Nástup do nového roku začal na tuzemské mediální scéně pro ornitologa docela zostra. V ČSO jsme spustili nový program sčítání ptáků na krmítkách, který se setkal s nečekaně velkým zájmem veřejnosti, ptáky na krmítkách sčítalo přes 13 tisíc lidí. Někteří zkušení ptáčkaři program kritizují pro jeho přílišnou jednoduchost, což je zřejmě dáno neznalostí kontextu.
Také jsme se ale od Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a z médií dozvěděli, že kosi jsou na vyhynutí a může za to Usutu . Sice to není podloženo věrohodnými daty ani jejich analýzou, ale to autorům zjevně nevadí. Bizarní je, že se k prezentaci nedostatečně ověřených údajů přidala i Akademie věd ČR. Není na škodu se na to podívat trochu podrobněji.
Velký zájem veřejnosti vzbudilo první celoplošné sčítání ptáků na krmítkách v Česku. Česká společnost ornitologická získá díky spolupráci tisícovek dobrovolníků důležité údaje o ptácích, kteří u nás zimují. Lidé mají čas na poslání svých pozorování do 15. ledna.
Už nyní jsou k dispozici průběžné výsledky. „Aktuální počet (7. ledna ve 12:00) odevzdaných sčítání je 8 650 od 11 706 účastníků,“ říká koordinátorka sčítání Dita Hořáková.
Už tento víkend bude Česko historicky poprvé sčítat ptáky na krmítkách. Organizátor Česká společnost ornitologická tak ve spolupráci s veřejností zahájí dlouhodobý program, který pomůže zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. Do sčítání se prozatím přihlásilo více než 1600 zájemců.
Zkušenosti se sčítáním ani pokročilé ornitologické znalosti nejsou podmínkou, zapojit se může každý. „Pro pohodlnější zápis pozorování jsme připravili pomocný sčítací arch s kresbami nejčastějších hostů na krmítku. Pomůže účastníkům s určováním ptáků a průběžným zapisováním údajů,“ vysvětluje Dita Hořáková, koordinátorka programu z České společnosti ornitologické.
Sčítání bude probíhat od 4. do 6. ledna 2019. „Sčítat budeme po dobu jedné zvolené hodiny. U každého pozorovaného druhu zapisujeme vždy pouze nejvyšší počet současně spatřených jedinců. Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich šest a po chvíli jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku,“ říká k metodice Hořáková. Dodává, že bereme v úvahu všechny ptáky, které během sčítací hodiny spatříme, ať už přistáli na krmítku nebo jen prolétli kolem.
Každý účastník se může do sčítání zapojit opakovaně. „Samozřejmě se časy nesmějí překrývat. Nejdříve dokončíme jedno hodinové sčítání, a pak můžeme začít další. Místo lze změnit nebo zůstat na stejném. Pozorování vždy odesíláme pro každou hodinu zvlášť,“ upřesňuje Hořáková.
Zároveň upozorňuje, že zapisujeme pouze ptáky, které jsme během sčítací hodiny skutečně viděli. „I když víme, že běžně k nám létá například červenka a pří sčítání se neukázala, do formuláře ji nezadáváme,“ zdůrazňuje.
Důležité jsou i záznamy o tom, že ptáci v danou hodinu na místo pozorování nepřilétli. „Zjištění, že je na místě ptáků málo či dokonce žádní, je pro celkový obrázek důležité. Určitě nám pošlete své výsledky, i kdybyste během své hodiny nespatřili žádného ptáka,“ vyzývá Hořáková.
Údaje ze sčítání budou účastníci zadávat online na stránkách programu. „Pokud nemají tuto možnost, je možné poslat výsledky i poštou pomocí papírového formuláře, který je ke stažení na webu. V obou případech do 15. ledna 2019,“ říká Hořáková.
Přihlášení do sčítání a následné odeslání výsledků na webových stránkách:
Strakapoud velký na krmítku je opravdu zážitek. Přilákat ho můžeme na tukovou směs, kterou sami vyrobíme. Foto: Zuzana Pernicová
Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:
Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.
Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.
PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím – přispívá k zachování zdravé planety.
Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka
Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.
Oblíbené novoroční ohňostroje přinášejí kromě chvilkové zábavy a těžkých kovů v ovzduší i stres a smrt zvířatům i ptákům. Česká společnost ornitologická před silvestrovskými oslavami apeluje na veřejnost a žádá o ohleduplnost vůči volně žijícím živočichům.
„Ohňostroje jsou pro ptáky nepříjemné až traumatizující a mohou mít za následek i smrt,“ upozorňuje ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.
Negativní reakce psů a koček na ohňostroje jsou veřejnosti dobře známé. Domácí zvířata ale většinou mohou najít úkryt v podobě domů, dvorků, bud. Divoce žijící ptáci takovou možnost nemají a nejčastěji reagují únikem od zdroje. „Ptáci vylekaní hlukem z ohňostrojů v panice prchají ze svého nocoviště a kvůli dezorientaci a tmě narážejí do překážek, jako jsou budovy, mosty, trolejové vedení a další. Tyto střety bývají smrtelné,“ zdůrazňuje Vermouzek.
Pro racky je Vltava v Praze nejvýznamnějším zimovištěm v republice. Najdeme jich tu dva až tři tisíce. Kromě toho na Vltavě početně zimují labutě, lysky, kachny a mnoho dalších včetně vzácnějších druhů. Foto: Katarína Slabeyová
V Praze na Silvestra 2012 novoroční ohňostroj vyplašil labutě na Vltavě natolik, že při odletu narazily do trolejí a popadaly mezi diváky. Jedna zemřela na místě, druhá pravděpodobně utonula, když ji policista zraněnou vrátil do vody. Třetí skončila v záchranné stanici v Jinonicích. Ze zahraničí známe případy, kdy se následkem ohňostrojů stovky a tisíce ptáků zabily nárazy do budov a dopravních značek.
Vědci Amsterdamské univerzity se dlouhodobě zabývají reakcemi ptáků na novoroční ohňostroje. Od roku 2008 monitorují jejich pohyb pomocí radarů. Reakce je vždy totožná. Hned po novoročních ohňostrojích tisícovky ptáků zimujících na několika sladkovodních plochách a mokřadech hromadně opustí svá zimoviště, přičemž vylétnou až do výšky 500 m.n.m. Ptáci přitom jednak zbytečně vyčerpávají zásoby energie, jednak nemusejí najít bezpečné nocoviště a stávají se kořistí predátorů.
Česká společnost ornitologická doporučuje vyvarovat se odpalování ohňostrojů a petard, především v blízkosti zimovišť.„Například Vltava v Praze patří k významným zimovištím vodních ptáků, a pro některé z nich, jako třeba pro racky, je nejvýznamnějším v celé republice.Aktuálně tu najdeme tisícovky ptáků mnoha druhů,“ říká Vermouzek.
Obce mají možnost ohňostroje zakázat
Používání pyrotechniky mohou významně regulovat obce obecními vyhláškami. „Oslava příchodu nového roku může proběhnout důstojně a vesele i bez ohňostroje, zato s vědomím sounáležitosti člověka s ostatními živými tvory,“ říká Vermouzek.
Obyčejná napáječka na vodu. Pro domácí zvířata nepostradatelná, pro divoce žijící živočichy smrtelná. Sudy, roury, komíny, bazény a další technické pasti v blízkosti lidských sídel jsou nejčastější příčinou úhynu sýčků obecných. Jejich zabezpečení může být klíčem k záchraně této malé sovy, jejíž počet za poslední dvě dekády poklesl o 94 %.
Ornitolog Jakub Mráz okroužkoval koncem dubna 2010 na Ústecku dospělého samce sýčka obecného. O osm let později ho našel na stejné lokalitě, utopeného v napáječce pro koně. Byl nejstarším doloženým českým sýčkem. „V technických pastech uhynula v Česku v posledních desetiletích víc jak třetina (38 %) sýčků, u kterých známe příčinu smrti,“ upozorňuje Martin Šálek, hlavní koordinátor ochrany sýčků z České společnosti ornitologické.
Za posledních 20 let se počet sýčka snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. Foto: Paul Riddle
Ještě na začátku 20. století býval sýček naší nejrozšířenější sovou, nyní je na pokraji vyhynutí. Za posledních 20 let se jeho počet snížil o 94 % na zhruba 100 až 130 párů. „Hlavním důvodem katastrofálního úbytku je přerod pestré zemědělské krajiny, sýčkovy původní domoviny, na průmyslovou krajinu s velkoplošným intenzivním zemědělstvím. V ní dramaticky ubyl velký hmyz, který je sýčkovou hlavní kořistí,“ vysvětluje Šálek.
Sýček kvůli tomu přesídlil do bezprostředního okolí lidských sídel. „Obývá vesnice se stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, nevyhýbá se ani větším městům. Tady na sýčky čeká celá řada nebezpečí, která jim tu nevědomky přichystali lidé,“ popisuje Šálek.
Nejčastěji se jedná o roury a trubky, bazény, sudy a nádrže na vodu, okapy nebo i staré povalující se sítě. Pasti jsou největším problémem pro nezkušená mláďata, nevyhýbají se ale ani dospělým. „Temné vertikální otvory v rourách, šachtách či komínech přitahují zvědavost ptáků, kteří se po hladkých stěnách nedokáží dostat zpět na svobodu. Takové pasti jsou nebezpečné nejenom pro sýčka, ale i řadu dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno,“ zdůrazňuje Šálek.
Sýček, který spadl do sudu s vodou. Kvůli kluzké stěně se utopil. Foto: Ronald van Harxen
Následné zabezpečení je často rychlé a jednoduché. „Každý může pomoci zabezpečením technické pasti ve svém okolí, třeba položit odstavenou rouru do vodorovné polohy nebo dát plovák do sudu s vodou či do bazénu,“ vyzývá Šálek. Návod, jak zabezpečit pasti, je i v tomto letáku u jednotlivých ohrožení: https://www.birdlife.cz/wp-content/uploads/2018/07/Smrtici-pasti.pdf
Ochránci sýčků v roce 2018 zabezpečili stovky technických pastí, například instalovali desítky plováků do sudů a osmi napáječek pro dobytek. Snížení počtu technických pastí může být klíčové pro záchranu této drobné sovičky v naší krajině. „Řada druhů balancuje na hraně přežití a u některých, třeba u sýčka, bez nadsázky záleží na každém jedinci. Ale i u běžnějších druhů je škoda každého života. Proč nechat zvířata zbytečně hynout, když i my můžeme vytvořit bezpečné prostředí, často s minimálním úsilím,“ apeluje Šálek.
Sudy s vodou lze zabezpečit umístěním plováku a připevněním drátěného pletiva na okraj, aby se případné oběti dostaly ven. Foto: Martin Šálek
Poznámky:
Sýček obecný (Athene noctua) je malá sova velikosti hrdličky. Shora je hnědošedý s velkými světlými skvrnami. Charakteristická je pro něj také velká hlava se široko od sebe posazenýma žlutýma očima. Jeho přítomnost prozrazuje pro něj typické houkání, které se dá přepsat jako „půjď“. Vyskytuje se v (polo)otevřených biotopech, v západní a střední Evropě je to především zemědělská krajina. V České republice je vázán prakticky výhradně na hospodářské budovy, které mu poskytují místa vhodná pro hnízdění a zároveň jsou nedaleko od pastvin, kde loví potravu – drobné obratlovce a také větší bezobratlé živočichy, které loví vyhlížením z posedu. Ztráta lovišť a tím i nedostatek potravy sýčky ovlivňuje hlavně v hnízdní době, kdy musí krmit mladé. To se pak projevuje menším počtem vyvedených mláďat. Původní dutiny ve stromech už v Česku k hnízdění prakticky nevyužívá. Sýček u nás vytvořil i několik městských populací, například v Teplicích, Ústí nad Labem nebo Chomutově. Je stálý, věrný svému hnízdišti a má relativně malé domovské okrsky.
Projekt ATHENE je založen na spolupráci Centra životního prostředí Drážďany, České společnost ornitologické, Muzea města Ústí nad Labem, p. o. a Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Kooperační partneři se v česko–saském příhraničí věnují péči o zbytkové populace sýčka a podporují jeho další šíření pomocí monitoringu, výzkumu a konkrétních opatření na jeho ochranu. Projekt ATHENE funguje v rámci přeshraničního Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020. Tento projekt je podpořen Evropskou unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Projekt spolufinancuje ČSO díky spolupráci s firmou Lafarge Cement a.s., Galerii Kodl s panem Vojtěchem Beranem a díky darům několika set jednotlivých dárců.
Teploty klesají pod bod mrazu a ptáci čím dál častěji hledají potravu u lidských sídel. Pokud jste ještě nenasypali do krmítka, je nejvyšší čas, vyzývá širokou veřejnost Česká společnost ornitologická. Současně zve k účasti v lednovém sčítání ptáků na krmítkách. Účastníci pomohou ptákům přečkat mrazivé počasí a zároveň pomohou získat důležité údaje o jejich stavech.
Historicky první sčítání ptáků na krmítkách v Česku odstartuje v pátek 4. ledna a vyvrcholí v neděli 6. ledna 2019. „Účastníci budou v jimi zvolenou hodinu přikrmovat, pozorovat a především sčítat naše zimní hosty. Poprvé se zapojí do programu občanské vědy, který už je mnoho let úspěšný ve Velké Británii, USA, Německu a v dalších státech,“ říká koordinátorka sčítání Dita Hořáková.
Sčítat ptáky můžeme i bez krmítka, například na zahradě. Foto: Zuzana Pernicová
Organizátor Česká společnost ornitologická bude v části republiky spolupracovat s německými kolegy, přičemž využije jejich dlouholetých zkušeností. „V Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji a v přilehlé oblasti Bavorska budou účastníci sčítat ptáky ve společném přeshraničním projektu Ptačí hodinka. Pro zájemce z ostatních krajů je připravený program Ptačí krmítka. Metodika je stejná, ale každé sčítání má vlastní webovou stránku,“ objasňuje Hořáková.
Bavorská ornitologická společnost Landesbund für Vogelschutz (LBV) pořádá sčítání ptáků na krmítkách Stunde der Wintervögel již od roku 2005, a proto může českým ornitologům s organizací významně pomoci. V premiérovém roce se v Bavorsku zapojily do sčítání stovky lidí, v posledním ročníku v lednu 2018 to už byly desítky tisíc lidí.
Nesolené ořechy a slunečnicová semena potěší spoustu zimních hostů, například sýkoru parukářku. Foto: Antje Geigenberger
Na českém území se do projektu Ptačí hodinka prostřednictvím webu ptacihodinka.birdlife.czprozatím přihlásilo 155 účastníků. „Zájemci se mohou hlásit až do 6. ledna 2019, kdy je závěrečný den sčítání,“ vysvětluje Hořáková a připomíná, že:
je vhodné přikrmovat průběžně už v prosinci, aby si ptáci zvykli místo navštěvovat,
účast je možná i bez krmítka, sčítat lze například v parku nebo na zahradě,
pokud ve zvolenou hodinu žádného ptáka nezpozorujeme, i tak údajodešleme,
sčítáme za jakéhokoli počasí,
je možné účastnit se opakovaně, to znamená, že po ukončení naší sčítací hodinky můžeme začít sčítat znovu, pozorování ale vždy odesíláme pro každou hodinu zvlášť.
Lidé přihlášení do projektu Ptačí hodinka se mohou těšit na materiály, které jim usnadní a zpříjemní lednové sčítání. „V elektronické verzi získají plakát s druhy, které se na krmítkách běžně vyskytují a tipy k přikrmování,“ informuje Hořáková.
Díky společnému projektu získají čeští a němečtí ornitologové velké množství údajů o ptačích populacích. „Můžeme se například dozvědět, kteří ptáci u nás zimují a porovnávat údaje s německými kolegy. Časem získáme přehled, jací ptáci ubývají a přibývají a také zjistíme, jaké prostředí nejraději využívají,“ vysvětluje Hořáková.
Němečtí ornitologové již díky své Ptačí hodince získali mnoho nových poznatků. Například v roce 2008 poprvé zaznamenali zimování jeřábů v jižním Bavorsku a zjistili velký úbytek vrabce domácího v centru Mnichova.
Účastníci české Ptačí hodinky mají čas na odeslání údajů ze sčítání, ať už elektronicky či poštou, do 15. ledna. Ornitologové budou poté data vyhodnocovat. „Předpokládáme, že finální výsledky budeme mít do konce ledna,“ odhaduje Hořáková.
O Ptačí hodince
Projekt je finančně podpořený z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Partnerem projektu je Plzeňský kraj. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.
Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.
Česká společnost ornitologická se dlouhodobě věnuje ochraně ptáků v městském prostředí. V něm se potkávají jak ptáci synantropní, uvyklí společnosti lidí, tak i ptáci z volné přírody, kteří v zástavbě vyhledávají zelené plochy. Stávají se tak atraktivní součástí městské zeleně. Jak atraktivní je ale městská zeleň pro ptáky? A dalo by se v tomto směru něco změnit?Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“
Je vaše zastávka bezpečná pro ptáky? Otázku, kterou Česká společnost ornitologická pokládala v projektu Sídla bezpečná pro ptáky, může stále více dotázaných odpovědět kladně. Někde díky dobrovolníkům, jinde za bezpečnými zastávkami stojí obce či města. Také díky aktivitěČSO se podařilo zahrnout podmínku bezpečnosti pro ptáky i do výběrového řízení hlavního města a brzy tak bude mít i Praha zastávky bezpečné pro ptáky. Trend zabezpečování skleněných ploch potvrzuje výsledky průzkumu ČSO, podle kterého stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky našich sídel.
Česká společnost ornitologická v nyní končícím dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky upozorňovala na nebezpečí, která naše sídla živočichům chystají. Vlajkovou lodí byla kampaň Bezpečné zastávky. „Projekt hodnotíme jako úspěšný především proto, že se nám efektivně podařilo upozornit veřejnost na vážné problémy, jako jsou například kolize ptáků s prosklenými plochami. Lidé si problémů nejen všímají, ale dokonce se je sami snaží řešit, což je skvělé,“ hodnotí koordinátorka projektu Gabriela Dobruská.
Vítězný návrh výběrového řízení na novou podobu přístřešků pro MHD. Foto: IPR Praha
Jako jeden z příkladů efektivního zabezpečení prosklených ploch uvádí plánované zastávky pražské MHD. Návrh, který vyhrál výběrové řízení, bude bezpečný pro ptáky díky decentním tečkám, pokrývajícím souvisle skleněné plochy. „Bezpečnost pro ptáky byla jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku,“ vysvětluje Lukáš Viktora. V ČSO se věnuje problematice kolizí ptáků se skleněnými plochami a s některými uchazeči výběrového řízení konzultoval způsob řešení bezpečnosti vůči ptákům.
Skutečnost, že lidé více vnímají skla jako hrozbu pro ptáky, potvrzují i závěry z projektového dotazníku. Jeho první kolo proběhlo na začátku projektu, druhé o dva roky později na jeho konci. „Zatímco v prvním kole uvedlo nejvíce respondentů jako největší hrozbu úbytek zeleně, v druhém kole jejich odpovědi ukazují na změnu názoru – na pomyslném prvním místě se umístila skla. Nárůst byl dokonce o více než 50 % – z 22 na 34 % dotázaných. Naše kampaň tedy měla efekt,“ komentuje koordinátor kampaně Bezpečné zastávky Zbyněk Janoška.
Z dotazníku je také patrné, že se ČSO daří vyvracet mýtus jednoho dravce, tedy přesvědčení, že jedna silueta dravce na skle je dostatečné zabezpečení proti nárazům ptáků. „Dotázaní hodnotili různá provedení zabezpečení skleněných ploch proti kolizím s ptáky podobně, jako se hodnotí práce dětí na většině škol. Průměrná známka fotografie plochy s jednou siluetou se zhoršila z 3,7 na 4,3. Velkou roli zde pravděpodobně sehrála kampaň Jedna silueta nefunguje, která byla podpořená divácky úspěšným videem,“ hodnotí Janoška.
V návaznosti na kampaně Bezpečné zastávky a Jedna silueta nefunguje začali lidé správným způsobem zabezpečovat zastávky v jejich bydlištích. “Zpočátku se nám hlásili jednotlivci, postupně se zapojilo více než 20 škol a dětských kolektivů. Čím dál častěji se jedná o systémová zabezpečování ze strany obcí a měst. Namátkou můžeme uvést Plzeň, Třeboň či Mladou Boleslav, brzy se přidá Praha. Celkem evidujeme více než 120 zabezpečených zastávek a každé snahy o zabezpečení si velmi vážíme,“ zdůrazňuje Dobruská a upozorňuje, že zatímco zabezpečování zastávek se daří, prosklené pláště budov nadále zůstávají velkou výzvou pro architekty.
Tyto stránky používají soubory cookies k ukládání uživatelských dat a preferencí a pomáhají nám tak zlepšovat uživatelskou zkušenost. Používáním stránek souhlasíte s ukládáním těchto souborů. Více informací
The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.
//
Plastia
Zelenadomacnost.com
PRO-BIO
