petice

ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství

Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci. Krajina není schopna udržet stále vzácnější vodu a pesticidy kontaminují ztenčující se zásoby podzemní vody. Prudký úbytek zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Občané i organizace se mohou k petici připojit na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu. Continue reading „ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství“

Jak zima ovlivňuje ptáky? Odpoví sčítání ptáků na krmítkách! Zapojte se i vy!

Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací. 

Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Stehlík obecný pojídá nejrůznější semena, s oblibou semínka bodláků a jiných plevelů. Foto: Helena Kratochvílová

Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.

Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mlynaříci dlouhoocasí ocení lojové koule, které doporučujeme vybalit ze sítěk a vložit do držáků. Foto: Antje Geigenberger

Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.

Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a  mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.

Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.

Sčítání ptáků na krmítkách bude určitě bavit i děti. Zde sýkory koňadry na krmítku Domek. Foto: Plastia.eu

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Sledujte cestu mladých orlů královských

Vzpomínáte si na dva sourozence orlů královských, kterým jsme v červenci 2018 nasadili batůžky vybavené moderní sledovací technologií, abychom mohli sledovat jejich aktivitu a odhalit případná nebezpečí? Díky vysílačkám teď můžete i vy zjistit, kde se mladí orli zrovna nacházejí.

Ačkoli jde o sourozence, jejich cesty se již krátce po opuštění hnízda rozdělily. Zatímco jeden orel se zatím zdržuje výhradně ve střední Evropě, druhý odletěl přímou cestou na jih a nyní (21. listopadu) je na řeckém ostrově Kréta.

 

Více o projektu na webu www.imperialeagle.eu/cs

Projekt PannonEagle Life běží s přispěním finančního nástroje Evropského společenství LIFE a dotace Ministerstva životního prostředí.

Ochrana ptáků před nárazy do skel funguje i v Mladé Boleslavi

Pan Josef Rutterle v Mladé Boleslavi a okolí inicioval zabezpečení 13 zastávek. Rádi zveřejňujeme jeho dopis. 

Mladé Boleslavi a obci Kosmonosy jsme dosud polepili 13 zastávek MHD. Ve spolupráci s městem jsme tak rozšířili povědomí o problematice kolizí ptáků se skly a s touto činností budeme rozhodně pokračovat. Jak to ale celé začalo, s kým jsme spolupracovali a koho jsme do těchto aktivit zapojili?

 

Zabezpečená zastávka 9. května u Magistrátu města Mladá Boleslav. Foto: Josef Rutterle

Na začátek je důležité zmínit prvotní snahu paní Veroniky Skopcové, která strávila spoustu času nad zasazením se o zabezpečení mladoboleslavských zastávek polepováním, ve spolupráci s městskými školami. Odbor dopravy nicméně navrhl trvalejší způsob zabezpečení pískováním, který však byl shledán příliš nákladným, a tudíž bylo zabezpečování zamítnuto.

Po několika letech jsem se o tuto problematiku začal zajímat díky kampani Ptáci a skla od České společnosti ornitologické. Osobně jsem zmapoval nebezpečnost zastávek v Mladé Boleslavi a blízkém okolí, přednesl výsledky na místním magistrátu, který již tentokrát polepování schválil. Zde jsem se také dozvěděl, že o zabezpečování má zájem i mladoboleslavské Ekocentrum Zahrada, především pak místní pedagog Martina Kotlabová.

 

Kroužek Brontíků při zabezpečování první zastávky. Foto: Josef Rutterle

Na jaře 2018 jsme na tomto problému začali spolupracovat, až jsme společně s kroužkem Brontíků polepili první zastávku v Havlíčkově ulici. Před jejím polepením se mohly děti samy přesvědčit, díky mrtvé sýkoře modřince přímo pod prosklenou stěnou zastávky, že skla ptáky opravdu zabíjejí. Zabezpečování bylo tímto odstartováno, zapojily se další kroužky Ekocentra a bezpečných zastávek přibývalo. Nesmím zapomenout zdůraznit dobrou spolupráci s městem, které nám velmi pomáhá, zastávky před polepením umyje a zaplatí použitý materiál.

Co se zmíněných materiálů týče, držíme se jednoduchých geometrických tvarů, kterými jsou, až na první polepenou zastávku, různě barevná kolečka. Jsou efektivní, esteticky velmi přijatelná a jejich aplikace je jednoduchá i pro děti.

 

Se zabezpečováním zastávek v Kosmonosech pomohli i místní Mladí hasiči. Foto: Josef Rutterle

Naše dobrovolné snažení jsme následně rozšířili do blízké obce Kosmonosy, kde opět došlo ke skvělé spolupráci, konkrétně s paní Kateřinou Petříčkovou ze správního odboru obecního úřadu. Obec materiál také financuje a k polepení jedné místní zastávky jsme zapojili i kroužek Mladých hasičů. Zabezpečení nechceme nechat pouze na úrovni zastávek MHD, ale chceme se zaměřit i na jiné nebezpečné stavby v Mladé Boleslavi.

Touto spíše příběhovou cestou jsem se vám, čtenářům, snažil přiblížit naši aktivitu, ale hlavně vzkázat, že ochrana přírody a ptáků i pouze tímto konkrétním směrem má smysl. Naše krajina je totiž stále více člověkem ovlivňována a informovanost o problémech s tím spojených je důležitá, aby se i lidé ve městech cítili s přírodou spjati a uvědomovali si na ni náš neoddiskutovatelný efekt, na ptácích tak dobře viditelný. Přidanou hodnotou celé této ochranné aktivity jsou pak chvíle strávené polepováním, které si všichni, včetně dětí, velmi užili, něco se dozvěděli a na několika místech snad i zpříjemnili některým občanům čekání na autobus.
Josef Rutterle

Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží

Česká společnost ornitologická (ČSO) zásadně nesouhlasí se záměrem státního podniku Povodí Moravy zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Toto zvýšení by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ptáci. „Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ komentuje záměr státního podniku ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO. Continue reading „Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží“