//Podzimní členská schůze JOK se uskuteční 15. října 2022 v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Součástí schůze budou také volby členů výboru JOK na období 2022-2026. Podrobný program a hlasovací lístky budou členům doručeny v dostatečném časovém předstihu. Continue reading „Pozvánka na podzimní schůzi Jihočeského ornitologického klubu“
//Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují 3.–9. října akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů. Continue reading „Kde ptáci narážejí do skel? Zapojte se do pátrání“
//Už za tři týdny, ve středu 12. října, začíná v Praze celoevropská konference k připravovanému zákonu Evropské unie Nature Restoration Law, jehož stěžejní myšlenkou je, že k zastavení krize biodiverzity už nestačí přírodu pouze chránit, ale je potřeba ji obnovovat. Zákon pomocí závazných cílů zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Na konferenci s názvem Conference on Nature Restoration Law 2022 se do Prahy sjedou přední odborníci a odbornice na téma obnovy přírody. Buďte u toho!
Na webu konference nově najdete detailní program a vizitky řečníků.
Těšíme se na vás!
//PRACOVNÍ PROGRAM VŽDY OD 9:00 DO 18:00 Continue reading „Dobrovolnický pracovní víkend v ptačím parku Kosteliska 2022“
//Přesuňme se myšlenkami na chvíli do Velké Británie první poloviny 20. století. Je teplý, možná deštivý, letní den, 20. červen 1922. Skupina nadšených ornitologů se schází v londýnském domě ministra financí Roberta Hornea. Tahle skupina lidí, které spojovala láska k ptákům, se rozhodla v reakci na různá ohrožení ptáků uspořádat koordinovanou mezinárodní akci a založili Mezinárodní radu pro ochranu ptáků (ICBP), která v roce 1993 získala svůj nynější název a podobu – BirdLife International.
Od založení této mezinárodní organizace uběhlo již 100 let, ale její kořeny můžeme hledat ještě hlouběji v historii. Za dobu fungování si získala miliony příznivců po celém světě a její portfolio aktivit se značně rozrostlo. BirdLife International funguje na principu partnerství s nevládními organizacemi, které mají stejné zájmy – ochranu ptáků a jejich stanovišť. Skrze vzájemnou spolupráci usilují o ochranu ptačích populací, identifikaci významných ptačích lokalit a jejich údržbu či obnovu. A v neposlední řadě se snaží posilovat postavení ochránců přírody po celém světě.
V současnosti je partnerem BirdLife International více než 115 ochranářských organizací po celém světě. Partnerem v České republice je právě Česká společnost ornitologická, která bude stoleté jubileum slavit za čtyři roky. K této příležitosti připravujeme řadu akcí a programů, kterými společně oslavíme přírodu a ptačí opeřence. Máte se na co těšit!
Historické milníky BirdLife International
//V roce 1993 se Česká společnost ornitologická přidala k n
ové mezinárodní kampani EuroBirdwatch, která letos oslaví 30. výročí! Tato úspěšná kampaň již tradičně probíhá o prvním říjnovém víkendu, během něhož ornitologové z České společnosti ornitologické organizují pro veřejnost vycházky do přírody spojené s pozorováním ptáků a dalším doprovodným programem.
Letos proběhne již jeho 30. ročník – nenechte si ho utéct! Udělejte si čas a pojďte s námi pozorovat ptáky do podzimní přírody! Continue reading „Pozvánka na 30. ročník Festivalu ptactva“
//V první polovině srpna proběhla v Újezdci na Svitavsku terénní exkurze ČSO pro veřejnost s cílem představit motáky lužní a možnosti jejich ochrany v zemědělské krajině. Akce přilákala nejen zkušené birdwatchery (pozorovatele ptáků), ale také místní obyvatele, kteří měli to štěstí pozorovat jak dospělé motáky lužní na obloze, tak i mláďata krátce před vzletností zachráněná před zbytečnou smrtí oplocením hnízda.
Oproti jiným letům proběhlo v letošním roce hnízdění rychleji a zdejší lokalita byla jedna z mála, kde bylo možné v polovině srpna ještě pozorovat nezvletná mláďata. Tip na lokalitu u Újezdce jsme dostali od ornitologa Karla Popracha, který se monitoringu a praktické ochraně tohoto atraktivního dravce dlouhodobě věnuje. Součástí jeho práce je i satelitní telemetrie. I díky této moderní technologii můžeme prakticky na vlastní oči sledovat, jak už od srpna motáci lužní postupně odlétají na zimoviště v tropické a jižní Africe. Cesty GSM vysílačkami označených jedinců je možné najít na webu spolku TYTO.
Okres Svitavy je podle dat z faunistické databáze Avif jednou z těch, kde se motáci lužní pravidelně vyskytují. Na stránkách databáze můžete skrze vyhledávání pozorování a zadaní konkrétní lokality jednoduše zjistit, zda byli v minulosti motáci pozorování např. i v okolí vašeho bydliště. V okrese Svitavy bylo v loňském roce zaznamenáno 39 pozorování zejména v polních kulturách v Radiměři a Vendolí.
Navzdory horkému letnímu počasí dorazilo v sobotu 13. 8. 2022 krátce po poledni na pole u Újezdce na Svitavsku 13 účastníků. Úvodní slovo exkurze měl Václav Zámečník, zemědělský specialista z ČSO, který účastníkům představil problémy, se kterými se ptáci hnízdící v zemědělské krajině potýkají a možnosti jejich ochrany včetně významu mapových podkladů a důležitosti zapojení veřejnosti při jejich mapování. Pak už přišel na řadu samotný moták lužní. O střípky svých životních zkušeností získaných při jeho ochraně se z Vysočiny přijel podělit Ivan Kunstmüller, který je autorem řady odborných publikací a v posledních 30 letech zachránil už více než 200 hnízd.
Měli jsme to štěstí, že jsme si o motácích nemuseli pouze povídat. Skrze objektivy dalekohledů jsme již cestou ke hnízdu pozorovali hned tři dospělé ptáky. K detailnějšímu prozkoumávání typických určovacích znaků nám posloužili dva větší stativové dalekohledy.
To už jsme se blížili ke zlatému hřebu našeho setkání. Strništěm po sklizené pšenici jsme došli k jedinému místu v celém poli, kde dosud ještě pšenice stála. Důvodem byla malá oplocenka vyrobená z dřevěných kůlů a nataženého pletiva, kterou zde na ochranu mláďat umístil Karel Poprach a při sklizni ji traktorista objel. Zpočátku nebylo jisté, zda mláďata již hnízdo neopustila a neuvidíme pouze prázdnou oplocenku. Měli jsme však štěstí a tři mláďata těsně před dosažením vzletnosti byla stále ještě na hnízdě. U oplocenky si účastníci exkurze mohli uvědomit, že v rámci velkého lánu pole je její velikost opravdu zanedbatelná. Ivan Kunstmüller účastníkům názorně popsal rozdíly mezi samcem a jeho dvěma sestrami a zodpověděl celou řadu zvídavých dotazů účastníků nejen o biologii, ale i praktické ochraně tohoto druhu.
Moták lužní je jedním z několika druhů motáků, které u nás můžeme pozorovat. Odlišit některé druhy od sebe je přitom poměrně náročné. Právě zvědavost a touha naučit se lépe určovat dravce přivedla na akci dva účastníky. O akci se dozvěděli úplnou náhodou, když si po pozorování dravce na obloze chtěli na internetu ověřit, zda opravdu pozorovali motáka. Zkusili si do vyhledávače zadat hesla „moták lužní Svitavsko“ a objevila se jim pozvánka na stránkách ČSO.
Moták lužní je v letu charakteristický velmi dlouhými a úzkými křídly, štíhlým tělem a dlouhým ocasem. Samec je svrchu šedý, spodina těla je také šedá a přechází směrem k běhákům do bílé. Výrazným poznávacím znamením jsou černé proužky přes loketní letky. Dospělá samice je shora tmavě hnědá s bílým skvrnitým kostřcem, spodina je bělavá a výrazně hnědě podélně skvrněná. Juvenilní jedinci jsou velmi podobní samicím, jejich pohlaví je možné rozeznat zblízka podle barvy duhovky. Zatímco samci mají duhovku více do žluta, samice ji mají hnědou.
Motáci u nás hnízdí převážně na zemi v polích s pícninami a obilovinami od května do konce srpna. Hnízdní období se však zároveň překrývá se sklizní zemědělských plodin. Posečením zemědělskou technikou jsou ohrožena nejen hnízda s vajíčky a mláďata, ale v případě nočních sklizní i dospělí jednici, kteří nocují v okolí hnízda.
Pokud zemědělec zjistí přítomnost motáků lužních na svém poli, je nejlepším řešením kontaktovat zkušené ornitology, kteří hnízdo vyhledají a instalují funkční oplocenku o velikosti přibližně 2 x 2 m, která umožní motákům bezpečně vyhnízdit. Výhodou tohoto opatření je nejen zabránění vysečení hnízda, ale navíc i antipredační ochrana mláďat před liškou nebo divokými prasaty. Je zcela pochopitelné, že zemědělci nemají kapacitu jednotlivá hnízda sami vyhledávat, proto je vždy dobré se spojit s oborníky na ochranu ptáků, aby nedošlo byť nevědomě k jeho zničení. Pokud by se jednalo o zničení úmyslné, je na motáky i na ostatní volně žijící ptáky myšleno v § 5a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, který hovoří jasně: chráněna jsou všechna vývojová stadia, od vajec a mláďat až po dospělé jedince. Zakázané je také poškozování, ničení a odstraňování hnízd.
Hnízdní úspěšnost přes 90 % dokládají u instalovaných oplocenek mezi roky 2012 až 2020 data ze Zpráv MOS (Středomoravského ornitologického časopisu). U nechráněných hnízd byla hnízdní úspěšnost pouze 35 %. Přímá ochrana hnízd má významný podíl na stále zvyšující se populaci motáků lužních v České republice. Zatímco v roce 2000 u nás hnízdilo jen asi 25 párů, tak v roce 2016 to už bylo zhruba desetkrát více.
Společně chránit motáky
Pokud se chcete dozvědět více o životě motáků lužních, doporučujeme přečíst si článek o ochraně hnízd nebo navštívit webové stránky spolku Tyto, kde se dozvíte veškeré potřebné informace, jak lze motáky chránit. Budeme rádi, pokud se zapojíte do pozorování motáků lužních a svá data vložíte do databáze Avif. Pokud naleznete hnízdo motáků lužních, které není chráněno oplocenkou a existuje riziko jeho zničení zemědělskou technikou, kontaktujte Václava Zámečníka z ČSO (zamecnik@birdlife.cz). Nejen data získaná monitoringem profesionálními ornitology, ale také občanská věda pomáhá chránit polní ptáky a přispívá ke zvyšování efektivity zemědělských dotací. Děkujeme všem zemědělcům, kteří spolupracují na ochraně hnízd polních ptáků a také všem, kterým není lhostejný jejich úbytek.
KUNSTMÜLLER, Ivan. Hnízdní ekologie motáka lužního (Circus pygargus) v závislosti na hnízdním prostředí. Tichodroma 25 (2013): 20-36.
KUNSTMÜLLER, Ivan, KODET Vojtěch, SKŘÍČEK Tomáš, and HOBZA Pavel. Praktická ochrana hnízd motáka lužního (Circus pygargus). Zprávy MOS 73: 4–19.
Moták lužní – Popis, nedatováno [online]. [cit. 19. 8. 2022]. Dostupné z: https://motak.tyto.cz/subdom/motak/index.php/motak-luzni/popis
POPRACH, Karel, Ivan KUNSTMÜLLER a Josef VESELÝ. Moták lužní. Nenakonice: TYTO, 2016. ISBN 978-80-906125-1-8.
SHIRIHAI, Hadoram a Lars SVENSSON. Ptáci: pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky. Přeložil Robert DOLEŽAL, přeložil Jan GRÜNWALD, přeložil Anna LUČANOVÁ, přeložil Zuzana MUSILOVÁ, přeložil Adéla ŠENKÝŘOVÁ, přeložil Petr MUSIL, přeložil Karel ŠŤASTNÝ, přeložil Jiří HRUBÝ, přeložil Zdeněk KYMLA, přeložil Markéta SCHUBERTOVÁ, přeložil Tereza ŠVEJCAROVÁ, přeložil František TYMR. Praha: Euromedia Group, 2021. Universum (Euromedia Group). ISBN 978-80-242-7675-5. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)
ŠŤASTNÝ, Karel a Anton KRIŠTÍN. Ptáci Česka a Slovenska: Ottův obrazový atlas. Praha: Ottovo nakladatelství, 2021. ISBN 978-80-7451-866-9. (Kniha je dostupná na e-shopu ČSO)
ZÁMEČNÍK, Václav. Polní ptáci: příručka. Ilustroval Jan HOŠEK. Praha: Česká společnost ornitologická, 2015. ISBN 978-80-87572-13-9. (Příručka je dostupná na eshopu ČSO)
__________________________________________________________________________________________________________
Článek vznikl za podpory Ministerstva životního prostědí.
//Návrh ministerstva zemědělství na změny v dotační politice (Strategický plán Společné zemědělské politiky) prošel nezávislým hodnocením vlivu na životní prostředí společnosti Integra Consulting. Ta dala za pravdu ekologickým organizacím: návrh je pro životní prostředí jen mírným posunem vpřed. [1] Ministr Zdeněk Nekula sice na poslední chvíli posílil například ochranu vod před znečištěním, ale oslabil naopak ochranu půdy. Ekologické organizace proto ve veřejném připomínkovém řízení znovu vyzývají k posílení opatření pro ochranu půdy i rozmanitosti druhů [2]. Hodnocení SEA může k potřebným změnám ještě využít ministryně životního prostředí Anna Hubáčková.
//
//K zastavení krize biodiverzity už nestačí přírodu pouze chránit, ale je potřeba ji obnovovat. Taková je stěžejní myšlenka připravovaného zákona Evropské unie Nature Restoration Law, jehož návrh zveřejnila Evropská komise 22. června. Zákon pomocí závazných cílů zajistí obnovu poničených ekosystémů, jako jsou rašeliniště, řeky, mokřady či lesy. Komise hovoří o obnově ekosystémů na 20 % suchozemských i vodních ploch EU do roku 2030 a obnově říčních toků a niv do přirozené podoby, aby jich do roku 2030 nejméně 25 000 kilometrů teklo zcela volně. Continue reading „Obnova přírody jako téma číslo jedna“
//Monitoring a ochrana hnízdních lokalit čápa černého a orla mořského v okrese Jičín a částech okresů Nymburk, Hradec Králové a Mladá Boleslav
Autor: Martin Kožuško
//Členská schůze ČSO, která se bude konat 24. září v Mikulově, bude mimo jiné rozhodovat o změně stanov. S návrhem změny, která prošla diskusí a schválením výboru, se má možnost seznámit každý člen. Členové mohou návrh připomínkovat do 11. září, aby i připomínky mohl výbor do finálního návrhu zapracovat. Připomínky posílejte e-mailem na verm@birdlife.cz.
Stanovy ČSO s vyznačením plánovaných změn (modře jsou označeny odkazy na prováděcí předpisy)
Jakkoli se může na první pohled zdát, že je změn hodně, ve valné většině se jedná o drobné formulační úpravy. Vycházejí z dosavadních zkušeností a úředních potřeb a na praktické fungování organizace nemají velký dopad. Oporu ve stanovách získávají také některé nové věci, jako malé granty nebo Cena ČSO.
Několik zásadních změn má za cíl pružnější, bezpečnější a transparentnější fungování ČSO:
Ve stanovách musí být uvedené sídlo organizace, ale nemusí být přesná adresa. Úprava umožní, aby se v případě, že by se ČSO v budoucnu stěhovala, nemusely měnit stanovy.
Přidáváme výzkum přímo do hlavního účelu činnosti, v odst. 2 oddělujeme do samostatných bodů výzkum a ochranu jako dva klíčové prvky činnosti. K výzkumu přidáváme slovo „nezávislý“ (definice výzkumných organizací) a u ochrany přírody výslovně uvádíme obnovní projekty (tj. ptačí parky).
Vypouštíme slovo „zemědělským“ z hospodaření na pozemcích, protože již máme ve vlastnictví i lesní pozemky.
Vypouštíme písemný souhlas zákonného zástupce u zájemců o členství pod 15 let. Naprostá většina přihlášek chodí elektronicky, kde písemný souhlas stejně nemáme, resp. nemůžeme ověřit jeho pravost. Dle občanského zákoníku může neplnoletý člověk za sebe jednat, pokud je schopen porozumět souvislostem a následkům svého jednání. Členství vzniká až zaplacením členského příspěvku, tj. přepokládáme, že buďto zákonný zástupce příspěvek zaplatí (a tím svůj souhlas vyjádří), nebo dal neplnoletému důvěru k nakládání s potřebnou částkou a tím potvrzuje jeho schopnost jednat v potřebném rozsahu.
Vypouštíme fyzickou osobu podnikající jako možného kolektivního člena. Žádná podnikající fyzická osoba kolektivním členem není. Fyzické osoby, které chtějí podporovat ČSO významněji než jen členským příspěvkem, směřujeme k dárcovství.
Právo být členem pobočných spolků převádíme z vlastního odstavce na jedno z členských práv (technická změna).
Přidáváme výslovné právo členů žádat o podporu činnosti a dávat návrhy na Cenu ČSO. Jsou to nové věci, které dosud neměly ve stanovách oporu.
Vypouštíme souhlas se zpracováním osobních údajů členů. Dle právního doporučení ČSO má právo zpracovávat údaje členů na základě svého oprávněného zájmu při výkonu činnosti. Souhlas není třeba, a naopak by neměl být vyžadován.
Vypouštíme nadbytečnou větu o platnosti právních předpisů v ochraně duševního vlastnictví, protože jakýkoli zákon je vždy nadřazen stanovám, ochrana práv duševního vlastnictví tedy platí, ať to ve stanovách je uvedeno nebo ne.
Z důvodů pro vyloučení člena vypouštíme nutnost zavinění porušení předpisů o ochraně přírody. Nově by pro vyloučení stačilo, že předpisy porušil, a výbor nemusí zkoumat, zda to bylo úmyslně nebo z nedbalosti. Totéž u trestného činu. Současně stále platí, že „člen může být vyloučen…“, tj. stále rozhoduje výbor (a v případě odvolání členská schůze), zda je přestupek tak závažný, aby byl důvodem k vyloučení.
Zásadní změna. Obnovujeme funkci jednatele, který bude statutárním zástupcem. Naopak předseda statutárním zástupcem být nemusí (ale může, protože může být současně předsedou i jednatelem). Výbor musí mít možnost snadno změnit statutárního zástupce např. v případě jeho déledobé zdravotní neschopnosti, aby nebyla ohrožena schopnost organizace jednat navenek. Současně nepovažujeme za vhodné v takové situaci odvolávat a znovu volit předsedu. Stručně řečeno, funkce předsedy se stává více reprezentativní a čestnější, formální úkony budou nově spojeny s funkcí jednatele.
Zásadní změna. Zavádíme jednací řád členské schůze, jehož smyslem je stanovit pro rozhodování členské schůze závazná pravidla. Jde o prevenci proti případnému vytunelování ČSO, ke kterému by mohlo dojít, kdyby se malá skupina lidí domluvila a na členské schůzi navrhla a odhlasovala něco, o čem by většina členské základny nevěděla. Všem členům jednací řád přinese jistotu, že budou s předstihem vědět o všem, o čem bude členská schůze hlasovat.
Vzhledem k rostoucímu počtu členů stanovujeme povinnost svolat členskou schůzi, požádá-li o to jen desetina členů.
Přidáváme výslovnou možnost konání členské schůze online, aby nebyly pochybnosti o její platnosti v případě, že bude tento postup opět potřeba.
Přidáváme výslovné ustanovení, že členská schůze je usnášeníschopná 30 minut po oznámeném začátku jednání při jakémkoli počtu členů, protože účast nadpolovičního počtu členů, kterou předpokládá zákon, v případě spolku velikosti ČSO nelze očekávat. Jedná o kodifikaci dosavadní praxe. Potřebnou bezpečnost při jednání členské schůze zajistí jednací řád.
Pro rozhodování o zásadních dokumentech, kterými jsou stanovy, volební řád a jednací řád členské schůze, stanovujeme potřebu souhlasu dvoutřetinové většiny hlasujících.
Přidáváme výslovné právo pobočného spolku odvolat se proti případnému zrušení.
Zavádíme přesnější definici konce volebního období, abychom se nedostali do situace, kdy výboru skončil přesně čtyřletý mandát a nový výbor ještě není zvolený. K tomu docházelo např. v situaci, kdy byl výbor zvolen v září, ale další volební schůze byla až v říjnu.
K pravomocem výboru přidáváme výslovnou možnost odvolat předsedu, místopředsedu a jednatele a pravomoc rozhodovat o udělení podpory (myšleny jsou malé granty, ale formulace je obecná).
Změna stanov obsahuje i řadu drobných, většinou stylistických nebo pravopisných úprav, jež nepovažujeme za nutné samostatně komentovat.
//Pastva uherského stepního skotu má už po necelých pěti měsících kýžený pozitivní efekt na biodiverzitu v ptačím parku Kosteliska České společnosti ornitologické (ČSO). Čtyři krávy, které se od poloviny března pasou v parku u Dubňan na Hodonínsku, už stačily výrazně potlačit invazní a rychle se šířící zlatobýl, jak si od nich ornitologové slibovali. Spásáním zároveň vytvářejí skvělé podmínky pro ptáky, kteří sem létají za potravou. Jedná se o bahňáky, husy, dravce a další. Continue reading „Hejna hus i vzácní brouci. Pastva uherského stepního skotu v ptačím parku Kosteliska se vyplácí“
//Výsledky letošní hnízdní sezóny sýčků obecných nejsou povzbudivé. Ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a České společnosti ornitologické spočítali pouze 62 mláďat u 26 párů. Toto číslo je podobné loňským součtům, což znamená, že se populaci kriticky ohrožené sovy zatím nedaří výrazně posílit a stále v Česku balancuje na hranici přežití. Letošní rok vědce znepokojilo, že na téměř polovině kontrolovaných hnízd zaznamenali neoplozená či zastuzená vajíčka. Na vině může být chladné počasí, ale také příbuzenské páření, jež v malé a izolované sýččí populaci může způsobovat sníženou schopnost reprodukce. Continue reading „Kritická sezóna pro sýčky: vajíčka z téměř poloviny hnízd zůstala neoplozená či zastydla“
//
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
//Ohromný dík všem 25 účastníkům Volného pracovního tábora na Josefovských loukách! Tahouny byli letos členové Ornitologické akademie ČSO. Zvláštní dík tedy patří jim. Odměnou pro všechny byli neustále pohvizdující přeletující bahňáci 7 druhů, ledňáčci, letní kolonie netopýrů velkých na jedné josefovské půdě, mláďata sovy pálené na záchranné stanici a mnohé další klenoty naší přírody.
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
//Eliška Valinová, 23. 6. 2022
Konečně nám začíná víkend plný ornitologie. Troufám si tvrdit, že většina z nás se na víkend opravdu těší i navzdory tomu, že počasí nemá být ideální. A tím „nemá být ideální“ myslím, že mají přijít velké bouřky a celou sobotu propršet. Je to jasné, poteče mi do bot, bohužel doslova, ale i tak jsem plna očekávání. Snad se nám ten slavík modráček tundrový ukáže. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Krkonoše 2022“
//V současné době se hojně diskutuje o tzv. kůrovcové kalamitě, způsobech péče o les i o stavu lesů v době pokračujících klimatických změn. Jak ale fungují lesy coby prostředí pro ptáky z dlouhodobého hlediska? Je lesnické hospodaření pro ptáky prospěšné, nebo ne? Odpověď na tyto otázky poskytuje analýza dat Jednotného programu sčítání ptáků (JPSP), která byla nedávno publikována v časopise Ecological Indicators. Ukázalo se, že populace běžných druhů lesních ptáků dlouhodobě rostou, přičemž pozitivní trendy mají zejména druhy obývající vysoké porosty. To napovídá, že současné hospodaření ptákům nevadí. Ovšem tento výsledek utváří zejména druhy běžných lesních generalistů, zatímco některé specializované skupiny druhů ubývají. Continue reading „Údaje z JPSP prozradily, jak jsou naše lesy vhodné pro ptáky“
//
Vydejte se s námi na exkurzi do polí Svitavska za motáky lužními! Ještě nedávno byli motáci lužní v Česku téměř na pokraji vyhynutí. Dnes se jejich stavy postupně zvyšují a to i díky přímé ochraně hnízd. Jak taková ochrana probíhá a co motáky a další polní ptáky v zemědělské krajině ohrožuje, se dozvíte na exkurzi, kterou Vás provedou ornitologové věnující se ptákům zemědělské krajiny.
Svou účast, prosíme, potvrďte vyplněním registračního formuláře nejpozději do 11. 8. 2022. Kapacita je omezená.
//Na počátku roku 2021 spustila ČSO ve spolupráci s Ekotoxou a německým spolkem pro péči o krajinu DVL (Deutscher Verband für Landschaftspflege ) projekt Cesta ke zdravější zemědělské krajině spoluprací ochránců přírody, samosprávy a zemědělců. Z názvu projektu lze vyčíst také jeho hlavní cíl, čímž je vytvoření trvalé spolupráce mezi jednotlivými zájmovými skupinami, které se podílejí na utváření zemědělské krajiny. V rámci projektu proběhla řada individuálních setkání a několik kulatých stolů, kam byli přizváni zemědělci, starostové, myslivci, včelaři a ochránci přírody.
V listopadu minulého roku proběhl veřejný seminář, kde kolegové z DVL představili v prezentacích aktivity spojené s ochranou přírody. Protože by byla škoda, si tyto projekty ukazovat pouze na fotografiích, rozhodli jsme se uspořádat exkurzi přímo do Saska, abychom si ochranářské úspěchy DVL mohli zažít na vlastní kůži. Akce, která proběhla v pracovním týdnu od 26. do 28. 4. 2022, se účastnilo 17 osob z různých oborů, které spojoval zájem o ochranu přírody a touha se dozvědět něco nového. A to se podařilo – němečtí projektoví partneři připravili pestrý program, který oslovil všechny účastníky. Někteří byli natolik nadšení, že se rozhodli nenechat si své dojmy z exkurze pro sebe a podělit se o ně s Vámi.
Vyjeli jsme v úterý v dopoledních hodinách, abychom se potkali v Hrádku nad Nisou na společném obědě s našimi německými průvodci vedenými Andym Paulem z LPV (Landschaftspflegeverband „Zittauer Gebirge & Vorland“ e. V.“) Cestou jsme v dálce viděli obrysy povrchového dolu Turów na polské straně hranice a také již vytěžená a následně zatopená území na straně německé.
V odpoledních hodinách jsme přijeli do Jauernicku, kde nás v Kirschallee uvítali pan starosta a za LPV Katrin Müller. Stáli jsme u dlouhé aleje kvetoucích třešňových stromů, o kterou pečuje Spolek pro ochranu krajiny Horní Lužice. Katrin hovořila o údržbě staré aleje a o jejím významu pro saprofytický hmyz, který se živí odumírajícím dřevem. Ptáci a netopýři mohou ve starých stromech plných dutin a otvorů najít nejen potravu, ale i místo k hnízdění. Přes 85 let starou třešňovou alej je potřeba udržovat občasným dosazováním nových stromů. Právě zde spatřuje LPV potenciál ke spolupráci s veřejností. Na nové stromy v aleji přispěli dárci, přičemž někteří si je také sami zasadili, posléze byl každý strom opatřen cedulkou se jménem dárce.
Z hnědouhelného dolu největší jezero v Sasku
Následovala procházka podél rekultivovaného hnědouhelného dolu Berzdorfer See. Dnes zatopený důl slouží od roku 2013, kdy byl napuštěn, především jako turistická atrakce a místo k rekreaci. S plochou více jak 960 hektarů je to největší saské jezero. Koupání v jezeře je na vlastní nebezpečí. Kvůli nebezpečí sesuvů půdy je zakázaný vstup do blízkého lesa. Prohlédli jsme si z vyhlídky vodní plochu a pak jsme došli až k nově vytvořenému mokřadu, kde nyní mohou díky péči ochránců přírody žít různé druhy živočichů, mj. např. vzácná vážka plavá (Libellula fulva).
Z Jauernicku jsme přejeli do Rotsteinu do hotelu Berghotel Rotstein, kde jsme se ubytovali a využili chvilku, než zapadne slunce, abychom vystoupali na rozhlednu a obdivovali krásu okolní krajiny, která je nejstarší přírodní rezervací v Sasku.
V dopoledních hodinách dalšího dne na nás čekal sjezd řeky Nisy na raftech. V řece bylo dost vody, sjezd nebyl nikterak nebezpečný, ale tři jezy, které jsme přejeli, jsme si užili i tak dost. Cestou po řece nás doprovázel luňák červený a spousta dalších ptáků, jejichž přítomnost komentovali zúčastnění ornitologové. Udělali jsme si zastávku na písčitém břehu, který je udržován proti zarůstání vegetací, aby na něm mohl žít vzácný druh pavouka slíďák břehový (Arctosa cinerea). Tento pavouk si nedaleko vody vyhloubí v písčitém substrátu mělkou noru vystlanou pavučinou, aby nedošlo k jejímu zasypání. Pokud by vodní hladina stoupla, slíďák noru zapřede a díky vzduchové kapse může krátkodobou záplavu přečkat uvnitř.
Odpoledne jsme se přemístili do Lodenau, kde jsme si prohlédli úpravy vodního toku včetně ochrany břehových dřevin a bobra, který se sem navrátil z polské strany a začal si tu stavět typické hrady a hráze. Bobr je schopen ohlodat dolní část kmene vzrostlého stromu a zcela jej tak zničit. Překvapila nás informace, že si bobři nikdy nezničí své životní prostředí a nezlikvidují všechny stromy. Katrin nám popsala způsob, jak vysázené vrby ochránit do země zakopaným pletivem před zničením hraboši i bobrem. Viděli jsme také od bobrů okousané rákosí, které se díky této „péči“ nemá šanci šířit podél celého břehu toku.
Během jízdy po této části Saska, kterému se říká Trojmezí – stýkají se zde hranice tří států Německa, Polska a České republiky – jsme měli možnost sledovat krásu zdejší krajiny. Silnice byly často lemovány z obou stran stromořadím. Tady jsme mohli obdivovat různé příklady ochrany volně žijících živočichů. Podél okrajů silnice nám byly ukázány plastové zábrany různých výšek, které zamezují vstupu žab a jiných obojživelníků přímo do vozovky.
Přijeli jsme do Deschky, kde se LPV stará o louku, na které žijí v symbióze motýli modrásci očkovaní (Phengaris teleius), krvavec toten (Sanguisorba officinalis) a mravenci z rodu Myrmica. Vedle diskuze o managementu modráskové louky, jsme si zároveň mohli poslechnout zpěv slavíka. Krása!
Během naší cesty jsme se zastavili hned na několika místech, kde nám byli představeny informačními tabule, hmyzí hotely, budky pro ptáky a různé další ekovýchovné prvky pro děti i dospělé. Zaujalo nás zjištění, že zdaleka ne každý domeček je pro hmyzí obyvatele vhodný – veliké otvory v cihlách nevyhovují a navíc se sluncem rozpalují, pláty kůry a šišky také mnoha druhům neslouží. Pokud je úkryt zamýšlený pro hmyz, neupevňujeme na něj ptačí budky. Nejvhodnější je jíl, rovně zastřižená stébla rákosu a vrty do tvrdého dřeva v hloubce 5-7 cm kolmo na špalíček s hladkým otvorem, aby si hmyz nepotrhal křídla. A aby toho nebylo ten den málo, zajeli jsme ještě do Pfaffendorfu na statek soukromého zemědělce, který se stará o 30 krav, pěstuje plodiny na polích a na statku má zřízenou prodejnu, kde si místní obyvatelé mohou nakoupit kvalitní lokální potraviny.
Třetí den naší výpravy zahájili někteří účastníci ranní ornitologickou vycházkou… a že tu bylo na co se dívat a co poslouchat!
Poté jsme společně navštívili hřbitov, ve kterém roste na 1 700 lip pěstovaných unikátním způsobem, kdy se každý rok ořeže asi 250 těchto stromů tzv. „na hlavu“. Zachovávají se staré stromy s dutinami vhodnými pro ptáky a rovněž se stromy průběžně dosazují.
Hlavaté lípy a mokřady v Olbersdorfu
Přejeli jsme do Olbersdorfu, kde jsme si prohlédli místní jezírko, vedle něj koupaliště se zábranami proti pádu obojživelníků (obojí je vyvedené v nerezu) a nedaleké místo, kde byl dříve nevyužívaný tenisový kurt. Kvůli přítoku vody a její regulaci byl tento kurt zrušen, hlína vytěžena a byly vytvořeny mokřady, které slouží k napájení koupaliště, k ochraně před povodněmi a jako stanoviště pro řadu živočichů
V Kurort Oybinu jsme viděli místní úzkorozchodný parní vláček, který vozil děti a turisty směrem k Žitavě a zpět. Nedaleko od nádraží jsme sledovali hnízdo sokola a výra a čekali, zda se nám ukážou. Nakonec těm nejvytrvalejším se poštěstilo sokola zahlédnout. Další zastávkou byly pískovcové skály Kalich a poté jsme se zajeli podívat na starý již nepoužívaný skokanský můstek, odkud byl krásný výhled na Olbersdorf.
Naší poslední zastávkou byl Waltersdorf, kde nám LPV v informačním centru Dům Přírodního parku Žitavské hory prezentovalo projekty na záchranu tamních ohrožených druhů. Ještě chvíli jsme před odjezdem do Čech poseděli v místní kavárně, vnímali jsme krásu okolní přírody a vstřebávali zážitky z opečovávané krajiny Rotsteinu, Trojmezí a Žitavských hor. Naši průvodci ochránci přírody Andy a Katrin nám předali mnoho informací o tom, jak v této části Německa pečují o krajinu, jaké úsilí musí vynaložit pro získání finanční podpory a jak je potřeba změnit myšlení lidí, aby pochopili, co je důležité proto, abychom mohli žít na této planetě v souladu s přírodními zákony.
Výsledkem našeho ochranářského putování bylo především poznání že:
… když se spojí lidé různých profesí a zájmů (zemědělci, ornitologové, včelaři, ochránci přírody, členové místních samospráv a další), kterým není lhostejný stav přírody, diskutují spolu a hledají kompromisy, tak mohou najít společnou cestu a mnohé změnit
… když se instalují naučné panely na stezky, po kterých se pohybují lidé, může to být cesta, jak jim podat informace týkající se ochrany přírody, které by se k nim jinak stěží dostaly
… pokud několik generací žilo v oblastech těžce zasažených průmyslem nebo intenzivním zemědělstvím, je nezbytné věnovat se dětem a mládeži a předávat jim poznání, které se jejich (pra)rodičům nedostalo.
Radim Kupka, Ivana Šabaková a další účastníci exkurze.
Své dotazy směřujte na pracovníky projektu:
Václav Zámečník – (zemědělský specialista) – e-mail: zamecnik@birdlife.cz; tel: 776 368 360
Michaela Kadavá (pracovnice na ochranu polních ptáků) – email: kadava@birdlife.cz; tel: 605 343 974
Projekt je spolufinancován Německou spolkovou nadací pro životní prostředí DBU (Deutsche Bundesstiftung Umwelt) a Královéhradeckým krajem.
//
Blíží se období podzimní migrace, které je již tradičně spojené s pořádáním Festivalu ptactva. Hlavní termín Festivalu letos připadá na 1. – 2. října 2022, uvítáme co nejvíce akcí přímo o tomto víkendu. Jako každým rokem počítejte prosím u těchto akcí s okamžitým odesláním výsledků do nedělního odpoledne, pro potřeby (nejen mezinárodní) tiskové zprávy.
Plánujete-li Festival, prosíme o nahlášení akcí nejpozději do 31. 8. 2022 a to prostřednictvím Google formuláře. Noví zájemci o organizaci vycházek se mohou hlásit na dobruska@birdlife.cz. Rádi vám poskytneme informace potřebné ke konání akce.
Při plánování prosím nezapomeňte, že o víkend dříve je konference v Mikulově!
Zářijové číslo Spolkových zpráv, kde obvykle zveřejňujeme přehled vycházek, tentokrát budeme muset posunout do poloviny srpna kvůli včasnému informování členů o změně stanov. Přehled vycházek proto bude uveden pouze na webu ČSO. Zde bude možné seznam rozšiřovat i později, přesto prosím o dodržení termínu kvůli vyhotovení mapy. Dodatečné doplňování vycházek je časově náročné, jelikož se každá musí samostatně dostat na web, do mapy a do seznamu k rozesílce.
Organizátorům před akcí zašleme materiály a pokyny pro organizaci Festivalu.
Všem organizátorům předem děkujeme za spolupráci a čas, který jsou ochotni akcím věnovat!
Gabriela Dobruská
//Česká společnost ornitologická (ČSO) dnes v ptačím parku Kosteliska na Hodonínsku představila Strategii rozvoje ptačích parků ČSO. Podle ní bude mít ČSO do roku 2042 v každém kraji republiky plně funkční ptačí park, aktuálně má čtyři. Jedná se o reakci ČSO na největší úbytek biodiverzity v historii lidstva, který v tomto desetiletí prožíváme. K zastavení krize biodiverzity nestačí ochrana dochovaných částí přírody, ale je třeba také aktivní obnova hodnotných stanovišť, potvrdila v ptačím parku Kosteliska ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Dodala, že prioritou jejího resortu během českého předsednictví v Radě EU bude ambiciózní zákon o obnově přírody (Nature Restoration Law), který učiní obnovu ekosystémů v zemích EU právně závaznou. Continue reading „Ptačí park v každém kraji republiky, plánuje ČSO. Obnovou ekosystémů reaguje na krizi biodiverzity“
//Vzácný dravec orlík krátkoprstý se zdržuje v ptačím parku Kosteliska už 7 týdnů – poprvé byl pozorován 27. května. Na území České republiky zalétá jen vzácně, pouze výjimečně se zdrží delší dobu na jednom místě. Není proto divu, že za orlíkem přijelo už několik desítek ornitologů, birdwatcherů a nadšenců. Aktuálně se jedná o největší tahák ptačího parku u Dubňan na Hodonínsku.
Continue reading „Vzácný orlík krátkoprstý ulovil užovku přímo před fotopastí na Kosteliskách“
//Na více než 500 hnízdech čápů bílých v Česku aktuálně registrují ornitologové malá čapí mláďata, na 302 hnízdech už jsou mláďata vzrostlá. To vše ví Česká společnost ornitologická (ČSO) díky téměř devíti stovkám dobrovolníků, kteří už se letos zapojili do sledování hnízd čápů bílých a zadali pozorování na birdlife.cz/capi. Ornitologové i nadále vyzývají veřejnost ke kontrole čapích hnízd. Právě v tomto období mladí čápi na hnízdě postávají, trénují let a komunikují s rodiči i mezi sebou a je snadné je spočítat. Continue reading „Hnízdění čápů bílých sleduje již téměř devět stovek lidí. Přidáte se k nim?“
//Česká společnost ornitologická (ČSO) od začátku roku eviduje 32 otrávených ptáků. Většinou jde o dravce. Více než polovina počtu obětí jsou káně lesní, traviči mají na svědomí také orla mořského, motáka pochopa, jestřába lesního a 10 krkavců velkých. Na vině je ve většině případů jed karbofuran, jehož držení je v celé Evropské unii od roku 2008 zakázané pro přílišnou jedovatost, dříve se používal jako pesticid. Karbofuran je smrtelný i při malé dávce, a to i pro člověka. Psovodka ČSO Klára Hlubocká vyhledává se speciálně vycvičenými psy v terénu otrávené návnady a jejich oběti a podklady předává policii. Continue reading „ČSO letos eviduje už 32 ptáků zabitých traviči. Jednoho pomohla usvědčit psí jednotka“
