Přesto, že většina migrujících bahňáků letos na podzim dávala přednost spíše mokřinám na sousedních polích, bekasiny otavní a slučky malé si našly ideální místo k odpočinku a doplnění tukových zásob právě na Josefovských loukách. Při troše štěstí zde můžeme spatřit desítky bekasin, jak vyletují z porostu – ať už při pokusu jestřába či krahujce o úlovek, nebo při přeletech na jiná loviště.Continue reading „Podzimní reje bekasin a sluček na Josefovských loukách“
Ministerstvo životního prostředí připravilo na základě odborných podkladů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické návrh na vymezení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Nová ptačí oblast by měla zajistit ochranu více než jedné třetiny dosud ptačími oblastmi nechráněné krušnohorské populace tetřívka obecného a také ochranu jedné z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázanou na přirozené lesní prostředí.Continue reading „Chystá se vyhlášení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory“
Od 14. do 23. říjnaproběhla série terénních workshopů organizovaných Českou společností ornitologickou (ČSO), které měly za cíl zvýšit počet dobrovolníků zapojených do přímé ochrany hnízd čejek chocholatých a přispět tak k pokrytí míst, kde doposud žádná cílená ochrana neprobíhá. ČSO pravidelně pořádá tento typ akcí na jaře v hnízdní sezoně, ale v letošním roce jsme se poprvé rozhodli uskutečnit podobnou akci vmimohnízdním období. Zatímco část našich čejek už byla v té době na cestě do svých zimovišť, zájem o tento atraktivní druh přilákalna akce široké spektrum účastníků – od nadšených ochránců přírody, přes odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny až po zemědělce či studenty přírodovědných oborů. Terénní školení proběhla hned v sedmi krajích Česka a podařilo se během nich proškolit více jak 60 potenciálních budoucích ochránců čejčích hnízd.
První úkol měli dobrovolníci jasný, ne však zdaleka jednoduchý – vyhledat dalekohledem čejky sedící na hnízdech. Fotografie z workshopu v Přerově. Foto: Michaela Kadavá
Více dobrovolníků = více ochráněných hnízd
V současnosti hnízdí více jak tři čtvrtiny čejčí populace u nás na polích, přičemž některá hnízda ohružují jarní zemědělské práce. Bohužel řadu snůšek tak nevědomky zničí zemědělská technika. Tomu lze předejít jejich dohledáním v poli a viditelným označením, které pomůže traktoristovi hnízdo zaznamenat a bezpečně ho objet. Každoročně se do ochrany zapojují desítky dobrovolníků, ale z celkového počtu hnízd se jich podaří ochránit jen zlomek. Čím více nových dobrovolníků se k ochraně přidá, tím více hnízd můžeme společně zabezpečit.
Akce zaměřené na dohledávání čejčích hnízd se dlouhodobě těší oblibě našich členů s jasným cílem: pomoci chránit ubývající ptačí druhy. Foto: Ludmila Korešová
Agroenvironmentálně-klimatické opatření pro čejku
Přímá ochrana hnízd před jejich zničením ale není jedinou cestou. Existuje i nástroj plošného charakteru– agroenvironmentálně-klimatické opatření pro zemědělce nazvané Ochrana čejky chocholaté, ze kterého kromě hnízdících ptáků těží také planě rostoucí rostliny, hmyz a ostatní živočichové zemědělské krajiny.Do tohoto opatření jsou už od roku 2015 zařazena nejcennější hnízdiště, kde čejky optimálně každoročněhnízdí.
Na ploše zahrnuté do opatření „Ochrana čejky chocholaté“ se už od druhého roku závazku objevují rostlinné druhy z vysévané pestré směsi. V tomto případě to byla zejména komonice bílá. Foto: Václav Zámečník
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Každý workshop se skládal z teoretické přednášky a praktické části přímo na poli. V rámci přednášky byli účastníci detailně seznámeni s hnízdní biologií čejek chocholatých, dozvěděli se o příčinách jejich úbytku, ale zejména jak efektivně vyhledávat hnízda a zajistit jejich ochranu. Důraz byl kladen také na správné zadávání doplňujících informací do Avifu nebo na vyhledávání kontaktu a oslovení zemědělce hospodařícího na daném půdním bloku, kde se hnízdo nachází.
Workshop začal vždy přednáškou, na které byli účastníci seznámeni se spektrem aktivit, které ČSO dělá pro ochranu polních ptáků. Fotografie z workshopu v Milovicích. Foto: Ludmila KorešováVelká část přednášky byla věnovaná informacím o hnízdním chování čejek. Fotografie z workshopu v Horních Ředicích. Foto: Michaela KadaváV místní základní škole v Polance nad Odrou byl zájem o workshop ze strany dobrovolníků pozoruhodný. Foto: Michaela Kadavá
Praktická část workshopů probíhala přímo v terénu, kde si účastníci mohli v praxi vyzkoušet dohledávání hnízd na umělých balabánech čejek nainstalovaných přímo v poli. Plastové čejky vypadaly na dálku jako věrné kopie těch opeřených. Hledání hnízd jsme se účastníkům nesnažili nijak ulehčit, a tak si museli poradit s tím, že každá čejka seděla směrem k nim v jiném úhlu. Navíc, jak už to při hledání skutečných hnízd bývá, některý pták se částečně schoval za nízkým trsem trávy nebo za terénní vlnou.
Plastový balabán čejky chocholaté instalovaný na uměle vytvořeném hnízdě v poli. Foto: Michaela KadaváČejky sedící na hnízdě vypadaly skoro jako opravdové, a bohužel pro účastníky byly v některých případech stejně tak opravdově těžko k nalezení. Na fotografii pořízené mobilním telefonem přes dalekohled je čejka sedící zády k pozorovateli. Foto: Václav Zámečník
Přesto se všem týmům podařilo hnízda úspěšně v poli nalézt,ačkoliv se někteří navigátoři uobjektivutrochu zapotili a byli rádi, že si předem čejku na hnízdě vyfotili přes objektiv mobilním telefonem. Ti, kteří vyrazili odvážně do pole bez navigátora u dalekohledu, se nakonec vrátili bez nalezeného hnízda zpátky a přesvědčili se tak na vlastní kůži o tom, že je lepší být na vyhledávání ve dvou nebo předem natrénovat, jak správně držet směr, kam chci jít.
Dobrovolníci na workshopu v Milovicích vyhledávají naistalovaná čejčí hnízda. Foto: Ludmila KorešováVětšina dobrovolníků dorazila na workshop vybavená vlastními dalekohledy. Po nalezení potencionálního hnízda se však raději o svém nálezu ujistili ještě pohledem do stativového dalekohledu. Fotografie z workshopu v Josefově. Foto: Václav ZámečníkIdeálním způsobem, jak si „zapamatovat“ nalezené hnízdo, je jeho vyfocení přes objektiv dalekohledu. Fotografie z workshopu v Chlumu u Třeboně. Foto: Michaela KadaváPo vyhledání hnízda v poli zůstala část účastníků u dalekohledu a navigovala zbylé účastníky přímo na hnízdo. Foto: Ludmila KorešováPo nalezení hnízda následovalo uložení jeho GPS pozice a označení pomocí dvou bambusových tyčí. Foto: Michaela Kadavá
Přidejte se k dobrovolníkům, kteří chrání čejky
Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům workshopů za jejich aktivní účast a zájem o ochranu přírody. I když víme, že se ne vždy povede hnízdo lehce nalézt, věříme, že se všichni do mapování výskytu čejek a praktické ochrany jejich hnízd v nadcházející hnízdní sezoně zapojí.
Sledujte naše webové stránky a sociální sítě, kde budou zveřejňovány informace o dalších aktivitách a možnostech zapojení do ochrany čejek.
Pokud jste se nemohli zúčastnit některého z proběhlých workshopů, ale chcete se k ochraně čejek připojit, kontaktujte zemědělského experta Václav Zámečníka nebo pracovnici zaměřenou na ochranu polních ptáků Michaelu Kadavou na emailu: kadava@birdlife.cz
Děkujeme za váš zájem a podporu v ochraně čejek chocholatých. Těšíme se na další společné akce a doufáme, že se k nám v budoucnu připojíte!
Zájem o workshopy projevili nejen potencionální dobrovolníci a naši členové, ale také média. Na workshopu v České Lípě je v pozadí na fotografii s mikrofonem redaktor Českého rozhlasu Jaroslav Hoření. Foto: Martin Bacílek
Letošní členská schůze proběhla v rámci konference Jihočeského ornitologického klubu.
Schůzi zahájil místopředseda ČSO Tomáš Pospíšil, jelikož po nedávném odstoupení předsedy Tomáše Bělky nebyla funkce předsedy obsazena.
Hned v úvodu byla zvolena volební komise pro volby do výboru a kontrolní komise ČSO ve složení Vojtěch Kubelka, Pavlína Kuncová a Jana Škorpilová (84 pro, 0 proti, 2 se zdrželi). Komise se vzápětí odebrala do samostatné místnosti sčítat odevzdané volební lístky. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 12. 10. 2024“
Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.
Mokřadní lokality jsou místa, která přitahují mnoho druhů ptáků a zvyšují biodiverzitu nejen v zemědělské krajině, ale i v městském prostředí. Zde působí doslova jako ostrůvky biodiverzity. Na rozdíl od jiných mokřadů jsou, s výjimkou retenčních nádrží, v drtivé většině cíleny na rekreaci obyvatel a tedy vystaveny silnému antropogennímu tlaku. Přesto se ptáci snaží místa, která jim nabízejí vše potřebné k životu, osídlit. Čelí pak nejen přirozeným predátorům, ale i rušení během hnízdění. A to nejen lidmi, ale i jejich čtyřnohými mazlíčky. Abychom dali ptákům šanci, je potřeba chovat se v těchto lokalitách, obzvláště v hnízdní době, ohleduplně. Víme ale jak? Proto jsme se k nim vydali s žáky pražských základních škol.
V rámci výukového programu Má adresa: Mokřad jsme zamířili na čtyři pražské mokřadní lokality: na Modřanské a Komořanské tůně, k Milíčovským rybníkům, retenční nádrži Jiviny a k Nepomuckému rybníku ve Stodůlkách. Sledovali jsme, zda zde ptáci najdou vše potřebné k úspěšnému hnízdění a co jim naopak chybí, pozorovali, co by je na jednotlivých lokalitách mohlo rušit a vést třeba i k opuštění snůšky. A samozřejmě pozorovali ptáky – pokud tedy lokalita byla pro ptáky vhodná a bylo co pozorovat. Pokud ne, žáci dali dohromady důvody, proč zde ptáci nejsou.
Na městských rybnících jsou ptáci na lidi zvyklí, děti si je mohou prohlížet zblízka i bez dalekohledu. Milíčovské rybníky, foto archiv ČSO
Jelikož mokřadní lokality bývají i významnou tahovou zastávkou, poskytly nám prostor pro povídání o tahových cestách a významu mokřadů jako migračních zastávek. Žáci si během programu vyzkoušeli, jak těžké až nemožné musí pro ptáky být získat potravu ve vyschlém mokřadu a pochopili, jaké to pro ně může mít následky. Třešničkou na dortu pak byla ukázka kroužkování ptáků, kteří se zdržují v těsné blízkosti mokřadních ploch.
Program absolvovalo téměř 400 žáků z 20 tříd prvního i druhého stupně, proběhl v rámci projektu Za ptáky Prahy podpořeným hlavním městem Prahou.
Pracovníci společnosti Porsche Česká republika využili vztah navázaný tento rok s Českou společností ornitologickou, které firma zapůjčila dvě terénní vozidla Volkswagen Amarok pro práci v ptačích parcích, a přijeli na plánované teambuildingové akce na Josefovské a Mnišské louky. Continue reading „Pracovníci Porsche Česká republika pomohli v ptačích parcích“
V březnu tohoto roku jsme uskutečnili členskou exkurzi do východní Indie.
Uranáčal
Nejprve jsme se vypravili do průsmyku Sela, který je ve výšce 4 160 m. Je to přístupová cesta do klášteru Tawang, který je druhým největším klášterem na světěa je rodným městem 6. Dalajlámy. Celou dobu nám hustě sněžilo a některé trasy byly i pro naše Jeepy neprůjezdné. Continue reading „Reportáž z členské exkurze Indie 2024“
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku
Ministr zemědělství Marek Výborný zaslal Evropské komisi i přes námitky ekologických organizací návrh na výrazné oslabení environmentálních ambic dotací ze Společné zemědělské politiky (SZP) na další roky. Stále je ve hře, že Evropská komise takový návrh oprávněně neschválí a zemědělci budou muset narychlo opět měnit plány. Jasno by mělo být dle informace zástupce komise do konce října. V odpovědi na otevřený dopis Zeleného kruhu, který oslabení podmínek kritizoval [1], pak Úřad vlády ČR uvedl, že nově navržený systém podpoří environmentální potřeby zemědělské krajiny účinněji než dosavadní systém šestimiliardové dobrovolné celofaremní ekoplatby. [2] Tomu však neodpovídají data. Continue reading „Vláda dál hraje vabank se zemědělskými dotacemi“
Čeští ochránci přírody a Hlavní město Praha představují kampaň Pasti na ptáky, která upozorňuje na zbytečné úhyny ptáků. Premiéra videoklipu ke kampani se uskuteční 24.10. v pražském klubu Burza #4. Od 17:00 se bude konat ornitologická procházka s Gabrielou Dobruskou a Prokopem Pithartem (nutná registrace na info@ccbc.cz).
V letošním roce skončil čtyřletý mandát výboru České společnosti ornitologické. Volby do nového výboru a revizní komise ČSO proběhly 12. října 2024 na členské schůzi ČSO v Blatné. Volební výsledky sčítala komise ve složení Vojtěch Kubelka (předseda), Pavlína Kuncová a Jana Škorpilová. Continue reading „Výsledky voleb výboru a kontrolní komise na období 2024–2028“
Nejdéle sloužící členové Výboru ČSO na sklonku tohoto volebního mandátu konstatují, že to bylo doposud nejnáročnější období, které zažili. Není se čemu divit, covidové roky byly výzvou pro všechny, a i výbor se v tomto období začal scházet nejenom osobně, ale také online. Citelně nás v roce 2022 zasáhla ztráta předsedy ČSO Jiřího Flouska. Předsednictví posléze převzal Tomáš Bělka, který musel ze zdravotních důvodů v polovině roku 2024 rezignovat a v celé agendě byl nepostradatelný svou činností z pozice místopředsedy Tomáš Pospíšil. Samotná ČSO za tyto čtyři roky zažila nebývalý růst, jak v šíři svých činností, odbornosti, respektu v ochraně přírody, tak například i v členské základně.
Stali jsme se respektovaným partnerem v několika mezinárodních projektech (PannonEagle Life, Interreg atd.) i v morální podpoře Taiwan Wild Bird Federation, která byla za nestandardních okolností vyloučena z členství BirdLife International. Od roku 2022 máme také tu čest hostit kancelář European Bird Census Council, který vydal European Breeding Bird Atlas (EBBA2).
Diskutovali jsme strategický plán pro období 2023–2029, abychom věděli, kam směřujeme a čeho chceme společně dosáhnout v oblasti ochrany ptáků, osvěty, vzdělávání, ale také v mezinárodní spolupráci. Na plnění společně stanovených cílů se významně podíleli zaměstnanci kanceláře, za což jim patří velké poděkování. Stále se daří vydávat nejen časopis Ptačí svět ale i odbornější Sylvii a došlo také k rozvoji digitální databáze AVIF. Spolková činnost byla podporována aktivní komunikací s regionálními pobočkami, podporou rozličných pracovních skupin i organizací osvětových akcí pro veřejnost.
Důležitým krokem pro konkrétní podporu biodiverzity bylo rozšíření počtu a plochy ptačích parků ČSO. Tento projekt se setkal s velmi výraznou podporou členů i veřejnosti, a tak jsme zpracovali strategii jejich dalšího rozvoje pro roky 2022–2042. Naším záměrem je tato chráněná území postupně rozšířit do všech krajů Česka. První vznikl již v roce 2006 na Josefovských loukách, ale od roku 2020 jich přibylo dalších pět. Cílem je nejen tyto parky zakládat, ale zejména je dlouhodobě financovat a rozvíjet. V přípravě je několik dalších, které budou pro řadu členů nejen velkým překvapením, ale také velkou výzvou.
Jakákoliv občanská společnost je jen natolik zdravá nakolik dokáže být ve svých rozhodnutích nezávislá. Významně rostoucí agenda ČSO pro svou budoucí stabilitu a nezávislost vyžaduje také diferencované zdroje financování. Výbor se tedy zabýval nejen plánováním a kontrolou průběžného financování, ale také změnou struktury do budoucnosti. Součástí této postupné změny bylo i nelehké rozhodnutí o akvizici benefičního e-shopu Zelená domácnost na počátku roku 2024, kterou se rozpočet ČSO téměř zdvojnásobil.
Rozhodování o desítkách drobných agend v průběhu celého volebního období znamenala pro všechny členy výboru často pečlivou přípravu i následné zdlouhavé jednání dlouho do večerních hodin. Ačkoliv jsme ne vždy došli k tomu správnému řešení, za což nám členská základna jistě vystaví své hodnocení, tak přesto nám tato práce vždy dávala smysl a přistupovali jsme k ní s velkým respektem a odpovědností.
Před příštím výborem ČSO, který by se mimo jiné měl zhostit upořádání oslav stého výročí od založení Československé společnosti ornitologické v roce 1926, stojí mnoho rozdělaných i nových úkolů, ale s podporou všech členů i zaměstnanců aktuálně největší ochranářské organizace v Česku to jistě bez problémů zvládne.
Za výbor, který pracoval ve složení: Peter Adamík, Tomáš Bělka (do 8. 8. 2024), Gašpar Čamlík (od 16. 1. 2023), Jiří Flousek (do 14. 11. 2022), Barbora Kaminiecká, Vojtěch Kodet, Tomáš Pospíšil, Martin Pudil, Kateřina Ševčíková a Vlasta Škorpíková.
Už od roku 2015 mohou zemědělci vstupovat do agroenvironmentálně-klimatického opatření (AEKO) Ochrana čejky chocholaté. Jeho cílem je zajistit na polích, na kterých čejky a ostatní bahňáci pravidelně hnízdí, ideální podmínky v době obsazování hnízdních lokalit a předejít zbytečným ztrátám zemědělskou technikou. V druhé polovině roku je plocha oseta směsí, která je atraktivní nejen pro hmyz, ale i pro další druhy zemědělské krajiny. Přestože ČSO v roce 2022 provedla ve spolupráci s AOPK ČR a krajskými úřady revizi původního vymezení hnízdišť zařazených do opatření včetně doplnění nových lokalit, není možné plně podchytit celé území České republiky, které se navíc často dynamicky mění. Proto jsme s Ministerstvem zemědělství domluvili prozatím jednorázové doplnění nových lokalit, které budou od roku 2025 pro zemědělce připravené ke vstupu. Návrhy posílejte do 6. listopadu na email zamecnik@birdlife.cz.
V květnu 2024 se naplno rozjel projekt podpořený Technologickou agenturou ČR, který chce pomocí satelitní telemetrie zjistit intimní detaily života dvou našich zástupců bahňáků – čejky chocholaté vázané na otevřenou zemědělskou krajinu a sluky lesní, pozornosti unikajícího druhu lesa. Projekt je plánován na tři roky a už výsledky z první sezony naznačují, že nás čekají mnohá překvapení. V letošním roce se podařilo odchytit 20 samic čejek, a 7 jedinců sluky lesní. Zatímco v případě čejek se výzkumná aktivita soustředí do zemědělské krajiny východních Čech, sledovaná hnízdiště sluk se nacházela v rozsáhlejších lesních komplexech, jako jsou např. Brdy nebo Ralsko. Originální data představí v novém světle nejen detaily z hnízdění ptáků, zejména jak využívají krajinu v době sezení na vajíčkách a poté v období vodění kuřátek, ale neméně zajímavá data projekt shromažďuje i v pohnízdím období. Obzvláště vzrušující pak bude sledovat oba druhy během jejich tahu a poté na samotných zimovištích. Právě v těchto dnech na cestu vydávají poslední čejky z východních Čech a vy můžete být prostřednictvím nového webu https://waderscope.fzp.czu.cz/cs přímo u toho.
I přes nepříznivé počasí se téměř pět stovek lidí po celém Česku zúčastnilo vycházek v rámci Festivalu ptactva, který koordinovala Česká společnost ornitologická (ČSO). Do mezinárodní akce EuroBirdwatch se každoročně zapojují desítky partnerských organizací BirdLife International z celé Evropy, které prostřednictvím vycházek, pozorování či kroužkování ptáků představují veřejnosti fenomén ptačí migrace a symbolicky se loučí s ptáky na cestě do jejich zimovišť. Novinkou letošního 32. ročníku byly i speciální vycházky zaměřené na zadávání pozorování do aplikace Avif. Většina vycházek proběhla uplynulý víkend, nicméně některé se budou konat ještě v následujících týdnech.Continue reading „O víkendu proběhl Festival ptactva. Lidé pozorovali ptáky na cestě do zimovišť“
Česká společnost ornitologická pořádá v průběhu října 2024 sérii terénních workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých, a to hned v sedmi krajích České republiky. Přestože čejka zůstává nejběžnějším zástupcem bahňáků u nás, její početnost se v posledních desetiletích dramaticky snížila. Hlavním důvodem je změna krajiny. Zejména se negativně projevilo rozorávání a odvodnění podmáčených luk, kde čejky tradičně hnízdily. Čejky dnes dominantně hnízdí na polích, přednostně v oraništích, ale zde jejich snůšky ohrožují jarní zemědělské práce. Bohužel na nemalém počtu lokalit hnízda nevědomky zničí zemědělská technika.
Přidejte se k dobrovolníkům, kterým není osud čejčích hnízd lhostejný, a pojďte se s námi naučit hnízda vyhledávat a označovat tak, aby se jim traktoristé mohli vyhnout!
Čejky snáší nejčastěji 4 vejce do mělkého důlku ledabyle vystlaného slámou nebo suchými zbytky rostlin. Foto: Michaela Kadavá
Plánované workshopy jsou vhodné jak pro úplné začátečníky, tak i pro zkušenější zájemce o ochranu přírody. Našim cílem je zapojit veřejnost do aktivní ochrany čejek a hravou formou naučit účastníky, jak hnízda vyhledávat a zajistit jejich bezpečí.
Jak budou terénní workshopy probíhat?
Každá akce se bude skládat z přednášky a terénní části. Během přednášky se seznámíte se zajímavostmi z rodinného života čejek chocholatých. Pomocí fotografií si ukážeme, jak čejky na hnízdech odhalit a také proč a jak zadávat data o hnízdním výskytu do faunistické databáze Avif. Následně se dozvíte, jak v LPIS vyhledat hospodařící zemědělské subjekty a jak s nimi komunikovat ohledně ochrany nalezených hnízd.
V terénní části se přesuneme přímo na pole, kde si vyzkoušíte dohledávání čejčích hnízd v praxi. A pokud se vám podaří je najít, tak se dozvíte, jak hnízda správně označit.
Akce začínají vždy od 16:00. Předpokládaný konec workshopu je v 18:30. Pokud máte zájem se akce zúčastnit a nestíháte její začátek, má smysl se připojit i později. Děkujeme, že nás o pozdnějším příchodu budete předem informovat telefonicky nebo emailem. V případě nevhodného počasí se akce nebude konat a všechny přihlášené účastníky budeme o této skutečnosti neprodleně telefonicky informovat.
Fotografie z workshopu zaměřeného na ochranu čejčích hnízd. Pomocí vodního testu dobrovolníci zjišťují nasazenost snůšky. Foto: Ludmila Korešová
Značení hnízd čejek je plné nečekaných zážitků! Někdy se snažíte prorazit ztvrdlou zem bambusovou tyčí a máte pocit, že byste spíš potřebovali vrták. Jindy se po dešti brodíte rozmáčeným polem a ztratíte tam v blátě holínky. Foto: Michaela Kadavá a Václav Zámečník
Co si vzít s sebou:
Vhodné oblečení na ven i do nepříznivého počasí. Doporučujeme zejména nepromokavé boty (boty s membránou nebo holínky), dále dalekohled a případně teplý čaj do termosky.
Pokud využijete veřejné dopravy a budete potřebovat pomoc s přesunem na místo konání, dejte nám vědět a zajistíme odvoz.
Pokud se chcete připojit k aktivitám ČSO na ochranu čejky chocholaté, neváhejte a přihlaste se přes některý z výše uvedených formulářů. Kapacita každého školení je omezená, proto doporučujeme se přihlásit co nejdříve. Přijďte se naučit, jak předejít zbytečné ztrátě hnízda. Společně můžeme pomoct čejkám bezpečně vyvést kuřátka. Připojte se k ochráncům čejek!
Projekt “Pojďte s námi chránit čejky” včetně série workshopů byl podpořen dobrovolnými dárci skrze portál Darujme, JRD Group Fond, Nadací Via a Středočeským, Královéhradeckým a Pardubickým Krajem. Děkujeme!
Akce dne 17. 10. 2024 probíhá ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.
Ve čtvrtek 3. října proběhlo vyhlášení vítězů 7. ročníku Cen SDGs, mezi kterými byla tentokrát i ČSO. Ocenění od roku 2017 uděluje Asociace společenské odpovědnosti udržitelným projektům, které posouvají Česko i svět směrem k udržitelné budoucnosti. Slavnostní galavečer se konal v Černínském paláci na Ministerstvu zahraničních věcí České republiky. Do letošního ročníku Cen SDGs se přihlásilo 269 projektů v 7 kategoriích a do finále postoupilo celkem 37 projektů. Continue reading „ČSO zvítězila s projektem ptačích parků v Cenách SDGs“
Skvělé zprávy! Soud 25. září vyhověl žalobě ČSO proti výstavbě lanovky v Brně. Projekt za bezmála miliardu by nenávratně poškodil biologicky cennou lokalitu na pravém břehu Svratky. Ještě to neznamená úplné vítězství, ale ČSO by měla být zapojena do procesu schvalování o výjimce na stavební povolení. Dnešním rozhodnutím soudu se projekt lanovky vrací o několik kroků zpět. Continue reading „Soud vyhověl žalobě ČSO proti výstavbě lanovky v Brně“
Letošní hnízdní sezónu v ptačích parcích ČSO ovlivnil extrémně teplý a vlhký nástup jara, následné ochlazení a časný a velmi rychlý růst vegetace, což mělo vliv na hnízdění zejména některých lučních a mokřadních druhů. Po celou hnízdní sezónu parky dobře sloužily jako útočiště a hnízdiště pro mnoho druhů ptáků a objevily se některé nové hnízdící druhy. Continue reading „Hnízdní sezóna v ptačích parcích: Josefovské louky, Mnišské louky, Rzy“
Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují 23.–29. září akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.Continue reading „Začíná týden skleněného zabijáka. Lidé budou mapovat budovy, kde se zabíjejí ptáci“
Ornitologická akademie je souhrnné označení několika aktivit, které organizují zástupci mladých ornitologů ČSO pro své vrstevníky. Každý rok se akademie otevírá 20 novým motivovaným zájemcům o ptáky ve věku 15–25 let z celé ČR. Hlavní náplní celého programu jsou tři aktivity, které běží celoročně – semináře s pozvanými odborníky, terénní exkurze a společná setkání. Cílem akademie je najít, propojit a podporovat mladé ornitology v Česku.
Je ti 15–25 let? Baví tě ptáci a chceš svůj zájem o ptáky dále rozvíjet? Chtěl/a bys poznat stejně zapálené vrstevníky a seznámit se s řadou odborníků? Pokud jsi na všechny otázky odpověděl/a ANO, jsi ideální účastník/ce!
Jak bude akademie probíhat?
Do půlnoci 30. září bude otevřeno přihlašování.
Během října vybereme ze všech přihlášených 20 účastníků.
V úterý 5. listopadu (19:00–21:00) proběhne první online schůzka, kde se vzájemně seznámí všichni účastníci akademie.
Následně každý čtvrtek a úterý do 3. prosince budou ve stejný čas (19:00–21:00) probíhat online semináře s pozvanými hosty.
Po ukončení série seminářů se budeme nadále setkávat jednou za tři týdny na společných setkáních (většinou online v úterý večer) a minimálně čtyřikrát ročně plánujeme vyjet na víkendovou exkurzi.
Musím se zúčastnit všech setkání a exkurzí?
Nemusíš, ale měl/a by ses zúčastnit všech seminářů s pozvanými hosty. Účast na dalších setkáních a exkurzích je dobrovolná.
Proč bys neměl/a váhat s přihláškou?
Poznáš několik stejně zapálených vrstevníků. Už je nás v akademii víc než 100!
Seznámíš se s minimálně 25 odborníky z oboru a rozšíříš si obzory.
Zjistíš, jak by ses mohl/a jako ornitolog uplatnit a co k tomu potřebuješ.
Můžeš si vyzkoušet, jaké to je organizovat akce akademie pro své vrstevníky.
Zlepšíš se v určování ptáků.
Zažiješ nezapomenutelné exkurze se svými vrstevníky.
Rozsáhlé povodně zasáhly také ptačí parky ČSO. Vzhledem k tomu, že většina z nich je v blízkosti říček a řek v záplavových oblastech, udělali jsme již před víkendem nutná opatření, abychom zabránili škodám na majetku a především, abychom zabezpečili naše spásače – koně, pratury a krávy – a přehnali je dále od rozvodněných toků do vzdálenějších nebo vyšších částí parků.Continue reading „Povodně v ptačích parcích ČSO“
Spravovat Souhlas s cookies
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.