Přehled akcí ČSO v roce 2022

-> Přehled akcí v roce 2023


Proběhlé akce v roce 2022:

7. – 9. 1. Ptačí hodinka – sčítání ptáků na krmítkách

2. 2. Světový den mokřadů + vycházky

8. – 9. 2. webinář Na křídlech ptáků

29. 1. – 12. 2. exkurze Etiopie

19. 2. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava

24. 2. Čápi – ptačí setkání, centrum Elpida, Praha – pro seniory

26. 2. jarní přípravy Josefovských luk

5. 3. schůze Jihočeského ornitologického klubu, České Budějovice

7. 3. schůze Moravského ornitologického spolku (online)

9. 3. Ornitolog na drátě – 25. díl: Šplhavci

19. 3. jarní brigáda v Ptačím parku Malá Lipová

19. 3. Jarní schůze Východočeské pobočky ČSO, Pardubice

24. 3. Pták roku 2022 – ptačí setkání pro seniory, centrum Elpida, Praha

26. 3. Jarní schůze Jihomoravské pobočky ČSO, Brno

26. 3. schůze severočeské pobočky, Ústí nad Labem

5. 4. seminář Přírodě na dosah, Most

13. 4. Ornitolog na drátě – 26. díl: Ptačí hlasy

28. 4. – 1. 5. exkurze Kozmické ptačí louky (SV Morava)

30. 4. Vítání ptačího zpěvu na Josefovských loukách

3. – 8. 5. exkurze Camargue, Francie

11. 5. Ornitolog na drátě – 27. díl: Dudek, vlha, ledňáček

14. 5. Vítání vlžího zpěvu, Malá Lipová

duben – květen Vítání ptačího zpěvu na mnoha místech ČR

23. 5. žákovská ornitologická konference, Praha

26. 5. Dravci – ptačí setkání pro seniory, centrum Elpida, Praha

27. – 29. 5. výzkumný terénní víkend Rychlebské hory 2022

3. – 5. 6. exkurze Krkonoše

4. – 5. 6. – Seminář: Vlaštovky a jiřičky, Staré Hamry

4. 6. Noční příroda Josefovských luk

8. 6. Ornitolog na drátě – 28. díl: Obyvatelé půd

17. 6. Po stopách chřástala polního na Králickém Sněžníku

3. – 10. 7. exkurze Irsko

9. 7. exkurze do ptačího parku Malá Lipová

červen – červenec Večerní vycházky za ptačími sousedy

29. 7. – 7. 8. Volný pracovní tábor na Josefovských loukách

13. 8. Exkurze za motáky lužními na Svitavsku

26. 8. Noc netopýrů na Josefovských loukách

2.  – 4. 9. Víkend pro rodiny s dětmi

10. 9. Schůze pobočky ČSO na Vysočině, Jihlava

10. -11. 9. Noc v ptačím parku Mnišské louky

ZRUŠENO 22. 9. Schůze Skupiny pro ochranu dravců a sov při ČSO

23. – 25. 9. ornitologická konference ČSO, Mikulov

1.–2. 10. Festival ptactva – 30. ročník

1. 10. Festival ptactva na Josefovských loukách

2. 10. Festival ptactva na Mnišských loukách

3. 10. Ornitologický klub (pro seniory), centrum Elpida, Praha

6. 10. Seminář pro učitele přírodě na dosah, Plzeň

7.–9. 10. Brigáda v ptačím parku Kosteliska

8. 10. Biojarmark Letná

11. 10. Seminář pro učitele Na křídlech ptáků, Písek

12.–13. 10. Conference on Nature Restoration Law

13. 10. Seminář pro učitele Na křídlech ptáků, Praha

15. 10. Schůze Jihočeského ornitologického klubu, České Budějovice

17. 10. Ornitologický klub (pro seniory), centrum Elpida, Praha

17. 10. Seminář pro učitele Přírodě na dosah, Benešov – zrušeno

19. 10. Ornitolog na drátě – 29. díl: Kam za ptáky na podzim

20. 10. Konference o ekovýchově, Praha

22. 10. Zazimování ptačího parku Josefovské louky

25. 10. Seminář pro architekty a státní správu, České Budějovice

29. 10. Schůze Západočeské pobočky, Plzeň

3. 11. Seminář pro učitele Na křídlech ptáků, Ústí nad Labem

5. 11.  Podzimní brigáda na Mnišských loukách v České Lípě

9. 11. Ornitolog na drátě – 30. díl: Ptačí budky a jejich obyvatelé

14. 11. Seminář pro učitele Přírodě na dosah, Liberec

19. 11. Schůze SOS, Ostrava

22. 11. Seminář pro učitele Přírodě na dosah, Praha

22. 11. Seminář Péče o stromy s ohledem na ptáky a netopýry, Praha

3. 12. Schůze Jihomoravské pobočky ČSO, Brno

3.-4. 12. Výroční schůze a exkurze Moravského ornitologického spolku k oslavám 90. let MOS v Přerově

7. 12. Ornitolog na drátě – 31. díl: Ptačí smysly

10. 12. Schůze Východočeské pobočky ČSO, Pardubice

14. 12. Vánoční dvorek, centrum Elpida, Praha

18. 12. Exkurze na Nové Mlýny (JM pobočka)

27. 12. Vánoční vycházka za koroptvemi v Hradci Králové

31. 12. Silvestrovská exkurze na mokřad Trávní Dvůr (JM pobočka)

sýkora koňadra - ptačí neštovice, foto: Karel Hurt

Monitoring ptačích chorob – ohlédnutí po necelém roce od spuštění

V březnu 2021 spustila ČSO nový program občanské vědy – monitoring ptačích chorob (nejen) u krmítka. Program má dva cíle – zaprvé dlouhodobě sbírat údaje o rozšíření ptačích nemocí na území České republiky a zajistit tak cenná data, jichž jsme doposud měli jen velmi málo. Druhý cíl je svázaný s osvětou a prevencí – program nabízí kompaktní informace jak o prevenci chorob, tak o správném postupu při jejich výskytu.

Pomoci s mapováním může každý, kdo zpozoruje nemocné (živé či mrtvé) opeřence, a to vyplněním formuláře. Prevence šíření chorob spočívá především ve zodpovědném přikrmování – podrobnosti najdeme na stránce Ptačí choroby.

Po necelém roce od spuštění Monitoringu chorob můžeme říct, že první cíl – sběr dat – se daří úspěšně plnit.

Continue reading „Monitoring ptačích chorob – ohlédnutí po necelém roce od spuštění“

Vychází seznam ptáků Prahy

V roce 1944 vydal Veleslav Wahl poprvé své průkopnické dílo Pražské ptactvo. Jeho kniha podává ucelený obraz avifauny hlavního města v tehdejší době. V České společnosti ornitologické pracujeme na novém a doplněném vydání Wahlovy knihy v souladu s jeho poslední vůlí (https://www.birdlife.cz/k-vyroci-veleslava-wahla/). Základem pro nové vydání Pražského ptactva je seznam ptáků Prahy (Avifauna Prahy a její změny), který vychází jako samostatná elektronická publikace. Publikace ke stažení ZDE. Continue reading „Vychází seznam ptáků Prahy“

Nové výukové programy přiblíží žákům život čápů i aktuální problémy stěhovavých ptáků

Česká společnost ornitologická (ČSO) připravila čtyři nové výukové programy pro venkovní výuku. Jsou  zaměřené na dvě témata: čápy a migraci ptáků. Formou her a vlastního prožitku se mladší žáci seznámí s průběhem hnízdění čápů a nebezpečími, kterým čelí stěhovaví ptáci na svých cestách. Starší žáci hledají příčiny a řešení reálných problémů ochrany ptáků, se kterými se mohou setkat ve svém životě. Programy jsou dostupné na webu ČSO. Continue reading „Nové výukové programy přiblíží žákům život čápů i aktuální problémy stěhovavých ptáků“

Centrální ptačník na JL B. Michálek

Poděkování a přání do nového roku ze správy ptačích parků

vstavač vojenský B. Michálek
Vstavač vojenský (Orchis militaris), nalezený během posledního léta, je vedle vlh další zářivou ozdobou Ptačího parku Malá Lipová. Foto: Břeněk Michálek

Za všechny, kteří se starají o naše ptačí parky v Čechách i na Moravě, vám přeji z josefovské správy parků hodně splněných přání v nadějném roce 2022!

To, že přicházející rok bude výjimečný pro ptačí parky, je jisté. Díky vaší podpoře se rozšiřují o další a další pozemky. Na Kosteliska do konce zimy dorazí výpomoc z východu – uherský skot, na Josefovkách dokončíme největší terénní opatření pro ptáky – Centrální ptačník a na Mnišské louky (s trochou štěstí při administrativní přípravě) do příští zimy přivezeme první divoké koně.

I v Ptačím parku Malá Lipová chystáme změny. Plánovaná pozorovatelna je však stále ve stádiu příprav a to hlavně z důvodu, který nás paradoxně velmi těší. V létě tu vedoucí ornitologické stanice v Přerově a zároveň správce parku Josef Chytil objevil skupinku velmi vzácné orchideje vstavače vojenského. V Olomouckém kraji roste pouze na max. dvou dalších lokalitách. Místo pro budoucí pozorovatelnu se nachází v bezprostřední blízkosti nalezené rarity. Na jaře bude nutné plochu pečlivě ohledat a zajistit orchidejím ochranu i při plánování návštěvnické vybavenosti.

Ptačí parky jsou totiž útočištěm nejen pro ptáky. Děkujeme, že je společně vytváříme a chráníme.

Břeněk Michálek

správa ptačích parků ČSO

 

Centrální ptačník na JL B. Michálek
Na Josefovských loukách vzniká velký mělký ptačník s ostrůvky pro odpočinek a hnízdění vodních ptáků. Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů. Foto: Břeněk Michálek
Pratuřátko na JL. B. Michálek
V únoru narozené mládě pratura se už chlubí rohy a statnou postavou. Foto: Břeněk Michálek, podzim 2021, Josefovské louky.
Pratuři na JL. B. Michálek
Celý pratuří tým na Josefovských loukách. V pozadí Orlické hory. Foto: Břeněk Michálek
Špidla na JL. Foto: Břeněk
Josefovské louky letos navštívil bývalý premiér České republiky Vladimír Špidla s manželkou Viktorií. Foto: Břeněk Michálek
Moták pilich Kosteliska. Foto: Karel Šimeček
Moták pilich je zimním návštěvníkem Kostelisek a letos poprvé i Mnišských luk. Foto: Karel Šimeček, Kosteliska 9. 11. 2021.
káně rousná na JL. Foto: Janečková
Každoročně do našich ptačích parků v zimě zalétají také severské káně rousné. V letu pak káně ukazuje bílou bázi ocasu, opeřené pařáty a výrazné izolované tmavé skvrny na spodní straně křídel. Foto: Alice Janečková, Josefovské louky.
Josef Chytil a Jiří Kubát na VML. B. Michálek
Plánování umístění fotokrytu v Ptačím parku Malá Lipová. Na snímku Josef Chytil a ing. arch. Jiří Kubát. Foto: Břeněk Michálek

 

Ptačí způsoby: Nový pohled na skutečnou podstatu ptačí inteligence

Mirea Peris, BirdLife | Na to, jak ptáci komunikují, pracují, hrají si, vychovávají mláďata a přemýšlejí, se dnes vědci dívají zcela novým pohledem. Na základě jejich zjištění se ukazuje, že existuje více způsobů, jak vytvořit vysoce inteligentní mysl. Zeptali jsme se Jennifer Ackermanové, autorky knihy Ptačí způsoby, co to znamená pro naše pochopení nejen ptáků, ale i nás samotných. Continue reading „Ptačí způsoby: Nový pohled na skutečnou podstatu ptačí inteligence“

Změňte zemědělské dotace, jinak nenaplníte předvolební sliby a koaliční smlouvu, vyzývají organizace ministra

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, ŽIVÁ VODA, z. s., SPP Čmelák a České společnosti ornitologické

Neziskové organizace a vědci vyzývají ministra zemědělství Mariana Jurečku a jeho nástupce Zdeňka Nekulu, aby se nová vláda distancovala od návrhu rozdělení 140 miliard zemědělských dotací, který připravila předchozí vláda. Vláda musí návrh přepracovat, pokud chce splnit své sliby a řešit vážné problémy v zemědělské krajině. [1] Continue reading „Změňte zemědělské dotace, jinak nenaplníte předvolební sliby a koaliční smlouvu, vyzývají organizace ministra“

Orli královští v roce 2021 vyvedli v Česku jedenáct mláďat

Česká populace orla královského se v letošním roce rozrostla o jedenáct mláďat. Kriticky ohrožený dravec hnízdí u nás výhradně na jižní Moravě, kde má celosvětově severozápadní hranici svého výskytu. Letos tam ornitologové zaznamenali čtrnáct párů, což je o jeden pár více než loni. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce vyrušuje při hnízdění anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Letos po čtyřech letech ornitologové zaznamenali otravu orla královského. Česká společnost ornitologická proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky v projektu PannonEagle Life, která vyhledává otrávené návnady. Continue reading „Orli královští v roce 2021 vyvedli v Česku jedenáct mláďat“

Rekordní sezóna pro čápy. Ornitologové s dobrovolníky spočítali 1 567 vzletných mláďat

Úspěšnou hnízdní sezónu letos prožili v Česku čápi bílí. Podle údajů programu občanské vědy Čapí hnízda České společnosti ornitologické (ČSO) letos vyvedli 1 567 mláďat. Je to nejvíce v historii programu. Zapojilo se rekordní množství dobrovolníků sledujících dění na hnízdech, celkem 1008, o 233 více než loni. Lidé zaznamenali hnízdění na 571 hnízdech, což je meziroční nárůst o 80 hnízd. Ornitologové hodnotí sezónu jako úspěšnou a oceňují zapojení dobrovolníků do programu na www.birdlife.cz/capi.

Jak se letos v Česku dařilo čápům bílým? Jaký vliv měly na přežívání mláďat letní bouřky a přívalové deště? Na to mohou ornitologové odpovědět díky údajům od dobrovolníků, kteří se zapojili do programu Čapí hnízda. „Letošní rok byl pro čápy velmi úspěšný. Celkem bylo zaznamenáno 1 567 vzletných mláďat, nejvíce v historii programu Čapí hnízda, který začal v roce 2014. I letos se lidé obávali o osud čápů během bouřek. Ty ale, na rozdíl od loňského roku, přišly až koncem června, tedy v době, kdy mláďata byla již velká a odolnější vůči nepřízni počasí,“ uvádí Gabriela Dobruská, koordinátorka programu Čapí hnízda z ČSO.

Rodič se čtyřmi potomky na hnízdě. Foto: Tomáš Bělka

Účastníci programu Čapí hnízda zaznamenali 571 hnízd s mláďaty oproti loňským 491 hnízdům. „Při rekordním počtu dobrovolníků, kteří se na monitoringu podíleli – 1 008 oproti loňským 775 – se nabízí úvaha, že víc lidí objevilo více hnízd s mláďaty. Jelikož ale v klíčovém období vzletných mláďat byl zkontrolován přibližně stejný počet hnízd jako loni, můžeme usuzovat, že letošní sezóna byla skutečně úspěšnější,“ podotýká Dobruská.

Čím dál více dobrovolníků sleduje hnízdění čápů. Děkujeme!

Průběh hnízdění čápů sleduje ČSO za pomoci veřejnosti od roku 2014. „V letošním roce jsme poprvé překonali hranici tisícovky zapojených dobrovolníků. Za poslední tři roky se počet zapojených lidí téměř zdvojnásobil! To nás moc těší, protože jen díky spolupráci příznivců čápů z celé republiky je možné zjistit údaje o dění na hnízdech, které bychom jinak detailně získávali jenom těžko. Všem dobrovolníkům velmi děkujeme,“ říká Dobruská.

Hnízdo v Zooparku Chomutov, kde čápi hnízdí na podložce na starém dubu. Foto: Ludmila Korešová

Za osm let v programu Čapí hnízda ornitologové nashromáždili velké množství dat, která jsou cenná např. pro stanovení reprodukční úspěšnosti či vývoje trendů početnosti, ale i pro ochranu čápů. „Program za svou osmiletou existenci přinesl více než 50 tisíc záznamů o hnízdění čápů bílých na území celé republiky. Ze všech evidovaných hnízd se každým rokem daří zkontrolovat více než 90 % z celkového počtu. Ten, i díky mnoha náhradním podložkám, během osmi let narostl na více než 1 400 hnízd,“ sděluje Dobruská.

Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda

Mnohem důležitější pro vyhodnocení, než absolutní počet zkontrolovaných hnízd, je však počet hnízd s více záznamy. „Jediné pozorování osamoceného čápa na hnízdě nevypovídá nic o obsazenosti hnízda. Stejně tak jediná negativní kontrola na hnízdě nepotvrzuje, že hnízdo nebylo obsazené po celou sezónu. Pro úspěch programu je tedy důležité, aby dobrovolníci kontrolovali hnízdo opakovaně a ideálně po celou sezónu,“ vysvětluje Dobruská.

Čáp bílý hledá kořist v mokřadním ptačím parku Josefovské louky. Foto: Zdeněk Jakl

Početnost hnízdících párů se v jednotlivých krajích liší. „Čápi preferují pestrou krajinu s vysokým podílem luk a mokřadů, které poskytují dostatečnou potravní nabídka. V suchých oblastech s intenzivním zemědělstvím čápi dostatek potravy nenajdou. Tím si můžeme vysvětlit absenci čápů v okolí Prahy i Brna, která je patrná již při pohledu na mapu. Absolutní nejnižší počet obsazených hnízd je v Ústeckém a Karlovarském kraji (jedná se zároveň o nejmenší kraje v republice). Největší zjištěný počet obsazených hnízd po celou dobu sledování vykazuje Moravskoslezský kraj a jejich počet v průběhu trvání programu stoupá,“ říká Dobruská.

Čapí hnízda v roce 2021.

Významným rizikovým faktorem pro přežití čapích mláďat je počasí

„Zvláště dlouhotrvající déšť, prudké ochlazení či kroupy v prvních týdnech života bývají pro mláďata fatální. Tak tomu bylo v roce 2016, kdy se přívalové deště s kroupami objevovaly roztroušeně po celém území, i v roce 2020, kdy téměř na polovině hnízd v Moravskoslezském kraji uhynula mláďata vlivem dlouhotrvajících dešťů. Oproti tomu v roce 2021, s mírným létem a dostatkem potravy, jsme zaznamenali dosud nejvyšší počet vyvedených mláďat,“ uzavírá Dobruská.

 

Kontakt pro další informace:

Gabriela Dobruská, dobruska@birdlife.cz, 724 687 996


Program občanské vědy Čapí hnízda byl v roce 2021 podpořen v rámci projektu Sčítáme ptáky pro radost i pro vědu. Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Sčítání čápů i v letošním roce podporuje EG.D, a.s., člen skupiny E.ON. Děkujeme!

 

Podzimní exkurze pro absolventy Kurzu určování ptáků

I když letošní Kurz určování ptáků už definitivně skončil, pro většinu z nás účastníků to není uzavřená kapitola. S něčím tak skvělým a jedinečným se totiž neloučí lehce – ať už jde o zážitky nebo o lidi. A tak není divu, že když naši lektoři přišli s nabídkou podzimní kondiční exkurze pro absolventy obou dosavadních ročníků, zájem byl obrovský.

Nakonec se nás onoho prvního říjnového víkendu sešlo třicet šest. Sjeli jsme se do Žehrova u Turnova ze všech koutů republiky. Nestačili jsme se ani rozkoukat, a už nás lektoři vybavili přehrávači a poslali do terénu, abychom chladnou páteční noc náležitě využili. Monitoring sov nebyl sice toho večera na záznamy moc úspěšný, zato byl ale náležitě stmelující. Sobotu jsme celou strávili v přírodní rezervaci Žabakor odchytem do sítí, kroužkováním a pozorováním ptáků po okolí. Kochali jsme se břichatými brávníky na polích a hejnky mlynaříků a každý si přišel na své ‒ někdo pátral po pěvušce, někdo zase nadšeně odečítal kroužky labutím. Mezi zvlášť zajímavá pozorování patřila káně rousná nebo ostralka štíhlá. Se soumrakem program zdaleka nekončil, pokračovali jsme v teple u projektoru, kde pro nás organizátoři měli nachystané nejrůznější ornitologické kvízy a hry. Nutno přiznat, že v poznávacím bingu excelovala především dětská část osazenstva.

V neděli nás čekala terénní zátěžová zkouška – vyrazili jsme pozorovat migrující hejna ptáků přes horské sedlo u Rašovky. O co jasnější bylo počasí, o to větší byla zima. A při několikahodinovém stání na pozorovacím místě od úsvitu do poledne jsme mnozí jen těžko zaměřovali dalekohledy, jak nás zábly ruce. Stálo to ale za všechny vrstvy podvlíkaček – nad hlavou nám táhla početná hejna hus, kormoránů, čížků, pěnkav a holubů hřivnáčů i osamoceně letící lindušky. Štěstí jsme měli také na několik prvních zimních hostů – drozdy cvrčaly a pěnkavy jikavce. Kluci nám ukazovali, jak poznat jednotlivé druhy podle siluety, letu nebo jediného pípnutí.

Domů jsme se rozjížděli jen neradi. Nezbývá poděkovat organizátorům – Ondrovi, Kubovi, Dáše, Janě a Radkovi – za skvělý víkend a veškerou péči. Díky nim jsme se vraceli zase o něco znalejší a utvrzení v tom, že ptáci se dají pozorovat v každé roční době.

Lenka Dvořáková

jaro

Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda

Sčítání čápů má dlouhou tradici. Probíhá dokonce i mezinárodní sčítání, první proběhlo již v roce 1934! V roce 2014, kdy byli čáp černý a čáp bílý vyhlášeni ptákem roku, proběhlo již 7. mezinárodní sčítání (podrobné výsledky a shrnutí vývoje čapí populace před 2014 vyšly v Sylvii [3]). Právě při této příležitosti vznikl web Čapí hnízda a hnízdění čápů jsme začali sledovat v rámci občanské vědy – se zapojením široké veřejnosti. Ohromné množství získaných dat je velice cenné nejen např. pro stanovení reprodukční úspěšnosti či vývoje trendů početnosti, ale i pro jejich ochranu. K té od roku 2021 přispívá i SOS tlačítko u každého hnízda, které umožňuje dobrovolníkům dát rychlou zprávu o negativním dění na hnízdě. Continue reading „Co jsme se dozvěděli za 8 let fungování programu Čapí hnízda“

slavík modráček středoevropský

„Za mých mladých let, to bylo ptáků!“

Vědci z Univerzity Karlovy a České zemědělské univerzity se pokusili o zhodnocení historických změn početnosti ptáků na základě vzpomínek ornitologů starší generace. Výsledky se podařilo publikovat v časopise Ecological Indicators doi: 10.1016/j.ecolind.2021.107909 a stručnou zprávu o tomto výzkumu si můžete přečíst v Ptačím Světě 4/2021. Zde přinášíme podrobnější informace. Continue reading „„Za mých mladých let, to bylo ptáků!““

Mikuláš netradičně. Obdarujte a pozorujte ptáky na krmítku, vyzývají ornitologové

Nadílka pro opeřence. Kosům jablka, brhlíkům slunečnicová semena a sýkorám vlašské ořechy. Česká společnost ornitologická vyzývá veřejnost, aby na Mikuláše myslela také na drobné volně žijící ptactvo a obdarovala ho vhodným krmivem. Pozorování ptáků na krmítku a jejich poznávání je skvělou aktivitou pro děti, které z pohodlí domova zjistí víc o životě opeřenců. Na druhý lednový víkend pak připravují ornitologové čtvrtý ročník sčítání ptáků na krmítkách, kde mohou nejen děti své znalosti zúročit. Už nyní se mohou zájemci hlásit o tipy a novinky na webové stránce ptacihodinka.birdlife.cz. Continue reading „Mikuláš netradičně. Obdarujte a pozorujte ptáky na krmítku, vyzývají ornitologové“

Šetrné hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem, ukazují první výsledky sčítání

První výsledky sčítání ptáků na polích v Praze, kde se začíná hospodařit přírodě šetrnějším způsobem, jsou mírně nadějné. Druhová pestrost a početnost ptáků v době hnízdění se na „ekologických“ polích v Praze oproti kontrolním plochám mírně zvýšila. Změny jsou ovšem stále pod hranicí statistické významnosti a bude třeba delšího sledování, aby se ukázalo, zda změna hospodaření přináší kýžený efekt. Continue reading „Šetrné hospodaření na pražských polích vykročilo správným směrem, ukazují první výsledky sčítání“

Zápis z členské schůze ČSO 2021 a její videozáznam

Zápis z členské schůze ČSO (sobota 6.11., Náprstkovo muzeum, Praha, 10:00 – 17:00)

Za slunečného podzimního počasí se členové ČSO setkali na letošní členské schůzi v krásných prostorách Náprstkova muzea na Betlémském náměstí v Praze 1.  Členskou schůzi zahájil předseda ČSO Jiří Flousek. Následovala vzpomínka na zemřelé členy a pietní minuta ticha. V té souvislosti byl promítnut krátký film (výňatek z filmu Natura paradoxa) jako vzpomínka na dlouholetého ředitele Kroužkovací stanice NM Jiřího Formánka, který zemřel letos ve věku 91 let a byl členem ČSO 75 let. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 2021 a její videozáznam“

Přináší aktuální návrhy budoucí zemědělské politiky skutečnou naději pro ptáky a přírodu?

Tříleté vyjednávání o nové Společné zemědělské politice (SZP) na období 2023-2027 se chýlí ke konci. Členské státy EU dokončují své strategické plány a neziskové organizace se do nich do poslední chvíle snaží prosadit zájmy ochrany přírody v největší možné míře. Continue reading „Přináší aktuální návrhy budoucí zemědělské politiky skutečnou naději pro ptáky a přírodu?“

Studie o úbytku ptáků v Evropě zaujala média

Mezinárodní tým výzkumníků z Královské společnosti pro ochranu ptáků (RSPB), BirdLife International a České společnosti ornitologické tento týden vydal studii o dramatickém úbytku ptáků v Evropské unii. Článek vzbudil velký zájem médií včetně prestižních zahraničních deníků a zpravodajských webů. Nabízíme přehled některých z nich. Continue reading „Studie o úbytku ptáků v Evropě zaujala média“

Dramatický úbytek ptáků Evropské unie

Dnes jsme s kolegy z RSPB a BirdLife International zveřejnili studii, která hodnotí změny celkového počtu ptáků v EU v období let 1980–2017. Robustní výsledky ukazují, že během mého života z EU vymizelo kolem 600 milionů ptáků (odhadujeme, že to bylo mezi 557 a 623 miliony jedinců), což znamená, že jsme přišli o každého šestého ptáka. Jinými slovy, když mě maminka vozila v kočárku, zpívalo v parku o 17–19 % více ptáků. Continue reading „Dramatický úbytek ptáků Evropské unie“

Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků

Hlavní sdělení:

  • Nová analýza údajů ukazuje, že od roku 1980 zmizelo z Evropské unie 600 milionů hnízdících ptáků.
  • Značná část těchto ztrát je důsledkem masivního úbytku běžných a hojných druhů ptáků.
  • Největší propad početnosti pozorujeme u vrabce domácího, jehož populace se zmenšila o 247 milionů jedinců. Následuje ho konipas luční s úbytkem 97 milionů jedinců, špaček se ztrátou 75 milionů jedinců a skřivan polní, jehož populace se ztenčila o 68 milionů jedinců.

Continue reading „Nová studie odhaluje dramatický úbytek evropských ptáků“

Představujeme účastníky Ornitologické akademie 2021

Klimatická změna, nevhodné hospodaření v krajině a mnoho dalších, i méně viditelných problémů, staví ochranu přírody před stále větší výzvy. Abychom na ně mohli reagovat a dlouhodobě pokračovat v kvalitní ochraně ptáků a jejich prostředí, potřebujeme podpořit osobní rozvoj u mladších generací a najít v nich budoucí amatérské a profesionální ornitology, mapovatele, vedoucí poboček či lídry ČSO. Proto jsme se v roce 2021 rozhodli pro založení Ornitologické akademie, která má za cíl najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku. Ornitoakademii tvoří kolektiv mladých nadšenců, kteří si společně ve volném čase vytváří a koordinují nabitý ornitologický program. Více o Ornitologické akademii.

Rádi bychom nejen dalším mladým ornitologům představili medailonky letošních nových účastníků akademie. V Česku je spoustu mladých nadšenců do pozorování ptáků a jejich příběhy můžou být jistě pro některé motivací a inspirací.

Matěj, 19 let, Ostravsko

O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům jsem se dostal díky dokumentu Rajští ptáci. Baví mě hlavně chodit do terénu, moje oblíbená skupina jsou šplhavci, o strakapoudu jižním píšu středoškolskou odbornou činnost. Velmi mě zajímají také tropičtí ptáci a jejich ekologie. V budoucnu bych chtěl za ptáky hodně cestovat a rád bych se podílel na jejich ochraně a výzkumu.

 

 

 

Lukrécia, 20 let, Olomoucko + Praha

Už v kočárku jsem s mamkou pozorovala ptáky za pomocí atlasu, i když to byli třeba jen kosi. Když jsem byla trochu větší, chodila jsem na ornitologické výpravy s přírodovědným oddílem Lid medvědího potoka. Během dospívání mě ale vůbec nenapadlo, že bych se ptákům jednou chtěla věnovat. Prvního ptáka jsem si ze sítě vymotala sama v roce 2018, což spustilo lavinu v mém zájmu o ornitologii. Začala jsem opět s pozorováním ptactva v okolí Olomouce, a nakonec se zúčastnila několika výzkumů, týkajících se migrační ekologie rákosníků obecných a závislosti míry skvrnitosti vajec na kvalitě samic vlaštovek obecných. Momentálně studuji na PřF UK a mám v plánu svůj zájem o ornitologii jen rozvíjet, a to nejen v rámci chystaného článku. Můj nejoblíbenější dinosaurus je Diplodocus.

Lukáš, 17 let, Přerovsko

Příroda mě fascinovala už v útlém dětství. V devíti letech mi ale po návštěvě muzea ORNIS v Přerově zcela učarovali ptáci a od té doby se můj veškerý zájem soustředí právě sem. Na střední škole se tento vztah k ornitologii ještě prohloubil a nyní ptáky především pozoruji, fotím a monitoruji. Zajímám se také o jejich ochranu a ekologii. Díky cestám po republice i do ciziny jsem měl možnost seznámit se s různými biotopy a řadou zajímavých a vzácných druhů. A protože mi ptáci a cestování přirostli k srdci nejvíce, chci v budoucnu biologii vystudovat a stát se „bird guidem“ – mým snem je seznamovat stejně zapálené lidi s tímto úžasným světem plným barev, tvarů a zvuků.

 

Šárka, 18 let, Jizerské hory

Dlouhá léta u mě vedli na první příčce dinosauři. Tak jako šel vývoj s nimi k ptákům, tak šel i vývoj s mým zájmem a pokročila jsem i já. I když nastal tento pokrok nedávno, ptáci mě zajímaly pasivně i před tím, a to díky andulkám, které jsme chovali. O papoušky jsem se díky nim zajímala více a více, až jsem jimi zazdila dinosaury. Zároveň jsem již dlouho členem Českého svazu ochránců přírody Jizerka. Ochrana přírody je tedy jedním z mých dalších hlavních zájmů. Dnes mě zajímá hlavně ekologie, evoluce a etologie ptáků, a to především u papoušků, a tak v budoucnu bych se chtěla zaměřit hlavně na ně. Pokud se vše podaří, chtěla bych jednou pracovat na některém světovém záchranném programu ve volné přírodě či v zoologických zahradách.

Kuba, 20 let, jižní Morava + Praha

O přírodu jsem se zajímal už od mala, postupně ale můj zájem o ptáky převládl nad savci, hmyzem, dinosaury i vším ostatním. Zatím byla mým největším ornitologickým počinem asi má Středoškolská odborná činnost – zjišťoval jsem, jestli a jak ptákům pomáhají nebo škodí lesní průseky kolem elektrického vedení. Výsledky mojí práce se mi také podařilo vydat ve vědeckém článku. A výzkumu ptáků se chci věnovat i dál – teď studuji na Přírodovědecké fakultě UK a připravuji projekt mé bakalářské a pak snad i diplomové práce. Ze všech ptáků mám nejradši šoupálka – hlavně kvůli jeho roztomilému hopsání po kmenech. Naopak moc velký kámoš nejsem se strakami, které mi už párkrát snědly oběd.

Ondra, 24 let, Plzeňsko

Od útlého věku jsem doslova ujížděl na dokumentech Davida Attenborougha. Ze všeho nejvíc mě v nich fascinovala rozmanitost zvířecího chování. Na vysoké škole jsem se odhodlal proniknout do chování právě ptáků, protože jejich chování je jedno z nejzajímavějších. Stal jsem se součástí výzkumného týmu (Facebook), se kterým studuji chování jednoho z nejagresivnějších ptáků ťuhýka obecného. Postupně se snažím poznávat nové a nové druhy opeřených dinosaurů, a i díky akademii se to úspěšně daří. V budoucnu bych se chtěl věnovat opravdovému výzkumu ptačího chování a zjistit, jak tito úžasní tvorové vnímají svět okolo sebe.

 

Adéla, 22 let, Sedlčansko

Zvířata a příroda pro mě byly už od malička nedílnou součástí života a dychtivější zájem o opeřence se projevil ještě v plenkách mojí první chycenou slepicí u nás na dvorku. Nejbližšími se mi stali dravci a pěvci, takže jsem začala před pár lety vyrábět krmítka, pítka a budky. To je zatím asi moje největší aktivita v oblasti ornitologie. V budoucnu bych rozhodně chtěla dosáhnout lepší spolupráce mezi ornitology a soukromými zemědělci, mezi které patří i má rodina a naši předci. Z mého pohledu zemědělce a milovníka ptáků vidím, že dochází k mnoha nedorozumění a nevědomosti a to bych chtěla změnit, protože na komunikaci a spolupráci mezi těmito skupinami podle mě stojí budoucnost nejen ptačí populace.

Ondra, 19 let, Beskydy

K přírodě jsem byl veden již od mala, ale nakonec u mě zvítězila ornitologie. Dostal jsem se k ptákům, přes chov drobných exotů až po pozorování a aktivitu v terénu. V nejbližší možné době, bych si rád udělal kroužkovací licenci a věnoval se kroužkování a podílení se na výzkumu. Jinak se snažím vyrábět budky pro ptáky a rozvěšovat je po okolí. Je zajímavé pozorovat, jak se hnízdění každý rok mění a díky kroužkování vím, že někteří ptáci mi v nich hnízdí již pravidelně. Do budoucna bych se určitě rád ptákům věnoval nadále.

 

Sylvie, 15 let, Krkonoše

O přírodu se zajímám od dětství, k ptákům mě přivedl dědeček. Ráda trávím hodně času v terénu, nejvíce se zajímám o horské druhy pěvců. Jsem členkou Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP, kde spolupracuji na mapovacích projektech. V budoucnu bych chtěla studovat zoologii a věnovat se ochraně přírody. Myslím si, že Akademie je skvělou příležitostí pro mladé lidi poznat vrstevníky, kteří se zajímají o ptáky a velkou příležitostí se přiučit od zkušenějších.

 

 

Honza, 23 let, Úvaly + Praha

Od útlého věku jsem se zajímal o přírodu. Začalo to dinosaury a skončilo to (prozatím) …taky dinosaury, tedy jedinými dodnes přeživšími, tedy ptáky. Ačkoliv mě baví asi od sedmi let, v pubertě jsem se na chvíli od zájmu o ně odvrátil, abych se jim mohl od roku 2015 opět naplno věnovat. To mi vydrželo dodnes, kdy mě zájem o přírodu jako celek zavál až na Přírodovědeckou fakultu UK, na které aktuálně dokončuji magisterské studium. Ve škole se věnuji ekologii městských společenstev ptáků, ve volném čase pak vedu od roku 2017 ornitologický kroužek v Úvalech, ptáky pozoruji, kroužkuji, fotím a píšu o nich blog. Rád jezdím za novými druhy v ČR i do zahraničí. V budoucnu bych se chtěl i dále věnovat popularizaci přírody a samozřejmě hlavně ptákům, a to jak ve volném čase, tak i ve vědě.

Verča, 18 let, Ostravsko

Příroda je mým koníčkem už odmala. Vyrůstala jsem na dokumentech o zvířatech a pravidelně jsem se ze zvědavosti účastnila všech možných soutěží. Mou vášní je zoologie a do budoucna ji určitě plánuji studovat společně s ekologií a evolucí. Miluji výpravy do terénu a bádání. To jsem si mohla vyzkoušet při vypracování mé SOČ v rámci Ostravské univerzity. Tam jsem sice nezkoumala opeřenstvo, nýbrž hmyz, konkrétně brouky. Vzpomínám si, že u toho se nám podařilo najít hnízdo, u kterého jsme strávili celý den a brouky jsme přesunuli na druhou kolej. Tehdy se ve mně opět probudilo nadšení do ornitologie a v dnešních dnech už chodím do terénu převážně za tímto účelem.

Honza, 17 let, Šumpersko

Už jako malé dítě jsem byl fascinován přírodou. Asi jako spousta malých kluků jsem se zajímal o dinosaury, na kterých jsem v podstatě vyrostl. Později jsem se ale začal zajímat spíše o přírodu současnou. Ptáky mám rád odjakživa, ovšem významným milníkem, díky kterému jsem ptákům nejvíce propadl, byl vstupní úkol do Biologické olympiády, který jsem si vybral a ve kterém jsem pozoroval ptáky vázané na vodní plochy v roce 2019/20. Opeřenci mi přirostli k srdci a já se od té doby vydávám do přírody primárně za účelem pozorovat jejich úžasný život. Určitě bych chtěl, aby mé budoucí povolání bylo spjaté s přírodou. Momentálně studuji na gymnáziu. Na ptácích mě nejvíce fascinuje jejich biodiverzita – každý pták je unikát, každý je něčím výjimečný!

Kuba, 22 let, Mělnicko

K zájmu o přírodu mě vedla rodina už od útlého dětství, už jako úplně malý kluk jsem byl fascinován hlavně podmořským světem, sledoval jsem různé dokumenty a chtěl jsem být mořským biologem. Ale moře je daleko, a tak jsem zjistil, že ani u nás to není nuda, tak jsem se asi kolem 13 let začal naplno věnovat ptákům. Kromě pozorování ptáků pro radost, se rád zapojuji i do různých monitoringů (IWC, LSD), v kterých vidím velký smysl. Můj zájem o přírodu vyvrcholil přihláškou na PřF UK, kde nyní studuji bakalářské studium. Ač jsou ptáci mým velkým koníčkem, studijně se hodlám věnovat druhé skupině létajících obratlovců – netopýrům. Zoologii a přírodovědě bych se chtěl věnovat i v budoucnu, snad budu mít to štěstí…

Gabča, 25 let, Brněnsko

Ptáci mě uchvátili už když jsem byla malá, prvním pozorováním byl brhlík lezoucí hlavou dolů u nás doma na smrku. Blíže jsem se s nimi seznámila ale až na konci střední školy a rozhodla se, že se jim budu věnovat i na vysoké. Ve výzkumu se zabývám hlavně hnízdním parazitismem kukaček a studuji obranné mechanismy jejich hostitelů. Mimo školu se pak zapojuji do mapování pro Jihomoravskou pobočku ČSO a jezdím pomáhat na kroužkovací akce. V Brně jsem spoluvedoucí ornitologického kroužku pro děti a v budoucnu bych se ráda více zapojila do dalších aktivit, které souvisí s ochranou ptáků.

 

Mikuláš, 20 let, Ostravsko

Od mala jsem se zajímal o přírodu a všechno živé. Pro ptáky jsem se nadchnul v 11 a od té doby mě to nepustilo. V 16 jsem měl možnost strávit rok na střední škole v USA, kde jsem poznal úžasnou ptáčkařskou komunitu, trochu jiný přístup k ptáčkaření a spoustu nových druhů.  Na vysoké škole nakonec nestuduji ptáky, ale všeobecné lékařství. Ptáci mi přesto zůstali jako krásný koníček, který mě připravuje o většinu mého volného času. Vždycky rád vyrazím na nějakou zajímavou lokalitu, i když většinu času na ptácích teď trávím kroužkováním.

brigáda na JL 2021. Foto: Eva Pleskotová

Na Mnišských i Josefovských loukách pílí bagry i dobrovolníci

Zatímco na Josefkách už je hotových několik tůní vznikajícího impozantního Centrálního ptačníku, i na Mnišských loukách bagr poprvé hrábnul do země, aby pomohl mokřadním ptákům. Věříme, že mělká bahnitá tůň na „Mniškách“ na jaře přiláká první čejky, kulíky a možná i další bahňáky. Continue reading „Na Mnišských i Josefovských loukách pílí bagry i dobrovolníci“

Prohlášení ČSO k výběru národního ptáka

Nově vzniklá koalice (ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti) v koaliční smlouvě uvádí nápad vybrat pro Česko národního ptáka: „Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a základními školami spustíme anketu, která vybere nový symbol Česka – českého národního ptáka.“ (str. 43 koaliční smlouvy).

Na četné dotazy médií i veřejnosti uvádíme prohlášení: Continue reading „Prohlášení ČSO k výběru národního ptáka“

A kdo přiletí na vaše krmítko? Připravujeme čtvrtý ročník Ptačí hodinky

Už za dva měsíce budou lidé v celém Česku opět pozorovat ptačí krmítka. Česká společnost ornitologická o víkendu 7.–9. ledna 2022 organizuje čtvrtý ročník Ptačí hodinky – sčítání ptáků na krmítkách. Minulého ročníku se zúčastnilo přes 27 tisíc lidí, kteří pozorovali víc než půl milionu ptáků. Ornitologové pomocí dlouhodobého projektu ve spolupráci s veřejností zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Sčítání se může zúčastnit úplně každý bez předchozích zkušeností. Navíc v teple domova. Už nyní se mohou lidé připravovat na Ptačí hodinku pomocí zábavných kvízů a pilovat své znalosti ptáků na stránce ptacihodinka.birdlife.cz, kde se zároveň lze přihlásit k odběru tipů a novinek. Continue reading „A kdo přiletí na vaše krmítko? Připravujeme čtvrtý ročník Ptačí hodinky“