
Co je to za akci?
Víkendový pobyt plný her a poznání pro děti i dospělé. Čeká nás spousta her a soutěží, které nám přiblíží, jak ptáci žijí a co potřebují k životu. Těšit se můžete i na večery se zajímavým povídáním, trochu praktické ornitologie při kroužkování a noční výpravu do lesa.
Jak vypadala akce v minulém roce se můžete podívat ZDE.
Pro koho je akce určena?
Pro mamky, táty, ale i babičky, dědy, strýčky, tetičky… a jejich ratolesti – především pro ty ve věku 5 – 10 let, ale vítáni jsou samozřejmě i mladší a starší sourozenci, kteří si chtějí společně hrát a dozvědět se něco nového z ptačího světa.
Základní informace a podmínky:
Organizuje: Česká společnost ornitologická
Kontaktní osoba: Gabriela Dobruská, tel. 724 687 996, Email: vikend@birdlife.cz
Místo konání: kemp Relax v Teplé u Mariánských lázní
Termín:
Začátek: v pátek 6. 9. 2024, příjezd v odpoledních hodinách (mezi 17 – 18 hod.), začínáme večeří a po ní první částí programu
Konec : v neděli 8. 9. 2024 odpoledne (cca 15 hod)
V ceně zajištěno: Ubytování v chatičkách s plnou penzí (snídaně, oběd, večeře), povlečení, společné sociální zařízení, společenská místnost, a hlavně připravený pestrý program pro děti po celý víkend.
Doprava vlastní, místo pobytu znázorněno na mapě.
Cena za osobu:
Člen ČSO: dospělý 2 600,- Kč, dítě do 12 let 2 200,- Kč
Ostatní: dospělý 3 100,- Kč, dítě do 12 let 2 700,- Kč
SLEVA pro členy ČSO a děti členů je tedy 500 Kč/ osobu. Jelikož se jedná o členskou výhodu, mají členové ČSO v účasti na akci přednost.
Způsob platby:
– po přihlášení vám vystavíme fakturu, na které naleznete potřebné informace k platbě.
Pokud se akce po zaplacení nebudete moci zúčastnit a nepodaří se vám ani nám sehnat za vás náhradníky, bude vám vrácena ½ celkové ceny.
Program:
účast na programu dobrovolná
Čekají na vás ptačí tvořivé dílničky, ptačí pohádky a povídání pro děti i dospělé, hry a soutěže pro přemýšlivé i dovádivé. V sobotu vylétneme na celodenní výlet se spoustou zajímavých stanovišť. Nebude chybět ani přímé setkání s ptáky během ukázek odchytu a kroužkování ptáků.
Her a soutěží se účastní celá rodina!
Přihlášku najdete ZDE
Vyplňte, prosím, nejpozději do 31. 7. 2024
Pokud se rozmyslíte později, ptejte se na vikend@birdlife.cz.
Pozor! Počet míst je omezen. Pokud máte o akci zájem, neváhejte a přihlaste se co nejdříve!
Za Českou společnost ornitologickou se na Vás těší
Gábina Dobruská se svými kolegy a pomocníky
//V roce 2023 hnízdilo na jižní Moravě 251 párů rybáků obecných, z toho 82 hnízdilo na 4 nových betonových plovoucích ostrovech, které sem umístila Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO). Plovoucí ostrovy slouží vzácným rybákům jako náhradní stanoviště, jejichž přirozená hnízdiště v Česku mizí. V roce 2008, kdy jihomoravští ornitologové s praktickou ochranou rybáků začali, jich hnízdilo pouze 57. Většina párů přitom hnízdila na nevyhovujících ostrůvcích a s nízkou hnízdní úspěšností. Početnost tohoto ohroženého druhu se tak oproti roku 2008 zvýšila více jak čtyřnásobně. Continue reading „Betonové ostrovy pro rybáky: na jižní Moravě hnízdilo 82 párů“
//
V Česku zbývá zhruba posledních 100 párů sýčků obecných. Ochranáři z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologické obratlovců AV ČR (ÚBO AVČR) v uplynulých třech letech proto zintenzivnili ochranářské i popularizační aktivity v rámci projektu Zachraňme sýčka. Ten byl podpořený grantem z Norských fondů a naplňoval opatření identifikovaná jako nezbytná v Záchranném programu pro sýčka obecného. Program schválilo Ministerstvo životního prostředí a jeho cílem je zajištění životaschopné sýččí populace v Česku.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Zachraňme sýčka. Ornitologové završili tříletý projekt s cílem zabránit vyhynutí kriticky ohrožených sov“
//Rychlost, jakou se v ptačím parku Kosteliska obnovuje příroda, překvapila i ornitology, kteří park spravují. Desetihektarová část ptačího parku u Dubňan na Hodonínsku byla původně neprostupná a zarostlá invazním zlatobýlem, nyní je pestrá, různorodá a hostí mnoho druhů živočichů a rostlin včetně těch vzácných. Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické (ČSO) v ptačím parku díky tříletému projektu z Norských fondů nastartovala obnovu původních nivních biotopů pomocí tradičních metod, jako je pastva. Ta je zároveň nejefektivnější a trvale udržitelný nástroj péče o toto území.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Louky místo invazních rostlin. Díky pastvě skotu se do ptačího parku Kosteliska navrací druhová pestrost“
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Evropský parlament včera 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky. [1] Pro návrh hlasovala také většina českých vládních i opozičních europoslanců a europoslankyň. Ekologické organizace hodnotí rozhodnutí jako skandální a nešťastný krok, který z pohledu ochrany přírody a krajiny zemědělské dotace vrací alespoň o 10 let zpět a ohrožuje udržitelnost zemědělství v době sílících dopadů klimatické změny. Continue reading „Europoslanci a europoslankyně zatloukli další hřebík do rakve péče o přírodu a půdu v zemědělských dotacích“
//Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Evropský parlament bude ve středu 24. dubna [1] hlasovat o radikálním návrhu Evropské komise zásadně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz vyčleněných na dotace zemědělcům prostřednictvím Společné zemědělské politiky (SZP). Například zrušení podmínky vymezit plochy pro přírodu by umožnilo opět aplikovat pesticidy v rámci EU až na 9 milionech hektarů půdy [2], čímž se dále významně zhorší podmínky pro hmyz, ptáky nebo půdní organizmy. Pesticidům budou více vystaveni i venkovští obyvatelé. V ČR by pak šlo až o 330 tisíc hektarů, tedy o plochu Karlovarského kraje. [3] Návrh již podpořili ministři členských států včetně ministra zemědělství Marka Výborného. Continue reading „Plocha větší než Česko opět stříkaná pesticidy? Rozhodnou europoslanci“
//Právě v těchto dnech hnízdí na polích a loukách čejky chocholaté, kulíci říční a další bahňáci. Hrozí ale, že jejich hnízda skončí přejetá zemědělskou technikou. Čejčí hnízda přitom mohou být na poli třeba právě za Vašim domem. Čejky totiž hnízdí na většině území ČR, převážně v nížinaté zemědělské krajině. Ochránit hnízdo před jeho zničením spočívá v jeho dohledání, označení a následné domluvě s hospodařícím zemědělským subjektem.
Součástí efektivní ochrany je také každoroční sledování hnízdišť čejky chocholaté, která mohou být následně zařazena např. do dotačního titulu na její ochranu. Právě proto je důležité zadat do Avifu veškterá Vaše pozorování čejek chocholatých včetně doplňujících informací o stavu hnízdiště (prostředí, přítomnost vody ad.). Pozorování zadávejte jako běžné pozorování. Po vybrání čejky v seznamu druhů se objeví tlačítko pro zadání doplňkových informací k projektu. K jedné vycházce (seznamu) můžete zadat libovolný počet hnízdišť. U každého záznamu je ale nutné zvolit co nejpřesnější souřadnice, kde jste ptáky pozorovali. Pokud víte, že hnízdu hrozí nebezpečí přejetí (např. se nachází v oraništi nebo si nejste jisti, zda zemědělci do povláčeného pole nepojedou set), obraťte se na Michaelu Kadavou z ČSO (email: kadava@birdlife.cz) a domluvíme se, jak danou situaci řešit.
Pokud si nejste jistí, jak nejefektivněji čejkám pomoci, uspořádali jsme pro Vás terénní školení, kde si můžete ochranu hnízd v praxi vyzkoušet. První školení probíhají již tuto hnízdní sezonu. Další školení proběhnou na podzim, kde si ukážeme praktickou ochranu na umělých hnízdech.
První letošní akce proběhla ve středu 17. 4. 2024 v blízkosti Ptačí oblasti Komárov a další následující den v Hradci Králové. Z akce u Holic vznikla také reportáž, kterou mohli 19. 4. sledovat diváci České televize v Událostech (od 49:44 minuty) zde.
Další akce proběhne již tento čtvrtek 25. 4. ve středních Čechách u Lysé nad Labem. Sejdeme se od 16:30 v obci Ostrá na parkovišti u železnice zde. Společně se přesuneme na nedaleké pole, kde čejky hnízdí a pokusíme se dohledat a označit hnízda. S ohledem na omezenou kapacitu akce se prosím přihlašujte skrze tento formulář.
Praktickou ochranu hnízd čejek chocholatých podpořily v rámci dotačního řížení Královéhradecký kraj, Pardubický kraj a Středočeský kraj.
//Na mapě čapích hnízd se objevila první oranžová kolečka, značící první letošní čapí mláďata. Čápi na vajíčkách sedí okolo 33 dnů. Na svatého Řehoře (12. března) jsme zaznamenali již 80 obsazených hnízd. Je tedy možné, že některé páry tehdy již začínaly i snášet a inkubace jejich vajec se v těchto dnech bude blížit ke konci.
Zaznamenat takto malá mláďata není vůbec jednoduché. Pokud nám pohled do hnízda neposkytuje webkamera, můžeme na jejich přítomnost usuzovat pouze z chování – když například zastihneme rodiče přinášejícího potravu, kterou rozděluje pod sebe do hnízda. Jinak si musíme ještě chvilku počkat, než budeme mít šanci zahlédnout první hlavičku. Buďme trpěliví a opravdu si počkejme, než abychom naši netrpělivost řešili prostřednictvím dronů a riskovali vyrušení sedícího rodiče.
Čáp bílý patří mezi zvláště chráněné druhy a jakékoli rušení v okolí hnízda, kterým létající dron bezesporu je, je porušením zákona. Pomatujme na to, zvláště v následujících dnech, kdy bohužel předpověď počasí není pro malé čápy právě příznivá. V období prvních dní života jsou totiž velmi zranitelní a špatné počasí bývá velmi častou příčinou úmrtí malých mláďat v prachovém šatě. Proto je dobré v následujících dnech hnízda kontrolovat, ale zpovzdálí, a sledovat, jak se čápi na hnízdě chovají. Pokud na hnízdě, kde jsme již pravidelně pozorovali sedícího jedince, uvidíme čápy postávat či dokonce zastihneme hnízdo zcela prázdné, může to ukazovat na ztrátu snůšky či malých mláďat. Doufejme, že takových hnízd bude co nejméně, ale buďme připraveni i na smutná zjištění. Je to přirozený průběh hnízdění – tak to v přírodě prostě chodí a my jenom, na rozdíl od našich předků, toho můžeme být svědky v přímém přenosu. To by nás ale nemělo od sledování průběhu hnízdění odradit, vždyť je to jeho přirozenou součástí.
V tomto týdnu jsme doplnili do Čapích hnízd některé funkce. Objevila se šedá kolečka značící prázdné podložky, stejně jako dříve mění hnízda na mapě v průběhu sezóny barvu, nově ale i tvar. Kromě tradičních kroužků se setkáme i s trojúhelníky, které značí, že hnízdo potřebuje kontrolu. Trojúhelníky se objevují vždy po měsíci od poslední kontroly. Modrý trojúhelník například značí, že na hnízdě byl čáp či dokonce pár, ale už dlouho nebylo hnízdo kontrolováno. Nevíme tedy, zda čápi hnízdí nebo ne a proto je žádoucí hnízdo znovu zkontrolovat. Naším cílem tedy je, aby na mapě bylo co nejméně trojúhelníků. Pouhý pohled na mapu nám ukáže, jaká hnízda v okolí potřebují kontrolu nejvíce.
Dále jsme do detailu hnízda doplnili „kategorii umístění„, kde se v rámci rolovacího menu vybírá umístění hnízda. Tato kategorie nám do budoucna pomůže nejen vyčlenit prázdné, nikdy neobsazené podložky (a vyhodnocovat např. jak dlouho trvá, než je poprvé obsazena), ale i hnízda na sloupech elektrického vedení a sledovat, zda je patrný vzrůstající trend v obsazování tohoto typu hnízdiště. Proto prosíme, až budete zadávat svá pozorování, o vyplnění této kategorie u hnízd, kde zatím vyplněná není. K úpravě detailu hnízda se dostanete přes tlačítko „upravit“ v pravém horním rohu detailu hnízda.
Předem děkujeme za spolupráci a přejeme jen pozitivní zážitky. Kéž je pro mláďata letošní sezóna příznivá!
Gabriela Dobruská
//Text a fotografie: Patricie Halámková
7. února začal náš týdenní výlet na Kanárské ostrovy. Na letišti Césara Manriqua v Lanzarote se vše obešlo bez větších problémů, až na jeden chybějící kufr, který se vrátil až o pár dnů později. Naši řidiči obstarali auta a mohlo se vyrazit k ubytování. Někteří už po cestě pozorovali rorýse jednobarvé. Bydleli jsme v Costa Teguise, hezkém menším městečku omývaném Atlantským oceánem. Zde na nás čekaly vily či apartmány v komplexu Playa Roca. K večeru jsme se vydali na menší procházku s pozorováním ťuhýka šedého a volavky rusohlavé. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Lanzarote 2024“
//Hloubkový průzkum dat pěti organizací zabývajících se ochranou přírody a klimatu zjistil, že pouze menšina poslanců a poslankyň Evropského parlamentu během mandátu 2019-2024 jednala tak, aby chránila naši planetu a evropskou Zelenou dohodu. Continue reading „Jak hlasovaly české politické strany v europarlamentu o přírodě a klimatu?“
//Kriminalisté z Příbramska obvinili dvaapadesátiletého muže z toho, že otrávil dva orly mořské, káně lesní, dvě vydry říční a další volně žijící zvířata. Hrozí mu až 6 let za mřížemi. Policisté se případem zabývali od konce letošního února. Po měsíci velmi intenzívní práce kriminalistů se podařilo zjistit a zajistit nejen látku, kterou byla zvířata otrávena, ale i osobu, která otrávené návnady rozmístila. Policisté od počátku na případu spolupracovali s psí jednotkou ČSO pod vedením psovodky Kláry Hlubocké, která má jako jediná v Česku specializaci na dohledávání otrávených návnad a jejich obětí a také dohledávání karbofuranu. Psí jednotka ČSO významně napomohla k objasnění případu. Více ve zprávě na webu Policie ČR.
Continue reading „Psí jednotka ČSO pomohla dopadnout traviče dravců z Příbramska“
//Ve dnech 21. 3.–24. 3. 2024 proběhl v Praze 4. ročník mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting pro začínající a mladé vědce v oblasti ornitologie. Sešla se více než stovka nadšených ornitologů z mnoha evropských zemí, dokonce ale i z USA. Celá konference proběhla hladce a v přátelské atmosféře.
Continue reading „Mezinárodní konference EOU Fledglings Meeting 2024“
//Vážení přátelé, pozorovatelé a milovníci ptáků,
v letošním roce probíhá opět po 10 letech celostátní sčítání čápů černých. Hlavním cílem je odhadnout aktuální počet hnízdících párů na celém území ČR.
Jak to bylo s čápem černým v minulosti?
Na začátku 20. století tento druh vymizel z části střední Evropy, ve 30. letech začal znovu osídlovat původní území. Čáp černý opětovně osídlil území České republiky od 40. let minulého století. Předtím hnízdilo několik párů pouze v lužních lesích na jižní Moravě. Znovuosídlení probíhalo ze severovýchodu, koncem 40. let 20. století byla prokázána hnízdění na severní a střední Moravě, v roce 1952 bylo nalezeno první hnízdo v Čechách v Krkonoších a přibližně o 10 let později již hnízdil v Čechách na více místech, především v pohraničních horách a v zachovalých lesních porostech chráněných území. Počet černých čápů rychle narůstal – v roce 1966 byl odhadován na 50 párů, v letech 1973-77 to bylo již 150 párů.
Od prvního sčítání v roce 1994, kdy byl jejich počet odhadnut již na 330 párů, počty utěšeně narůstaly (400 párů v roce 2004 až na 505 párů v roce 2014). Víme to zejména díky Vám, kteří svoje pozorování zapisujete do Avifu.
V posledních letech přicházejí z různých míst a oblastí zprávy o tom, že čápi černí téměř vymizeli a nejsou pozorováni. Možnou příčinou jsou velká sucha a vyschnutí drobnějších potoků a tedy nedostatek potravy pro dospělé čápy i pro mláďata. Z tohoto důvodu je letošní sčítání velmi důležité, abychom zjistili aktuální stav čápů černých a mohli jej porovnat s rokem 2014.
Jak akce probíhá?
Hlavním organizátorem sčítání je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) ve spolupráci s Českou společností ornitologickou (ČSO) a státním podnikem Lesy ČR (LČR) a Českým svazem ochránců přírody (ČSOP). Celou akci podobně jako v minulých letech koordinuje František Pojer z AOPK ČR – frantisek.pojer@nature.cz, 724 166 122, na kterého se můžete obracet s případnými dotazy.
Pro jednotlivé kraje byli dohodnuti koordinátoři, zejména zaměstnanci AOPK ČR, na které se rovněž můžete obracet s konzultacemi v průběhu sezóny a kteří po skončení hnízdní sezóny vyhodnotí početnost čápů pro jednotlivé kraje a CHKO ve třech „atlasových“ kategoriích – jako prokázané, pravděpodobné a možné hnízdění. Součtem pak dospějeme k celkovému odhadu hnízdních párů v ČR.
ČSO i její pobočky proto vyzývají nejen své členy, ale i další zájemce o sledování čápů, k zadávání jakéhokoli pozorování čápa černého do Avifu. Metodika není nijak složitá, důležité je vyplnit počet pozorovaných jedinců a aktivitu. Podrobnosti najdete ve výzvě k zapojení. Jihočeský ornitologický klub dokonce vyhlásil čápa černého pobočkovým ptákem roku.
Jak je to s hledáním hnízd čápů černých?
Čápi černí jsou na rozdíl od jejich blízkých bílých příbuzných velmi plaší. Pohyb v okolí hnízda je ruší a opakované návštěvy mohou vést dokonce k opuštění hnízda. Hlavním úkolem proto není hledání hnízd, ale záznamy opakovaných pozorování v hnízdní době. Ty naznačují přítomnost hnízdního páru a jeho teritorium – tedy pravděpodobné hnízdění, tj. nejdůležitější kategorii. Ani známá hnízda není potřeba navštěvovat, ty zkontrolují zkušení kroužkovatelé ve spolupráci s lesními hospodáři, aby nedocházelo k vyrušování hnízdících ptáků. Případné nové nálezy hnízd zadávejte skrytě a konzultujte s koordinátory, kteří zajistí i přiměřenou ochranu lokality.
Samozřejmě se můžete kdykoliv obrátit i mě jako hlavního koordinátora. Prosím, přijměte tuto výzvu ke spolupráci a pojďte do toho s námi. Občanská věda láká a čáp černý je nádherný a stále trochu tajemný pták.
František Pojer
//V ideálním případě stromy vzkvétají a lidé během počátečních setkání k plánování, při výsadbě a následné péči navazují vzájemné vztahy. Jak semínko započaté spolupráce dále rozvíjet a tím zvelebovat místní krajinu? Společné setkávání a práci je možné posunout na další úroveň a vytvořit spolek.
Spolupráce při řešení problémů v krajině vyžaduje aktivní a dlouhodobější účast a přispění všech účastníků. Klade důraz na diskusi, při které si zúčastněné strany naslouchají a mluví nejen za účelem vzájemného přesvědčování, ale i učení se. Často usiluje o vytvoření konkrétní dohody, která se dá uskutečnit. Pravidelná spolupráce může být prevencí sporů a může napomáhat k odstranění předsudků mezi různými skupinami využívajícími krajinu.
Příkladem trvalé spolupráce jsou spolky pro péči o krajinu (Landschaftspflegeverband) fungující v Německu přes 35 let. Jejich cílem je zachování a zlepšení rozmanité kulturní krajiny se zaměřením na regionální rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Sdružení umožňuje hladší komunikaci mezi lidmi s často odlišnými zájmy v krajině, a tím snadnější domluvu na přípravě a realizaci různých opatření, ať už na zemědělské půdě nebo v přilehlé krajině. Ve spolcích totiž dobrovolně spolupracují zástupci samosprávy, zemědělců a ochránců přírody v určitém území, kteří mají rovnocenný hlas při vyjednávání.
Dlouhodobá spolupráce je postavena na přínosech pro členy. Spolek poskytuje všem poradenství ohledně ochrany přírody, pomáhá se získáním dotací, zpracovává, spravuje a realizuje plány opatření a péče o krajinu. Dobrovolní ochránci přírody vykonávají práci, na kterou zemědělci a obce nemají kapacitu. Zemědělcům navíc nabízí zapojení ve spolku další příjem z provádění terénních prací při péči o krajinu a nové příležitosti odbytu. Posiluje také image dobrého hospodáře díky veřejně prezentované práci na údržbě krajiny.
Téměř 200 lokálních spolků z celého Německa zastřešuje německý spolek pro péči o krajinu (Deutscher Verband für Landschaftspflege e.V., DVL), který jim poskytuje školení a prosazuje zájmy u politiků. Na základě zkušeností doporučuje DVL postup vedoucí k založení spolku v následujících krocích:
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Výsadbou to nekončí! Domluva převzetí zodpovědnosti za následnou péči probíhá již před samotnou výsadbou. Teď nastává čas převést ji v praxi. Co vysazené stromy potřebují? Ve zkratce zálivku, řez a ochranu. Řez stromů by měl vždy provádět zkušený odborník.
Způsob péče se mění v čase s vývojem stromu. Největší pozornost a péči potřebuje v prvních třech letech, kdy se ujímá. Nejzásadnější je pro strom správná zálivka. Např. pro strom s obvodem kmenu 15 cm se doporučuje 1 zálivka 80 litrů. Příliš častá zálivka s menšími dávkami vody může mít za následek rozvoj kořenů hlavně ve svrchní vrstvě půdy a větší náchylnost k poškození suchem. Oproti tomu přílišná zálivka může způsobit vyplavování živin. Frekvence a intenzita zálivky závisí na místu výsadby, vývoji počasí i vysazených dřevinách. Většinou se doporučuje 8 – 10 zálivek v prvním vegetačním období po výsadbě, které se postupně snižují. Ve druhém roce je obvykle dostatečných 6 zálivek.
Další péče
Okolí vysazeného stromu je potřeba udržovat nezarostlé pomocí vytrhávání plevelů, kypření a vyžínání trávy. Při obsekávání je zásadní dbát na to, aby při něm nedošlo k poškození kmínku stromu. Toto nebezpečí lze snižovat mulčováním. Stromy je vhodné zamulčovat již během výsadby a pokračovat v tom minimálně dalších pět let. Výhodou mulčování je kromě udržení vlhkosti půdy také potlačení travní konkurence, kterou bychom jinak museli odstraňovat mechanicky. Navíc se z mulče pozvolna uvolňují živiny a zlepšuje půdní strukturu. I když jsou stromy dobře zamulčované, potřebují zejména v prvních třech letech častěji zalévat. Pravidelně kontrolujeme, zda není poškozené pletivo, kotvení ke kůlům a ochrana proti okusu, případně zjednáme nápravu. Předcházíme také zarůstání úvazků do kmínku.
V dalších dvou letech snižujeme intervaly mezi zálivkami a odstraníme úvazy, případně obnovíme zálivkovou mísu. Citlivě strom obsekáváme a dále mulčujeme. Po šesti letech od výsadby můžeme odstranit kotvení a nadále snižujeme zálivku. V této době se stromy upravují do charakteristického tvaru koruny, aby se pod nimi vytvořil prostor pro chodce nebo průjezd vozidel (průchozí výška 2,5 m, průjezdní 4,5 m). Dospělé stromy jsou méně náročné na péči. I přesto potřebují nadále ochranu před uhutněním půdy kolem kmene a poškozením kořenů, a jednou za 5 – 10 let zdravotní řez. Stárnoucí stromy pak vyžadují řez stabilizační a ochranu před rozlomením.
Jak je vidět, nejen s rozdělením zodpovědnosti, ale i s náklady na péči musíme počítat již před výsadbou. Jak si nějaké starosti ušetřit a zároveň podpořit vztah místních ke krajině? Stejně jako výsadbu můžeme i kontrolu jejího stavu pojmout jako pravidelnou komunitní akci. V doprovodu někoho zkušeného si výsadbu společně projdeme a zkontrolujeme, zda kůly plní svou podpůrnou funkci, zda není poškozené nebo nadzvednuté pletivo, zda do kůry stromu nezarůstají úchyty nebo pletivo, jestli je okolí stromu během vegetačního období dostatečně zakryto mulčem, případně jestli je prosté trav a plevele a zálivková mísa může pojímat vodu. Zjištěné nedostatky rovnou napravujeme.
Místní lidé pak mohou při procházkách nedostatky rozpoznat a buď je sami odstranit nebo se obrátit na zodpovědnou osobu a žádat nápravu. Pokud komunitní setkání uspořádáme v době vegetačního klidu, lze pod dohledem odborníka provést řez. Možnost naučit se správně provádět řez stromů může některé motivovat se ke kontrolní akci připojit.
“Zajištění následné péče bylo pro úspěch celého projektu výsadby klíčové. Myslivecký spolek měl k dispozici traktor i nádrž na vodu, proto jsme věděli, že budou schopni zajistit zálivku nejen v den výsadby, ale i v následujících letech poté. V rámci rozpočtu se jednalo o vůbec o nejnákladnější položku. Většina dotačních titulů podporujících výsadby zároveň obsahuje podmínku udržitelnosti projektu do dalších (obvykle min. 5 let). V našem případě je tento závazek dokonce 10 let od data vysazení, kdy musí například v případě úhynu stromku dojít k jeho nahrazení.
V posledních letech je výsadba stromů u veřejnosti i obcí velmi oblíbená činnost. Mnoho výsadeb, ale bohužel skončí zanedbaná bez potřebné péče. Kotvící pásek po čase zarostl do kmínku stromu, výsadba je poškozená okusem, opěrné kůly chybí či jsou vyvrácené, stromy nikdo neprořezal a mají příliš hustou korunu, to jsou nejčastější problémy se kterými se některé výsadby po čase od jejich vysazení potýkají. Většině těchto problémů lze přitom předejít tím, že se inciátoři výsadby předem domluví s někým, kdo bude mít následnou péči po vysazení na starosti.”(Michaela Kadavá, ČSO)
https://www.sazimebudoucnost.cz/cs/nasledna-pece
https://www.potulnysadar.cz/sucho-zalivka-a-mulcovani/
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Mokřiny u Dobříkova na Orlickoústecku jsou jádrem nového ptačího parku Rzy České společnosti ornitologické (ČSO). Jde o cennou mokřadní lokalitu, v jejímž středu je dno původního rybníka, který zanikl v 80. letech 20. století. Území se kvůli častému podmáčení nedalo využít ani hospodářsky jako pole. Postupně tu samovolně vzniklo pestré mokřadní prostředí, které hostí obojživelníky, hmyz i ptáky. Celkově tu bylo pozorováno už 204 druhů ptáků, což Rzy řadí k nejvýznamnějším ornitologickým lokalitám východních Čech. ČSO chce toto území zachovat, rozvíjet jeho potenciál a cílenou péčí zabránit tomu, aby došlo k vysychání mokřadu či k nadměrnému zarůstání rákosím a náletovými dřevinami. Stejně jako u již existujících pěti ptačích parků, i tady ornitologové cílí na postupný výkup pozemků za pomoci dárců. První pozemky již mají.
Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Připravujeme šestý ptačí park – Rzy ve východních Čechách „
//Jaro je již v plné síle, další a další druhy tažných ptáků přilétají ze svých zimovišť a s nimi se blíží další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická proto zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili návrat ptačího zpěvu do naší krajiny i krásu jarní přírody. Nejvíce akcí je po celé republice nachystáno v rozmezí plus mínus týden od první květnové neděle (s širokým rozptylem od dubna do června). Každý si tak může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Continue reading „Pozvánka na Vítání ptačího zpěvu 2024“
//Jako příklad projektu, který má za cíl zvýšení biodiverzity v zemědělsky intenzivně obhospodařované krajině jsme zvolili vybudování biokoridoru (výsadba dřevin a vysetí travnatého pásu) na orné půdě u Hrádku u Nechanic. Pojďme si nyní obecně říci pár pravidel pro úspěšnou realizaci výsadby:
Výsadbu plánujte s dostatečným předstihem a včas objednejte sadbový materiál a kůly ke stromům. Pro podzimní výsadby se obvykle objednává materiál nejpozději na jaře. Pokud ale budete chtít některé ze vzácnějších nebo hůře dostupných druhů, je potřeba provést objednávku ještě dříve. Objednáváním na poslední chvíli se vystavujete riziku, že výsadbový materiál již nebude v daném termínu k dispozici. Vždy zároveň domluvte také přesný datum odběru sazenic. Zejména u prostokořenných sazenic hrozí zasychání kořenů, které snižuje šanci, že strom bude v budoucnu prosperovat.
Před samotným sázením vyznačte rozmístění stromů podle plánu výsadby. V tomto případě již doporučujeme využít práce arboristy, který s ohledem na vybrané druhy, zvolí dostatečně velký spon mezi jednotlivými stromky. Podle rozsahu výsadby a očekávaného množství pomocníků zvažte přípravu terénu před samotným sázením. Pokud se jedná o pár stromů nebo máte menší sazenice v květináčích, můžete výsadbové jámy ručně vyhloubit v den výsadby. Při rozsáhlejším sázení, vzrostlých sazenicích s balem nebo utužené půdě je lepší nechat jámy předem vyhloubit bagrem. Zde je opět potřeba správné plánování. Pokud máte výsadbové jámy připravené předem, rozneste k nim i připravené stromky, předejdete tak záměně druhů.
Předtím než dorazí pomocníci je potřeba dovézt jak sadbový materiál, tak materiál ke kotvení a oplocení stromů (kůly, pletivo, úvazky, hřebíky, drát) a případně jejich mulčování a samozřejmě všechno potřebné nářadí pro nás i pro účastníky. Nejčastěji využijete hlavně rýče, palice na zatloukání kůlů nebo zatloukače, žebříky, kladiva, kleště, pilky, lopaty a hrábě. Dopředu se také domluvte např. s hasiči nebo zemědělci, zda by zajistili zálivku bezprostředně po výsadbě.
Materiál je na místě, účastníci přicházejí. Organizátor akce je nejprve seznámí s průběhem výsadby a představí další osoby, na které se mohou obrátit s prosbou o radu a pomoc. Názorně předvede výsadbu včetně zatloukání kůlů, oplocení a mulčování. Zdůrazní kritické momenty pro přežití stromů.
Strom se sází tak hluboko do půdy, aby kořenový krček zůstal vždy nad zemí a zároveň aby kořeny nebyly vystaveny povětrnostním podmínkám. Kořeny nechte zakryté až do okamžiku, kdy přichází strom do jámy. Do výsadbové jámy můžete vhodit kompost promíchaný s půdou v místě nebo jiné hnojivo s ohledem na kvalitu půdy. V případě extrémně suchých stanovišť doporučujeme také použití hydrogelu, který se sype ke kořenům ve výsadbové jámě. Působí sice jen krátkodobě, ale pomáhá rostlinám zmírnit povýsadbový stres. Po přihrnutí zasazeného stromku půdu kolem ušlapejte a vytvořte tzv. závlahovou mísu, která pomůže udržet déle zálivku. Okolí stromku udržujte bez plevelu, který by zbytečně odčerpával živiny. Plevel vytrhejte a místo pod sazazeným stromkem následné zamulčujte dřevní hmotou (např. hoblinami).
V rámci organizačního týmu si nejprve předem rozdělte role. Během celé výsadby mějte zároveň zajištěný odborný dohled. O komfort účastníků a nabízení občerstvení se může starat další člověk. Zvolte si fotografa, který bude průběh sázení dokumentovat a pořídí i závěrečnou fotografii účastníků se zasazenými stromy. Fotky a videa můžeme připojit k příspěvkům o proběhlé akci do místního zpravodaje a na sociální sítě. Budou se vám hodit také k propagaci dalšího sázení a jako doklad pro kontrolu grantu.
Pro úspěšnost celé akce mějte zajištěný náhradní plán. Buďte připraveni na situaci, že na akci může dorazit více lidí než jste předpokládali nebo naopak méně. Tomu lze částečně předejít pomocí výzvy, aby se účastníci předem hlásili a zároveň odhlašovali, pokud nakonec nemohou dorazit. Pokud dorazí více účastníků, než jsme předpokládali, měli bychom pro ně vždy mít v zásobě dostatek nářadí i občerstvení. Práci rozvrhněte tak, abyste mohli zapojit větší počet účastníků. Zároveň počítejte také se situací, kdy dorazí lidí méně nebo nebudou ochotni pracovat celý den a dokončení výsadby bude čistě jen v režii organizačního týmu.
“S výběrem vhodných sazenic a jejich nákupem velmi pomohl arborista Jan Samek, který zároveň zajistil vytyčení výsadby a také odborný dohled v den sázení. Místo před výsadbou připravili sami zemědělci zoráním celé plochy. Do příprav před samotným dnem výsadby se zapojili dobrovolně také klienti z místní léčebny návykových onemocnění v Nechanicích. Patří jim velké díky zejména s ohledem na nepříznivé počasí v den přípravných prací. Následující den již bylo počasí jako na objednávku a tak s námi dorazilo sázet téměř 50 lidí z blízkého okolí. Po odborném zaškolení, jak správně sázet a instalovat oplocenku, jsme si ve skupinkách rozdělili práci. Někteří měli na starosti samotné sázení, jiní roznášeli ke stromkům hydrogel, další stavěli oplocenku nebo sypali mulč. Práce šla velmi rychle od ruky, a proto jsme se po dopoledním sázení mohli všichni přesunout do nedaleké bažantnice, kde pro nás myslivci připravili zvěřinový guláš.” (Michaela Kadavá, ČSO)
https://www.potulnysadar.cz/komunitni-vysadba/
https://www.sazimebudoucnost.cz/
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Vezmeme-li v úvahu, že adaptační opatření v krajině slouží nejen přírodě, ale také lidem, kteří jsou její součástí a zároveň ji různými způsoby využívají a podaří-li se nám tuto myšlenku předat alespoň místním lidem, máme dobrý základ pro to, abychom je získali pro chystanou realizaci.
V případě výsadby může zapojení místní komunity nejen pomoci se samotným sázením, ale také s následnou péčí. Z našich zkušeností můžeme říci, že obvykle nebývá problém, aby v den sázení dorazilo dostatečné množství nadšených dobrovolníků. Je to většinou oblíbená činnost pro malé i velké a práce jde rychle od ruky. Obtížnější bývá oslovit dobrovolníky, kteří se budou podílet na zajištění následné povýsadbové péče. V tom může pomoci komunitní pojetí celé akce. Pokud totiž někdo strom vysadí a umístí k němu štítek se svým jménem, má zájem na tom, aby strom prosperoval, chodí jej zalévat a kontroluje, v jaké je kondici. Zároveň tím můžeme snížit riziko vandalismu.
V některých případech bývá zapojení komunity do projektu součástí dotačního titulu a environmentální projekty tak získávají společenský přesah. V každé obci se najde skupina lidí nebo jednotlivci, kteří rádi podpoří projekty z oblasti ochrany životního prostředí. Navíc dokáží k zapojení motivovat další občany. Abychom zapojili dobrovolníky do projektu je důležitá jeho správná propagace, tak aby se o ní dozvědělo co možná nejvíce lidí. Propagace akce zároveň slouží jako reklama pro partnery, kteří se na projektu podílejí.
Jak zapojit lidi v místě do výsadby? Pozvat můžeme zástupce obce nebo odboru životního prostředí, místní akční skupiny (MAS), spolky (např. myslivce, včelaře, rybáře, hasiče, sportovní kluby aj.), ochránce přírody (např. ČSOP, Hnutí Brontosaurus, okrašlovací spolky), školy, zemědělce, rodiny s dětmi, seniory a v neposlední řadě sponzory akce.
Osobní nebo telefonické pozvání je nejúčinnější, jak ale oslovit širokou veřejnost? Ideální bude, když se domluvíte s někým ze samosprávy, z MAS nebo z infocentra na propagaci. Pomohou vám šířit pozvání skrze hlášení v místním rozhlase, na webu a sociálních sítích a zároveň mohou nabídnout místa k vyvěšení plakátů. Možností, jak akci můžete propagovat máte celou řadu a čím více kanálů využijete, tím lépe. Pokud existuje místní zpravodaj a regionální TV, můžeme do nich připravit příspěvek s pozvánkou.
Co by měla obsahovat pozvánka na akciPozvánka musí obsahovat kromě přesného místa a času srazu také informace k tomu, co si mají účastníci vzít s sebou, zda je akce vhodná pro děti a kontaktní údaje organizátora. V případě, že byl váš projekt podpořen grantem, dotací nebo sponzorem, nezapomeňte to uvést na pozvánce včetně loga dané organizace. Do pozvánky vložte také mapu s vyznačeným místem srazu a možného parkování. Pokud chcete účastníkům dopravu ještě více usnadnit, doplňte také informace o veřejné dopravě. Pokud na účastníky čekají nějaké benefity, v pozvánce je zdůrazněte.
Kromě dobrého pocitu z toho, že pomáhají se zvelebováním místní krajiny, mohou být lidé k akci motivováni také neformálním navazováním kontaktů. Zkuste akci pojmout zároveň jako workshop. Naučte lidi, jak správně kosit louku, jak zasadit strom a zvolit vhodné odrůdy dřevin do daného prostředí. Nezapomeňte také na komfort účastíků, zejména pak v nevlídném podzimním počasí. Protože není vždy možné mít na akci přístřešek, kde se lidé mohou před nepřízní počasí schovat, vyžadujte po účastnících vhodný oděv a obutí. Správný pořadatel zajistí na akci alespoň drobné občerstvení, dostatek teplých tekutin v průběhu akce a ideálně také teplé jídlo jako odměnu po práci. K zapojení rodičů s dětmi můžeme přispět vytvořením doprovodného programu pro děti.
Zájemci o zapojení do výsadby by se měli hlásit organizátorovi. Jeho úkolem je mít přehled o počtu lidí, pro které je potřeba zajistit nářadí a občerstvení. Pokud nechce být organizátor příliš zahlcený komunikací se zájemci o výpomoc, doporučujeme vytvořit jednoduchý online formulář, skrze který se mohou lidé hlásit. Nezapomeňte ale poskytnout možnost přihlásit se také skrze zavolání na telefonní kontakt.
“S ohledem na to, že v regionu již nějakou dobu působíme, snažili jsme se oslovit co možná nejvíce lidí, se kterými jsme v minulosti spolupracovali. Patřili mezi ně místní obecní zastupitelé, zemědělci, myslivci, včelaři, rybáři i široká veřejnost. Nejprve jsme vytvořili pozvánku, kterou jsme šířili na webu města, přes sociální sítě a také visela na vývěsní tabuli na náměstí. Město Nechanice o akci informovalo na svých webových stránkách a také v obecním rozhlase a místním zpravodaji. Lidé se nám na akci hlásili nejčastěji přes uvedený telefonní kontakt nebo odpověděli na email, ze kterého jim pozvánka přišla. Pokud ale plánujete udělat akci větších rozměrů, doporučujeme vám vytvořit formulář, přes který se lidé přihlásí. Usnadní to plánování akce.” (Michaela Kadavá, ČSO)
Manuál propagace pro příjemce grantů od Nadace Via
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Ve chvíli, kdy máme vytvořen projekt realizace spolu s finančními náklady, je načase uvažovat o zdrojích. Nejsnadnější je samozřejmě čerpat z těch vlastních. Pro finančně náročnější realizace ale existuje množství dotací na podporu různých krajinotvorných a půdoochranných opatření. Podpora může dosáhnout až 100 % celkových nákladů projektu. Výzvy k podávání žádostí o dotace např. na podzimní sázení se obvykle otevírají na jaře, na jarní sázení žádáte většinou na podzim.
Přehled finančních podpor v oblasti ochrany přírody a krajiny poskytovaných z národních a evropských dotačních programů představuje web Agentury ochrany přírody a krajiny . Kompletní přehled finančních zdrojů na krajinotvorná opatření na zemědělské půdě zahrnující i nestátních poskytovatele najdete na webu Živá půda. Granty na výsadby dřevin pravidelně poskytuje např. Nadace Partnerství, Nadace ČEZ nebo Nadační fond Škoda Auto. Pro zdárné získání finanční podpory ze zmiňovaných zdrojů je vždy naprosto klíčové detailní prostudování pravidel daného grantového/dotačního titulu. Mějte na paměti, že na financování nebo zajištění dobrovolnické práce se mohou podílet také místní spolky a samospráva.
Rozpočet zpracujte ideálně v tabulkovém procesoru (např. v Excelu), který pomocí řady funkcí umožňuje různé výpočty a usnadní Vám tak přípravu rozpočtu, než kdybyste měli v ruce jen kalkulačku. Ideálně vytvořte rozpočet tak, že do jednotlivých sloupců vyplníte název položky, její počet, cenu za jednotku a pak celkovou cenu. Uveďte také předpokládaný zdroj, z něhož položku uhradíte (vlastní/ dotace…) a doplňující komentář ve smyslu: 3000 Kč za odborný dozor při výsadbě, tzn. 5 hodin práce odborníka zaplacené fakturou. Efektivnost vynaložených nákladů na projekt je často hlavním hodnotícím kritériem při jeho posuzování hodnotící komisí.
Rozpočet bývá obvykle rozdělený do několika kategorií. Jednou z vůbec nejnákladnějších bývá lidská práce. Velkou část prací můžete zajistit skrze dobrovolnictví. Vždy mějte zároveň připravený odhad, kolik času vám jednotlivé práce zaberou. V kategorii mzdových nákladů se kromě pracovníků, kteří jsou přímo zaměstnaní v rámci projektu, objevují i další typy sjednané práce např. na DPP nebo DPČ. Další práce přímo spojená s projektem se může objevit v kategorii služby. Zde se může jednat např. o grafické a tiskové služby spojené s propagací projektu nebo o odborný dozor, který dohlíží na správné dodržení postupů při realizaci. Poslední kategorii tvoří obvykle materiálové položky, v případě realizace výsadby se jedná o sazenice, materiál pro oplocenky, nářadí apod.
Pokud žádáte pro projekt veřejnou podporu je vždy nutné vědět, které náklady jsou uznatelné a které nikoliv. Tyto informace naleznete obykle v pravidlech programu. Pokud si nejste jistí, zda je náklad uznatelný, kontaktujte přímo poskytovatele dotace.
“Poté co jsme se společně dohodli na finální podobě biokoridoru, přistoupili jsme k vytvoření položkového rozpočtu v tabulkovém editoru. Do rozpočtu jsme zahrnuli nejen veškeré náklady spojené s vysazením stromů, ale především s následnou péčí. Výchovný řez, dosazování uhynulých stromů a zálivka jsou nedílnou součástí pro zajištění udržitelnosti celého projektu do dalších let. Právě náklady spojené se zálivkou pro nás nebylo vůbec snadné odhadnout s ohledem na to, že se obvykle odvíjejí od počasí v daném roce.
Pro stanovení cen jednotlivých dřevin jsme oslovili několik zahradnictví, abychom měli lepší představu, kolik budou sazenice stát. Lesní školky mívají často oproti zahradnictvím výsadbový materiál i o polovinu levnější. Roli hraje zejména velikost sazenice. Nechtěli jsme příliš vzrostlé sazenice, které bývají obvykle dražší. Obávali jsme se, že bude technicky náročnější vzrostlé balové sazenice bez mechanizace vysadit a následně je i „udržovat při životě”. Proto jsme nakonec zvolili prostokořenné odrostky, které jsme kupovali těsně před výsadbou, abychom eliminovali usychání kořenů. Po sepsání rozpočtu jsme se rozhodli pro financování projektu využít grantu nabízeného Nadací Partnerství, který poskytuje na výsadby finanční podporu až 150 000 Kč.“ (Michaela Kadavá, ČSO)
Kam dál?
https://www.ziva-puda.cz/databaze-dotaci
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolková nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
//Celkem 7 dalších exmoorských pony z rezervace v Milovicích jsme včera vypustili na pastvinu v ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. Kvůli loňskému velkému rozšíření pastvin na téměř polovinu rozlohy parku je třeba zapojit více spásačů, aby louky zůstávaly nezarostlé. Spásané mokřadní louky jsou vyhledávaným prostředím pro vzácné a ohrožené mokřadní ptáky. Continue reading „Na Josefovských loukách je 7 nových exmoorských pony“
//Garanti jednotlivých opatření zajišťují následný postup vedoucí k jejich realizaci. To neznamená, že všechny kroky musí zvládnout sami. Jejich nezastupitelnou rolí však je dávat věci do pohybu, bdít nad vývojem záměru a zajistit jeho realizaci včetně následné péče. Už na setkání se mohou účastníci domluvit na tom, jak si vzájemně pomoci a rozdělit si úkoly. Místní obyvatelé obvykle mívají lepší přístup k tomu oslovit vlastníky půdy a ty, kterých se realizace týká, ale u vyjednávání nebyli. Zkušenější účastníci mohou pomoci s přípravou projektového návrhu, případně se lze obrátit na experta, který má se psaním projektů zkušenosti.
Nejprve identifikujte problém, který bude opatření v krajině řešit a k němuž bude také směřovat cíl projektu. Problém si můžeme představit jako počáteční stav nějakého místa a cíl jako stav, kterého chceme dosáhnout. Cesta mezi tím je lemována veškerými aktivitami, které přispívají k naplnění cíle. Problém definujte co nejvíce konkrétně s ohledem na veškeré informace dostupné o daném místě. Důležitá je také argumentace, proč má opatření vzniknout právě na tomto místě. V mnoha případech se ale při plánování přihlíží zejména k vlastnickým poměrům. Jistě pro vás bude jednodušší vybudovat opatření na obecní půdě než na místě, kde musíte pro získání všech souhlasů jednat s desítkami vlastníků.
Pokud na setkání došlo např. ke shodě obce coby vlastníka pozemku a zemědělce jako jeho uživatele na obnově rozorané polní cesty a doprovodné výsadbě dřevin, je to první krok k úspěchu. Dříve než promítnete své nadšení do samotného sázení, měli byste si celou realizaci dobře naplánovat. Pojďme si ukázat realizaci krajinného prvku na příkladu výsadby dřevin níže a shrňme si vhodný postup v několika krocích:
1. Souhlasy vlastníků
2. Uživatelé pozemku
Pokud jste již získali povolení od dotčených vlastníků, zaměřte se v dalším kroku na všechny uživatele pozemku. Zejména v případě, pokud se jedná o zemědělskou půdu, oslovte nejprve hospodařící zemědělský subjekt a návrh s nimi konzultujte. Předejdete tak situaci, kdy by nově vzniklá výsadba mohla zhoršit přístup k obdělávané půdě nebo by došlo k poškození nově vysazených dřevin. Výsledkem jednání může být plán umístění stromů pouze podél jedné strany cesty a ponechání neosázených míst, které umožní vjezd techniky na pozemek. Nově vzniklý krajinný prvek lze následně zanést do pachtovní smlouvy a může být součástí půdního bloku, na který zemědělec pobírá dotace. Dalšími uživateli, se kterými je vhodné záměr konzultovat, mohou být například myslivci, včelaři, sportovci, kteří si na daném místě chodí zaběhat nebo pejskaři, kteří zde venčí psy.
Další zádrhel před realizací může vyplynout z charakteru daného místa. Výsadbu není možné realizovat na místě, kde vede kanalizace, vodovodní či plynové potrubí a jiné inženýrské sítě. Jejich přítomnost lze snadno ověřit na příslušných institucích. Většina z nich má na svém webu jednoduchý formulář, kde popíšete Váš záměr a vyznačíte v mapě plochu, kde plánujete záměr provést. Následně emailem obdržíte rozhodnutí, zda se na pozemku inženýrské sítě dané společnosti nacházejí. Vědět byste měli o (ne)existenci sítí u vašeho dodavatele vody, plynu, elektřiny a telefonního/internetového připojení.
Následně byste měli vhodně zvolit parametry výsadby s ohledem na dané stanoviště, včetně zvážení habitatových nároků jednotlivých dřevin, zejmená prostoru, který budou vzrostlé dřeviny v budoucnu potřebovat. V ideálním případě oslovte experta (arboristu, zahradníka, krajinného architekta), který navrhne vhodnou druhovou skladbu, počet i rozmístění dřevin. Následně všechny tyto informace zaneste do mapového podkladu. Doporučujeme vybírat pouze původní druhy dřevin, které jsou většinou dobře dostupné pro nákup. Navíc původní druhy jsou odolnější proti chorobám a škůdcům, protože se jim podařilo vyvinout mechanismy, jak se jim bránit.
V tuto chvíli se nezapomeňte domluvit také na následné péči a údržbě realizovaného opatření. Jasno byste měli mít v tom, kdo bude zodpovědný za zálivku, výchovný řez a kontrolu ochrany stromů či za dosazování uhynulých dřevin. U většiny dotančních programů se zároveň setkáme s podmínkou udržitelnosti projektu v hozintu třeba 10 let. Součástí plánování výsadby je také soupis nezbytného materiálu, potřebného pro výsadbu a celkový finanční odhad nákladů.
Projekt pro realizaci opatření sepište v každém případě. I pokud jej plánujete realizovat svépomocí bez finanční podpory druhé strany. Pomůže vám to držet se připraveného plánu a zároveň nezapomenout na nic důležitého. Po skončení projektu můžete navíc zhodnotit jeho úspěšnost.
“Projekt výsadby biokoridoru vznikal postupně v rámci společných setkání s místními zainteresovanými stranami. Finální verzi projektu jsme připravovali ve spolupráci s mysliveckým spolkem. Ten nechal u projekční společnosti OK zahrady zpracovat návrh, který obsahoval mapový zákres výsadby včetně oplocení, seznam a počet druhů dřevin a souhrn přínosů pro místní biodiverzitu. Tento návrh následně sloužil jako základ pro sepsání celého projektu a grantové žádosti.
V našem případě bylo vlastníkem pozemku město, které vydalo souhlas s realizací záměru. Následně jsme ověřili, zda se v místě nenacházejí nějaké inženýrské sítě. Další jednání se již týkala parametrů samotné výsadby. Podobu výsadby jsme od počátku konzultovali také s Nadací Partnerství, která v grantovém řízení výsadbu finančně podpořila. Původní plán vysadit na ploše asi tři čtvrtě hektaru téměř 600 kusů dřevin byl nakonec pozměněn na přibližně 100 kusů a zároveň se povedlo zvýšit počet druhů dřevin, přibyly např. některé ovocné stromy a pro dané stanoviště méně vhodné dřeviny jako byl např. buk jsme naopak z finálního projektu vyjmuli.” (Michaela Kadavá, ČSO)
Metodiky pro jednotlivé typy výsadeb zde: https://www.sazimebudoucnost.cz/#section-type
Vznik článku podpořila v rámci projektu Cesta ke zdravejší zemědělské krajině Německá spolkovoá nadace pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt).
Partneři projektu:
