//V sobotu 25. února 2023 se v Ostravském muzeu od 9:00 uskuteční jarní členská schůze Slezské ornitologické společnosti, pobočky ČSO v Ostravě. Continue reading „Pozvánka na jarní členskou schůzi SOS“
//V sobotu 28.1.2023 proběhne v Pardubicích členská schůze Skupiny na ochranu a výzkum dravců a sov. Jednání se bude konat od 10:00 v prostorách Východočeského muzea.
Na programu budou pravidelné informace o monitorovaných druzích a celkem čtyři přednášky s tématikou dravců a sov. Přístup mají i nečlenové SOVDS.
//Přes 28 tisíc dobrovolníků se 6.–8. ledna zapojilo do programu sčítání ptáků během akce Ptačí hodinka České společnosti ornitologické (ČSO). Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky. Letos účastníci pozorovali přes 517 tisíc ptáků. Nejčastějším hostem krmítek a zahrad byla, stejně jako ve všech čtyřech předchozích ročnících, sýkora koňadra. Zaznamenalo ji 85 % sčitatelů. Kompletní výsledky jsou k dispozici na ptacihodinka.cz. Continue reading „Lidé během Ptačí hodinky pozorovali půl milionu ptáků. Vítězství obhájila sýkora koňadra“
//Zveme na brigádu v ptačím parku Kosteliska, kterou v sobotu 21. 1. 2023 pořádá Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Continue reading „Dobrovolnická brigáda v ptačím parku Kosteliska“
//V pondělí 16. ledna 2023 byl na schůzi výboru ČSO konsensuálně zvolen novým předsedou ČSO Tomáš Bělka, který tak nahradil zesnulého Jiřího Flouska.
Jako devátý člen výboru byl kooptován jednatel Jihomoravské pobočky ČSO Gašpar Čamlík, který v minulých volbách výboru dostal nejvyšší počet hlasů z nezvolených kandidátů. Continue reading „Novým předsedou ČSO je Tomáš Bělka“
//Text a foto: Jan Pláteník
Ráno slunečné, výhled na moře z okna penzionu je krásný. Opět se ozývá zpěv stehlíka, a také hřivnáče. Snídaně skutečně bohatá, jak se psalo v programu zájezdu. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Irsko 2022 – 2. část“
//Text a foto: Jan Pláteník
Tuto exkurzi se v předloňském a ani v loňském roce nepodařilo uskutečnit, neboť Irové v boji s Covidem trvali na 14-denní karanténě pro všechny příchozí. Až letos nám v této dlouho plánované cestě nic nebrání. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Irsko 2022 – 1. část“
//
Česká populace orla královského se loni rozrostla o devatenáct mláďat. Je to nejvíc od roku 1998, kdy v Česku tento vzácný dravec začal hnízdit. Zatímco v předcházejících sezónách hnízdili výhradně na jižní Moravě, v roce 2022 poprvé orli královští zahnízdili mimo tuto oblast, na střední Moravě a v jižních Čechách, což ukazuje na úspěšné osidlování nových území. Největší hrozbou pro orly královské je člověk, který dravce vyrušuje při hnízdění anebo v některých případech dokonce cíleně zabíjí. Česká společnost ornitologická (ČSO) proti pytlákům a travičům bojuje v terénu pomocí psí jednotky v projektu PannonEagle Life, která vyhledává otrávené návnady. Continue reading „Orli královští v Česku loni vyvedli rekordních devatenáct mláďat. Vzácným dravcům se daří“
//
2. února si na celém světě připomínáme Světový den mokřadů. Ten označuje datum podepsání Úmluvy o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, nazývané také Ramsarská úmluva. Při této příležitosti Česká společnost ornitologická organizuje sérii vycházek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů pro jejich zimování a tah. Continue reading „Pozvánka na vycházky ke Světovému dni mokřadů 2023“
//Celorepublikového sčítání ptáků na krmítkách se 6.–8. ledna podle průběžných výsledků zúčastnilo 21 tisíc sčitatelů. Celkové číslo ještě poroste. Lidé mají čas odevzdat výsledky svého víkendového pozorování do 15. ledna na ptacihodinka.cz. Poté je začne Česká společnost ornitologická odborně vyhodnocovat. Očekává, že finální očištěné výsledky bude mít ve druhé polovině ledna. Continue reading „Ptačí hodinky se zúčastnilo už 21 tisíc dobrovolníků. Lidé mají čas na poslání výsledků do 15. ledna“
//Oblíbený online pořad Ornitolog na drátě má již 31 dílů. Velmi děkujeme všem příznivcům a divákům! Jsou vás tisíce, a to nás těší a motivuje k přípravě dalších dílů. Od ledna 2023 začínáme pořad vysílat v novém půlhodinovém formátu. Budeme se zaměřovat na detailnější témata poutavou formou krátké přednášky doplněnou o videa, fotografie a další vizuální materiály. V prvním díle nové série se Vojtěch Brlík zaměří na to, co dělají tažní ptáci na zimovišti. Všechny odvysílané díly hledejte ZDE.
Continue reading „Ornitologa na drátě od ledna vysíláme v novém formátu“
//Zítra začíná pátý ročník Ptačí hodinky, programu občanské vědy České společnosti ornitologické (ČSO). V něm budou tisíce lidí v celém Česku od 6. do 8. ledna opět sledovat svá ptačí krmítka a zapisovat opeřené návštěvníky. Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky. Sčítání se může zúčastnit úplně každý bez předchozích zkušeností a nutnosti se předem registrovat. Kdykoliv od pátku do neděle si stačí vyhradit hodinu času, během které budou lidé sledovat své krmítko a výsledky vloží do formuláře na ptacihodinka.cz. Continue reading „V pátek začíná Ptačí hodinka! Celé Česko bude sčítat ptáky na krmítkách“
//9.–11. 1. Ptačí hodinka 2026 – sčítáme ptáky (nejen) na krmítku
17. 1. schůze Pobočky ČSO na Vysočině
Akce v ptačím parku Josefovské louky
Akce v ptačím parku Mnišské louky
Uplynulé akce:
1. 2. schůze SOVDS
1. 2. Světový den mokřadů na Kosteliskách
1. 2. Světový den mokřadů na Mnišských loukách
4. 2. Vycházka za koroptvemi v Hradci Králové
13. 2. Beseda k ptačímu parku Střimická výsypka, Most
24. 1. – 23. 2. Výstava za poznáním pražského ptactva
15. 2. schůze Slezské ornitologické společnosti, Ostrava
18. 2. Beseda k ptačímu parku Střimická výsypka, Braňany
21. 2. Ptačí ples Jihomoravské pobočky ČSO, Brno
22. 2. schůze Oblastní ornitologické sekce při Správě KRNAP
22. 2. schůze Severočeské pobočky ČSO, Most
22. 2. Jarní brigáda na Josefovských loukách
1.12. – 28.2. Mapujeme rehky v zimě
26. 2. Ornitolog na drátě – novinky z ptačích parků ČSO
1. 3. schůze Moravského ornitologického spolku, Přerov
1. 3. Jarní brigáda na Kosteliskách
1. 3. Jarní brigáda na Mnišských loukách
1. 3. Jarní brigáda na Zbudovských blatech
8. 3. Jarní členská schůze Jihomoravské pobočky ČSO, Brno
8. 3. Schůze Jihočeského ornitologického klubu
22. 3. Členská schůze Východočeské pobočky ČSO
5. 4. Jarní brigáda na Malé Lipové
6. 4. Jarní vycházka na Střimické výsypce
16. 4. Workshop ochrana čejek Pardubicko
17. 4. Workshop ochrana čejek Hradecko
26. 4.-3. 5. exkurze Extremadura
10. 5. Entomologický den na Kosteliskách
16.-18.5. Musílkova cesta – expedice pro mladé ornitology 2025
6. 6. Noční příroda Mnišských luk
7. 6. Noční příroda Josefovských luk
5. 7. Za nejkrásnějším ptákem Evropy na Malou Lipovou
12. 7. Večerní vycházka za zvířecími obyvateli Zlína
16. 7. Za ptačími obyvateli centra Prahy
18.–20. 7. Letní kosení na Zbudovských blatech
19. 7. Za našimi okřídlenými sousedy v Linharticích u Moravské Třebové
19. 7. Letní tradiční kosení na Mnišských loukách
11.–16. 8. Volný pracovní tábor na Josefovských loukách
15.–17. 8. Pracovní víkend na Mnišských loukách
29.–30. 8. Noční příroda a lelkování na Zbudovských blatech
29. 8. Noc netopýrů v Josefově a na Josefovských loukách
30. 8.–31. 8. Noc netopýrů a lelkování na Mnišských loukách
5.–7. 9. Víkend s ptáky na tahu
září Tematický kurz Bahňáci (nejen) na podzim
26. 9.–28. 9. Dobrovolnický tábor na Kosteliskách
27. 9. Festival ptactva na Zbudovských blatech
říjen Tematický kurz Podzimní hlasy a migrace
2.–5. 10. exkurze Maďarsko Hortobágy
4. 10. Festival ptactva na Kosteliskách
4. 10. Festival ptactva na Mnišských loukách
4. 10. Festival ptactva na Josefovských loukách
4. 10. Festival ptactva na Střimické výsypce
5. 10. Festival ptactva na Rzech
5. 10. Festival ptactva a podzimní brigáda na Malé Lipové
18. 10. Podzimní brigáda na Zbudovských blatech
25. 10. Podzimní brigáda na Střimické výsypce
1. 11. Zazimování Josefovských luk
1. 11. Podzimní brigáda na Mnišských loukách
1. 11. schůze pobočky ČSO Střední Čechy a Praha
8. 11. členská schůze ČSO, Česká Třebová
15. 11. Podzimní brigáda na Kosteliskách
15. 11. Podzimní brigáda na Rzech
20. 11. seminář Ptáci a skla – bezpečné soužití
22. 11. Mimořádná brigáda na Mnišských loukách
listopad exkurze Kanárské ostrovy
29. 11. Podzimní členská schůze Jihomoravské pobočky ČSO, Brno
29. 11. členská schůze Jihočeského ornitologického klubu, České Budějovice
11. 12. Vánoční setkání ornitologů Moravského ornitologického spolku a ORNIS Přerov
13.12. schůze Západočeské pobočky
//
První petardy a rachejtle již hlučí a dobrovolníci se připravují na hlídku v Ptačím parku Josefovské louky. Těsně před půlnocí už je třeba být na místě a hlídat reakce koní a praturů na rozzářenou oblohu a ohlušující rány z okolních sídel. Bez dobrovolníků by se naše ptačí parky neobešly. Od pomoci s přípravami pozvánek na akce, asistence s řešením právnických otázek, přes fyzickou práci v parku až po novoroční hlídky. Za to vše patří dobrovolníkům ohromný dík. Samozřejmě stejnou měrou chci poděkovat všem, kteří parky podporují finančně. Bez peněžních prostředků by byly jen snem vznášejícím se v éteru. Z darů vykoupená půda je v parcích základem podpory a ochrany ohrožených ptačích druhů. Všem krásný nový rok a ptačím parkům další období zdárného rozvoje!
Břeněk Michálek
správa ptačích parků ČSO v Jaroměři-Josefově
„Tento projekt byl podpořen grantem z Norských fondů.“/„Supported by grant from the people of Norway.“
//Od roku 2023 začne nové období Společné zemědělské politiky, které přinese celou řadu změn. Jedna z nich se týká i ochrany hnízdišť chřástala polního, kde dojde k posílení jeho ochrany ve volné krajině. Už od roku 2004 existuje dotační program na ochranu hnízdišť chřástala polního, jehož hlavním cílem je na předem vytipovaných loukách zajistit posunem seče až po 15. srpnu bezpečné hnízdění chřástala polního. Zatímco ve chráněných územích se dosud zemědělci domlouvali se státní ochranou přírody na vhodném způsobu hospodaření na každé louce, ve volné krajině bylo rozhodnutí na nich. Pokud nechtěli, mohli si místo opatření na podporu chřástala vybrat základní titul pro hospodaření na travních porostech, který je v termínu seče nijak neomezuje. A to se teď změní. Pokud bude ve volné krajině hnízdiště chřástala polního vymezeno, bude muset zemědělec povinně vstoupit právě do tohoto opatření. ČSO se proto obrací na své členy s prosbou o vytipování vhodných hnízdišť ve volné krajině. Continue reading „Podpořte chřástaly polní – udejte je!“
//Čejka chocholatá je nezaměnitelný ptačí druh s charakteristickou chocholkou na hlavě, jejíž vzdušné akrobacie doprovázené typickým voláním vždy patřily k jarním koloritům zemědělské krajiny. Bohužel za posledních 40 let jsme na úrovni České republiky přišli o 80 % čejek. I proto se Česká společnost ornitologická snaží čejkám a dalším mizejícím druhům bahňáků pomoci. Ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou navrhla dotační program, který od roku 2015 chrání nejvýznamnější hnízdiště čejek na orné půdě. Od příštího roku začnou pro zemědělce platit nové podmínky pro čerpání dotací. I v případě opatření na podporu čejky je čekají změny – v průběhu roku 2022 došlo k revizi a rozšíření původního návrhu hnízdišť zařazených do tohoto programu. Počet vhodných hnízdišť se navýšil ze 433 na více než 700.
//Další možnost na záchranu mizejících sýčků. Pracovní skupina odborníků ochrany přírody koordinovaná Českou společností ornitologickou (ČSO) vytvořila metodiku, která doporučuje, jak v praxi provádět repatriace sýčků. Vypouštění sýčků z chovů do přírody patří k možnostem, jak sýčky podpořit. Dosud ale tento způsob nebyl příliš úspěšný kvůli chybnému provádění. Nově vytvořená metodika nabízí detailní návod, který dává nejvyšší šance na úspěch. Repatriace je nicméně pouze doplňkovou možností, jak pomoci kriticky ohroženým sýčkům. Prioritou ochránců je stále záchrana divoké populace včetně nabídky bezpečných hnízdišť a úpravy loveckých teritorií v úzké spolupráci se zemědělci. Continue reading „Šance na záchranu sýčka mohou zvýšit správně prováděné repatriace podle nově vzniklé metodiky“
//Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické plánuje umístit hnízdní ostrůvky z betonu na několik rybníků v Jihomoravském kraji. Chce tak podpořit hnízdění vzácných rybáků obecných. Ti k hnízdění potřebují štěrkové ostrůvky, které v Česku kvůli regulaci toků chybí. Tato alternativní hnízdění se již v Česku osvědčila na několika lokalitách. Na jižní Moravě chtějí ornitologové poprvé hnízdní ostrovy doplnit plovoucími ostrovy s vegetací, které budou sloužit jako útočiště pro mláďata rybáků v době, kdy začínají létat. Projekt Plovoucí ostrovy – podpora biodiverzity a kvality vod byl podpořen z Norských fondů ve výzvě Rago. Continue reading „Rybáci na jižní Moravě zahnízdí na ostrůvcích z betonu. Vznikne i „školka“ pro mláďata“
//Dovolujeme si Vás pozvat na vánoční vycházku za koroptvemi. Věříme, že je to dobrá příležitost, jak se na chvíli odpoutat od televizních pohádek a táců s cukrovím. Navíc na bílých polích jsou koroptve v zimě dobře viditelné. Není zatím jisté, zda budeme mít šanci koroptve pozovat na sněhu nebo „na blátě“. Jisté ovšem je, že se účastníci vycházky dozví, jak koroptve v terénu pozorovat, kam svá pozorování zadávat a jak tím mohou přispět k samotné ochraně.
Akci povede místní terénní ornitolog Libor Praus z Východočeského muzea v Pardubicích a specialista na ochranu polních ptáků z České společnosti ornitologické Václav Zámečník.
Sejdeme se 27. 12. 2022 od 9:00 v Třebši (Hradec Králové) na parkovišti u Penny Marketu.
Těšíme se na Vaši hojnou účast a přejeme klidné prožití vánočních svátků.
//Vánoční svátky bychom neměli trávit pouze konzumací cukroví a televizních pohádek. Mezi důležité formy odpočinku patří i rodinné procházky zimní krajinou. Výpravy do zemědělské krajiny je možné zpestřit sledováním výskytu hejnek ubývající koroptve polní. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) je to skvělý způsob, jak udělat něco pro sebe a zároveň i pro zdravější zemědělskou krajinu. K pátrání po koroptvi stačí dalekohled, vhodná obuv a teplé oblečení. Na bíle zasněžených polích jsou koroptve dobře viditelné, a proto si jich může všimnout i nepříliš zkušený pozorovatel. Pro ty, kteří se chtějí dozvědět více o tom, kde mohou koroptev v průběhu roku pozorovat a pomoci s její ochranou, připravili ornitologové z ČSO na 27. prosince vycházku v Hradci Králové. Continue reading „Jak nepřibrat přes svátky? Choďte na procházky a hledejte koroptve“
//Tři roky podmíněně s odkladem na tři roky. Takový je rozsudek pro muže, který dlouhodobě trávil v Milovicích na Břeclavsku dravce a další živočichy prudce jedovatým karbofuranem. Jeho vinou zahynuli i dva kriticky ohrožení luňáci červení. Rozsudek Okresního soudu v Břeclavi je pravomocný. Je to teprve podruhé, co byl v Česku někdo odsouzen za trávení volně žijících zvířat. Jde přitom o velký a široce rozšířený problém. Psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech, letos eviduje už 36 otrávených ptáků. Většinou jde o dravce. Psí jednotka ČSO významně napomohla k objasnění případu traviče z Milovic. Jednak v terénu dohledáním obětí a návnad a také při domovní prohlídce dohledáním karbofuranu. Continue reading „Vinen. Chovatel holubů a myslivec z Břeclavska zabil luňáky „způsobem přivozujícím nepřiměřenou bolest a utrpení““
//
//Článek napsal Vladimír Šoltys. Je členem ČSO a autorem knihy Příběhy z muzea. Tajemství kouzelného pírka, kterou najdete v e-shopu ČSO. Continue reading „Vánoční pták“
//Průlomový dokument pro ochranu ptáků ve městech vznikl ze spolupráce České společnosti ornitologické (ČSO) a Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR). Standard Opatření v rámci prevence kolizí ptáků s transparentními a reflexními materiály nabízí řešení pro existující i nově vznikající budovy, aby jejich prosklené plochy nebyly nebezpečné pro ptáky. Nárazy ptáků do průhledných nebo zrcadlících oken a fasád patří mezi nejčastější příčiny úmrtí ptáků. Odborníci odhadují, že nárazem do skla se v Česku ročně zabije milion ptáků. Standard, schválený 1. prosince 2022, je vyvrcholením dlouhodobého úsilí ČSO, aby stavby v Česku byly bezpečnější pro ptáky, a to na systémové úrovni. Continue reading „Bude už pro ptáky bezpečno? Česko má nové opatření, které pomůže chránit ptáky před nárazy do skel“
//
Jiří Bartl *20. 5. 1935 +11. 12. 2022
Když jsem se před dvaceti lety přestěhoval z Plzeňska na Vyškovsko, nenapadlo mě, že v místě svého nového bydliště najdu člověka, který svým zájmem o přírodu a zejména o ptáky předčí řadu mých známých. Potkali jsme se na jednom z podzimních Festivalů ptactva a záhy jsme si navzdory generačnímu rozdílu k sobě našli cestu, která v průběhu let přerostla v ryze přátelský vztah. Bydleli jsme kousek od sebe, a proto se pan Bartl na mě často obracel s řadou zajímavých dotazů a já na oplátku těžil z jeho letitých zkušeností nejen s opeřenci, ale i s okolní přírodou a krajinou. Nezřídka jsme o víkendech vyráželi na výlety po okolí, které byly povětšinou spojené s odchytem a kroužkováním ptáků, a oba jsme měli vždy velkou (skoro až klukovskou) radost, když se v našem zorném poli nebo v síti objevilo něco zajímavého.
Jako vyučený soustružník byl pan Bartl velmi manuálně zručný. Vždy jsem obdivoval jeho nejrůznější zlepšováky a vlastnoručně vyrobené sklopky nejrůznějších tvarů a velikostí a jiné vynálezy, ať už byly z kovu nebo ze dřeva. Pan Bartl nejenže ptáky rád pozoroval, fotografoval a kroužkoval, ale vyráběl pro ně budky a krmítka a uměl ptáky i zdařile vycpávat. Ve sklepě, který byl takovým jeho malým královstvím, choval šámy a kanáry a měl tam i svoji malou dílnu. Kromě svého neutuchajícího zájmu měl pan Bartl i skvělý dar o ptácích mimořádně poutavě a srozumitelně vyprávět, a tím si byl schopen získat srdce nejednoho zájemce o přírodu. Tohoto umu rádi využívali pedagogičtí pracovníci jak mateřských, tak i základních škol v Rousínově a okolí. O jeho koníčku v Rousínově a sousedních obcích věděl téměř každý a lidé se na něj často obraceli, když nevěděli, co si mají počít se zraněným nebo uhynulým ptákem.
Pan Bartl svým nakažlivým nadšením během akcí pro veřejnost probouzel u dětí i dospělých zájem o ptáky, přičemž vždy kladl důraz na jejich ochranu, ať už se to týkalo toho, jak vyrobit bezpečné budky, čím ptáky správně přikrmovat anebo jak zabránit kolizím s prosklenými plochami. Pan Bartl povýšil svůj koníček na poslání a vždy jsem si v duchu říkal, že jaká je to škoda, že v každé obci nebydlí někdo podobný. Hned by bylo povědomí o ptácích a přírodě obecně mnohem větší a vztah lidí k živým tvorům výrazně lepší. S panem Bartlem odchází vzácný člověk, který věnoval obrovské množství energie a času ptákům a kultivaci vztahu mezi lidmi a přírodou.
Čest jeho památce!
Petr Procházka
