Semena vzácných rostlin čekala na příležitost desítky let. V ptačím parku Kosteliska vyklíčila díky pastvě 

V ptačím parku Kosteliska probíhá již třetí rok pastva. Nyní se pase na více než 9 ha. Již dříve se tu ornitologům osvědčila pastva koz, ovcí a zejména uherského stepního skotu, který bez problémů spásá také náletové dřeviny i nepůvodní zlatobýl a vytváří prostor pro pestrou škálu druhů včetně těch vzácných. Zvířata letos doplnila čtveřice koní. Česká společnost ornitologická (ČSO) má v Česku již pět ptačích parků. Ve dvou z nich – Josefovské louky a Kosteliska – již probíhá pastva, ve třetím – Mnišské louky – se začne pást na podzim.

Tisková zpráva ke stažení.docx

Čtyři koně (tři dospělí a jedno hříbě) jsou v ptačím parku Kosteliska prozatím na zkoušku. Budeme je tu mít několik měsíců a pak vyhodnotíme, jaký má jejich pastva efekt. Každopádně pastva dalších spásačů zafungovala skvěle, a to především proti nepůvodnímu zlatobýlu obrovskému. Ovce a kozy ho požírají, když je mladý. A uherský stepní skot ho spásá po celou dobu vegetace, bez problému spase i zlatobýl v plném květu, což je skvělá zpráva. Díky managementu se nám před očima mění nehostinné porosty zlatobýlu v druhově bohaté biotopy,” sděluje Gašpar Čamlík, jednatel Jihomoravské pobočky ČSO, která park spravuje. 

Ptačí park Kosteliska před zahájením pastvy pokrývala vysoká neprostupná rákosina prorostlá zlatobýlem. „Pastva pro účely obnovy vzácných biotopů funguje na výbornou. Pasoucí se zvířata místy udusala jílovitou půdu, což vedlo k vytvoření vysýchavých louží. Na těchto místech pak záhy vyklíčily vzácné druhy rostlin, jejichž semena čekala v půdě na svou příležitost desítky let. Jde například o slanomilné rostliny, jako je kyprej yzopolistý, merlík slanomilný, řepeň durkoman nebo skřípinec Tabernaemontanův. Pastvou obnovené písčité vyvýšeniny obsadil trýzel rozvětvený, významné je i rozšíření biotopů ostřic včetně vzácných druhů,” říká botanik Petr Hubatka, který se podílel na monitoringu. 

Bahňáci, dudci i stovka hus velkých

Plochy, které vypáslo šest krav uherského stepního skotu a smíšené stádo ovcí a koz, jsou atraktivní také pro ptáky. Za potravou sem v sezóně pravidelně létaly například volavky stříbřité. Pozorovali jsme také vodouše kropenaté a potěšili nás i dudci chocholatí. Plošky s nižší vegetací jsou již tradičně oblíbeným pastvištěm pro husy velké. Pravidelně se jich tu zdržovalo více než 100 včetně housat,” sděluje Ondřej Ryška z Jihomoravské pobočky ČSO. 

Pastva má významně pozitivní efekt na druhovou pestrost v ptačím parku. Není ale jediným opatřením, která tu ornitologové provádějí. Součástí je také tvorba tůní, kosení, strhávání drnu, výsadba vrb k zapěstování na hlavu a další. Z opatření významně těží také hmyz. Nové tůně osídlila celá řada vodních druhů brouků včetně potápníků, vodomilů a nohatců z těch tu byli pozorováni i ohrožení Dryops griseus a Dryops similaris. Osluněné topoly na pastvinách využívá k vývoji ohrožený krasec Trachypteris picta decostigma. Početnou populaci má na Kosteliskách také motýl okáč ovsový, který je v Červeném seznamu ohrožených druhů zařazen do kategorie zranitelný. Oproti stavu před zahájením pastvy se zde počty druhů hmyzu ze všech skupin zmnohonásobily,” doplňuje entomolog Ondřej Konvička z Východomoravské pobočky České společnosti entomologické.

Jedna z nově vytvořených tůní v ptačím parku Kosteliska. Velmi rychle je osídlili vodní brouci včetně vzácných druhů. Foto: Ondřej Ryška

Ještě v roce 2019 byla na Kosteliskách v místech, kde se teď nachází pestré pastviny, neprostupná džungle nepůvodních druhů, především zlatobýlu obrovského. Během několika let se péčí a obnovou podařilo území otevřít a zpřístupnit. Ornitologové tu pozorovali už 202 druhů ptáků včetně pisil čáponohých, vodoušů rudonohých, jeřábů popelavých, skřivanů lesních, volavek červených či orlíka krátkoprstého.

 

Další informace:

Ptačí park Kosteliska vzniká u Dubňan na Hodonínsku v nivě Kyjovky od roku 2020, kdy tu Česká společnost ornitologická koupila první pozemky. Prolíná se tu mozaika vodních ploch, rákosin, luk, lesíků, ale také suchých písčin. Území spravuje Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické. Prioritními druhy jsou na Kosteliskách ptáci, kterých tu ornitologové pozorovali už 202 druhů, ale cílem je vytvářet vhodné podmínky i pro další druhy rostlin a živočichů. To vše probíhá v úzké spolupráci s městem Dubňany a Biologickým centrem Akademie věd ČR. Pastva uherského stepního skotu probíhá také díky spolupráci s Rybářstvím Hodonín a.s. Pastva je jednou z tradičních metod hospodaření, které pomohou v obnově a péči o Kosteliska. Díky tříletému grantu z Norských fondů je možné uskutečnit celou řadu efektivních opatření. Jsou jimi například mozaiková seč, vyřezání náletových dřevin, strhávání drnu či výsadba vrb k zapěstování na hlavu.

Zveme na brigádu na Kosteliskách

Ornitologové na Kosteliskách také pořádají akce a exkurze pro veřejnost. Letos to bude např. Dobrovolnický pracovní víkend 22.–24. září. Informace najdete ZDE.

Bližší info o parku naleznete na https://www.birdlife.cz/kosteliska. 

Rozsáhlý rozliv Ptačí pole navazující na mokřady a rákosiny u říčky Kyjovky. V popředí je fialově kvetoucí kyprej vrbice. Foto: Ondřej Ryška

Ptačí parky České společnosti ornitologické jsou logickou reakcí na dramatický úbytek ptáků zemědělské krajiny, mokřadů a přetrhávané vazby mezi lidmi a přírodou. První ptačí park v Česku Josefovské louky založila ČSO především na vlastním financování z darů členů a podporovatelů. Podařilo se vzkřísit jeden z nejkvalitnějších mokřadů, umožnit tu návrat jinde mizejících či vymizelých ptáků a zprostředkovat kontakt mezi lidmi a přírodou. Další čtyři ptačí parky pokračují ve stejném duchu a stejně tak budou pokračovat i ptačí parky budoucí. ČSO plánuje do dvaceti let mít alespoň jeden funkční ptačí park v každém kraji Česka.

ČSO v ptačích parcích nejen vykupuje pozemky, ale i šetrně hospodaří. Tak, aby se zde ptákům a dalším živočichům a rostlinám dařilo. ČSO při péči a obnově využívá tradičních metod jako je sečení a pasení, vyřezávání náletových dřevin a invazních rostlin a buduje tůně s ostrůvky. Zároveň vytváří pozorovatelny a stezky pro návštěvníky.



Kosteliska – obnova nivních biotopů