Ptáci neznají hranice. Češi a Němci budou sčítat ptáky na krmítkách společně

Teploty klesají pod bod mrazu a ptáci čím dál častěji hledají potravu u lidských sídel. Pokud jste ještě nenasypali do krmítka, je nejvyšší čas, vyzývá širokou veřejnost Česká společnost ornitologická. Současně zve k účasti v lednovém sčítání ptáků na krmítkách. Účastníci pomohou ptákům přečkat mrazivé počasí a zároveň pomohou získat důležité údaje o jejich stavech.

Historicky první sčítání ptáků na krmítkách v Česku odstartuje v pátek 4. ledna a vyvrcholí v neděli 6. ledna 2019. „Účastníci budou v jimi zvolenou hodinu přikrmovat, pozorovat a především sčítat naše zimní hosty. Poprvé se zapojí do programu občanské vědy, který už je mnoho let úspěšný ve Velké Británii, USA, Německu a v dalších státech,“ říká koordinátorka sčítání Dita Hořáková.

Sčítat ptáky můžeme i bez krmítka, například na zahradě. Foto: Zuzana Pernicová

Organizátor Česká společnost ornitologická bude v části republiky spolupracovat s německými kolegy, přičemž využije jejich dlouholetých zkušeností. „V Plzeňském, Jihočeském a Karlovarském kraji a v přilehlé oblasti Bavorska budou účastníci sčítat ptáky ve společném přeshraničním projektu Ptačí hodinka. Pro zájemce z ostatních krajů je připravený program Ptačí krmítka. Metodika je stejná, ale každé sčítání má vlastní webovou stránku,“ objasňuje Hořáková.

Plzeňský, Jihočeský a Karlovarský kraj: ptacihodinka.birdlife.cz

Ostatní kraje: krmitka.birdlife.cz

 

Bavorská ornitologická společnost Landesbund für Vogelschutz (LBV) pořádá sčítání ptáků na krmítkách Stunde der Wintervögel již od roku 2005, a proto může českým ornitologům s organizací významně pomoci. V premiérovém roce se v Bavorsku zapojily do sčítání stovky lidí, v posledním ročníku v lednu 2018 to už byly desítky tisíc lidí.

Nesolené ořechy a slunečnicová semena potěší spoustu zimních hostů, například sýkoru parukářku. Foto: Antje Geigenberger

Na českém území se do projektu Ptačí hodinka prostřednictvím webu ptacihodinka.birdlife.cz prozatím přihlásilo 155 účastníků. „Zájemci se mohou hlásit až do 6. ledna 2019, kdy je závěrečný den sčítání,“ vysvětluje Hořáková a připomíná, že:

  • je vhodné přikrmovat průběžně už v prosinci, aby si ptáci zvykli místo navštěvovat,
  • účast je možná i bez krmítka, sčítat lze například v parku nebo na zahradě,
  • pokud ve zvolenou hodinu žádného ptáka nezpozorujeme, i tak údaj odešleme,
  • sčítáme za jakéhokoli počasí,
  • je možné účastnit se opakovaně, to znamená, že po ukončení naší sčítací hodinky můžeme začít sčítat znovu, pozorování ale vždy odesíláme pro každou hodinu zvlášť.

 

Lidé přihlášení do projektu Ptačí hodinka se mohou těšit na materiály, které jim usnadní a zpříjemní lednové sčítání. „V elektronické verzi získají plakát s druhy, které se na krmítkách běžně vyskytují a tipy k přikrmování,“ informuje Hořáková.

Plakát ke stažení ZDE

Díky společnému projektu získají čeští a němečtí ornitologové velké množství údajů o ptačích populacích. „Můžeme se například dozvědět, kteří ptáci u nás zimují a porovnávat údaje s německými kolegy. Časem získáme přehled, jací ptáci ubývají a přibývají a také zjistíme, jaké prostředí nejraději využívají,“ vysvětluje Hořáková.

Němečtí ornitologové již díky své Ptačí hodince získali mnoho nových poznatků. Například v roce 2008 poprvé zaznamenali zimování jeřábů v jižním Bavorsku a zjistili velký úbytek vrabce domácího v centru Mnichova.

Účastníci české Ptačí hodinky mají čas na odeslání údajů ze sčítání, ať už elektronicky či poštou, do 15. ledna. Ornitologové budou poté data vyhodnocovat. „Předpokládáme, že finální výsledky budeme mít do konce ledna,“ odhaduje Hořáková.

 

 O Ptačí hodince

Projekt je finančně podpořený z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Partnerem projektu je Plzeňský kraj. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata

Celkem pět párů sokolů stěhovavých letos obsadilo hnízdní budky připravené pro ně ornitology. Jedná se o již šestou hnízdní sezonu po sobě, od kdy se podařilo kontinuitu hnízdění těchto vzácných dravců v Praze obnovit. Letos byla úspěšná dvě hnízdění v areálech Michle (1 mládě) a Holešovice (3 mláďata). Další dva páry (Malešice a Třeboradice) hnízdily neúspěšně a zcela nový pár osídlil budku ve FN Motol.

Kroužkování mláděte v Michli. Foto: Dušan Rak

Continue reading „Populace sokolů v Praze se letos rozrostla o 4 mláďata“

Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky

Česká společnost ornitologická se dlouhodobě věnuje ochraně ptáků v městském prostředí. V něm se potkávají jak ptáci synantropní, uvyklí společnosti lidí, tak i ptáci z volné přírody, kteří v zástavbě vyhledávají zelené plochy. Stávají se tak atraktivní součástí městské zeleně. Jak atraktivní je ale městská zeleň pro ptáky? A dalo by se v tomto směru něco změnit? Continue reading „Městská zeleň – společný prostor pro lidi i ptáky“

Stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky a aktivně je zabezpečuje

Je vaše zastávka bezpečná pro ptáky? Otázku, kterou Česká společnost ornitologická pokládala v projektu Sídla bezpečná pro ptáky, může stále více dotázaných odpovědět kladně. Někde díky dobrovolníkům, jinde za bezpečnými zastávkami stojí obce či města. Také díky aktivitě ČSO se podařilo zahrnout podmínku bezpečnosti pro ptáky i do výběrového řízení hlavního města a brzy tak bude mít i Praha zastávky bezpečné pro ptáky. Trend zabezpečování skleněných ploch potvrzuje výsledky průzkumu ČSO, podle kterého stále více lidí vnímá skla jako největší hrozbu pro ptáky našich sídel.

Česká společnost ornitologická v nyní končícím dvouletém projektu Sídla bezpečná pro ptáky upozorňovala na nebezpečí, která naše sídla živočichům chystají. Vlajkovou lodí byla kampaň Bezpečné zastávky. „Projekt hodnotíme jako úspěšný především proto, že se nám efektivně podařilo upozornit veřejnost na vážné problémy, jako jsou například kolize ptáků s prosklenými plochami. Lidé si problémů nejen všímají, ale dokonce se je sami snaží řešit, což je skvělé,“ hodnotí koordinátorka projektu Gabriela Dobruská.

Vítězný návrh výběrového řízení na novou podobu přístřešků pro MHD. Foto: IPR Praha

Jako jeden z příkladů efektivního zabezpečení prosklených ploch uvádí plánované zastávky pražské MHD. Návrh, který vyhrál výběrové řízení, bude bezpečný pro ptáky díky decentním tečkám, pokrývajícím souvisle skleněné plochy. Bezpečnost pro ptáky byla jednou z podmínek výběrového řízení, u kterého jsme byli od samého počátku,“ vysvětluje Lukáš Viktora. V ČSO se věnuje problematice kolizí ptáků se skleněnými plochami a s některými uchazeči výběrového řízení konzultoval způsob řešení bezpečnosti vůči ptákům.

Skutečnost, že lidé více vnímají skla jako hrozbu pro ptáky, potvrzují i závěry z  projektového dotazníku. Jeho první kolo proběhlo na začátku projektu, druhé o dva roky později na jeho konci. „Zatímco v prvním kole uvedlo nejvíce respondentů jako největší hrozbu úbytek zeleně, v druhém kole jejich odpovědi ukazují na změnu názoru – na pomyslném prvním místě se umístila skla. Nárůst byl dokonce o více než 50 % – z 22 na 34 % dotázaných. Naše kampaň tedy měla efekt,“ komentuje koordinátor kampaně Bezpečné zastávky Zbyněk Janoška.

Z dotazníku je také patrné, že se ČSO daří vyvracet mýtus jednoho dravce, tedy přesvědčení, že jedna silueta dravce na skle je dostatečné zabezpečení proti nárazům ptáků. „Dotázaní hodnotili různá provedení zabezpečení skleněných ploch proti kolizím s ptáky podobně, jako se hodnotí práce dětí na většině škol. Průměrná známka fotografie plochy s jednou siluetou se zhoršila z 3,7 na 4,3. Velkou roli zde pravděpodobně sehrála kampaň Jedna silueta nefunguje, která byla podpořená divácky úspěšným videem,“ hodnotí Janoška.

V návaznosti na kampaně Bezpečné zastávky a Jedna silueta nefunguje začali lidé správným způsobem zabezpečovat zastávky v jejich bydlištích. “Zpočátku se nám hlásili jednotlivci, postupně se zapojilo více než 20 škol a dětských kolektivů. Čím dál častěji se jedná o systémová zabezpečování ze strany obcí a měst. Namátkou můžeme uvést Plzeň, Třeboň či Mladou Boleslav, brzy se přidá Praha. Celkem evidujeme více než 120 zabezpečených zastávek a každé snahy o zabezpečení si velmi vážíme,“ zdůrazňuje Dobruská a upozorňuje, že zatímco zabezpečování zastávek se daří, prosklené pláště budov nadále zůstávají velkou výzvou pro architekty.

 

Proč spolupracujeme na zemědělské petici s myslivci

V souvislosti se spuštěním petice Vraťme život do krajiny se občas objevuje kritika, že by ČSO neměla spolupracovat zrovna s myslivci reprezentovanými Českomoravskou mysliveckou jednotou (ČMMJ). Tyto názory jsou celkem pochopitelné, když ČSO dlouhodobě kritizuje nejrůznější myslivecké nešvary, od omezování vstupu do krajiny, přes arogantní chování některých myslivců a snahu o zachování jedovatých olověných broků, až po stále se opakující pokládání otrávených návnad.

Chřástal polní volající samici. Pro tyto ptáky je největší hrozbou velkoplošná seč travních porostů, při které jsou ničena celá hnízda i se sedícími samicemi. Foto: Petr Šaj

V případě zemědělské krajiny však převažuje všechny tyto rozpory obrovský společný zájem, kterým je zdravá krajina. Ornitologové i myslivci (alespoň většina lidí v obou skupinách) si uvědomují, že současné zprůmyslnění krajiny je problémem, který svým rozsahem zdaleka zakrývá všechna ostatní témata, na která můžeme mít stejný či rozdílný názor. Je tedy namístě překlenout spory a pokusit se společně posunout hospodaření v krajině rozumným směrem.

Ostatně, v dnešní době je důležité hledat témata, která už tak dost rozdělenou společnost alespoň trochu spojují. Spolupráce neznamená, že by ČSO schvalovala všechny názory ČMMJ a excesy myslivců už vůbec ne. Nadále budeme policii předávat otrávené ptáky, prosazovat zákaz olověných broků i medializovat všechny nepravosti. Spoluprací ovšem říkáme, že zemědělská krajina je natolik důležitá pro nás pro všechny, že si takovéto spojení sil zaslouží.

Jiří Flousek (předseda ČSO) a Zdeněk Vermouzek (ředitel ČSO)

petice

ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství

Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci. Krajina není schopna udržet stále vzácnější vodu a pesticidy kontaminují ztenčující se zásoby podzemní vody. Prudký úbytek zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Občané i organizace se mohou k petici připojit na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu.

Česká krajina trpí vinou příliš intenzivního hospodaření. Z krajiny mizejí motýli a další opylovači, není snadné spatřit zajíce a dříve běžným ptákům, jako je sýček nebo chocholouš, hrozí, že u nás brzy zcela vyhynou. „U řady druhů je úbytek skutečně enormní,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Jen od roku 1982, odkdy probíhá detailní sčítání ptáků, zmizelo z naší krajiny 50 % skřivanů, 82 % čejek a dokonce 97 % koroptví. Z mysliveckých statistik přitom víme, že zrovna koroptve prudce ubývaly již dlouho před rokem 1982. Mnoho dříve zcela běžných druhů balancuje nyní na hraně přežití.“

Samec koroptve polní
Samec koroptve polní volající samici na lokalitě nedaleko Písku. Foto: Libor Šejna

Trend ubývání polních ptáků se prohloubil poté, co zemědělství začala prostřednictvím dotací ovlivňovat Společná zemědělská politika. „Zemědělci získali prostředky na hnojiva a pesticidy, stejně jako si mohou dovolit výkonnější techniku. Snaha o co největší zisky, podpořená rychlejšími stroji a efektivními chemickými prostředky, vytlačuje z krajiny vše živé. Společná zemědělská politika přitom dosud nebyla schopná těmto negativním dopadům zemědělství zamezit,“ popisuje Václav Zámečník, zemědělský specialista Česká společnosti ornitologické.

Další problémy krajiny jsou dnes již všeobecně známé: Kvalitní ornici ohrožuje masivní eroze, utužená půda bez organické hmoty není schopna zadržovat vodu. Pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že ve více než polovině podzemních vod se vyskytují pesticidy, nejvíc je jich v zemědělských oblastech.

Velké lány na jižní Moravě
Velké lány na jižní Moravě. Po svažitém terénu bez překážek snadno steče voda a způsobuje erozi a bleskové povodně. Foto: Ludmila Korešová

V následujících týdnech a měsících se bude rozhodovat o tom, jak bude Společná zemědělská politika vypadat po roce 2020. „O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Prostřednictvím petice žádáme ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi,“ říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Moudré hospodaření v 21. století musí klást důraz na takovou produkci potravin, která chrání přírodní zdroje a krajinu, na které bytostně závisí. „Debata o budoucí Společné zemědělské politice dává příležitost, aby nový systém podporoval a odměňoval odpovědné hospodaření a kladl bariéru dalšímu ničení půdy, vody i přírody,“ dodává Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

Společná zemědělská politika rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. „Jsou to společné peníze nás všech. Je zcela na místě požadovat, aby veřejné peníze přinášely veřejné hodnoty, ke kterým zdravá krajina, půda i voda rozhodně patří,“ uzavírá Vermouzek.

 

Petici podporují: Arnika, Auto*Mat, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Děti Země, Greenpeace, Hnutí Brontosaurus, Hnutí Duha, Koalice pro řeky, Konopa, Nadace na ochranu zvířat, Pražské matky, PRO-BIO, Síť ekologických poraden STEP, Společnost pro trvale udržitelný život, Zelený kruh a mnoho dalších.

Připojte se také!

Jak zima ovlivňuje ptáky? Odpoví sčítání ptáků na krmítkách! Zapojte se i vy!

Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací. 

Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Stehlík obecný pojídá nejrůznější semena, s oblibou semínka bodláků a jiných plevelů. Foto: Helena Kratochvílová

Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.

Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mlynaříci dlouhoocasí ocení lojové koule, které doporučujeme vybalit ze sítěk a vložit do držáků. Foto: Antje Geigenberger

Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.

Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a  mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.

Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.

Sčítání ptáků na krmítkách bude určitě bavit i děti. Zde sýkory koňadry na krmítku Domek. Foto: Plastia.eu

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO

Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Přečtěte si rozsáhlejší stanovisko, proč se zvýšením hladiny o 35 centimetrů nesouhlasíme.  Continue reading „Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO“

Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží

Česká společnost ornitologická (ČSO) zásadně nesouhlasí se záměrem státního podniku Povodí Moravy zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Toto zvýšení by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ptáci. „Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ komentuje záměr státního podniku ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO. Continue reading „Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží“

Ochranáři oslaví výročí státu v ptačím parku i na Plachtě výsadbou Stromů svobody

Dvě známé rezervace ve východních Čechách Ptačí park Josefovské louky České společnosti ornitologické a přírodní památka Na Plachtě v Hradci Králové se stanou dějišti oslav výročí vzniku samostatného Československa. „Tento významný den si chceme připomenout po ochranářsku. Vysadíme biologicky hodnotné dřeviny, ze kterých se jednou stanou zoostromy – vzrostlé stromy, jejichž dutiny budou sloužit jako útočiště pro nejrůznější živočichy, vypustíme divoké koně, kteří nám pomáhají s péčí o přírodu, na jejich zimní pastviny a začneme připravovat místa pro jarní hnízdění ohrožených ptáků,“ předesílá Břeněk Michálek, správce ptačího parku České společnosti ornitologické.
Ornitologové vysadí na Josefovských loukách Strom svobody na oslavu výročí vzniku samostatného Československa. Foto: Alice Janečková

Continue reading „Ochranáři oslaví výročí státu v ptačím parku i na Plachtě výsadbou Stromů svobody“