Veselé švitoření jiřiček a vlaštovek už se opět začalo ozývat na mnoha místech republiky. Zvládly náročný let přes Saharu a teď je čeká další nelehký úkol – v těsné blízkosti lidí si postavit hnízdo a vyvést mláďata. Bohužel, každoročně se Česká společnost ornitologická (ČSO) setkává s případy cíleného shazování jiřiččích a vlaštovčích hnízd, ničení hnízdišť a zabraňování hnízdění, a to ze strany jednotlivců i organizací. To vše je v rozporu se zákonem. Ornitologové apelují na veřejnost, aby jiřičkám a vlaštovkám pomohla vytvořit příznivé a bezpečné prostředí k jejich životu.
Po odletu ze zimoviště pod Saharou se jiřičky i vlaštovky zpravidla vracejí na místo, kde se narodily. „Především jiřičky jsou na svá hnízdiště silně vázané. Celé generace obývají tentýž objekt po desítky let. Oba druhy si staví hnízda prakticky výhradně na lidských stavbách. Vlaštovky uvnitř, nejčastěji ve stodolách, dílnách, garážích, průmyslových halách, průjezdech či zemědělských objektech a stájích. Jiřičky naopak na vnějších zdech budov, nejčastěji pod římsami, v okenních nikách nebo v zapuštěných lodžiích,“ říká Lukáš Viktora, odborník ČSO na ochranu ptáků v zástavbě.
Každoročně se ČSO setkává s případy, kdy se někteří lidé snaží jiřičkám a vlaštovkám v hnízdění zabránit. „Lidé umisťují překážky do oken, a to včetně ostrých bodců, které se prodávají jako prostředek proti dosednutí zdivočelých domácích holubů. Jenže pro jiřičky mohou paradoxně sloužit jako opora hnízda. Problém je, že bodce, kovové i plastové, mohou ptáky zraňovat či zabít. Vlaštovkám zase lidé úmyslně zamezují vletět do objektu, kde mají hnízdiště. Setkáváme se i s případy, kdy lidé shazují hnízda s vejci i mláďaty, což je zcela nepochopitelný a barbarský čin. Navíc v rozporu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokud někdo jiřičkám hnízdo shodí a zabrání jim ve stavbě hnízda nového, znamená to to pro ně předčasný konec sezóny. Jiné místo k hnízdění už si nezvládnou najít,“ doplňuje Viktora.
Obavy z trusu pod hnízdem? Problém řeší podložka
Pokud mají lidé obavy z trusu, který se bude hromadit pod hnízdem, stačí pod něj umístit podložku, která trus zachytí. „Podložku z libovolného materiálu – dřeva, překližky nebo plastu, širokou 20–30 cm, umisťujeme alespoň 30 cm pod hnízdem, aby nesloužila jako posed pro predátory. Po vylétnutí mláďat se pak dá jednoduše vyčistit,“ doplňuje Viktora.
Krmení mladých jiřiček a vlaštovek a jejich vyvádění z hnízda je krásná podívaná, která se odehrává v naší bezprostřední blízkosti. „Pozorováním okřídlených sousedů se můžeme naučit mnohé o ptácích a jejich způsobu života, a to ani nemusíme opouštět pohodlí domova. Vlaštovky a jiřičky jsou tradičním poslem jara. A také štěstím do domu, nejen symbolickým – když krmí mláďata, jedna vlaštovka i jiřička uloví denně stovky mšic, muchniček, komárů a dalšího drobného dvoukřídlého hmyzu,“ říká Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje vzdělávání.
Pokud chce někdo jiřičkám a vlaštovkám pomoci se stavbou hnízda, má příležitost. „Oba druhy potřebují bláto, které dobře lepí. Každý z nás jim může pomoci tak, že na zahradě připraví nádobu s hlínou, kterou zalije vodou. Případně na záhonech vytvoří kaluže s bahnitými břehy. Pokud jsou jiřičky a vlaštovky v okolí, zdroj bláta najdou. Alternativou je umístění umělých hnízd,“ radí Dobruská.
Pod jednou střechou s jiřičkami
Máte-li zájem šířit osvětu o jiřičkách a ochraně jejich hnízd, stáhněte si leták Pod jednou střechou s jiřičkami, kde se dozvíte vše podstatné v kostce.
Víte o hnízdění vlaštovek a jiřiček?
Vložte vaše pozorování ZDE
Veřejnost se může aktivně zapojit do mapování míst, kde jiřičky a vlaštovky hnízdí. Pro vkládání pozorování je určená faunistická databáze birds.cz. Ornitologové díky tomu získají důležitá data o tom, kde je potřeba tyto druhy chránit.
Kontakty pro novináře
Gabriela Dobruská, dobruska@birdlife.cz, 724 687 996
Lukáš Viktora, viktora@birdlife.cz, 777 579 542
Tisková zpráva ke stažení.docx
Okřídlení sousedé je projekt zaměřený na zlepšování stavu životního prostředí v ekosystémech prostřednictvím vzdělávacích a osvětových aktivit zaměřených na širokou veřejnost. Ukazuje možná řešení a motivuje k aktivnímu zapojení. Využívá konceptu deštníkových druhů – prostřednictvím několika charismatických druhů z červeného seznamu usiluje o ochranu ekosystému jako celku. Těmito druhy jsou: pozitivně vnímaný čáp bílý, jiřička a vlaštovka jakožto konfliktní druhy a kavka, sova pálená, sýček a netopýři (vrápenec malý, netopýr dlouhouchý, velký a brvitý), kteří jsou ohroženi stavebními úpravami. Důraz je kladen i na problematiku kolizí ptáků se skly. V případě konfliktních druhů bude projekt pozitivně ovlivňovat i posun veřejného mínění ve prospěch soužití s člověkem. Cílem projektu je i vzdělat odbornou veřejnost a zvýšit její kompetence v oblasti ochrany přírody.
Osvětová a vzdělávací činnost na podporu synantropních ptáků byla podpořena hlavním městem Prahou v rámci projektu Poznejme okřídlené sousedy.
Česká společnost ornitologická (ČSO) je dobrovolné zájmové sdružení profesionálních pracovníků i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. V České republice zastupuje organizaci BirdLife International, největší mezinárodní sdružení na ochranu ptáků. ČSO zkoumá a chrání ptáky, jejich prostředí a přírodu jako celek a svou činností k tomu motivuje i širokou veřejnost. Prosazuje ochranu přírody založenou na vědeckých poznatcích a pomáhá rozvoji ornitologie i ochrany ptáků bez ohledu na politické hranice. ČSO usiluje o svět, kde žijí lidé a ptáci v harmonii, kde lidé s pokorou obdivují přírodu, snaží se jí porozumět a využívají ji udržitelně pro sebe, pro ptáky i pro ostatní organismy. V současné době má ČSO téměř 7000 členů.
Abychom upozornili na problematiku soužití ptáků s lidmi, vlaštovce i jiřičce jsme v minulosti udělili titul ptáka roku. Vlaštovka byla dokonce historicky prvním ptákem s tímto titulem, a to v roce 1992. Přečtěte si o nich více v publikacích.
Web ČSO Pták roku: www.birdlife.cz/ptak-roku/
