Výzva organizátorům vycházek ke Světovému dni mokřadů

Vážení organizátoři vycházek,

blíží se vánoční svátky a s nimi čas klidu a pohody. Pokuste se prosím během nich najít chvilku na naplánování zimních akcí ku příležitosti Světového dne mokřadů, který si připomínají lidé na celém světě. My si ho společně připomeneme 2. února již desátým ročníkem vycházek k vodním plochám, kde zájemcům o přírodu přiblížíme problematiku mokřadů a jejich obyvatel. Prosíme proto, směřujte své vycházky k vodním plochám ve svém okolí (nejlépe těm, které nezamrzají) na víkend 1. – 2. 2. 2025. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před a po něm. Oceníme jak pokračování započatých tradic, tak akce nahlášené na nových místech.

Vycházky jsou zaměřené nejen na samotné mokřady, ale hlavně na jejich obyvatele – na vodní ptáky, kteří u nás zimují. Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 5. 1. 2025 přes formulář. U později nahlášených vycházek nemůžeme slíbit včasné zaslání materiálů pro návštěvníky.

Uvítáme i nové spolupracovníky. Pokud znáte dobře ptáky, chtěli byste se nově pustit do organizace akcí a potřebovali s něčím poradit, neváhejte se na mě obrátit (dobruska@birdlife.cz).

Předem děkujeme za spolupráci,

Gabriela Dobruská

Jak jsme pokračovali v měření průhlednosti vody

Abychom navázali na aktivitu z roku 2023, kdy jsme hledali rybníky pro poláka, vyzývali jsme i letos ke sledování rybníků ve svém okolí. Tentokrát jsme pozornost kromě měření průhlednosti vody Secciho deskou a sledování ptáků na hladině věnovali i různým typům rušení. Zapojilo se 31 dobrovolníků, kteří navštívili 91 různých rybníků. Většina získaných dat však pochází z území hlavního města Prahy, kde zároveň běžel projekt Za ptáky Prahy. Proto výsledky odrážejí zejména situaci v Praze a nelze je vztahovat na celou republiku.

U rybníků jsme sledovali jejich okolí, zaznamenávali ptáky na hladině a rušivé jevy, měřili průhlednost vody. Foto: Gabriela Dobruská
Na některých rybnících se voda v září 2024 naprosto pročistila. Změřit její průhlednost ale nebylo možné kvůli mělké hloubce. Foto: Gabriela Dobruská, Křtiny

V Praze jsme každý měsíc od března do září sledovali 18 vybraných rybníků. Pouze u deseti bylo pokaždé možné změřit průhlednost vody. Secciho deska ale často končila na dně a stavidla u nově rekonstruovaných rybníků jsou ze břehu nepřístupná. Dosažení dna při měření má bohužel negativní vliv na sledování průhlednosti vody v čase, neboť údaje, kdy byla deska na dně, výsledky podhodnocují. Navíc v průběhu roku hladina vody na některých rybnících kolísala, deska se proto dostávala během roku na dno v různých hloubkách. Vzhledem k malému počtu zapojených spolupracovníků a absenci opakovaných kontrol dalších lokalit během roku se nepodařilo získat dostatečné množství dat. Nemůžeme proto zodpovědně odpovědět na otázku, jak se průhlednost vody na rybnících v průběhu roku mění. Výsledky však naznačují, že průhlednost vody v průběhu sezóny klesá.
Kromě měření průhlednosti jsme sledovali i subjektivní faktor, kvalitu vody (Graf 1). Byť se jedná o data z celé republiky, odrážejí opět hlavně kvalitu vody v Praze – mimopražských dat jsme získali velmi málo. Není překvapující, že nejhorší kvalitu vody jsme zaznamenali v srpnu – na více než 65 % sledovaných rybníků jsme v tomto měsíci vodu označili jako zakalenou nebo zelenou. Mírné zlepšení kvality vody v květnu je v souladu i s naměřenými hodnotami a bylo zřejmě ovlivněno vysokou průhledností pražské Lítožnice, kde jsme v květnu 2024 naměřili vůbec nejvyšší průhlednost vody – 180 cm.

V září 2024 se průhlednost vody na velkém množství sledovaných rybníků překvapivě zvýšila. Dokládají to data o průhlednosti i zjištěná kvalita vody. Příčinou mohlo být deštivé počasí, při němž se rybníky pročistily. Pražské rybníky jsou převážně obklopeny loukami, a pokud nedojde k přívalovým dešťům, neznečistí je splachy z polí.

Graf 1 – Zjištěná kvalita vody na rybnících během roku (n – počet sledovaných rybníků v daném měsíci)

Kvalita vody a s ní spojená průhlednost je velmi důležitá zejména pro ptáky, kteří se při lovu orientují zrakem. Zaznamenaný pozitivní vztah mezi průhledností vody a počtem ptáků i počtem druhů na hladině znázorňují grafy 2 a 3. Opět zahrnují pouze data z Prahy – na jiných rybnících nebyly provedeny opakované kontroly.

Graf 2 – Vliv průměrné průhlednosti rybníka během roku na počet druhů
Graf 3 – Vliv průměrné průhlednosti rybníka během roku na počet jedinců

Vliv okolí rybníka ani vliv rušení na přítomnost ptáků se nám nepodařilo prokázat. Důvodem je jednak nedostatek dat a částečně zřejmě i skutečnost, že se sčítalo převážně v městských lokalitách, kde jsou ptáci na rušení zvyklí.

Mláďata poláků chocholaček jsme v Praze zaznamenali pouze na Lítožnici a na Milíčovských rybnících (konkrétně na rybníku Homolka). Foto: Zdeněk Tajbl, birds.cz

Rybníkem s největším průměrným počtem zaznamenaných druhů i jedinců (z opakovaně sledovaných rybníků) byla pražská Lítožnice. Průměrně jsme zde při jedné návštěvě zaznamenali 8,7 druhů a 75 jedinců vodních a mokřadních ptáků. Zároveň jde o velký rybník s rozsáhlými litorálními porosty v klidové zóně, pro lidi nepřístupné, kde jsme naměřili i nejvyšší průhlednost vody. Má všechny předpoklady k tomu být vhodným rybníkem pro ptáky, což dokazují i četná pozorování ptáků na této lokalitě.

Všem, kdo se na sledování rybníků podíleli, velmi děkujeme.


 

 

Rybníky jsme sledovali v rámci projektů Za ptáky Prahy, který byl podpořen hlavním městem Prahou a projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě, podpořeným Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. 

 

 

Kupte si ilustrace od Toy_Box: polovina částky jde na ptačí park Střimická výsypka

Ilustrátorka, komiksová autorka a malířka Toy_Box podpoří vznik nového ptačího parku Střimická výsypka. Polovinu částky z prodeje všech jejích níže uvedených ilustrací věnuje umělkyně na výkup pozemků ve vznikajícím ptačím parku ČSO v Ústeckém kraji. Signované autorské tisky na litografickém papíru dodávané s certifikátem pravosti objednávejte přímo v e-shopu Toy_Box.

Srdečně děkujeme!

Continue reading „Kupte si ilustrace od Toy_Box: polovina částky jde na ptačí park Střimická výsypka“

Dobrovolnická skupina navázaná na ptačí park Zbudovská blata získala ocenění Křesadlo 2024

V prostorách Jihočeského muzea proběhlo slavnostní předání ocenění Křesadlo 2024, které se uděluje nejlepším dobrovolníkům Jihočeského kraje. Mezi oceněnými se umístila i skupina dobrovolníků Modráčci z Vomáčky, kteří se aktivně podílejí na údržbě ptačího parku, jeho propagaci v okolních obcích a ve veřejné sféře. Dále pomáhají v ptačím parku organizovat pravidelné akce pro veřejnost, jako je Vítání ptačího zpěvu nebo Festival ptactva. Continue reading „Dobrovolnická skupina navázaná na ptačí park Zbudovská blata získala ocenění Křesadlo 2024“

Evropští ptáci si od loňska nepolepšili

Ornitologové dnes zveřejnili aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ke zvrácení jejich dlouhodobě klesajícího trendu však bohužel ani letos nedošlo. Polní indikátor stále ukazuje na alarmující stav evropské zemědělské krajiny, který je důsledkem intenzivního hospodaření. Podaří se díky nařízení na obnovu přírody zastavit mizení ptáků z Evropy? Continue reading „Evropští ptáci si od loňska nepolepšili“

Vánoce pro ptáky. Připravte opeřeným sousedům nadílku, která je potěší, vyzývají ornitologové veřejnost

Vyvěsit krmítko, zasypat do něj a pak už se těšit z malých opeřených strávníků, to patří k oblíbeným zimním činnostem v mnoha českých domácnostech. I přikrmování ptáků má však svá pravidla, abychom ptákům opravdu pomohli a naopak neublížili, upozorňuje Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle ornitologů je při přikrmování důležitá především hygiena, kvalita nabízené potravy a bezpečné umístění krmítka. Podrobnější informace s návody a pozvánku na sčítání ptáků 10.–12. ledna najdou lidé na ptacihodinka.cz.

Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Vánoce pro ptáky. Připravte opeřeným sousedům nadílku, která je potěší, vyzývají ornitologové veřejnost“

Ornitologická konference v Blatné

V polovině října se v Blatné uskutečnila 7. jihočeská ornitologická konference. Ornitologové z Jihočeského ornitologického klubu (pobočky České ornitologické společnosti) třídenní konferenci uspořádali v areálu Střední odborné školy, Blatná, V Jezárkách 745. Konference byla určena všem zájemcům, nejen o jihočeskou ornitologii, výzkum a ochranu ptáků a jejich prostředí, a to z řad nadšených amatérů, profesionálů i laické veřejnosti. 

Continue reading „Ornitologická konference v Blatné“

Ornitologové školili dobrovolné ochránce čejek chocholatých

Česká společnost ornitologická (ČSO) letos uspořádala celkem deset workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých. Zájem veřejnosti byl velký – akcí se zúčastnilo dohromady 86 osob. A někteří si své zkušenosti rovnou vyzkoušeli v praxi. Čejka, jejíž hnízdo po workshopu dohledala dobrovolnice u obce Počapelské Chalupy nedaleko Pardubic, byla dokonce zahrnuta i do výzkumného projektu České zemědělské univerzity (ČZU), který pomocí satelitní telemetrie odhaluje detaily ze života čejek a možnosti, jak ji efektivněji pomáhat.

Continue reading „Ornitologové školili dobrovolné ochránce čejek chocholatých“

Založme společně ptačí park Střimická výsypka v Ústeckém kraji

Právě teď máme jedinečnou příležitost získat do vlastnictví ČSO největší celistvé území o rozloze 251 ha a vybudovat zde sedmý ptačí park ČSO – Střimickou výsypku u města Most v Ústeckém kraji. Půjde o dosud nejrozsáhlejší ptačí park v Česku, kde proběhne obnova krajiny. Vznikne tu druhově bohaté území se světlými dubohabrovými lesy, loukami, mokřady, rákosinami i obnoveným ovocným sadem. Útočiště tu najdou dudci, skřivani lesní, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků, krutihlavi, strakapoudi prostřední či bělořiti šedí. Pomůžete založit ptačí park Střimická výsypka?
Continue reading „Založme společně ptačí park Střimická výsypka v Ústeckém kraji“

Loučíme se s ptákem roku 2024 rehkem domácím. Ale ne tak docela!

Je to právě rok, co jsme vám oznámili, který druh zvolil výbor ČSO ptákem roku 2024. Ačkoli se může zdát, že rehek domácí je velmi obyčejný, snad jsme vás přesvědčili, že opak je pravdou. Je totiž skvělým dokladem toho, jak se některé druhy umějí přizpůsobit měnícím se podmínkám. A tak jsme si za cíl projektu Rehci v zimě, doprovodné akce kampaně Pták roku 2024, stanovili zmapování počtů zimujících rehků domácích na našem území. A díky vašemu zájmu se nám to i podařilo, děkujeme! Rehek sice své žezlo brzy předá novému ptákovi roku, my se s ním ale tak docela neloučíme. Máte-li chuť, pojďte s námi mapovat rehky i tuto zimu – začínáme už v neděli 1. prosince! Continue reading „Loučíme se s ptákem roku 2024 rehkem domácím. Ale ne tak docela!“

Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet žádné plochy pro přírodu. Rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitě navzdory

Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku:

Evropská komise včera na Monitorovacím výboru k dotacím ze Společné zemědělské politiky (SZP) oznámila, že povolí ministru zemědělství Markovi Výbornému zrušit požadavek na vyčleňování krajinných prvků, úhorů, biopásů a dalších ploch pro přírodu v rámci tzv. celofaremní ekoplatby, do které ministerstvo zemědělství dává 6 miliard korun ročně. Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi. Continue reading „Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet žádné plochy pro přírodu. Rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitě navzdory“

Podepište petici BirdLife proti používání olověného střeliva #BanLeadNow

Olovo je vysoce toxické. V Evropě už je jeho používání zakázané v benzínu či barvách. Představuje totiž vážná zdravotní rizika. A neexistuje žádná minimální (ještě přijatelná) dávka, olovo škodí v jakémkoliv množství. Přesto se stále používá při lovu a rybolovu. Česká společnost ornitologická se připojuje k petici BirdLife za zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek #BanLeadNow. Petice je směřovaná k vedení Evropské unie. Continue reading „Podepište petici BirdLife proti používání olověného střeliva #BanLeadNow“

Teploty padají k nule. Víte, co dát do krmítka?

Teploty v celém Česku již klesají k bodu mrazu. Ptáci žijící v blízkosti lidí proto ocení, když jim nabídneme vhodnou potravu v krmítkách, sdělují ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO). Zájemci o pozorování ptáků se pak o víkendu 10.–12. ledna mohou zapojit do tradičního zimního sčítání ptáků pro širokou veřejnost – sedmého ročníku Ptačí hodinky. Na sčítání se lze připravovat pomocí materiálů na ptacihodinka.cz.

Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Teploty padají k nule. Víte, co dát do krmítka?“

Zrychlený úbytek ptáků zemědělské krajiny po vstupu do EU

Evropská krajina, kdysi plná ptačího zpěvu, se v posledních desetiletích mění. Nová studie „Accelerated farmland bird population declines in European countries after their recent EU accession“1 odhaluje, že v zemích, které se připojily k Evropské unii v roce 2004 či později, dochází k výraznému poklesu populací ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Tento výzkum zdůrazňuje vážné dopady současné Společné zemědělské politiky Evropské unie na biodiverzitu. Continue reading „Zrychlený úbytek ptáků zemědělské krajiny po vstupu do EU“

Druhé vydání úspěšné knihy Miloslava Nevrlého – dárek pro milovníky přírody!

Pokud hledáte ten pravý dárek pro někoho, kdo má v srdci lásku k přírodě a radost z každodenního pozorování ptáků, máme pro vás tip, který si zamilujete. Druhé vydání knihy „Moje ptačí roky“ od známého zoologa a spisovatele Miloslava Nevrlého je tu!

Koupit knihu v e-shopu ČSO. Continue reading „Druhé vydání úspěšné knihy Miloslava Nevrlého – dárek pro milovníky přírody!“

V ptačím parku Mnišské louky jsme dokončili plánovanou revitalizaci bývalého odkaliště

V září a říjnu jsme v ptačím parku Mnišské louky pracovali na řadě aktivit s cílem obnovit plochu bývalého odkaliště. Česká společnost ornitologická vlastní jedno ze dvou odkališť, v nedávné době zarostlé starými rákosovými porosty a keřovými vrbami. Třetí z odkališť, které však nebylo nikdy využito, bylo navráceno zpět do ploch zemědělského půdního fondu a v současné době je na něm trvalý travní porost. Obě původní odkaliště sloužila svému účelu více jak 30 let a jejich činnost skončila na začátku 90. let 20. století. V době aktivního ukládání kalu na ploše pravidelně hnízdili kulíci říční a zastavovali se zde mnohé další druhy bahňáků. Continue reading „V ptačím parku Mnišské louky jsme dokončili plánovanou revitalizaci bývalého odkaliště“

Fotoreportáž z Festivalu ptactva 2024

Další ročník Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků, je za námi. Během října uspořádali organizátoři celkem 46 vycházek za ptáky, často spojených i s tolik oblíbeným kroužkováním. Počasí nám tentokrát příliš nepřálo a většinu vycházek doprovázel déšť, přesto to některé návštěvníky neodradilo a festivalu se zúčastnilo téměř 500 lidí.  Nejpočetnějšími druhy letošního festivalu byli holub hřivnáč (pozorováno 1224 jedinců), husa velká (1053) a kachna divoká (927). Letošní zajímavostí bylo pozorování tetřívka obecného nebo racka malého.

Bližší informace najdete ve fotoreportáži:

Děkujeme organizátorům a těšíme se na shledanou na dalších akcích!

Právě vyšel nový Ptačí svět 4/2024

Moták stepní na titulní fotografii napovídá, jakým tématem se zabývá nové číslo Ptačího světa. To je na počest půl století organizovaného výzkumu a ochrany dravců a sov na Slovensku a v Česku věnované právě těmto atraktivním ptákům. Rarozi velcí, sýčci obecní nebo sokoli stěhovaví – i o těch se dočtete na celkem 36 stranách nového podzimního vydání. Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 4/2024“

Podzimní reje bekasin a sluček na Josefovských loukách

Přesto, že většina migrujících bahňáků letos na podzim dávala přednost spíše mokřinám na sousedních polích, bekasiny otavní a slučky malé si našly ideální místo k odpočinku a doplnění tukových zásob právě na Josefovských loukách. Při troše štěstí zde můžeme spatřit desítky bekasin, jak vyletují z porostu – ať už při pokusu jestřába či krahujce o úlovek, nebo při přeletech na jiná loviště. Continue reading „Podzimní reje bekasin a sluček na Josefovských loukách“

Chystá se vyhlášení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory

Ministerstvo životního prostředí  připravilo na základě odborných podkladů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické návrh na vymezení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Nová ptačí oblast by měla zajistit ochranu více než jedné třetiny dosud ptačími oblastmi nechráněné krušnohorské populace tetřívka obecného a také ochranu jedné z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázanou na přirozené lesní prostředí. Continue reading „Chystá se vyhlášení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory“

Proběhla série workshopů zaměřená na dohledávání čejčích hnízd 

Od 14. do 23. října proběhla série terénních workshopů organizovaných Českou společností ornitologickou (ČSO), které měly za cíl zvýšit počet dobrovolníků zapojených do přímé ochrany hnízd čejek chocholatých a přispět tak k pokrytí míst, kde doposud žádná cílená ochrana neprobíhá. ČSO pravidelně pořádá tento typ akcí na jaře v hnízdní sezoně, ale v letošním roce jsme se poprvé rozhodli uskutečnit podobnou akci v mimohnízdním období. Zatímco část našich čejek byla v té době na cestě do svých zimovišť, zájem o tento atraktivní druh přilákal na akce široké spektrum účastníků – od nadšených ochránců přírody, přes odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny až po zemědělce či studenty přírodovědných oborů. Terénní školení proběhla hned v sedmi krajích Česka a podařilo se během nich proškolit více jak 60 potenciálních budoucích ochránců čejčích hnízd.

 

První úkol měli dobrovolníci jasný, ne však zdaleka jednoduchý – vyhledat dalekohledem čejky sedící na hnízdech. Fotografie z workshopu v Přerově. Foto: Michaela Kadavá

Více dobrovolníků = více ochráněných hnízd 

V současnosti hnízdí více jak tři čtvrtiny čejčí populace u nás na polích, přičemž některá hnízda ohružují jarní zemědělské práce. Bohužel řadu snůšek tak nevědomky zničí zemědělská technika. Tomu lze předejít jejich dohledáním v poli a viditelným označením, které pomůže traktoristovi hnízdo zaznamenat a bezpečně ho objet. Každoročně se do ochrany zapojují desítky dobrovolníků, ale z celkového počtu hnízd se jich podaří ochránit jen zlomek. Čím více nových dobrovolníků se k ochraně přidá, tím více hnízd můžeme společně zabezpečit.  

Akce zaměřené na dohledávání čejčích hnízd se dlouhodobě těší oblibě našich členů s jasným cílem: pomoci chránit ubývající ptačí druhy. Foto: Ludmila Korešová

Agroenvironmentálně-klimatické opatření pro čejku

Přímá ochrana hnízd před jejich zničením ale není jedinou cestou. Existuje i nástroj plošného charakteru agroenvironmentálně-klimatické opatření pro zemědělce nazvané Ochrana čejky chocholaté, ze kterého kromě hnízdících ptáků těží také planě rostoucí rostliny, hmyz a ostatní živočichové zemědělské krajiny. Do tohoto opatření jsou už od roku 2015 zařazena nejcennější hnízdiště, kde čejky optimálně každoročně hnízdí 

Na ploše zahrnuté do opatření „Ochrana čejky chocholaté“ se už od druhého roku závazku objevují rostlinné druhy z vysévané pestré směsi. V tomto případě to byla zejména komonice bílá. Foto: Václav Zámečník

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti  

Každý workshop se skládal z teoretické přednášky a praktické části přímo na poli. V rámci přednášky byli účastníci detailně seznámeni s hnízdní biologií čejek chocholatých, dozvěděli se o příčinách jejich úbytku, ale zejména jak efektivně vyhledávat hnízda a zajistit jejich ochranu. Důraz byl kladen také na správné zadávání doplňujících informací do Avifu nebo na vyhledávání kontaktu a oslovení zemědělce hospodařícího na daném půdním bloku, kde se hnízdo nachází.  

Workshop začal vždy přednáškou, na které byli účastníci seznámeni se spektrem aktivit, které ČSO dělá pro ochranu polních ptáků. Fotografie z workshopu v Milovicích. Foto: Ludmila Korešová
Velká část přednášky byla věnovaná informacím o hnízdním chování čejek. Fotografie z workshopu v Horních Ředicích. Foto: Michaela Kadavá
V místní základní škole v Polance nad Odrou byl zájem o workshop ze strany dobrovolníků pozoruhodný. Foto: Michaela Kadavá

Praktická část workshopů probíhala přímo v terénu, kde si účastníci mohli v praxi vyzkoušet dohledávání hnízd na umělých balabánech čejek nainstalovaných přímo v poli. Plastové čejky vypadaly na dálku jako věrné kopie těch opeřených. Hledání hnízd jsme se účastníkům nesnažili nijak ulehčit, a tak si museli poradit s tím, že každá čejka seděla směrem k nim v jiném úhlu. Navíc, jak už to při hledání skutečných hnízd bývá, některý pták se částečschoval za nízkým trsem trávy nebo za terénní vlnou.  

 

Plastový balabán čejky chocholaté instalovaný na uměle vytvořeném hnízdě v poli. Foto: Michaela Kadavá
Čejky sedící na hnízdě vypadaly skoro jako opravdové, a bohužel pro účastníky byly v některých případech stejně tak opravdově těžko k nalezení. Na fotografii pořízené mobilním telefonem přes dalekohled je čejka sedící zády k pozorovateli. Foto: Václav Zámečník

Přesto se všem týmům podařilo hnízda úspěšně v poli nalézt, ačkoliv se někteří navigátoři u objektivu trochu zapotili a byli rádi, že si předem čejku na hnízdě vyfotili přes objektiv mobilním telefonem. Ti, kteří vyrazili odvážně do pole bez navigátora u dalekohledu, se nakonec vrátili bez nalezeného hnízda zpátky a přesvědčili se tak na vlastní kůži o tom, že je lepší být na vyhledávání ve dvou nebo předem natrénovat, jak správně držet směr, kam chci jít.  

Dobrovolníci na workshopu v Milovicích vyhledávají naistalovaná čejčí hnízda. Foto: Ludmila Korešová
Většina dobrovolníků dorazila na workshop vybavená vlastními dalekohledy. Po nalezení potencionálního hnízda se však raději o svém nálezu ujistili ještě pohledem do stativového dalekohledu. Fotografie z workshopu v Josefově. Foto: Václav Zámečník
Ideálním způsobem, jak si „zapamatovat“ nalezené hnízdo, je jeho vyfocení přes objektiv dalekohledu. Fotografie z workshopu v Chlumu u Třeboně. Foto: Michaela Kadavá
Po vyhledání hnízda v poli zůstala část účastníků u dalekohledu a navigovala zbylé účastníky přímo na hnízdo. Foto: Ludmila Korešová
Po nalezení hnízda následovalo uložení jeho GPS pozice a označení pomocí dvou bambusových tyčí. Foto: Michaela Kadavá

Přidejte se k dobrovolníkům, kteří chrání čejky  

Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům workshopů za jejich aktivní účast a zájem o ochranu přírody. I když víme, že se ne vždy povede hnízdo lehce nalézt, věříme, že se všichni do mapování výskytu čejek a praktické ochrany jejich hnízd v nadcházející hnízdní sezoně zapojí.  

Sledujte naše webové stránky a sociální sítě, kde budou zveřejňovány informace o dalších aktivitách a možnostech zapojení do ochrany čejek.  

Pokud jste se nemohli zúčastnit některého z proběhlých workshopů, ale chcete se k ochraně čejek připojit, kontaktujte zemědělského experta Václav Zámečníka nebo pracovnici zaměřenou na ochranu polních ptáků Michaelu Kadavou na emailu: kadava@birdlife.cz 

Děkujeme za váš zájem a podporu v ochraně čejek chocholatých. Těšíme se na další společné akce a doufáme, že se k nám v budoucnu připojíte! 

Zájem o workshopy projevili nejen potencionální dobrovolníci a naši členové, ale také média. Na workshopu v České Lípě je v pozadí na fotografii s mikrofonem redaktor Českého rozhlasu Jaroslav Hoření. Foto: Martin Bacílek

Reportáž Českého Rozhlasu o workshopu z České Lípy. 

Pusťe si také ornitologa na drátě z 13. 11. 2024, kde se dozvíte více o tom, jak ochrana čejčích hnízd probíhá.


Projekt “Pojďte s námi chránit čejky” včetně série workshopů byl podpořen dobrovolnými dárci skrze portál Darujme.cz, JRD Group Fondem pro udržitelný život, Nadací Via a Středočeským, Královéhradeckým a Pardubickým krajem. Děkujeme! 

    

 

Akce dne 17. 10. 2024 proběhla ve spolupráci s ORNIS Přerov, Muzeem Komenského v Přerově a s Olomouckým krajem.

      

Zápis z členské schůze ČSO 12. 10. 2024

Datum a místo konání: 12. 10. 2024, Blatná

Letošní členská schůze proběhla v rámci konference Jihočeského ornitologického klubu.

Schůzi zahájil místopředseda ČSO Tomáš Pospíšil, jelikož po nedávném odstoupení předsedy Tomáše Bělky nebyla funkce předsedy obsazena.

Hned v úvodu byla zvolena volební komise pro volby do výboru a kontrolní komise ČSO ve složení Vojtěch Kubelka, Pavlína Kuncová a Jana Škorpilová (84 pro, 0 proti, 2 se zdrželi). Komise se vzápětí odebrala do samostatné místnosti sčítat odevzdané volební lístky. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 12. 10. 2024“

Na Hodonínsku někdo zastřelil osmiletou samici luňáka červeného. Patřila k nejstarším značeným v Česku

Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.

Tisková zpráva ke stažení.docx Continue reading „Na Hodonínsku někdo zastřelil osmiletou samici luňáka červeného. Patřila k nejstarším značeným v Česku“