petice

ČSO a ČMMJ spouštějí petici za zdravé zemědělství

Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota spouštějí petici žádající ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi. V zemědělské krajině žije o třetinu méně ptáků než v roce 1982, před očima nám mizejí zajíci, koroptve, motýli i brouci. Krajina není schopna udržet stále vzácnější vodu a pesticidy kontaminují ztenčující se zásoby podzemní vody. Prudký úbytek zastaví jen výrazná reforma Společné zemědělské politiky Evropské unie, o které se bude rozhodovat v následujících týdnech. Občané i organizace se mohou k petici připojit na www.birdlife.cz/petice-za-krajinu.

Česká krajina trpí vinou příliš intenzivního hospodaření. Z krajiny mizejí motýli a další opylovači, není snadné spatřit zajíce a dříve běžným ptákům, jako je sýček nebo chocholouš, hrozí, že u nás brzy zcela vyhynou. „U řady druhů je úbytek skutečně enormní,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. „Jen od roku 1982, odkdy probíhá detailní sčítání ptáků, zmizelo z naší krajiny 50 % skřivanů, 82 % čejek a dokonce 97 % koroptví. Z mysliveckých statistik přitom víme, že zrovna koroptve prudce ubývaly již dlouho před rokem 1982. Mnoho dříve zcela běžných druhů balancuje nyní na hraně přežití.“

Samec koroptve polní
Samec koroptve polní volající samici na lokalitě nedaleko Písku. Foto: Libor Šejna

Trend ubývání polních ptáků se prohloubil poté, co zemědělství začala prostřednictvím dotací ovlivňovat Společná zemědělská politika. „Zemědělci získali prostředky na hnojiva a pesticidy, stejně jako si mohou dovolit výkonnější techniku. Snaha o co největší zisky, podpořená rychlejšími stroji a efektivními chemickými prostředky, vytlačuje z krajiny vše živé. Společná zemědělská politika přitom dosud nebyla schopná těmto negativním dopadům zemědělství zamezit,“ popisuje Václav Zámečník, zemědělský specialista Česká společnosti ornitologické.

Další problémy krajiny jsou dnes již všeobecně známé: Kvalitní ornici ohrožuje masivní eroze, utužená půda bez organické hmoty není schopna zadržovat vodu. Pravidelné monitorování Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje, že ve více než polovině podzemních vod se vyskytují pesticidy, nejvíc je jich v zemědělských oblastech.

Velké lány na jižní Moravě
Velké lány na jižní Moravě. Po svažitém terénu bez překážek snadno steče voda a způsobuje erozi a bleskové povodně. Foto: Ludmila Korešová

V následujících týdnech a měsících se bude rozhodovat o tom, jak bude Společná zemědělská politika vypadat po roce 2020. „O budoucí podobě zemědělských dotací se rozhodne na základě jednání ministrů jednotlivých členských zemí. Prostřednictvím petice žádáme ministra zemědělství Miroslava Tomana, aby se zasadil o zdravé zemědělství v naší zemi,“ říká Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.

Moudré hospodaření v 21. století musí klást důraz na takovou produkci potravin, která chrání přírodní zdroje a krajinu, na které bytostně závisí. „Debata o budoucí Společné zemědělské politice dává příležitost, aby nový systém podporoval a odměňoval odpovědné hospodaření a kladl bariéru dalšímu ničení půdy, vody i přírody,“ dodává Miloš Fischer, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty.

Společná zemědělská politika rozděluje ročně 58 miliard eur, tedy asi 1 450 miliard korun. „Jsou to společné peníze nás všech. Je zcela na místě požadovat, aby veřejné peníze přinášely veřejné hodnoty, ke kterým zdravá krajina, půda i voda rozhodně patří,“ uzavírá Vermouzek.

 

Petici podporují: Arnika, Auto*Mat, Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Děti Země, Greenpeace, Hnutí Brontosaurus, Hnutí Duha, Koalice pro řeky, Konopa, Nadace na ochranu zvířat, Pražské matky, PRO-BIO, Síť ekologických poraden STEP, Společnost pro trvale udržitelný život, Zelený kruh a mnoho dalších.

Připojte se také!

Jak zima ovlivňuje ptáky? Odpoví sčítání ptáků na krmítkách! Zapojte se i vy!

Jak mrazivé počasí a nedostatek potravy ovlivňuje populace sýkor, pěnkav či zvonků? A jak jsou na tom v teplých zimách? Přibývá nebo ubývá u nás zimujících ptáků? Ve spolupráci s širokou veřejností to chce odhalit Česká společnost ornitologická. V novém dlouhodobém programu Ptačí krmítka budou lidé z celé republiky pozorovat a sčítat ptáky na vlastních krmítkách a zároveň se o těchto zimních návštěvnících dozvědí mnoho zajímavých informací. 

Sčítání v této pilotní sezóně proběhne 4. – 6. ledna 2019, zájemci se do programu mohou přihlásit předem na webové stránce krmitka.birdlife.cz. „Do tohoto jednoduchého výzkumu se může zapojit úplně každý bez předchozích zkušeností se sčítáním či s pozorováním ptáků. Zájemcům, kteří se přihlásí předem, poskytneme užitečné informace a tipy, aby byli na lednové sčítání dobře připravení,“ vysvětluje koordinátorka programu Ptačí krmítka Dita Hořáková z České společnosti ornitologické.

Stehlík obecný pojídá nejrůznější semena, s oblibou semínka bodláků a jiných plevelů. Foto: Helena Kratochvílová

Nově spuštěná webová stránka krmitka.birdlife.cz bude sloužit nejenom k registraci a následnému vkládání pozorování. Poskytne také důležité informace o tom, čím a jak ptáky přikrmovat, jaké druhy krmítek použít a kde je sehnat a také seznámí s ptačími druhy, které se na krmítkách objevují, od těch nejběžnějších až po vzácné, jako je například brkoslav severní.

Sčítání zimujících ptáků za pomoci veřejnosti je světově největším projektem občanské vědy známým například z Německa či Velké Británie. Pomůže České společnosti ornitologické zjistit, jak se mění stavy ptačích populací v zimním období. „To vyžaduje velké množství údajů z rozsáhlého území, jejichž získání je časově náročné. Právě dobrovolná účast veřejnosti je jedinou možností, jak lze údaje získávat,“ říká ředitel ČSO Zdeněk Vermouzek.

Mlynaříci dlouhoocasí ocení lojové koule, které doporučujeme vybalit ze sítěk a vložit do držáků. Foto: Antje Geigenberger

Kromě toho, že účastníci pomohou ornitologům zjistit, jak zimní období ovlivňuje ptačí populace, u sčítání se zároveň poučí i pobaví. „Přikrmování může sehrát důležitou roli také v životě dětí, kterým pravidelná péče o krmítko pomáhá vytvořit kladný vztah k přírodě,“ dodává Hořáková.

Sčítání začne již od pátku 4. ledna, zapojit se tak mohou i školní třídy a  mateřské školy, a skončí v neděli 6. ledna. „Účastníci si zvolí místo vhodné k pozorování, nejlépe krmítko, ale je možné účastnit se i bez něj. Nezáleží, zda je pozorované místo v zahradě, na balkoně, v parku či na parapetu okna. Pozorování zabere jednu hodinu a lidé budou zapisovat nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců od každého druhu,“ upřesňuje Hořáková.

Bližší informace k programu a sčítání a aktuality jsou k dispozici na webu krmitka.birdlife.cz.

Sčítání ptáků na krmítkách bude určitě bavit i děti. Zde sýkory koňadry na krmítku Domek. Foto: Plastia.eu

 

Za spolupráci děkujeme našim firemním partnerům:

Plastia (plastia.eu) je česká rodinná firma z Vysočiny, která už přes 25 let vyrábí poctivé samozavlažovací i klasické truhlíky, květináče, vermikompostéry a další potřeby pro domov a zahradu. Kromě funkce klade důraz na design svých výrobků, loni získala nejprestižnější světové ocenění v této oblasti – Red Dot Award. Plastia se snaží usnadnit lidem cestu k přírodě, zdravému životnímu stylu a udržitelnosti přírodních zdrojů. V jejím portfoliu proto najdete i designová krmítka z trvanlivého plastu, která jsou lehká a dobře se udržují.

Zelenadomacnost.com – česká rodinná firma, zaměřená na vývoj a prodej výrobků na pomoc ptákům a zvířatům, včetně nejrůznějších druhů krmítek a kvalitních krmiv.

PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (probio.cz) je první český výrobce a významný dodavatel širokého sortimentu kvalitních biopotravin. Svou činností – ekologickým zemědělstvím –  přispívá k zachování zdravé planety.

 

Ve třech krajích poběží Ptačí hodinka

Na území Plzeňského, Jihočeského a Karlovarského kraje běží samostatný projekt sčítání na krmítkách Ptačí hodinka ve spolupráci s bavorskou ornitologickou společností Landesbund für Vogelschutz LBV (www.lbv.de). Projekt je finančně podpořen z Programu přeshraniční spolupráce Svobodný stát Bavorsko – Česká republika Cíl EÚS 2014–2020. Cílem tohoto jednoročního projektu je zahájení nového programu občanské vědy – tedy sčítání ptáků na krmítkách, určeného pro nejširší veřejnost na obou stranách hranice. Metodika sčítání je společná pro celé Česko i Bavorsko a najdete ji na stránkách projektu ptacihodinka.birdlife.cz.

Tripartita jedná o zvýšení hladiny Nových Mlýnů. Stanovisko ČSO

Navýšení zásobního prostoru Novomlýnských nádrží o 9 milionů kubíků vody jako opatření proti suchu je jedním z témat dnešního zasedání Rady hospodářské a sociální dohody, tzv. tripartity, tedy zástupců odborů, státu a zaměstnavatelů. Česká společnost ornitologická už dříve se zvýšením vyjádřila nesouhlas a upozornila, že zvýšení hladiny by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Přečtěte si rozsáhlejší stanovisko, proč se zvýšením hladiny o 35 centimetrů nesouhlasíme. 

Ostrovy s hnízdními koloniemi racků a rybáků na Nových Mlýnech. Foto: Gašpar Čamlík
  • říční niva má mnohem lepší schopnosti zadržet vodu, než lidmi vytvořené umělé přehrady.  

Na úvod bychom rádi připomněli, že vybudováním Novomlýnských nádrží v 70. a 80. letech zanikly rozsáhlé plochy lužních lesů a mokřadů, které byly natolik unikátní, že v současnosti již ve střední Evropě nemají obdobu. Vědecké studie dnes přitom jasně dokazují, že funkční říční niva má mnohem lepší schopnosti zadržet vodu, než lidmi vytvořené umělé přehrady.  Regulací toku a výstavbou přehrad se přitom v širokém okolí výrazně zhoršila i dostupnost vody a dnes se např. zbylé lužní lesy v dolním Podyjí musí povodňovat uměle. Hlavním socialistickým cílem vybudování tohoto díla, který si vzaly za své i porevoluční vlády, přitom měly být závlahy v okolních zemědělských plochách. Závlahové systémy zde však dodnes neexistují nebo jsou nefunkční, čímž nebyl naplněn hlavní smysl výstavby těchto nádrží. Není proto divu, že již krátce po revoluci se zde konaly demonstrace za vypuštění dolní Novomlýnské nádrže, např. tzv. akce Špunt.

 

  • vlivem vysoké vodní hladiny již nyní dochází k intenzivnímu rozplavování ostrovů.

Od té doby biologové a ochranáři požadují alespoň snížení hladiny střední nádrže, které by vedlo k zlepšení stavu mokřadních a lužních společenstev. Provozní snížení hladiny koncem 90. let se projevilo z pohledu ochrany přírody velmi pozitivně. V roce 2000 byla však hladina rozhodnutím vodohospodářů opět zvednuta, čímž byly mezitím nově vznikající mokřady opět zcela zničeny. Od té doby debaty o snížení hladiny střední nádrže pokračují. V novém plánu péče o přírodní rezervaci Věstonická nádrž na období let 2017–2026 je snížení hladiny uváděno jako jedno z nejdůležitějších opatření pro zachování a podporu hlavních předmětů ochrany. Již z tohoto pohledu je politováníhodné, že v roce 2018 po více než dvacetileté odborné diskuzi přichází záměr vodní hladinu střední Novomlýnské nádrže naopak zvýšit. A to v situaci, kdy vlivem vysoké vodní hladiny již tak dochází k intenzivnímu rozplavování ostrovů.

 

  • oblast je přírodní rezervací ptačí oblast v rámci soustavy Natura 2000

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny byla v roce 1993 zapsána do seznamu mokřadů mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy (součást lokality Mokřady dolního Podyjí), od roku 1994 je přírodní rezervací Věstonická nádrž a v roce 2005 byla vyhlášena jako ptačí oblast v rámci soustavy Natura 2000, která je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Hlavním předmětem ochrany jsou zde populace rybáka obecného (Sterna hirundo), orla mořského (Haliaeetus albicilla), husy velké (Anser anser), husy polní (Anser fabalis) a husy běločelé (Anser albifrons). Kromě toho jsou chráněna zimní shromaždiště více než 20 000 jedinců vodních ptáků a jejich biotopy. Kromě výše zmíněných je střední nádrž důležitá výskytem či hnízděním desítek druhů mokřadních ptáků včetně mnoha zvláště chráněných, kteří zde často mají nejvýznamnější lokalitu v rámci celé České republiky. Ochrana těchto populací i jejich biotopů je z tohoto důvodu jednoznačným veřejným zájmem.

 

Novomlýnské nádrže jsou významným hnízdištěm rybáka obecného. Foto: Ján Svetlík
  • zvýšená hladina by zaplavila ostrovy s hnízdními koloniemi a zničila biotopy pro desítky ohrožených druhů živočichů

Zvýšením hladiny střední nádrže o 35 cm by došlo k silnému negativnímu ovlivnění hnízdících populací vodních a mokřadních ptáků včetně hlavních předmětů ochrany. Toto zvýšení by mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi nebo zhoršení jejich již tak rozsáhlého rozplavování a zánik stávajících litorálních porostů, mimo jiné např. pomalu se stabilizujících mokřadů v ústí toku Svratky a Jihlavy. Tento zásah by tedy silně negativně ovlivnil hnízdní kolonie rybáka obecného a několika druhů racků a zničil biotopy, které jsou v době rozmnožování využívány desítkami ohrožených druhů živočichů.

 

  • kompenzace by stály stovky milionů korun

Pro odvrácení těchto negativních vlivů by byly nutné kompenzace, které by všechny ohrožené plochy nahradily v jejich plném rozsahu, což by zahrnovalo zvyšování stávajících ostrovů a budování rozsáhlých lagun jako náhradu za všechny zničené litorální mokřady. Náklady na tyto kompenzace lze vyčíslit na stovky miliónů korun.

 

  • již dříve byly ostrovy rozplaveny při zvyšování hladiny

Myšlenka budování ostrovů, s kterou nyní přichází Povodí Moravy, není nová.  Dva umělé ostrovy byly vybudovány za velké peníze při již výše zmiňovaném snížení hladiny v 90. letech za účelem dosažení funkčnosti biokoridoru spojujícího lužní a mokřadní porosty v prostoru navazujícím na ústí Jihlavy a Svratky. Poté však byly téměř zcela rozplaveny opětovným zvýšením hladiny, přičemž vysoký stav vodní hladiny, který trvá doposud, vede k intenzivnímu rozplavování i ostatních ostrovů. K tomuto navýšení hladiny dodnes chybí odpovídající kompenzační opatření, což zjevně v současné době nebrání tomu slibovat další.

 

  • malá průměrná hloubka je důvod, proč tu zimují tisícovky ptáků

Z pohledu pohnízdních a zimních shromaždišť desetitisíců vodních ptáků by zvýšení hladiny sice nemuselo představovat tak negativní zásah, ale je nutné zdůraznit, že právě malá průměrná hloubka střední nádrže je jedním z důvodů, proč se zde vodní ptáci v tak velkých počtech vůbec shromažďují. To souvisí především s dostupností potravy, která se většině přítomných druhů lépe obstarává v mělkých vodách. Naopak není pochyb, že by snížení současné hladiny střední nádrže zlepšilo podmínky pro hnízdění, průtah i zimování ptáků.

 

  • chybí podklady

Hlavním smyslem plánovaného zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží je dle státního podniku Povodí Moravy získání 9 miliónů m3 vody navíc, která by měla být využitelná pro závlahy polí zemědělských podniků v okolí. Jak jsme již výše uvedli, závlahové systémy v okolí Novomlýnských nádrží buď nejsou funkční, nebo vůbec neexistují. V případě jejich zprovoznění je podobně jako u kompenzací nutné počítat s investicemi řádově stovek miliónů korun. Kromě toho, že není jasné, kolik tato akce bude stát a kdo ji bude financovat, zcela chybí podklady, které by prokazovaly kolik zemědělců a v jakém rozsahu by závlahy v blízkém budoucnu reálně používalo, kdo by vodu platil a za kolik a zda by cena byla pro tyto strany akceptovatelná.

 

  • jaký smysl má zvyšování hladiny Novomlýnských nádrží?

Neméně zajímavou otázkou zůstává, kdo je vlastníkem zmiňovaných zavlažovacích soustav, byť nefunkčních, protože ty byly částečně privatizovány, a kdo by tedy z jejich uvedení do provozu měl největší zisk. Podle našich informací je navíc v povodí Dyje, v místech s funkčními závlahami, běžnou praxí, že si vodu ze závlahových kanálů odebírají zadarmo soukromé firmy a poté ji prodávají zemědělcům. Jiné firmy, které vodu používají jako chladicí kapalinu a v nezměněné podobě ji vracejí zpět, za ni přitom draze platí. V této souvislosti považujeme za vhodné zmínit, že Povodí Moravy disponuje několika vodárenskými nádržemi, z nichž se voda k ničemu nepoužívá (např. vodní díla Boskovice nebo Fryšták). Pro koho má tedy být plánované zvýšení hladiny Novomlýnských nádrží přínosem a jaký má vůbec smysl?

 

  • kromě sucha hrozí i povodně

Dalším problematickým bodem je držení Novomlýnských nádrží na maximální možné hladině v době, kdy vzhledem ke změnám klimatu a častým výkyvům počasí hrozí kromě sucha i častější a méně předvídatelné povodně. Po dvou extrémních letech sucha zapomínáme, co nám ještě nedávno hrozilo. To se ukázalo např. při povodních v roce 2006, kdy vzhledem k nízké retenční kapacitě zadržela tato soustava poměrně malý objem vody a tu bylo nutné odpouštět ještě v době trvajících vysokých průtoků v řece Dyji, čímž bylo výrazněji zasaženo území pod nádržemi. Dopad povodně byl tehdy snížen spíše suchými poldry, tedy ohrázovanými částmi nivy Dyje s lužními lesy a lukami. V případě dalšího zvedání hladiny schopnost retence této nádrže ještě poklesne a při příchodu povodňové vlny lze tedy očekávat výrazné zvýšení rizika záplav v oblasti pod Novomlýnskými nádržemi, kde se nachází celá řada obcí včetně města Břeclavi. Naopak snížení hladiny nádrží by zvýšilo jejich retenční schopnost a snížilo tak riziko povodní v dolním Podyjí v budoucnu.

 

  • sucho je důsledek velkoplošného hospodaření

Co se týče problematiky současného sucha v krajině, tak bychom rádi připomněli, že kromě změny klimatu je tento problém u nás způsoben především zcela nešetrným velkoplošným hospodařením v krajině. Především zemědělská krajina je od druhé poloviny 20. století devastována melioracemi, scelováním lánů, zánikem důležitých krajinných struktur, masovým používáním herbicidů a pesticidů a s tím vším spojenou erozí, degradací půd, výrazně sníženou schopností zadržet vodu a výrazným úbytkem biodiverzity. Především zemědělské společnosti konvenčně hospodařící na velkých plochách dodnes často vůbec neřeší udržitelnost svého počínání. Přitom nástroje k návratu a zadržení vody v zemědělské krajině jsou známy, stejně jako je známo, že účinná opatření vyžadují komplexní přístupy (viz např. Otevřený dopis České limnologické společnosti z června 2018). Vina za nedostatek vody v krajině leží z velké části právě na zemědělcích, nikoliv na státu.

 

  • zvyšování hladiny nádrží jako řešení problému se suchem je krátkozraké

Záměrem navýšení hladiny Novomlýnských nádrží budeme de facto dotovat řešení problému, za který jsou významnou měrou zodpovědní právě ti, kteří budou mít z tohoto záměru prospěch. Stát by tedy měl tlačit na zemědělce, aby šetrně pečovali o obhospodařovanou půdu, včetně opatření pro zadržování vody v krajině, a aby tak bylo jejich hospodaření do budoucna udržitelné. Je třeba přehodnotit smysl tisíců kilometrů odvodňovacích zařízení, revitalizovat vodní toky opět do přírodě blízkého stavu tak, aby byly obnoveny přirozené funkce říční nivy včetně retence vody. A ne místo toho podporovat krátkozraká, v době nedostatku vody líbivá a především opět k životnímu prostředí nešetrná řešení, jako je zvětšování objemu vody ve střední nádrži na úkor jedné z nejcennějších jihomoravských mokřadních rezervací.

Za Jihomoravskou pobočku ČSO Gašpar Čamlík (tel. 731 782 066), Jan Sychra

Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží

Česká společnost ornitologická (ČSO) zásadně nesouhlasí se záměrem státního podniku Povodí Moravy zvýšit hladinu Novomlýnských nádrží na jižní Moravě. Toto zvýšení by mělo za důsledek zásadní poškození ptačí oblasti, zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi a zánik stávajících mokřadních porostů.

Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny je mokřadem mezinárodního významu v rámci Ramsarské úmluvy, přírodní rezervací a ptačí oblastí v rámci soustavy Natura 2000. Hlavním předmětem ochrany jsou vodní a mokřadní ptáci. „Zvýšení hladiny střední nádrže by však mělo za důsledek zaplavení ostrovů s hnízdními koloniemi, z nichž některé byly dříve nákladně vybudovány,“ komentuje záměr státního podniku ornitolog Gašpar Čamlík z Jihomoravské pobočky ČSO. Continue reading „Česká společnost ornitologická nesouhlasí se zvýšením hladiny Novomlýnských nádrží“

Ochranáři oslaví výročí státu v ptačím parku i na Plachtě výsadbou Stromů svobody

Dvě známé rezervace ve východních Čechách Ptačí park Josefovské louky České společnosti ornitologické a přírodní památka Na Plachtě v Hradci Králové se stanou dějišti oslav výročí vzniku samostatného Československa. „Tento významný den si chceme připomenout po ochranářsku. Vysadíme biologicky hodnotné dřeviny, ze kterých se jednou stanou zoostromy – vzrostlé stromy, jejichž dutiny budou sloužit jako útočiště pro nejrůznější živočichy, vypustíme divoké koně, kteří nám pomáhají s péčí o přírodu, na jejich zimní pastviny a začneme připravovat místa pro jarní hnízdění ohrožených ptáků,“ předesílá Břeněk Michálek, správce ptačího parku České společnosti ornitologické.
Ornitologové vysadí na Josefovských loukách Strom svobody na oslavu výročí vzniku samostatného Československa. Foto: Alice Janečková

Continue reading „Ochranáři oslaví výročí státu v ptačím parku i na Plachtě výsadbou Stromů svobody“

Podzimní migrace ptáků přes Česko odstartovala další vlnu zabíjení dravců

Podzimní průtah dravců přes Česko nenechává v klidu traviče a pytláky. Celkem čtyři mrtvé luňáky našli ornitologové díky satelitním vysílačům, kterými dravce označili. Jednoho luňáka dohledala psovodka České společnosti ornitologické v Ústeckém kraji přímo pod posedem a předala ho policii s podezřením na zástřel. Na dalších dvou luňácích nalezených v Jihomoravském kraji byl mrtvý hmyz, který je neklamnou známkou otravy. Tu následně také potvrdila laboratoř. Tříměsíčního mladého luňáka pak ornitologové dohledali uhynulého v koruně stromu jen díky datům z vysílače. I tento jedinec nalezený ve Středočeském kraji byl otrávený karbofuranem. Jen za tento rok tak počet obětí ptačí kriminality přesáhl padesátku. Ornitologové věří, že díky efektivní aplikaci nejmodernějších technologií a zodpovědnému přístupu vyšetřovatelů je dopadení a exemplární potrestání pachatelů jen otázkou času.

Jubilejní Festival ptactva navštívilo více než 25 000 lidí, kteří pozorovali přes 5,2 miliónů migrujících ptáků

Více než 25 000 lidí se o uplynulém víkendu zúčastnilo Evropského festivalu ptactva, největší evropské akce zaměřené na pozorování ptáků. Stejně jako vloni se do ní zapojilo 41 partnerských organizací BirdLife International, včetně České společnosti ornitologické. Účastníci celkem 956 akcí po celé Evropě měli jedinečnou šanci sledovat migrující ptáky, kteří se v tomto ročním období přesunují jižním směrem na svá zimoviště. V České republice dobrovolníci připravili 39 akcí, kterých se zúčastnilo více než 1 500 návštěvníků. Ti se také dozvěděli, jak je důležité chránit stěhovavé ptáky, jejich hnízdiště, tahové zastávky a zimoviště.
Festival v Ostrově u Macochy patří již tradičně mezi ty hojně navštěvované. Foto: Jitka Havlová

Continue reading „Jubilejní Festival ptactva navštívilo více než 25 000 lidí, kteří pozorovali přes 5,2 miliónů migrujících ptáků“

Ptačí migraci lidé letos oslaví při jubilejním Festivalu ptactva

Podzimní Festival ptactva, víkend plný vycházek a akcí zaměřených na pozorování ptáků a poznávání jejich života, slaví letos jubilejní 25. výročí. Česká společnost ornitologická ve spolupráci s desítkami dobrovolníků připravila pro veřejnost více než 40 akcí. Lidé se tak mohou o prvním říjnovém víkendu těšit na vycházky a pozorování ptáků doplněné na mnoha místech o přednášky, ukázky kroužkování ptáků nebo soutěže pro děti. Za čtvrtstoletí trvání festivalu přibylo akcí i návštěvníků a dokonce se změnily nejpozorovanější druhy. Hlavní cíl Festivalu – oslava fascinujícího fenoménu ptačí migrace – se ale nezměnil.
Pozvánka na jednu z vycházek historicky prvního ročníku Festivalu ptactva v roce 1993.

Continue reading „Ptačí migraci lidé letos oslaví při jubilejním Festivalu ptactva“

Týden Skleněného zabijáka – konec září bude ve jménu pátrání po skleněných plochách, které zabíjí ptáky

Poslední zářijový týden budou lidé po celém světě pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel. Prosklené plochy v oknech nebo opláštěních celých budov, ale třeba i na zastávkách hromadné dopravy nebo v protihlukových stěnách totiž představují pro ptáky neviditelného zabijáka, který má ročně na svědomí jen v Česku odhadem mnoho set tisíc ptačích životů. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o skleněné plochy poskytnou ochranářům přesnější čísla a jasné argumenty pro následná jednání s majiteli nebezpečných objektů.

Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky

Letošní hnízdní sezóna orlů královských odstartovala nadějně – tito celosvětově ohrožení dravci obsadili na jižní Moravě celkem osm teritorií. Úspěšně ale skončilo hnízdění pouze dvou párů, které vyvedly každý po dvou mláďatech. V červenci pak ornitologové dvěma z nich nasadili batůžky vybavené moderní technologií. Vysílačky pomohou se sledováním pohybu mladých orlů a mohou odhalit i nebezpečí, kterým tito králové oblohy čelí. O jejich zvýšené úmrtnosti totiž svědčí i pozorované případy výměn partnerů.

Dva mladí orli královští dostali lehké batůžky se satelitními vysílačkami. Foto: Zuzana Karlíková, ČSO

Continue reading „Orli královští v roce 2018 – partnerské rošády, podprůměrné hnízdění a hi-tech vysílačky“