blíží se vánoční svátky a s nimi čas klidu a pohody. Pokuste se prosím během nich najít chvilku na naplánování zimních akcí ku příležitosti Světového dne mokřadů, který si připomínají lidé na celém světě. My si ho společně připomeneme 2. února již desátým ročníkem vycházek k vodním plochám, kde zájemcům o přírodu přiblížíme problematiku mokřadů a jejich obyvatel. Prosíme proto, směřujte své vycházky k vodním plochám ve svém okolí (nejlépe těm, které nezamrzají) na víkend 1. – 2. 2. 2025. Budeme ale samozřejmě rádi i za vycházky před a po něm. Oceníme jak pokračování započatých tradic, tak akce nahlášené na nových místech.
Vycházky jsou zaměřené nejen na samotné mokřady, ale hlavně na jejich obyvatele – na vodní ptáky, kteří u nás zimují. Všechny organizátory prosíme o nahlášení data, hodiny a místa srazu, programu a kontaktů na organizátory nejpozději do 5. 1. 2025 přes formulář. U později nahlášených vycházek nemůžeme slíbit včasné zaslání materiálů pro návštěvníky.
Uvítáme i nové spolupracovníky. Pokud znáte dobře ptáky, chtěli byste se nově pustit do organizace akcí a potřebovali s něčím poradit, neváhejte se na mě obrátit (dobruska@birdlife.cz).
Abychom navázali na aktivitu z roku 2023, kdy jsme hledali rybníky pro poláka, vyzývali jsme i letos ke sledování rybníků ve svém okolí. Tentokrát jsme pozornost kromě měření průhlednosti vody Secciho deskou a sledování ptáků na hladině věnovali i různým typům rušení. Zapojilo se 31 dobrovolníků, kteří navštívili 91 různých rybníků. Většina získaných dat však pochází z území hlavního města Prahy, kde zároveň běžel projekt Za ptáky Prahy. Proto výsledky odrážejí zejména situaci v Praze a nelze je vztahovat na celou republiku.
U rybníků jsme sledovali jejich okolí, zaznamenávali ptáky na hladině a rušivé jevy, měřili průhlednost vody. Foto: Gabriela DobruskáNa některých rybnících se voda v září 2024 naprosto pročistila. Změřit její průhlednost ale nebylo možné kvůli mělké hloubce. Foto: Gabriela Dobruská, Křtiny
V Praze jsme každý měsíc od března do září sledovali 18 vybraných rybníků. Pouze u deseti bylo pokaždé možné změřit průhlednost vody. Secciho deska ale často končila na dně a stavidla u nově rekonstruovaných rybníků jsou ze břehu nepřístupná. Dosažení dna při měření má bohužel negativní vliv na sledování průhlednosti vody v čase, neboť údaje, kdy byla deska na dně, výsledky podhodnocují. Navíc v průběhu roku hladina vody na některých rybnících kolísala, deska se proto dostávala během roku na dno v různých hloubkách. Vzhledem k malému počtu zapojených spolupracovníků a absenci opakovaných kontrol dalších lokalit během roku se nepodařilo získat dostatečné množství dat. Nemůžeme proto zodpovědně odpovědět na otázku, jak se průhlednost vody na rybnících v průběhu roku mění. Výsledky však naznačují, že průhlednost vody v průběhu sezóny klesá.
Kromě měření průhlednosti jsme sledovali i subjektivní faktor, kvalitu vody (Graf 1). Byť se jedná o data z celé republiky, odrážejí opět hlavně kvalitu vody v Praze – mimopražských dat jsme získali velmi málo. Není překvapující, že nejhorší kvalitu vody jsme zaznamenali v srpnu – na více než 65 % sledovaných rybníků jsme v tomto měsíci vodu označili jako zakalenou nebo zelenou. Mírné zlepšení kvality vody v květnu je v souladu i s naměřenými hodnotami a bylo zřejmě ovlivněno vysokou průhledností pražské Lítožnice, kde jsme v květnu 2024 naměřili vůbec nejvyšší průhlednost vody – 180 cm.
V září 2024 se průhlednost vody na velkém množství sledovaných rybníků překvapivě zvýšila. Dokládají to data o průhlednosti i zjištěná kvalita vody. Příčinou mohlo být deštivé počasí, při němž se rybníky pročistily. Pražské rybníky jsou převážně obklopeny loukami, a pokud nedojde k přívalovým dešťům, neznečistí je splachy z polí.
Graf 1 – Zjištěná kvalita vody na rybnících během roku (n – počet sledovaných rybníků v daném měsíci)
Kvalita vody a s ní spojená průhlednost je velmi důležitá zejména pro ptáky, kteří se při lovu orientují zrakem. Zaznamenaný pozitivní vztah mezi průhledností vody a počtem ptáků i počtem druhů na hladině znázorňují grafy 2 a 3. Opět zahrnují pouze data z Prahy – na jiných rybnících nebyly provedeny opakované kontroly.
Graf 2 – Vliv průměrné průhlednosti rybníka během roku na počet druhůGraf 3 – Vliv průměrné průhlednosti rybníka během roku na počet jedinců
Vliv okolí rybníka ani vliv rušení na přítomnost ptáků se nám nepodařilo prokázat. Důvodem je jednak nedostatek dat a částečně zřejmě i skutečnost, že se sčítalo převážně v městských lokalitách, kde jsou ptáci na rušení zvyklí.
Mláďata poláků chocholaček jsme v Praze zaznamenali pouze na Lítožnici a na Milíčovských rybnících (konkrétně na rybníku Homolka). Foto: Zdeněk Tajbl, birds.cz
Rybníkem s největším průměrným počtem zaznamenaných druhů i jedinců (z opakovaně sledovaných rybníků) byla pražská Lítožnice. Průměrně jsme zde při jedné návštěvě zaznamenali 8,7 druhů a 75 jedinců vodních a mokřadních ptáků. Zároveň jde o velký rybník s rozsáhlými litorálními porosty v klidové zóně, pro lidi nepřístupné, kde jsme naměřili i nejvyšší průhlednost vody. Má všechny předpoklady k tomu být vhodným rybníkem pro ptáky, což dokazují i četná pozorování ptáků na této lokalitě.
Všem, kdo se na sledování rybníků podíleli, velmi děkujeme.
Rybníky jsme sledovali v rámci projektů Za ptáky Prahy, který byl podpořen hlavním městem Prahou a projektu Mapujeme ptáky a pomáháme přírodě, podpořeným Ministerstvem životního prostředí. Projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Ilustrátorka, komiksová autorka a malířka Toy_Box podpoří vznik nového ptačího parku Střimická výsypka. Polovinu částky z prodeje všech jejích níže uvedených ilustrací věnuje umělkyně na výkup pozemků ve vznikajícím ptačím parku ČSO v Ústeckém kraji. Signované autorské tisky na litografickém papíru dodávané s certifikátem pravosti objednávejte přímo v e-shopu Toy_Box.
V prostorách Jihočeského muzea proběhlo slavnostní předání ocenění Křesadlo 2024, které se uděluje nejlepším dobrovolníkům Jihočeského kraje. Mezi oceněnými se umístila i skupina dobrovolníků Modráčci z Vomáčky, kteří se aktivně podílejí na údržbě ptačího parku, jeho propagaci v okolních obcích a ve veřejné sféře. Dále pomáhají v ptačím parku organizovat pravidelné akce pro veřejnost, jako je Vítání ptačího zpěvu nebo Festival ptactva.Continue reading „Dobrovolnická skupina navázaná na ptačí park Zbudovská blata získala ocenění Křesadlo 2024“
Ornitologové dnes zveřejnili aktualizovanou verzi indikátorů evropských ptáků. Ke zvrácení jejich dlouhodobě klesajícího trendu však bohužel ani letos nedošlo. Polní indikátor stále ukazuje na alarmující stav evropské zemědělské krajiny, který je důsledkem intenzivního hospodaření. Podaří se díky nařízení na obnovu přírody zastavit mizení ptáků z Evropy? Continue reading „Evropští ptáci si od loňska nepolepšili“
Vyvěsit krmítko, zasypat do něj a pak už se těšit z malých opeřených strávníků, to patří k oblíbeným zimním činnostem v mnoha českých domácnostech. I přikrmování ptáků má však svá pravidla, abychom ptákům opravdu pomohli a naopak neublížili, upozorňuje Česká společnost ornitologická (ČSO). Podle ornitologů je při přikrmování důležitá především hygiena, kvalita nabízené potravy a bezpečné umístění krmítka. Podrobnější informace s návody a pozvánku na sčítání ptáků 10.–12. ledna najdou lidé na ptacihodinka.cz.
V polovině října se v Blatné uskutečnila 7. jihočeská ornitologická konference. Ornitologové z Jihočeského ornitologického klubu (pobočky České ornitologické společnosti) třídenní konferenci uspořádali v areálu Střední odborné školy, Blatná, V Jezárkách 745. Konference byla určena všem zájemcům, nejen o jihočeskou ornitologii, výzkum a ochranu ptáků a jejich prostředí, a to z řad nadšených amatérů, profesionálů i laické veřejnosti.
Česká společnost ornitologická (ČSO) letos uspořádala celkem deset workshopů zaměřených na ochranu hnízd čejek chocholatých. Zájem veřejnosti byl velký – akcí se zúčastnilo dohromady 86 osob. A někteří si své zkušenosti rovnou vyzkoušeli v praxi. Čejka, jejíž hnízdo po workshopu dohledala dobrovolnice u obce Počapelské Chalupy nedaleko Pardubic, byla dokonce zahrnuta i do výzkumného projektu České zemědělské univerzity (ČZU), který pomocí satelitní telemetrie odhaluje detaily ze života čejek a možnosti, jak ji efektivněji pomáhat.
Právě teď máme jedinečnou příležitost získat do vlastnictví ČSO největší celistvé území o rozloze 251 ha a vybudovat zde sedmý ptačí park ČSO – Střimickou výsypku u města Most v Ústeckém kraji. Půjde o dosud nejrozsáhlejší ptačí park v Česku, kde proběhne obnova krajiny. Vznikne tu druhově bohaté území se světlými dubohabrovými lesy, loukami, mokřady, rákosinami i obnoveným ovocným sadem. Útočiště tu najdou dudci, skřivani lesní, pěnice vlašské, oba druhy bramborníčků, krutihlavi, strakapoudi prostřední či bělořiti šedí. Pomůžete založit ptačí park Střimická výsypka? Continue reading „Založme společně ptačí park Střimická výsypka v Ústeckém kraji“
Je to právě rok, co jsme vám oznámili, který druh zvolil výbor ČSO ptákem roku 2024. Ačkoli se může zdát, že rehek domácí je velmi obyčejný, snad jsme vás přesvědčili, že opak je pravdou. Je totiž skvělým dokladem toho, jak se některé druhy umějí přizpůsobit měnícím se podmínkám. A tak jsme si za cíl projektu Rehci v zimě, doprovodné akce kampaně Pták roku 2024, stanovili zmapování počtů zimujících rehků domácích na našem území. A díky vašemu zájmu se nám to i podařilo, děkujeme! Rehek sice své žezlo brzy předá novému ptákovi roku, my se s ním ale tak docela neloučíme. Máte-li chuť, pojďte s námi mapovat rehky i tuto zimu – začínáme už v neděli 1. prosince!Continue reading „Loučíme se s ptákem roku 2024 rehkem domácím. Ale ne tak docela!“
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a WWF v Česku:
Evropská komise včera na Monitorovacím výboru k dotacím ze Společné zemědělské politiky (SZP) oznámila, že povolí ministru zemědělství Markovi Výbornému zrušit požadavek na vyčleňování krajinných prvků, úhorů, biopásů a dalších ploch pro přírodu v rámci tzv. celofaremní ekoplatby, do které ministerstvo zemědělství dává 6 miliard korun ročně. Česká krajina tak pravděpodobně přijde o desetitisíce hektarů těchto ploch, které vznikly teprve v roce 2023 a mohly při vhodném nastavení pomoci zvrátit úbytek biodiverzity, ozdravit půdu a omezit její erozi. Continue reading „Zemědělci nebudou muset z dotací vytvářet žádné plochy pro přírodu. Rekordní erozi a stále ubývající biodiverzitě navzdory“
Olovo je vysoce toxické. V Evropě už je jeho používání zakázané v benzínu či barvách. Představuje totiž vážná zdravotní rizika. A neexistuje žádná minimální (ještě přijatelná) dávka, olovo škodí v jakémkoliv množství. Přesto se stále používá při lovu a rybolovu. Česká společnost ornitologická se připojuje k petici BirdLife za zákaz olověného střeliva a rybářských olůvek #BanLeadNow. Petice je směřovaná k vedení Evropské unie.Continue reading „Podepište petici BirdLife proti používání olověného střeliva #BanLeadNow“
Teploty v celém Česku již klesají k bodu mrazu. Ptáci žijící v blízkosti lidí proto ocení, když jim nabídneme vhodnou potravu v krmítkách, sdělují ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO). Zájemci o pozorování ptáků se pak o víkendu 10.–12. ledna mohou zapojit do tradičního zimního sčítání ptáků pro širokou veřejnost – sedmého ročníku Ptačí hodinky. Na sčítání se lze připravovat pomocí materiálů na ptacihodinka.cz.
Evropská krajina, kdysi plná ptačího zpěvu, se v posledních desetiletích mění. Nová studie „Accelerated farmland bird population declines in European countries after their recent EU accession“1 odhaluje, že v zemích, které se připojily k Evropské unii v roce 2004 či později, dochází k výraznému poklesu populací ptáků vázaných na zemědělskou krajinu. Tento výzkum zdůrazňuje vážné dopady současné Společné zemědělské politiky Evropské unie na biodiverzitu.Continue reading „Zrychlený úbytek ptáků zemědělské krajiny po vstupu do EU“
Pokud hledáte ten pravý dárek pro někoho, kdo má v srdci lásku k přírodě a radost z každodenního pozorování ptáků, máme pro vás tip, který si zamilujete. Druhé vydání knihy „Moje ptačí roky“ od známého zoologa a spisovatele Miloslava Nevrlého je tu!
V pondělí 18. listopadu 2024 hlasoval nově zvolený výbor pro období 2024–2028 o novém předsedovi ČSO. Jednomyslně byl zvolen Peter Adamík, který bude současně plnit i funkci jednatele, tedy statutárního zástupce. Continue reading „Novým předsedou ČSO je Peter Adamík“
V září a říjnu jsme v ptačím parku Mnišské louky pracovali na řadě aktivit s cílem obnovit plochu bývalého odkaliště. Česká společnost ornitologická vlastní jedno ze dvou odkališť, v nedávné době zarostlé starými rákosovými porosty a keřovými vrbami. Třetí z odkališť, které však nebylo nikdy využito, bylo navráceno zpět do ploch zemědělského půdního fondu a v současné době je na něm trvalý travní porost. Obě původní odkaliště sloužila svému účelu více jak 30 let a jejich činnost skončila na začátku 90. let 20. století. V době aktivního ukládání kalu na ploše pravidelně hnízdili kulíci říční a zastavovali se zde mnohé další druhy bahňáků. Continue reading „V ptačím parku Mnišské louky jsme dokončili plánovanou revitalizaci bývalého odkaliště“
Další ročník Festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků, je za námi. Během října uspořádali organizátoři celkem 46 vycházek za ptáky, často spojených i s tolik oblíbeným kroužkováním. Počasí nám tentokrát příliš nepřálo a většinu vycházek doprovázel déšť, přesto to některé návštěvníky neodradilo a festivalu se zúčastnilo téměř 500 lidí. Nejpočetnějšími druhy letošního festivalu byli holub hřivnáč (pozorováno 1224 jedinců), husa velká (1053) a kachna divoká (927). Letošní zajímavostí bylo pozorování tetřívka obecného nebo racka malého.
Obdivovat mohli i chřástala kropenatého. Foto: Veronika Švestková
A k velkému nadšení návštěvníků se chytily i dvě bekasiny otavní. Foto: Veronika Švestková
Na Josefovské louky dorazilo celkem 58 lidí. Foto: Jaroslav Petráň
Takhle jim pózovala červenka obecná. Foto: Jaroslav Petráň
Správce ptačího parku Josefovské louky Břeněk Michálek při kroužkování sýkory koňadry. Foto: Jaroslav Petráň.
V Krkonošském národním parku zahlédli návštěvníci i vzácného tetřívka obecného. Foto: Dušan Vodnárek
Na vycházce v Ostrově u Macochy tvořily téměř polovinu účastníků děti. Foto: Marie Řičánková
V Plzni mohli návštěvníci pozorovat hejna labutí a kormoránů velkých. Foto: Lubomír Vortel
A ukázat se přišla i žluna zelená, která upoutala pozornost zejména svou velikostí a pestrobarevným peřím. Foto: Lubomír Vortel
V Průhonicích se nechala obdivovat drobounká sýkora parukářka. Foto: Michal Drnovský
Ledňáček patří rozhodně mezi nejatraktivnější druhy. Foto: Michal Drnovský
V Roudnici nad Labem se akce velmi vydařila. Největší úspěch mělo u návštěvníků kroužkování. Foto: Michal Vlasatý
Tradičně jsou v Roudnici nejvíce k vidění vodní druhy ptactva. Letos se ukázalo např. 153 kormoránů velkých, 42 kachen divokých, 12 racků bělohlavých nebo tato slípka zelenonohá. Foto: Michal Vlasatý
Na Třebíně se sešlo přes třicet účastníků. Foto. Pavel Duda
Možná byli mezi nimi i budoucí zapálení ornitologové. Foto: Pavel Duda
Návštěvníci Žehuňského rybníka využili jedinečnou možnost vyfotit si kalouse ušatého. Foto: Lubor Urbánek
Kroužkování volavky popelavé byl pro všechny velký zážitek. Foto: Lubor Urbánek
Na Hostivických rybnících bylo během festivalu pozorováno 35 druhů ptáků.
Stejně jako loni potěšil návštěvníky Dubče kalous ušatý. Foto: Michaela Brožová
Ti měli možost si ho prohlédnout pořádně zblízka. Foto: Michaela Brožová
V ptačích parcích pravidelně pořádáme spoustu akcí pro veřejnost i školy.
Odhodlané účastníky vycházek nezastavilo ani deštivé počasí. Foto: Kryštof Chmel
V Tovačově se počasí naštěstí umoudřilo a tak mohli všichni pozorovat zejména vodní ptactvo: Foto: Hynek Pečinka
Pozornost návštěvníků upoutal majestátní orel mořský. Foto: Hynek Pečinka
Děkujeme organizátorům a těšíme se na shledanou na dalších akcích!
Moták stepní na titulní fotografii napovídá, jakým tématem se zabývá nové číslo Ptačího světa. To je na počest půl století organizovaného výzkumu a ochrany dravců a sov na Slovensku a v Česku věnované právě těmto atraktivním ptákům. Rarozi velcí, sýčci obecní nebo sokoli stěhovaví – i o těch se dočtete na celkem 36 stranách nového podzimního vydání. Continue reading „Právě vyšel nový Ptačí svět 4/2024“
Přesto, že většina migrujících bahňáků letos na podzim dávala přednost spíše mokřinám na sousedních polích, bekasiny otavní a slučky malé si našly ideální místo k odpočinku a doplnění tukových zásob právě na Josefovských loukách. Při troše štěstí zde můžeme spatřit desítky bekasin, jak vyletují z porostu – ať už při pokusu jestřába či krahujce o úlovek, nebo při přeletech na jiná loviště.Continue reading „Podzimní reje bekasin a sluček na Josefovských loukách“
Ministerstvo životního prostředí připravilo na základě odborných podkladů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a České společnosti ornitologické návrh na vymezení ptačí oblasti Západní Krušné hory. Nová ptačí oblast by měla zajistit ochranu více než jedné třetiny dosud ptačími oblastmi nechráněné krušnohorské populace tetřívka obecného a také ochranu jedné z nejpočetnějších populací sýce rousného v ČR vázanou na přirozené lesní prostředí.Continue reading „Chystá se vyhlášení nové ptačí oblasti Západní Krušné hory“
Od 14. do 23. říjnaproběhla série terénních workshopů organizovaných Českou společností ornitologickou (ČSO), které měly za cíl zvýšit počet dobrovolníků zapojených do přímé ochrany hnízd čejek chocholatých a přispět tak k pokrytí míst, kde doposud žádná cílená ochrana neprobíhá. ČSO pravidelně pořádá tento typ akcí na jaře v hnízdní sezoně, ale v letošním roce jsme se poprvé rozhodli uskutečnit podobnou akci vmimohnízdním období. Zatímco část našich čejek už byla v té době na cestě do svých zimovišť, zájem o tento atraktivní druh přilákalna akce široké spektrum účastníků – od nadšených ochránců přírody, přes odborníky z Agentury ochrany přírody a krajiny až po zemědělce či studenty přírodovědných oborů. Terénní školení proběhla hned v sedmi krajích Česka a podařilo se během nich proškolit více jak 60 potenciálních budoucích ochránců čejčích hnízd.
První úkol měli dobrovolníci jasný, ne však zdaleka jednoduchý – vyhledat dalekohledem čejky sedící na hnízdech. Fotografie z workshopu v Přerově. Foto: Michaela Kadavá
Více dobrovolníků = více ochráněných hnízd
V současnosti hnízdí více jak tři čtvrtiny čejčí populace u nás na polích, přičemž některá hnízda ohružují jarní zemědělské práce. Bohužel řadu snůšek tak nevědomky zničí zemědělská technika. Tomu lze předejít jejich dohledáním v poli a viditelným označením, které pomůže traktoristovi hnízdo zaznamenat a bezpečně ho objet. Každoročně se do ochrany zapojují desítky dobrovolníků, ale z celkového počtu hnízd se jich podaří ochránit jen zlomek. Čím více nových dobrovolníků se k ochraně přidá, tím více hnízd můžeme společně zabezpečit.
Akce zaměřené na dohledávání čejčích hnízd se dlouhodobě těší oblibě našich členů s jasným cílem: pomoci chránit ubývající ptačí druhy. Foto: Ludmila Korešová
Agroenvironmentálně-klimatické opatření pro čejku
Přímá ochrana hnízd před jejich zničením ale není jedinou cestou. Existuje i nástroj plošného charakteru– agroenvironmentálně-klimatické opatření pro zemědělce nazvané Ochrana čejky chocholaté, ze kterého kromě hnízdících ptáků těží také planě rostoucí rostliny, hmyz a ostatní živočichové zemědělské krajiny.Do tohoto opatření jsou už od roku 2015 zařazena nejcennější hnízdiště, kde čejky optimálně každoročněhnízdí.
Na ploše zahrnuté do opatření „Ochrana čejky chocholaté“ se už od druhého roku závazku objevují rostlinné druhy z vysévané pestré směsi. V tomto případě to byla zejména komonice bílá. Foto: Václav Zámečník
Těžko na cvičišti, lehko na bojišti
Každý workshop se skládal z teoretické přednášky a praktické části přímo na poli. V rámci přednášky byli účastníci detailně seznámeni s hnízdní biologií čejek chocholatých, dozvěděli se o příčinách jejich úbytku, ale zejména jak efektivně vyhledávat hnízda a zajistit jejich ochranu. Důraz byl kladen také na správné zadávání doplňujících informací do Avifu nebo na vyhledávání kontaktu a oslovení zemědělce hospodařícího na daném půdním bloku, kde se hnízdo nachází.
Workshop začal vždy přednáškou, na které byli účastníci seznámeni se spektrem aktivit, které ČSO dělá pro ochranu polních ptáků. Fotografie z workshopu v Milovicích. Foto: Ludmila KorešováVelká část přednášky byla věnovaná informacím o hnízdním chování čejek. Fotografie z workshopu v Horních Ředicích. Foto: Michaela KadaváV místní základní škole v Polance nad Odrou byl zájem o workshop ze strany dobrovolníků pozoruhodný. Foto: Michaela Kadavá
Praktická část workshopů probíhala přímo v terénu, kde si účastníci mohli v praxi vyzkoušet dohledávání hnízd na umělých balabánech čejek nainstalovaných přímo v poli. Plastové čejky vypadaly na dálku jako věrné kopie těch opeřených. Hledání hnízd jsme se účastníkům nesnažili nijak ulehčit, a tak si museli poradit s tím, že každá čejka seděla směrem k nim v jiném úhlu. Navíc, jak už to při hledání skutečných hnízd bývá, některý pták se částečně schoval za nízkým trsem trávy nebo za terénní vlnou.
Plastový balabán čejky chocholaté instalovaný na uměle vytvořeném hnízdě v poli. Foto: Michaela KadaváČejky sedící na hnízdě vypadaly skoro jako opravdové, a bohužel pro účastníky byly v některých případech stejně tak opravdově těžko k nalezení. Na fotografii pořízené mobilním telefonem přes dalekohled je čejka sedící zády k pozorovateli. Foto: Václav Zámečník
Přesto se všem týmům podařilo hnízda úspěšně v poli nalézt,ačkoliv se někteří navigátoři uobjektivutrochu zapotili a byli rádi, že si předem čejku na hnízdě vyfotili přes objektiv mobilním telefonem. Ti, kteří vyrazili odvážně do pole bez navigátora u dalekohledu, se nakonec vrátili bez nalezeného hnízda zpátky a přesvědčili se tak na vlastní kůži o tom, že je lepší být na vyhledávání ve dvou nebo předem natrénovat, jak správně držet směr, kam chci jít.
Dobrovolníci na workshopu v Milovicích vyhledávají naistalovaná čejčí hnízda. Foto: Ludmila KorešováVětšina dobrovolníků dorazila na workshop vybavená vlastními dalekohledy. Po nalezení potencionálního hnízda se však raději o svém nálezu ujistili ještě pohledem do stativového dalekohledu. Fotografie z workshopu v Josefově. Foto: Václav ZámečníkIdeálním způsobem, jak si „zapamatovat“ nalezené hnízdo, je jeho vyfocení přes objektiv dalekohledu. Fotografie z workshopu v Chlumu u Třeboně. Foto: Michaela KadaváPo vyhledání hnízda v poli zůstala část účastníků u dalekohledu a navigovala zbylé účastníky přímo na hnízdo. Foto: Ludmila KorešováPo nalezení hnízda následovalo uložení jeho GPS pozice a označení pomocí dvou bambusových tyčí. Foto: Michaela Kadavá
Přidejte se k dobrovolníkům, kteří chrání čejky
Rádi bychom touto cestou poděkovali všem účastníkům workshopů za jejich aktivní účast a zájem o ochranu přírody. I když víme, že se ne vždy povede hnízdo lehce nalézt, věříme, že se všichni do mapování výskytu čejek a praktické ochrany jejich hnízd v nadcházející hnízdní sezoně zapojí.
Sledujte naše webové stránky a sociální sítě, kde budou zveřejňovány informace o dalších aktivitách a možnostech zapojení do ochrany čejek.
Pokud jste se nemohli zúčastnit některého z proběhlých workshopů, ale chcete se k ochraně čejek připojit, kontaktujte zemědělského experta Václav Zámečníka nebo pracovnici zaměřenou na ochranu polních ptáků Michaelu Kadavou na emailu: kadava@birdlife.cz
Děkujeme za váš zájem a podporu v ochraně čejek chocholatých. Těšíme se na další společné akce a doufáme, že se k nám v budoucnu připojíte!
Zájem o workshopy projevili nejen potencionální dobrovolníci a naši členové, ale také média. Na workshopu v České Lípě je v pozadí na fotografii s mikrofonem redaktor Českého rozhlasu Jaroslav Hoření. Foto: Martin Bacílek
Letošní členská schůze proběhla v rámci konference Jihočeského ornitologického klubu.
Schůzi zahájil místopředseda ČSO Tomáš Pospíšil, jelikož po nedávném odstoupení předsedy Tomáše Bělky nebyla funkce předsedy obsazena.
Hned v úvodu byla zvolena volební komise pro volby do výboru a kontrolní komise ČSO ve složení Vojtěch Kubelka, Pavlína Kuncová a Jana Škorpilová (84 pro, 0 proti, 2 se zdrželi). Komise se vzápětí odebrala do samostatné místnosti sčítat odevzdané volební lístky. Continue reading „Zápis z členské schůze ČSO 12. 10. 2024“
Osmiletou samici kriticky ohroženého luňáka červeného zastřelil neznámý pachatel na Hodonínsku. Ornitology k ní dovedla vysílačka, kterou byla samice vybavená a signalizovala, že se pták nehýbe. Střelec ji usmrtil několika broky do hlavy, křídel i ocasu. Patřila mezi nejstarší a nejproduktivnější označené luňáky červené v Česku, za svůj život vyvedla 18 mláďat. Pro populaci luňáků červených je to obrovská ztráta. Kriminální policie případ šetří jako jako trestný čin neoprávněného nakládání s chráněnými druhy volně žijících živočichů. Česká společnost ornitologická (ČSO) letos eviduje již tři luňáky červené zabité pytláky či traviči, loni to bylo osm.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.