Co už se podařilo v roce 2021 a 2022

Na podzim prvního roku projektu jsme využili nezvykle málo deštivé počasí a vyhloubili jsme první tůně. Podmínky nám dovolily odvozit i zeminu ze dvou nejsevernějších tůní, které tak byly již hotové a připravené na první hnízdní sezónu.

Kromě celé řady bahňáků a dalších ohrožených druhů mokřadních ptáků jsme tu zaznamenali vysoký počet několika druhů obojživelníků, především ropuchy zelené a skokana skřehotavého a mnoho druhů vážek. Centrální ptačník tak funguje ještě před úplným dokončením. Významným pozorováním byl i záznam kriticky ohroženého bukače velkého, vůbec poprvé v Ptačím parku Josefovské louky! Uprostřed léta jsme ho spatřili na ostrůvku největší hotové tůně.  Na stejné tůni se pokoušel prvně v ptačím parku o kuriózní solitérní hnízdění racek chechtavý. Věříme, že by tu časem mohla vzniknout menší kolonie. Dokončení soustavy předpokládáme ke konci podzimu 2022.

Centrální ptačník připraven na hnízdní sezónu

Dokončení tůní proběhlo dle plánu během podzimu 2022. Nasazena ale musela být speciální pásová technika, která zvládla vyhloubit i odvozit vykopanou zeminu.

Centrální ptačník z ptačí perspektivy

Takto vidí ptačník migrující ptáci. Na začátku března 2023 přilákal k usednutí rekordní počty čírek obecných (přes 50 jedinců), kopřivky obecné, vzácnou husici rezavou a množství bekasin otavních.

Monitoring ptáků, vážek a obojživelníků ukazuje po dokončení ptačníku výborné výsledky

Centrální ptačník po dokončení slouží novým druhům ptáků! Poprvé v parku vyhnízdily husy velké, labutě velké a hlavně kriticky ohrožení jeřábi popelaví. Vedle již tradičních lučních bahňáků jsou tedy Josefovské louky bohatší o další hnízdiče. Mezi nově zaznamenané ptačí druhy patří v roce 2023 kolpík bílý, rybák černý a rybák malý. Všichni se zdržovali na dvojici hlavních ptačníků uprostřed parku.

Rovněž mapování vážek přineslo potěšující zjištění. Park už slouží 41 druhu vážek, což z Josefovských luk činí jednu z nejbohatších lokalit na tuto skupinu hmyzu v ČR.

Populace obojživelníků, přes komplikace s jejich monitoringem (koliduje prostorově s hnízděním ptáků, které nesmí být rušeno), vykazují u druhů ropucha obecná, ropucha zelená, skokan skřehotavý významný nárůst. V tomto roce se také podařilo akusticky potvrdit přítomnost kuněk ohnivých a rosniček zelených. Ty nebyly v posledních letech zaznamenány. Počty čolků obecných a velkých se jeví stabilní.

Výsledky botanického výzkumu k 1. září 2023 ještě nejsou zpracovány.

Tůně na Josefovských loukách hýří životem. Nový ptačník předčil naše očekávání

K 28. únoru 2024 vydáváme tiskovou zprávu:

Významný nárůst v početnosti mokřadních ptáků, obojživelníků a vážek i rozloze cenných rostlinných společenstev zaznamenala Česká společnost ornitologická (ČSO) po vytvoření tříhektarového mokřadu v ptačím parku Josefovské louky.  Novou soustavu tůní a ostrůvků tu ornitologové vytvářeli téměř dva roky, v třetím roce vyhodnotili její přínos a výsledky byly nad jejich očekávání. Zaznamenali nejenom velký nárůst v počtu pozorovaných druhů, ale především tu mnohé z nich úspěšně vyvádějí mláďata, což je nejdůležitějším ukazatelem úspěšnosti projektu. Na 9. března ČSO připravuje jeho slavnostní zakončení s exkurzí a prohlídkou nových tůní.

ČSO, která území v nivě Metuje spravuje od roku 2006, mohla díky tříletému projektu financovanému z Norských fondů významně rozšířit již existující mokřad u Jaroměře. „Od nově vytvořené soustavy nazvané Centrální ptačník jsme si slibovali, že přiláká ještě více živočichů a rostlin a bude pro ně důležitým stanovištěm. Monitoring ukazuje, že se to nejenom povedlo, ale dokonce i předčilo naše očekávání. Je vidět, že pokud se tvar tůní, jejich umístění a následná péče dobře naplánuje, je velká šance, že se podaří do krajiny vrátit život v jeho původní bohatosti. A to se také stalo na Josefovských loukách,“  vysvětluje Břeněk Michálek, správce ptačího parku Josefovské louky.

Díky novému komplexu velkých tůní se pozorovaný počet ptačích druhů v parku zvýšil o devět. „Vodním plochám neodolaly tři vzácné druhy rybáků, bukač velký nebo exoticky vypadající kolpík se lžícovitým zobákem. Radost nám ale udělali i prvně v ptačím parku pozorované druhy bahňáků – jespák křivozobý a kulík písečný,“ sděluje Michálek.

Podle něj je ale mnohem důležitější, že se zvyšuje i počet druhů, které tu vyvádějí mláďata. „Od dokončení nových tůní tu zcela poprvé vyhnízdili jeřábi popelaví, nejvyšší létající ptáci Evropy, dále husy velké a velmi pravděpodobně také jeden z nejpestřejších pěvců mokřadů slavík modráček středoevropský,“ říká Michálek.

Už v začátcích vzniku ptačího parku před 18 lety si ornitologové určili mokřadní druhy bahňáků jako prioritní druhy, na jejichž podporu cílí opatření. „Právě tito ptáci v české i evropské krajině významným způsobem ubývají kvůli intenzivnímu způsobu hospodaření na polích a loukách. Na Josefovských loukách jsme jim vytvořili ideální podmínky pro hnízdění i sběr potravy a ptáci se sem rádi vracejí a hlavně tu narůstají jejich počty. V době dokončování ptačníku jsme zaznamenali skvělých deset párů čejek chocholatých v hnízdním období, mnohem vzácnějšího vodouše rudonohého jsme viděli ve třech párech. Tento pták nikde jinde v Královéhradeckém kraji nehnízdí,“ zdůrazňuje Michálek.

Pro nejlepší ukazatele kvality mokřadů, tedy vážky, znamenalo vyhloubení nových tůní zásadní zpestření jejich životního prostředí. „Různě tvarované tůně s proměnlivou hloubkou vody a vegetací, kterou udržují spásáním exmoorští pony, společně s rameny řeky Metuje, poskytují loviště neuvěřitelným čtyřiceti druhům vážek. Nejvíce druhů jsme našli právě na okrajích velkých tůní ptačníku. Několik z nich se tam dokonce rozmnožovalo ve vodou zaplněných šlápotách po kopytech koní. Mezi objevenými vážkami je několik velmi vzácných druhů v rámci celé republiky, například klínatka vidlitá,“ říká Alice Janečková, specialistka na vážky.

Stejně citliví na zdraví mokřadů jsou i obojživelníci. „Těm se v ptačím parku dlouhodobě daří, ale nové vodní plochy umožňují další nárůst populací především ropuch zelených i ropuch obecných a skokanů skřehotavých. V nočním chorálu žab jsme ale mohli zaslechnout i rosničku zelenou nebo kuňku ohnivou,“ sděluje David Číp z JARO Jaroměř.

Tůně velmi brzy prorostly nevšedními vodními rostlinami. „Samotný projekt finančně podpořený Norskými fondy cílil na rozšíření prostředí pro vzácné lakušníky stojatých vod, ale objevily se i další ochranářsky hodnotné druhy, jako je rdest vláskovitý,“ vysvětluje botanik Michal Gerža, který sleduje rostlinstvo parku od jeho vzniku. Několik nových míst s krásně bíle kvetoucími porosty lakušníku potvrdilo splnění jednoho z hlavních cílů projektu.

Centrální ptačník je prozatím největší projekt na Josefovských loukách a důležitý milník v jeho rozvoji. „Při tvorbě ptačníku jsme doufali, že přiláká nové druhy, ale takto rychle jsme to nečekali. Je velmi povzbuzující, že takové množství druhů nachází v ptačím parku domov. Podporovatelé, kteří na provoz parku přispívají, se mohou těšit tím, jak park funguje. Věříme, že s dalšími opatřeními, která děláme, bude ještě narůstat jak počet druhů, tak především počet hnízdících ptáků a jejich vyvedených mláďat,,“ říká Martin Bacílek, vedoucí oddělení ochrany ptáků v ČSO.

Více zajímavostí ze stále pestřejšího ptačího parku Josefovské louky se dozvíte z přednášek a filmů na slavnostním ukončení projektu Centrální ptačník a okrajové tůně na Josefovských loukách, které proběhne 9. 3. 2024 od 14:30 na Správě ptačích parků ČSO v Okružní 36 v Josefově. Předcházet bude ranní dobrovolnická brigáda přímo v parku spojená s exkurzí a prohlídkou nových tůní. Více na birdlife.cz/josefovske-louky/akce-v-parku/.

The project is based on the success of the Josefov Meadows Bird Reserve in enhancing biodiversity by various measures, which have led to the breeding of critically endangered birds, growth of populations of amphibians, or the existence and breeding of endangered dragonflies. The reserve has become an important centre for biodiversity. For some species, e. g. Redshank, it is the only breeding site in Eastern Bohemia. There are 8 species of amphibians, meaning all species recorded before the intensification of agriculture. This place will provide the source in population dynamics, allowing endangered species‘ dispersal to other existing or emerging suitable habitats in the surroundings.
The main activity is the excavation of shallow ponds with differentiated bottoms inspired by current and fully functioning ponds. The outcome will be 5 ponds, of which 4 will contain little islands, serving the targeted species. Mostly wetland birds, amphibians, and water insects will benefit. Out of it, 40 species are listed on the Red List of threatened species in the Czech Republic; these are consequently the target groups. Macrophyte vegetation of still waters (V1F and V2A), threatened habitats on the Red List (VU), will be also supported.
The content refers to aims and measures of the National Biodiversity Strategy of the Czech Republic 2016-2025, EU Biodiversity Strategy 2030, and Concept of Protection Against Drought Consequences on the Territory of the Czech Republic. These strategies emphasize the need for monitoring and evaluation of the targeted species‘ current stage, aiming to obtain updated information essential in decision making. Hence, a partnership will be established with CSOP JARO Jaroměř; an organization experienced in zoological surveys, who will monitor the indicator species groups throughout the project.

Kontakt: ČSO, Na bělidle 34, Praha, cso@birdlife.cz, 777 330 355

Projekt Centrální ptačník a okrajové tůně na Josefovských loukách je podpořen grantem z Norských fondů. Běží v letech 2021 až 2023.

Více o Norských fondech: Státní fond životního prostředí ČR www.sfzp.cz/norskefondy, Ministerstvo financí České republiky www.norskefondy.cz, oficiální stránky Fondů EHP a Norska www.eeagrants.org.