Ačkoli skupinové akce, tedy ani klasické Vítání, se ještě konat nemohlo, lidé si přivítání ptačího zpěvu ujít nenechali. O prvním květnovém víkendu jsme zaznamenali 1 109 vycházek, při nichž byl zaznamenán alespoň jeden druh do faunistické databáze Avif. Nejvíce vycházek (190) se uskutečnilo v Jihomoravském kraji, kde také bylo pozorováno celkem nejvíce druhů – neuvěřitelných 176 druhů během jednoho víkendu! Co se týče početnosti, bodovala vlaštovka obecná (7 726 jedinců), následovaná rackem chechtavým (3 420 jedinců), třetím nejpočetnějším druhem byl špaček (1302 jedinců).

Zaznamenali jsme i zajímavé druhy, které jistě potěšily každého pozorovatele. Hned na několika místech lidé pozorovali dudky či rybáky černé. Zaznamenány byly i první letošní hrdličky divoké. Více podrobností na mapě Vítání.

Organizátoři, kteří dělají akce pravidelně a spojují je s kroužkováním, často nechtěli tuto tradici přerušit. Uskutečnili proto komorní Vítání, bez diváků. Takové proběhlo například v Jiříkovicích. Třeba vás zaslaná reportáž naladí na vycházku o následujícím víkendu – ptáci stále ještě zpívají.

Těšíme se, že netradiční Vítání proběhlo snad naposled a příští rok už se budeme moci těšit na normální setkání v přírodě.

Ledňáček říční hnízdí ve strmých březích vodních toků a nádrží, kde si vyhrabává noru tvořenou hnízdní chodbičkou a hnízdní komůrkou. V poslední době dochází k nevhodným zásahům v místech, kde ledňáčci hnízdí. Proto se Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) – Regionální pracoviště Střední Čechy rozhodla pro zmapování hnízdišť ledňáčka říčního na území Středočeského kraje. Na některých lokalitách na tomto velkém území probíhají několikaleté projekty zaměřené právě na tento druh.

V současné době je zmapována oblast Podblanicka, Benešovska, Vlašimska a Středního Povltaví. Tuto velmi rozsáhlou oblast zmapoval Pavel Čech, koordinátor národního programu ALCEDO. Tento program vznikl v roce 1994 jako jeden z programů Ochrany biodiverzity Českého svazu ochránců přírody. Jeho náplní je výzkum ekologie a ochrana ledňáčka říčního. Pavel Čech zahájil výzkum na výše uvedeném území před 45 lety, zmapoval hnízdní možnosti ledňáčků a vytipoval nové hnízdní příležitosti a mnoho let ověřoval stálá hnízdiště ledňáčka. Dospělé jedince i mláďata kroužkoval. Území v okolí Berounky a jejích přítoků v Českém krasu již několik let mapuje Jaroslav Veselý ve spolupráci s Liborem Marčíkem. Dospělé jedince i mláďata zde kroužkuje ve spolupráci s Alenou Hadravovou. Na Křivoklátsku začal s mapováním hnízdišť ledňáčků Michal Souček, který dospělé jedince i mladé vzletné ptáky kroužkuje. Oblast jihovýchodně od Prahy (Průhonice, Jesenice, Říčany) je také dobře zmapovaná spolu s většinou pražských potoků. Zde se výzkumem ledňáčka říčního zabývá už několik let Alena Hadravová a ve spolupráci s pražskými ornitology jsou kroužkováni dospělí jedinci i mláďata.

Vzhledem k rozsáhlosti území Středočeského kraje, na kterém bychom chtěli zmapovat hnízdiště ledňáčka říčního, uvítáme pomoc kolegů ornitologů. Z okresu Praha – východ máme zmapovanou jen Rokytku (od Tehovce po Radošovice), Říčanský potok (od Světic po Říčany), Dobřejovický potok (od Doubravic po Dobřejovice), Pitkovický potok (od Svojšovic po Lipany) a Botič (od Čenětic po Radějovice), ostatní vodní toky v tomto okrese zmapované nejsou (okolí Kamenice, Velkých Popovic, Mnichovic, Kostelce nad Černými lesy, Úval, Čelákovic a Brandýsa nad Labem – Staré Boleslavi). Dále nám chybí data o hnízdištích v okresech Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav a Nymburk. V okrese Příbram máme data pouze z v. n. Slapy a okolí a Kocáby. V okrese Beroun chybí data z oblasti Hořovic, v okrese Kladno okolí Kamenných Žehrovic a část Loděnického potoka (od Stochova po Unhošť), Slaný a Velvary.  V okrese Praha – západ chybí data z Vltavy, v okrese Rakovník data z Rakovnického potoka (od pramene blízko obce Drahouš po Rakovník), z Líšanského potoka a části Loděnického potoka (od pramene blízko obce Kroučová po Mšecké Žehronice). Při nalezení hnízdiště ledňáčka by bylo dobré pořídit fotografii hnízdní stěny, případně nory, zaznamenat souřadnice a spolu se stručným popisem lokality zaslat na email – jaroslav.vesely@nature.cz nebo michal.soucek@nature.cz.

Informace k hnízdění:

Obvyklá délka nory je 40 až 70 cm, ale může být i delší než 1 m. Ledňáček hnízdí obvykle dvakrát během hnízdní sezony, méně často třikrát, byla zaznamenána i čtyři hnízdění. Hnízdní sezona trvá od poloviny března do září. Své hnízdní teritorium ledňáček obsazuje již začátkem března. Početnost hnízdících párů značně kolísá v závislosti na průběhu zimy, pokud jsou déle trvající mrazy, většina zimujících jedinců nepřežije, tažní jedinci se vracejí později. Důležitým faktorem ovlivňujícím početnost hnízdících párů je dostatek vhodných hnízdních příležitostí a dostupnost potravy. Hustota hnízdících párů bývá uváděna 1–3 páry na 10 km toku, ale velmi záleží na množství hnízdních příležitostí a bohatosti potravní základny. V teritoriu hnízdícího páru bývá někdy více hnízdních nor, které pár využívá pro jednotlivá hnízdění. Časté bývá překrývání hnízdění, kdy samec v jedné noře dokrmuje mláďata, zatímco v jiné noře už samice snáší další vejce. Pokud probíhá další hnízdění ve stejné noře, samice snáší vejce až po vyvedení mláďat a vyčištění nory od trusu a vývržků. Při posledním hnízdění v sezoně obvykle mláďata krmí oba rodiče. Počet hnízdících párů v ČR byl v období 2001–2003 odhadnut na 500–900.

Za spolupráci děkují

Jaroslav Veselý, Michal Souček, Alena Hadravová